Přeskočit na obsah

Zahradník/6

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zahradník 6
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Krotký pták byl v kleci, svobodný pták byl v lese.

Setkali se, když nadešel čas, bylo to určení osudu.

Svobodný pták volá: „Miláčku, poleťme do lesa.“

Pták v kleci šeptá: „Pojd sem, žijme oba. v kleci.“

Svobodný pták praví: „Kde je mezi mřížemi místo pro rozpjatá křídla?“

„Ach“, volá pták v kleci, „nevěděl bych na nebi, kde usednouti“.


Svobodný pták volá : „Drahoušku, zapěj písně lesní.“

Pták v kleci praví: „Usedni mi po boku, naučím tě řeči učených.“

Pták lesní volá: „Ne, ach, ne! Písním se nelze naučiti.“

Pták v kleci praví: „Běda mi, neznám písní lesních.“


Jejich láska je mocna touhou, ale nemohou létati křídlo vedle křídla.

Dívají se na sebe mřížemi klece a marno jest jejich přání poznati druh druha.

Roztoužením třepotají křídly a zpívají: „Miláčku, pojď blíže!“

Svobodný pták volá : „Nemohu, bojím se zavřených dveří klece.“

Pták v kleci šeptá: „Žel, křídla má jsou bezmocna a mrtva.“