Wikizdroje:U pramene

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stránka U pramene je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte seznam archivů (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku Potřebuji pomoc; k setkáním vizte pak U reálného pramene, dále též stránku Externí oznámení s novinkami z Mety, MediaWiki atp.

Prosíme, podepisujte své příspěvky.

All other languages: you can contact us here in English at the moment. See also English guidelines

Nové téma / New thread (+)

Obsah


Přepis původního textu včetně překlepů[editovat]

Jsem nový přispěvatel Wikizdrojů, neznám minulé diskuse, ale rád bych měl v některých věcech jasno. V jedné nedávné diskusi projevil pan Kotačka názor, že by přepis textu měl být naprosto věrný, a to i s případnými překlepy. Abych se vyvaroval nějakých přečinů, popř. zvážil další účast na tomto projektu, prosím o jednoznačnou odpověď na následující otázky:

  • Je přípustné rozepsat některou zkratku, kterou text obsahuje? (Zvláště Ott. sl. naučný obsahuje mnoho zkratek.)
  • V Ott. sl. naučném existují dlouhé články, které nejsou rozčleněny na odstavce (např. Galilei Galileo). Je přípustné rozčlenit je pro přehlednost na odstavce při přepisu?
  • Je přípustné při přepisu opravit tiskové chyby a překlepy? A pokud ano, jakou formou (mlčky nebo redakční poznámkou)?
  • Je přípustné v redakční poznámce upozornit na zjevné nedopatření v textu?

Domnívám se, že jednoznačná odpověď na tyto otázky může být užitečná i jiným občasným přispěvatelům Wikizdrojů. Děkuji. --Abzon (diskuse) 8. 1. 2018, 17:23 (UTC)

Texty je nutné vkládat v doslovné podobě, a to i tehdy, když obsahují nesprávné nebo zastaralé informace. Formátování by se mělo co nejvíc podobat originálu. Obecná pravidla viz Nápověda:Vzhled a styl. --Lenka64 (diskuse) 9. 1. 2018, 05:29 (UTC)
Jako druhý „služebně nejstarší“ přispěvatel a snad ještě vkladatel největšího množství textů také přispěji svým názorem víceméně korespondujícím s tím, jak také postupuji:
  • Zkratky (obzvláště v OSN) spíše nerozepisovat. Jednak proto, že se tento úzus dodržuje od samého počátku, jednak proto, že bychom mohli těžko hledat shodu, co ještě rozepisovat a co už ne – tučné zkratky hesel, zkráceniny měsíců jako ún. nebo list., r. a l., a t. d., a j. v., iniciály jiných osob uvedených v článcích, zkrácené názvy děl v literatuře (např. Gesch.) apod. Kolega Shlomo v několika heslech uváděl význam zkratek hesel ve správné gramatické podobě pomocí HTML značky <abbr> (jako já na začátku tohoto odstavce), ale myslím si, že je to další zbytečná práce navíc. No, třeba to jednou, až budeme mít OSN skoro kompletní, někdo forkne a roboticky počet zkratek zredukuje.
    Protože texty při vkládání jen otrocky necopypastuju odjinud, ale v rámci korektury si je skutečně čtu, tak si u toho všímám i jiných souvislostí. Konkrétně u OSN je dobré si uvědomit, že významnými faktory při sazbě byla potřeba úspory papíru (proto tolik zkratek) a dvousloupcová sazba – sazeč tedy často musel přizpůsobovat text řádkovému zlomu, a to nejenom zkratkami, ale také podobou zápisu číslovek (někdy číslicí, někdy slovně, a to i v jedné větě - podle toho, jak mu vycházel řádkový zlom) nebo rozsahů (někdy pomlčkou, někdy slůvkem , platít totéž co v předchozí závorce). Pevnou šířku sloupce u nás ale nemáme, každému se to může zobrazovat jinak, tzn. potřeba masivně zkracovat nenastává nebo ne zrovna v těchto místech. To by pro mě byl (vedle přehlednosti textu) argument pro částečnou redukci zkratek, ale po dřívějších zkušenostech nechci vyvolávat zbytečné spory s kolegy, kteří se byli schopni hádat o to, abychom místo obvyklé desetinné čárky používali tečku vertikálně posunutou na střed řádku, jak to je v knize.
  • Na toho Galilea se příležitostně podívám. Ale obecně bych dlouhá hesla spíš na odstavce nerozčleňoval, to je zásah do struktury textu a obávám se, že by vznikly spory, kde ano a kde ne. Jiná dlouhá hesla, například z oboru geografie, již v originále rozčleněna jsou, takže tam v místě odstavců děláme odstavce taky. Extrémně dlouhá hesla, zahrnující mnoho desítek stránek (zde by to byly megabajty textu na heslo) a i v knize rozčleněná nadpisy (např. Ottův slovník naučný/Čechy), jsme zde rozdělili na podstránky.
  • Zjevné překlepy a tiskové chyby opravuji. Pokud zjevný překlep nebo tisková chyba nemění faktický význam, tak obvykle mlčky, jinak redakční poznámkou. Pokud sazeči do textu o 11. století skočila místo nuly devítka, tak je nesmysl nechávat v textu letopočet 1983, když je snad každému jasné, že tam má být 1083 (ano, už jsem se s tím setkal). Něco na toto téma jsem před dvěma lety napsal do Nápověda:Poznámkový aparát#Redakční_poznámky, kde jsem pro rozlišení použil pojem triviální zjevný překlep nebo chyba. Také je potřeba rozlišovat, co je tisková chyba a co 150 až 200 let stará čeština. Setkal jsem se třeba s jedním dílem z levného sešitového vydání, který zřejmě neprošel korekturou a sazeč „dysortografik“ tam sázel i/y v příčestí minulém snad náhodně, to jsem opravil, protože nešlo o historickou formu jazyka a pokud bych čerpal z jiného podějšího vydání, asi by to už tam bylo opraveno. Prostě s rozumem.
  • Zde nevím, co oním zjevným nedopatřením, pokud to nespadá do předchozího bodu, myslíte. Měl byste konkrétní příklad?
    Myslím, že jde o reakci na tuto diskusi a tento revert.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2018, 09:53 (UTC)
Jinak děkuji za váš zájem o rozšiřování zdejšího obsahu, který stojí trochu stranou hlavnímu proudu (Wikipedii), není tak atraktivní pro trávení volného času a který ocení asi až další generace. :-) --Milda (diskuse) 9. 1. 2018, 08:15 (UTC)

Po EK s Mildou: Dovolím si to trochu rozčlenit:

Zkratky
Já používám značkování v podobě <abbr title="Ottův slovník naučný">Ott. sl. n.</abbr>. Možná by stálo za úvahu zavést pro tento účel vhodnou šablonu.
U hesel Ott. sl. n. se navíc domnívám, že v souladu se zásadou „Wikipedia/Wikizdroje nejsou z papíru“ by bylo v duchu projektu rozepisovat v dalším textu zkracovaný název hesla; myslím, že čtenáři i vyhledávače by to docela ocenili… Nicméně stávající dlouhodobá praxe je přesně opačná :( --Shlomo (diskuse) 9. 1. 2018, 09:47 (UTC)
Rozčlenění dlouhých článků v Ott. sl. n. na odstavce
Viz výše odpověď Lenky64, která odráží i převládající praxi.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2018, 09:47 (UTC)
Tiskové chyby a překlepy
Zjevné tiskové chyby lze opravit přmo v textu, v případě potřeby doplnit redakční poznámkou.
Překlepy při digitalizaci uvést do souladu s předlohou.
Jiné chyby opravovat „po pečlivém uvážení“ a raději redakční poznámkou než zásaham do textu. Wikizdroje:Vzhled a styl#Opravy chyb doporučuje opravovat takové chyby v případě, že existují pochyby o srozumitelnosti původního textu — o srozumitelnosti tohoto pravidla mám ovšem silné pochybnosti…--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2018, 09:47 (UTC)
Zjevné nedopatření v textu
Na závažné faktické chyby lze upozornit pomocí redakční poznámky. Praxe však v této otázce není jednotná.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2018, 09:47 (UTC)
Se zájmem jsem si přečetl vyjádření k dotazům. Ve věci rozepisování (resp. nerozepisování) zkratek i zachování původních odstavců je stanovisko komunity asi více méně jednotné. Já jsem sice v některých článcích z OSN rozepisoval zkracovaný název hesla, ale napříště budu všechny zkratky ponechávat. Odstavce jsem i dosud zachovával, jen jsem chtěl znát názor na jejich případnou úpravu.
U opravy tiskových chyb a překlepů pan Shlomo odkázal na text Wikizdroje:Vzhled a styl, kde se praví: Zjevné tiskové chyby, kde není pochyb o správné podobě (vypadlé písmeno, přesmýknutá skupina písmen, záměna u/n nebo p/d při otočení litery apod.), pokud tisková chyba neměla specifický význam pro další osud dokumentu, lze opravit i bez redakční poznámky. To zní rozumně, ale po přečtení některých příspěvků v jiných diskusích si nejsem příliš jistý, zda je to opravdu jednoznačný názor celé komunity.
U zjevných nedopatření v textu odkazuje pan Shlomo na text Wikizdroje:Vzhled a styl, kde se uvádí: Jako redakční poznámku označujeme poznámku přidanou redaktorem Wikizdrojů, která se v původním díle nenachází. Redakční poznámky se používají obvykle v těchto situacích:
* upozornění na závažnou faktickou chybu v použitém zdroji;
* informace o tom, že netriviální zjevná tisková chyba v použitém zdroji byla redaktorem Wikizdrojů opravena – např. překlep v letopočtu, kdy výsledkem překlepu je jiné existující a přitom zjevně chybné datum; (...)
To zní také velice rozumně, ale pan Shlomo k tomu dodává: „Praxe však v této otázce není jednotná." To je, myslím, velmi mírně řečeno, protože názory některých členů komunity jsou právě opačné! Někteří odmítají jakoukoli opravu faktických chyb a navíc svůj názor nevybíravě prosazují násilnými reverty. Když jsem se u článku OSN/Toleranční patent pokusil upozornit na zjevné nedopatření v textu (chybné datum vydání patentu, záměna měsíce), byla redakční poznámka nejen revertována, ale moje odůvodnění této poznámky bylo na diskusní stránce ponecháno jen jako kompromis. Revertující tedy dokonce vážně uvažoval o odstranění mého upozornění i z diskusní stránky, protože nevidí „důvod k takovým poznámkám/komentářům."
Takže stále nevím, co na Wikizdrojích platí, zda ustanovení v sekci Wikizdroje:Vzhled a styl, které vložení redakční poznámky upozorňující na zřejmý omyl připouští, anebo názory některých členů komunity, kteří vkládání takovýchto redakčních poznámek striktně odmítají. Pro ilustraci uvádím názor pana Kotačky: „...na tomto projektu nejsme od toho, abychom odhalovali nebo komentovali chyby. Ať už zjevné nebo nezjevné. Osobně jsem pro to, aby se nechávaly klidně i překlepy."
V každém případě děkuji za poskytnutý výklad, který snad bude k užitku i jiným začínajícím nebo občasným přispěvatelům Wikizdrojů. Editujte s odvahou! --Abzon (diskuse) 10. 1. 2018, 20:28 (UTC)

Čísla receptů a vzájemné odkazy[editovat]

Diskuse přesunutá z Diskuse:Nová pražská kuchařka:

Všiml jsem si, že v některých receptech (např. Nová pražská kuchařka/Nákyp z gdoulových jablek) jsou odkazy na čísla jiných receptů. Tyto odkazy jsou při současném způsobu zadávání textů, kdy číslo není nikde na Wikizdrojích uvedeno, trochu nepraktické, protože čtenář pak neví, který další recept si má vyhledat. Na druhou stranu, název receptu v názvu stránky je také praktický a zvlášť v této fázi bychom ho už neměli měnit. Proto mme napadlo, že by mohlo být užitečné, vytvořit na této diskusní stránce číslovaný seznam všech receptů a s jeho pomocí pak "prokládat" čísla receptů v textu odkazem na příslušnou stránku. Inspirací je tu Ottův slovník naučný a příslušná diskuse. Souhlasíš/-te? --Sapfan (diskuse) 12. 2. 2018, 22:03 (UTC)

Za vhodné řešení bych považoval vytvoření přesměrování z podstránky označené číslem na podstránku označenou názvem; obdobně se to konec konců doporučuje u čísel zákonů. Další myslitelnou možností je vytvořit šablonu či modul převádějící číselný parametr na textový wikiodkaz. Nebo se to samozřejmě dá zadávat v kódu manuálně, zvlášť pokud se odkazy na čísla jiných receptů vyskytují jen ojediněle. --Shlomo (diskuse) 13. 2. 2018, 08:07 (UTC)
Když jsem to znovu promyslel, zalíbila se mi víc ta varianta s šablonou/modulem, protože a) je jednodušší vytvořit jeden seznam než vytvářet 720 redirectů, b) algoritmus bude po doplnění dat využitelný i u jiných děl a c) pravděpodobnost, že čtenář bude dohledávat recept podle čísla, je asi hodně blízko nule. Ukázku, jak by to mohlo fungovat, si můžete prohlédnout zde. Obslužnou šablonu pro volání modulu pak samozřejmě lze pojmenovat vhodněji, takže volání by vypadalo třeba {{Odkaz na kapitolu číslo|371}} nebo nějak podobně.--Shlomo (diskuse) 13. 2. 2018, 17:40 (UTC)
Zajímavý nápad, ani jsem netušil, že se něco takového dá udělat. Ovšem je to asi trochu "vratké", protože záleží na pořadí (kdyby někdo - např. omylem - vložil nebo smazal název, tak se všechna čísla po něm posunou - je to tak?) a asi i náchylné na překlepy (co když stránka s daným pořadím neexistuje, protože byla mezitím přejmenována?). Ale v každém případě, díky za nápad. --Sapfan (diskuse) 13. 2. 2018, 21:59 (UTC)
To se dá pojistit tím, že se indexy v seznamu zadají explicitně, tedy místo { "Královská polévka", "Polévka z mozečků", …} lze zadávat { [1] = "Královská polévka", [2] = "Polévka z mozečků", …}. Pak to může klidně být i pozpátku nebo napřeskáčku a modul si to přebere. Pro pohodlí ostatních uživatelů ale přesto doporučuji zachovat standardní řazení ;)
Na překlepy v názvech podstránek je to náchylné asi tak stejně jako jakýkoli jiný systém – bude-li podstránka v seznamu označena jinak, než jak je v systému uložena, poznáme to podle červeného odkazu. To stejné platí, když bude stránka smazána či přejmenována bez vytvoření redirectu. Výhodou je, že opravu pak stačí udělat jednou (v datovém modulu) a není třeba dohledávat všechny výskyty odkazů na přejmenovanou stránku.--Shlomo (diskuse) 13. 2. 2018, 22:37 (UTC)
Skvělé! S čísly kapitol se mi to doopravdy líbí, protože se seznam nedá tak snadno nabourat tím, že někdo (např. vandal) vloží nový řádek někam na začátek a posune všechno po něm. Fungovalo by to tak už teď, nebo je nejdřív potřeba něco změnit? Kdyby bylo potřeba, mohu takovýto seznam vytvořit v excelu (ovšem až o víkendu, někdo jiný by to možná zvládl dřív). Ohledně překlepů - díky za vysvětlení, je důležité, že to nenarušuje pořadí. (Jedná se jen o druhé či třetí místo, kde bude potřeba paralelně opravovat chyby, což je OK). Čili podle mého názoru je toto cesta vpřed. Souhlasí i další? --Sapfan (diskuse) 14. 2. 2018, 07:38 (UTC)
Přímé volání modulu funguje; pro uživatelsky (=editorsky) přívětivější volání pomocí obslužné šablony bude potřeba ještě drobná úprava — a hlavně vymyslet název pro tu obslužnou šablonu ;) Časem bych to možná ještě upravil, aby se to dalo snadněji využít v případech, kdy číslo kapitoly (receptu, písničky, paragrafu apod.) je součástí názvu podstránky (jako třeba Dějiny práva na území republiky československé).
BTW pomocí těch seznamů by se dal celkem jednoduše generovat i obsah na hlavní stránce díla nebo PaP navigace, čímž by odpadla další 2 místa pro opravu chyb. Samozřejmě pokud by byl zájem.--Shlomo (diskuse) 14. 2. 2018, 13:20 (UTC)

Import z Wordu[editovat]

Dobrý den, mám k dispozici knihu, která byla opsána ve Wordu. Jak ji nejlépe importovat do Wiki aniž bych ji musel celou ručně editovat? Jako hlavní otázky vidím:

  • Obsahuje hodně footnotes - poznámek pod čarou na každé stránce - Jak s nimi na Wiki zacházet?
  • Odstavce jsou odsazovány nesystémově tabelátorem

???

Děkuji Svobodat (diskuse) 3. 3. 2018, 11:21 (UTC)

Dobrý den, pokud vám to půjde otevřít v LibreOffice, tak ten umí exportovat do wikitextu (samozřejmě v rámci možností). Jak zvládá poznámky pod čarou, to nevím. Tabelátor by pak v exportovaném textu měl jít odstranit prostým nahrazením za prázdný řetězec.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 3. 2018, 18:50 (UTC)

Sjednocení zápisu pseudonymů[editovat]

V rámci práce na sjednocování formátu a na něm závislém vývoji maximálně automatizovaných šablon jsem narazil na různé zápisy autorství pod známým pseudonymem:

Jméno [*] // nelze momentálně zjistit
Pseudonym // <= 14
[[↳Jméno]] (jako Pseudonym) // 1
[[↳Pseudonym]] // nelze momentálně zjistit
[[Autor:Jméno|Jméno]] [*] // nelze momentálně zjistit
[[Autor:Jméno|Jméno (Pseudonym)]] // $
[[Autor:Jméno|Jméno]] (jako Pseudonym) // 23
[[Autor:Jméno|Jméno]] (podepsána iniciálami Iniciály) // 2
[[Autor:Jméno|Jméno]] jako Pseudonym // 5
[[Autor:Jméno|Jméno]] pod pseudonymem Pseudonym // 23
[[Autor:Jméno|Jméno]] podepsán iniciálami Iniciály // 1
[[Autor:Jméno|Pseudonym]] // tyto + označené $ <= 960
[[Autor:Jméno|Pseudonym]]{{Redakční poznámka|dokazující Jméno}} // 7
[[Autor:Jméno|Pseudonym (Jméno)]] // $
[[↳Autor:Pseudonym|Pseudonym]] // nelze momentálně zjistit
[[↳Autor:Pseudonym|Jméno]] // $

↳ značí přesměrování
[*] Pseudonym tak není zanesen vůbec, nebo je (v lepším případě) zmíněn v nějaké poznámce či parametru JINÉ

Aby bylo možné pokročit směrem k maximální automatizaci šablon, je třeba, aby:

1. jména byla v parametrech šablony separována a jasně označena, k čemuž mi vychází jako nejvhodnější formát

| AUTOR = Jméno
| AUTOR-PSEUDONYM = Pseudonym

2. vizuální podoba byla jednotná, kde mi jako vhodný formát vychází

[[Autor:Jméno|Jméno]] <small>(jako Pseudonym)</small>

Pokud nebudou námitky nebo protinávrhy do 30. dubna, sjednotím to na výše uvedeném.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 4. 2018, 20:57 (UTC)

V zásadě nejsem proti, je tu však hodně věcí, které je třeba předem dořešit. Pro začátek prosím několik upřesnění:
  1. Jedná se o šablonu {{Textinfo}}, {{TextinfoJura}}, nebo o {{NavigacePaP}} (popř. o všechny)?
  2. Co všechno má být považováno za pseudonym?
    • Jsou autoři, jejichž pseudonym je známější než jejich oficiální jméno a kteří mají na Wikizdrojích autorskou stránku pod pseudonymem, pod oficiálním jménem pak někdy přesměrování, někdy nic.
    • Jsou autoři/rky, kteří/ré používali/y více jmen, popř. více různých variant jména, přičemž nelze rozlišit, které je oficiální a které pseudonym (resp. každé z nich je v určitém ohledu či období oficiální).
    • Co díla vydaná pod cizím jménem (ne smyšleným, ale pod jménem jiné existující osoby)?
--Shlomo (diskuse) 3. 4. 2018, 18:27 (UTC)
  1. Aktuálně {{Textinfo}} (odtamtud jsou i data uvedená výše), výhledově {{NavigacePaP}}.
  2. Nehodlám upravovat parametry z hlediska faktické správnosti, pouze chci stávající zápisy sjednotit, takže jak je to zapsáno nyní (= co je označeno jako jméno a co jako pseudonym), tak to i zůstane. Pokud bych narazil na něco divného, tak to sem můžu následně zaznamenat pro další diskusi.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 3. 4. 2018, 20:37 (UTC)

Tedy prozatím k {{Textinfo}}:
  1. Má-li se vyplňovat pouhé jméno autora s tím, že wikiodkaz z něj vytvoří až šablona, je třeba si uvědomit, že v současném stavu se obvykle vyplňuje odkaz, případně i další text či wikitext (poznámky, vysvětlivky, seznamy apod.) Je tedy buď potřeba ošetřit zpětnou kompatibilitu, nebo najít jiné řešení – třeba použít nový parametr AUTOR-JMÉNO s tím, že není-li vyplněn, podpůrně se použije (stávající) parametr AUTOR.
  2. Je třeba určit, kam zadávat rozlišovače; IMHO nejvhodnější způsob je zavést parametr AUTOR-ROZLIŠOVAČ.
  3. Řada textů má uvedeno více autorů; někteří z nich navíc mohou používat pseudonym. Jako dočasné řešení může fungovat výše popsaný postup ad 1., nicméně je-li cílem zbavit se formátovaného textu v parametru AUTOR, chtělo by to najít nějaké sofistikovanější řešení.
  4. Co s případy, kdy je známo, že jde o pseudonym, ale není známo skutečné jméno? (ano, jsem si vědom, že jste mluvil o známých pseudonymech, ale tím, že o problému budeme mlčet, problém nezmizí…)
  5. V současné podobě je jako pseudonym explicitně označeno pouze těch 23 případů, které uvádíte ve svém přehledu na 10. řádku (+několik dalších explicitně označených v poznámce). Ostatní případy jsou vaše spekulace, které ne až tak docela odpovídají realitě. (BTW podle jakých kritérií jste identifikoval těch 14 pseudonymů, které uvádíte na druhém řádku?) Doplňovat v takovém případě do infoboxu údaje o tom, která verze je oficiální jméno a která pseudonym, a neřešit přitom faktickou správnost těchto údajů, považuji za nepříliš zodpovědné. Je pravda, že na Wikidatech se takto běžně postupuje, ale nemyslím si, že je to praxe hodná následování. Tím spíše, že těch redirectů v NS Autor není až tak moc (pokud dobře počítám, tak <150) a udělat si přehled, které z nich vedou z pseudonymu na jméno a které naopak, by nemělo být až tak těžké.
--Shlomo (diskuse) 10. 4. 2018, 13:05 (UTC)

Ať koukám, jak koukám, tak reakci na mé dva konkrétní návrhy nevidím. Zato spoustu věcí, které s oněmi návrhy souvisejí vzdáleně, či dokonce vůbec, a diskuse se tak rozmělňuje a odvádí jinam. Nicméně: 1 & 2 mám samozřejmě vyřešeno, 3 není aktuální, 4 není aktuální, 5 byť relevantní, i když nepřesná, připomínka, přesto nesouvisí s technickým řešením, o němž jsem začal řeč, navíc vám nic nebrání takový přehled zpracovat.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 4. 2018, 20:59 (UTC)

@Danny B.: Zde je ta tabulka redirectů, doufám, že pomůže.
Přehled přesměrování v NS Autor:
Přesměrování Autorská stránka Typ
Autor:A. B. Šťastný Autor:Alfons Bohumil Šťastný varianty jména
Autor:Achille Wolf Autor:Achill Wolf varianty jména
Autor:Alaric Watts Autor:Alaric Alexander Watts varianty jména
Autor:Aloïsius Bertrand Autor:Aloysius Bertrand varianty jména
Autor:Anna Fričová Autor:Anna Sázavská pseudonym → jméno
Autor:Anna Lauermannová Autor:Felix Téver jméno → pseudonym
Autor:Antonín Bernášek Autor:Karel Toman jméno → pseudonym
Autor:Arnošt z Koerberů Autor:Ernest von Koerber varianty jména
Autor:August Nevšímal Autor:August Vojtěch Nevšímal varianty jména
Autor:Auguste Villiers de l'Isle Adam Autor:Auguste Villiers de l’Isle-Adam varianty jména
Autor:Augustin Sedláček Autor:August Sedláček varianty jména
Autor:B. J. C. Autor:Bohumil Janda Cidlinský varianty jména
Autor:Barry Cornwall Autor:Bryan Waller Procter pseudonym → jméno
Autor:Bedřich Engels Autor:Friedrich Engels varianty jména
Autor:Beneš Doubravský Autor:Karel Jonáš pseudonym → jméno
Autor:Bohumil Matějka Autor:Bohumil Jaroslav Matějka varianty jména
Autor:Bryan Walter Procter Autor:Bryan Waller Procter varianty jména
Autor:Charles-Marie René Leconte de Lisle Autor:Charles Marie René Leconte de Lisle varianty jména
Autor:Christopher North Autor:John Wilson pseudonym → jméno
Autor:Daniel Lesueur Autor:Jeanne Loiseau pseudonym → jméno
Autor:Daniel Stern Autor:Marie d’Agoult pseudonym → jméno
Autor:Dmitrij Medveděv Autor:Dmitrij Anatoljevič Medveděv varianty jména
Autor:Dominik Kynský Autor:Dominik František Kynský varianty jména
Autor:Emil Frída Autor:Jaroslav Vrchlický jméno → pseudonym
Autor:Emil Zola Autor:Émile Zola varianty jména
Autor:Ferdinand Marenko Autor:Ferdinand Marjánko varianty jména
Autor:František Bohumil Tomsa Autor:František Tomsa varianty jména
Autor:František Borovský Autor:František Ruth (1854–1926) pseudonym → jméno
Autor:František Bíbl Autor:František Bibl varianty jména
Autor:František Hurt Autor:František Ruth (1854–1926) pseudonym → jméno
Autor:František Jan Tomsa Autor:František Tomsa varianty jména
Autor:František Lorenc Autor:František Vladimír Lorenc varianty jména
Autor:František Lorenz Autor:František Vladimír Lorenc varianty jména
Autor:František Množislav Vrána Autor:František Mnohoslav Vrána varianty jména
Autor:František Vaněk Autor:František Oldřich Vaněk varianty jména
Autor:Gotthard Holubář Autor:Gothard Holubář varianty jména
Autor:Hanuš Máchal Autor:Jan Hanuš Máchal varianty jména
Autor:Henri-Frédéric Amiel Autor:Henri Frédéric Amiel varianty jména
Autor:Henri Cazalis Autor:Jean Lahor jméno → pseudonym
Autor:Hynek Mejsnar Autor:Hynek Jaroslav Mejsnar varianty jména
Autor:Ignác Soldát Autor:Hynek Soldát varianty jména
Autor:Ivan Sergějevič Turgeněv Autor:Ivan Sergejevič Turgeněv varianty jména
Autor:Iwan Gilkin Autor:Ivan Gilkin varianty jména
Autor:Jakub Josef Dominik Malý Autor:Jakub Malý varianty jména
Autor:James Henry Leigh Hunt Autor:Leigh Hunt varianty jména
Autor:Jan Autor:Jan Evangelista varianty jména
Autor:Jan Chadt Autor:Jan Evangelista Chadt-Ševětínský varianty jména
Autor:Jan Horbaczewski Autor:Ivan Horbaczewski varianty jména
Autor:Jan Jakub Ryba Autor:Jakub Jan Ryba varianty jména
Autor:Jan Jindřich Marek Autor:Jan z Hvězdy jméno → pseudonym
Autor:Jan Karlík Autor:Jan Ladislav Pospíšil pseudonym → jméno
Autor:Jan Kollár Autor:Ján Kollár varianty jména
Autor:Jan Rokyta Autor:Adolf Černý pseudonym → jméno
Autor:Jan Tůma Autor:Hanuš Věnceslav Tůma jméno → pseudonym
Autor:Jan z Vojkovic Autor:Jan Nebeský pseudonym → jméno
Autor:Jan z Wojkowicz Autor:Jan Nebeský pseudonym → jméno
Autor:Jan Žeranovský Autor:Jan Spáčil pseudonym → jméno
Autor:Jan Žižka z Trocnova Autor:Jan Žižka varianty jména
Autor:Jaroslav Houdek Autor:František Serafínský Procházka pseudonym → jméno
Autor:Jaroslav Květnický Autor:František Antonín Zeman pseudonym → jméno
Autor:Jiří Salvan Autor:Karel Jonáš pseudonym → jméno
Autor:Jiří Ščerbinský Autor:Bořivoj Prusík pseudonym → jméno
Autor:Johann Wolfgang Goethe Autor:Johann Wolfgang von Goethe varianty jména
Autor:Johann Wolfgang Göthe Autor:Johann Wolfgang von Goethe varianty jména
Autor:Josef Jiří Kolar Autor:Josef Jiří Kolár varianty jména
Autor:Josef Ruda Autor:Vladimír Šťastný pseudonym → jméno
Autor:Josef Srb-Debrnov Autor:Josef Srb pseudonym → jméno
Autor:Josef Vocásek Autor:Josef Zaříčanský jméno → pseudonym
Autor:Josef Výškovský Autor:Josef Viškovský varianty jména
Autor:Jules Lemaitre Autor:Jules Lemaître varianty jména
Autor:K. Egor Autor:Karel Rožek pseudonym → jméno
Autor:Karel Josef Šlejhar Autor:Josef Karel Šlejhar varianty jména
Autor:Karel Kučera Autor:Karel Kučera (1854–1915) varianty jména
Autor:Karel Marx Autor:Karl Marx varianty jména
Autor:Karel Matěj Čapek Autor:Karel Matěj Čapek-Chod varianty jména
Autor:Karel Matěj Čapek Chod Autor:Karel Matěj Čapek-Chod varianty jména
Autor:Karel Vinařický Autor:Karel Alois Vinařický varianty jména
Autor:Karel Václav Zenger Autor:Václav Karel Bedřich Zenger varianty jména
Autor:Karel Černý Autor:Karel Irenej Černý varianty jména
Autor:Karel Švanda Autor:Karel Švanda ze Semčic varianty jména
Autor:Karl Popper Autor:Karl Raimund Popper varianty jména
Autor:Kolda Malínský Autor:Josef Lacina pseudonym → jméno
Autor:Konstantin Josef Jireček Autor:Konstantin Jireček varianty jména
Autor:Kvido Mansvet Autor:František Klement pseudonym → jméno
Autor:Lady Anne Barnard Autor:Anne Barnardová varianty jména
Autor:Lady Anne Barnardová Autor:Anne Barnardová varianty jména
Autor:Lady Barnard Autor:Anne Barnardová varianty jména
Autor:Lao-c' Autor:Lao-c’ varianty jména
Autor:Leo Kochmann Autor:Leopold Kochman varianty jména
Autor:Liberté Autor:František Cajthaml pseudonym → jméno
Autor:Long Tom Autor:Ludvík Lošťák pseudonym → jméno
Autor:Louis le Lasseur de Ranzay Autor:Louis le Lasseur varianty jména
Autor:Louise-Victorine Ackermannová Autor:Louise Ackermannová varianty jména
Autor:Léonce Gilbert Autor:Francis Melvil jméno → pseudonym
Autor:Marcian Hromotluk Autor:František Ladislav Čelakovský pseudonym → jméno
Autor:Marie d'Agoult Autor:Marie d’Agoult varianty jména
Autor:Matěj Anastazia Šimáček Autor:Matěj Anastasia Šimáček varianty jména
Autor:Matěj Anastásia Šimáček Autor:Matěj Anastasia Šimáček varianty jména
Autor:Milan Štefánik Autor:Milan Rastislav Štefánik varianty jména
Autor:Milota Zdirad Polák Autor:Matěj Milota Zdirad Polák varianty jména
Autor:Miloš Velenský Autor:František Mnohoslav Vrána pseudonym → jméno
Autor:Ot. Jirmář Autor:Otakar Jirmář varianty jména
Autor:Otakar Halina Autor:Otokar Mokrý pseudonym → jméno
Autor:Otakar Mokrý Autor:Otokar Mokrý varianty jména
Autor:Otto Gulon Autor:Otakar Theer pseudonym → jméno
Autor:Pavel Autor:Pavel z Tarsu varianty jména
Autor:Pavel Volný Autor:Jan Ladislav Pospíšil pseudonym → jméno
Autor:Peter Pindar Autor:John Wolcot pseudonym → jméno
Autor:Prokop Rudný Autor:Jan Krejčí (1825–1887) pseudonym → jméno
Autor:Quido Mansvet Autor:František Klement pseudonym → jméno
Autor:R. P. Autor:Rudolf Pokorný varianty jména
Autor:R. T—á Autor:Renata Tyršová varianty jména
Autor:Renáta Tyršová Autor:Renata Tyršová varianty jména
Autor:Robert R. Zlický Autor:Čeněk Tonder pseudonym → jméno
Autor:Sofokles Autor:Sofoklés varianty jména
Autor:Stanislav Řehák Kamenický Autor:Stanislav Řehák varianty jména
Autor:Svatý Ambrož Autor:Ambrož Milánský varianty jména
Autor:Svetozár Hurban Vajanský Autor:Svetozár Hurban-Vajanský varianty jména
Autor:Světimír Smutenský Autor:František Jaroslav Rypáček pseudonym → jméno
Autor:TGM Autor:Tomáš Garrigue Masaryk varianty jména
Autor:Tereza Nováková Autor:Teréza Nováková varianty jména
Autor:Thomas Ingoldsby Autor:Richard Harris Barham pseudonym → jméno
Autor:Thomas Mayne-Reid Autor:Thomas Mayne Reid varianty jména
Autor:Thúkýdidés Autor:Thúkydidés varianty jména
Autor:Tobiáš Eliáš Autor:T. E. Tisovský jméno → pseudonym
Autor:V. Otomar Autor:Otomar Viglic varianty jména
Autor:V. Sokol-Borský Autor:Rudolf V. Novák pseudonym → jméno
Autor:Vavřinec Benedikt z Nedožer Autor:Vavřinec Benedikt z Nudožer varianty jména
Autor:Vicomte de Guerne Autor:André de Guerne varianty jména
Autor:Viktor Hálek Autor:Vítězslav Hálek pseudonym → pseudonym
Autor:Vilém Lambl Autor:Vilém Dušan Lambl varianty jména
Autor:Vincenc Hálek Autor:Vítězslav Hálek jméno → pseudonym
Autor:Vladimir Putin Autor:Vladimir Vladimirovič Putin varianty jména
Autor:Vladimír Vašek Autor:Petr Bezruč jméno → pseudonym
Autor:Václav A. Jung Autor:Václav Alois Jung varianty jména
Autor:Václav Adam Jung Autor:Václav Alois Jung varianty jména
Autor:Václav Zenger Autor:Václav Karel Bedřich Zenger varianty jména
Autor:Václav Říha Autor:Václav Tille pseudonym → jméno
Autor:Václav Štulc Autor:Václav Svatopluk Štulc varianty jména
Autor:Vácslav Beneš Třebízský Autor:Václav Beneš Třebízský varianty jména
Autor:Vácslav Daněk Autor:Václav Daněk varianty jména
Autor:Vácslav Vladivoj Tomek Autor:Václav Vladivoj Tomek varianty jména
Autor:Vítězoslav Tůma Autor:Hanuš Věnceslav Tůma pseudonym → pseudonym
Autor:Émile van Arenbergh Autor:Émile Van Arenbergh varianty jména
Autor:Čeněk Jarolímek Autor:Vincenc Jarolímek varianty jména
Autor:Řehoř Řiřavec Autor:Karel Jonáš pseudonym → jméno
Autor:Šimon Macháček Autor:Simeon Karel Macháček varianty jména
Autor:Žofie Podlipská Autor:Sofie Podlipská varianty jména

--Shlomo (diskuse) 6. 5. 2018, 14:14 (UTC)

Díky. V podstatě to potvrdilo mé dřívější odhodlání vzniklé v průběhu aplikování nového parametru a na základě mých předchozích rešerší - přejmenovat parametr na AUTOR-UVEDEN-JAKO a tak tím rozšířit, resp. zobecnit jeho působnost.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 5. 2018, 20:14 (UTC)

Poznámky pod čarou[editovat]

Nápovědu k šabloně Poznámky pod čarou jsem nepochopil a nedaří se mi najít vzorový zdrojový text. Byl by někdo tak hodný a opravil mi alespoň první poznámku v textu na mém pískovišti a dal vhodnou šablonu na konec textu? Nebo stačí alespoň odkaz na místo, kde je již šablona správně použita. Děkuji --Radek Linner (diskuse) 7. 4. 2018, 17:05 (UTC)

Upraveno. Kterou nápovědu jste nepochopil, ať se na to můžeme podívat? Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 7. 4. 2018, 17:25 (UTC)
Děkuji. Text jsem již opravil a zveřejnil. Nevím, jestli opravovat nápovědu. Chyba může být na mé straně. Já jsem několik let zabydlen na Wikipedii a chápu tamní formátování textu. Na Wikizdrojích se ale ztrácím a proto zde téměř needituji. Chtěl jsem jen zveřejnit historický text k výročí našeho města a nevěděl jsem, kde jinde to udělat. Wikizdroje mi pro tvorbu i pro čtení přijdou uživatelsky nepřívětivé a pomáhají mi pochopit nováčky, kteří začínají s prvními editacemi na Wikipedii :-) --Radek Linner (diskuse) 7. 4. 2018, 18:12 (UTC)
Wikitext je na všech projektech Wikimedia stejný, takže s tím byste problémy mít neměl. Stejně tak principy jeho vkládání, funkčnost atd. Co se liší, jsou samozřejmě různé šablony. Právě proto jsem se ptal, kterou nápovědu jste nepochopil.
Pomohlo by také, kdybyste to uživatelsky nepřívětivé rozvedl, abychom s tím případně mohli něco udělat. Takto je to jen v podstatě bezcenný výstřel do tmy, neboť není podle čeho se orientovat, a k zlepšení oné přívětivosti tak bohužel moc nepomůže...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 7. 4. 2018, 18:36 (UTC)
Dobrá. Já už něco popisoval v dřívějších diskuzích. Třeba zde a zde. Není možné na Wikizdrojích jednoduše jedním klikem stáhnout soubor s čistým textem celé knihy bez číslování stran a opakujícím se záhlavím. Něco tak jednoduchého jako např. v tomto odkazu na uloz.to. To by byla první věc, kterou bych řešil. Dále bych uvítal nějakou lepší navigaci z úvodní strany. Teď nejsem schopen navrhnout něco konkrétního, ale pokud přes vyhledávací pole nejdu po konkrétní knize, z úvodní strany se mi moc knih nenabízí. Jde spíš jen o náhodné proklikávání jednotlivých autorů. Návštěvník nemá jasnou představu o rozsahu zdejší sbírky knih. To jsou uživatelské věci. Při tvorbě celých knih mám docela zábrany je rozbít do mnoha samostatných stránek (článků) mezi kterými se člověk musí proklikávat a nemůže fulltextově vyhledávat v celém díle. Nakousávám teď více témat a neočekávám jejich okamžité vyřešení. Jednoduše jsem se zde nebyl schopen zabydlet. Pokud je to jen můj problém, čert to vem. Ale mám pocit, že nových uživatelů se sem moc nehrne. Mají podobné zkušenosti jako já? Těžko říct. Asi by to bylo na živější diskuzi na nějakém srazu, ale na ty jezdím jen vzácně. --Radek Linner (diskuse) 7. 4. 2018, 19:25 (UTC)

AdvancedSearch[editovat]

Birgit Müller (WMDE) 7. 5. 2018, 14:45 (UTC)

Odkazy na wikizdroje na wikipedii[editovat]

Upozorňuji, že někteří funkcionáři na wikipedii (Uživatel:Horst a Uživatel:Matěj Orlický) začali zpochybňovat vkládání odkazů na krátká hesla na wikzdrojích. Ohánějí se Externí odkazy by měly podávat informace nad rámec článku a přísně vzato dokonce jen informace, které by se do článku nevešly ani tehdy, pokud by byl dotažen mezi nejlepší články Wikipedie, viz Wikipedie:Externí odkazy#Na co obvykle neodkazovat, bod 1 druhého odstavce. Vzhledem k tomu, že jejich vyhrožováním (Máme pravidla a jejich dodržení budeme vynucovat, a to ne jinde ale zde na W. Takže se s prosbou o zvážení přínosu přidávám také a to důrazně--Horst) nemíním ztrácet čas, nebudu dále přidávat odkazy na wikizdroje na wikipedii. Možná šlo jen o hloupou animozitu vůči ip adrese, ale i tak varuji před případným zablokováním. Protože většina hesel např. Ottova slovníku jejich podmínku nesplňuje. --Lenka64 (diskuse) 21. 5. 2018, 08:21 (UTC) PS: odkaz na diskusi, pokud by to někoho zajímalo [1] + nevím, jak by si představovali kritériu pro zahrnutí odkazu na wikipedii (specifikace délky, obsahu, speciální povolení...) a říkám si na jaká kvanta nekvalitních wikpedistických článků, často bez zdrojů, zdejší stránky odkazují... :). --Lenka64 (diskuse) 21. 5. 2018, 08:51 (UTC) ... a aktivní wikipedisté už začali odmazávat... [2] :)

Snažil jsem se to věcně zdůvodnit, nejedná se o hloupou animozitu vůči IP, ani činnost „funkcionáře“. Plošné přidávání by snad mělo smysl, kdyby byly texty na Wikizdrojích kategorizovány tématicky a odkaz by byl „texty na Wikizdrojích týkající se tématu XY“. Pokud vkládáte odkaz na konkrétní dílo, je potřeba zvážit, zda to dílo poskytuje relevantní informace v nějakém minimálním rozsahu. Do sekce Literatura také nepřidáváme citace obecných encyklopedií, které obsahují jen velmi stručné heslo. Je potřeba se zamýšlet nad přiměřeností a ne mechanicky odkazovat vše nebo naopak s vaničkou vylévat dítě. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2018, 09:25 (UTC)
Vaše vysvětlení by dávalo smysl, pokud by se tak přistupovalo ke všem externím odkazům případně ke všem odkazům z wikizdrojů. To se však neděje, takže je to jen náhodný výkřik do tmy. Za pravdu Vám dám, až projdete kompletně externí odkazy a protřídíte je podle platných pravidel. Což se však nestane ani omylem. --Lenka64 (diskuse) 21. 5. 2018, 09:31 (UTC)
Tak se samozřejmě má přistupovat ke všem zdrojům. Menší či větší porušovaní těchto principů nemůže být důvodem či záminkou pro jejich ignorování. Za dodržování pravidel je zodpovědná komunita jako celek, nevím proč bych musel zrovna já procházet všechny odkazy. Ale s vaším konfrontačním stylem si ani nejsem jist, zda vám o shodu na nějakých principech vůbec záleží. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2018, 10:02 (UTC)
Ale s vaším konfrontačním stylem si ani nejsem jist, zda vám o shodu na nějakých principech vůbec záleží. :)))))) no ano, nedokážete určit přesná kritéria výběru wikizdrojových článků pro wikipedii (pravidla neumožnují v podstatě žádný, a na blahovůli hlídačů se nelze spolehnout) a v obraně obviníte mne. S pozdravem --Lenka64 (diskuse) 21. 5. 2018, 10:48 (UTC)
Děkuji za potvrzení domněnky. --Matěj Orlický (diskuse) 21. 5. 2018, 11:31 (UTC)
Pokud vám chybí argumenty, nevytahujte osobní útoky. Je to laciné a problém to neřeší. Uvedl jste pravidlo, podle kterého by musela být většina externích odkazů v článcích wikipedie smazána a pak jste začal s nějakou subjektivní úvahou o přísnosti. Tak bud se držte pravidla nebo přiznejte, že se pravidlo nedodržuje a řeší se to subjektivně. Tím jsem s tím skončila, pokud si na wikipedii vykládají pravidla podle pocitů a dojmů, nemá smysl s tím ztrácet čas. --Lenka64 (diskuse) 22. 5. 2018, 06:15 (UTC)

Po vložení hesla Václav na Vlastenském slovníku mne docela mrzí, že nejde vložit odkaz na wikipedii (bez nějakým možných konfrontací). Byl by to hezký historický zdroj, zejména pro Václava IV.. --Lenka64 (diskuse) 24. 3. 2019, 09:23 (UTC)

Olomoucké povídky - licence[editovat]

Má být licence Olomouckých povídek opravdu PD old 140, když je známo, že je to z 15. století (to by ukazovalo spíše na PD old 70), navíc je podle všeho autor neznámý, takže by to mělo být spíše PD anon 70?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 25. 5. 2018, 08:51 (UTC)

-jkb-, Milda, Shlomo - můžete se k tomu, prosím, vyjádřit? Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 6. 2018, 09:28 (UTC)

Podle popisu mi přijde, že značka PD old 140 odpovídá tomuto případu nejlépe.--Shlomo (diskuse) 18. 6. 2018, 06:55 (UTC)

Chemické vzorce v Ottově sl. n.[editovat]

Všímám si sporného vylepšování řádkových (sumárních/racionálních) chemických vzorců v Ottově slovníku naučném, např. z C5H4N4O2 na . Nový zápis má snad výhodu pro nějaké další zpracování a datamining textu, ale nejsem si jist, že má výhody pro čtenáře. Výhody původní podoby jsou

  • text je opravdu text a ne obrázek
  • větší typografická podobnost originálu
  • možnost fulltext vyhledání vzorce v běžném prohlížeči čtenářem
  • lepší zobrazení i v konzolových textových prohlížečích (méně zdrojového syntaktického smetí než v novém zápisu, kdy je tex kód v img atributu alt)

(Pozn.: "původním formátem" myslím původní formát v příkladu, vypadá to, že každý vzorce zapisuje trochu jinak a není zde žádný standard)

@Danny B.:Mykhal (diskuse) 2. 6. 2018, 13:35 (UTC)

Špatné zobrazování indexových stránek[editovat]

Již dlouhou dobu se zobrazují špatně indexové stránky, jak už ostatně bylo nahlášeno dříve, viz #Bug report: Chybné renderování ve jmenném prostoru Index. Rád bych proto požádal o opravu. Díky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 6. 2018, 22:32 (UTC)

Kategorizace Otty[editovat]

On už byl dořešen všeobecný souhlas s kategorizací Otty příp. přesun do vlastního jmenného prostoru? Pokud ne (možná mi to uniklo), prosím stop s překategorizováváním hesel, které se objevilo na posledních změnách. --Lenka64 (diskuse) 4. 6. 2018, 08:19 (UTC)

Mohu se zeptat proč? Kategorie i podkategorie fungují, tak jak by měly, ne? A jsou i logicky členěné. --Tayari (diskuse) 4. 6. 2018, 08:41 (UTC)
Protože v minulosti tu byl velký problém (část souhlasila, část ne) a několik let to tu jen vyhnívá. --Lenka64 (diskuse) 4. 6. 2018, 08:49 (UTC)

Otta - Doplňky[editovat]

Vytvořil jsem poslední chybějící přehled, Doplňky, 11900 hesel. Ale vzhledem k charakteru, je tento díl poněkud jiný, než předchozí. (S tím souvisí jistě i spousta chyb v OCR zdroji, většinu jsem opravil, ale jistě ne všechno). A teď se naskýtá spousta otázek:

  1. U běžného dílu jsou obvykle všechna hesla od jednoho či dvou písmen. V přehledech tedy nejsou nadpisy mezi písmeny. V doplňcích jsou všechna písmena. uvádět/neuvádět v přehledu?
    • Navíc je na konci tohoto dílu za Ž ještě jeden dodatek, kde je ještě dalších 132 hesel A-Ž. Tato hesla narušují abecední řazení.
  2. Dodatky mají často vložené číslo určující, ke kterému z významů z předchozích dílů se vztahují (např. Bavier 1) S.). Uvádět v názvu hesla nebo až v jeho obsahu? a linkovat (viz příklad) nebo nelinkovat (Bavier S.)?
  3. Rozlišovače. Velmi často se název shoduje s názvem hesla v předchozích dílech. Předpokládám, že by tato hesla měla mít rozlišovač (doplněk) nebo (dodatek). Který je lepší? Našel jsem zatím existující (doplněk) i (dodatek)
  4. Jak vzájemně prolinkovat dodatek s předchozím heslem? Reakční poznámkou? nebo sloučit jeho obsah do původního hesla?
    • S tím trochu souvisí otázka errata na konci jednotlivých dílů -zatím jsem našel jedno heslo, kde byl obsah opravy uveden v redakční poznámce na konci hesla. A neměla by mít errata pro každý díl vlastní stránku?
  5. A pokud samostatná hesla, nebylo by na místě je prolinkovat i přes infobox?
  6. název odkazů. User:Wesalius ve svém OCR má u jmen i křestní jména, ale ve slovníku jsou zřejmě jen zvýrazněná příjmení a tomu odpovídají i některé dodatky Ottův slovník naučný/Mordovcev a Ottův slovník naučný/Mordovcev (dodatek) vs Mordovcev Danijil Lukič a [3]

Třeba někoho napadnou ještě i další problémy a otázky.

Moje osobní preference:

  • Ad 1) Preferoval bych ano, u všech dílů, ale pak bude problém s formátováním. Ad 1a - to by medle vyřešily ty nadpisy
  • Ad 2) dal bych to bez čísel v názvu i odkazu
  • Ad 3) subjektivně bych preferoval dodatek
  • Ad 4) Zdá se, že u existujících vede redakční poznámka. Ad 4a - myslím že by to bylo na místě, ale to by chtělo vyřešit spolu s názvoslovím dílů.
  • Ad 5) Viděl jsme použitý parametr SOUVISEJÍCÍ=

JAn Dudík (diskuse) 11. 6. 2018, 09:42 (UTC)

Doplněno 6) JAn Dudík (diskuse) 11. 6. 2018, 12:06 (UTC)
Tedy, tolik rekcí jsem nečekal :-(. Dle principu ESO jsem dospěl k těmto závěrům:
  • Ad 2) a 6) Názvy zkracuji na tučnou část, delší názvy (obvykle příjmení + jména) nechávám pouze v případech, kdy již heslo existuje a nové k němu není dodatkem
  • Ad 3) dávám (dodatek) (19 existujících), existující hesla s rozlišovačem (doplňek) přesunu, aby to bylo jednotné (15 existujících hesel)
  • Ad 4) a 5) dávám redakční poznámku a zároveň do infoboxu. Líbila by se mi nějaká šablona typu {{Otto dodatek}}, kam by se vyplnilo pouze heslo a číslo dílu a šablona by se postarala o zbytek
JAn Dudík (diskuse) 15. 6. 2018, 05:35 (UTC)

Nevím, jak ostatní, já to zaregistroval, ale neměl jsem ještě čas se tím dostatečně podrobně zabývat.

Takže teď v rychlosti jen jednu poznámku - je nutné rozlišovat Doplňky (28. díl) a Dodatky (dalších 12 svazků číslovaných I/1, I/2 - VI/1, VI/2), pročež rozlišovač by měl odrážet, z které části to je. Kromě toho jsou ještě doplňky, opravy apod. v různých dílech průběžně.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 6. 2018, 09:25 (UTC)

@JAn Dudík:
  • Ad1: Tomuto bodu jsem neporozumněl.
  • Ad1b: Na závěr přehledu bych zvlášť uvedl sekci Dodatky, kam bych těchto 132 hesel zařadil. Takováto dodatečná hesla se vyskytují i na závěr jiných dílů, viz např. Opravy a dodatky ve 27. dílu, ale zatím je myslím nikdo nezpracovával.
  • Ad2: Bez čísel
  • Ad3: Preferuji rozhodně "doplněk", protože díl se jmenuje Doplňky.
  • Ad4 a 5, také jsem to dával do poznámky i do infoboxu (související), takže s tímto souhlasím.
  • Ad6, název hesla by měl vždy odpovídat tučně zvýrazněné části s výjimkami, kdy existují dvě různá hesla začínající stejným tučně zvýrazněným výrazem, která je potřeba nějak odlišit. V prvních 27. dílech takové případy nastávají, zda existují i v Doplňcích, nevím. --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 7. 2018, 00:43 (UTC)

Po najaké době, kdy sám na přidávání hesel z jiných dílů pracuji píšu nové znění dotazů

  • Ad 1) Část dílů obsahuje hesla jen od jednoho písmene, občas od dvou, pouze díly 6, 12 od tří a poslední od šesti. Nabízelo by se také přidat na konec každého dílu seznam spolupracovníků a Errata. Ale poslední díl obsahuje sekce dle jednotlivých písmen abecedy + dodatky k doplňkům + errata + seznam spolupracvníků. Rozčlenění by usnadnilo editaci obrovské stránky.
  • Ad 2)Po prozkoumání je jasné, že bez čísel. Ale. Naopak by nebylo vůbec špatné u hesel, která obsahují více částí, dát nějaké kotvy. z doplňků i z jinýh hesel by se na ně snáze odkazovalo + dal by se zjistit celkový počet hesel (to by ovšem znamenalo ještě zvlášť označit přesměrování).
  • Ad 3) chtělo by to více názorů. Tzv. Dodatky mají sice na deskách Ottův slovník naučný doplňky, ale v knize vidím Ottův slovník naučný nové doby (vyhledávání fráze "Ottův slovník naučný nové doby" na googlu). Pokud by se pojmenovalo toto dílo jako OSNND, problém by nebyl.
  • Ad 4 a 5) asi vyřešeno. Pomohla by ale substovatelná šablona na lepší linkování a unifikaci textu.
  • Ad 6) i takové případy nastávají, korektura seznamu jde ale ztěžka, stránka je strašně velká. JAn Dudík (diskuse) 1. 8. 2018, 08:45 (UTC)
  • Ad 1) Pokud myslíte, že by se to rozčlenilo na další podstránky podle písmen, tak to by imo šlo. Zároveň by nebyl potřeba rozlišovač, protože jedno heslo by se jmenovalo Ottův slovník naučný/Huzová, a doplněk by se jmenoval Ottův slovník naučný/Doplňky H/Huzová. (Dodržel bych název dílu "Doplňky")
  • Ad 2) Nevím, jak to myslíte přesně, ale obecně proti kotvám a odkazování nic nemám.
  • Ad 3) "Ottův slovník naučný, sv. 28, Doplňky" je něco jiného než "Ottův Slovník naučný nové doby : dodatky k velikému Ottovu Slovníku naučnému", který má sám několik dalších dílů. --Jan.Kamenicek (diskuse) 1. 8. 2018, 14:47 (UTC)

Update on page issues on mobile web[editovat]

CKoerner (WMF) (talk) 12. 6. 2018, 20:58 (UTC)

Ottův slovník naučný - statistiky[editovat]

Pomocí robota jsem ve dnech 15-19. června 2018 udělal statistiky ohledně zpracovanosti OSN

Díl Hesel Existuje % Neexistuje % Trvající
1 4514 4461 98,83 53 1,17 16
2 5386 570 10,58 4816 89,42 6
3 4584 397 8,66 4187 91,34 0
4 5576 316 5,67 5260 94,33 2
5 5959 219 3,68 5740 96,32 0
6 1358 170 12,52 1188 87,48 0
7 4952 365 7,37 4587 92,63 0
8 5422 247 4,56 5175 95,44 1
9 4802 148 3,08 4654 96,92 0
10 5412 143 2,64 5269 97,36 0
11 4930 521 10,57 4409 89,43 4
12 4692 159 3,39 4533 96,61 0
13 3247 202 6,22 3045 93,78 1
14 4101 429 10,46 3672 89,54 0
15 4718 165 3,50 4553 96,50 0
16 5099 560 10,98 4539 89,02 2
17 5324 295 5,54 5029 94,46 4
18 5001 357 7,14 4644 92,86 2
19 5157 5091 98,72 66 1,28 38
20 4360 766 17,57 3594 82,43 9
21 4795 125 2,61 4670 97,39 1
22 4209 228 5,42 3981 94,58 2
23 4441 151 3,40 4290 96,60 0
24 4649 123 2,65 4526 97,35 0
25 5455 117 2,14 5338 97,86 0
26 4924 652 13,24 4272 86,76 1
27 5110 521 10,20 4589 89,80 7
Celkem 128177 17498 13,65 110679 86,35 96
Doplňky 11896 odhad 36

Když nebudu brát v úvahu Doplňky, podařilo se zatím zpracovat 17500 hesel, což je ale pouhých 13% z celkového počtu hesel. Nejlépe jsou na tom první a devatenáctý díl, kde chybí již jen pár desítek hesel (vypsaných na diskusi k danému dílu), převážně od autorů, kteří ještě nejsou volní. Naopak existuje 96 hesel, které částečně nebo zcela obsahují nevolný text (nahrazený šablonou {{Trvající majetková práva}}). Kvůli použité metodice se může mírně lišit počet založených hesel u prvních dílů (mezitím vzniklo pár nových). Koncové díly mají větší chybovost seznamů, takže uváděný počet hesel se může v budoucnu mírně změnit. JAn Dudík (diskuse) 19. 6. 2018, 12:05 (UTC)

V seznamu Doplňků jsou zatím špatně prolinkovaná existující hesla s rozlišovačem "Doplněk". Např. Morava odkazuje na heslo Ottův slovník naučný/Morava místo Ottův slovník naučný/Morava (doplněk), Huzová zase na Ottův slovník naučný/Huzová Německá místo na Ottův slovník naučný/Huzová (doplněk), atp. Zatím to neopravuji, až jak se dohodnou rozlišovače. --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 7. 2018, 00:48 (UTC)
Jinak ta statistika je super. Trošku matoucích je jenom těch 12,5 % hesel u 6. dílu (třebaže fakticky je to správně), protože heslo Ottův slovník naučný/Čechy samo o sobě zabírá 50 % celého dílu :-) --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 7. 2018, 08:31 (UTC)
Dvacátýosmý díl potřebuje opravit právě ten seznam hesel. Nejlépe se to dělá pomocí VisualEditoru, ale pak to občas nejde vůbec uložit. TAkže je zatím zpracován (opraven a vytučněn) jen malý kousek. Jo, k půlce srpna se chystám na novou statistiku, zvláště pár dílů se docela pohnulo. JAn Dudík (diskuse) 1. 8. 2018, 08:28 (UTC)

Bot rights for User:Wikisource-bot[editovat]

Hi. With the requirement to fix the page categorisation as notified at phab:T198470, I would like to propose to the community to have our bot run through and address the problem with the solution identified. The bot has been used to resolve issue previously on the Wikisources.

Thanks. Billinghurst (diskuse) 7. 7. 2018, 08:46 (UTC)

@Billinghurst: I agree with the proposal. --Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 7. 2018, 11:20 (UTC)
@Milda, Danny B.: your decision? Ankry (diskuse) 8. 8. 2018, 05:48 (UTC)

Hi, please move the request to the proper place: Wikizdroje:Boti/Žádosti and add all the requested info there. Also please mind, that we run various maintenance periodically, so most probably there are no affected pages, however if you know about any, please attach the list of them (or should it be long, create a subpage in your userspace and link it in the request). Thank you.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 8. 2018, 11:23 (UTC)

Just in case somebody was interested in my remark concerning the alleged periodicity, which Danny B. reverted: [4]. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 8. 2018, 13:53 (UTC)

It would be a pity if the maintenance help was delayed for some formal reasons such as the place of the request, so I am pinging @Billinghurst, Ankry: to take notice. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 8. 2018, 14:00 (UTC)

@Jan.Kamenicek: This is not a problem. This maintenance is not urgent.
@Danny B.: I created the list of pages that need null-edits here. It is based on this database query. The numbers of pages that still need this action (per wiki) are shown here (this page is updated manually). If a local cs.ws bot can handle the task, the bot flag for Wikisource-bot is not necessary; otherwise I will make the request in few days. Ankry (diskuse) 13. 8. 2018, 15:37 (UTC)

OK, as I can see, the jod has already been done by JAnDbot (however they did it without the bot flag set), so no need for the flag anymore. Please close this request. Thank you. Ankry (diskuse) 15. 8. 2018, 06:58 (UTC)

Addition of csWS to global bots[editovat]

Above I have added a bot request, as this wiki is not within the global bot project, per list m:Special:WikiSets/2. Would the community consider opting in to the global bots, so that when we have Wikisource-wide fixes for mw:Extension:ProofreadPage that is possible to organise the bots to do the jobs within Phabricator, and simply get the fix in place. Billinghurst (diskuse) 7. 7. 2018, 08:47 (UTC)

Souhlasím s tímto návrhem, extenze údržbu potřebuje. --Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 7. 2018, 08:53 (UTC)
+1 Skim (diskuse) 31. 7. 2018, 23:24 (UTC)

Vzhledem k tomu, že to bylo na cs wikizdroje zavedeno bez souhlasu a dodnes existují spory, by bylo vhodné napřed získat souhlas a tyto spory dořešit (dosavadní stav typu "nám se to tak líbí a na ostatní kašlem" nepovažuji za řešení). Dokud toto nebude ukončeno nesouhlasím s ničím dalším kolem extenze. --Lenka64 (diskuse) 2. 8. 2018, 08:36 (UTC)

Neznám okolnosti zavedení extenze, ale osvědčila se je využívaná. Pokud ji nezrušíme, je potřeba se postarat o její aktualizaci. Neaktualizovat ji a zhoršovat tak její využívání ničemu nepomůže. Jsem jeden z těch, kteří ji využívají, a její stav mi ztěžuje práci. Občas sem vložím nějakou tu knihu, i když to není moc, ale bez extenze bych to rozhodně omezil více, pokud bych vůbec nějaké knihy vkládal.
Pokud má pokračovat nějaká dávná diskuse o zavedení (kterou ale pokud vím už nikdo nevede), tak pokračovat může, ale to není důvod, proč by to bot nemohl mezitím aktualizovat. Pokud výsledkem náhodou bude, že se extenze zruší (pevně doufám, že ne), může se klidně zrušit i aktualizovaná. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 8. 2018, 11:56 (UTC)
Současný stav je, že komu se líbí, tak ji může využívat, a komu se nelíbí, tak nemusí. Její zrušení či trvalá neaktualizace by ale vedlo ke stavu, že by ji nemohl používat nikdo, ani ten, komu se líbí. Tolik tedy k "na ostatní kašlem". --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 8. 2018, 12:00 (UTC)
Poslední diskuse o problémech proběhla v březnu, bez výsledku, salámová metoda v praxi. Pokud se to nedořeší jsem spíše pro zrušení, jakákoliv aktualizace salámové metodě jen nahrává. Pro zrušení jsem mimo jiné i proto, že se hromadí stránky bez dokončené formální kontroly a vkladatelé se nehrnou do zajištění dalších kontrolorů. Nic skvělého na extenzi nevidím, chyby i po dvou kontrolách, špatná přístupnost oprav pro nováčky. --Lenka64 (diskuse) 3. 8. 2018, 07:57 (UTC)
Té poznámce o kontrole nerozumím. Texty, které nejdou přes tuto extenzi mají chyby a není způsob jak toto kontrolovat. To je naprosto zásadní problém, který extenze řeší. Skim (diskuse) 3. 8. 2018, 08:25 (UTC)
Podle zdroje. Extenze má jen ten zdroj blíž. A naprosto zásadní problém to opravdu není, plno zdrojů je online a zbytek ve veřejných/vědeckých knihovnách (okrajové rarity neřeším). --Lenka64 (diskuse) 3. 8. 2018, 08:32 (UTC)
To je uplny nesmysl tohle. Hromada externich zdroju mizi a je hodne takovych, kde uz je to prepsane bez skutecneho zdroje. Vzhledem k tomu, ze se snazim projit vuci zdroji i texty ktere jsou tady prepsane presne vim, ze je tam hromada chyb. I kdyz vim, ze to ti lide delali peclive. Je velmi neprakticke to opravat, rekl bych ze nemozne. To usili za to nestoji. Dalsi veci je, ze se jednotlive vydani dost lisi - typicky Broucci, ktere prochazim. Novejsi verze vydani likviduje slova, vazby, je to uplne mimo realitu puvodnich textu. Ta extenze je velmi uzitecna, prakticka a posouva tento projekt nekde o 100% dale. Jde to videt i na pl/fr/en/de wikisource. Ja sleduji ty namitky, citim konzervativnost a ruzne dalsi veci. Zaroven presne vim, ze tenhle pristup zabranuje projektu se rozvijet, takze naprimo, timto chovanim zabijite projekt. Je to muj nazor, rikam ho bez emoci a s tim, ze se s tim smirim pokud ho prosadite. Pak ale nebudu mit zadnou chut, stejne jako jini, se na tom podilet a to je myslim velka skoda. Proste se neumime normalne bavit. Skim (diskuse) 4. 8. 2018, 09:09 (UTC)
Uveďte důkazy o tvrzení "hromada externich zdroju mizi". Tady nejde o bavení - zavedení extenze bez domluvy, neřešení problémů a nedotahování děl do konce (které u extenze vypadá pro neznalé osoby dosti rozpracovaně a tím pádem nepoužitelně, takže hrozí že se do wikizdrojů už nepodívají), to je to, co wikizdroje zabíjí. --Lenka64 (diskuse) 9. 8. 2018, 08:03 (UTC)
Můžete uvést statistiku dokládající, že "nedotažení díla do konce" je při použití extenze častějším jevem, než při jejím nepoužití?--Shlomo (diskuse) 9. 8. 2018, 08:45 (UTC)
Je zjevné, že texty vkládané bez extenze nejsou vkládány s barevným pruhem, který na cs wikzdrojích obvykle značí formální nedotaženost (ověřeno je pouze 532 stran), takže opravdu může extenze vypadat dosti rozpracovaně. Extenze nezaručuje bezchybnost + například pro mne osobně jsou kontroly značně nepohodlné (potřebuji si obvykle zvětšit písmo, ale zvětší se jen přepis ne originál). --Lenka64 (diskuse) 13. 8. 2018, 07:19 (UTC)
Ad "nedotaženost" vkládaných textů: opravdu nechápu, jak by odstranění extenze tento problém zlepšilo. Spíše si myslím, že lidé, kteří ji používají, by bez ní vkládali textů méně, ať už dotažených či nedotažených, já tedy určitě. A pokud se extenze neodstraní, musí se aktualizovat. Už hodně dlouhou dobu tu máme např. neřešený problém rozbitých indexových stránek, např. Index:Josef Kramář - Průvodce po Olomouci - 1880.djvu, ale nevím, jestli by globální bot vyřešil i toto.
Ad zvětšování písma: originál lze v extenzi zvětšit/zmenšit velmi snadno použitím tlačítek + a -. --Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 8. 2018, 08:24 (UTC)
Spíše si myslím, že lidé, kteří ji používají, by bez ní vkládali textů méně.... kvalitě wikizdrojů jen prospěje, když se do ní bude vkládat méně nezkontrolovaných textů (protože vůle kontrolovat je zjevně chybí). --Lenka64 (diskuse) 13. 8. 2018, 08:35 (UTC)
@Skim: ad hromada externich zdroju mizi: To ovšem s užíváním extenze souvisí jen zcela okrajově; skeny je možné umístit na commons (nebo koneckonců i lokálně sem) bez ohledu na to, zda budou zpracovávány extenzí, jinak, nebo vůbec.
Jak řekl Skim, extenze umožňuje přehled o nezkontrolovaných stránkách. Hromadí se tu i nezkontrolované stránky vložené mimo extenzi a není o nich žádný přehled. Extenze právě umožňuje velmi snadnou kontrolu pomocí skenů. Kromě toho umožňuje také nezkontrolované texty pro čtenáře označit (zatím je to jen poměrně nenápadnou barevou grafikou, ale to by určitě šlo změnit), takže na rozdíl od textů mimo extenzi aspoň ví, na čem je. Kliknutím na index stran si může i čtenář sám text ověřit přímo ve zdroji a to mnohem snadněji než u textů vložených mimo extenzi, byť se jejich zdroje nachází online. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 8. 2018, 09:26 (UTC)
Pokud jsou chyby i po dvou kontrolách, tzn. na „zelených“ = ověřených stránkách, tak to opravdu v pořádku není a je otázkou, zda tam ty dvě kontroly fakticky proběhly, nebo zda někdo jen odklikal stránky, aby je „zazelenil“. Apeluji proto na všechny přispěvatele, kteří extenzi používají, aby (navzdory absenci závazných pravidel či oficiálních doporučení) označování stavu kontroly brali vážně. Žádná stránka, která má více než tři řádky, by IMHO neměla být vložena hned napoprvé jako „zkontrolovaná“ (žlutá) a zažlucení by měl provádět buď někdo jiný než vkladatel, nebo (s ohledem na nedostatek editorů) vkladatel s dostatečným časovým odstupem po vložení, každopádně s čistým svědomím, že si text znovu pořádně přečetl a že je přesvědčen, že v něm žádné chyby nezůstaly. Kvalitní korektura je hlavní devizou té extenze a je škoda ji devalvovat.--Shlomo (diskuse) 3. 8. 2018, 13:47 (UTC)
Pokud vím, tak nic takového se neděje. Pochopil jsem to tak, že uživatelka mluvila o hromadění „červených“, tj. nezkontrolovaných stránek (což je podle mne lepší, než hromadění nijak neoznačených nezkontrolovaných stránek mimo extenzi). --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 8. 2018, 14:13 (UTC)
To bezpochyby je. Já reagoval na Lenčinu zmínku, že: nic skvělého na extenzi nevidím, chyby i po dvou kontrolách,… Pokud jsem to špatně pochopil a chyby u ověřených stránek se neobjevují vůbec nebo jen zcela výjimečně, tím lépe pro nás pro všechny.--Shlomo (diskuse) 3. 8. 2018, 14:58 (UTC)
Aha, nedobře jsem četl, chyby i po dvou kontrolách jsou špatně, to by se stávat nemělo. Kontrola je ale záležitost lidského faktoru, zrušením extenze by se problém samozřejmě nevyřešil, extenze naopak poskytuje lepší nástroje a je na nás, jak je dokážeme využít. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 8. 2018, 15:08 (UTC)
Shlomo, je celkem evidentni, ze je to delano tak, ze jsou tady 2 kontroly, jedna vstupni a druha overeni. Duvody jsou prakticke, i tak toho je hodne. Ja vzdy kontroluji me veci peclive a chyby proste muzou byt i po n kontrolach, proto je tady porad moznost to dodatecne opravit. Nechapu, proc by melo byt vice kontrol? Skim (diskuse) 4. 8. 2018, 09:09 (UTC)
Nesouhlasím, „vstupní kontrola“ není kontrola, to je vložení textu. Samozřejmě že i u vkládaného textu se vkladatel snaží vložit text bez chyb (a všechna čest vkladatelům, kteří se toho ujmou tak zodpovědně jako ty), ale myslím, že existují dobré důvody rozlišovat mezi „vstupní kontrolou“ a korekturou ve smyslu extenze. Především vkladatel textu obvykle věnuje pozornost řadě dalších úkonů — formátování, řádkování, typografie atd. — které odvádějí pozornost od důkladné korektury. I když si pak připravený text v náhledu znovu přečte, je ovlivněn tím, že na tomto textu v bezprostředně předcházejících minutách pracoval, což způsobuje, že mnohdy není schopen odhalit chyby, které by v jiném textu hned uviděl. To není (jenom) otázka pečlivosti, je to prý psychologická záležitost, ke které je někdo náchylný víc, někdo míň, ale nikdo není zcela imunní. Proto si myslím, že „vstupní kontrola“ plus dvě korektury je lepší, než „vstupní kontrola“ plus jedna korektura. A že je toho hodně? Tak tu budou holt nějakou dobu ležet texty s vložením a jednou korekturou se „žlutým“ statusem; třeba se časem najde někdo, kdo jim tu druhou korekturu udělá. Pokud stejně zpracovaný text bude mít „zelený“ pásek, nebude tím o nic kvalitnější, jen se do něj už nikdy nikdo jakožto korektor nepustí.--Shlomo (diskuse) 9. 8. 2018, 10:28 (UTC)
Ad aktualizace botem: předpokládám, že pokud by nějaká aktualizace byla náhodou neužitečná, neměl by být problém ji revertovat, takže minimálně zkusit, jak to bude fungovat, by se to mohlo.
@Shlomo: Můžu poprosit o váš názor na aktualizaci botem? --Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 8. 2018, 13:35 (UTC)
Abych řekl pravdu, nemám názor úplně jasný, zejména proto, že o procesech vývoje, instalace a údržby extenzí toho moc nevím. Extenze zatím jakž takž funguje a můj názor na „opravování fungujících věcí“ je spíše negativní; na druhou stranu chápu, že údržba je potřebná i s ohledem na aktualizace navazujícího či navázaného softwaru a jsem si vědom i toho, že na extenzi stále je co vylepšovat a že i to její současné fungování není tak úplně hladké. Takže bych se vyslovil opatrně pro; zvláště pokud by skutečně měl platit váš předpoklad, že problematické aktualizace lze lokálně revertovat.--Shlomo (diskuse) 9. 8. 2018, 08:45 (UTC)

Summary[editovat]

It seems to me that 3 users support (Jan.Kamenicek, Skim, Shlomo) and one user opposes (Lenka64). So no clear consensus. Please, correct me if I have missed something. Ankry (diskuse) 14. 8. 2018, 12:07 (UTC)

Global preferences are available[editovat]

10. 7. 2018, 19:19 (UTC)

Consultation on the creation of a separate user group for editing sitewide CSS/JS[editovat]

Zapomenutá žádost o smazání[editovat]

Připomínám správcům půl roku neřešenou žádost o smazání duplicitního textu, viz Všemu lidu Československé socialistické republiky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 25. 7. 2018, 15:35 (UTC)

Robert Browning[editovat]

Nemáte zájem o překlady Jaroslava Vrchlického z tvorby Roberta Browninga? Jsou tady Květy

New user group for editing sitewide CSS/JS[editovat]

New user group for editing sitewide CSS / JS[editovat]

OSN - statistiky srpen[editovat]

Pomocí robota jsem ve dnech 15-20. srpna 2018 opět udělal statistiky ohledně zpracovanosti OSN

Díl Hesel Existuje nárůst % Neexistuje % Trvající
1 4519 4482 21 99,18 37 0,82 30
2 5386 574 4 10,66 4812 89,34 7
3 4585 401 4 8,75 4184 91,25 0
4 5577 317 1 5,68 5260 94,32 2
5 5959 221 2 3,71 5738 96,29 0
6 1358 172 2 12,67 1186 87,33 0
7 4953 527 162 10,64 4426 89,36 2
8 5422 251 4 4,63 5171 95,37 1
9 4802 158 10 3,29 4644 96,71 0
10 5412 149 6 2,75 5263 97,25 0
11 4930 536 15 10,87 4394 89,13 4
12 4692 163 4 3,47 4529 96,53 0
13 3250 244 42 7,51 3006 92,49 1
14 4101 429 0 10,46 3672 89,54 1
15 4719 166 1 3,52 4553 96,48 0
16 5099 564 4 11,06 4535 88,94 2
17 5324 301 6 5,65 5023 94,35 4
18 5001 377 20 7,54 4624 92,46 2
19 5157 5090 -1 98,70 67 1,30 39
20 4360 790 24 18,12 3570 81,88 9
21 4795 125 0 2,61 4670 97,39 1
22 4210 250 22 5,94 3960 94,06 2
23 4446 159 8 3,58 4287 96,42 0
24 4649 150 27 3,23 4499 96,77 0
25 5456 146 29 2,68 5310 97,32 1
26 4928 711 59 14,43 4217 85,57 1
27 4983 4983 197 14,41 4265 85,59 10
Celkem 128073 18171 673 14,19 109902 85,81 119
Doplňky 11896 odhad 40

Oproti minulému kolu už jsem si ustálil postup. Na základě seznamu jsem opravil přehledové stránky - doplnil existující neodkazovaná hesla, opravil některé překlepy, u posledního dílů i zredukoval počet odkazů. Celkově za ty dva měsíce přibylo 673 hesel, tedy asi 0,5%, nejvíce ve 27. a 7 díle (197 a 162 hesel). Třem dílům nepřibylo žádné heslo. Počet odkazovaných hesel se zmenšil o 104, z toho 27. díl hned o 127, ostatním dílům hesla spíše přibyla (maximum +5 u prvního dílu). JAn Dudík (diskuse) 20. 8. 2018, 22:06 (UTC)

Editing of sitewide CSS/JS is only possible for interface administrators from now[editovat]

(Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka)

Hi all,

as announced previously, permission handling for CSS/JS pages has changed: only members of the interface-admin (Správci rozhraní) group, and a few highly privileged global groups such as stewards, can edit CSS/JS pages that they do not own (that is, any page ending with .css or .js that is either in the MediaWiki: namespace or is another user's user subpage). This is done to improve the security of readers and editors of Wikimedia projects. More information is available at Creation of separate user group for editing sitewide CSS/JS. If you encounter any unexpected problems, please contact me or file a bug.

Thanks!
Tgr (talk) 27. 8. 2018, 12:39 (UTC) (via global message delivery)

Read-only mode for up to an hour on 12 September and 10 October[editovat]

6. 9. 2018, 13:33 (UTC)

Words hyphenated across pages in Wikisource are now joined[editovat]

Hi, this is a message by Can da Lua as discussed here for wikisource communities

The ProofreadPage extension can now join together a word that is split between a page and the next.

In the past, when a page was ending with "concat-" and the next page was beginning with "enation", the resulting transclusion would have been "concat- enation", and a special template like d:Q15630535 had to be used to obtain the word "concatenation".

Now the default behavior has changed: the hyphen at the end of a page is suppressed and in this case no space is inserted, so the result of the transclusion will be: "concatenation", without the need of a template. The "joiner" character is defined by default as "-" (the regular hyphen), but it is possible to change this. A template may still be needed to deal with particular cases when the hyphen needs to be preserved.

Please share this information with your community.

MediaWiki message delivery (diskuse) 30. 9. 2018, 10:28 (UTC)

Mises.cz[editovat]

Ahoj, hrozně rád bych za pomocí mého bota zkusil zkopírovat některé texty z libertariánské stránky mises.cz, ale nejsem si jist co bych měl uvést za licenci. Na zápatí mají napsáno Cílem Mises.cz je ekonomická osvěta veřejnosti; uvítáme, když naše texty budete šířit. Souhlas s šířením platí jen pro naše texty; pro převzaté články platí pravidla původního zdroje., takže Public Domain? --Walter Klosse (diskuse) 17. 10. 2018, 12:58 (UTC)

The Community Wishlist Survey[editovat]

30. 10. 2018, 11:05 (UTC)

Change coming to how certain templates will appear on the mobile web[editovat]

CKoerner (WMF) (talk) 13. 11. 2018, 19:34 (UTC)

O nás bez nás[editovat]

[5] Nevykřikoval tu dotyčný, že už tu nebude nic dělat? Nebo je to zas jen ukázka toho, jak prosadit svou oklikou (Všechny ostatní úspěšné verze se však v posledních letech vydaly poněkud jiným směrem: směrem transparentnější a snazší kontroly přebíraných textů pomocí tzv. proofread extenze. Prosadí se i na českých Wikizdrojích?? Lenka64 (diskuse) 14. 11. 2018, 17:13 (UTC)

1) K první otázce: jestli myslíte mne, tak to jste si musela poplést.
2) Nechápu, proč za tím vidíte nějakou zlou snahu, můj plánovaný příspěvek je veden zcela dobrou vůlí ukázat lidem, jak snadno se dá na Wikizdroje přispívat. Nevím, jestli se to může podařit, ale bylo by fajn, kdyby se po něm třeba někdo další na české Wikizdroje přidal.
3) Pokud by vás nebo kohokoliv napadlo něco zajímavého, ať už na podporu užívání této extenze nebo i proti ní, budu rád, když mi to napíšete. Některé názory samozřejmě znám už z předešlých diskusí o ní, ale klidně mi můžete cokoliv připomenout. Ačkoliv její užívání podporuji, neboť její výhody podle mne velmi převažují nad nevýhodami, tak samozřejmě ani tyto nevýhody nebudu ve svém příspěvku zamlčovat.
Přeji hezký den. --Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 11. 2018, 18:08 (UTC)

Community Wishlist Survey vote[editovat]

22. 11. 2018, 18:13 (UTC)

Advanced Search[editovat]

Johanna Strodt (WMDE) (talk) 26. 11. 2018, 10:57 (UTC)

Jmenný prostor pro edice[editovat]

Navrhuji založit jmenný prostor Edice:, který by sloužil k vypisování seznamu svazků té které edice a k uvádění podrobnějších informací o ní.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 5. 12. 2018, 00:57 (UTC)

Máš na mysli něco jako Seznam děl v edici „Statečná srdce“? Proč ne. JAn Dudík (diskuse) 5. 12. 2018, 07:36 (UTC)
To je dobrý nápad. Skim (diskuse) 5. 12. 2018, 10:15 (UTC)
Asi by bylo dobré se podivit nad tím, že to tu ještě nemáme :-) ... to je jistě víc než užitečné a zejména pro čtenáře informativní. Podporuji. -jkb- 5. 12. 2018, 17:25 (UTC)
Dobrý nápad, souhlas! --Sapfan (diskuse) 6. 12. 2018, 09:50 (UTC)
OK. A jak s těmi jmennými prostory pro rozsáhlé encyklopedie, dopadlo to nějak? --Milda (diskuse) 7. 12. 2018, 05:46 (UTC)
@Danny B., Skim, Sapfan, -jkb-, Milda: Konsenzus se zdá jasný, mám zažádat o zřízení? ```JAn Dudík (diskuse) 4. 3. 2019, 10:02 (UTC)
Díky @Martin Urbanec:, vytvořeno, pojďme zkusit vyladit možný formát, viz Edice:Sborník_světové_poesie. JAn Dudík (diskuse) 26. 4. 2019, 20:09 (UTC)

Selection of the Wikisource Community User Group representative to the Wikimedia Summit[editovat]

Dear all,

Sorry for writing in English and cross-posting this message.

The Wikisource Community User Group could send one representative to the Wikimedia Summit 2019 (formerly "Wikimedia Conference"). The Wikimedia Summit is a yearly conference of all organizations affiliated to the Wikimedia Movement (including our Wikisource Community User Group). It is a great place to talk about Wikisource needs to the chapters and other user groups that compose the Wikimedia movement. For context, there is a short report on what happened last year. The deadline is short and to avoid the confusing vote on the Wikisource-I mailing list of last year, we created a page on meta to decide who will be the representative of the user group to the Wikimedia Summit.

The vote will be in two parts:

  1. until December 7th, people can add their name and a short explanation on who they are and why they want to go to the summit. Nomination of other people is allowed, the nominated person should accept their nomination.
  2. starting December 7th, and for a week, the community vote to designate the representative.

Please feel free to ask any question on the wikisource-I mailing list or on the talk page.

For the Wikisource Community User Group, Tpt (talk) 15:15, 5 December 2018 (UTC)

New Wikimedia password policy and requirements[editovat]

CKoerner (WMF) (talk) 6. 12. 2018, 20:02 (UTC)

Wikisource Community User Group representative vote[editovat]

Dear all,

Sorry for writing in English and cross-posting this message.

Following the previous message, the vote for the representative of the Wikisource Community User Group to the Wikimedia Summit 2019 is now open.

There is two great candidates on page on meta to decide who will be the representative of the user group to the Wikimedia Summit. You can support a candidate now. All active Wikisource users can vote. The vote is ending on December 14, 2018.

Feel free to ask any question on the wikisource-I mailing list or on the talk page.

Děkujeme!

For the Wikisource Community User Group, Tpt (talk) December 8, 2018 at 18:53 (UTC)

Občanský zákoník[editovat]

Nebylo by vhodné rozdělit nejdelší stránku wikizdrojů Občanský zákoník (2012) rozdělit na jednotlivé části dle částí? --Tayari (diskuse) 13. 12. 2018, 14:27 (UTC)

Já jsem pro,. Viz též související diskuse k o něco kratšímu OZO.--Shlomo (diskuse) 13. 12. 2018, 18:20 (UTC)

Invitation from Wiki Loves Love 2019[editovat]

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

WLL Subtitled Logo (transparent).svg

Love is an important subject for humanity and it is expressed in different cultures and regions in different ways across the world through different gestures, ceremonies, festivals and to document expression of this rich and beautiful emotion, we need your help so we can share and spread the depth of cultures that each region has, the best of how people of that region, celebrate love.

Wiki Loves Love (WLL) is an international photography competition of Wikimedia Commons with the subject love testimonials happening in the month of February.

The primary goal of the competition is to document love testimonials through human cultural diversity such as monuments, ceremonies, snapshot of tender gesture, and miscellaneous objects used as symbol of love; to illustrate articles in the worldwide free encyclopedia Wikipedia, and other Wikimedia Foundation (WMF) projects.

The theme of 2019 iteration is Celebrations, Festivals, Ceremonies and rituals of love.

Sign up your affiliate or individually at Participants page.

To know more about the contest, check out our Commons Page and FAQs

There are several prizes to grab. Hope to see you spreading love this February with Wiki Loves Love!

Kind regards,

Wiki Loves Love Team

Imagine... the sum of all love!

--MediaWiki message delivery (diskuse) 27. 12. 2018, 10:12 (UTC)

Kategorie:Části[editovat]

Co bylo,
už není…

S radostí v srdci vám oznamujeme,
že nás dnes, 31. prosince 2018,
navždy opustila

Kategorie:Části

Smazána byla ve věku
12 let, 5 měsíců, 13 dní, 5 hodin a 22 minut

Danny B.
Milda
JAn Dudík s JAnDbotem
údržbáři

Čest její památce - a všem ostatním PF 2019 !! -jkb- 1. 1. 2019, 14:34 (UTC)

Přepis nelatinkových písem u jmen autorů[editovat]

Všiml jsem si, že zde nedodržujeme jednotný systém přepisu nelatinkových jmen u názvů stránek autorů. Konkrétně na jménech původně zapsaných v cyrilici, jak tomu je u ostatních písem (hebrejština, arabština apod.), nevím, neboť ta neumím.

Jsem toho názoru, že by se měl používat ideálně pouze jediný přístup, pokud by to z nějakého důvodu nešlo, tak pouze jediný přístup na to které písmo.

A tím přístupem by měla být transkripce, nikoliv transliterace. A to transkripce česká, podle českých pravidel, nikoliv převzatá (typicky z angličtiny).

Transkripce jednak proto, že u transliterace např. hebrejštiny či arabštiny by to mělo za následek ztrátu většiny či všech samohlásek (např. místo Šalomoun by bylo Šlmn apod.), jednak proto, že je to přepis fonetický, tj. vychází ze zvukové podoby slova a takový text následně přečtený podle pravidel výslovnosti toho kterého jazyka, zní ± stejně jako originál.

Pokud nebude námitek vůči výše uvedenému, projdu na začátku února autory, jejichž jména jsou v originále zapsána v cyrilici, a v případě potřeby je přesunu na transkribovaný tvar.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 1. 2019, 14:00 (UTC)

  1. Transliterace tady snad nikde použita není, nebo ano?
  2. „Jediný přístup“, resp. „jediný přístup na to které písmo“ asi není docela dobře uskutečnitelný. I když se omezíme na cyrilici, nedovedu si představit, jak chcete aplikovat jediný přístup transkripce např. na ruštinu, ukrajinštinu a srbštinu. O (zatím asi jen hypotetické) mongolštině či turkménštině ani nemluvě.
  3. Jak vymezíte jména „původně zapsaná cyrilicí“? Budou tam patřit i jména polských, židovských či finských spisovatelů narozených v carském Rusku? Co jména moldavská, uzbecká, tatarská a z dalších jazyků, které se zapisují chvilku azbukou, chvilku latinkou, podle momentální politické situace?
  4. Jsou jména, která ač „původně zapsaná cyrilicí“, mají v češtině ustálenou transkripci (např. Ivan Horbaczewski). Přesunovat taková jména na jednotnou leč pro toto jméno běžně neužívanou transkripci nepovažuji za moudré.
Tím nechci říci, že by se v transkripcích neměl udělat pořádek; jen to, že nejde nalajnovat „jednotný přístup“ a aplikovat ho bez ohledu na rozmanitost jednotlivých případů.--Shlomo (diskuse) 13. 1. 2019, 21:57 (UTC)
  1. Je (a další různé paskvily kombinující obě varianty), jinak bych o tom nepsal. (A to je také jádro celého příspěvku, o němž by měla být diskuse.)
  2. Nevidím v tom žádný problém, což samozřejmě nijak neimplikuje, že žádný není. Pakliže o nějakém víte, podělte se o něj, prosím, konkrétně. Děkuji.
  3. Jména zapisující se v cyrilici (azbuka je abeceda, ne písmo) a latince už zjevně svůj tvar v latince mají, tj. netřeba řešit.
  4. Jestliže prokazatelně existuje ustálená transkripce, nechť je používána.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 1. 2019, 22:46 (UTC)

Ad 2: Nedovedu si představit aplikaci „jediného přístupu“ např. na jména Николай Степанович Гумилев, Богдан Ігор Антонич, Максім Адамавіч Багдановіч, Павле Бихали a Димитър Рашков Блъсков. Má-li se jednat o transkripci, je třeba zohlednit i specifika fonetiky a fonologie jednotlivých jazyků a ta se i u jazyků zapisovaných stejným písmem mohou značně lišit.--Shlomo (diskuse) 20. 1. 2019, 08:43 (UTC)

Aha, už asi vím, o čem hovoříte - zřejmě jste totiž porozuměl tomu, co jsem psal, jinak, než bylo obsahem sdělení: pod "jediný přístup" jsem měl na mysli prostou binární otázku transkripce vs. transliterace. Samozřejmě, že různé jazyky zapsané v cyrilici mají různá pravidla pro přepis, a ta mají být aplikována. Jde ale o to, aby to vždy byla transkripce a vždy česká.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 22. 1. 2019, 18:46 (UTC)

OK, proti tomu nemám námitek. Děkuji za vysvětlení.--Shlomo (diskuse) 22. 1. 2019, 19:26 (UTC)

FileExporter beta feature[editovat]

Johanna Strodt (WMDE) 14. 1. 2019, 09:41 (UTC)

Ottův slovník naučný - díly[editovat]

Máme následující problém. Hesla z OSN mají názvy ve tvaru Ottův slovník naučný/Heslo. Jenže kromě hesel zde je 28 přehledových stránek k jednotlivým dílům - a ty mají název Ottův slovník naučný/Díl xxx. Takže se v seznamu stránek řadí mezi hesla Díl, Dílna, Dílo v hornictví, Díly světa, Dílčí žaloby atp., viz Special:Prefixindex/Ottův slovník naučný/Díl. To s sebou nese i různé problémy při snaze o vygenerování nějakých souhrnných přehledů (ostatní stránky se stejným začátkem se pletou mezi výchozí stránky a naopak)

Situaci by pomohlo, kdyby těchto 28 přehledových stránek bylo na jiných názvech, nejlépe začínajících číslem, protože žádné jiné heslo v OSN číslicí nezačíná. Než přesun provedu, rád bych znal další názory.

Druhou otázkou je, zda nově přehledy pojmenovat OSN/01. díl nebo OSN/1. díl či zda nedávat za číslovku tečku. Další alternativa je pouze přidat číselný prefix, tedy OSN/01 díl první. Sám preferuji první variantu (01. díl). Jaké jsou názory na toto? JAn Dudík (diskuse) 16. 1. 2019, 08:21 (UTC)

Dal bych ke zvážení ještě možnost přesunout přehledy na odlišný název první úrovně, třeba Seznam hesel Ottova slovníku naučného/…, Ottův slovník naučný (přehled)/… nebo něco podobného. Popřípadě vytvořit oddělený jmenný prostor Obsah: a přehledové stránky umísťovat do něj – koneckonců nejen OSN, ale i dalších děl. Nemám to nijak promyšlené, dávám zatím jen k zamyšlení a dalšímu brejnstórmingu.--Shlomo (diskuse) 16. 1. 2019, 11:07 (UTC)
Já přemýšlel o podobně šílené věci a to dát všechna OSN hesla na Wikidata a zkusit dopsat, na které stránce se vyskytují. Pak by šlo udělat zobrazení stránky na Krameriu pro dané heslo, což by mohlo pomoci při hledání hesla pro přepis (když pominu přepis přes proofreading extenzi). A pak by to mohlo pomoci při potenciálním zobrazením citace zdroje na stránce hesla (s číslem stránky a odkazem na sken). Pak by také šlo ten obsah generovat z Wikidat. Akorát to nabourává spoustu procesů a je to nemálo práce. Skim (diskuse) 16. 1. 2019, 16:04 (UTC)

No editing for 30 minutes 17 January[editovat]

You will not be able to edit the wikis for up to 30 minutes on 17 January 07:00 UTC. This is because of a database problem that has to be fixed immediately. You can still read the wikis. Some wikis are not affected. They don't get this message. You can see which wikis are not affected on this page. Most wikis are affected. The time you can't edit might be shorter than 30 minutes. /Johan (WMF)

16. 1. 2019, 14:47 (UTC)

Časopisy[editovat]

Jak nakládat s periodiky? Zatím jsme tu narazil buď na samostatné články bez vyjádření příslušnosti k periodiku, nebo na formát Periodikum/rok/měsíc/den/strana/Článek. V mém případě jde o časopis Malý čtenář, mám svázaný jeden ročník (XL). Oproti novinám je zde menší periodicita (čtrnáctideník mimo prázdniny = 20 čísel za rok), naopak se vyskytuje četba na pokračování (2-20 dílů). Obsahuje povídky, poučné články, krátké básně i pravidelné rubriky. Část článků je PD old 70, část je ještě chráněná a část od autorů, které se mi nepodařilo identifikovat (zkratky, nedohledaní, neznámé datum úmrtí, příliš časté jméno). I z toho důvodu nelze nahrát sken na commons.

Rád bych našel obecně aplikovatelný návod na časopisy.

Ohledně názvosloví vidím možnosti:

  1. Články přednostně vkládat samostatně.
  2. Články vkládat ve formátu Periodikum/ročník/Článek
  3. Články vkládat ve formátu Periodikum/ročník/číslo/Článek

Třetí možnost se mi moc nezamlouvá, ale u pravidelných rubrik asi nebude jiné řešení. První možnost je dobrá na samostatné články, ale s přibývajícím množstvím děl se budou některé názvy mnohokrát opakovat.

A jak s četbou na pokračování? Často je v jednom čísle ukončena uprostřed kapitoly, jiná díla nemají ani ty kapitoly. Zde bych se přikláněl k dělení dle skutečných kapitol, pakliže vůbec. Dělení podle čísel mi nedává moc smysl... JAn Dudík (diskuse) 18. 1. 2019, 19:27 (UTC)

Takže si opět odpovím částečně sám:
  • Články zatím dávám přímo podle názvu, pravidelné rubriky (Kronika, Z dědečkových žertíků, vzhledem k nejasnému datu úmrtí autorů (Stanislav Hakl, Jan Pávek *1874, J.P. - možná totožný s předchozím...) zatím nezpracovávám.
  • Četbu na pokračování pospojuji, případně dodatečně rozdělím podle kapitol. V textu vkládám na místo zlomu poznámku. JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 14:26 (UTC)
Já myslím, že má smysl jít logicky. Ideální je mít časopis v proofreading extenzi. Pak můžete dílo na pokračování mít v prostoru u autora. A alternativně může být i v prostoru časopisu. Pořád je to jedno vložení vlastního textu. Skim (diskuse) 24. 1. 2019, 15:41 (UTC)
Vhledem k tomu, že u tohoto konkrétního ročníku budou některé články volné až v roce 2044, si myslím, že nejde sken nahrát na Commons. JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 19:13 (UTC)
Dal by se nahrát po odmazání/začernění chráněných částí; případně chráněné části dále nezpracovávat a považovat jejich zveřejnění na Commons za nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c AZ). Jedno i druhé je ovšem poněkud nepraktické.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2019, 19:57 (UTC)
Já bych byl pro nahrání na Commons a nezpracovávání dále. btw: Ono by šlo vymyslet systém, kde by se ohraničily články v tom časopise (pomocí METS) a skriptem by se to začernilo. Ten METS (nebo něco jiného) by bylo stejně dobré udělat. Skim (diskuse) 24. 1. 2019, 20:39 (UTC)
Co to je METS?
Ne úplně kvalitní sken jednoho čísla mám tady https://1drv.ms/b/s!Atq15-t_vzC1gqkDbQ07kEYotXxoWQ, dělejte si s ním co chcete ;-) JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 21:41 (UTC)
METS je w:Metadata Encoding and Transmission Standard a je to nepěkně složité. Skim (diskuse) 27. 1. 2019, 21:01 (UTC)

Autoři[editovat]

A ještě bych si chtěl ujasnit, jak je to s volností děl:

  • Autor známý, zemřel před rokem 1948 = volné dílo, po roce 1948 = volné až časem.
  • Autor s neznámým datem úmrtí = lze zveřejnit 100 let po vydání? nebo raději až 140 let po narození? je v tomto už nějaký závěr?
  • Pseudonym bez známého autora = lze zveřejnit 70 let po vydání?
  • Nepodepsaný článek = lze zveřejnit 70 let po vydání.

JAn Dudík (diskuse) 18. 1. 2019, 19:27 (UTC)

  • Jestliže autor je znám a zemřel před rokem 1949, je jeho dílo podle českého práva volné. Podle amerického práva je situace trochu složitější (s výjimkou děl zveřejněných před rokem 1924, která jsou bezpečně volná i tam). Pokud autor zemřel před rokem 1946, je velká šance, že dílo je volné i v USA, ale nelze na to 100% spoléhat. Naopak u autorů zemřelých v roce 1947, 1948 či později je téměř jisté, že podléhají režimu URAA (Uruguay Round Agreements Act), jsou zřejmě v USA chráněna a neměla by se asi na Wikizdroje umisťovat. U děl cizích autorů, resp. publikovaných v cizině, se vymezení děl podléhajících URAA může lišit.
  • Podle amerického práva jsou volná všechna díla zveřejněná před 95 či více lety (= před r. 1924). České právo naproti tomu žádnou lhůtu od vydání ani od narození autora nezná a rozhodující je pouze rok smrti autora. Značky PD old 100 a PD old 140 neznamenají public domain, ale pravděpodobně dovoleno ;)
  • Anonymní a pseudonymní díla, jejichž autor se nepřihlásil, byla-li oprávněně zveřejněna do r. 1945 včetně, měla by být volná podle českého i amerického práva. Díla zveřejněná v Československu od r. 1946 jsou v USA chráněna v režimu URAA.--Shlomo (diskuse) 19. 1. 2019, 21:51 (UTC)

Ilustrace[editovat]

Opět se zeptám, i když se odpovědi zřejmě opět moc nedočkám. Uvítám i názory.

Když přidávám povídky z časopisu Malý čtenář, jsou zde často i ilustrace či fotografie.

  • Některé obrázky jsou podepsané, případně je pod nimi uveden autor. Zde autorskoprávní situace jasná.
  • Některé obrázky podepsané nejsou, co s nimi? předpokládat, že je nakreslil sám autor, pokud něco (podpis, jasný styl) nesvědčí o něčem jiném? (u OSN se zjevně předpokládá, že autor textu hesla je i autorem obrázků)
  • Co s fotografiemi? U nich předpokládám, že jsou dílem autora článku případně redakce, autor není uveden téměř nikdy. Může být autorem redakce? A od kdy by se v takovém případě dala uvažovat volnost díla?

A k tomu praktický problém: šablona {{Textinfo}} neumožňuje uvedení ilustrátora ani odkazu na Commons. Pokud má dané dílo jediný obrázek, lze jej dát do infoboxu, když je text dostatečně dlouhý, lze obrázky rozmístit do textu. Ale co když je obrázků hodně a článek krátký? udělat galerii?

Navrhuji tedy přidat do šablony {{Textinfo}} parametr ilustrace, případně i commons (i když v Autorinfo je MediaCommons, což by do budoucna stálo za sjednocení se zbytkem wikisvěta) pro možnost uvedení ilustrátora a odkazu na příslušnou kategorii (užitečné třeba i pro jednotlivé díly OSN). JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 14:18 (UTC)

Trvání autorského práva k dílům výtvarným a fotografickým se v českém právu řídí stejnými pravidly jako u děl literárních. Tedy u anonymních či pseudonymních děl 70 let od prvního oprávněného uveřejnění, jinak 70 let od smrti autora nebo posledního ze spoluautorů. Předpokládat bez dalších indicií, že autor fotografie/ilustrace je identický s autorem textu, je IMHO příliš odvážná spekulace, která nemá oporu v autorském zákoně a pokud se v OSN používá, je to špatná praxe. Spíše bych spoléhal na to, že není-li autor označen, jde o dílo oprávněně zveřejněné jako anonymní, kde autorská práva zanikají 70 let po takovém zveřejnění. Nezapomeňte ale zkontrolovat, zda autor obrázků není označen někde jinde v publikaci (tiráž, předmluva apod.)
Autorství redakce je myslitelné, pokud by se na článek s fotografií, popř. na celou publikaci pohlíželo jako na kolektivní dílo (§ 59 AZ). To ale asi nebude příliš obvyklá situace.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2019, 19:47 (UTC)
Ohledně umísťování obrázků je asi třeba řešit každý případ samostatně. Záleží nejen na délce článku a počtu obrázků, ale i na jejich účelu, míře provázanosti s textem, potřebě vyššího rozlišení, popisku atd. Dovedu si představit i krátký text s obrázky vhodně rozmístěnými k příslušným místům v textu, nebo naopak dlouhý text s obrázky ve společné galerii.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2019, 19:47 (UTC)

LRM[editovat]

Ahoj, chtěl bych se zeptat, co znamená LRM? Skim (diskuse) 9. 2. 2019, 09:04 (UTC)

w:en:Left-to-right mark
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 2. 2019, 15:33 (UTC)
Dík. Skim (diskuse) 10. 2. 2019, 20:32 (UTC)

Odkazy z textu[editovat]

Co si myslíte o odkazování z textů děl? Někteří uživatelé dělají přímo z textu odkazy na autory, jiná díla nebo dokonce do jiných projektů.

U OSN jsou některé odkazy přímo ve zdroji, zde asi nebude pochyb o užitečnosti, praktičnosti ani provedení. Pokud je v textu naučného díla zmínka o jiném naučném díle (případně v románu zmínka o jiném románu) pak zřejmě pozitiva převáží nad negativy. Ale pokud je v textu románu například zmínka o skutečné osobě, nabízí se tři (čtyři) možnosti:

  1. uvést odkaz přímo v textu [6]
  2. uvést odkaz v poznámce, existuje-li
  3. uvést odkaz v redakční poznámce
  4. neuvádět odkaz vůbec.

Osobně mi přijde nejlepší možnost 2 nebo 3, možnost 1 mi přijde v takovémto případě nevhodná a 4 naopak nevyužitá. JAn Dudík (diskuse) 11. 2. 2019, 20:55 (UTC)

Souhlasím, že je třeba rozlišovat, zejména mezi odbornou (případně též popularizační) literaturou na jedné straně a beletrií na straně druhé. U beletrie chápu a respektuji snahu odkazování spíše omezovat; u Doyla jsem se neudržel, anžto zmínka byla netoliko o skutečné osobě, ale o osobě literárně činné, o její manželce – rovněž literárně činné – a jejím skutečném literárním díle. Nicméně i bez odkazů je zápletka srozumitelná a dílo plnohodnotné, takže chcete-li je přesunout do poznámky, red. poznámky či zcela odstranit, ESO. Naproti tomu do odborné literatury, zejména do seznamů použité či doporučené literatury, odkazy IMHO patří, stejně tak do textů pojednávajících odborně či populárně o jiných literárních dílech a jejich autorech. A mezi těmito extrémy je široké spektrum, kde je třeba vhodnost odkazování zvažovat případ od případu.--Shlomo (diskuse) 11. 2. 2019, 22:18 (UTC)
Ahoj. To je hezké téma. Když si vezmu jenom Ottův slovník naučný, tak jsou tam slova zvýrazněna, která odkazují na jiné hesla. Pak jsou tam slova zvýrazněna, která neodkazují na jiné hesla. Myslím, že je to tak, že se můžou brát jako hesla. A pak jsou tam hromady slov, která jsou hesla v OSN a pak odkazy na autory, kteří jsou jako hesla nebo nejsou jako hesla. Já osobně bych byl pro udělání šablon na všechny typy, aby šly označit a nejlépe moci je vypínat/zapínat, podle potřeby. Každopádně wiki je systém pro prolinkování, to je nezpochybnitelné, takže je škoda to nevyužívat. Jediné v čem je problém jsou lidé, kteří ty odkazy nechtějí vidět a pak exporty, kde ten odkaz nechceme. Já osobně nevím, jestli to přesně jde v současném systému řešit, ale bylo by to fajn vyřešit. Skim (diskuse) 11. 2. 2019, 23:20 (UTC)
Ad OSN: zapomněl jsi zmínit zvýrazněná slova, která odkazují na neexistující hesla. Není jich moc, ale existují. A kromě OSN tu máme i další encyklopedie a obdobná díla pojednávající o jednotlivých autorech/dílech určitého období či stylu. Ve všech těchto případech nastává dilema, kam vlastně odkaz směřovat: do hlavního/autorského NS (navíc zde nebo v jazyce originálu), na odpovídající heslo v té které encyklopedii, na článek ve WP, položku na Wikidatech…
„Neviditelnost“ odkazů se dá zařídit stylováním, budou-li odkazy vhodně označené, tak klidně i selektivně. Nicméně i pak bude třeba se dohodnout na výchozím nastavení, tzn. co uvidí či neuvidí nepřihlášený návštěvník.--Shlomo (diskuse) 12. 2. 2019, 06:40 (UTC)
Ano, ještě hesla, které nemají odkazy. Jasně, je to otázka kam směřovat. Zásada je, mít možnost to označit. Zbytek je na nastavení/konsenzu. Skim (diskuse) 12. 2. 2019, 08:25 (UTC)

Talk to us about talking[editovat]

Trizek (WMF) 21. 2. 2019, 15:01 (UTC)

Změna způsobu uvádění autorů v infoboxech[editovat]

Ačkoli souhlasím, že nejednotný způsob uvádění autorů v textinfoboxech není úplně nejšťastnější, nemyslím si, že nyní prováděné úpravy jsou vhodným způsobem k jeho vylepšení. Problematika je IMHO natolik komplexní, že mají-li změny k něčemu být, měla by jim předcházet diskuse s dalšími přispěvateli a provázet je příslušná úprava nápovědy a dokumentace. Prosím tedy kolegy (@JAn Dudík, Danny B.:), aby se zastavili, zamysleli a naznačili svou představu dalšího postupu ostatním.

Několik mých námětů:

  1. Seznamy jsou vhodným sémantickým nástrojem pro prezentaci seznamů obecně, tedy i seznamu autorů; nevidím důvod se jim v textinfoboxech vyhýbat.
  2. Stávající systém neumožňuje rozlišit mezi spoluautory a autory jednotlivých ucelených částí. Toto rozlišování je přitom podstatné z hlediska trvání autorských práv podle českého práva.
  3. Stávající systém neumožňuje přiřadit různé „licenční“ značky k různým autorům (odhlédneme-li od dalších problémů systému licenčních značek, které jsou na samostatnou debatu).
  4. Automatická kategorizace podle autorů je aplikována i na podstránky (jsou-li opatřeny textinfoboxem). To je někdy vhodné (např. u antologií), někdy méně (kapitoly románu, recepty kuchařky).
  5. Navíc automatická kategorizace neumožňuje explicitní uvedení klíče a implicitně řadí podle celého názvu stránky. To je např. u děl zařazených do antologie nevhodné, či přinejmenším sporné. Kapitoly označené číslem nejsou pak řazeny ani podle pořadí kapitoly, ani podle názvu, ale abecedně podle čísla (tedy např. 1, 10, 11, 12, 2, 3, …; popř. I, II, III, IL, IV, IX, L, V, …)
  6. Existuje značná redundance neprovázaných autorských dat. Uvádíme je v textinfoboxu, v PaP navigaci, často i v samotném textu, dále v indexové stránce a v popisné stránce souboru na Commons. Zcela se jí sice asi nezbavíme, ale je-li to možné, bylo by dobré ji alespoň co nejvíc omezit.

--Shlomo (diskuse) 11. 3. 2019, 08:03 (UTC)

Ad 1 - nepopírám, že seznamy mají své výhody, ale současný systém kategorizace s nimi má problém a nezapadají do běžného formátu.
Ad 4 - problém je, že u podstránek není na první pohled patrné, zda jde "jen" o kapitolu knihy (která teoreticky může být součástí kořenové stránky), článkem sborníku, básní ve výboru nebo heslem encyklopedie.
Ad 5 - ano, ale to je problém i současného nesystému pojmenovávání podstránek, viz mé poznámky k problematice
Ad 6 - pokud vím, je v plánu spojení NavigacePaP s Textinfem, takže by jedna redundance zmizela. JAn Dudík (diskuse) 13. 3. 2019, 10:57 (UTC)

subst stránek napřímo i když máme index[editovat]

Ahoj, mohli byste User:JAn Dudík (a kdo to schvaluje?) vysvětlit, proč děláte toto a toto? Ten index je nejrozumnější způsob jak kontrolovat dané dílo. Jediné, co jde na tom vylepšit, je vložit celé dílo a tyhle částečky přesunout do nového indexu celého díla. Skim (diskuse) 11. 3. 2019, 14:09 (UTC)

Zatím stručně, časem to rozvedu více.
Index a jednotlivé stránky jsou skvělým nástrojem ke kontrole vloženého textu s originálem.
Trasnkluze nehotových stránek s sebou nese problém, že čtenář, který by chtěl opravit nějakou chybu v textu, těžko hledá, jak se dostat na konkrétní stránku.
Transkluze má i ten problém, že text obsahuje (skryté) sekvence uprostřed textu, vět, někdy i slov, viz ukázka
V třetím variantu prodal hloupý sedlák sto ran třem židům, každému 25 za mnoho peněz. Když židé koupenou odměnu od krále měli již
<span class="PageNumber" id="515" style="color:#666666; display:inline; margin:0px; padding:0px;">[<b><a href="/wiki/Str%C3%A1nka:Pol%C3%ADvka_-_Poh%C3%A1dkov%C3%A9_studie.djvu/3" class="prp-pagequality-4" title="Stránka:Polívka - Pohádkové studie.djvu/3">515</a></b>]</span> vyplacenou, objednán sedlák ke králi, aby dostal odměnu, že židy tak znamenitě oklamal. Voják nepropustil ho, až když mu slíbil polovici odměny: dostal každý po 50.
Co na to třeba hlasová čtečka? bude číst ...od krále měli již pětsetpatnáct vyplacenou... ?
Stránky s transkludovaným textem se mnohem hůře vyhledávají např. přes google dle textu. Když už je najde, najde přednostně stránku (namespace Stránka), ne text (namespace 0)
Pokud ale jednou dosáhne text stavu Ověřeno, není již třeba se vrtat ve zdrojovém textu a je možné jej do stránky vložit přímo, a při té příležitosti odstranit všechna nelogická rozdělení, kdy je polovina na jednom místě a polovina na druhém (například uvozovky, cizojazyčný text, ale i dělená slova).
Tyto dva krátké ověřené texty jsem zkusil přehodit na obvyklou podobu, mimo výše uvedených i pro ověření úskalí metody.
JAn Dudík (diskuse) 13. 3. 2019, 11:34 (UTC)
Popisujete aktuální stav, což je dobré někde mít popsáno a nějak s tím pracovat. Prosím nedělejte to, tohle není řešení.
1) I ve stavu ověřeno, není nijak jisté, že tam není chyba.
2) Existuje propojení mezi přepsaným textem a skutečným zdrojem, což je skvělá vlastnost systému.
3) Jdete proti celé wikisource komunitě, to je fakt špatný nápad
4) K tomu jak se dostat na konkrétní stránku se dá udělat technické řešení. Nejjednodušší je to co mají anglické wikisource, že při najetí na text se zvýrazní kód stránky a můžete kliknout na odkaz na skutečnou stránku, skutečné knihy.
5) ad ta 515 - Tohle je věc šablony, IMHO normálně to má být tak, že tam má být atribut spanu. viz anglické wikisource <span class="pagenum ws-pagenum" id="145" data-page-number="145" title="Page:Micrographia.djvu/217"></span>.
6) Ad google) Zkoušel jsem " toto a funguje to správně. Každopádně to je tak maximálně o prioritách jmenných prostorů pro Google. Google hledá v tom, co se zobrazuje.
7) Ostatní nedovedu posoudit, určitě se dá vyzkoušet hlasová čtečka a zkusit najít nějaké jiné problémy. Každopádně to je teď v teorii úvah, určitě to má lepší technické řešení než to vaše. Skim (diskuse) 13. 3. 2019, 15:56 (UTC)
Díky, že se to konečně začalo realizovat. Pokud s tím Dudík přestane, budu v tom pokračovat sama, včetně kontrol, protože je toho tady rozpracováno mraky. O nějakém dovolování bych raději mlčela, vzhledem k tomu, že celá transkluze je fakticky na cs "nelegální" a salámově protlačovaná. --Lenka64 (diskuse) 13. 3. 2019, 16:03 (UTC)
Aby něco mohlo být "nelegální", musí existovat zákon, který to zakazuje. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2019, 11:11 (UTC)
Pro nechápavé: ty uvozovky u slova nelegální značí, že to nebylo komunitně schváleno, ba dokonce mnohokrát odsuzováno. --Lenka64 (diskuse) 17. 3. 2019, 12:07 (UTC)
Zásadu že co není schváleno je zakázáno je třeba ostře odmítnout. Někteří s užíváním extenze nesouhlasí a jiní ji zase rádi používají, z čehož mají čtenáři prospěch. --Dan Polansky (diskuse) 23. 3. 2019, 09:00 (UTC)
Ok... pak tedy všechny stránky v extenzi přepíšu na obvyklý stav. Nikdo nemůže nic namítat. --Lenka64 (diskuse) 23. 3. 2019, 09:20 (UTC)
Viděl bych to jinak: pokud existuje více souběžných způsobů jak dělat věci a pokud se nedospěje ke konsenzu na unifikaci, pak o způsobu provedení díla rozhoduje jeho hlavní autor či přispěvatel. Co se rozumí "dílem" a na jaké granularitě je ponecháno otevřené; někdy by to byla celá publikace, jindy třeba kapitola. Tato zásada vede co vidím k rozumně smírnému spolubytí na otevřených wiki projektech. --Dan Polansky (diskuse) 23. 3. 2019, 10:03 (UTC)
Já to vidím tak, že každý ukládá obsah se slovy "... váš příspěvek může být nemilosrdně upravován...". Pokud se někomu líbí kočkopsi = knihy v nichž je jedno heslo transkludováno a ostatní normální (viz Vlastenský slovník), měl by si něco nastudovat o kvalitě a hlavně jednotnosti systému. --Lenka64 (diskuse) 23. 3. 2019, 10:09 (UTC)
O pošetilé jednotnosti mají Anglosasové hezké přísloví. Princip nemilosrdných úprav k smírnému spolubytí nevede a vede k revertovacím válkám. Jednotnost není neomezené a hlavní dobro. --Dan Polansky (diskuse) 23. 3. 2019, 10:28 (UTC)

Žádost o práva správce pro JAn Dudík[editovat]

Oznamuji že běží Wikizdroje:Žádosti o práva správce/JAn Dudík. Čekal bych že taková věc bude oznámena v diskuzním fóru, ale oznámení nemohu najít; pokud oznámení existuje, omlouvám se. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2019, 11:08 (UTC)

Rozpracovanost a dokončenost[editovat]

Ve spolupráci s Dannym B. (vstupní data) a Matějem Suchánkem (query) jsem získal seznam 632 děl, které mají alespoň jednu podstránku. U nich jsem zjišťoval podíl počtu odkazů/počet existujících stránek. 114 děl není dokončeno (obsahuje alespoň jeden červený odkaz z hlavní stránky). Níže uvádím výcuc ze seznamu, jde buď o díla, kde chybí maximálně 20% odkazovaných podstránek nebo o díla, která považuji za poměrně zásadní. Vynechána jsou díla, kde chybí jen stránky volné až v budoucnosti. Dále nejsou zahrnuta díla s víceúrovňovým členěním, u kterých je celá první úroveň dokončena (typicky OSN).

Bylo by pěkné se pokusit společně tato díla dokončit, na mnohých z nich se již několik let nepokračuje. JAn Dudík (diskuse) 19. 3. 2019, 21:05 (UTC)

Podotýkám, že červený odkaz nemusí vždy znamenat chybějící kapitolu, ale může např. indikovat nedotaženou opravu odkazu. --Shlomo (diskuse) 19. 3. 2019, 22:01 (UTC)
Ohledně Bible kralické: většina novodobých vydání pokud vím deuterokanonické knihy neobsahuje. Naopak stará i nová vydání obvykle obsahují shrnutí v úvodu každé kapitoly a konkordance k jednotlivým veršům, což naše provedení neposkytuje. Což nás vrací k nedokončené diskusi o tom, které že vydání je předlohou zdejší digitalizace. Viz též WS:Wikiprojekt Bible.--Shlomo (diskuse) 19. 3. 2019, 22:01 (UTC)

Zápis hudby ve formátu ABC[editovat]

Ačkoli sám jsem zvyklý pracovat v Lilypondu, nemám žádné principiální námitky proti používání formátu ABC. Nicméně při korektuře jsem narazil na to, že některé součásti tohoto formátu zde nejsou podporovány. Zatím to nebylo nic kritického (nelze ovlivnit sazbu osminových a kratších not s praporkem nebo s trámkem, nefunkční pole O:), ale nevím, co všechno ještě nefunguje. Zmiňuje to i uživatel Blizinsk v diskusi mw:Extension talk:Score ve vláknu Using abcm2ps for ABC, za čtyři roky tam však nevidím žádnou reakci. Ví prosím někdo, zda se v tomto směru něco pohlo, či je aspoň šance, že se pohne? Nebo zda vývojáři spatřují budoucnost v Lilypondu a ABC nechávají jen „dožívat“?--Shlomo (diskuse) 1. 4. 2019, 06:47 (UTC)

Do vnitřností nevidím, ale z pohledu uživatele mi přijde ABC mnohem jednodušší, pokus o Lilypond jsem vzdal ve chvíli, kdy se mi nedařily repetice (a nadával na relativní zadávání, které bylo popisováno v tutoriálu)
ABC je beztak vnitřně nejprve transformováno na Lilypond a teprve poté vykreslováno, tak snad vypnutí nehrozí - nerad bych, aby se ze zapisování hudby stala další Lua, do které vidí jen pár vyvolených.
Jo, a osobně ale nemám námitky, pokud se mnou zadané ABC převede na Lilypond, třeba pak do něj snáze proniknu. JAn Dudík (diskuse) 1. 4. 2019, 09:07 (UTC)
Vidím to podobně, LilyPond má více možností za cenu komplexnější syntaxe; ABC je snazší pro začátečníky a ve většině případů postačující. Takže i já bych byl rád, kdyby tu mohly oba formáty koexistovat paralelně. Přepisovat ABC noty do LilyPondu se systematicky nechystám, nicméně bude-li někde potřeba doplnit nebo opravit něco, co v ABC vysázet nedokážu (ať už z důvodu spočívajícího v mé neznalosti formátu, nedostatečné implementaci formátu nebo proto, že to prostě v ABC udělat nelze), bude pro mě převod na LilyPond asi jednodušším řešením.--Shlomo (diskuse) 1. 4. 2019, 09:36 (UTC)

Read-only mode for up to 30 minutes on 11 April[editovat]

8. 4. 2019, 10:56 (UTC)

Wikimedia Foundation Medium-Term Plan feedback request[editovat]

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

The Wikimedia Foundation has published a Medium-Term Plan proposal covering the next 3–5 years. We want your feedback! Please leave all comments and questions, in any language, on the talk page, by April 20. Děkujeme! Quiddity (WMF) (talk) 12. 4. 2019, 17:35 (UTC)

Ukrytá díla[editovat]

Našel jsem několik děl, u kterých je celý Index skenu převeden na jednotlivé stránky (v různých fázích zkontrolovanosti), ale dílo není kompletní - buď chybí v hlavním jmennénm prostoru některé kapitoly nebo dokonce celé dílo.

Nechce si někdo nahnat editace? ;-) JAn Dudík (diskuse) 12. 4. 2019, 22:09 (UTC)

Čertův švagr (resp. Čertůw šwagr) a Kmotr Matěj jsou (mají být) obsaženy i v Národních báchorkách, je otázka, zda má smysl mít je tu dvakrát.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2019, 03:15 (UTC)
Tady je hlavně otázka, zda přepisovat v bratrském pravopisu nebo převést na současný. Pokud ponecháme bratrský, půjde o dvě různá vydání, která se zásadně liší. JAn Dudík (diskuse) 15. 4. 2019, 05:05 (UTC)
To „wydání“ z let 1845–48 není v bratrském pravopisu, z onoho tam zůstalo pouze w namísto dnešního v. Dvě vydání jsou to v každém případě, jejich odlišnost (ponecháme-li stranou otázku v/w) jsem dosud nezkoumal, nevylučuji, že tam těch rozdílů může být víc.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2019, 06:06 (UTC)
Dvě vydání každopádně, otázka, zda se výrazně liší. Tak to máme jen na jedné stránce v/w, sloužit/sloužiti, zmýlil/zmejlil, uměla/znalam ponebí/podnebí, sepal/sepial ... Dost na to, aby to byla odlišná vydání, málo na to, aby to vypadalo jako přepracované vydání. Určitě zveřejnit oboje. JAn Dudík (diskuse) 15. 4. 2019, 07:23 (UTC)
Je-li tomu tak, ok. Bez ohledu na to, jak se nakonec rozhodneme ohledně w/v v Báchorkách.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2019, 07:50 (UTC)

@Shlomo: Ad přepisování díla, které už je přepsáno: Já myslím, že tohle by mělo být umožněno, tzn. pokud někdo chce toto dělat, ať to dělá. Reálně je v těchto knihách mraky rozdílů, může to být zajímavé na srovnávací analýzy. Pokud je to doslovně přepisováno, tak se to dá dobře kontrolovat (smysl proofreading extenze). Dovedu si také představit zobrazení v původním fontu (pokud je původní dílo vysázenou např. frakturou), nebo v latince. Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:51 (UTC)

Jinak ohledně přepisování děl: Můj postoj je přímočarý: mám vydání, to má přiřazeno knihovní identifikátor (např. ččnb), takže se dá přiřadit wikidata identifikátor a další jasné provázání. Takže i název by tohle mohl respektovat. Je otázkou jak v tomhle systému dělat např. "Čertův švagr — Kmotr Matěj" - je to reálné vydání, které má v sobě dvě části. Asi bych byl pro něco jako "Čertův švagr — Kmotr Matěj/Čertův švagr" a "Čertův švagr — Kmotr Matěj/Kmotr Matěj". A ten "Čertův švagr — Kmotr Matěj" provázat právě na to vydání, ať je to konzistentní. Když se pak objeví další vydání, tak to vždy bude v stejném jmenném prostoru a dá se pak udělat rozcestník jako např. Ilias. Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:51 (UTC)

Kategorie:Údržba:Smazat[editovat]

Hi, could an admin please review the deletion requests in the above category? --Rschen7754 27. 4. 2019, 06:16 (UTC)

@Rschen7754: All pages in that category should be deleted, our admins are temporary inactive. JAn Dudík (diskuse) 29. 4. 2019, 12:44 (UTC)
@JAn Dudík: I can't do that. Since this wiki has decided to opt out of global sysops, a steward would need to intervene. --Rschen7754 29. 4. 2019, 18:14 (UTC)

Almanachy a sborníky[editovat]

Existuje stránka Wikizdroje:Sborníky, která doporučuje řadit básně či povídky, které (zjednodušeně řečeno) vyšly ve sborníku před méně, než 70 lety jako samostatná díla (ale ne vždy se to dodržuje, zřejmě i z neznalosti). Ale co s almanachy nebo sborníky, které vyšly již dávno a obsahují díla více autorů? Mnohá z těchto děl (např. Patery knihy plodů básnických, Anemonky, Poesie sociální či Moderní básníci francouzští) obsahují díla více autorů, sestavitel je PD old 70, ale jednotlivé básně jsou přesto jako samostatná díla. Otázka č. 1: přesunout na podstránky? Pokud ano, jsou zde neúplné sbírky některých autorů (např. Patery knihy obsahují několik básní ze Slávy dcery, která je již teď silně neúplná, po přesunu by nezbylo nic).

Otázka číslo 2: Jakým způsobem dělat obsah takovýchto sborníků? nabízí se několik možností, každá má své výhody i nevýhody, každá z nich lze zapsat dalšími, typograficky jinými, způsoby.

Prostý seznam (např. Poesie sociální)

 
* Autor1 – dílo1
* Autor1 – dílo2
* Autor2 – dílo3

případně naopak (např. České besedy)

 
* dílo1, od Autor1
* dílo2, od Autor1
* dílo3, od Autor2

nebo pomocí definic (Anemonky)

;Autor1
:dílo1
:dílo2
;Autor2
:dílo3

či víceúrovňový seznam (Ruch_(almanach_1868))

*Autor1
**dílo1
**dílo2
*Autor2
**dílo3

Osobně se mi nejvíc vizuálně líbí způsob Anemonky, ale nejsem si jistý, zda je to i sémanticky správně (i když teoreticky ano). Pokud by vyhrál jeden ze zbývajících způsobů, stálo by za to to nějak sjednotit i graficky, vizuálně odlišit autora od díla. JAn Dudík (diskuse) 29. 4. 2019, 12:34 (UTC)

Automatická oprava paragrafu vede k chybnému formátu nadpisu[editovat]

Při práci na Bible česká se mi opakovaně stává, že pokud uložím (nebo jen dám náhled) editovanou stránku v jmenném prostoru Stránka, ztrácí odřádkování nad nadpisem a ten se pak transkluduje ne jako nadpis, ale jako prostý text obklopený rovnítky. Je to řešitelné použitím šablony Nadpis, nicméně bylo by dobré, aby mi mediawiki (nebo za toto zodpovědný gadget) nevstupovala takovým způsobem do práce. Dokáže mi někdo poradit, jak tento problém napravit? Nebo mám situaci nahlásit na phabricator? --Wesalius d|p 8. 5. 2019, 17:04 (UTC)

Kotvy v OSN[editovat]

Upravil jsem šablonu {{Kotva}} ({{Anchor}}) tak, aby se mohla vkládat do hesel OSN, které mají více číslovaných statí (např. více osob či sídel stejného jména). Původně jsem to chtěl udělat jako nový parametr, aby se nerozbilo stávající užití (např. Bonaparte a příslušná hesla mohla mít více kotev na stejném místě, ale kolega Shlomo je jiného názoru. Původní motivace byla:

JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 07:07 (UTC)

S deklarovanými cíly se ztotožňuji, a jistě by se dala doplnit řada dalších (odkazování na konkrétní část z jiných článků, z autorských stránek, z poznámek, ze sesterských projektů; kontrola chybného číslování statí atd.), nicméně kolegou nadhozené řešení se mi nepozdávalo po technické stránce. IMHO vše, o čem kolega píše, lze provést i s dosavadní syntaxí šablony a provedená změna v ničem nepomohla. Kolegou zmiňovaná potřeba doplnit číslované kotvy při zachování stávajících není problém, stať může klidně mít dvě kotvy na jednom místě: {{Kotva|1}}{{Kotva|Carlo}}.
Tím samozřejmě nechci odbýt otázku, zda by to nešlo dělat lépe — naopak, myslím si, že taková otázka je zcela na místě a že by to lépe dělat šlo. Především to však není problematika výhradně OSN, takže bych upřednostnil řešení použitelné i pro jiné encyklopedie, popř. jiná díla. Co by podle mě stálo za zvážení:
  1. Identifikátor tvořený pouze číslem je sice přípustný (doufám…), nicméně s ohledem na požadavek jedinečnosti v rámci celé stránky trochu rizikový, protože může kolidovat s jiným systémem identifikátorů, který někdo v budoucnu vytvoří nebo možná už vytvořil. Identifikátor v podobě např. id="stat-osn-1" bude přece jen bezpečnější.
  2. Vytvořit novou specializovanou šablonu, která by nejen vložila příslušné kotvy, ale i zformátovala záhlaví příslušné stati/podhesla. Něco jako {{Část encyklopedického hesla|1|Carlo}} (název šablony střílím od boku, budu rád, když někdo vymyslí něco vhodnějšího)? Jednak by to napomohlo jednotnějšímu formátování výstupu, jednak by to aspoň trochu usnadnilo případnou budoucí změnu formátu identifikátoru kotvy.
  3. Využít existující šablonu {{§}} s podobnou funkcí, popřípadě ji rozšířit/upravit o požadovanou funkčnost?
  4. V širším kontextu by stálo za úvahu, zda nesjednotit nebo aspoň nesladit syntaxi u různých šablon vykonávajících podobnou funkci, totiž vytvoření záhlaví a kotvy pro určitý úsek textu. Kromě zmíněné nově navržené šablony a šablony {{§}} by se totéž mohlo týkat i šablon {{Nadpis}}, {{Nadpisek}}, {{Kapitola}}, {{Verš}} a asi ještě dalších. Takto si nezkušený uživatel musí ke každé otvírat dokumentaci, aby zjistil, co která z nich umí a jak ji o to požádat.
--Shlomo (diskuse) 24. 5. 2019, 08:43 (UTC)

Odkazy do Wikipedie/Wikidat[editovat]

S Výše uvedeným souvisí druhý problém. Pokud heslo obsahuje více statí, bývá nepřehledné, které heslo v parametrech WIKIPEDIA-* patří ke které stati. Zatím nejjednodušší způsob odlišení je číslovat odkazy v těchto parametrech stejně, jako části hesla. Jenže ne každé heslo má článek na české Wikipedii. U některých existuje článek na jinojazyčné Wikipedii, otázkou však je, na kterou jazykovou verzi odkazovat. Osobní preference každého budou jiné. Pokud existuje pouze na jediné verzi, je to o něco jednodušší, odkáže se na heslo [[w:es:Juanita|Juanita]] (španělsky). České i zahraniční odkazy pak jsou snadno naimportovat na Wikidata.

Problém nastává ve chvíli, kdy článek existuje na více jazycích. V tu chvíli se nabízí jako ideální odkaz na Wikidata, ale Skim správně namítá, že takový odkaz je v sekci Související na Wikipedii poněkud zavádějící. Technicky není problém, dát je do samostatného parametru, ale pak budou dva řádky s nespojitým číslováním, což mi přijde nepřehledné.

Jistě, šlo by dát do řádku Wikipedie pouze odkazy na českou verzi a do nového řádku Wikidata odkazy na Wikidata pro všechny části, zde je však problém, že nelze nějak jednoduše automaticky rozeznat, který odkaz patří ke kterému významu. Pokud vezmu jako příklad Wagnera, kde je 23 významů:

  • článek na české Wikipedii mají části 1, 5, 12, 17, 22, 23
  • článek na jiných verzích mají 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 13, 15, 16, 18,
  • článek nikde nemají 11, 14, 19, 20, 21

A aby to bylo ještě o kapánek složitější, existuje pár hesel, které v budoucnu půjde nalinkovat jedině na lexém.

Technicky lze řešit i toto, ale znamená to na straně wikidat desítky hodin ruční práce s ručním zadáváním pořadí.

Nabízí se jedno možné řešení, udělat šablonu na způsob w:Šablona:Wikidata, která by odkazovala na Wikidata (s odlišným vzhledem), ale ve chvíli, kdy bude mít příslušná položka odkaz na českou Wikipedii, cíl odkazu by se změnil tam. JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 07:07 (UTC)

Jen pro představu o rozsahu, více hesel je v 1774 stránkách (9%), 10 a více hesel v jednom je (vše z již zpracovaných cca 20000 hesel) u 51 z nich, rekordmany jsou hesla Alexander s 65 položkami a Ves (obec) se 178 položkami. JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 12:58 (UTC)

Ono je vůbec otázkou, zda by nebylo koncepčně vhodnější taková hesla rozdělit na samostatná „hesla“, popřípadě na podstránky. Problémy s provazováním s Wikipedií, resp. Wikidaty, nejsou jediné. Za srovnatelně nevyhovující považuji to, že v textinfoboxu máme seznam desíti autorů a není poznat, který autor odpovídá či spoluodpovídá za kterou část. Stejně tak mohou mít jednotlivé stati různé „licence“ (typicky PD old 70, PD anon 70, PD old 100 a momentálně nepříliš využívaná, leč zejména v případě „soft-redirectů“ zcela případná PD ineligible, myslitelné jsou ovšem i CC licence). Textinfobox v současné podobě povoluje uvedení pouze dvou licencí a nepřipouští u nich jakékoli provázání či komentář. Rozdělení hesel by to sice úplně nevyřešilo, ale aspoň by omezilo rozsah problému.--Shlomo (diskuse) 24. 5. 2019, 15:23 (UTC)

Ano, rozdělení by ledacos vyřešilo. ale... Mimochodem, těch soft redirectů jsem v OSN napočítal kolem 2000. BTW, jaká je minimální akceptovatelná délka samostatné stránky? JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 19:48 (UTC)

Vytvořil jsem šablonu {{Wikidata}}, která odkáže na Wikidata, a ve chvíli, kdy vznikne článek na české Wikipedii, odkáže na něj. Experimentálně je použita na stránce Ottův slovník naučný/Rabat (Francie). @Skim: je to lepší než schované v seznamu? JAn Dudík (diskuse) 31. 5. 2019, 09:21 (UTC)

Podle mě je ideální, aby se tyhle věci dotahovali automaticky. Tzn. Mám heslo v OSN, pokud na wikidatech má záznam, kouknu na "main subject" a dotahnu to. To přece jde udělat? Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:23 (UTC)

Tematické provázání biblických knih[editovat]

Prosím o názory na téma tematického provázání biblických knih. Diskusi jsem založil na Diskuse k Wikizdrojům:Wikiprojekt Bible#Tematické provázání biblických knih, kam tematicky patří, diskutujme tedy tam, zde dávám jen upozornění pro uživatele, kteří projekt nesledují.--Shlomo (diskuse) 4. 6. 2019, 08:31 (UTC)

Skener z Mediagrantu[editovat]

Ví někdo, kde skončil ten přenosný skener, co byl v roce 2012 zakoupen pro wikizdroje? --Lenka64 (diskuse) 5. 6. 2019, 05:54 (UTC)

Kategorizace v OSN[editovat]

Zdravím, není mi jasné, jak mám kategorizovat v OSN. Přidávám tam kategorie, protože si myslím, že je to užitečné, často hledám lidi a kategorie mi pomáhají. Dávám i kategorii "Heslo v Otto..." Narozdíl ode mně někteří nevkládají tuto kategorii, někteří nevkládají nic a někteří odstraňují tématické kategorie. Můžeme se jasně dohodnout co chceme dělat a zbytek pročistit a dělat to tak? Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:26 (UTC)

Obecně jsem jen pro základní kategorii "Heslo v Otto...". --Lenka64 (diskuse) 12. 7. 2019, 15:23 (UTC)