Přeskočit na obsah

Zahradník

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zahradník
Autor: Rabíndranáth Thákur
Původní titulek: The Gardener
Zdroj: THÁKUR, Rabíndranáth. Zahradník. Kladno: Šnajdr, 1917
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Přeložil F. Balej


Nákladem J. Šnajdra
v Kladně 1917.

Přeloženo z vydání anglického z r. 1913, jež podle bengálského originálu pořídil básník sám. Vydání anglické jest věnováno W. B. Yeatsovi.

Předmluva básníkova k vydání anglickému.

Básně o lásce a životě, jichž překlady z jazyka bengálského jsou v této knize uveřejněny, byly většinou napsány mnohem dříve, než soubor básní náboženských, obsažených v knize nazvané Gitándžali. Překlady nejsou vždy doslovné — jeť tu znění původní někdy zkráceno a jindy přebásněno.

Rabindranath Tagore.

Obsah

[editovat]
  1. Smiluj se, má královno
  2. Ach, básníku, večer se blíží
  3. Z rána vrhl jsem do moře svou síť
  4. Ach, proč postavili můj dům u cesty do města tržního?
  5. Není ve mně klidu
  6. Krotký pták byl v kleci, svobodný pták byl v lese
  7. O matko, mladý princ pojede mimo naše dveře
  8. Když lampa u mého lože dohořela
  9. Jdu-li večer sama na schůzku s milencem
  10. Zanech práce, nevěsto. Slyš, přišel host.
  11. Pojď, jak jsi; nemař času strojením.
  12. Chceš-li být pilna
  13. Ničeho jsem nežádal
  14. Šel jsem cestou, nevím proč
  15. Běžím, jako běží kabar pižmový
  16. Ruce se vinou k rukám
  17. Žlutý pták zpívá na jejich stromě
  18. Když dvě sestry jdou pro vodu
  19. Šla jsi stezkou po říčním břehu
  20. Den za dnem on přichází a odchází
  21. Proč se mu zlíbilo přijíti k mému prahu?
  22. Když šla mimo mne rychlými kroky
  23. Proč tu sedíš a zvoníš si svými náramky?
  24. Neskrývej, příteli, tajemství srdce svého!
  25. Pojď k nám, jinochu
  26. Čeho se mi dostane z ochotných rukou tvých, vezmu
  27. Důvěřuj lásce, i když přináší žal
  28. Tvé tázavé oči jsou smutny
  29. Povídej mi, můj milý
  30. Jsi oblak večerní, plynoucí po nebi mých snů.
  31. Mé srdce, pták houštin
  32. Rci mi, je-li to všecko pravda
  33. Miluji tě, drahý. Odpusť mi moji lásku.
  34. Neodcházej, můj milý, bez mého dovolení
  35. Abych tě příliš snadno nepoznal
  36. Má drahá, pozdvihni oči své.
  37. Chtěla bys, spanilá, dáti věnec z čerstvých květin na mou šíji?
  38. Jako loď spouští se na moře
  39. Celé jitro se pokouším uvíti věnec
  40. Nevěřící úsměv kmitne tvýma očima
  41. Toužím mluviti nejhlubšími slovy
  42. O šílenče nádherně opilý
  43. Nikdy nebudu asketou.
  44. Ctihodný pane, odpusťte této dvojici hříšníků
  45. Hostům, kteří odcházejí
  46. Opustila jsi mne a šla jsi svou cestou
  47. Kdyby sis přála, skončím svůj zpěv
  48. Vysvoboď mne z pout svých vděků
  49. Držím její ruce a tisknu ji ke své hrudi.
  50. Má milá, srdce mé touží den a noc po setkání s tebou
  51. Dopěj tedy píseň poslední
  52. Proč zhasla lampa?
  53. Proč mne zahanbuješ pohledem?
  54. Kam spěcháš se svým košíkem?
  55. Bylo poledne, když jsi odešel.
  56. Spolu s mnohými ženami
  57. Já utrhl, ó světe, tvůj květ!
  58. Jednoho jitra na zahradě přišla ke mně slepá dívka
  59. Ó ženo, tys nejen dílo rukou božích
  60. Prostřed ruchu a hluku života stojíš
  61. Buď pokojno, srdce mé
  62. Na soumračné stezce snu
  63. Poutníče, musíš odejíti?
  64. Ztrávil jsem den na prahnoucím horkém písku cesty
  65. Jest to opět tvé volání?
  66. Potulný šílenec hledal zlatotvorného kamene
  67. Nechť si večer přichází pomalými kroky
  68. Nikdo nežije věčně
  69. Lovím zlatého jelena
  70. Vzpomínám, jak jsem jednoho dne v mládí svém spouštěl ve struze papírový člun
  71. Den ještě neminul
  72. Dny těžké práce zbudoval jsem chrám
  73. Nekonečné bohatství není tvým
  74. Ve světa přijímací síni
  75. Člověk, jenž chtěl býti asketou
  76. Před chrámem konal se trh
  77. Dělník a jeho žena z končiny západní
  78. Bylo to v máji
  79. Často se ptávám, kde jsou hranice vzájemného poznání
  80. Pohledem očí svých
  81. Proč mi šeptáš tak tichounce do ucha
  82. Budeme dnes večer hráti hru smrti
  83. Bydlila na stráni na kraji kukuřičného pole
  84. Přes zelená a žlutá pole rýžová
  85. Kdo jsi, čtenáři?