Wikizdroje:U pramene

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání

Stránka U pramene je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte seznam archivů (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku Potřebuji pomoc; k setkáním vizte pak U reálného pramene, dále též stránku Externí oznámení s novinkami z Mety, MediaWiki ap..

Prosíme, podepisujte své příspěvky.

All other languages: you can contact us here in English at the moment. See also English guidelines

Nové téma / New thread (+)

Obsah

Kramerius a jiné české zdroje (librinostri) -> commons[editovat]

Zajímalo by mě, proč digitalizovaná díla zveřejněná v rámci kramerius.nkp.cz jsou tak nepohodlně dostupná pro koncového uživatele a proč nejdou jednoduše stáhnout jako celek jako např. z Internet Archive. Je to dotaz spíše na lidi okolo krameria, ale odtamtud mi nikdo neodepisuje a třeba je někdo z místních zdrojařů znalý situace. Nebo jestli existuje nějaké oficiální kramerius API, pomocí kterého by šlo strojově díla stahovat a přenášet na commons. Pokud jsem jinou možnost neminul, tak se dají exportovat maximálně dvacetistránkové PDF, čemuž nerozumím, proč je to takto omezené (díla s PD-old-70 licencí). Díky za jakoukoliv odpověď. --Wesalius d|p 22. 12. 2015, 07:17 (UTC)

Na tohle nedovedu odpovědět, ale já osobně se snažím udělat skript, který vytáhne z METS dat djvu dokument. Mám to rozpracované. Bohužel některé Kramerius weby nemají METS dokumenty. Skim (diskuse) 22. 12. 2015, 09:16 (UTC)
Takový skript už existuje, možná byste na něm nemusel pracovat od píky ale navázat na již hotové. Nejsem autorem, takže Vám jej přímo poskytnout nemohu, snad pomůže Milda. --Wesalius d|p 22. 12. 2015, 15:31 (UTC)
@Wesalius:Jasně, to je možné. Tato úloha je poměrně jednoduchá a získávám tím i znalosti ohledne struktury METS a knihovních systémů, což mě zajímá. Takže to stejně udělám a zveřejním. Skim (diskuse) 23. 12. 2015, 12:46 (UTC)
Nemohu mluvit za NKP, ale vypadá to, že si nepřejí, aby výsledky práce, kterou vynaložili na digitalizaci, zužitkovával ($) a distribuoval bez jejich souhlasu někdo jiný. Takto mi alespoň vyznívají ona omezení, která uvádějí v rámci svých "podmínek využití". Rozsekání na části po 20 stránkách má pak asi za úkol znesnadnit práci těm, kteří tyto "podmínky" dodržovat nehodlají. (A při té příležitosti i všem ostatním, ale to už asi není podstatné).--Shlomo (diskuse) 22. 12. 2015, 09:38 (UTC)
Mnohdy to platí např. Google, jak jde vidět na registru digitalizace. Skim (diskuse) 22. 12. 2015, 10:49 (UTC)
Což ovšem na výše uvedeném nic nemění. Je samozřejmě možné, že ty "podmínky" si nevycucal z prstu nikdo z NKP, ale že jim byly vnuceny od některého z investorů.--Shlomo (diskuse) 22. 12. 2015, 11:06 (UTC)
Mohl bych poprosit odkaz na ty podmínky používání? --Wesalius d|p 22. 12. 2015, 15:31 (UTC)
Zobrazí se vždy na stránce, na které je odkaz pro stažení vygenerovaného PDF souboru, např. zde. Krom toho jsou pak přiloženy vždy jako první stránka vygenerovaného souboru.--Shlomo (diskuse) 23. 12. 2015, 12:03 (UTC)
Doufal jsem, že ona digitalizace má krom prevence degradace původních děl umožnit i jejich zpřístupnění širšímu čtenářstvu, ale asi tomu tak není. --Wesalius d|p 22. 12. 2015, 15:31 (UTC)
Jak se to vezme. Zpřístupnění to rozhodně je. Pro mě je každopádně jednodušší stáhnout si knihu, byť rozsekanou do 50 souborů, než cestovat do Prahy a tam si ji v otvírací době vypůjčit prezenčně ve studovně. Byť by samozřejmě bylo ještě pohodlnější moci si ji stáhnout v jednom souboru. Ale nemůžu holt chtít všechno najednou...--Shlomo (diskuse) 23. 12. 2015, 12:03 (UTC)
Jasně, že nynější stav je lepší, než vámi popisovaná situace, nicméně nerozumím, proč kladou takovéto otravné překážky a jednoduše tyto díla neuvolní v celku. --Wesalius d|p 23. 12. 2015, 14:40 (UTC)
@Shlomo:Osobně by mě zajímalo, jestli toto výjádření může u děl, které jsou z hlediska autorských práv volné vůbec platit? Skim (diskuse) 23. 12. 2015, 13:13 (UTC)
Autorských práv se to vůbec netýká. Pokud majetková autorská práva zanikla, žádné knihovní "podmínky užití" nebo "výpůjční řády" s tím nic nenadělají. NKP (a podobně MZK) to má formulováno jako smluvní závazek, přičemž smlouva je uzavřena konkludentně tím, že si uživatel s vědomím těchto podmínek soubor stáhne. Což by teoreticky platit mohlo, prakticky se to ovšem bude těžko prokazovat. Pokud si totiž někdo stáhl stejný soubor odjinud nebo jej získal od třetí osoby, pak žádnou smlouvu s NKP neuzavřel a žádný závazek na sebe přijmout nemohl. A i kdyby se podařilo prokázat porušení smluvních podmínek (nikdy není radno příliš spoléhat na důkazní nouzi druhé strany), jednalo by se o civilněprávní delikt, u kterého těžko mluvit o vzniku nějaké škody... Je to asi na úrovni nápisu "Před vstupem do studovny si očistěte obuv a nerušte hlasitým hovorem ostatní návštěvníky." S tím rozdílem, že zablácenou podlahu asi za škodu považovat lze.--Shlomo (diskuse) 23. 12. 2015, 13:44 (UTC)
Zajímavé. Podle tohoto výkladu by bylo vložení všech věcí z Krameria na Commons neplatné. Včetně fotek lidí. Nesouhlasím s tím, že by to k něcemu bylo. Každopadně by bylo dobré aby to všechno bylo v souladu s lidmi z projektu Kramerius.
Jsem se koukal, že existuje šablona {{c:Template:PD-scan}}, která je pro knihy a nástroj pro import z archive.org ji automaticky vkládá. Skim (diskuse) 31. 12. 2015, 15:38 (UTC)
V jakém smyslu a proč by mělo být "neplatné"? Díla jsou autorsky volná a Commons nemá možnost (ani důvod) zkoumat, jak se k nim vkladatel dostal. Souhlasím ovšem s tím, že takové importy (zvlášť měli-li by probíhat v masovém měřítku) by bylo lépe činit ve spolupráci s Krameriem, nebo alespoň s jejich souhlasem. Ne kvůli obavě z právních postihů, ale protože 1) je to otázka lidské slušnosti, 2) spolupráce je snadnější než konfrontace, 3) jsme rádi, že díla zveřejňují, a nechceme činit kroky, které by je mohly přesvědčit, že to nebyl dobrý nápad a že v tom nemají pokračovat...--Shlomo (diskuse) 31. 12. 2015, 15:51 (UTC)
Ad neplatné: Vyvozuji, že pokud uvedu zdroj na Kramerius, tak je zřejmé, že jsem to od tama vzal. U c:File:Jan_Vilímek_-_Jan_Erazim_Vocel.jpg je uvedeno, že je to z Krameria, ale licence nijak neuvádí, že toto nemůžu používat např. komerčně. Narozdíl od těch podmínek, co jste odkazoval. Mě to přijde jako jasná situace. Pokud to chápu dobře, tak narozdíl od takového výkladu Wikimedia jde cestou {{PD-art}}, {{PD-scan}}, apod. kde říkají, že nebudou rozlišovat odkud se to vzalo. K řešení: Přijde mi, že je rozumné 1) přelicensovat věci z Krameria na {{PD-scan}}. 2) Komunikovat s Krameriem. 3) Nejlépe na webu Kramerius netvrdit tyhle věci a formulovat to jinak. Prostě najít všestranně rozumný přistup. Skim (diskuse) 31. 12. 2015, 17:54 (UTC)
Znovu opakuji, že knihovní "podmínky užívání" nezakládají knihovně žádná autorská práva k vypůjčeným/poskytnutým dílům. Ani v případě, že by vkladatel souboru na commons výslovně přiznal, že soubor stáhl z webu Kramerius, že byl obeznámen s obsahem podmínek užívání a že tyto podmínky vědomě porušil. Je to od takového uživatele nepěkné, možná je to dokonce porušení smluvní povinnosti (ergo protiprávní - zhruba v podobném rozsahu, jako je protiprávní zaplatit fakturu 3 dny po splatnosti...), ale žádným způsobem to neomezuje právo třetích osob rozšiřovat a užívat toto dílo. Šablonu {{PD-scan}} tam klidně přidávat můžete, ale tato šablona říká pouze to, že samotné naskenování nezakládá žádná autorská práva "skenovatele", poněvadž představuje pouze technické zpracování, nikoli tvůrčí proces vedoucí k jedinečnému výsledku. Je tedy jen jakýmsi (fakultativním) doplňkem k povinné šabloně popisující licenci originálu.--Shlomo (diskuse) 31. 12. 2015, 19:00 (UTC)
Ještě k "legálnímu" používání stažených děl. Pokud to někdo chce mít zcela neprůstřelné, může si u většiny děl postahovat jednotlivé stránky jako .djvu nebo .jpg soubory (a ty si pak případně sestavit do nějakého pohodlnějšího formátu). V takovém případě se mu žádné "podmínky užívání" nezobrazí ani nepřiloží, není tedy důvod se domnívat, že by jimi měl být vázán. Je to ovšem značně pracný způsob a nejsem si jist, že by někdo bude ochoten takto stahovat 800stránkový dokument. Nicméně předpokládám, že totéž by platilo i pro ten Skimův, resp. Mildův skript avízovaný na začátku diskuse...--Shlomo (diskuse) 13. 1. 2016, 08:52 (UTC)
Jenom poznámka: V případě Kramerius 3 (stará NKC) lze jednotlivé obrázky/stránky ať v JPG nebo DJVU vytáhnout z METS XML souboru. V případě Kramerius 4/5 funguje ke Kramerium api, které umožnuje totéž. Poskládání DJVU z tohoto je snadné. Skim (diskuse) 14. 1. 2016, 00:55 (UTC)

@ Wesalius:
Koho konkrétně, případně i jak konkrétně, jste kontaktoval?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 12. 2015, 03:40 (UTC)

emailem na kramerius@nkp.cz --Wesalius d|p 28. 12. 2015, 08:32 (UTC)
Můžete mi to, prosím, kdyžtak přeposlat? Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 12. 2015, 04:02 (UTC)

Dohodli jste se nějak s NKP na importu knih? Cvičně jsem si napsal skript na stažení a sloučení kompletního skenu z kramerius.nkp.cz do jednoho velkého DJVU. Dál se chystám napsat druhý skript, který po nahrání toho sloučeného souboru na Commons vygeneruje Index tady na Wikizdrojích a nasype k němu OCR texty z Krameria. Až to bude hotové, hodím to na GitHub včetně balíku METS metadat. Jsou kolem toho nějaké politické překážky, o kterých bych měl vědět? Next ghost (diskuse) 11. 7. 2017, 17:06 (UTC)

Udělátka z en.wikisource[editovat]

Uživatel:Danny B.,

bylo by možné na českých zdrojích zprovoznit některá užitečná udělátka z en.wikisource? Vypisuji popisky těch, které bych tu já osobně rád viděl.

  • OCR: Enable OCR button Button in Page: namespace. Yes check.svg
  • Upon creation of an Index: page enables addition of metadata from the file at Commons.
  • Add a 'regex editor' sidebar link which lets you write, apply, and save regex patterns
  • Preload useful templates such as header, textinfo and author in respective namespaces.

Díky za odpověď/zprovoznění,

--Wesalius d|p 28. 12. 2015, 13:05 (UTC)

Zkusím se na to podívat.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 12. 2015, 04:05 (UTC)
Postoupil jste ve věci nějak dále? --Wesalius d|p 20. 1. 2016, 11:22 (UTC)

Patenty[editovat]

Zdravím, ví někdo jestli je možné vkládat patenty na Wikizdroje, případně za jakých podmínek? Skim (diskuse) 31. 12. 2015, 08:52 (UTC)

Proč by ne? Pokud se týká patentové listiny, ta by měla být z hlediska autorských práv považována za úřední dílo, tedy pod "licencí" PD-CZ. V případě patentů vydaných jinými státy je třeba ověřit, ale většinou je řešení podobné. Pozor ovšem na případná autorská práva překladatele.--Shlomo (diskuse) 31. 12. 2015, 10:01 (UTC)

Dotaz na nastavení vhodné ke čtení[editovat]

Přeji hezký sváteční večer. Přispívám tu jen krátce, tak se předem omlouvám za možná hloupý dotaz, ale marně tu hledám nějaké nastavení, které by usnadnilo čtení zdejších textů. U básniček není problém, ale delší souvislé texty se tu na monitoru dobře nečtou. Předpokládám, že by to mělo nějak jít, protože například Wikizdroje ve francouzštině zobrazují docela pěkně. Také tam mají šikovné odkazy na stažení e-knih, které jsem tu taktéž nikde nenašel. Poradíte mi, kde si mohu takové věci nastavit? --Libor Mlynář (diskuse) 1. 1. 2016, 18:06 (UTC)

K tomu jsem se zde vyjadřoval před lety na své diskuzní stránce. Nemožnost stáhnutí zdejších textů v nějaké rozumné a čitelné podobě v klasických formátech se pro mě stalo zásadní bariérou pro využívání Wikizdrojů. Možná nejsem dost technicky zdatný, ale mám dojem, že klasickou elektronickou knihu odsud moc lehce nevydolujete. Nevím, jestli je to do budoucna technicky řešitelné, ale pokud ano, pak takové požadavky jako je Váš vítám. --Radek Linner (diskuse) 2. 1. 2016, 20:51 (UTC)
Dobrý den. Je tady možnost stáhnout knihu do PDF (vlevo v menu je odkaz). Výstup vypadá docela hezky. Pak je možnost vygenerovat e-knihu. Nástroj je tady. Koukal jsem se na to teď a nevypadá to taky úplně špatně, naposledy se mi to zdálo horší. Jinak já osobně mám cíl zkusit udělat konvertor do TeXu a vysázet to tak. Nemělo by to být zas tak složité. Jsem pro to projít existující řešení a pokud jsou nějaké zajimavé náměty na vytvoření, tak to sepsat a udělat. Mějte se hezky. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 08:40 (UTC)
Ještě poznámka. Při vytváření PDF výstupu se dá použít nástroj "Vytvořit knihu" (taky vlevo v menu), který to generuje taky přes TeX a dovede udělat i textový výstup. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 08:44 (UTC)
Nápověda pro wsexport je tady. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 10:14 (UTC)
No vytváření knih... Musím tedy zvlášť navštívit každou kapitolu (někdy je jich desítky) a přidat k PDF. Výsledný formát obsahuje text přerušovaný záhlavím, stranami textu apod. Zkuste to takhle dát nevidomému v hlasovém výstupu. Zkuste z toho dostat souvislý text pro jiný formát třeba do mobilu. Zkuste z toho PDF zkopírovat jednu samostatnou větu která začíná a končí na dvou různých stranách. Každý řádek se naformátuje jako samostatný odstavec. Kniha by měla být zkopírovatelná celá najednou. Měli by to zvládnout senioři, slabozrací nebo ti, kteří s klávesnicí a myší mohou zacházet poněkud obtížněji. Zkuste si spočítat, kolikrát musíte kliknout, abyste získal knihu o třiceti kapitolách.
Ovšem o funkci "wsexport" jsem nevěděl a moc děkuji za tip. Ta je zajímavá a pro mě asi použitelná. Pro běžného uživatele to ale stále ještě není moc komfortní a nevím, kolik návštěvníků tahle možnost napadne. Srovnávám to například s dnes nejběžnějším stažením knihy na serveru "uloz.to". Možná špatně hledám, ale nevidím o té funkci zmínku v nápovědě. Myslím, že je to dost zásadní funkce. --Radek Linner (diskuse) 3. 1. 2016, 12:41 (UTC)
Tak po vyzkoušení ani wsexport není moc zdařilý. Z jedné knihy mi sice získal čistý text, ovšem na dalších opět opakovaně vkládá mezi kapitoly navigační lišty, informace o licenci, zdroji apod. Jakoby to nestačilo jednou na začátku nebo konci dokumentu. Člověk to vše musí projít a promazat. Navíc stahuje obsah z první úrovně odkazů, takže např. Jana Cimburu nestáhne najednou jako celou knihu. Knihy se zde také špatně vyhledávají. Pominu-li, že člověk zde nemůže navštívit "oddělení" beletrie nebo naučné literatury, musí otevírat jednoho autora po druhém a to se ještě nedozví, co vše autor napsal a kolik jeho knih zde chybí, či zda uvedené knihy jsou kompletní. Samozřejmě rozumím tomu, že zdejší kapacity jsou omezené. Myslím však, že zdejší práce je spíše zaměřena na tvorbu obsahu než na budování uživatelsky přívětivého systému. Zatím jsem nezkoumal cizojazyčné verze Wikisource, protože mé znalosti cizích jazyků nejsou vhodné ke čtení cizojazyčných knih. --Radek Linner (diskuse) 3. 1. 2016, 13:18 (UTC)
1) @Radek Linner:ad wsexport: Na některé wikisource.org byl přímo v menu vlevo. To lze určitě dohodnout. Dělá to jeden francouz, na fr.wikisource.org je k tomu velká diskuze (většinou ve francouštině). To znamená, že je to primárně mířeno na styl práce na fr.wikisource.org. Takže pokud to chceme používat u nás, buď musíme používat stejný styl psaní článků nebo přizpůsobit nástroj nám (v nápovědě je něco o ignoraci některých částí). A nebo si napsat vlastní. Bez analýzy se to nedá jen tak rozhodnout. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 13:55 (UTC)
2) ad obecné exportování: Podle mě ideální, je založit na toto projekt (v sekci Kategorie:Wikizdroje:Wikiprojekty), kde můžeme sepsat požadavky pro např. různé skupiny lidi, popsat aktuálně použitelné řešení a udělat např. nápovědy k existujícím nástrojům. Hlásím se do tohoto projektu. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 13:55 (UTC)
3) ad hledání informací: Minulý týden jsem založil projekt Wikizdroje:Wikiprojekt Portály, kde se snažím shrnout tématiku tématických portálů, jak jsou známé z jiných projektů nadace Wikimedia. Chtěl bych, aby to tady bylo. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 13:55 (UTC)
4) Myslím si, že je potřeba tyhle věci, co říkáte, rozvíjet, protože z hlediska uživatelské základny je to tady naprosto tragické. A to je myslím, právě dané neexistencí určitých věcí jako třeba toto. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 13:55 (UTC)
Ten wsexport je dobrý. To je, co mají na francouzských Wikizdrojích. Chová se to tu ale zvláštně, některé e-knihy se vytvoří, jiné nikoli. Některé věci vypadají jinak než u francouzských knih. Asi to vyžaduje nějaká nastavení, aby to fungovalo správně. Zkusil jsem podle nápovědy odstranit z e-knihy navigace u jednotlivých kapitol, a opravdu zmizely. Většině věcí, co v nápovědě popisují, ale nerozumím. --Libor Mlynář (diskuse) 3. 1. 2016, 15:48 (UTC)
@Skim: Tak tohle může být dost velké sousto. Na nějakou velkou kvalitativní proměnu Wikizdrojů zde asi není dostatečně velká komunita, což je ovšem problém všech českých wikiprojektů mimo Wikipedii. Spíš mi přijde, že je zázrak, že Wikizdorje vůbec nějak fingují, na rozdíl třeba od Wikicest. Já sám jsem spíš náhodným přispěvatelem Wikipedie. Technické stránce příliš nerozumím. Projekt, o kterém mluvíte, vyžaduje velké odhodlání a soustavnou práci. Ale zdejších přispěvatelů je tak málo a jsou tak roztroušení, že se nemůžou občas sejít u piva a navrhnout nějaké jasné cíle. Sám jsem byl dvakrát na srazu v brněnském Baroku, ale protože vím, že bych to tam nemohl navštěvovat soustavně, vzdal jsem to. Možná by bylo dobré rozpitvat už nějaký jinojazyčný projekt a zkusit dobré věci aplikovat i tady. Třeba se nepodaří překopat celý systém, ale některé zásadní dílčí funkcionality by mohly projekt popostrčit dál a přitáhnout uživatele a následně přispěvatele.--Radek Linner (diskuse) 3. 1. 2016, 17:38 (UTC)
@Radek Linner:Já myslím, že Wikizdroje jsou na dobré cestě. Není nutné dělat nějakou velkou změnu. Já zase rozumím technice, ale když zkouším sepsat třeba nápovědu, tak mi to moc nejde. Což znamená, že je dobré, aby někdo napsal nápovědu, někdo zadání a někdo to zrealizoval. Když to bude dělat jeden člověk, tak je to na něj moc, ale všichni dohromady to zvládnou. Nejlepší je začít. Já jsem z Brna :-). Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 17:56 (UTC)
@Skim:Ano, to mě právě zaujalo, že bychom se teoreticky mohli sejít v Brně. Ale pravidelně bych tam nejezdil a za jedno setkání se toho asi moc nevyřeší. Nejspíš se ze mě nestane skalní přispěvatel do Wikizdrojů a taky nevím, kolik bych toho mohl k problematice říct. Já jen několik let denně využívám elektronické knihy a audioknihy a mám trochu představu o potřebách nevidomých či seniorů. To je dobrá skupina pro testování funkčnosti systémů. Když to zvládnou oni, pak je to většinou dobrý systém i pro majoritu.--Radek Linner (diskuse) 3. 1. 2016, 18:14 (UTC)
Na německých wikisource.org mají tuhle stránku, kde mají už vygenerované ebooky. Skim (diskuse) 3. 1. 2016, 21:06 (UTC)

Šablona {{Tři hvězdy}}[editovat]

@Danny B.:Proč jste mi smazal {{Tři hvězdy}} a nahradil ji oddělovačem, který je jiný než v dané knize (příklad)? Už poněkolikáte mi mažete šablony bez jakékoliv diskuze, to se mi nelíbí. Skim (diskuse) 8. 1. 2016, 07:12 (UTC)

Vizte Diskuse k Wikizdrojům:Wikiprojekt Korektury#Grafické prvky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2016, 04:18 (UTC)
== Dokumentace šablon v diskusi ==

Je nějaký důvod, proč je dokumentace šablona v diskusi? Mě to nepřipadá moc vhodné, protože:

  • abych se dozvěděl jak šablonu použít, musím udělat klik navíc což je ztráta času
  • pokud budu diskutovat k šabloně bude se to míchat s její dokumentací
  • při případné archivaci diskuse k šabloně, se bude muset její dokumentace aktivně obcházet

--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 22:35 (UTC)

Viz Wikizdroje:U_pramene#Dokumentace šablon Skim (diskuse) 14. 1. 2016, 00:57 (UTC)
No jo, to jsem si mohl myslet. Nicméně je otázka jestli s tím převodem ještě nepočkat, když se všude zavádí TemplateData - až přijde sem, měli by jsme zavést do šablon TemplateData.--Juandev (diskuse) 14. 1. 2016, 07:06 (UTC)
TemplateData neřeší to, kde ty dokumentace jsou. Skim (diskuse) 14. 1. 2016, 10:57 (UTC)

Ptačí svět[editovat]

Dobrý večer, podle skenů v systému Kramerius jsem přidal sbírku Antonína Klášterského Ptačí svět. V systému ale chybí stránky ke dvěma básním (V let! V let! a Ptačí ples). Pokud někdo máte přístup k celé sbírce, prosím o jejich doplnění. --Libor Mlynář (diskuse) 9. 1. 2016, 22:46 (UTC)

Nové experimentální udělátko na zlepšení čtení dokumentů[editovat]

Vytvořil jsem nové experimentální udělátko Úzký obsah stránky, které zužuje vlastní obsah stránek dokumentů. Je to jen experimentální rychlovka určená k testování použitelnosti takového řešení, takže neočekávám, že bude fungovat všude a bezchybně. Zatím funguje pouze ve stránkách obsahujících {{Textinfo}}.

Prosím, zapněte si jej a reportujte mi případné problémy či nedostatky, eventuálně nápady na vylepšení. Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 1. 2016, 07:43 (UTC)

Velmi pekne! Cteni uzkeho sloupce je rozhodne prijemnejsi. Povedlo se vam to! --Sapfan (diskuse) 12. 1. 2016, 06:50 (UTC)

Protože zatím nebyly zaznamenány žádné problémy, rozšířil jsem to i na stránky obsahující {{TextinfoJura}}.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 17. 1. 2016, 16:17 (UTC)

Zpozoroval jsem, že na stránce Nábožná píseň o svatém Antonínu Paduánském, kde je píseň o mnoha slokách v tabulce o třech sloupcích, ji toto udělátko zbytečně háže až pod infobox, ačkoliv pro ten by na mém širokoúhlém displeji byla spousta místa. Navíc jak je infobox podrobný a tedy dlouhý, vypadá to při otevření stránky tak, jako by tam žádný text ani nebyl – a čtenáře ani nemusí napadnout rolovat dolů. Co s tím, jak takovou píšeň prezentovat – jako dlouhou nudli? Takto předtím vešla hezky na jednu obrazovku. Zajímavé také je, že se stránka překreslila až při novém uložení – a to už tu to udělátko funguje víc než rok – tím spíše bylo pro mne těžké spojitost s ním objevit a tím menší je zřejmě jeho okamžitý efekt, protože mnoho stránek zřejmě zůstává dlouhé měsíce v cachi bez překreslení. --Blahma (diskuse) 3. 6. 2017, 11:21 (UTC)
@Blahma: Aniž bych tím předjímal rozhodnutí, zda sazba do tří sloupců je v tomto případě dobrý nápad, předělal jsem alespoň sloupcování tabulkou na sloupcování stylopisem. Problém s odsunutím to ovšem nevyřešilo. Asi by pomohlo omezení na dva sloupce, což lze nyní provést jednoduchou úpravou stylopisu. Nebo sloupcování zrušit úplně a nechat zobrazovat "jako nudli" (PPPPPP), což by byl IMHO lepší nápad. A je třeba počítat s tím, že problém odsunutí se znovu objeví, jestliže někdo najde a doplní k písničce noty.--Shlomo (diskuse) 4. 6. 2017, 06:47 (UTC)
Jen pro upřesnění, to udělátko tu ve skutečnosti funguje až od 21. března tohoto roku (pokud jsi ho neměl zapnuté dobrovolně sám už dřív), takže pro případnou časovou lokaci vlivu na zobrazení je třeba to vzít v potaz.
Jinak (serverová) cache na to nemá vliv - ta cachuje výsledné HTML, a to se podle všeho nezměnilo, vlastní vykreslení je záležitost prohlížeče, potažmo jeho cache (eventuálně viz moji poznámku o změně v MW níže).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 13:40 (UTC)

Nevím, jestli to mělo vliv na výše uvedené, každopádně nedávno byla pozměněna MediaWiki tak, že to mělo vliv na chování tohoto udělátka. Nyní jsem jej patřičně upravil, takže by se mělo chovat zase jako původně. Pokud přesto objevíte někde nějaké "divné" zobrazení, dejte mi, prosím, vědět. Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 13:26 (UTC)

Odblokování uživatele Auvajs[editovat]

Pokud jsou zde nyní náznaky a provokace směřující k přenášení konfliktů z jiných projektů tolerovány, prosím o odblokování uživatele Auvajs, který byl z tohoto důvodu zablokován. Pokud ne, prosím o skrytí předmětné revize a napomenutí jejího autora.--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:06 (UTC)

Předpokládejte dobrou vůli. O žádné přenášení z jiných projektů nejde. To, že zde píšete hutný kód, lze snadno doložit řadou vašich editací.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 08:09 (UTC)
O přenášení z jiných wikiprojektů nešlo ani v onom Auvajsově dotazu, který se rovněž týkal zdejších pravidel o správcích. Pokud jste tedy zastáncem takto tolerantního posuzování potenciálně provokativních editací, doufám, že budete předpokádat dobrou vůli i u jiných a Auvajse odblokujete.
Krom toho v mém dotazu nešlo o to, kolik kde bude mezer před, za, nebo mezi, ale o to, jaký syntaktický (a potažmo i sémantický) nástroj bude použit. Můžete doložit nějaký případ, kdy bych používal nevhodný syntaktický nástroj jen proto, že jeho zápis je o jeden znak kratší?--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:35 (UTC)
Prosím, své osobní antipatie a podporování zablokovaných uživatelů řešte a provádějte mimo projekt. --Lenka64 (diskuse) 15. 1. 2016, 08:37 (UTC)
Mimo projekt tento uživatel zablokován není...--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:44 (UTC)
Pokud by vůle k odblokování byla, už je odblokován. Pokud chcete jen vyvolávat problémy a otrávit další editory, pokračujte. --Lenka64 (diskuse) 15. 1. 2016, 08:53 (UTC)
Pro případ, že tu taková vůle není, je určena druhá věta mého úvodního příspěvku.--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:56 (UTC)
Osobní sympatie s člověkem poškozujícím projekty a editory je vaše věc. Jiní to možná vidí jinak. --Lenka64 (diskuse) 15. 1. 2016, 09:03 (UTC)
Nebojte se, své sympatie k vám nikde projevovat nebudu ;) --Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 09:06 (UTC)
Prosím, nepokračujte ve svých revertech a rozvratné činnosti. At je tu klid. --Lenka64 (diskuse) 15. 1. 2016, 09:13 (UTC)
Je mi líto, ale jak jsem psal tam - nebylo jasné, na co přesně se ptáte. Pokud pokládáte dotazy takovýmto způsobem, nemůžete se divit, že se vám nedostane zrovna odpovědi, na kterou čekáte. Zkuste je, prosím, příště formulovat přesněji a srozumitelněji, vyhneme se tak zbytečným nedorozuměním a předpokladům špatné vůle jako v tomto případě. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 09:29 (UTC)
Vyjádřete se k odblokování Auvajse, děkuji. --Martin Kotačka (diskuse) 15. 1. 2016, 20:17 (UTC)
Jsem pro odblokování Auvajse. Pro jeho trvalé zablokování není důvod.--Juandev (diskuse) 16. 1. 2016, 12:22 (UTC)
Je škoda, že žádost o odblokování proběhla tímto nešťastným způsobem, jako reakce na jiný konflikt, kterému jsem osobně po přečtení nebyl schopen moc porozumět. Protože ale Auvajs sám na tomto konkrétním a pravděpodobně zbytečném konfliktu žádnou vinu nenese, je potřeba při jejím posuzování od něho odhlédnout.
Osobně žádost jako takovou podporuji, stejně jako jsem se tehdy vyjadřoval proti zablokování, které jsem považoval od počátku za zbrklé a nepodložené. Auvajs, jak jsem ho poznal na jiném projektu, umí být na jedné straně velmi pracovitý a odvést spoustu užitečné práce, jindy zase velmi konfliktní. Takových by se ale i na Wikizdrojích našlo více, takže pokud se v tomto směru nechystá nějaká čistka, není důvod z obavy ze sporů blokovat právě a jen Auvajse, který se zde na rozdíl od jiných z obou znepřátelených stran ničeho skutečného nedopustil. Pokud vím, tak ani na žádném jiném projektu jeho konfliktnost nepřerostla do té míry, aby tam vůči němu muselo být přijato nějaké vážné opatření, takže indef blok rozhodně nebyl na místě a měl by být zrušen. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 1. 2016, 23:34 (UTC)
Nazdar kolego. Jak se čím zabývají jiné české projekty zde nehrje vcelku řádnou roli, jednak jsou jednotlivé projekty WMF samostatné tak jako tak, Wikizdroje pak navíc, o čemž jsem se již mnohokrát zmiňoval, již způsobem svého vzniku (poddoména Oldwikisource). K zablokování Auvajse: ano, že je konfliktní, jsem si všiml, jinak ho neznám, je to ale nepodstatné: blok byl zdůvodněn loutkařením, a tam je možno podívat se na jiné projekty (Commons, Meta, enWP atp.) a zjistit, že loutky vedou k uzavření divadla. Auvajs zde těžisko své činnosti nemá, leda že tu - jako i na jiných projektech - bezdůvodně napadá regulérní volbu zdejších administrátorů. Nechme ho něco podobného dělat na české Wikipedii, tam má vcelku velký výběr. Zde se snažíme se zbytečným klukovksým konfliktům vyhnout, toť vše. -jkb- 20. 1. 2016, 00:01 (UTC)
@loutka: Na Wikipedii jsem mnohokrát slyšel, že loutky jako takové zakázány nejsou, pokud nejsou zneužívány např. při hlasováních nebo při vytváření zdánlivé podpory v diskusi a podobně. Nevím o tom, že by zde Auvajs nějakou loutku zneužil. Umím si představit, že by tento projekt měl na rozdíl od jiných projektů nastavená pravidla užití loutek jinak, ale nic takového jsem tu nikde nenašel. Našel jsem tu jen pravidlo, že zablokován může být loutkový účet, pokud se z něj uskuteční škodlivé editace. Jenže vy jste a) zablokoval hlavní účet b) z loutkového účtu proběhly jen užitečné editace v hlavním jmenném prostoru. Přece nemůžete někoho zablokovat na vždy za něco, čím tady nijak neškodil.
Nezlobte se, ale co to znamená, že tu napadá regulérní volbu správců? Zaznamenal jsem tu na dané téma jeden jeho dotaz, který rozhodně žádným napadením nebyl, natož pak aby Auvajs dokonce napadal. Víte, osobně se domnívám a otevřeně nyní říkám, že volby správců tento projekt potřebuje jako sůl, neboť to, že není možné je ani účinně vyzvat k potvrzení ve funkci, projektu velmi škodí. Dáte mi také indef blok?
Přece nemůžete jako důvod uvést, že zde nemá těžiště své činnosti. To přece nemůže hrát žádnou roli. Jednak nikdy nevíte, jaké bude čí těžiště činnosti příští týden, jednak je to prostě úplně jedno.
Prošel jsem si taky pár zdejších diskusí v poslední době, a rozhodně si nemyslím, že se místní nějak extra snaží zbytečným konfliktům vyhnout. Neustále tu probíhají velmi agresivně vedené diskuse, které často už od prvních vět znemožňují normální věcnou neutrální diskusi, a vy to přes své prohlášení o netolerantnosti tolerujete. Nerozumím proto, jak můžete při zdejší toleranci ke konfliktnímu jednání použít argument o vyhýbání se zbytečným konfliktům, a to pro zablokování někoho, kdo se tu dosud žádného konfliktu nezúčastnil. Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 1. 2016, 00:54 (UTC)
  1. -jkb-: Loutkaření zakázáno není, je pouze zakázáno zneužívání loutek. Máte důkaz, že Auvajs zneužil nějakou svou loutku na českých Wikizdrojích?
  2. Účet Auvajs není loutkou. Je to účet, pod kterým uživatel působí dlouhodobě a kde má již nasbíraných přes třináct tisíc editací. Vaše tvrzení je tedy minimálně nepravdivé.
  3. Jakým způsobem je dotaz ohledně volby správců závadný? Proč jste ho normálně nezodpověděl? Budu zablokován rovněž, když se zeptám na totéž?
  4. Odblokujete Auvajse, jestliže k jeho bloku nemáte žádný konkrétní důvod opírající se o jakákoliv pravidla (třeba i zjiných projektů), resp. pokud máte, předložíte k němu důkaz?
Děkuji za odpověď. --Martin Kotačka (diskuse) 20. 1. 2016, 06:40 (UTC)

Jsem proti této diskusi, která narušuje projekt. Pokud někdo obhajuje Auvajse, ať si projde jeho příspěvky na metě, které většinou už překročily hraniče lži. Stop této neplodné diskusi. --Lenka64 (diskuse) 20. 1. 2016, 06:22 (UTC)

Ve věčném zablokování kolegy Auvajse také nevidím smysl. Jak je zde psáno výše, činnost na jiných projektech nehraje roli. Kolega se zde zeptal na vcelku triviální věc a byl zablokován. Než se zdá, že vůle k odblokování je nulová. --Hadonos (diskuse) 23. 1. 2016, 09:05 (UTC)
Smysl: pokud bude Auvajs odblokován, začne tu kolotoč vyřizování osobních účtů, pod rouškou tvorby pravidel a volby těch "správných" správců....patrně se sem nahrne spousta lidí, kteří obecně editují hlavně diskuze a budou se vydávat za morální autority.... nakonec tu zbude půlka pracujících editorů .... --Lenka64 (diskuse) 23. 1. 2016, 09:44 (UTC)

Zablokování bylo velmi sporné. O tom není žádná. Správci se ale na jeho platnosti zatím zjevně shodují a zbytek se doposud jeví jako ryze teoretická, jak se říká akademická diskuse, protože reakce ostatních uživatelů, kteří toto zablokování zpochybňují, správci zhusta ignorují. Vidíme to tu jasně. Danny B. se vyjádřil jen k tomu, co ho zaujalo, nikoli k věci, Milda mlčí, -jkb- si zopakoval své. Řešení na Metě k ničemu nevedlo a tady taky nevede.

Proto si dovolím věc položit jinak, s ohledem na praktickou stránku věci. Existují nějaké podmínky, za jejichž splnění by správci byli ochotni Auvajse odblokovat? A byl by Auvajs takové podmínky ochoten akceptovat?

Jestli to nepůjde ani touto cestou, tak se domnívám, že Wikizdroje jsou asi stejně zablokované jako sám Auvajs... A upřímně - na změnu stavu tady jsem už po podobných zjištěních rezignoval (a zkušenosti z Wikislovníku mne úplně nenadchly). --Okino (diskuse) 23. 1. 2016, 15:47 (UTC)

Odblokování za jakých podmínek? K informaci: na dewiki jsem zablokoval ne několik set, ale několik tisíc různých vandalů, loutek a loutkářů, rušitelů atmoféry a jak se další mohou jmenovat. A přirozeně byl sem tam nějaký blok na hranicích. Ale pokud se na mne někdo obrátil a na normální komunikativní úrovni mi buď vysvělil své chování resp. přiznal chybu, a přesvědčil mne, že se to opakovat nebude, byl mnou odblokován - i bez oné na dewiki normální obchůzky přes komunitní přezkoumání bloku. Nějakou komunikaci na podobné úrovni - rozmluva mezi kolegy jednoho kolektivního projektu ap. - jsem u Auvajse nikdy nezažil. Auvajs pomlouvá nejen na jiných českých projektech a manipuluje; jeho pomlouvačná akce na projektu Jewiki, který patří jednomu nejen na dewiki blokovanému uživateli, který smyšlenými pomluvami a demagogickou manipulací napadl snad polovinu projektu, mluví za své. Auvajs to samé podniká na Metě. A prosím podívejte se na jeho asi 20 editací na Oldwikisource od 17. ledna zde. Mám důvod vzít v úvahu AGF? Asi ne.
Abych ještě jednou upřesnil: k bloku Auvajse vedly zejména dvě zásadní věci: Auvajs loutkařil (má to tradici z dřívějška), a to i zde na Wikizdrojích, a Auvajs se snažil přenášet se žabomyší problémy z jiných projektů, a sledoval zde svou taktiku "tohoto a tohoto správce musíme sesadit", což se mu tu a tam podařilo. Co se dělo na slovníku atp. je mi putýnka jedno, tady na to místo ale není, a také ne na lži, že např. já jsem nebyl vůbec zvolen (před tím, co jsem dostal přáce byrokrata, proběhla podpora podle pravidel voleb tehdy jak na cswiki tak i na oldwikisource a tuším i na ensource) jako i další lži )a to aniž bych přeháněl).
K loutkaření: co s tím podniká česká Wikipedie je sice silně skandální a kroutí nad tím hlavou i správci a stewardi odjinad (tak jak se tam páráte s Tomou646 je už patologické), já vycházím z praxe a toho, co jsem pochytil na projektech jako právě oldwikisource, dewiki, enwiki, commons. Loutky jsou zakázány buď zcela a nebo při první nekvalitní editaci padne klec.
K narušování projektu, vyřizování soukromých účtů, a honbě za deadministrací toho či onoho: kolego Hadonoši, Auvajs se zde neptal na triviální věci, ale pokračoval (ne sám, vím) ve své strategii, jak ji prováděl na jiných projektech. Toto je - snad s výjímkou české Wikipedie - důvodem k bloku na projektech WMF.
Další kolega mne obviňuje z toho, že se zabývám Auvajsovou činností na jiných projektech, což není přípustné. Musím vás vyvést z omylu. Jak na Metě při posledním uděleném globálním banu (m:Requests for comment/Global ban request for Messina), tak i na několika arbitrážích na enwiki byla činnost na jiných projektech či mimo vzata v úvahu a hrála roli. S trochou škodolibosti zde ale chci připomenout jeden arbitrážní případ z cswiki, který je stále platný: Wikipedie:Žádost o arbitráž/Z (tam i pasáž Opatření pro případ osobních útoků wikipedisty Z (nyní Guy Peters)), kde se jednalo výslovně o akce tohoto wikipedisty s několka tucty jmen mimo (!!!) projekt české Wikipedie.
Tedy: za jakých podmínek, na které by mohl přistoupit i Auvajs, aniž by došlo k destabilizaci Wikizdrojů? To bych rád věděl taky, z toho, co jsem právě popsal, toho moc pozitivního nevyplývá. Nechám se ale poučit.
P.S. Okino: pokud říkáte, že si tu opakuji své: Vy a ostatní ne? A už vcelku dlouhou dobu.
Zdraví -jkb- 24. 1. 2016, 00:24 (UTC)
Vy myslíte, že tu opakuji své věci? Ne, nikoli. Naopak, podmínečné odblokování byla věc zcela nová a rozhodně není moje. Navrhl jsem ji proto, aby si tu všichni neopakovali své věci. Jenže bohužel, narazil jsem na to, že jste si opět Vy sám zopakoval svou věc.
Tak tedy i já zopakuji své věci: Vy se neohlížíte na Wikislovník, my se nemusíme (a těžko můžeme, jelikož to není projekt Wikimedia a jelikož to není ani projekt v češtině) ohlížet na Jewiki. K případu Z je podstatný rozdíl. Zatímco v případu Z jednal arbitrážní výbor, v zásadě nezávislý kolektivní orgán, na základě podkladů od poškozených, tady jste poškozeným, žalobcem i soudcem Vy sám. Navíc - jak je vidět - soudcem bez možnosti odvolání. A další bod: O Jewiki tu nikdo dosud nevěděl, ale Vy jste ji sem přinesl. Vyčítáte Auvajsovi, že sem zatahuje spory z ostatních projektů, ale Vy jste právě učinil přesně to samé. Ale zase s rozdílem, že na Wikizdrojích se vinou Vašeho zásahu nemůže Auvajs Vašim obviněním nijak bránit.
Zatímco zpočátku jsem měl určité pochybnosti, zatímco zpočátku jsem myslel, že máte na mysli dobro projektu, nyní mám pocit, že máte v první řadě na mysli dobro svoje a svých kamarádů, zatímco dobro a názory ostatních uživatelů projektu Vám jsou úplně jedno. Myslím, že by měl být odblokován a případně znovu zablokován až tehdy, když tu provede něco prokazatelně závadného. Váš způsob řešení považuji za škodlivý. A naprostá neochota hledat jakékoli přijatelné řešení prohlubuje mou nedůvěru k Vám i k ostatním správcům. --Okino (diskuse) 24. 1. 2016, 11:31 (UTC)
Podmínečné odblokování by bylo možné, kdyby Auvajs skutečně něco provedl. Kdyby se provinil proti psaným nebo nepsaným pravidlům nebo proti dobrým mravům. Ale tady o nic takového nešlo. Tady šlo o bezprecedentní zneužití správcovských práv očividně nekompetentním správcem, který nemá základní přehled o svých možnostech a který si zdejší moc zcela zprivatizoval (bolestivé místo vícero sesterských projektů). Tohle by se mělo v prvé řadě řešit. --Martin Kotačka (diskuse) 24. 1. 2016, 08:36 (UTC)


Po tomto [1] navrhuji, aby se s diskuzemi na téma Auvajs skončilo.... prosím jeho sympatizanty, ať pokračují na cs wiki... díky. --Lenka64 (diskuse) 24. 1. 2016, 06:30 (UTC)

Bohužel, je to právě problém wikizdrojů a ne jinde. Proto doporučení Lenky64 vůbec není relevantní. Neboť problém by se měl vyřešit právě zde. Jak vidno, existuje (kromě Vás Lenko64) několik, na tomto projektu velmi vlivných editorů, kteří se tomu velmi zoufale brání. Přitom jde „jen“ o to, aby byla přiznána chyba, (přehnaná a neodůvodněná tvrdost) a tento stav byl alespoň nějak elementárně napraven. Zablokujete mne za vyslovení tohoto názoru taky? Odpovídat nemusíte, ale budu velmi vděčný, pokud se nad situací ještě jednou zamyslíte, je-li to ve Vašich silách. Děkuji. --Kusurija (diskuse) 24. 1. 2016, 12:14 (UTC)
Vyvarujte se osobních útoků.... --Lenka64 (diskuse) 24. 1. 2016, 12:36 (UTC)
Jakých konkrétněji? --Kusurija (diskuse) 24. 1. 2016, 13:29 (UTC)

Takže důvod k blokování nebyl a možnost odblokování není. Velmi nešťastný stav. Jak píše Okino, zablokovaný je vlastně projekt Wikizdrojů, ne jenom Auvajs. --Palu (diskuse) 6. 3. 2016, 09:28 (UTC)

Výzva k testování[editovat]

Prosím všechny, aby se podívali na Cukrovinky a dali vědět, jestli se jim zobrazuje stránka v pořádku nebo se domnívají, že nějak divně (možno porovnat s předchozí revizí). V obou případech pak prosím i o informace o použitém prohlížeči a operačním systému a jejich verzích, v případě divného zobrazení ideálně i screenshot.

Díky za spolupráci.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 21. 1. 2016, 10:23 (UTC)

Ty oddělovací hvězdičky se mi teď zobrazují v úrovni pravého konce veršů, u kratších veršů i za ním - takže úplně mimo verše. V předchozí revizi byly trochu více vlevo, tudíž se vždy vešly alespoň částí pod verše. FF 43.0.4, WinXP. --Shlomo (diskuse) 21. 1. 2016, 11:06 (UTC)
Díky.
Jsou vycentrovány podle nejdelšího verše, to je v pořádku. (Navíc při rekonstrukci oddělovače - kvůli níž je tento test - se to upraví příslušnou třídou, aby byly kdyžtak více k levému okraji.) Jde hlavně o to, jestli to neulítává úplně doprostřed stránky, nebo jestli se ta báseň nějak divně nezalamuje.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 21. 1. 2016, 11:34 (UTC)
Žádné anomálie tohoto typu nevidím, to vycentrování podle nejdelšího verše by taky odpovídalo. Zrovna u tohoto textu by asi byla elegantnějším řešením sazba na střed, ale je mi jasné, že to nelze použít všude. A že nejde o tento text, ale o fungování nové úpravy.--Shlomo (diskuse) 21. 1. 2016, 12:30 (UTC)

Konqueror 4.14.2, funguje. --Tchoř (diskuse) 22. 1. 2016, 21:40 (UTC)

Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 1. 2016, 18:17 (UTC)

Přibližně jako Shlomo, Win 7 + FF 4.+ -jkb- 23. 1. 2016, 22:02 (UTC)

Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2016, 09:00 (UTC)

Jako Shlomo. MS Edge 25 a Chrome 47 + Win 10. --Okino (diskuse) 24. 1. 2016, 11:36 (UTC)

Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2016, 19:06 (UTC)

Stejně jako předchozí, zarovnané na střed dle řádku Mužské srdce — pro lásku dům průchodní. Vivaldi 1.0.375.3, Windows 10 JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2016, 18:28 (UTC)

Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2016, 19:06 (UTC)

Jako Shlomo. 1. Mozila Firefox/Windows XP. 2. Jako Shlomo. Internet explorer/Windows XP. 3. Mozila Firefox/Windows 10. Snad to pomohlo. (později večer mohu dodat Operu a Chrome, pokud je zájem). --Kusurija (diskuse) 25. 1. 2016, 06:13 (UTC)

Jen částečně, vzhledem k tomu, že tam nejsou verze prohlížečů, ale díky. Operu určitě, Chrome pokud je jiný než Okinův.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 25. 1. 2016, 10:34 (UTC)
Sorry, nedostal jsem se k k PC, kde používám Operu. Snad(?) dnes večer. Omlouvám se za nesplnění slibu 25. 1. 2016. / --Kusurija (diskuse) 26. 1. 2016, 12:44 (UTC) Tak taky stejně s Operou. Chrome tedy netestuji. --Kusurija (diskuse) 26. 1. 2016, 17:56 (UTC)
Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 1. 2016, 12:54 (UTC)

Můj oblíbený starý Firefox 3.5 tyto CSS vlastnosti nepodporuje, ale ten už nepodporuje ledasco, takže nemá cenu to řešit. Textový Lynx zobrazuje oodělovač při levém okraji a za ním prázdný řádek. Prohlížeč nazvaný Prohlížeč na tabletím Androidu 4.4.2, identifikující se jako Mozilla/5.0 AppleWebKit/534.30 (KHTML, like Gecko) Version/4.4.2 Chrome/30.0.0.0 Mobile Safari/534.30 při mobilním vzhledu má hvězdičky při levém okraji, při klasickém vzhledu vycentrované podle nejdelšího verše. --Milda (diskuse) 26. 1. 2016, 22:44 (UTC)

Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 1. 2016, 12:54 (UTC)

Děkuji všem zúčastněným za spolupráci. Překlopil jsem to do ostrého provozu, tj. nyní je příslušný styl nastaven všem <poem> blokům. Pokud v následujících několika dnech nikdo nenahlásí problémy, překlopím i příslušné oddělovače.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 1. 2016, 13:00 (UTC)

Průzkum[editovat]

Jak vnímáte formulaci "© do roku 2000"?

  1. inkluzivně (v roce 2000 ještě běží autorská práva, volné od roku 2001)
  2. exkluzivně (v roce 2000 již neběží autorská práva, volné od roku 2000)

Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 1. 2016, 18:16 (UTC)

  • inkluzivně, každopádně, to je snad normální. -jkb- 23. 1. 2016, 22:03 (UTC)
    • Díky. No, zkušenosti ukazují, že ne vždy je to vnímáno jednoznačně, tak chci vědět, jak je to vnímáno tady, abych se podle toho mohl zařídit při dalším vývoji.
      Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 1. 2016, 09:02 (UTC)
Značka "©" má poměrně přesně definovaný význam a použití v americkém (a možná i jiném) autorském právu (popsaný prý v § 401 Copyright Act). Ta uvedená formulace by znamenala "Toto dílo je chráněno autorským právem, bylo poprvé publikováno roku 2000 a držitelem autorských práv je někdo/něco, kdo/co se jmenuje 'do roku'." Obecně si nemyslím, že používat tuto značku jiným způsobem je dobrý nápad.
Pokud bychom přece jen odhlédli od právně definovaného významu, tak bych tu formulaci vnímal tak, že "© skončí někdy během roku 2000". To, že by to měl být ausgerechnet začátek nebo konec nevyplývá z formulace, ale promítáme si to tam sami na základě našich znalostí autorského zákona. Autorským právem nedotčený laik bude zřejmě přesvědčen, že autorská ochrana skončí k datu, které odpovídá datu zahájení počítání příslušné lhůty.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2016, 14:30 (UTC)
Jak napsal Shlomo, je zřejmé, že autor oné formulace zvolil víceméně osobní/osobitý zápis, který téměř jistě nemá ustálený význam. Proto je vyloučeno to nějak obecně "vnímat". Záleží na konkrétní situaci. --Okino (diskuse) 24. 1. 2016, 14:47 (UTC)
// s edit konfl// "skončí někdy během roku 2000" ani nejde: ať bylo úmrtí 1. ledna nebo 31. prosince 2000, tak dílo je volné až 1. ledna 2001. -jkb- 24. 1. 2016, 14:49 (UTC)
A z čeho usuzujete, že to "(C) do roku 2000" souvisí zrovna s datem úmrtí? ;-) Já nevím, kde to Danny vzal. Klidně to může být o anonymním díle, klidně to může být o díle, u kterého sám autor vymínil platnost do doku 2000, nebo bůh ví vlastně o čem... --Okino (diskuse) 24. 1. 2016, 14:52 (UTC)
@-jkb-: Přečetl jste si i tu následující větu? Krom toho, Danny B. se neptal, co "jde" nebo "nejde", ale jak tu formulaci vnímáme.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2016, 15:06 (UTC)

Úmyslně jsem nepsal okolnosti, aby se odpovědělo jen na prostou binární otázku, nicméně bohužel i tak se diskuse větvila dál, každopádně jakýs takýs obrázek mi to (a diskuse jinde) dalo.

Nyní proč jsem se ptal: V šabloně {{Textinfo}} byla díla, u nichž je známo, kdy vyprší autorská práva, doposud označena jako bez licence, což jednak (především v souvislosti s rostoucím počtem takto označených OSN hesel) ztěžovalo údržbu, jednak zobrazovalo nesprávnou informaci. Proto jsem upravil šablonu tak, aby vkládala informaci o trvajících majetkových právech. Bylo však nutné zachovat krátké znění zobrazeného textu. Nakonec jsem to vyřešil tak, že v tooltipu je i informace o datu uvolnění.

Můžete se podívat na ukázku a porovnat s předchozím chováním.

Zatím je to vložené pouze na jediném odkazovaném místě, protože jsem v rámci toho vkládání narazil na další věc, kterou bude třeba vyřešit, a to který rok bude zadáván. Aktuálně je to rok úmrtí autora (což jednak bylo dáno tím, že datum úmrtí příslušného autora se najde a jen okopíruje, nemusí se nic počítat, navíc je to dopředná kompatibilita s tím, že si to bude tahat data z Wikidat nebo odjinud), ale související šablona {{Trvající majetková práva}} vkládá až rok uvolnění. Je tedy otázkou, zda to ponechat v aktuálním stavu nebo nějak synchronizovat, a pokud ano, tak jak.

Osobně vzhledem k výše uvedeným důvodům preferuji zadávání data úmrtí, takže pokud by se synchronizovalo, tak tímto směrem.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 2. 2016, 07:34 (UTC)

  1. ad "...zobrazovalo nesprávnou informaci." Ta dříve zobrazovaná informace byla v podstatě správná. Dílo, u něhož trvají majetková práva, lze zveřejnit pouze na základě licence udělené držitelem (vykonavatelem) těchto práv. Pokud taková licence Wikizdrojům udělena nebyla, je z našeho hlediska dílo "bez (požadované) licence" a nemůžeme je zveřejnit.
  2. Technicky vzato obsahuje naopak nepřesnou informaci vámi navrhované znění. Odkazovaný článek Františka Slavíka bude pravděpodobně volný nikoli od 1. ledna 2028, nýbrž až od 4. ledna [§ 27 odst. 1 a 8 AZ, § 605 odst. 2 a § 607 OZ, případně § 3036 OZ a § 122 odst. 2 a 3 OZ(1964)].
  3. Doba trvání majetkových práv k určitému dílu sice ve většině případů bude odpovídat uplynutí 70leté lhůty od smrti autora, ale nemusí to tak být vždy. Proto tam, kde uvádíme dobu ochrany určitého díla, bych se spíš přikláněl k tomu, uvádět údaj příslušný k tomuto konkrétnímu dílu, ne k autorovi.
  4. K provedení toho navrhovaného zobrazení: Působí na mě poněkud podivně, když tam vidím vedle sebe dvakrát © - jedno červené a jedno černé...--Shlomo (diskuse) 10. 2. 2016, 12:08 (UTC)
  1. Nesouhlasím, nemohla být správná, když je licence známá. Licencí je buď copyright (všechna práva vyhrazena) nebo některá z volných licencí. A proto je potřeba rozlišit zcela chybějící označení licence od copyrightu.
  2. To je pro mně nová informace (příště, prosím, ty paragrafy linkujte někam, kde si je člověk rovnou přečte, díky), na níž se tu doposud zjevně nehledělo. Pokud to je tak, že se §607 aplikuje i zde, není však problém to patřičně upravit.
  3. Máte nějaké reálné konkrétní příklady, nejlépe zde?
  4. To je dáno historicky - u licencí je zobrazen jejich obrázek, takže stejně tak i u této. Pouze dodržuji konzistenci.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 2. 2016, 08:39 (UTC)

  1. Copyright není licence. Copyright je autorské právo (v objektivním nebo subjektivním smyslu). Licence je oprávnění užít definovaným způsobem dílo autorským právem chráněné; takové oprávnění může vyplývat buď ze zákona, nebo z právního jednání držitele/vykonavatele autorských práv (copyrightu). Technicky vzato není "licencí" ani PD-old, PD-trad a pod.; je to jen označení, že taková díla nejsou autorským právem chráněna a lze je užívat, rozmnožovat, rozšiřovat atd. bez licence.
  2. Spíš si myslím, že se to bude počítat podle toho § 122 starého OZ, ale výsledek by byl stejný. Příležitostně to zkusím ověřit u ostřílenějších kolegů civilistů; byť si nemyslím, že by kvůli dvou- až čtyřdennímu rozdílu ve výpočtu někdo podnikal právní kroky...
  3. Reálné konkrétní příklady zde neznám. Nicméně mohlo by se to mohlo týkat mnoha amerických (USA, Kanada, Lat. Amerika) spisovatelů, pravděpodobně vč. emigrantů, kteří přišli o čs. občanství a tvořili a publikovali v zahraničí (Egon Hostovský, Josef Škvorecký...). Dále děl, která byla publikována jako anonymní nebo pseudonymní, pokud se k nim autor včas nepřihlásil.
  4. Neanalyzuji, jak to vzniklo, jen popisuji, jak to na mě působí.--Shlomo (diskuse) 11. 2. 2016, 10:31 (UTC)
Je správné, že copyright není zcela to co licence, i když se to tak běžně užívá. Taky bych souhlasil s tím, že různé obměny public domain licencí nejsou, protože nemají licenci žádnou. Ovšem existují tzv. volné licence, jako GFDL, různé obměny CC, Art libre... Musíme se z toho ale nějak vyvlíknout - a sice tak, aby bylo jasné co říkáme a aby na druhé straně onen chlívek, kde něco jako dosud o licenci stojí, nešel přes sedm řádků a dalších dodatcích ve vysvětlivkách. Snad by se dalo použít výrazu licenční status - což zahrnuje jak stále ješt trvající copyright, tak svobodné licence, tak i PD. Můžem se přirozeně i dál přít o tom, zda to je přesné, ale podle mne by to bylo snad východiskem. Nějaké dovětky a vysvětlení o tom, co tím myslíme, je možné popsat někde na příslušné stránce a tuto prolinkovat. -jkb- 13. 2. 2016, 00:14 (UTC)

Monitorovací kategorie[editovat]

Zdravím. Je to věc, kterou jsem se už s Dannym dlouhé měsíce zcela marně pokoušel řešit na Wikizprávách, ale ani tam monitorovací kategorie nedosáhly tak <subjektivní pohled>obludných rozměrů</subjektivní pohled> jako třeba tady. Nejspíš jste to již viděli, ale třeba v Povzbuzení (druhé "náhodné dílo", samo má délku včetně infoboxu ~470 znaků, soupis monitorovacích kategorií má délku ~710 znaků).

Připomněl jsem si to náhodou znovu dnes, když jsem pátral po zdroji jednoho infoboxu na české Wikipedii a celý překvapený zjistil, že monitorovací kategorie existují i na anglické Wikipedii (ale též na anglických Wikizdrojích) - tam ale jsou zcela běžně všechny skryté, zatímco tenhle systém, který zavedl Danny na českých projektech (kromě české Wikipedie, kde by to asi neprosadil), jsem jinde nenašel. To neznamená, že jinde není, ale prostě jsem ho nenašel.

A tak se ptám: Komu z Vás se také nelíbí obří seznamy monitorovacích kategorií na konci většiny zdejších stránek? A kdo z Vás, komu se nelíbí (anebo i z ostatních), jste pro to, aby byly monitorovací kategorie skryté pro každého, kdo si je dobrovolně nenechá zobrazit, zejména pak pro každého nového příchozího, jelikož toho nějaké monitorovací kategorie naprosto nezajímají? Skrytím se přitom může chápat jak klasické použití __HIDDENCAT__, anebo nové nastylování globálního stylu, to už je mi celkem jedno. Anebo na druhou stranu: Víte kdokoli o nějaké funkčnosti monitorovacích kategorií, kterou by jedno či druhé skrytí narušilo? Děkuji. --Okino (diskuse) 16. 2. 2016, 20:07 (UTC)

Souhlasím. Počet monitorovacích kategorií je zde obludný. U mnohých ani není jasné, k čemu v praxi slouží. Jsem určitě pro skrytí. --Martin Kotačka (diskuse) 17. 2. 2016, 08:39 (UTC)
Osobně mi monitorovací kategorie nevadí, ale myslel jsem si doposud, že se defaultně nezobrazují a že je mám aktivované nějakým udělátkem. Teď zjišťuji, že tomu tak není. Myslím, že defaultní skrytí s volitelnou možností zobrazení by bylo lepší řešení.--Shlomo (diskuse) 18. 2. 2016, 10:36 (UTC)
Skrýt pro všechny a nebo úplně zrušit. Ač jsem se Dannoho ptal již před lety stále mi neodpověděl na co jsou a jak fungují. Já jsem třeba na Wikislovníku je nikdy nepoužil. Očividně je ale nepoužívá nikdo jiný (protože pokud mi Danny B. nesdělí, jak se používají a k čemu jsou tak si toto dovozuji, byť třeba chrlí další), tak je to věc zbytečná a může být smazána.--Juandev (diskuse) 18. 2. 2016, 15:11 (UTC)
Nevím, jak na Wikislovníku nebo Wikizdrojích, nicméně na Wikizprávách je určitě využíval Milda a tuším, že také Jan Dudík, buď přímo pro sebe, nebo pro svého bota. A dokonce jsem tam určité monitorovací kategorie (které snad už ale ani neexistují) použil i já... Takže prosím k mazání přistupovat zdrženlivěji. --Okino (diskuse) 18. 2. 2016, 19:53 (UTC)
Kategorie jistě ponechachat, i když někomu snad nic neříkají, ale pokud možno schovat. -jkb- 19. 2. 2016, 13:59 (UTC)

Dělení slov[editovat]

Dobrý den, poradíte mi, jak mám postupovat v případě, kdy slovo je v originálu rozděleno na dva řádky? Mám transkripci provést přesně tak, aby výstup byl co nejbližší originálu, takže slova rozdělit stejně jako v něm? Jedná se o toto dílo. Děkuji za radu (a případný odkaz na nápovědu, kde je toto popsáno). --Wesalius d|p 18. 2. 2016, 09:55 (UTC)

Jestli se ptáte na dělení slov na konci řádku, tak nedělit, (=přepsat jako jedno slovo). Na konci stránky je to větší oříšek, protože bychom museli přesunout buď začátek slova na další stránku, nebo konec slova na předchozí. Já to řeším tak, že na konci stránky uvedu začátek slova označený jako noinclude (<noinclude>slo-</noinlude>) a na začátku další stránky uvedu začátek slova znovu jako includeonly (bez spojovníku) a pokračuji zbytkem slova (<includeonly>slo</inludeonly>vo).--Shlomo (diskuse) 18. 2. 2016, 10:22 (UTC)

Díky. --Wesalius d|p 18. 2. 2016, 13:59 (UTC)

Pro dělení slov na konci stránky jsem vytvořil šablony {{Rozdělené slovo začátek}} a {{Rozdělené slovo konec}}. Použití lze vidět třeba tady (Stránka:Matej_Anastasia_Simacek_Svetla_minulosti.pdf/22). Když najedete na slovo, zobrazí se celé slovo. Skim (diskuse) 5. 3. 2016, 21:34 (UTC)

Propojování s dalšímu projekty[editovat]

Opakovaně se mi nepovedlo propojit článek s ostatními projekty (wiki). Odkaz "propojit" vlevo dole nenabídne vůbec češtinu. Naposledy u článku Jan Opolský. Tak jsem to propojil natvrdo. Kde hledat chybu? --Gampe (diskuse) 19. 2. 2016, 08:20 (UTC)

Odkaz propojit je na připojování klasického interwiki, takže vede na jinojazyčné Wikizdroje, takže češtinu nabízet nemá. Stejně jako na české Wikipedii nenabízí češtinu... Nebo nerozumím otázce...? --Okino (diskuse) 19. 2. 2016, 12:15 (UTC)
Asi ano, problém chápu také tak. -jkb- 19. 2. 2016, 13:57 (UTC)

Josef Čapek[editovat]

Co si budeme myslet o této změně na cswiki ("Prohlášen soudem za mrtvého v roce 1947; soud stanovil úřední datum úmrtí na 30. duben 1947"), doložené m.j. tímto článkenm, kde se poukazuje i na důsledky pro autorská práva? -jkb- 28. 2. 2016, 13:14 (UTC)

[2] --Lenka64 (diskuse) 28. 2. 2016, 14:10 (UTC)
Aha, vskutku dobrý nápad, mrknout se napřed na DS... Dík - -jkb- 28. 2. 2016, 14:41 (UTC)
Jen technická k tomu článku na wikipedii: Máme-li věřit oné citaci, tak soud nestanovil "úřední datum úmrtí", nýbrž "den, který J. Č. nepřežil". Což by naznačovalo vyvratitelnou domněnku, že J. Č. 1. května již nežil, nikoli vyvratitelnou domněnku, že 29. dubna ještě žil. A nedaří se mi najít žádnou normu, která by dobu trvání autorských práv vázala na takto stanovené datum.--Shlomo (diskuse) 28. 2. 2016, 15:14 (UTC)
Jo, to jsem přávě na Diskuse k autorovi:Josef Čapek (1887–1945) nadhodil, snad pokračovat tam? -jkb- 28. 2. 2016, 15:28 (UTC)

Výzva k testování oddělovačů[editovat]

Prosím všechny, aby se podívali na test oddělovačů a dali vědět, jestli se jim všech šest oddělovačů (čára přes celou šířku, čára čtvrtinové šířky, hvězdička, tři hvězdičky, pomlčka, tři pomlčky; vše centrovaně) zobrazuje v pořádku nebo se domnívají, že nějak divně. V obou případech pak prosím i o informace o použitém prohlížeči a operačním systému a jejich verzích, v případě divného zobrazení ideálně i screenshot.

Díky za spolupráci.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 3. 2016, 05:15 (UTC)

Všech šest OK. WinXP SP3, FF 44.0.2.--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2016, 11:48 (UTC)
Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 3. 2016, 15:49 (UTC)
vše OK, Win 7 home premium, SP1, FF 44.0.2 (s e.k.) -jkb- 2. 3. 2016, 15:50 (UTC)
Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 3. 2016, 15:51 (UTC)
Ještě prosím přidat oddělovač „prázdný prostor“ (obdoba {{Vspace}} tam, kde má skutečně funkci oddělovače částí textu). --Milda (diskuse) 6. 3. 2016, 08:39 (UTC)
Všechny vypadají podle očekávání. Win10, FFx 44 --YjM | dp 6. 3. 2016, 17:02 (UTC)
Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 7. 3. 2016, 03:57 (UTC)
Všechny vypadají v pořádku. Archlinux (Kernel~4.8.13-1-ARCH x86_64), FF 50.1.0 --Wesalius d|p 25. 12. 2016, 23:21 (UTC)
Na Debinu (namíchaný aktuální stable, testing a unstable), FF 45.7.0 nevidím problém. Nebylo by načase už tu výzvu k testování sundat? --Tchoř (diskuse) 5. 3. 2017, 11:17 (UTC)

Ottův slovník naučný/Čechy[editovat]

Koncepce stránky naznačuje, že její založitel zamýšlel dostat na jednu stránku celé heslo "Čechy". Dovoluji si upozornit, že heslo má v tištěném vydání 570 stran (pro srovnání, heslo Ottův slovník naučný/Morava má v tištěném vydání "pouhých" 110 stran a i tak považuji umístění na jednu wikistránku za nepříliš šťastné řešení...) a podílelo se na něm několik desítek autorů. Domnívám se, že u takto rozsáhlých hesel by bylo vhodnější řešení rozdělení na několik stránek, popř. podstránek.

Pokud je považováno za nezbytné zachovat heslo na jedné stránce, prosím o radu, jak do "nedokončeného" megahesla zapracovat oddíl Dějiny hudby (v hesle sekce M, oddíl V.), do kterého bych se rád v dohledné době pustil.--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2016, 15:45 (UTC)

Mohl byste sem dodat osnovu kompletního hesla s paginací, aby se od toho dalo odrazit při vymýšlení řešení? Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 3. 2016, 15:50 (UTC)
Zatím nemohl, ale zkusím nějaký návrh vytvořit. Šlo mi zatím jen o průzkum názorů na rozkouskovávání hesel z OSN vůbec. Nicméně východiskem by asi mohl být obsah uvedený v předloze...--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2016, 16:19 (UTC)
Jsem pro rozkouskování.... natahuje se mi to i minuty... --Lenka64 (diskuse) 2. 3. 2016, 15:52 (UTC)
// a zase ek :-) // Pro rozdělit na několik stran a odkazovat na ně; druhou možnost, tyto stránky inkludovat do jedné, osobně nemám rád, a v hlavním jm. prostoru už vůbec ne. -jkb- 2. 3. 2016, 15:54 (UTC)

Návrh rozdělení stránky. Další diskusi o jeho podobě asi bude lépe vést na příslušné diskusní stránce.--Shlomo (diskuse) 3. 3. 2016, 12:55 (UTC)

No to přirozeně lze, ovšem nahoře čtu, že s Moravou je to obdobné (i když ne tak extrémní). Proto by snad bylo vhodnějšěí dosáhnout zásadního rozhodnutí přece jen zde (a podrobvnosti na disk. straně, kde už je začátek) - je totiž možné, že rozdělení by pomohlo více článkům. Díval jsem se na Moravu a napadá mne jak tam tak i u Čech, že nejkonzistentnější dělení by bylo vhodné podle kapitol (oddílů či čeho), označených písmeny. Bude mít nevýhodu, že části nebudou stejně dlouhé, a některé snad i o hodně kratší než jiné, ale o to ani nejde: struktura rozdělení bude jednotná, konzistentní a bude mít systém. -jkb- 3. 3. 2016, 13:27 (UTC)
Myslím, že dělení by mělo jít hloub. U hesla Čechy mají kapitoly M a N hodně přes sto stránek a zahrnují poměrně široké spektrum témat (zvláště kapitola M) - což implikuje velké množství autorů, a také editorů na Wikizdrojích, protože neočekávám, že by někdo sám zpracoval celých 180 stránaek, spíš bude každý zpracovávat téma, které je mu nějak blízké.
Pokud byste to chtěl řešit globálně, tak by to chtělo udělat přehled všech "přebujelých" hesel v OSN (namátkou: Německo: 105 stran, Praha: 132 stran, Rakousko: 147 stran, Evropa: 77 stran), protože ne všechna mají strukturu kompatibilní s Čechami a Moravou. Myslím, že tady by spíš bylo dobré si ujasnit nějaké zásady, jako kdy rozdělovat, co zohledňovat a co upřednotňovat, ale konkrétní rozdělení diskutovat vždy u konkrétního hesl. Krom toho bychom si pak taky někde měli ujasnit technickou stránku toho rozdělení: zda vytvářet podstránky hesla, nebo samostatná "pseudohesla", nebo hesla s rozlišovačem, jak řešit přehled obsahu, navigaci atp.--Shlomo (diskuse) 3. 3. 2016, 15:01 (UTC)

Jsem pro rozdělení takhle dlouhých hesel, klidně podle Shlomova návrhu. Protože se v těch dlouhých heslech vyskytují podnadpisy, u kterých je v případě OSN tendence zachovávat či napodobovat původní formátování, byl bych rád, kdyby se nějak uzavřela víc jak rok stará diskuse o přesunu hesel OSN do zvláštního jmenného prostoru. Tzn. buď přesunout, anebo ponechat v hlavním NS, ale pokud ponechat, tak místo {{Forma|proza}} používat jinou formu specificky pro OSN, ať se dají ty nadpisy označkovat pouze jako nadpisy druhé, třetí, čtvrté apod. úrovně a nastylovat v Common.css a ne každý zvlášť jako zde:

==<center>''A'') '''Poměry přírodní.'''</center>==
===<center>1. '''{{Prostrkaně|Zeměpisná poloha}}.'''</center>===

(a to i za cenu toho, že na některé podstránce rozsáhlého hesla bude nadpis třetí úrovně, aniž by na ní byl nadpis druhé úrovně). --Milda (diskuse) 3. 3. 2016, 17:31 (UTC)

Pokud bude nějaká stránka začínat nadpisem třetí úrovně a ne druh=, tak to není takový problém, bude tak i tak děleno podle oddílů? mně šlo o to, aby se nedělilo stránka 1 až 10, stránka 11 až 20 atp., prostě živelně. Myslím, že menší stránky lépe zohledňují potřeby čtenáře a neodrazují ho hodinovým skrolováním. Řešení obsahu ani navigace nebude problém. -jkb- 8. 3. 2016, 13:39 (UTC)
S tou poslední větou nelze úplně souhlasit. Kteroukoliv výjimku je totiž nejprve nutné zohlednit v ostatních featurách a ne vždy to jde jednoduše či dokonce vůbec. (Čímž se nijak nevyjadřuji k tomu, zda a jak dělit.)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 13:49 (UTC)
Hm. Nemyslím si, že pro navigaci by bylo nutno nějak přepracovat šablonu PaP, ta by měla fungovat vcelku vždy. Obsah: tam trochu kreativity je vždy třeba, já měl na Wikilivres problémy s předlouhou prací Hilberta Mathematische Probleme, ale tak jak to je by to mělo - v onom případě - vyhovovat. (Přestala tam fungovat šablona na kapitálky, nevšímejte si tedy těch jakoby zarámovaných řádků.) -jkb- 8. 3. 2016, 14:02 (UTC)
Taky si nemyslím, že by bylo třeba ji přepracovat. Jen by bylo vhodné se domluvit, jakým způsobem se bude při víceúrovňovém členění používat. Pokud bychom se místo hierarchického členění dohodli na rozdělení hesla na základní úrovni (tedy nikoli Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny hudby, nýbrž Ottův slovník naučný/Čechy, dějiny hudby nebo něco podobného), tak samozřejmě s PaP navigací nevzniká vůbec žádný problém (což bude ovšem kompenzováno nevýhodami v jiné oblasti...) --Shlomo (diskuse) 8. 3. 2016, 14:26 (UTC)
Tak proti tomu rozhodně budu, protože to přinese spousty dalších problémů.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 14:54 (UTC)
Je docela možné, že s vámi souhlasím. Ale s jistotou to potvrdím, až budu vědět, proti čemu vlastně budete ;) --Shlomo (diskuse) 8. 3. 2016, 16:26 (UTC)
No měl jsem za to, že si pamatujete, co sám navrhujete, zvláště pak, když to je napsané o kousek výše. Ale rád vám vaše vlastní slova zopakuji: Pokud bychom se místo hierarchického členění dohodli na rozdělení hesla na základní úrovni (tedy nikoli Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny hudby, nýbrž Ottův slovník naučný/Čechy, dějiny hudby
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 3. 2016, 13:54 (UTC)
Ano, v tomto smyslu s vámi souhlasím, takové řešení se mi také příliš nezamlouvá - byť ho považuji za možné a proto jsem ho zmínil.
V tom stejném příspěvku bylo také napsáno: "Taky si nemyslím, že by bylo třeba ji [=šablonu PaP] přepracovat." A také: "Jen by bylo vhodné se domluvit, jakým způsobem se bude při víceúrovňovém členění používat." Takže váš blíže nespecifikovaný nesouhlas byl poněkud nejednoznačný. Nicméně jsem rád, že jsem ho pochopil a přiřadil správně ;)--Shlomo (diskuse) 9. 3. 2016, 16:14 (UTC)
Že by PaP mohla fungovat tak či tak je jasné, ale otázkou je, zda nějaké to přepracování v kontextu všeobecné optimalizace vzhledu wikizdrojových stránek by bylo účelné (a to říkám jako někdo, kdo ty základní šablony považuje - byť byly později přepracovány a kódy upraveny - za "svá dítka"!). Vzpomínám si matně, že tato otázka tu už někdy někde byla, budou tomu snad dva roky (?), nechci to hledat. -jkb- 9. 3. 2016, 17:41 (UTC)
Inovace PaP navigace je jistě zajímavý a podnětný nápad, ale s rozdělením megahesel v Ottovi souvisí jen zcela okrajově, takže bych považoval za rozumnější probrat ho v samostatném vláknu.--Shlomo (diskuse) 9. 3. 2016, 20:02 (UTC)

@Danny B (i ostatní): Ještě bych se vrátil k výše nakousnuté otázce hierarchického či plošného rozdělení hesla. Můj návrh počítal s dvojúrovňovým členěním ve stylu "Ottův slovník naučný/Název hesla/Část hesla" - tedy např. Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny české literatury, starý věk. Vzhledem k vašemu rozhodnému nesouhlasu s plošným rozdělením cítím potřebu se zeptat, zda tuto míru "hierarchizace" považujete za dostatečnou, nebo zda budete chtít vytvořit strom reflektující strukturu hesla, tedy Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny kulturní/Dějiny české literatury/Starý věk.--Shlomo (diskuse) 11. 3. 2016, 08:44 (UTC)

Ještě jsem neměl dostatek času na seznámení se s celou strukturou hesla Čechy, potažmo dalších obsažných hesel, abych mohl kvalifikovaně odpovědět na otázku, jak hluboko a jak konkrétně členit. Obecně k tomu snad jen prozatím tolik, že stránka by měla obsahovat sekci reprezentovanou poslední částí nadpisu.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 3. 2016, 15:59 (UTC)

Jelikož diskuse utichla a domnívám se, že o rozdělení jako takovém konsenzus v zásadě je, dovolil jsem si vyčlenit úvod a první dvě a půl zpracované sekce do podstránek a na hlavní stránku vložit obsah s navrženým ročleněním. Jelikož zpracována je zatím pouze nepatrná část tohoto megahesla, nic nebrání tomu, aby diskuse o míře a struktuře rozdělení dále pokračovala.--Shlomo (diskuse) 24. 3. 2016, 13:10 (UTC)

Výzva: Úklid nespecifikovaných referencí[editovat]

Aktuálně máme přes 800 stránek s nespecifikovanými referencemi, tj. vloženými jako <references /> nebo <references>…</references>, které je třeba nahradit za {{Poznámky pod čarou}} nebo {{Redakční poznámky}}.

Bohužel to ze svého principu není činnost, kterou by mohl udělat robot, je tedy zapotřebí, aby se na to podívali lidé a příslušně to opravili.

Prosím, podívejte se na seznam, a pomozte s opravami. Zvláště pak prosím vkladatele oněch textů. Děkuji.

Technická poznámka: {{Poznámky pod čarou}} patří před {{Konec formy}}, {{Redakční poznámky}} za {{Konec formy}}. V případě nepřítomnosti {{Konec formy}} pak v pořadí {{Poznámky pod čarou}}, {{Redakční poznámky}}.

Díky všem za spolupráci.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 5. 3. 2016, 07:45 (UTC)

P.S. Po opravách prsím smazat v seznamu, dík, -jkb- 13. 3. 2016, 15:27 (UTC)

Připomenutí zásady wikiprojektů[editovat]

Je to trochu trapné, ale asi je to třeba občas jen jako proklamaci zopakovat: Jednou ze zásad wikiprojektů je, že pokud někdo najde nějaký nedostatek, nějakou chybu, tak ji opraví. Pokud někdo něco v dobré vůli, že tím wikiprojektu pomůže, udělá a je to bohužel chyba, je to v pořádku, zásada říká, že se to společnými silami opraví.

Opravování chyb za druhé, pokud je tito druzí nedělají záměrně s vědomím jejich chybnosti, nemůže být nikdy otročením, ale základem všech wikiprojektů.

Prosím, připomínejte si to stále a připomínejte to stále nováčkům i zkušeným uživatelům. Děkuji. --Okino (diskuse) 8. 3. 2016, 16:49 (UTC)

Trapné je obcházení projektů a při občasných editacích v hlavním prostoru obtěžovat ostatní zbytečnými projevy. Stop. --Lenka64 (diskuse) 8. 3. 2016, 18:20 (UTC)
Otravne je sirit kolem sebe jed a nenavist. Zapsklost a aroganci. Stop. --46.135.28.248 9. 3. 2016, 07:20 (UTC)
A proto jsi hned šel a spoustu takových chyb nasekal, abychom po tobě měli zase co opravovat?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 3. 2016, 15:11 (UTC)
Nejsem jasnovidec, a tak nevím, co myslíš, a nevím, co jsem udělal.
Podobná hra na hádanou mne hrubě uráží, protože nikdo - a ani já - nemá nervy na to, aby se u druhého poníženě doprošoval vysvětlení, co podle něho pokazil. Pokud jsem něco pokazil, máš to napsat rovnou a přímo, a ne pomocí převlečeného osobního útoku.
Tvé chování není hodno funkce správce. --Okino (diskuse) 9. 3. 2016, 21:43 (UTC)
Detaily jsem nepsal, protože tě znám a mohl bych si vsadit na to, co bude následovat. Ale budiž: Proč jsi v některých stránkách nedodržel odřádkování za šablonou {{Forma}}? Jinak jasnovidec k tomu být vůbec nemusíš - stačí si jen porovnat své a jiné stránky.
Mně zase hrubě uráží to, že opakovaně přiděláváš nedodržováním formátu (bez ohledu na to, jestli to zrovna náhodou funguje i v tvém podání) práci.
Funkce správce je disponování rozšířenými technickými prostředky a obecné diskuse na ní nemají žádný vliv.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 3. 2016, 16:11 (UTC)
Aha. Teď Tě překvapím: Udělal jsem to právě proto, že jsem porovnal své a jiné stránky, dokonce podle jiných podstránek úplně stejného díla a podle vzoru jsem usoudil, že na tom, jestli je tam odřádkování, nebo ne, nesejde. Bohužel tedy ten vzor zrovna nebyl správný, přestože to byl vzor bezpochyby kvalifikovaný.
On totiž ani návod na šablonu {{Forma}} žádnou informaci o odřádkování neuvádí. Naopak se v něm píše, že šablona má být "bezprostředně před textem".
Takže si to shrňme. Milda v březnu 2011 sjednotil formát části stránek Cesty do Itálie, přičemž v několika z nich udělal chybu. Pak se tomu pět let vůbec nikdo nevěnoval, takže ty stránky nedodržovaly formát. Já jsem teď dosáhl, že ty stránky formát dodržovaly až na to, že jsem zopakoval tuto Mildovu chybu. A jaká byla reakce? Že by poděkování za (nedokonalou, ale přece) opravu dlouhá léta nedodrženého formátu? Kdepak, pan Danny B. je uražený, že jsem přidělal (komu?) práci.
Když už tedy na druhý pokus vím, o co jde, tak jsem to opravil. Za sebe, i za Mildu. Bez výčitek i přesto, že mi svou nepozorností Milda vlastně přidělal práci, protože jsem se jím nechal špatně inspirovat a teď jsem tu s tím strávil čas, kdy jsem mohl dělat něco zábavnějšího. Mne to ale neurazilo, na wikiprojektech je opravování svých i cizích chyb normální. Až Milda nebo Ty uděláte zase nějakou chybu, tak ji zase opravím.
Ano, funkce správce spočívá v disponování rozšířenými technickými prostředky. Tyto rozšířené technické prostředky ale znamenají, že správce má možnost, pravomoc a zodpovědnost zasahovat do chodu komunity, do obsahu projektu a tvořit a přetvářet rozhraní a vzhled projektu. To jsou všechno věci, které vyžadují důvěru ostatních přispěvatelů projektu a tuto důvěru není možné budovat určitým chováním a určitými postoji, a toto není zdaleka jediný případ. Proto je tvrzení, že se Tvé chování a postoje dlouhodobě neslučují s funkcí správce žádného projektu Wikimedia, zcela oprávněné. --Okino (diskuse) 11. 3. 2016, 18:05 (UTC)
Řekl bývalý správce, který blokoval ve vlastním sporu.... --Lenka64 (diskuse) 11. 3. 2016, 18:24 (UTC)
Řekla redaktorka, která hrubým osobním útokem a vytrvalým revertováním tento spor záměrně vyprovokovala. To fakt sedí. Jo - a opravdu sem chcete zatahovat spory z jiných projektů? -jkb- tu za to blokuje, tak pozor... --Okino (diskuse) 11. 3. 2016, 20:08 (UTC)

Dobře, tak zas uděláme někde konec, začíná to trochu eskalovat a přecházet do poznámek ad hominem. Pokud tu má či bude mít někdo nějaký věcný problém, tak prosím, tento věcně a argumentativně projednat. Akorát jsem se na cswiki zmínil o zhuntování jednoho jiného sesterského projektu, a to stačí. Nejlepší je: vypnout počítač, udělat si hezký večer, a zítra se tu zas setkáme, snad v pohodě. Dík, -jkb- 11. 3. 2016, 20:25 (UTC)

Pak prosím pouč Okina ať svou osobní nenávist nerozepisuje napříč projekty v megabajtech.... díky... --Lenka64 (diskuse) 11. 3. 2016, 20:38 (UTC)

Přehledy Wikimedia, únor 2016[editovat]

Vybrané události a zajímavosti z Wikimedia blog za únor 2016.
Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg
About · Subscribe · Distributed via MassMessage (wrong page? Correct it here), 22. 3. 2016, 18:57 (UTC)

Ottův slovník naučný - faktické chyby[editovat]

Zdravím, jak se vypořádat s faktickou chybou v hesle Otty? Myslel jsem si, že bude stačit klasická redakční poznámka, ale Martin Kotačka tvrdí, že na takové chyby nesmíme upozorňovat, protože nejsem encyklopedie. Mě naopak přijde naprosto nesmyslné nalezenou chybu nechat bez povšimnutí a neupozornit na ní čtenáře. Jak se to tedy má řešit? Konkrétně byla chyba zatím objevena v hesle Žirotín a Petrohrad. --Palu (diskuse) 30. 3. 2016, 15:03 (UTC)

Jsem proti opravám či komentářům faktických chyb. My tvoříme Wikizdroje, nikoliv kritickou edici. Dále, kdyby k takové praxi došlo, dovedete si představit, jak by asi vypadaly Palackého Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě? Jak moc by se to v nich muselo hemžit poznámkami ohledně korekce Palackého výroků, popisů a soudů, které jsou již dnešní historiografií překonány? Pokud pomineme ty stovky poznámek, brzy bychom se při poznámkování zavádějících či sporných informací dostali lehce na úroveň vlastního výzkumu. Ono vydávat kritické edice požaduje po editorovi skutečně obrovskou erudici a perfektní znalost tématu, a to na opravdové vědecké úrovni. Proto jsem proti jakýmkoliv komentářů týkajících se faktografického hodnocení a jsem pro zachování komentářů týkajících se zvláštností, problémů, odchylek atp. pouze u samotné textové úpravy. --Martin Kotačka (diskuse) 30. 3. 2016, 15:11 (UTC)
Obrovskou erudici? Mám doloženo dvěma zdroji, že jde nesporně o chybu, k tomu jsem to uvedl jako "s největší pravděpodobností", takže o VV nemůže být řeč a erudici k tomu naprosto nepotřebuji. Tam, kde bych ji býval potřeboval, tam bych se nepouštěl do žádných redakčních oprav. Tohle je ale do očí bijící chyba, nikoliv nějaká překonaná teorie. --Palu (diskuse) 30. 3. 2016, 17:34 (UTC)
Ano, obrovskou erudici. Protože pokud začnete dělat z Wikizdrojů kritickou edici, neskončí to jen u opravy chybného údaje, který je pouze čirou náhodou snadno ověřitelný. Může se na to nabalit kdejaké přidávání redakčních poznámek ke kde čemu. Protože nebude striktně a jasně uvedeno, co ano a co už ne. A zrovna tato má obava vychází právě z vašeho působení na Wikislovníku, kdy se velmi rád pohybujete na hraně pravidel a snažíte se hledat a využívat kdejaké skulinky, zkoušet co pravidla všechno vydrží, neustále testovat konsensus a hlavně vést nekonečné a nikam nevedoucí diskuse. Toho se chci tady vyvarovat. O tom, že je zde nějaká zavedená praxe, kterou se opět snažíte ignorovat, ani nemluvě. --Martin Kotačka (diskuse) 30. 3. 2016, 18:05 (UTC)
Tady se bavíme o zjevných chybách v číslech, a tam to také má skončit. Nikdo tu nechce komentovat nic složitějšího, než zjevné, na první pohled patrné chyby. Tohle je na první pohled patrná chyba typu "Česká republika je stát ve střední Africe", která si zaslouží redakční poznámku s opravou, jako je to běžné i v knihách při přetiscích starých knih apod., kde se to řeší buď redakční poznámkou a nebo souhrnnou redakční poznámkou typu "opravili jsme zjevné pravopisné a faktické chyby". --Palu (diskuse) 30. 3. 2016, 18:45 (UTC)
A v budoucnu přijde Palu II. s opravami méně zjevných nebo diskutabilních chyb, argumentující, že to pravidla nezakazují a že se zde jiné chyby opravují a že on má právo tedy komentovat kdejaká jiná tvrzení. A zase z toho vznikne klubko nekonečných diskusí. --Martin Kotačka (diskuse) 30. 3. 2016, 19:43 (UTC)
Nepřijde, nebude. --Palu (diskuse) 31. 3. 2016, 17:10 (UTC)
To jsou reálné zkušenosti s vámi. --Martin Kotačka (diskuse) 31. 3. 2016, 19:26 (UTC)
Osobní útoky nás nikam neposunou. Máte ještě něco k věci? --Palu (diskuse) 31. 3. 2016, 20:34 (UTC)
Jenom bych podotknul, že se zjistilo, že to není chyba. Skim (diskuse) 9. 5. 2016, 10:15 (UTC)
V tom případě je to další argument pro to faktické chyby neoznačovat a nekomentovat. Protože pakliže se časem na jiném projektu přijde na to, že se nejedná o chybu, resp. se věc vysvětlí, je málo pravděpodobné, že bude odstraněno či opraveno i zde. Kritika a kompilace zdrojů patří na Wikipedii (potažmo některé další sesterské projekty) ale nikoliv sem. --Martin Kotačka (diskuse) 9. 5. 2016, 10:27 (UTC)
Také nepovažuji za dobré vysvětlovat chyby či nepřesnosti v Ottově slovníku. Souhlasím s příkladem Palackého dějin, a dodám, že totéž se týká i mnohých jiných dokumentů, např. článek Hvězdářství (Světozor, XVII, č. 1) by se musel do redakční poznámky úplně přepsat, a to samé se týká i mnoha hesel Ottova slovníku naučného: vysvětlující poznámkový aparát by mohl délkou přesáhnout samotné heslo. Považuji za užitečnější dát místo toho odkaz na stejné heslo na Wikipedii, a neexistuje-li, tak ho na Wikipedii napsat místo psaní redakční poznámky zde a pak na něj dát odkaz.
Také je třeba mít na paměti, že zde pracuje jen velmi málo redaktorů, takže když by se někdo dopustil v poznámce chyby, nepřesnosti, POV apod., tak to může zůstat nepovšimnuto roky nebo i trvale. Což je mnohem horší, než když necháme neokomentovanou nepřesnost originálu. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 5. 2016, 16:48 (UTC)
Já s tím souhlasím. Co potom s informacemi jako toto? Skim (diskuse) 10. 5. 2016, 08:24 (UTC)
Smazat. Jednak platí výše uvedené a jednak je ten výrok neozdrojovaný. A zdrojovat poznámky tu snad nebudeme. Akceptovatelné by to bylo, kdyby se jednalo o redakční poznámku v díle, ze kterého je báseň převzata, což s největší pravděpodobností není. --Martin Kotačka (diskuse) 10. 5. 2016, 12:25 (UTC)
Ok, jenom mi trošku vadí, že ty informace zmizí. Kde je vůbec psát?
BTW: U tohoto konkrétního se může lehce stát, že ta kniha „Vzpomínky a komentáře 1893–1918“ se tu přepíše, digitalizovaná v NDK je, nevím proč není volná (napsal jsem jim). S ní se odkáže na tuto báseň. A pak se založí „autor“ Karel Mattuš a tam bude v sekci „o něm“ odkaz na tuto báseň. Je třeba toto smysluplné? :-) Skim (diskuse) 10. 5. 2016, 15:01 (UTC)
Zatím se to může uložit na diskusní stránku u díla.... --Lenka64 (diskuse) 10. 5. 2016, 15:24 (UTC)
Přesunul jsem, to je dobrý nápad. Skim (diskuse) 10. 5. 2016, 20:45 (UTC)
Vzpomínky a komentáře uvolněny. Skim (diskuse) 11. 5. 2016, 14:59 (UTC)

Dovoluji si upozornit na další případ zjevné faktické chyby, který jsem označil redakční poznámkou. Pokud někdo s takovým řešením nesouhlasíte, editujte s odvahou ;) --Shlomo (diskuse) 14. 6. 2016, 11:32 (UTC)

Text šablony Rozcestník[editovat]

Šablona Rozcestník dlouhou dobu (4 roky 8/2008 - 5/2012) zobrazovala text "Název Sonety může mít více významů, které jsou níže uvedeny." Předtím nahradila větu "Tento titulek je možno přiřadit několika dílům, která jsou níže uvedena." Oba tyto texty dávají smysl. V roce 2012 byl ale text změněn na "Sonety má více významů." Domnívám se, že taková věta naopak moc smyslu nedává a považuji původní řešení za lepší. Sám jsem navrhl text na půl cesty "Název Sonety označuje více textů:". Jelikož mi byl ale dvakrát vrácen, dávám k diskusi. Jednou byl vrácen kvůli tomu, že předešlá verze fungovala bez problému a na moje námitky nebyl brán zřetel, podruhé šlo o revert neodůvodněný. Děkuji za vyjádření. --Palu (diskuse) 6. 4. 2016, 16:33 (UTC)

Tak pozor kolego. Tuto vaši editaci je možno považovat za zahájení revertační války, poté, co Milda vaše změny s uvedením důvodů vrátil. Vše poté se mělo stát na nějaké diskusní stránce, ne dalším revertem. K věcné stránce se už vyjádřil Milda sám, uvidíme co bude dál; zejména, pokud si všímám vašich posledních i dřívějších editací, se mi zdá, že jste dosud nerealizoval podstatu a účel tohoto projektu. -jkb- 6. 4. 2016, 16:45 (UTC)
O čem to mluvíte? Můžete se nějak vyjádřit k té šabloně? --Palu (diskuse) 6. 4. 2016, 17:04 (UTC)

No editing two times this week[editovat]

Nadace Wikimedia bude testovat své nejnovější datové centrum v Dallasu. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů.

Veškerý provoz bude v úterý 19. dubna přepnut do nového datového centra.
Ve čtvrtek 21. dubna bude přepnut zpět do primárního datového centra.

Kvůli jistým omezením v MediaWiki se musí bohužel v průběhu těchto dvou přepnutí pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali.

Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.

  • Editace nebude možná po dobu přibližně 15–30 minut v úterý 19. dubna a ve čtvrtek 21. dubna, počínaje 14:00 UTC (16:00 SELČ).
  • Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Věříme, že se v tomto období neztratí žádné editace, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.

Další důsledky:

  • Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
  • V týdnu od 18. dubna bude zmražen kód. Nebude probíhat žádné nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.

Tato zkouška se původně měla uskutečnit 22. března. Nová data jsou 19. a 21. dubna. Můžete si přečíst rozvrh na wikitech.wikimedia.org. Jakékoli změny se objeví v tomto rozvrhu. O této zkoušce proběhnou další oznámení. Šiřte prosím tyto informace ve své komunitě. /Johan (WMF) (diskuse) 17. 4. 2016, 21:22 (UTC)

Dokumentace šablon[editovat]

Založil jsem šablonu {{Dokumentace}} pro dokumentaci šablon. Vlastní dokumentace je ve jmenném prostoru „Nápověda:“. Příklad viz {{kramerius}}, {{uprostřed}}. Je tam pár věcí pro doladění, jako rámeček dokumentace. Prosím koukněte na to. Skim (diskuse) 19. 4. 2016, 21:11 (UTC)

Zajímavé. A máme nápovědu na to jak tvořit popis šablon?--Juandev (diskuse) 22. 4. 2016, 18:35 (UTC)
Nemáme. Skim (diskuse) 22. 4. 2016, 19:42 (UTC)

Šablona Forma[editovat]

Zdravím. Bylo by možné šablonu {{Forma}} rozšířit o formu seznamu? Viz [3]. Stačilo by jednoduché číslování, kde by první řádek položky nebyl odražen, zatímco ostatní řádky by odraženy byly. --Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 4. 2016, 11:31 (UTC)

Aniž bych se vzpíral zavedení další formy (případně dalších forem), nebylo by v tomto konkrétním případě lepší naformátovat ty seznamy jako uspořádaný seznam?--Shlomo (diskuse) 28. 4. 2016, 15:17 (UTC)
Pravda, evidentně jsem nepřemýšlel. Díky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 4. 2016, 20:20 (UTC)

Tlačítko OCR[editovat]

Bylo by možné vložit do editační lišty tlačítko OCR, aniž by si nováčci museli upravovat uživatelskou podstránku common.js? Obvykle totiž o takové možnosti buď nevědí, nebo nevědí, jak na to. Ani já bych se o tom nedozvěděl, nebýt nápovědy od Skimma, a právě nyní se snažím neodborně takovou nápovědu také jednomu nováčkovi poskytnout, ale bylo by lepší, kdyby to tam bylo defaultně. --Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 5. 2016, 08:49 (UTC)

Již bylo požádáno, ale někde se to asi zadrhlo.--Shlomo (diskuse) 2. 5. 2016, 10:12 (UTC)
Ano a připojuji se také k požadavku. Skim (diskuse) 2. 5. 2016, 11:43 (UTC)

Mohu poprosit správce o nějakou reakci? Díky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 5. 2016, 10:20 (UTC)

OCR skript nefunkční u některých děl[editovat]

Mám problém s fungováním OCR u některých souborů. Momentálně mi nefunguje u Index:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf, po kliknutí na tlačítko editační okno ztmavne, vzápětí zesvětlá, ale žádný text se neobjeví. Jiné soubory fungují bez problémů. Ovšem donedávna jsem měl podobný problém s Index:Rybička, Antonín - Pravidla, přísloví a povědění.pdf (tehdy editační okno ztmavlo a nic dalšího se nedělo). Tady se to před pár dny bez mého přičnění spravilo a nyní funguje normálně. Má někdo podobné zkušenosti, popř. představu, v čem je problém?--Shlomo (diskuse) 4. 5. 2016, 16:18 (UTC)

Vyzkoušel jsem to, a děje se to jenom na některých stranách uvedeného Šuranova textu. Mohlo by to být tím žlutým pozadím? Je možné, že na tom pozadí se ten text špatně rozlišuje? Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 5. 2016, 17:09 (UTC)
Aha, máte pravdu. Já vyzkoušel dvě stránky a počítal jsem, že to u ostatních bude podobné. Ad pozadí - už jsem zde nějaké texty se zažloutlým pozadím OCRoval, ale je možné, že je to tady víc žluté, nebo jiný odstín žluté nebo co já vím co. Odžlutit a zkontrastnit pozadí by se dalo, budu-li vědět, že to je zakopaný pes, tak si s tím pohraju. Jen bych nerad trávil čas planým experimentováním, pokud by někdo věděl, že problém je nebo může být úplně jinde.--Shlomo (diskuse) 4. 5. 2016, 19:37 (UTC)
K tomu nic nedělání a šedému oknu) Někdy je moc velký zájem o OCR službu a je ta žádost v pořadí. Viz stav. Skim (diskuse) 5. 5. 2016, 07:35 (UTC)
To by ale v danou chvíli mělo vyčkávat u všech děl, ne? Když jsem přešel na jiný opus a spustil OCR, fungovalo. Vrátil jsem se na Rybičku, a zase nic. Ovšem teď už těžko bycha honit, když už to funguje - což je konec konců dobře... ;) --Shlomo (diskuse) 5. 5. 2016, 07:49 (UTC)
To asi ano, pokud to není ve více vláknech. Každopádně tenhle stav jsem zažil. Skim (diskuse) 5. 5. 2016, 13:37 (UTC)

Odkazování na stránce autora[editovat]

Vážení, chtěl bych se zeptat na váš názor ohledně odkazování na jiné autory ze stránky autora? Pokud o daném autorovi někdo píše, je na jeho stránce možný odkaz na ty jiné autory a na ty konkrétní díla. Někteří lidé (jako třeba já) ty odkazy na jiné autory vytvářejí, někteří jiní je tam nedávají. Milda je teď maže a po mém dotazu je maže nadále a neodpovídá. Tohle se mi nelíbí a natož od správce. Můj návrh je ty odkazy vytvářet, protože je to základní kámen wiki systému. Argument, že to není přehledné beru a zajímalo by mě, jak toto zařídit, aby oba požadavky byly splněny. Nějaké návrhy či řešení tohoto sporu? Skim (diskuse) 2. 5. 2016, 21:01 (UTC)

Na váš první dotaz jsem vám odpověděl, vaší následné reakce jsem si nevšiml (nevím proč na mě nevyskočilo upozornění). Důvody jsem tam uvedl. Dřív jsem ty odkazy vytvářel taky, ale s přibývajícími položkami seznamu jsem jakožto ten, kdo ty sekce děl o autorovi doplňoval nejvíc (protože jsem těch děl o autorech v posledních letech sice přerušovaně, ale přesto systemticky vyhledával a přidával nejvíc), čím dál víc vnímal, jak to ty odkazy na autory znepřehledňovaly. Označovat to nějakou šipkou, to je jako drbat se levou rukou za pravých uchem a je to zbytečné. Dělat udělátko kvůli tomu, aby se někomu odkaz zobrazil a někomu ne, je přehnané. O princip wikiodkazování návštěvníci nepřicházejí, to podstatné, tedy stránka s textem díla, odkazována je a z ní se dostanou návštěvníci na další.
Mrzí mě, že jste tento malý spor přenesl do osobní roviny. Při úpravách autorských stránek jsem žádný správcovský nástroj nepoužil. --Milda (diskuse) 2. 5. 2016, 21:34 (UTC)
Stránka s dílem sice odkazována je, ale pokud není vytvořena, tak se přes ni návštěvníci na stránku autora nedostanou. A i když vytvořena je, musel by návštěvník přejít na stránku díla, aby zjistil, jestli stránka autora vůbec existuje. Žít se s tím sice dá, ale mít přímý odkaz na autora mi přijde jako větší komfort.--Shlomo (diskuse) 3. 5. 2016, 09:39 (UTC)
@Milda: Ok, beru to. Jenom mi tu visí příliš mnoho dotazů bez odpovědi.. :-( Skim (diskuse) 3. 5. 2016, 19:03 (UTC)

Rozumím oběma pohledům. Kromě toho myslím, že by to chtělo i sjednotit např. s uváděním hesel v OSN, kde se nyní zase autor obvykle neuvádí, ačkoliv někdy je znám, např.

  • Zenger – heslo ve XXVII. dílu Ottova slovníku naučného, část 1) Z. Václav Karel Bedřich.

Navrhuji proto odkazy na autory uvádět v závorce, např.

Tato verze by umožnila text vkládat jak šablonou (třeba i substovanou), tak i obyčejně ručně. Obsahuje odkaz na dílo i na autora, neobsahuje znaky, které nejsou na klávesnici, a je to dostatečně rozlišitelné. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 5. 2016, 08:30 (UTC)

Proč znovu objevovat Ameriku? Uvádějme (odkaz na) autora základním písmem a (odkaz na) titul kurzívou. Případně příjmení autora kapitálkami a před rodným (křestním/obřezávacím/občánkovítacím/…) jménem, ať se výrazněji odlišuje od titulu (který bude mít v těchto případech halt také často podobu jména a příjmení…) Funguje to takto na Wikipedii, Wikislovníku, Wikicitátech, Wikiknihách i na Wikizprávách a vychází to tuším i z nějaké citační normy. Myslím, že pro čtenáře (a koneckonců i editory, i když o ty jde až druhořadě) bude přehlednější, když bude mít na Wikizdrojích stejný způsob citací jako na ostatních wikiprojektech (popř. v odborné literatuře).
A klidně na to konec konců importujme upravme a použijme příslušné citační šablony.--Shlomo (diskuse) 3. 5. 2016, 09:39 (UTC)

Kategorizace podle žánru/formy[editovat]

Chtěl jsem kategorizovat pár učebnic, ale zjistil jsem, že pro ně nemáme vhodnou žánrovou kategorii. To by nevadilo, kategorii klidně vytvořím; horší je, že jak se zdá, nemáme ani žádný koncept kategorizace podle žánrů, resp. formy. To platí jak pro beletrii, tak (v podstatně větší míře) pro odborné texty:

atd. atd. Oproti tomu pro žánry / formy jako

jsem vhodné kategorie nenašel vůbec; pokud existují pod jiným názvem, omlouvám se za svou nedovtipnost, ale na druhou stranu i to ukazuje, že stávající systém není dostatečně intuitivní.

Otázka je, co s tím. Je jasné, že to nejde předělat za jedno odpoledne; na druhou stranu něco by se s tím dělat mělo, jinak je taková kategorizace někdy spíš ke škodě, než k užitku.

Pro začátek bych navrhl vytvořit nějakou zastřešující kategorii (něco jako Díla podle žánrů, popř. Díla podle formy, jelikož označení „žánr“ je obvykle spojováno zejména či výhradně s uměleckou literaturou), do které bychom přidali všechny „postižené“ kategorie rozházené po různých místech a přidávali další případně nově vytvořené. Vyčištění „formálních“ kategorií z kategorizace podle oborů bude asi složitější a bude třeba promýšlet každý případ jednotlivě.

Názory?--Shlomo (diskuse) 4. 5. 2016, 12:29 (UTC)

Načítání nástrojů pro korekturu[editovat]

Velmi mi zlobí načítání nástrojů pro korekturu. Často se stane, že se tyto nástroje v panelu nástrojů neobjeví a musím stránku znovu načíst, někdy i několikrát. Právě teď se mi ale neobjevily ani po 7 pokusech (jakmile dopíši tento text, zkusím to poosmé). Včera pozdě večer jsem měl tentýž problém a nakonec jsem raději práci ukončil s tím, že druhý den to snad bude lepší (což není). Mohu se zeptat, čím je to způsobeno a zda s tím lze něco dělat? Děkuji. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 5. 2016, 11:40 (UTC)

Jak hlásit chyby...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 7. 5. 2016, 12:46 (UTC)
Operační systém Windows XP.
Prohlížeč Mozilla Firefox, verze 46.0.1.
Vzhled Vektor.
Zapnutá udělátka:
Reference v bublinové nápovědě
Zduplikovat navigaci mezi stránkami
Řádkový seznam hesel v Ottově slovníku naučném.
Separace speciálních typů kategorií
Umožnit OCR (zapnul jsem si včera, ale zatím mi to nefungovalo. Výše popsané problémy se ale vyskytovaly již předtím, i když ne v takové míře.)
Úzký obsah stránky
Na odkázané stránce byla zajímavá rada zkusit se odhlásit. Jako nepřihlášenému se mi problémy nevyskytovaly, po opětném přihlášení se objevily znovu.
--Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 5. 2016, 14:41 (UTC)

Tak už vím, důvodem zřejmě je můj předčasný experiment s udělátkem OCR. Když ho vypnu, tak se zdá, že problémy pominuly. Pravda ale je, že občas se mi to stalo i dříve (proto jsem si to s tím nespojil), i když teprve nyní to bylo opravdu špatné. Pravděpodobně se tluče s tlačítkem OCR naprogramovaným v common.js, které jsem si včera původně smazal, ale když jsem zjistil, že nové udělátko ještě nefunguje, tak jsem ho zase vrátil. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 5. 2016, 14:55 (UTC)

O něco lepší, ale zase vágně: nové udělátko ještě nefunguje... Navíc pořád nevím, co přesně znamená načítání nástrojů pro korekturu... Těžko pomáhat, když nejsou potřebné informace... :-/
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 7. 5. 2016, 17:06 (UTC)
"Nové udělátko ještě nefunguje" znamená že nefunguje; když ho zakliknu, tak nikde nic nepozoruji. Tuto část jsem podrobněji nevysvětloval, neboť jsem myslel, že to prostě ještě nemáte hotové a tudíž je zatím zbytečné k tomu více říkat.
"zlobí načítání nástrojů pro korekturu" znamená, že se neobjevují nástroje pro korekturu v panelu nástrojů. Tyto nástroje jsou umístěny napravo od "Nápověda", ovšem když mám zapnuté udělátko OCR a současně upravený soubor Uživatel:Jan.Kamenicek/common.js, tak se tam neobjevují (což už teď není takový problém, když to vím, a tudíž mám aktivované jen 1 z toho). Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 5. 2016, 09:20 (UTC)
Lépe to už asi vysvětlit neumím, ale pokud cokoliv stále není jasné, určitě se ještě pokusím. Současně nemohu vyloučit, že i v budoucnu se může stát, že i když se budu snažit problém vysvětlit jasně, tak někomu jinému to zas tak jasné nepřijde. V takovém případě stačí se zeptat, čemu přesně nerozumíte a co přesně potřebujete upřesnit, nejlépe bez "důležitě" se tvářících poznámek. --Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 5. 2016, 09:29 (UTC)
Pro dobrotu na žebrotu... Poslyšte, mně je to jedno - vám něco nejde a vy potřebujete pomoci. Pokud považujete dotazy na upřesnění za obtěžující, tak to řešit dál nebudu... Nefunguje je naprosto nedostačující popis. Pro začátek si vyprázdněte svůj common.js, zatrhněte si OCR udělátko, vyprázdněte si cache prohlížeče a počkejte pár minut než se změny projeví.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 5. 2016, 13:46 (UTC)
Přesně to jsem včera dělal, ale zkusím to tedy ještě jednou.
Pokud už tedy udělátko OCR má fungovat, tak vám za to patří díky, ale proč jste o tom nikde neinformoval? Kdybych to věděl, tak bych se na problém také díval jinak, takto jsem si to vysvětloval (asi mylně) tím, že něco ještě není dodělané.
Jinak jste asi můj příspěvek nečetl dobře, nechápu, jak můžete moji větu "stačí se zeptat, [...] co přesně potřebujete upřesnit" interpretovat, že mne obtěžují dotazy o upřesnění. Naopak, kdykoliv se mi nepodaří se vyjádřit přesně, rád to upřesním. Velmi mne mrzí, že vás dovětek, kde jsem se označil některé poznámky za nadbytečné, tolik rozlítil.
Asi se také neshodneme v té "dobrotě". Jsou zde přispěvatelé, kteří vkládají příspěvky, a správci, kteří jim k tomu poskytují potřebný servis. To není žádná obzvláštní "dobrota", každý děláme své. Nedomnívám se, že by si přispěvatelé zasloužili takový karatelský přístup, když se na něco zeptají, a to ani v případě, že správce jejich dotaz okamžitě nepochopí. Tolik tedy na vysvětlenou, jak jsem to myslel, a protože to je jinak záležitost okrajová, nebudu se jí více zabývat. Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 5. 2016, 14:47 (UTC)

Tak vše vyprázdněno, počkal jsem pro jistotu dokonce do druhého dne, ale tlačítko OCR se nikde neobjevuje. Vyzkoušel jsem to také v prohlížeči Google Chrome, verze 49.0.2623.112 m, se stejným výsledkem. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 5. 2016, 17:24 (UTC)

Ach jo, tím, že to vzápětí vrátíte do předchozího stavu, ničemu nepomůžete, protože těžko mi pak řeknete další informace, které budu potřebovat... :-/ Čekat do druhého dne se nijak nemusí, zpravidla jde o záležitost pár minut.
Jinak mně to na stejné konfiguraci funguje zcela bezchybně, takže problém bude někde u vás.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 5. 2016, 20:40 (UTC)
Není třeba vzdychat, stačí říct, v jakém stavu to potřebujete. Já zase potřebuji pracovat, a proto jsem svůj commons.js vrátil. Samozřejmě, že to můžu chvíli bez toho vydržet, ale je potřeba říct (nejlépe bez vzdychání). --Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 5. 2016, 21:20 (UTC)

Mezistav: tlačítko se zobrazuje a korektně funguje v základním panelu nástrojů, s tzv. vylepšeným panelem nástrojů nespolupracuje.
Pamatuji si, že když jsem se na výše požadované skripty díval poprvé, neimportoval jsem je, protože mi při letmém procházení jejich kódu přišly problematické. A hle, tohle je první registrovaný problém.
Nemám teď čas to ladit, takže pokud to někdo chce používat, tak se základním panelem nástrojů, nebo si to musí momentálně načíst sám pomocí svého uživatelského skriptu.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 5. 2016, 02:38 (UTC)

No, nedalo mi to a ještě jsem ověřil části skriptu vztahující se k vylepšenému panelu nástrojů a problém jsem našel a opravil. Takže teď už to jede i s tzv. vylepšeným panelem nástrojů.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 5. 2016, 03:09 (UTC)

Perfektní! Děkuji. --Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 5. 2016, 06:15 (UTC)
Taky díky. Skim (diskuse) 10. 5. 2016, 08:25 (UTC)

Editathon ve Vědecké knihovně Olomouc[editovat]

Rád bych pozval všechny kolegy na Editathon ve Vědecké knihovně Olomouc. Věřím, že slušná účast a kvalitní hesla z naší strany podpoří ochotu vedení knihovny i k další spolupráci :-) Prosím zájemce, aby se přihlásili co nejdříve. Jakékoliv dotazy rád zodpovím, ať už zde, na své diskusní stránce nebo e-mailem. --Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 5. 2016, 08:50 (UTC)

Přehledy Wikimedia, duben 2016[editovat]

Vybrané události a zajímavosti z Wikimedia blogu za duben 2016.
Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg
About · Subscribe · Distributed via MassMessage (wrong page? Correct it here), 20. 5. 2016, 19:25 (UTC)

SeznamNK v Autorinfo[editovat]

Box Autorinfo se snaží vytvářet odkaz do databáze NK i v případě, že daná osoba tam žádný záznam nemá a dotyčný parametr SeznamNK je nevyplněný. Viz např. Autor:Mořic Kráčmer. Prosím o opravu.

Výše uvedený autor sice nemá žádný záznam v NK, má však záznam např. ve Vědecké knihovně v Olomouci (identifikační číslo jk01062702). Možná by v takovém případě mohlo být možné odkázat na záznam i v jiné knihovně než v NK. --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 5. 2016, 21:02 (UTC)

Podle mne je to dobrý nápad. Tento problém už je vyřešený na Wikipedii, kde se proklikem otvírá seznam ze souborného katalogu SKC. Na Wikizdrojích bychom zřejmě dosáhli téhož výsledku, pokud by se {{SeznamNK}} změnil na:

{{#if:{{{1|}}}|[[Soubor:Nuvola apps bookcase.svg|20x20px|link=w:Národní knihovna České republiky]] [http://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau={{{1}}}+or+wkw={{{1}}}&func=find-c&local_base=skc Seznam děl v katalogu SKC]}}<noinclude> [[Kategorie:Šablony:Odkazy|{{PAGENAME}}]] </noinclude>

V této podobě by odkaz dával více výsledků a byl tudíž užitečnější. Viz diskusi na toto téma ve Wikipedii, popř. porovnání Autor:Jan Kaftan a w:Jan Kaftan (politik).

Muselo by se to samozřejmě otestovat, ale podle mne by to za pokus stálo. Chceme to takto? --Sapfan (diskuse) 22. 5. 2016, 05:58 (UTC)

Alternativa je odkazovat na autora v NKP, jak to dělají wikidata (http://aut.nkp.cz/$1). Pak si člověk může kliknout na kterou bázi chce. Skim (diskuse) 22. 5. 2016, 10:25 (UTC)
I to by byl dobrý nápad. Tak čemu dá komunita přednost? --Sapfan (diskuse) 22. 5. 2016, 19:52 (UTC)
Obávám se, že mnoho běžných uživatelů seznam neznámých zkratek různých databází spíš zmate, proto bych se mírně přikláněl k tomu, aby se otevřel rovnou seznam děl v SKC. Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 5. 2016, 20:51 (UTC)

Prozatím jsem alespoň opravil bug, na který upozornil zahajitel této diskuse, než se odklonila k jinému tématu. Pro autora Autor:Mořic Kráčmer sice výsledky stále nejsou ideální, ale alespoň je již možné zobrazení odkazu do NKP potlačit zadáním prázdného parametru |SeznamNK= (což dosud nešlo...) Samozřejmě tím nehodlám předjímat výsledek debaty o tom, na které katalagoy odkud a jak odkazovat ;) --Shlomo (diskuse) 31. 5. 2016, 15:18 (UTC)

JavaScript[editovat]

Hi. I can see that this project has old JavaScript that needs to be updated. I would happily make the required updates myself, but I would have to – at least temporarily – become an admin here to do that (because the relevant pages are in the MediaWiki namespace). I have already made these updates on a number of other projects, so it would be very easy for me to do this. If no one does anything, some JavaScript-related tools will break later this year. If you want me to make these updates, you can grant me admin rights and I will make the updates as soon as I can. Nirmos (diskuse) 2. 6. 2016, 03:55 (UTC)
Hi, that is a very kind of you. At least you can leave somewhere the right code and well ask admins to past it on the right page.--Juandev (diskuse) 19. 7. 2016, 21:25 (UTC)

Šablony odkazující na Kramerius[editovat]

Ahoj, předělávám šablony odkazující na Kramerius tak, aby ty kódy jednotlivých Kramerius v4 byly v souladu s celým tím projektem. Existuje registr Krameriu a ve zdrojovém kódu té aplikace jsou kódy projektů (viz). V současné době je stav takový, že na české Wikipedii, Commons a tady v {{Kramerius}} je to hotovo. Zbývá {{Online Kramerius}}, kterou bych rád nějak sloučil s {{Kramerius}} se stejným výsledkem a pak německé Wikizdroje. Skim (diskuse) 17. 6. 2016, 11:38 (UTC)

Kódy v Registru Krameriů jsou vytvořené jen pro účel dané aplikace a nijak nereprezentují příslušné knihovny. Nejsou tedy nijak dále využitelné. Osobně bych s reorganizací počkal - momentálně dojednávám nějakou spolupráci ohledně datové výměny s NKČR, jejíž součástí by měly být mj. i Krameriové (aktuálně je to ve stádiu právního posuzování), takže pak by měla být k dispozici vhodná data přímo z první ruky.
Co se slučování týká, tak je potřeba si nejprve ujasnit, co chceme, aby se zobrazovalo, a jak.
Jinak ohledně dalšího vývoje mám dvě vize: Zjednodušení současného zbytečně složitého kódu a centralizace a znovupoužitelnost informací. Obojí částečně záleží na té spolupráci, avšak není to tím blokováno, dá se to udělat v určité míře i bez ní. Rovněž je v plánu využít Wikidata - něco kolem toho budu v následujících dnech diskutovat s jejich vývojáři.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 6. 2016, 00:07 (UTC)
ad kódy Registru Krameriů) Psal jsem Janu Rychtářovi, který registr dělal a píše:
kody jsem puvodne vytvoril pro ucely http://www.digitalniknihovna.cz/ 
Potom jsem je pouzil i pro Registr Krameriu.
Neni pravda, ze kody jsou vytvoreny jen pro ucel jedne aplikace. Na Registr Krameriu budou napojeny take mobilni aplikace Krameria.
Android: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.mzk.kramerius.app
iOS: https://itunes.apple.com/us/app/kramerius/id1065771974?mt=8

Registr Krameriu budu predavat MZK. Projekt budu dal spravovat pod MZK - https://github.com/moravianlibrary/registr-krameriu.
Registr pobezi zde http://registrkrameriu.mzk.cz/ (uz to tam maji rozjete, ale zrovna meni diskova pole, takze ted jim to nejede) pod spravou MZK a bude fungovat jako oficialni registr.

Kody jsou vicemene oficialnimi kody instituce a/nebo domenovymi jmeny.
Nemaji slouzit primo jako kody instituce, ale jako kody konkretniho Krameria. Jedna instituce muze mit vice Krameriu nebo to muze byt Kramerius bez navaznosti na konkretni instituci. Pouziti kodu pri odkazovani je tak nezavisle na zmeny jako napr. zemna url Krameria (tohle ted casto instituce delaji - odstranuji ctyrku v kramerius4.XYZ.cz). Staci na jednom miste zmenit url prirazene ke kodu a odkazy budou dal fungovat.
Tudíž ty kódy smysl mají a tu {{Online Kramerius}} na to předělám. Ať jsou s {{Kramerius}} nastaveny stejně.
ad slučování) Současná verze je taková, že {{Online Kramerius}} zobrazuje „online - Název knihovny“, všechno malým, jako ostatní {{Online}}. Používá se na autorských stránkách pro odkaz na díla, která ještě nejsou zpracovaná. Po té co je dílo zpracované, se šablona odstraní. Kdežto {{Kramerius}} se používá a měla by tam, kde je potřeba odkazovat na Kramerius. Všechny odkazy na Kramerius by měly jít přes tuhle šablonu, protože se může stát, že se změní např. doména (to se za chvíli stane MZK). Tahle šablona má volitelný text, takže se dá použít v citaci, nebo kdekoliv jinde. I např. v té zmiňované {{Online Kramerius}}. Proti takovému použití nemám žádné námitky, je jenom hloupé mít dvě šablony a muset je udržovat.
ad další vývoj) Mám podobný názor. Můžete být konkrétnější se svými nápady? Je celkem zřejmé, že ty klíč → hodnota páry (Kramerius id a název té digitální knihovny) se dají např. přesunout na Wikidata. Což by bylo super, protože by se mohly zjednodušit šablony na ostatních projektech. A nic tomu nebrání. Co vlastně chcete diskutovat s vývojáři Wikidat?
data v JSON ohledně registru Krameriu od Jana Rychtáře)
Seznam Krameriu vcetne kodu se da z Registru dostat taky v JSONu - http://registr.digitalniknihovna.cz/libraries.json
Skim (diskuse) 20. 6. 2016, 14:56 (UTC)
Ještě k verzím - aktuálně jsou mezi knihovnami používány verze 3, 4 a 5. Registr pracuje jen s knihovnami, resp. Kramerii, využívajícími verzi 4 a vyšší. Naopak naše šablony vizuálně nerozlišují verze vůbec, interně jen 3 vs. 4+, což rovněž do jisté míry limituje (znovu)použití příslušných dat.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 6. 2016, 00:19 (UTC)
Používá se verze 3 (ID digitální knihovny je Sigla instituce). Verze 4 se používá 1 (vugtk). Zbytek je verze 5. Pokud to přesuneme na Wikidata, tak tam verze klidně může být. Z hlediska šablony potřebujeme vědět jestli je to 3 nebo 4+ (hledisko tvorby URL). Skim (diskuse) 20. 6. 2016, 14:56 (UTC)

Prosba[editovat]

Stránka cs:w:Wikipedie:Pod lípou (sesterské projekty) na české Wikipedii by měla obsahovat odkaz na místní hlavní diskusní fórum a případně krátký medailonek o tomto sesterském projektu (viz stávající medailonky). Některé medailonky jsou však velmi neaktuální, např. obsahují „aktualitu“ o překročení milníku 1000 stránek z roku 2009 (který už asi dávno byl překonán), a některé zcela chybí. Proto bych chtěl poprosit, jestli by kdokoliv ze zdejší komunity nepomohl a neaktualizoval (případně nevytvořil chybějící) medailonek o tomto projektu a o místním hlavním diskusním fóru. Pokud píšu na chybnou stránku, neváhejte přesunout. --Dvorapa (diskuse) 19. 6. 2016, 13:09 (UTC)

Zobrazování více poem za sebou.[editovat]

Zdravím, mohli byste správci změnit chování <poem> tak, aby dvě poem za sebou neplavaly vedle sebe? Skim (diskuse) 27. 6. 2016, 10:36 (UTC)

Obávám se, že problém není v tom, že by nemohli, ale že nechtějí. Tedy alespoň jeden z nich. Mimochodem nesmyslné řazení poemů do řádku nastává nejen v případě dvou poemů za sebou, ale i v případě poemu vloženého do reference.--Shlomo (diskuse) 29. 6. 2016, 10:33 (UTC)
Ještě můžeme vytvořit šablony pro začátek a konec bloku (div) báseň a bude to sémantický nejsprávněji, tzn. bude na začátku celé básně <div class="poem"> a na konci </div> a mezi tím celá báseň. Půjde to používat v proofreading extenzi i bez ní.
Ta argumentace Dannyho proti proofreading extenzi je animozita. Má praktická zkušenost s texty, které jsem už přepsané dal do proofreading extenze byla a je taková, že jsem našel jednotky chyb a objevil jsem paskvil Broučci (1968). :-) Proofreading extenze jasně vylepšuje kvalitu a zlepšuje spolupráci. Zbytek jsou technické cukrlinky. Skim (diskuse) 29. 6. 2016, 11:43 (UTC)
To by snad mohlo fungovat, pokud by se tomu obalovacímu divu nastavil styl white-space:pre. Možná ho pak bude nutné u poemu naopak zrušit, aby ho nepodědil (<poem style="white-space:normal">), bylo by třeba vyzkoušet, jak se to bude chovat v hlavním jmenném prostoru a jak v NS Stránka. A pozor, nepoužívejte class="poem", protože ten už je použit uvnitř jednotlivých bloků poem a způsobilo by to zmatek. BTW na sémantice to nic nezmění (ani k lepšímu, ani k horšímu), protože element div (byť označený třídou) nenese sémantický význam.
Jinak přehled dalších řešení, která napadla mě:
  1. Nastavit poemu inline styl: <poem style="display:block">…
  2. Obalit poem samostatným divem (což jsem u několika básní udělal a Dannymu B. se to nelíbilo)
  3. Přidat před poem tvrdé odřádkování (<br/>; nejlépe ale pomocí šablony, která se pak dá v případě potřeby jednou editací vyprázdnit - pro případ, že by ten společný css nakonec nějaký správce přece jen opravil).
  4. Opravit si css ve svém uživatelském souboru. To ovšem opraví zobrazování jen tobě, ostatní (zejména neregistrovaní) uživatelé mají nadále smůlu.
Zdravím, --Shlomo (diskuse) 29. 6. 2016, 14:40 (UTC)
Rozumím tomu co říkáš. Podle mě je zásadní otázka proč se element <poem> převádí na <div>, který je „inline-block“? Měj se hezky. Skim (diskuse) 30. 6. 2016, 08:45 (UTC)
<poem> není součástí HTML, je to syntaxe mediawiki (resp. její rozšíření). Čili je potřeba z toho vygenerovat nějaký HTML výstup, a autoři extenze to naprogramovali, jak to naprogramovali, tedy jako odstavec s řádky oddělenými pomocí <br />, to celé obalené do příslušně označeného divu pro snadnější stylování. Nastylování jako inline-block už je výsledek lokálního kutění a zřejmě souvisí se snahou umístit v básních oddělovače na střed. A jelikož je to ukutěno v MediaWiki:Common.css, nikdo jiný než správci to změnit nemůže.--Shlomo (diskuse) 30. 6. 2016, 14:55 (UTC)
Není třeba vymýšlet další (nota bene krkolomná a obecně špatná) řešení. Správný postup jsem již opakovaně popisoval. To, že jej odmítáte akceptovat, jen stále blokuje vyřešení stávající situace.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 1. 7. 2016, 21:49 (UTC)
Tak ono to není o tom "něco opakovaně popisovat", ale respektovat přání komunity. O tom wiki je, wiki není diktát.--Juandev (diskuse) 19. 7. 2016, 21:30 (UTC)
Ještě můžeme vytvořit šablony pro začátek a konec bloku (div) báseň a bude to sémantický nejsprávněji, tzn. bude na začátku celé básně <div class="poem"> a na konci </div> a mezi tím celá báseň. - A co myslíte, že je/dělá <poem>...</poem>? ;-)
Ad animozita: Nikoliv. Pouze objektivně měřitelnými kritérii reálně podložená nespokojenost s funkčností. Mimochodem, před několika dny jsem mluvil s vývojářem onoho rozšíření - sám si je vědom, že je v mnoha ohledech špatné a že asi nejlepší by bylo některé části z gruntu přepsat. To, že vy nenacházíte žádné chyby, ještě nijak neimplikuje, že je tam nenacházejí jiní, ergo že tam nejsou. Jeden z klíčových problémů je transkluze pomocí <pagelist />, kde je výsledný kód k dalšímu zpracování v podstatě nepoužitelný, nebo jen se značnými obtížemi. Užitečnost možnosti přepisu textu s předlohou vedle editačního okna nikdo nerozporuje, avšak i tato část rozšíření má své nedostatky v podobě nutných obezliček na začátku či konci textu např. k vynucení zalamování, (ne)rozdělování slov, nebo zmiňovaná nutnost sémanticky nesprávných několika poemů za sebou atd.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 1. 7. 2016, 22:01 (UTC)
@Danny B.:Já vím, že to <poem>...</poem> dělá. Ale nefunguje to v proofreading systému. Proto to řešíme. Takže co?
ad animozita a jiné) To si dost nerozumíme, protože já nikde netvrdím, že tam nejsou chyby! Je ovšem rozdíl mezi Vámi a mnou v tom uživatelském používání. Vy jasně říkáte „nepoužívat vůbec“, já říkam používat a chyby opravit a hledat řešení. Mě se nelíbí ten Váš přístup, kdy blokujete. Nemám problém s hledáním řešení a děláním to „dobře“. A pokud to kdokoliv opraví, tak rád opravím ty díla na novější verzi. Skim (diskuse) 13. 7. 2016, 21:55 (UTC)

Čtyřtečky, pětitečky, dvojité trojtečky…[editovat]

@Skim Jelikož je to téma obenějšího dosahu, zahajuji diskusi rovnou zde.

Podle doporučení ÚJČ se má jako výpustka používat znak "tři tečky" (aka "výpustka" či "trojtečka"). Ne dvě, ne čtyři, ne více, ale právě tři. Jedinou výjimku připouští ústav tam, kde počet teček je nositelem nějakého významu (např. naznačuje počet vypuštěných písmen), v kterémžto případě se pak (celkem logicky) nepoužívá "trojtečka", nýbrž příslušný počet samostatných teček.

Ve starších publikacích však tato zásada není vždy dodržována a setkáváme se s prostými výpustkami tvořenými různými počty teček. Otázkou je, zda se v takové situaci držet přesného počtu teček v předloze, nebo použít "moderní" trojtečkovou výpustku.

Osobně bych se přimlouval za používání "trojtečky" v souladu se současným názorem ÚJČ z těchto důvodů:

  1. Sémantický význam těchto sekvencí teček je označení vypuštěné části nebo přerývané mluvy, což je význam odpovídající znaku výpustka, který je dnes realizován v podobě tří teček. Pokud dřívější typografie připouštěla realizaci odchylnou (je to možné, nevím…), pak by přepis "věrný předloze" měl použít znak se sémantickým významem "archaická výpustka n-tečková". Jelikož takový znak (pokud vím) neexistuje, je jedno i druhé řešení pouze náhražkou, která nebude plně odpovídat předloze. Trojtečka přitom zachovává alespoň sémantický význam, který se v sekvenci teček vytrácí.
  2. Sekvence několika teček ani graficky neodpovídá přesně podobě výpustky, rozestupy mezi samostatnými tečkami jsou zpravidla odlišné od rozestupů jednotlivých teček v "trojtečce". Sazeč v XIX. stol. si mohl uhlídat, aby sekvenci např. pěti teček prostrkal správnými mezerami; na webu je to závislé na fontech, které má uživatel nainstalované, a uhlídat to prakticky nejde.
  3. Počty teček kolísají často i v rámci jednoho díla či jedné kapitoly. Drželi-li bychom se přesného počtu teček v předloze, pak musíme řešit, zda v místech, kde jsou náhodou zrovna tečky tři, použít (sémanticky správný) znak trojtečky, nebo jej rozepsat do tří samostatných teček (jednotně se systémem užitým ve zbytku díla).

Najdou se samozřejmě jistě i argumenty pro samostatné tečky; momentálně mě napadá, že různý počet teček by mohl opticky vyjadřovat kratší či delší prodlevu v promluvě, popř. kratší či delší vypuštěný úsek textu. Je to ovšem (jak naznačuje použitý kondicionál) pouhá spekulace.

Každopádně se domnívám, že sestavování "pětitečkové výpustky" z trojtečky a dvou samostatných teček (…..) je řešení nejméně vhodné. Pokud by převážil názor, že pět teček v předloze, musí být reprezentováno pěti tečkami na Wikizdrojích, pak je zapišme raději jako pět teček (.....), je to menší zlo.--Shlomo (diskuse) 28. 6. 2016, 17:28 (UTC)

@Shlomo:Ahoj. Já jsem jednoznačně pro to psát do textu to, co je v tom přepisovaném textu napsáno v originále. Takže pokud tam jsou 3 tečky, tak píšu trojtečku, jinak jsem většinou psal tečky jednotlivě. Ty jsi mi v tom textu přepsal ty tečky na trojtečku, tak jsem jenom dodal chybějící tečky. A byl bych pro implementaci šablony na to (viz anglická s:en:Template:Ellipsis). Tenhle můj názor se opírá o to, že nebudeme zasahovat do díla a necháme ho co nejvíce autorsky přesné. V opačném případě jsme na velmi tenkém ledě a nedovedu si představit, jak to budeme rozlišovat. Ono celý systém přepisování s tím, že máme skeny, do toho celého sedí. Rozumím tomu, že to může být někdy složité a tím pracné, potom lze tolerovat nepřesnosti do doby, než to někdo dodělá.
Abych uvedl nějaké příklady, tak třeba Broučci jsou autorské dílo z roku 1968 sic!. Je tam kombinace dvojích typů uvozovek sic!. Oproti vydání z roku 1919, které přepisuji a rozhodně není první, je tam celá řada změn (tipl bych tak 20 typů změn) sic! Např. slovo roždí → roští, vynechávání částí vět, nahrazování starých slov. Takže z toho vyjde autorský paskvil nejvyššího kalibru.. A je to kombinaci ignorance na mnoha úrovních.
Pokud se chceme bavit o sémantice, tak tady vidím několik sémantik 1) HTML zápis 2) Významovou (např. odkazy v OSN, rozlišení báseň vs próza, aj.) 3) Sazbu 4) Datovou (např. pokud budu přepisovat slovník, bylo by dobré to moci strojově zpracovat a mít třeba aplikaci slovník). Jsem pro to respektovat všechny tyhle sémantiky, což šablonama v pohodě jde. Navíc z toho jde vygenerovat i unifikovaný formát ala konverze „......“ na „…“.Skim (diskuse) 28. 6. 2016, 18:02 (UTC)
Jenomže „to, co je v tom přepisovaném textu napsávno v originále,“ tady do textu napsat nemůžeme, protože v originále je „výpustka tvořená pěti tečkami“, kterou současná typografie ani Unicode nezná. Můžeme ji nahradit buď pěti tečkami, které netvoří (sémanticky) výpustku, pouze ji graficky napodobují; nebo ji můžeme nahradit výpustkou, která má ale tři tečky namísto pěti. Obě řešení dávají jakýsi smysl, já považuji z důvodů výše uvedených použití výpustky za řešení vhodnější, proto jsem to přepsal. Pokud to vrátíš na pět (čtyři, sedm, jánevímkolik) teček, nebude se mi to líbit, ale dokážu s tím žít. Ale trojtečku se dvěma tečkami a podobné patenty považuji za paskvil (koneckonců sám asi vidíš, jak divně to vypadá v neproporcionálním fontu…
K té anglické šabloně: V dokumentaci k ní uvádějí, že … usage is not recommended. Please use an ellipsis (&hellip; …) preferentially unless there is a stylistic reason to not do so. Navíc ta šablona prokládá tečky nedělitelnými mezerami, což může v prostředích, která umějí nedělitelné mezery v oboustranně zarovnaném bloku textu roztáhnout, dopadat docela zajímavě.
K těm Broučkům: těžko to může být autorské dílo z roku 1968, když autor byl v té době už dávno po smrti. Uvedení díla do souladu se zásadami soudobé typografie, popř. s typografickými standardy vydavatele, rozhodně nelze považovat za zásah, který by snižoval hodnotu díla ve smyslu § 11 odst. 5 AZ. Dokonce bych šel ještě dál, a řekl bych, že čistě typografické úpravy nejsou ani změny nebo jiné zásahy do díla ve smyslu § 11 odst. 3 AZ, které by za života autora podléhaly povinnosti autorizace. V případě Wikizdrojů (a stejně tak i Broučků z osmašedesátého) je sice odst. 3 irelevantní, protože autoři jsou buď již po smrti, nebo udělili ke zveřejnění a úpravě textu příslušnou licenci; nicméně jej můžeme brát v úvahu jako vodítko pro naše (=Wikizdrojařské) vnitřní potřeby.
Tomu poslednímu (ne)odstavci o sémantice/sémantikách (?) žel příliš nerozumím a nejsem s to na něj reagovat :( --Shlomo (diskuse) 29. 6. 2016, 10:21 (UTC)
Já nemám problém tam dát „.....“ nebo {{...|5}}, které s tím něco udělá. Případně zabalené v <span class="dots"></span>, ať je to sémanticky správné (myšleno ať máš rozlišeno, že je to výpustka). Problém mám a mám ho trvale s tím dělat s tím textem cokoliv jiného než je v té knize. To by totiž znamenalo „.....“ → „…“, „»“ a jiné → „„“, FooFoo, to co děláš v knihách se sekcemi a další a další. Kde se to zastaví? Až se změní typografie, to budeme zase přepisovat? Až se změní prostředky zobrazování/HTML to budeme zase přepisovat? To je koncepční problém. To nelze dělat nějak polovičatě. Tím totálně zničíš duch knihy, záměr autora. Jestli tohle fakt chceš, tak já se toho nebudu účastnit. Mě je z toho prostě špatně. To co jsem tady zatím chtěl dělat a dělám je ukázat, jak kniha může vypadat a myslím, že je to hezké. Má to ještě mouchy. Každopádně jediný argument proti tomuhle byl problém ve čtečkách, kde na mé připomínky nikdo nereagoval.
Konkrétně) Když napíšu <span class="dots">.....</span> a označím to sémanticky jako výpustku, tak je to v pořádku. To „…“ taky někdo označil, že je to výpustka. A argumentovat, že jenom „…“ je správně, je totalní hovadina. Co na ne utf-8 výstupech? Když z toho budu dělat výstup, třeba i v CSS, tak můžu cokoliv v class="dots" nahradit např. „…“, když to chci. Když nechci, nechám jiný obsah, ale nezavřu si dveře unifikací.
Já nerozumím tomu, proč je tohle problém? Že tě to vizuálně štve? To vlastně říkáš „nebude se mi to líbit, ale dokážu s tím žít“. To tě ale musí štvát všechno. Původní knihy? Uff. Dovedu tomu porozumět, taky mě štvou knihy vytištěné z wordu oproti třeba TeXu. Když koukám na ty knihy co přepisuješ, tak pro mě to jednoznačně toho ducha ztrácí.
Ad Broučci) V MZK to někdo ledabyle komentoval, že to není volné. Já tohle fakt nechci řešit, uvedl jsem to jako příklad manipulace s textem mezi vydáními a zároveň v přepisu (není to konzistentní). V zásadě to beru pragmaticky, výstup je pro mě paskvil, takže do něj ani nebudu zasahovat a pokud to nikdo právně nezpochybní, tak to tam bude ležet. Skim (diskuse) 29. 6. 2016, 11:30 (UTC)
To je ovšem omyl. <span class="dots">.....</span> je po sémantické stránce stále pět teček, nikoli výpustka. Mimochodem zvolené označení třídy "dots" znamená "tečky", nikoli "výpustka". Ale i kdybys pojmenoval příslušnou třídu elipse, byl by to sice jakýsi náznak, ale po sémantické stránce se nic nemění. Jediné vylepšení je, že se takto zapsané tečky dají pomocí css nebo skriptu snadněji nahradit za výpustku.
O nahrazování uvozovek tu nikdo nemluvil, ani k němu není důvod. Boční uvozovky v Unicodu existují, jsou tam definovány jako uvozovky, a dokonce ani ÚJČ proti nim v zásadě nic nenamítá. Teprve kdyby v nějaké knize byly použity boční uvozovky, které mají tři zobáčky místo dvou, pak bychom museli řešit, čím tento v Unicodu nedostupný znak nahradit. Stejně tak tu nikdo nenavrhuje ani neprosazuje nahrazování šablony {{Prostrkaně}} za kurzívu (BTW žádný sémantický význam nenese ani jedno, ani druhé; obojí definuje pouze grafickou stránku zobrazení). Narážku na "to, co dělám v knihách se sekcemi" v tomto kontextu vůbec nechápu; <section/> jsou pouze technickým nástrojem, jak parseru napovědět, který text inkludovat a který ne. V předloze nejsou a na výstupu se nijak nezobrazují.
To „…“ označuje jako výpustku Unicode. Ten stejný Unicode, který definuje významy ostatních používaných znaků, včetně písmen. Pokud nebudeme zohedňovat sémantický význam znaků definovaný používaným standardem, nepoznáme rozdíl mezi uživatelem Uživatel:Skim a uživatelem Uživatel:Ѕkіm, protože oba dva vypadají stejně.
Jinak podle Wikizdroje:Co jsou Wikizdroje jsou wikizdroje sbírkou textů, nikoli duchů knih. Kdo si chce vychutnat "ducha knihy" čišícího z grafické a typografické úpravy, může si stáhnout knihu v naskenované podobě (je-li dostupná), kde má zachovaný i původní řez písma, výšku řádků, odsazení odstavců a někdy i ohnuté rožky a zažloutlé stránky. Wikizdroje k tomu prostě nejsou uzpůsobeny.
Ad Broučci: pokud to nechceš řešit, neměls to tady otevírat. Autorská práva se řídí příslušnými zákony a mezinárodními smlouvami, ne tím, co "někdo v MZK ledabyle komentoval". Ohledně Broučků z 1968 je pro ČR relevantní český autorský zákon, podle něhož osobnostní práva zanikla, majetková práva k textu rovněž a majetková práva k Trnkovým ilustracím trvají - proto tu nemůžeme mít (a nemáme) kompletní sken; mohli bychom tu mít sken s odstraněnými obrázky (pak ovšem kniha ztratí "ducha"…)--Shlomo (diskuse) 29. 6. 2016, 17:57 (UTC)
Ok, rozumím tomu co říkáš. Neshodujeme se technicky ani koncepčně. Zkusím si to ještě promyslet, protože v některých mých úvahách jsou chyby. Myslím, že tohle téma by stálo na nějakou stať. Já ty inkriminované pětihvězdičky dočasně změním na pět teček a necháme to otevřené. Stejně, dokud to jasně nedořešíme, nemá to výsledek. Jestli souhlasíš? Zatím dík. Skim (diskuse) 30. 6. 2016, 08:55 (UTC)
Ať už bude zvoleno jakékoliv technické řešení, vizuální výstup by dle mne měl pokud možno odpovídat originálu. Autor z nějakého důvodu nezvolil 3 tečky, ale 5 teček, a není naším úkolem pátrat, proč tak učinil. Naším úkolem je zachytit a zprostředkovat čtenáři originál, nikoliv dávat originálnímu obsahu moderní typografii (a tu pak s každou změnou současné typografické normy zase aktualizovat). Původní typografie nese také nějakou informaci, a neměli bychom čtenáře o ni ochuzovat. Jan.Kamenicek (diskuse) 30. 6. 2016, 11:19 (UTC)

V rámci téhle diskuze mě napadla jedna věc, jestli pro opravy chyb v přepisovaných textech nevytvořit {{Errata}}, která by měla parametry původní slovo, opravené slovo a pak třeba odkaz na stránku oprav, pokud tam je. Pak by šlo jednoduše najít všechny opravy, byť malé. Navíc by ta šablona mohla generovat redakční poznámku, s tím, že by šla zakázat v případě jednoduchých oprav. Skim (diskuse) 30. 6. 2016, 09:06 (UTC)

Něco ve stylu pl:Szablon:Korekta? To bych byl pro. Byť předchozí debatu to úplně nevyřeší, ale bylo by to užitečné v mnoha jiných situacích.--Shlomo (diskuse) 30. 6. 2016, 15:08 (UTC)
Super :-) Kouknu na to. Dík. Myslel jsem to tak, že mě to napadlo při přemýšlení nad tou minulou debatou. Nic to s ní nemá společného :-) Skim (diskuse) 30. 6. 2016, 17:38 (UTC)

Autor:Henryk Sienkiewicz[editovat]

Dovolil bych si jej navrhnout jako autora měsíce pro listopad 2016 namísto aktuálně připraveného Františka Josefa I. Výročí mají oba stejně kulaté a Sienkiewicz se mi jeví být jakožto autor přece jen výraznější osobností (čímž nechci znevažovat význam Jeho Veličenstva v jiných oblastech). Problém vidím spíše v tom, že z bohatého Sienkiewiczova díla zde nemáme prakticky NIC (krom jedné kapitoly Křižáků, což je na autora měsíce zoufale málo...) Zdroje by byly, otázkou je, zda dokážeme spojit síly a něco do listopadu připravit. U Poláčka se to zadařilo; zkusíme to zopakovat?--Shlomo (diskuse) 5. 7. 2016, 21:36 (UTC)

Jak to vidím, tak tam asi raději necháme přece jen toho FJI.--Shlomo (diskuse) 1. 9. 2016, 19:06 (UTC)

Šachové úlohy[editovat]

Když už tu máme Kategorie:Hádanky, mohou se zde objevovat i šachové úlohy? A pokud ano, bylo by možné nainstalovat nebo importovat nějaký nástroj pro zobrazování šachových diagramů? --Shlomo (diskuse) 7. 7. 2016, 11:45 (UTC)

Nejspíš ano, ale byl by nejprve příklad? Extenze ne, modul nejspíš ano.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 7. 7. 2016, 12:40 (UTC)
OK. Připravím si na pískovišti nějakou příkladnou testovací bábovičku. Jak jsem se díval, tak na většině wiki se to řeší (pokud vůbec, tak) šablonou/modulem - takže to asi má nějaký význam...--Shlomo (diskuse) 7. 7. 2016, 13:01 (UTC)
Příklad k otestování zde. --Shlomo (diskuse) 7. 7. 2016, 14:45 (UTC)
Myslel jsem spíš příklad scanu a zdroje... Konkrétně mi jde o to, že mi nepřijde úplně vhodné mít tu pár náhodně vybraných šachových úloh z několika různých zdrojů. Pokud by se sem měla dát systematicky některá volná knížka šachových úloh, pak jistě ano.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 7. 7. 2016, 14:57 (UTC)
Podobně jako se sem občas vkládají jen jednotlivé články z různých časopisů, aniž by se přebral celý časopis, tak by mi nevadilo ani, pokud by sem byla občas z nějakého starého periodika vložena izolovaná šachová úloha. Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 7. 2016, 15:12 (UTC)
@Danny B.: Odkaz na sken/zdroj máte v textinfoboxu toho příkladu. Příklad má číslo 1454, takže ve Světozoru se jich najdou stovky a předpokládám že většina z nich je autorsky volná (a nezanedbatelná část jistě i doložitelně, tedy PD-old-70). Nehledě na to, že šachové úlohy byly zveřejňovány i v dalších časopisech, nebo i knihách. Nemohu samozřejmě garantovat, že se tomu někdo bude systematicky věnovat; mohu jen predikovat, že pokud na to nebude vhodný nástroj, nikdo se tomu systematicky věnovat nebude ;)
BTW co brání tomu, aby se zde šachové úlohy objevovaly jednotlivě (tak jako ony hádanky nebo třeba písně, nekrology či církevní proslovy)? A výběr koneckonců nemusí být nahodilý, může být navázán na potřeby jiných projektů (wikipedický článek o určitém šachistovi, určité šachové škole, apod.).--Shlomo (diskuse) 7. 7. 2016, 16:00 (UTC)
P.S. w:Kategorie:Šachoví skladatelé - k mnohým z nich by bylo možno doplnit menší nebo i větší ukázky z tvorby, zrovna na Traxlerovy práce jsem při brouzdání Světozorem několikrát narazil. Wikipedisté ovšem budou (oprávněně) argumentovat, že obsah tohoto typu patří sem - jak už se mi stalo u ukázek z básnické tvorby...--Shlomo (diskuse) 7. 7. 2016, 16:29 (UTC)

Diskutujte návrh Strategického plánu Wikimedia ČR 2017–2020[editovat]

Wikimedia ČR je spolek, jehož cílem je podpora a propagace projektů Wikimedia. V rámci profesionalizace naší organizace připravujeme Strategický plán Wikimedia ČR 2017–2020, důležitý dokument, který má směřovat naši činnost v následujících 4 letech. Co by podle se mělo v strategickém dokumentu objevit? Na které cíle bychom se v následujících letech měli soustředit a pomocí jakých kroků bychom jich měli dosáhnout? Prosím pomozte nám napsat co nejlepší strategický plán. Děkuji, --Vojtěch Dostál (diskuse) 24. 7. 2016, 07:50 (UTC), předseda rady spolku.

Save/Publish[editovat]

Whatamidoing (WMF) (talk) 9. 8. 2016, 18:03 (UTC)

Vícejazyčné prohlížení[editovat]

Příklad: https://cs.wikisource.org/wiki/Duch_N%C4%9Bmecka/Boj_s_drakem?match=de Skim (diskuse) 23. 8. 2016, 11:59 (UTC)

Nevím jak ostatní, ale já bohužel nedisponuji vašimi myšlenkovými pochody, takže netuším, oč vám tímto příspěvkem jde...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 8. 2016, 12:56 (UTC)
Pro Britannicu je to pěkné srovnání... :). --Lenka64 (diskuse) 23. 8. 2016, 16:35 (UTC)
Pro mě je tahle funkce novinkou, proto jsem to tady napsal. Zmiňovali to na mailing listu. Každopádně to není moc použitelné v případě, že tam jsou stávající infoboxy (ať na německé, tak na české verzi), které mají float:right. V české to navíc naráží na nevyřešené zobrazení přes <poem>. Skim (diskuse) 24. 8. 2016, 05:33 (UTC)
Ad novinka: A to ji zde přitom máme popsánu v nápovědě (… v druhém suterénu na konci neosvětlené chodby za dveřmi s nápisem „Pozor levhart“…) ;) --Shlomo (diskuse) 24. 8. 2016, 11:49 (UTC)
Aha, takže to bylo upozornění na funkci. Pak by asi bylo vhodnější napsat o pár slov více, např. "Víte že jde prohlížet dílo i vícejazyčně?" Díky. Takhle totiž jeden neví, jestli jste upozorňoval na nějakou chybu nebo co, obzvláště když - jak už Shlomo psal - je to funkce, která je tu prakticky od počátku...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 25. 8. 2016, 12:04 (UTC)

Skrytí básně Cedr[editovat]

Prosím správce, aby skryli Stránka:Karel_Dostál-Lutinov_-_Duch_Německa_-_1917.djvu/139, autor ještě není volný. Skim (diskuse) 25. 8. 2016, 10:58 (UTC)

To bude celkově problematičtější - tím pádem totiž nemůže být volný ani ten djvu scan v té současné podobě. Tzn. bude třeba nahrát nový, který bude mít příslušnou stránku (stránky) prázdnou (nikoliv vynechanou, aby se následně nemuselo přečíslovávat), eventuálně s upozorněním, že to není volné, a stará verze toho scanu se bude muset skrýt, resp. smazat.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 25. 8. 2016, 11:59 (UTC)
Technicky tohle je jednoduché provést, takže pokud se dohodneme, že to provést mám, můžu. Skim (diskuse) 25. 8. 2016, 13:02 (UTC)
@Blahma:@Jan.Kamenicek:Druhá věc je, jestli tohle je skutečně potřeba? Včera jsme to diskutovali na srazu Wikipedie v Brně a docházíme k názoru, že jako souborné dílo by to mohlo zůstat tak, protože to skutečně volné být může. Viz např. chování MZK v tomto, podepřené jejich právním názorem. Což také říká, že přepsání, či vytržení na Wikizdroje nelze. Skim (diskuse) 25. 8. 2016, 13:02 (UTC)
Brněnský Wikisraz jsem (opět) propásl, tak nevím, k jakému názoru jste tam došli, nicméně text AZ je poměrně jednoznačný (§ 5): Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených. Tedy pokud majetková práva k autora k zařazenému dílu trvají, nemůže o ně být připraven tím, že někdo zařadí jeho dílo do díla souborného.--Shlomo (diskuse) 25. 8. 2016, 14:32 (UTC)
To se teda zdá být jasné. Zjištuji, co vlastně ten druhý výklad znamená. Dík. Skim (diskuse) 25. 8. 2016, 18:52 (UTC)
Třetí věc je, jak se chovat v dílům, kde není zřejmé, kdo autor je, případně kdy zemřel? Skim (diskuse) 25. 8. 2016, 13:02 (UTC)
Obecně platí, že odpovědnost za ověření "volnosti" díla nese ten, kdo je chce použít. Commons se toho, pokud vím, drží důsledně a požaduje u každého díla pozitivní prokázání volnosti nebo licence. České wikizdroje používají "pseudolicence" PD old 100 a PD old 140, které označují vysokou míru pravděpodobnosti, že dílo je volné, ač to nemůžeme doložit věrohodnými zdroji. Ani 140 let však nepředstavuje úplnou jistotu (dílo, které autor publikoval ve svých 15 letech a dožil se poté požehnaných 105 let věku je chráněno ještě 160 let po zveřejnění...), takže použitím těchto licencí vědomě podstupujeme určité (u PD-old-140 snad zanedbatelné) riziko.
Jediné, co by snad mohlo být v některých případech ku pomoci, je § 27 odst. 9 AZ, který řeší "dílo, jehož autor není určen", která jsou chráněna 70 let od zveřejnění (tedy obdoba PD-anon-70). Ovšem na která díla se tento paragraf vztahuje, o tom se můžeme dohadovat stylem "dva právníci, tři názory".--Shlomo (diskuse) 25. 8. 2016, 15:38 (UTC)
Jo, dík, tohle je teda v pohodě. Pokud jsou tam neznámí autoři, tak ty jejich části můžu zveřejnit 70 let po vydání. Skim (diskuse) 25. 8. 2016, 18:52 (UTC)
Na ten odst. 9 pozor, to se týká osiřelých děl, což je sice hezká konstrukce, ale pro nás prakticky nepoužitelná, protože řešení osiřelých děl je s našimi představami o svobodných dílech poněkud nekompatibilní. (Byť reálně vzato bychom se všemi díly typu „PD-anon-70“ měli nakládat jako s osiřelými, pokud nemáme explicitní informace, že dílo bylo zveřejněno úmyslně anonymně [oproti tomu, že jen neznáme autora].) --Mormegil (diskuse) 6. 9. 2016, 13:59 (UTC)
To jste to, kolego, trochu zamotal. § 27 odst. 9 neřeší podmínky užití osiřelého díla v době, kdy je autorsky chráněno (ty řeší § 37a a jak správně dovozujete, s licencemi vyžadovanými na wikiprojektech tyto podmínky nejsou slučitelné), nýbrž řeší otázku, po jakou dobu jsou tato díla vůbec autorsky chráněna. Jmenovitě pro tu skupinu osiřelých děl, jejichž autor "není určen", stanovuje dobu trvání majetkových autorských práv stejně (pardon, "obdobně") jako u děl anonymních a pseudonymních, tj. 70 let od oprávněného zveřejnění. Po uplynutí této doby lze u těchto děl "pseudolicenci" PD-anon-70 použít, a to dokonce i v případě, že pozitivně/explicitně víme, že dílo není anonymní ve smyslu § 7. Podotýkám, že se to týká autorů "neurčených", neplatí to pro autory "určené, leč ani po důsledném vyhledávání nenalezené". Přičemž hranice mezi těmito dvěma skupinami mi není úplně jasná.--Shlomo (diskuse) 6. 9. 2016, 18:32 (UTC)
Jinak prosím, takovéto žádosti na vkládat na Wikizdroje:Nástěnka správců, která je k tomu určena. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 25. 8. 2016, 12:06 (UTC)
ok. Skim (diskuse) 25. 8. 2016, 13:02 (UTC)

Standardní citační šablony[editovat]

Nevím přesně, jak tady funguje citační aparát, ale zdá se, že se liší od ostatních projektů Wikimedia a šablony pro standardizaci citací jako Citace monografie apod. tady nefungují. Přitom něco jako Wikizdroje:Reference nebo Wikizdroje:Citace jsem nenašel, takže nevím, jak postupovat a jaká mají Wikizdroje v tomto specifika. Proto prosím o nápovědu, jak postupovat v tomto případě, aby se text i citace zobrazovaly standardně. Díky. --Palu (diskuse) 25. 8. 2016, 12:19 (UTC)

Viz též #Odkazování na stránce autora. Jinak jsem na nástěnce správců požádal o import příslušných šablon, takže uvidíme. --Shlomo 25. 8. 2016, 14:00 (UTC)

RevisionSlider[editovat]

Birgit Müller (WMDE) 12. 9. 2016, 14:56 (UTC)

Kategorie autorů - fáze 1[editovat]

Rád bych vyčistil kategorizační podstrom autorů, který je v poněkud neutěšeném stavu. Práce je tam dost, rozdělím si to do několika fází.

V první fázi:

  • Navrhuji zrušit Kategorie:Všichni autoři - máme tříděné příslušné podkategorie Kategorie:Autoři:Abecedně, takže zřejmě není důvod mít všechny autory na jedné hromadě.
  • Zároveň bych rád předělal abecední kategorizaci autorů tak, aby byla podobně jako ve Wikicitátech - tj. řadilo se v příslušných písmenných kategoriích podle druhého písmene. Rovněž by její názvosloví mělo zapadat do stávajícího kategorizačního systému.

Pokud nezazní nějaký pádný argument proti, v nejbližší době se do toho pustím.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 20. 9. 2016, 03:45 (UTC)

Creative Commons 4.0[editovat]

Dobrý den, rád bych vás jménem Nadace Wikimedia požádal o zpětnou vazbu k plánovanému přesunu všech projektů Wikimedia z licence CC BY-SA 3.0 na CC BY-SA 4.0. Diskuze proběhne v termínu 5. října - 8. listopad. Věříme, že získáme širokou paletu názorů a pohledů. Pokud vás toto téma zajímá, prosím, diskutujte na Meta-Wiki. Joe Sutherland 6. 10. 2016, 00:02 (UTC)

Poučení z krizového vývoje[editovat]

Zdravím všechny. Je Poučení z krizového vývoje volným dílem jako politický projev (PD-manifesto) nebo jako úřední dílo (PD-CZ)? --Venca24 (diskuse) 2. 11. 2016, 07:46 (UTC)

Zajímavá otázka. Fakt, že se jedná o dokument vydaný politickou stranou a nikoli státními orgány, naznačuje, že se o úřední dílo nejedná. Je však třeba zohlednit tehdejší propojení struktury KSČ se státní mocí, které bylo i formálně potvrzeno v čl. 4 tehdejší ústavy. Krom toho výčet vymezující úřední díla v § 3 AZ je demonstrativní a rozšiřuje definici na všechna jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany. Historické dokumenty ÚV KSČ významně ovivňující tehdejší (a nakonec i součaný…) veřejný život včetně fungování státní moci jsou jistě typickým případem, kdy takový veřejný zájem dán je. Takže dle mého názoru lze PD-CZ použít.--Shlomo (diskuse) 2. 11. 2016, 08:09 (UTC)

Prosím obnovit své heslo (Please reset your password)[editovat]

Máme problém s útočníky, kteří zabírají uživatelské účty s vyššími oprávněními (například správců, byrokratů, revizorů). Zdá se, že by to mohlo být způsobeno slabými či opakovaně použitými hesly.

Členové komunity spolupracují na řešení tohoto problému s členy několika týmů nadace.

Mezitím žádáme, aby si všichni prověřili hesla, která si zvolili pro své účty na wiki. Pokud víte, že jste si vybrali slabé heslo nebo máte heslo, které používáte někde jinde, změňte si je prosím.

Používejte silná hesla – dlouhá osm či více znaků a obsahující písmena, čísla a jiné znaky. Joe Sutherland (diskuse) / MediaWiki message delivery (diskuse) 13. 11. 2016, 23:22 (UTC)

Je stahování dokumentů z krameria stále obtížné?[editovat]

Stahoval jste někdo nějakou knihu z krameria v poslední době? Jaká to byla zkušenost? Když jsem dříve zkoušel, tak to bylo u vícestránkových dokumentů/knih obtížné, protože kramerius dovoloval jen generovat pdf o 20 stránkách zároveň. Je to stále tak nebo již lze (zatím jsem nepřišel nato jak) knihy stahovat vcelku a jednoduše? --Wesalius d|p 2. 12. 2016, 07:45 (UTC)

Zdravím. Já si na to udělal skript. Skim (diskuse) 26. 1. 2017, 00:11 (UTC)

Jmenný prostor Překlad[editovat]

Všiml jsem si až teď, že na en.wikisource mají (už několik let) jmenný prostor Translation (114), určený pro překlady publikovaných cizojazyčných děl vytvářené komunitou Wikisource (viz naše Wikizdroje:Co jsou Wikizdroje#Překlady). Nikde jinde jsem si ho dosud nevšiml, ale myslím, že je to dobrý nápad. Z hlediska editorů se jedná o odlišný typ práce: u digitalizace publikovaných děl se snažíme o co nejpřesnější obsahovou shodu s originálem a veškerá „tvorba“ se omezuje na otázky formátování a přípustné míry oprav gramatických a tiskových chyb. U překladů je míra tvůrčího vkladu editorů-překladatelů výrazně vyšší a lze spíše očekávat i názorové různice o správném porozumění originálu či vhodnosti zvoleného překladu. Lze tedy očekávat i podíl většího počtu editorů na tvorbě překladu (což může značně komplikovat vyplňování parametru "PŘELOŽIL=" v Textinfo boxu).

I z hlediska čtenářů je na místě tyto dva typy dokumentů rozlišit: V případě převzatých děl je verze na Wikizdrojích odvozená od jiné (=„původnější“) verze a tento nedostatek původnosti kompenzuje (v lepším případě) nějakou přidanou hodnotou v jiné oblasti (dostupnost, převod do znakové podoby, prolinkování apod.). V případě zde přeložených děl jsou samy Wikizdroje primárním zdrojem a jakýkoli případný jiný výskyt textu na webu či mimo něj by se měl na Wikizdroje a jejich editory přímo či nepřímo odkazovat.

Nestálo by za to zavést to tu taky? Stránek, kterých by se to týkalo, sice zatím není až tak moc, ale nějaké už jsou; a potenciál je velký, volných děl nevyšedších v překladu je hodně ;) --Shlomo (diskuse) 21. 12. 2016, 21:51 (UTC)

OK. Za prvé, pro mne je to taky novinka, a osobně bych přeladům asi čas nevěnoval, to je ale individuální rozhodnutí každého. Dosud jsme tu občas, nechci to dokumentovat, sem tam něco sami přeložili a dali to jako PD. Pokud se tu ale začnou editoři zabývat překlady kontinuálně, tak říkajíc často 0 více než náhodně (i když zprvu ne profesionálně), tak bych rád, aby mi někdo odpověděl na otázku, že Wikisource = Wikizdroje neslouží zveřejňování vlssdtních děl, kdy překlad svou častostí se stává dílem. Jak to řeší na en.source? Zdravím, -jkb- 25. 1. 2017, 00:27 (UTC)
Překlad je sice samostatné dílo, nikoli však původní (=originální), nýbrž odvozené; co jsem našel, tak zpravidla je řeč o tom, že "Wikizdroje neslouží ke zveřejňování originálních textů" apod. Obvykle navíc s poznámkou, že překlady přípustné jsou.
Ohledně en.wikisource: en:Help:Introduction to editing Wikisource uvádí Editing Wikisource is mainly about creating and correcting new texts. (Vytučnění doplněno mnou.) Dále pak ve en:Wikisource:Translations#Wikisource original translations najdeme Wikisource also allows users to create original translations and add them to the library. This allows for the translation of texts that have never before been translated into English and for new, complementary translations that may improve on existing versions in some way. Dále se tam zavádí pravidlo "maximálně jeden wikipřeklad k jednomu původnímu dílu" a požadavek zřetelného odlišení wiki-překladů od jinde publikovaných překladů (jehož součástí je právě i umístění v samostatném jmenném prostoru).--Shlomo (diskuse) 25. 1. 2017, 08:03 (UTC)
K en:Wikisource:Translations#Wikisource original translations - ta delší pasáž o překladech se tam objevuje až v červnu 2013 [6], do té doby tam bylo jen něco o užití poznámky "translator = wikisource" (což je zvykem i zde, pokud se jedná o anotace ap.); viz i en:Wikisource:WikiProject Translation. Jde mi nahoře ale o něco jiného. Originální dílo je něco jiněho než vlastní dílo, a obé tu dosavad nemělo co dělat: originální znamená, že to dusud nikde nevyšlo a nepřichází tedy v úvahu. Vlastní dílo je pak něco, co já jako překladatel vytvořil, i když originál už někdo vyšel - překlad ale ne, a více méně je to tedy taky jistý original, viz např. očividnou praxi na en.source, kde překladatel má práva a pozici autora (pokud jsem tomu v rychlosti porozuměl). A navíc dělám si tu reklamu na sebe sama (pokud se to stane jednou, tak jistě ještě ne, ale...). Takže: ? -jkb- 25. 1. 2017, 12:07 (UTC)
Teď si nejsem jist, nakolik vám (ne)rozumím. Dílo může být (1) vlastní nebo cizí, (2) původní nebo odvozené, (3) publikované nebo nepublikované, (4) chráněné nebo volné. První a poslední kriterium nehraje z hlediska přípustnosti na Wikizdrojích žádnou roli. Resp. hraje roli jen v otázce, zda je podmínkou udělení licence a kdo by tu licenci měl udělovat. Ohledně zbytku máme stanoveno, že na Wikizdroje patří pouze díla publikovaná a z nepublikováných pouze ta, která jsou odvozená (formou překladu) od jiných děl publikovaných. Překladatel má k vytvořenému překladu samozřejmě autorská práva, ale pro uveřejnění na WZ je musí "uvolnit", takže ve výsledku je na tom téměř stejně, jako autor, jehož práva "vypršela". Reklama - jako že si překladatel dělá reklamu na své překladatelské schopnosti? Nu ano, všichni si svým způsobem děláme "reklamu": někdo na korektorské schopnosti, někdo na manažerské, někdo na programátorské. Až bude někdo chtít zadarmo s něčím pomoci, určitě se na nás obrátí ;) Ale vážně: tento "reklamní potenciál" se asi dost dobře nedá eliminovat. A pokud to nepřekáží projektu, tak pro to ani nevidím důvod.
A hlavně: Jak to všechno souvisí s otázkou, zda mít či nemít pro (dosud nepublikované) překlady samostatný jmenný prostor??? --Shlomo (diskuse) 25. 1. 2017, 16:31 (UTC)

Autor měsíce - červen 2017[editovat]

Připravil jsem návrhy na autory měsíce do konce kalendářního roku, chybí mi pouze červnový. Ne že by mě nikdo nenapadl, naopak mám dva kandidáty s půlkulatým (nebo snad tříčtvrtěkulatým ;)) výročím (heydrichiáda...:'( ), a nemohu se mezi nimi rozhodnout:

  1. Vladislav Vancura.jpg
    Autor:Vladislav Vančura - jako literát jistě významný; problém vidím v tom, že z jeho rozsáhlého díla skoro nic nemáme zpracováno. Nad čím se u Kraszewského dá při troše dobré vůle přimhouřit oko, je u tuzemského velikána přece jen trochu ostuda.
  2. Bohumil Baxa (1874-1942).jpg
    Autor:Bohumil Baxa - obecně sice méně známý, než předchozí kandidát, ale ve svém oboru rovněž významný autor. A na jeho stránce přece jen občas probleskne modrý odkaz, i když stěžejní díla žel zůstávají v červeném.

Prosím o názory.--Shlomo (diskuse) 25. 1. 2017, 10:37 (UTC)

Karel Weinfurter (1867-1942).jpg

P.S. V úvahu ještě připadá Autor:Karel Weinfurter/w:Karel Weinfurter s dvojitým výročím, ale od toho tu zatím, pokud vím nemáme nic. Takže leda by si to někdo do června vzal pod patronát...--Shlomo (diskuse) 25. 1. 2017, 10:57 (UTC)

Osobně bych se přimluvil za Baxu, a sice v rámci "promoce" neznámých autorů :-) -jkb- 25. 1. 2017, 11:35 (UTC)
Dobrý argument. Vytvořil jsem tedy návrh s Baxou.--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 18:10 (UTC)

-jkb- žádá o práva globáního přejmenovače[editovat]

Upozorňuji na žádost kolegy -jkb- na Metě o práva Global renamer (česky tam toho moc není, tedy práva přejmenovávat účty na všech projektech). Vyjádřit se můžete jen do 26. 1. (objevil jsem to 24. večer).--Juandev (diskuse) 25. 1. 2017, 11:04 (UTC)

Blok uživatele Auvajs[editovat]

Už je tomu rok a půl co správce -jkb- zablokoval kolegu Auvajse do odvolání za, cituji "rozvracení projektu, přenášení konfliktů z projektu do projektu, ofenzivní trolling a provokace,". Proběhla k tomu diskuse, žádost o komentář a správci byly požádáni o jeho odblokování. K ničemu však nedošlo a kolega Auvajs zůstává zablokován.

Proto se chci zepatat, jestli rok a půl po udělení bloku hrozí komunitě a projektu nějaká hrozba ze strany Auvajse, aby musel být zablokován?--Juandev (diskuse) 26. 1. 2017, 10:35 (UTC)

PD 1923[editovat]

Začal jsem opravovat licenční údaje u článků přeložených z Encyclopædia Britannica a zadával jsem místo PD old 70 (u článků neznámého autora použít nelze…) PD 1923. Až dodatečně jsem si všiml, že tato "licence" je zde vyčleněna pro díla, publikovaná před rokem 1923 mimo USA, která jsou tím pádem autorsky volná v USA, nikoli však z tohoto titulu v ČR a nelze je na Wikizdroje bez dalšího umístit. Což mi jaksi nedává smysl: k čemu je nám tu licence, kterou z definice nelze nikdy použít? A naopak, jak "licencovat" díla publikovaná před rokem 1923 v USA, která jsou autorsky volná jak v USA, tak v ČR (§ 107 odst. 4 AZ) a na Wikizdroje je umístit lze? Navrhuji tedy předefinovat onu licenci tak, aby se vztahovala na díla vydaná před r. 1923 ve Spojených státech, což by jednak dalo existenci šablony smysl, jednak by ji sladilo s korespondující šablonou c:Template:PD-1923 na Commons.--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 13:27 (UTC) P.S. Koukám, že už se to probíralo v Diskuse:Židovská encyklopedie/Čechy a v Diskuse k Wikizdrojům:Licence. S výsledkem, že by se to mělo řešit...--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 18:02 (UTC)

Viz mimochodem oldwikisource:Template:PD-US-1923-abroad/CS, sem tam něco málo tam je. -jkb- 8. 2. 2017, 19:02 (UTC)
No na projektech, které se spokojí s PD statusem pro USA, to asi význam má. Ale potřebujeme to zde?--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 20:03 (UTC)
Nechápu: "předefinovat onu licenci tak, aby se vztahovala na díla vydaná před r. 1923 ve Spojených státech" - ? Taková definice nepřináleží Wikizdrojům. Využít lze ale toho, co stojí zde, tedy že lze taková díla publikovat na Oldwikisource. Proto jsem ji tam také přeložil. -jkb- 8. 2. 2017, 22:38 (UTC)
Jelikož jde o značku používanou na českých Wikizdrojích, tak její definice samozřejmě přísluší Wikizdrojům. Žádná zákonná definice značky "PD 1923" neexistuje, takže je na nás, co si dohodnem, že bude znamenat. A jelikož tu žádné texty pod licencí "PD 1923" v současném významu nemáme (a ani nemůžeme mít, protože PD 1923 je aktuálně definována jako licence pro české Wikizdroje nepoužitelná), předpokládám, že se nic nestane, když popis licence pozměníme na: Dílo bylo poprvé zveřejněno mimona území USA před 1. lednem 1923 a je tedy podle autorského zákona USA volným dílem. Podle zákonů jiných zemí, zejm. podle§ 107 odst. 4 autorského zákona České republiky, však volným dílem není a nemůže proto být v českých Wikizdrojích zveřejněno. A začneme ji používat.
Pokud je to moc složité, můžeme ponechat značku "PD 1923" v současném významu a pro díla publikovaná před r. 1923 vytvořit jinou značku, třeba "PD US 1923", jak před 2½ lety navrhoval Jan.Kamenicek.--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 23:32 (UTC)
OK, četl jsem to ještě jednou, ovšem (nejsem "licenčním juristou") nejsem si jist, zda-li nám to pomůže. Ona licence Template:PD-US-1923-abroad/CS na oldwikisource byla po diskusích (které momentálně nenajdu) vytvořena tuším skutečně z PD-1923 a sice jen pro potřeby Oldwikisource, a sice pomocí argumentace, že např. české texty, publikované na Oldwikisource spadají přesto pod jurisdikci USA, protože tam spadá i Oldwikisource samotná, a tím pádem nejsou české zákony nikterak tangovány, i když čtenáři budou očividně pocházet z Česka; původní licence PD-1923 by nepomohla, protože oldwikisource texty v angličtině, spadající pod zákony USA, nepublikuje. Dívám se ale na ty původní licence en:wikisource:Template:PD-1923 a commons:Template:PD-1923 a nepřipadá mi, že by se daly aplikovat - v obou stojí omezení "is in the public domain in the United States... It may be copyrighted outside the U.S." (en.source) resp. "musí být volné jak ve Spojených státech, tak i v zemi původu. Pokud se nejedná o americké dílo, musí být uveden další popisek licence, který uvádí autorskoprávní status v zemi původu" (commons). Takže ta licence jako taková uvolňuje díla automaticky očividně jen pro USA, pokud je namáme licencována ještě dodatečně nejakým "českým PD". Takže bych rád věděl, kde dělám chybu. -jkb- 9. 2. 2017, 15:18 (UTC)
P.S. Část diskuse je zde, běžely ale i jinde (WMF, na en.source ap - ??) - -jkb- 9. 2. 2017, 15:36 (UTC)
Tak si to rozeberme:
Prozatím odhlédněmež od odlišné úpravy v 9th districtu, i když si nejsem jist, zda je to správné, pokud teď nadace sídli v Kalifornii...
Jediné skutečné právní omezení na projektech nadace je, že publikované materiály musí být volné podle práva USA. To podle všeho splňují všechny texty publikované před rokem 1923, nezávisle na tom, kde, kým a v jakém jazyce byly publikovány, kdo je autorem a zda, popřípadě kdy, již zemřel nebo snad ještě žije. Tohoto minimálního standardu se, pokud to dobře chápu, drží oldwikisource a může tím pádem zveřejnit i díla, která jsou podle českého AZ stále autorsky chráněná, ale v USA již volná. Například díla Ludvíka Kuby, vydaná v 80. letech XIX. stol., ale v ČR stále ještě autorsky chráněná. Pro tato díla používá oldwikisource značku PD-US-1923-abroad, byla-li vydána v zahraničí. Pokud byla vydána v USA, jsou - jestli to dobře chápu - pro oldwikisource mimo záběr projektu a jejich licencování neřeší.
Jednotlivé projekty si mohou stanovit přísnější pravidla a posuzovat volnost díla nejen podle amerického práva, ale také podle dalších kritérií. Takto postupuje např. commons, kde se vyžaduje volnost díla v USA + v zemi původu díla. Pro díla vydaná mimo USA se tedy používají dvě "licenční" značky, popřípadě jedna kombinovaná. U děl publikovaných v USA stačí doložit PD pro USA.
Česká Wikisource se posuzováním PD podle amerického práva v podstatě nezabývá (byť by asi měla...) a autorskoprávní otázky řeší pouze podle českého autorského zákona. Dosud to žádné praktické problémy nezpůsobovalo, protože do r. 2016 bylo děl volných podle českého a chráněných podle amerického práva minimum. V důsledku toho tu značky pro označování autorskoprávního statusu díla v USA chybí. Existují pouze značky "PD US" a "PD 1923" pro specifické případy, které navíc technicky není kam umístit, má-li být dílo současně označeno i značkou popisující český autorskoprávní status.
Aplikováno na otázku, od které se tato diskuse odvinula, tedy jak to je 11. vydáním Britannicy, vydaným v New Yorku 1910-11. Oldwikisource se jí nezabývá (anglické dílo publikované v USA). Na Commons ji lze uvést pod značkou PD-1923, jelikož země původu = USA. S českými Wikisource je to složitější. Podle českého autorského práva volná je, jelikož autoři nejsou čeští občané a v zemi doba ochrany autorských práv skončila (§ 107 odst. 4 AZ). Na Wikisource není ovšem nadefinována žádná vhodná značka ani pro "americké" uvolnění, ani pro "český" § 107 (který by se měl stejně toho amerického PD nějkým způsobem dovolávat). Takže nepotřebujeme než nějakou značku, kterou bude možno pro popis tohoto statusu použít.--Shlomo (diskuse) 9. 2. 2017, 18:26 (UTC)

Můžeme tu diskusi posunout směrem k nějakému konkrétnímu závěru? Jsou nějaké námitky proti změně významu značky "PD 1923", aby označovala díla publikovaná v USA před r. 1923 (a tím pádem volná podle českého autorského práva)?--Shlomo (diskuse) 22. 2. 2017, 12:33 (UTC)

Četl jsem to zatím jen zběžně, takže na vlastní problematiku zatím nemám názor, ale reaguji na tento poslední dotaz: Změna významu značky (ale i zavedení nové s případnou nutností změny (některých) těch stávajících) s sebou obnáší i nutnost kontroly všech stránek s touto značkou. Bez této kontroly (a případných úprav) by kterákoliv změna přinesla jen chaos. Takže otázka je nasnadě: Kdo a jak to provede?
K problematice jako takové - zkuste kontaktovat právní poradnu WMČR, od toho je. Eventuálně se stran nutnosti dodržování práva toho kterého státu na projektech WMF zeptat právního oddělení WMF. (Pamatuji si totiž, že dříve se lidem a do médií říkalo, že je třeba dodržovat právo tří zemí (což v konečném důsledku může být jediná) - USA coby provozovatele + země, z níž pochází citované dílo / použitý zdroj + země, z níž je informace vkládána, takže to možná není tak jednoduché.)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 2. 2017, 05:56 (UTC)
Kontrola všech stránek s touto značkou je v tomto případě zřejmě poměrně jednoduchá, jelikož celá Britannica 1911 odpovídá navrženému znění. Naopak je třeba dokončit převod u dalších článků z Britannicy (a dalších amerických zdrojů), které dosud mají uvedeno nevyhovující PD old 70.
Dotaz na právní poradnu WMČR považuji v této konkrétní záležitosti za zbytečný, protože zde nejde o otázku právní, ale organizační. To, co zde řešíme, není, zda jsou tato díla volná, ale jak na tomto projektu technicky označovat důvod, proč je považujeme za volná.
Jinak k té "třízemní" kontrole: Díla odpovídající navrženému znění jsou autorsky volná jak podle práva USA, tak podle práva země původu (=USA), tak i podle práva ČR (§ 107 odst. 4 AZ). Ověřování právního stavu v zemích odkud je informace vkládána je IMHO technicky nerealizovatelné (a pokud vím na žádném projektu WM nerealizované), jelikož neexistuje možnost, jak zjistit, z které země který (přihlášený) uživatel editoval. Masivní zapojení checkuserů pro určení jurisdikce u každé jednotlivé editace asi není dobrý nápad…--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 08:44 (UTC)
Jen krátce, více méně už jsem se zmínil, tak jak to bylo diskutováno při zavedení šablony na Oldwikisource: české texty na českých wikizdrojích jsou určeny čtenárům v Česku a spadají z pohledu WMF (mimo jiné i) pod autorský zákon Česka (a otázkou právní to tedy je); českých textů na Oldwikisource, a o tento konstrukt tehdy šlo, se to netýká, protože Oldwikisource je vícejazyčný projekt bez výlučných čtenářů nějaké konkrétní země, tedy spadají jen pod jurisdikci USA, čímž je možno dovolat se licence PD-US-1923 (a právě toto na Wikizdrojích nejde). (Jiná věc je projekt Wikilivres.ca, kde platí jednoduše PD-old-50, kde ale existují v důsledku úmrtí jednoho kolegy problémy s přístupem k databázi.) -jkb- 27. 2. 2017, 12:26 (UTC)
O otázku právní by šlo, pokud bychom si potřebovali vyjasnit, zda texty z Encycopedia Britannica 1911 jsou či nejsou v režimu českého autorského zákona volným dílem. To ale - pokud je mi známo - nikdo nezpochybňuje. Nebo snad ano?--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 13:28 (UTC)
V právních otázkách na projektech WMF je pro mne primárně podstatné stanovisko právního oddělení WMF, sekundárně právní poradny WMČR případně výklad osloveného právníka. Spekulace uživatelů jsou (mi) v těchto záležitostech zcela jedno.
Změnu z PD old 70 na PD 1923 nepovažuji za organizační otázku do doby, než některý z akceptovatelných zdrojů potvrdí (ideálně taxativně pro každé dotčené dílo), že je to v pořádku.
Ad země vkládání: nakolik si vzpomínám, tak tam šlo spíše o něco ve smyslu "neporušujte zákony své (resp. vkladatelské) země" - např. někde může být nelegální psát (resp. jakkoliv šířit informace) o tom kterém tématu apod. Ale to už je mimo záběr této debaty.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 2. 2017, 17:52 (UTC)
OK, na co je tedy podle vás potřeba se těch právníků zeptat, aby vaše obavy byly rozptýleny? A pokud vaše obavy rozptýleny z nějakého důvodu nebudou, jak naložíme s články z Encyclopaedia Britannica 1911, Jewish Encyclopaedia 1906 a dalšími, které sice jsou PD, ale žádnou z existujících "licenčních značek" na ně nejde použít? (srv. Diskuse:Židovská encyklopedie/Čechy)--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 19:04 (UTC)
Ani já si nevšiml, že by někdo zpochybňoval EB jako volné dílo, doufám, že jsem nikoho nepřehlédl. O EB ale ani tak nemluvím jasko spíš o problematice, popsané ve zcela prvním odstavci tohoto threadu (Shlomo 8. 2. 2017, 18:02 UTC). Tam se přimlouváte za „předefinování“ této licence, aby dostala smysl (a poukazujete na příslušnou licenci na Commons c:Template:PD-1923. Zdejší „licence“ PD 1923 přitom vlaastně ani není normální licencí, jako spíše poukazem na to, že pro taková díla zde volnou licenci nemáme, a je dále odkazem na projekt Oldwikisource (viz Šablona:1923, o to asi jde), kde tato díla jako volná platí; mimochodem, ona licence na Commons vznikla jako obdobný konstrukt jako na Oldwikisource, viz můj příspěvek nahoře 27. 2. 2017, 12:26 (UTC) - Commons je stejně jako Oldwikisource projektem pro více jazyků a platí tam so samé, z hlediska WMF. (Mimochodem, tyto konstrukty byly svého času s WMF projednány a schváleny, jak jinak. -jkb- 27. 2. 2017, 18:07 (UTC)
Je mi celkem jedno, zda bude upraven text "licenční" značky PD 1923, nebo zda bude vytvořena nová značka. Je mi také celkem jedno, zda se ta případná nová značka bude jmenovat PD US 1923 nebo § 107 IV AZ, nebo třeba SVRBÍ MĚ POD PRAVOU LOPATKOU POŠKRÁBEJTE MĚ TAM. Byť se domnívám, že první dvě varianty by byly o něco vhodnější, ale netrvám na nich. Ale myslím si, že pokud máme jasno v tom, že díla publikovaná v USA před r. 1923 jsou pro potřeby českých Wikizdrojů považována za volná díla, tak bychom měli mít nadefinován nějaký způsob, jak to v článku (potažmo v šabloně {{Textinfo}}) označit.--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 19:04 (UTC)
Aby se to urychlilo: jakákoli značka s 1923 bude asi iritující. Řešit by se to dalo značkou jako „PD 107 (4)“ (či obdobně), kde se nejedná o licenci ani o poukaz na cizí (zde US) autorské zákony, ale o poukaz na text českého autorského zákona, který uvolňuje podobné texty všeobecně (a ne tedy pouze vzhledem k USA), pokud splňují podmínky odst. 4 paragrafu 107 AZ. Je to tedy vnitřní poukaz Wikizdrojů. -jkb- 28. 2. 2017, 09:24 (UTC)
Ok, takže můžeme se dohodnout na zavedení značky PD 107 (4) s popisem „Dílo je podle § 107 odst. 4 AZ v ČR volným dílem, protože se jedná o dílo cizince, jehož doba ochrany majetkových autorských práv v zemi původu již vypršela.“?--Shlomo (diskuse) 1. 3. 2017, 09:04 (UTC)
@Danny B., Jan.Kamenicek, Milda: a kdo se zde na diskusi podílel - názor? -jkb- 1. 3. 2017, 10:28 (UTC)

Přidal jsem tedy PD 107 (4) do seznamu a dokumentace.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2017, 07:55 (UTC)


Ano, vím, že uplynul [necelý!] týden, ale bývá slušností předem uvést plánovaný termín uzavření diskuse a přechodu k akci, aby se podle toho ti, kteří jsou časově vytížení, mohli zařídit. Pak by nemohly padat námitky proti aktivitě, protože termín byl známý dopředu. Jenže tady nebyl. A vzhledem k tomu, že zde nedocházelo k žádné újmě (dílo je PD tak jako tak), tak už tuplem nebyl důvod spěchat.
Mně se nelíbí ta značka. Čísly (s výjimkou 1923) odkazujeme na stáří dokumentu. Když jsem to zahlédl na Posledních změnách, říkal jsem si, který zákon definuje tak zajímavé číslo jako 107 let. Ta čtyřka v závorce je pak zmatečnost názvu jen umocňuje. Název by měl vystihovat důvod (cf. "old", "anon", "ineligible", "traditional", "manifesto", "gov", potažmo ISO kód země označující tamní úřední dílo). Důvodem PD není paragraf (který se nota bene může kdykoliv změnit, pročež je k trvalému označování nevhodný coby nestabilní), ale to, co je v něm obsažené. Tj. zkratka by měla být něco na způsob PD home ev. PD origin ("v domovské zemi je volné", "v zemi původu je volné" - netvrdím, že nutně takto, dávám příklad, kudy by mělo hledání názvu směřovat). Osobně je mi PD origin zatím nejbližší.
Diskuse na toto téma potrvá nejméně do středy 22. března (což je 14 dní, které s přihlédnutím ke zdejší aktivitě považuji na rozdíl od týdne jako vhodnější lhůtu) (pro právnické nípaly: uvedením prostého data se vždy rozumí celý den, tj. konec ve 24:00).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2017, 10:23 (UTC)

Od zahájení diskuse uplynul [necelý] měsíc, během něhož jste s žádným konkrétním konstruktivním návrhem nepřišel a na dotazy neodpovídal. Od vašeho příslibu popřemýšlet o vhodném názvu pro značku uplynulo přitom již 963 dní. Vaší předchozí, podstatně zásadnější reformě licenčních a "licenčních" značek v r. 2012 pokud vím žádná diskuse nepředcházela, tím méně s předem uvedeným plánovaným termínem uzavření. Nemějte mi tedy za zlé, že vašemu poučování o tom, co je slušností při přechodu od diskuse k akci, nepřikládám mnoho váhy.
Ohledně vašich návrhů: Jak jsem uvedl výše, je mi v podstatě jedno, jak se ta značka bude jmenovat, jde mi spíše o to, aby nějaká byla. Takže oba vaše návrhy považuji za použitelné a klidně z nich jeden vyberte. Požadujete-li k tomu dodatečných 14 dní, ani s tím nemám problém a do 22. března 2017 gregoriánského kalendáře 24:00 středoevropského zimního času se dalších změn značek zdržím.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2017, 11:53 (UTC)
P.S. Čísla ve značkách odkazují na stáří dokumentu pouze ve třech případech z dvanácti. Takže záměr byl možná dobrý, ale ostatním uživatelům nemusí být bez doprovodného komentáře patrný.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2017, 11:53 (UTC)
První odstavec se tradičně nese ve skrytě útočném a manipulativním duchu plném logických klamů, směšuje nesouvisející, odvádí od tématu, atd. Bylo by přínosné, kdybyste se takovýchto neproduktivních a nekonstruktivních komentářů zdržel, neboť jen zbytečně zhoršují atmosféru a rozmělňují diskusi. Děkuji.
Takže v kostce: "s návrhem nepřišel a na dotazy neodpovídal" - zdůvodnění je v první větě mého příspěvku: "ti, kteří jsou časově vytížení". Kolik času uplynulo od začátku diskuse je irelevantní, důležité je, kolik uplynulo od konkrétního návrhu na konkrétní akci. Žádná "zásadní reforma licenčních značek" neproběhla, pouze kosmetické úpravy, kdy byly odstraněny sémanticky nevhodně použité spojovníky a sjednoceno značkování úředních děl (která nemusejí být vždy nutně vládní, tj. označování s pomocí "gov" v názvu bylo zavádějící a matoucí. Diskutováno to s tehdejšími aktivními uživateli bylo, dokonce již nějakou dobu před tím, než došlo k vlastnímu provedení. A 963 dní? Popřemýšlel jsem, na nic jsem tehdy - vzhledem k absenci dalších informací, které v diskusi výše naopak zazněly - nepřišel, a nikdo nic neurgoval - takže co to má společného s diskusí o bezmála tři roky později, která obsahuje mnohem více potřebných informací?

Já těch 14 dní nijak nevyžaduji, bude-li již před nimi dostatečně jasný konsenzus (= vyjádří se signifikantní většina nenáhodných uživatelů). Ta lhůta je proto, aby se s tím zase nečekalo, se vyjádří, protože to by mohlo být také donekonečna.
Poměrné zastoupení číselných značek z celku je irelevantní. Důležité je, že 100 % z nich nějakým způsobem odkazuje na stáří dokumentu (3 počtem let, 1 uvedením roku), ale žádná neodkazuje na nějaký paragraf nebo kterýkoliv další možný význam. Zbytku toho PS moc nerozumím - doprovodným komentářem přeci je "old" nebo "anon", takže to srozumitelné je. (Jinak já bych osobně vypustil to 70 u anon jako nadbytečné (potažmo nestabilní - kdo ví, kam se bude ubírat autorské právo), ale v rámci těch kosmetických úprav licenčních značek jsem to nedělal, neboť to už by byl skutečný zásah do značky, který by mohl změnit její vnímání, ale to je na jinou debatu.)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2017, 15:32 (UTC)
Byv ppár dní na karnevalu v Basileji nemohl jsem dřív. Ten nápad (návrh) "PD 107 (4)" jsem si vytáhl z rukávu jako onoho králíka, abych vůbec něco měl, a vůbec na tom netrvám. Vcelku bych pak rád řekl, že už ta alternativa PD origin by se mi asi zamlouvala dost víc. -jkb- 8. 3. 2017, 18:42 (UTC)

Zrušit?[editovat]

S přihlédnutím k {{1923}} a diskusi výše navrhuji aktuální "licenci" PD 1923 zcela zrušit.

Diskutovat možno do 30. března, pak bude licence zrušena. V případě signifikantního konsenzu před koncem lhůty může být akce provedena dříve.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 3. 2017, 10:59 (UTC)

Document about Torysky people resettlement in Ukraine[editovat]

Hi! In Ukrainian Wikisources we translated CIA document about resettlement people of Torysky (Prešovský kraj) in Ukraine in 1947 year. It could be interesting for your community also. Links: document on Storage, translated text (in web commentaries its Index contains also corrected English original and formatting) Artem.komisarenko (diskuse) 12. 2. 2017, 16:21 (UTC)

Udělátko na zlepšení čtení dokumentů jako výchozí[editovat]

Před časem jsem vytvořil nové experimentální udělátko Úzký obsah stránky, které zužuje vlastní obsah stránek dokumentů. Na začátku tohoto roku jsem jej po změně podmínek změnil na jinou variantu. Ta - zdá se - funguje, jak má, ale přesto bych uvítal feedback od dalších aktivních uživatelů - podle statistik jej totiž mají zapnuté jen dva další aktivní uživatelé kromě mě. Prosím tedy, zapněte si jej a reportujte mi (nezapomeňte uvést použitý browser a OS včetně verzí) případné problémy či nedostatky, eventuálně nápady na vylepšení. Díky. Zároveň bych jej zapnul jako výchozí (protože logicky je čtení užšího obsahu příjemnější) s tím, že komu to nebude vyhovovat, si jej může vypnout.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 2. 2017, 06:29 (UTC)

Uplynuly dva týdny bez jakékoliv reakce, takže ohlašuji zapnutí jako výchozího dne 20. března.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 3. 2017, 14:44 (UTC)

Zrušení šablony {{Hlavní článek}}[editovat]

Navrhuji zrušit šablonu {{Hlavní článek}}. V drtivé většině případů, kde je vložena, se o podobný efekt vyčlenění "hlavního článku" stará jeho zařazení pomocí řadicího klíče začínajícího mezerou, čímž se objeví jako první v kategorii. Zbylé případy jsou buď nesprávný řadicí klíč příslušného hlavního článku nebo nevhodné použití šablony.

Diskutovat možno do 25. března, pak bude šablona odstraněna a smazána. V případě signifikantního konsenzu před koncem lhůty může být akce provedena dříve.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 3. 2017, 11:44 (UTC)

Jsem pro smazání. Skim (diskuse) 11. 3. 2017, 12:21 (UTC)
+1, nevidím žádný argument proti smazání, -jkb- 11. 3. 2017, 14:29 (UTC)
Výhoda šablony je, že se dá snadněji importovat hlavní článek na Wikidata (byť jsou zde jistá technická omezení). JAn Dudík (diskuse) 13. 3. 2017, 08:50 (UTC)
No, založit kategorii + přidat hlavní článek do Wikidat mi přijde rozhodně přímočařejší, než založit kategorii + přidat šablonu, která duplikuje jasnou věc + spustit robota (nebo o to někde žádat, nebo čekat, až se některý periodický dostaví) a čekat, až to přenese do Wikidat. Nehledě na to, že v případě autorů, kteří mají svoji stránku v alespoň jedné Wikipedii, už u příslušné kategorie ten hlavní článek ve Wikidatech zanesený stejně bude. Plus zmiňovaná technická omezení, navíc ty šablony nemusejí na každém projektu fungovat stejně. Jakkoliv jsem zastánce strukturovaných dat, nemyslím, že je vhodné podřizovat projekty Wikidatům, má to být přesně naopak - Wikidata jim mají sloužit, k čemuž byla stvořena.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 3. 2017, 10:04 (UTC)

Zrušení šablony {{Více}}[editovat]

Navrhuji zrušit šablonu {{Více}}. V drtivé většině případů, kde je vložena, duplikuje odkaz v {{Autorinfo}}, ev. {{Textinfo}}. Kromě toho je ještě meziprojektově unifikovaná {{Wikipedie}} a koneckonců i (automatický) odkaz v sekci "Na jiných projektech" v levém menu. Zbylé případy jsou stránky některou ze zmíněných navigací postrádající, kde je beztak potřeba ji doplnit.

Diskutovat možno do 26. března, pak bude šablona odstraněna a smazána. V případě signifikantního konsenzu před koncem lhůty může být akce provedena dříve.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 12. 3. 2017, 07:47 (UTC)

Tuhle šablonu bych nechal, je to celkem přímočaré číst o autorovi a skončit u {{Více}} a kliknout na to pro více informací. Skim (diskuse) 12. 3. 2017, 11:17 (UTC)
A jaký má smysl trojitá nebo dokonce čtverná externí navigace na to samé místo? Jaký smysl má neoznačený, vždy nutně manuálně vkládaný, odkaz, o němž si neznalý může myslet, že vede na některou další stránku zde na Wikizdrojích, ač vede jinam? (A jinak již drahnou dobu je v dlouhodobém plánu předělat záhlaví autorských stránek na více strukturované, pročež i automatizovatelné - v tomto směru nás předběhli např. Francouzi a byť tamní layout a design není v plánu, principy ano.)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 12. 3. 2017, 12:08 (UTC)
Ad vicenásobná navigace) Pro mě jsou to různé kontexy té stránky a je mi to příjemné. Pokud to tam nebude, svět se nezboří.
Ad manuální vkládání) Jsem pro předělání na automatické vkládání základních informací o autorovi.
Skim (diskuse) 16. 3. 2017, 06:54 (UTC)

Autorství úředních děl[editovat]

Máme zde řadu děl s nevyplněným autorem. Mnoho z nich jsou díla úřední. Asi by bylo vhodné stanovit nějaký systém, jak vyznačovat u tohoto typu děl autorství.

Zatím jsem při rychlém procházení vypozoroval tři typy úředních děl:

  1. podepsán jednotlivec
  2. podepsáno více lidí
  3. nepodepsán nikdo

U prvního typu bych řekl, že jde dotyčného podepsaného zároveň prohlásit i za autora (výjimka mne zatím žádná nenapadla).

U druhého a třetího typu mne zatím nenapadá, jak s tím naložit. V druhém jde typicky o zákony či smlouvy, kde jsou podepsáni představitelé země / zemí / stran, což je i případ některých děl ze třetího typu.

Takže co s tím?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 3. 2017, 11:34 (UTC)

Pokud má parametr AUTOR označovat autorství ve smyslu § 5 AZ (= osoba, která dílo vytvořila), pak bych u právních aktů podpis(y) s autorstvím vůbec nespojoval, bez ohledu na jejich počet. Smyslem podpisu u tohoto typu dokumentů není označit autora textu, ale vyjádřit souhlas podepsaného s jeho obsahem, významem, potvrzení správnosti údajů v něm uvedených, vůli způsobit právní následky v něm popsané apod.. Sice nelze vyloučit, že ministr, podepsaný pod vyhláškou, je současně i jejím autorem či spoluautorem, ale nelze na to spoléhat a už vůbec ne to dovozovat z jeho podpisu.--Shlomo (diskuse) 13. 3. 2017, 14:27 (UTC)
Tak já vycházel z děl typu projevy prezidentů, Úřední zpráva o vině a odsouzení Hoffmannově, nebo třeba Benešových dekretů (tam je jako autor uveden "president republiky"). Proto jsem psal, že mne nenapadla žádná výjimka, kde by zjevně autorem byl někdo jiný, než kdo je tam podepsaný.
(Jistě by šlo polemizovat o tom, nakolik si (zvláště předrevoluční) prezidenti píší své projevy sami, či nakolik byl Beneš autorem přesného znění svých dekretů, ale nemyslím, že by nás taková polemika posunula k řešení potřeby doplnit autora tam, kde chybí.)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 3. 2017, 14:42 (UTC)
Ano, já se vyjádřil pouze k právním aktům jakožto jedné skupině děl - do které patří z vašeho prvního příspěvku zákony a smlouvy, z druhého pak ony Benešovy (nebo i jiné) dekrety. A ohledně Benešových dekretů se domnívám, že uvádět jako autora "prezidenta republiky" je z výše uvedených důvodů poněkud nešťastné. Přinejmenším ne ve významu, v jakém termín "autor/autorství" používá AZ.
Jako obecné řešení mě napadá: tam, kde jsme schopni rozeznat a doložit, kdo je autorem, autora uvádět; tam, kde autora neznáme, ho neuvádět. A tam, kde je autorství sporné, to vhodným způsobem označit.
O skutečném autorství prezidentských projevů, případně oné "úřední zprávy" zapracované do reportáže můžeme sice pochybovat, ale myslím, že na ně lze použít zákonnou doměnku autorství podle § 6 AZ a že z této doměnky můžeme vycházet i v infoboxech, nevíme-li o ničem, co by ji zpochybňovalo.--Shlomo (diskuse) 13. 3. 2017, 15:51 (UTC)
Hmm, tak teď jste to pěkně zamotal, že už se v tom vůbec nevyznám. :-/ Takže za mne jednoduše: Je mi celkem jedno, kdo bude označen za autora, každopádně neuvádět autora (ve smyslu nevyplnění položky) nelze - vždy je potřeba uvést reálného autora nebo něco, co osvětlí, proč tam konkrétní reálný autor není uveden, pro kteréž případy by bylo vhodné mít nadefinován(y) prefabrikovaný/é text(y) (asi via šablony). A protože mi je jedno autorství jako takové, resp. podle čeho se určuje - to nechť si vyřeší povolanější -, tak další můj případný komentář bude nejspíš až ohledně formulací těch prefabrikovaných textů v případě neuvedení reálného autora.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 3. 2017, 16:02 (UTC)
Není mi jasno, jaké bude řešení. Začíná to už tím, že ne vždy je možno autora zjistit, i když ten dokument přednesl / podepsal kupř. prezident: kdo mu ho strčil do ruky, kdo to formuloval? Ten prezident je v mnoha případech jen médium (to bude platit dokonce i o benešových dekretech, viz výše). Pokud tedy vždy potřebujem mít autora, tak v těch sporných případech bude asi nutno najít nějakou formulaci všeobecnou ("kolektiv", "úřad", u zákonů pak např. "parlament", ..., "anonym" nejde, je rezervováno pro jiné případy), smířím se s vcelku mnoha nápady, mé nápady nejsou zcela šťastné, čím míň tím líp. -jkb- 14. 3. 2017, 12:17 (UTC)
Nemyslím si, že je nezbytné, aby parametr AUTOR byl vždy vyplněn. A naopak si myslím, že je lépe, když zůstane nevyplněn, než aby byl vyplněn údajem nesprávným nebo vycucaným z prstu. Stejně jako není třeba uvádět parametr VYDÁNO, neznáme-li vydavatelské údaje, parametr PŘELOŽIL, neznáme-li překladatele, atd.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 14:18 (UTC)
Jistěže je to nezbytné. Srovnejte to s Commons a multimédii tam uloženými. Multimédia bez uvedeného autora jsou mazána.
Navíc to naráží na problém, který jsem se kdysi snažil řešit u wikislovníkových ohýbacích šablon - u prázdné kolonky není jasné, zda znamená "neexistuje", "není známo" nebo jen "nebylo vloženo".
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 3. 2017, 14:41 (UTC)
Multimédia bez uvedeného autora tam zůstávají 10 i více let a např. šablona c:Template:Book uvádí (na rozdíl od šablony c:Template:Information) parametr AUTOR jako nepovinný, takže s tou nezbytností to asi ani na Commons nebude tak žhavé. Navíc jsou české Wikizdroje autonomní projekt a postupy obvyklými na Commons nejsou vázány. Nevyplněný parametr znamená jedině "nebylo vloženo", dovozovat z něj cokoli víc by znamenalo hrát si na jasnovidce a číst vkladateli šablony v myšlenkách. --Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 17:08 (UTC)
A nebylo vloženo proč? Důvody mohou být právě ty tři, které jsem psal. Konzument je tak uváděn v nejistotu, proč to tam není.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 3. 2017, 17:35 (UTC)
Jistě, jako u jakéhokoli jiného nepovinného parametru. Já nejsem proti, aby se tam důvod neuvedení konkrétního autora/autorů napsal. Jen si myslím, že nutit editora, aby parametr vyplnil, i když si s ním neví rady, může přinášet více škody než užitku.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 20:08 (UTC)
Nevím je-li to senilitou, demencí nebo alzheimrem, ale ještě jednou: proč autora musíme zaznamenat? A to i v případě, že autorství v mnoha případech zstane pod rouškou tajemství (viz nahoře: který ghostwriter to byl?) -jkb- 14. 3. 2017, 20:30 (UTC)
Autora zaznamenat nemusíme. Pokud to dobře chápu, tak spor je pouze o tom, že nezaznamenáme-li ho, tak podle Dannyho B. je nutné uvést důvod (jinak se má zobrazit chybová hláška), podle mě je to možné a většinou i vhodné, nikoli však nutné (a zobrazování chybové hlášky je nežádoucí).--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 20:59 (UTC)
P.S. Jen pro jistotu upřesnění: Autora musíme ze zákona uvádět u neanonymních děl podle "PD old ...". Ale o těch tato diskuse není.--Shlomo
Z praxe je zkušenost, že není-li něco vynucováno, tak je to ať nevědomě, či vědomě a ostentativně ignorováno (nezřídka i přes upozornění a prosby dalších uživatelů, že?), takže např. je-li některý parametr nepovinný, tak na jeho vyplňování vkladatelé nedbají, a pokud je čirou náhodou výskyt takových míst nějak evidován, tak ten seznam jen bobtná a nic moc se s ním neděje. Prázdná kolonka totiž nikoho nepraští do očí, že je tam nějaký nedostatek, zatímco chybová hláška na něj hned jasně poukazuje.
Nic se nevytvoří samo, všechno má nějakého autora, takže nevyplněná kolonka je zcela logicky neodpovídající skutečnosti. A pokud ten autor není zřejmý, mělo by být jasně uvedeno, proč není zřejmý, eventuálně něco zástupného, tj. např. instituce namísto jednotlivce.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 3. 2017, 10:10 (UTC)
Jak jsem psal výše a jak opakuje Shlomo, nejde o uvedení autora (tím spíše, když není znám), ale o vyplnění kolonky autor buď konkrétním autorem, nebo některým z prefabrikovaných důvodů, proč tam konkrétní autor není uveden.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 3. 2017, 09:48 (UTC)

Přejmenování licence PD gov[editovat]

Navrhuji přejmenovat "licenci" PD gov na něco výstižnějšího a intuitivnějšího. Licence podle svého popisu zahrnuje úřední díla, jimiž však nemusejí být jen díla vládní, jak naznačuje "gov". Navíc je to jediná zdejší (PD) licence zapisovaná zkratkou.

Napadají mne PD official nebo PD authority.

Diskutovat možno do 28. března, pak bude přejmenováno na jednu z výše uvedených. V případě signifikantního konsenzu před koncem lhůty může být akce provedena dříve.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 3. 2017, 11:43 (UTC)

No ono by pak šlo i PD úřední dílo. -jkb- 14. 3. 2017, 12:18 (UTC)
LOL. Měl jsem v původním příspěvku napsáno, že vzhledem k mé preferenci přechodu na česká označení, která jsou náhodnému čtenáři na první pohled intuitivnější, bych preferoval variantu jako toto, ale nakonec jsem si řekl, že téma počeštění licencí otevřu hromadně někdy později, protože bude lepší je udělat všechny najednou něž jich tu mít půl tak a půl onak, tak jsem to odmazal...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 3. 2017, 12:23 (UTC)
A nebylo by v takovém případě lepší s přejmenováním počkat a provést ho společně s tím počeštěním?
Jinak pokud by pojmenování PD značek mělo sledovat nějaký uchopitelný a pochopitelný systém, bylo by žádoucí si nejprve ujasnit, co vlastně mají značky dokládat, zda
  1. PD status ve Spojených státech (jako PD 1923 a PD US), nebo
  2. PD status v České republice (jako PD traditional, PD anon 70), nebo
  3. PD status někde jinde / v zemi původu (jako PD gov, PD ineligible, PD SK a další), nebo
  4. různé kombinace předchozích tří (jako PD old XY, PD 107 (4))
--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 14:47 (UTC)
Nebylo. U počeštění je potřeba se shodnout na (aktuálně) 7 různých "překladech", což bude chvíli trvat. Kromě toho není jisté, že bude vůbec na počeštění shoda.
Prosím, nevměšujte sem diskuse na jiná témata, na ty si otevřete další sekci. Tato sekce řeší přejmenování PD gov, nikoliv filozofickou otázku pojetí licencí ve Wikizdrojích, což je na podstatně delší debatu. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 3. 2017, 14:55 (UTC)
A on je nějaký důvod s přejmenováním této značky spěchat?
Ta "filozofická otázka" není zas tak odtažité téma, protože přejmenování značky obnáší i výběr vhodného nového názvu značky a ten by měl vycházet z a zapadat do nějakého systému. Který zde evidentně chybí. Takže mě zajímalo, zda přejmenování má být krokem směřujícím (třeba i výhledově) k vytvoření nějakého takového systému, nebo zda jde momentální nápad (potřebu?) hasit něco, co nehoří.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 16:42 (UTC)
Netahejte sem, prosím, logické klamy. Nikde tu nebylo nic o spěchání řečeno.
Ta filozofická otázka je téma mimo. Nemáte pravdu, že tu není názvoslovný systém. Je. A právě gov je mimo (nepočítaje ten nově vytvořený paskvil 104 (7) nebo 107 (4) nebo kolik vlastně - kdo si to má pamatovat na rozdíl od popisného slova?) - je to zkratka. A navíc zavádějící, jak jsem již uvedl.
Opakuji ještě jednou - prosím, založte si na téma podle vás neexistujícího názvoslovného systému novou sekci a nenarušujte s ním tuto zcela elementární diskusi na téma nového názvu jedné konrétní značky. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 3. 2017, 17:32 (UTC)
Ne, o spěchání nic řečeno nebylo. Bylo jen řečeno, že čekat na počeštění by nebylo dobré a že počeštění bude chvíli trvat. Opravdu považujete takovou interpretaci za logický klam?
anon je také zkratka a také zavádějící (stejná pravidla platí pro dílo anonymní i pseudonymní).
Nicméně akceptuji vaši odpověď, že chcete projednat jedno přejmenování a systémové otázky zde neřešit. V tom případě považuji vámi navržené názvy za přijatelné (= o nic horší než ten stávající); přejmenování jako takové za zbytečné, nicméně (s ohledem na objem dotčených dokumentů) celkem neškodné.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 19:50 (UTC)
scnr - v případě počeštěni bychon ale museli nahradit PD výrazem VIT (veřejná internetová doména :-) ) -jkb- 14. 3. 2017, 20:35 (UTC)

Upřesnit PD anon 70[editovat]

(v reakci na Shlomo 14. 3. 2017, 19:50 (UTC) o sekci výše)
Hmm, to jsem nevěděl, že anon platí i pro pseudonymní díla. (Ale asi jen některého typu, ne? Protože takový Vrchlický je Frída a jako pseudonymní, tedy anon 70 dle vašeho výkladu, to vedeno není.) Pokud je tomu tak, pak bude samozřejmě vhodné to označit jinak. Tuto značku jsem stejně chtěl rovněž navrhnout změnit, neboť anon a 70 mi tam přijde redundantní, a to ve smyslu odstranění číslovky, protože ta se koneckonců může kdykoliv změnit.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 3. 2017, 10:35 (UTC)

Popis značky zmiňuje pouze dílo anonymní. Ovšem odkazovaný § 27 odst. 3 AZ stanoví stejnou lhůtu pro díla anonymní i pseudonymní, a to za stejných podmínek, mezi něž patří i to, že autor nebyl v době zveřejnění (a nestal se ani v následujícíh 70 letech), což platí opět jak pro díla anonymní, tak pseudonymní. K dovršení zmatku značka pak odkazuje z nějakého mně nepochopitelného důvodu ještě i na § 27 odst. 4, který se anonymních (ani pseudonymních) děl netýká vůbec.
Číslovka je uvedena v zákoně a zákon je opsán ze směrnice EHS (aka EU), takže je docela slušná šance, že se hned tak měnit nebude. Respektive její stabilita je obdobná jako u předpisů, na nichž jsou postaveny ostatní PD značky (s výjimkou PD old 100 a PD old 140, které žádnou oporu v právních předpisech nemají).--Shlomo (diskuse) 16. 3. 2017, 13:20 (UTC)
Číslovka je možná stabilní (myslím, že to není zas tak dlouho, co byly diskuse o změně délky různých právních ochran), ale to je podružné. Důležité je, že je to redundance s anon, kde ten anon je definován nějakými podmínkami, mezi něž patří i čas.
Když tu opakovaně napadáte (nemyšleno ve zlém) stávající systém z hlediska právního (já řeším systém tvarů značek), proč nezaložíte diskusi na téma něco jako "Právní systematizace zdejších licencí"?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 3. 2017, 14:02 (UTC)
Redundantní také není, protože jsou právní systémy, které mají jinou dobu ochrany autorských práv u anonymních/pseudonymních děl, a číslo 70 upřesňuje, že tato značka označuje dílo volné "v České republice a těch zemích, kde jsou v takových případech chráněna 70 let...". U značky PD anon by se nedostatečně informovaný vkladatel mohl domnívat, že ji může použít např. pro dílo, uveřejněné anonymně v USA v 50. letech minulého století.--Shlomo (diskuse) 16. 3. 2017, 15:06 (UTC)
Nerozumím, proč by se tak měl domnívat. Jede se přeci podle českého AZ, v případech, které český AZ zmiňuje, podle jiných AZ (aka "nemůže být ochrana delší než v zemi původu"), a tam, kde to českým AZ není podchyceno, nastupuje americké právo. Takže jestliže český AZ zmiňuje anonymní díla (a pro ně 70 let), do dalších kroků se to už nedostane. Takže jak by někdo došel k 50. letem?
Nicméně ta redundance je menší zlo, než zjevně zavádějící anon, když nejde jen o anonymy. Takže to je třeba vyřešit spíše.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 3. 2017, 17:24 (UTC)

Zrušení transkludování stránek pomocí <pages />[editovat]

Někteří uživatelé zde v průběhu času začali používat transkludování jednotlivých stránek ze jmenného prostoru Stránka do hlavního jmenného prostoru pomocí <pages />.

Pominu prozatím fakt, že to proběhlo v rozporu s dosavadní praxí a bez diskuse (resp. následné podávané námitky byly ignorovány).

Pokud by takové vkládání nebylo problematické, tak bych s absencí diskuse asi velký problém neměl. Ale ono to je problematické. A to značně.

Předkládám pro začátek několik kritických a neřešitelných problémů, které takové vkládání přináší:

  1. Uživatel vidí chybu, chce ji opravit, klikne na editovat a ejhle - vidí jen <pages … /> a pod editačním oknem seznam transkludovaných stránek. No jo, ale kterou z nich má otevřít, aby tu chybu opravil? Takže systém pokus-omyl. To ani zdaleka není uživatelsky přívětivé.
  2. Uživatel si chce zkopírovat zdrojový wikikód daného díla a ejhle, nemůže - musí jednu stránku po druhé, kde narazí i na další problémy popsané níže.
  3. Transkluze pomocí <pages /> značně agresivně narušuje tok textu, což je proti přístupnosti a použitelnosti:
    • Doprostřed textu (nezřídka uprostřed slova (sic!)) jsou vkládána čísla stránek. Je to tu sice nastavené tak, že je nevidíme, tj. nejsou vizuálně přítomny, ale v kódu jsou, což znamená, že kterékoliv strojové zpracování (v to počítaje indexaci vyhledávači nebo zvukovou čtečku) tato čísla interpretuje. A s jiným nastavením CSS ta čísla jsou i vidět.
    • Jednotlivé bloky textu jsou přerušovány na zlomu stránky. To primárně zcela nabourává sémantiku (např. báseň přes několik stránek není "v kódu vedena" jako jedna báseň, ale jako několik básní za sebou, vždy podle jednotlivých stránek), sekundárně může nabourat i vizuální prezentaci - stačí u básní například jen použít větší vertikální odstup a hnedle se jedna báseň vizuálně rozpadne na několik.
  4. Výsledné zobrazení po zpracování MediaWiki parserem je často rozdílné na stránce ve jmenném prostoru Stránka (originál) a v hlavním jmenném prostoru (transkludovaná kopie), což mnohdy vede k nutnosti používání různých hacků v kódu originálu (někdy ani ty nepomohou), což vede ke zbytečnému znepřehledňování zdrojového wikikódu obskurními konstrukcemi, které by v případě absence přímé transkluze nebyly zapotřebí.
  5. Zobrazení ve jmenném prostoru Stránka má jinou šířku než zobrazení v hlavním jmenném prostoru. To vzhledem k (opět nediskutované a v rozporu s dlouhodobou praxí prováděné) snaze o verbatim kopírování textu, potažmo vzhledem k některým předchozím bodům nebo jejich kombinaci, k různým chybám v zobrazení na stránce v hlavním jmenném prostoru.

Vzhledem k výše uvedenému (neúplnému) seznamu problémů jsem proti tomu, aby zde byla taková trankluze prováděna, a stávající výskyty by měly být nahrazeny "substnutím s následnou úpravou".

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 3. 2017, 10:22 (UTC)

Že transkluze, zejm. v hlavním prostoru, jsou zlo, jsem se naučil již před několika roky, když to bylo umožněno. Hořejší body proti, uváděné Dannym, mohu jen podepsat. Že se tu transkluduje jsem si dosud ne vědomě všiml, asi bych to problematizoval sám. Na jiných projektech, a mluvím zde zejm. o dewiki, se transkluze v hlavním jmenném prostoru neužívá a je to povětšinou revertováno. Podporuji tedy návrh, přináší to jen problémy. -jkb- 29. 3. 2017, 12:20 (UTC)
Srovnáváte nesrovnatelné. Transkluze stránek z jmenného prostoru Stránka: je součástí extenze Proofread, která je, pokud vím, umožněna pouze na projektech Wikisource. Zkušenosti z Wikipedií jsou tedy pro tuto konkrétní otázku bezcenné. Pokud bychom mluvily o německých Wikisource, tak tam se transkluze (byť odlišnou metodou) z jmenného prostoru Seite: samozřejmě používá, viz de:Wikisource:Projektaufbau mit mehrseitigen Dateien#Aktionen bei Wikisource: Projektseite, de:Wikisource:Proofread a >2000 existujících indexů. Podobně i na řadě dalších Wikisource (ze zkušeností vím o en [10000 indexů], pl [>2000 indexů]), někde je dokonce postup přes proofread a transkluzi povinný (popř. s přípustnými výjimkami v odůvodněných případech).
Argumentace, že "To a to je zlo," je zlo.--Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 14:18 (UTC)
Podpora návrhu. --Lenka64 (diskuse) 29. 3. 2017, 13:28 (UTC)
Návrh směšuje několik témat, nerozlišuje problémy řešitelné, neřešitelné a zdánlivé, resp. sporné (něco z toho, co Danny B. považuje za problém, považují jiní za přednost...) a zcela zamlčuje, že používání extenze proofread má také nezanedbatelné přínosy, které je potřeba s těmi reálně existujícími a neřešitelnými problémy poměřit. Krom toho je třeba si uvědomit, že se v současnosti jedná o 134 indexů (v různém stádiu zpracování, tedy včetně dosud zcela netknutých) a přibližně 5000 již vytvořených stránek (v různém stadiu korektury). Výše uvedené námitky rozvedu později, nicméně jsem proti navrhovanému všeobecnému zákazu/zrušení transkluzí. Diskusi o tom, u kterých typů dokumentů je či není vhodné transkluzi používat a jakým způsobem ji provádět, se ovšem nebráním.--Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 14:18 (UTC)
Návrh v žádném případě nic nesměšuje. Návrh zcela jasně říká jedinou tezi, a to, že se nemají požívat transkluze pomocí <pages />. O ničem jiném nehovoří. Naopak vy sem směšujete (či spíše vměšujete) poznámky týkající se jiných záležitostí, o nichž tu řeč nebyla.
Objektivní problémy popsané výše jsou se současným stavem softwaru neřešitelné. (Znáte-li na ně řešení, tak se podělte, prosím.) Není tedy pravda, co píšete, že nerozlišuje řešitelnost a zdánlivost, resp. spornost.
Který konkrétní popsaný problém považujete za přednost?
Je úplně jedno, o kolik jde indexů, protože jednak o ty ve skutečnosti nijak nejde, jednak je třeba si především uvědomit, že používání transkluzí pomocí <pages /> tu začalo pár uživatelů dělat zcela svévolně v rozporu s dosavadní praxí a bez diskuse a následné námitky ignorovali, takže to byla jen jejich vůle pokračovat v něčem, proti čemu jsou námitky a není podloženo konsenzem.
Navíc argumentace existencí nějakého počtu špatných řešení pro jejich zachování, potažmo navýšení onoho počtu, je rovněž samozřejmě nejenže zcela lichá, ale i logicky klamná.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 3. 2017, 14:53 (UTC)
@Danny B.:Mě by zajímalo, co konkrétně navrhujete? Skim (diskuse) 29. 3. 2017, 17:43 (UTC)
@Danny B.:Mohl bys uvést konkrétní příklady pro nás, co se na Wikizdrojích moc neorientujeme? JAn Dudík (diskuse) 29. 3. 2017, 18:07 (UTC)

Dannyho argumenty mi připadají rozumné, ale než k tomu zaujmu názor: Může někdo (Danny?) prosím uvést příklad, jak to nedělat, popřípadě naopak, jak by se to mělo dělat? Případně i z jiného wikiprojektu. Díky! --Sapfan (diskuse) 29. 3. 2017, 19:11 (UTC)

Danny říká, že proofreading extenze má chyby. Pokud si kdokoliv chcete udělat názor na použití, tak se koukněte např. na http://fr.wikisource.org, kde přes tuto extenzi je vloženo 94.45% textů (generují z toho ebooky, pdf, apod. Jsou mimo jiné nejaktivnější wikisource projekt) Podobně na tom jsou Poláci (97.35%). Němci nechtějí přes tuto extenzi vkládat encyklopedické články, pokud jsem to pochopil dobře, takže jsou na 27.56%. (viz statistiky na https://tools.wmflabs.org/phetools/statistics.php). Podle mě, je dobré jít směrem použití této extenze, už jenom z toho důvodu, že to dělají ostatní wikisource projekty a je to zavedené řešení. Dále jsem pro to řešit chyby, dodělat návody, dokumentace, přejít na poslední konfiguraci, doplnit infrastrukturu extenze na úroveň těch wikisource.org projektů, které jsou před námi. Tak asi ve zkratce. Skim (diskuse) 29. 3. 2017, 20:11 (UTC)

Takže to slíbené rozpracování:

Především návrh neobsahuje jednu tezi, nýbrž tři:

  1. že transkluze pomocí <pages/> je značně problematická,
  2. že by se transkluze neměla používat,
  3. že by dosavadní transkluze by měly být nahrazeny "substnutím".

První teze je tvrzení, které je třeba doložit argumenty (zde Danny B. uvádí pět bodů, které rozeberu dále). Druhá a třetí teze jsou normativní návrhy, které zdánlivě vyplývají z tvrzení (1). Zdánlivě proto, že využívají argumentačního klamu označovaného jako w:Falešné dilema a neberou v úvahu další možnosti kromě té zavržené a té navržené (v tomto případě lze zvažovat transkluzi jiným nástrojem než <pages/>, omezení transkluze jen u určité skupiny dokumentů, úpravu nastavení, která by naříkané problémy odstranila nebo zmírnila, a možná se během diskuse najdou ještě další cesty).

Nyní k validitě argumentů, kterými Danny B. v pěti bodech podporuje své tvrzení o značné problematičnosti:

ad 1: Uživatelská nepřívětivost. Při současném nastavení může být skutečně dohledání zdroje příležitostně nalezené chyby obtížné. Lze však vytvořit nástroje, kterými se toto dohledání dá usnadnit. Jeden takový jsem si vytvořil ve svém uživatelském javascriptu: V textu se mi zobrazí čísla stran s odkazy na příslušné stránky ve jmenném prostoru Stránka:. Dokonalejší verze tohoto nástroje je k dispozici na polských wikizdrojích, kde se čísla stránky standardně nezobrazují a zobrazí se čtenáři/editorovi až po kliknutí na záložku Koryguj (umístěnou hned vedle záložky Edytuj určené pro úpravu zdrojového kódu). U obzvláště dlouhých textů je pak dohledání příslušné stránky k opravě dokonce snazší, než dohledávání chyby ve zdrojovém kódu takto dlouhé stránky.

ad 2: Nesnadné kopírování zdrojového wikikódu dokumentu. Zde souhlasím, že vůči takovému uživateli transkludované stránky příliš přívětivé nejsou. Domnívám se však, že Wikizdroje nejsou primárně určeny k distribuci zdrojového wikikódu, ale ke zpřístupnění textu dokumentu čtenáři. Sekundárně by pak použité nástroje měly podporovat postupy vedoucí k vytváření a zkvalitňování digitalizovaných dokumentů. Možnost stáhnout si celou knihu/kapitolu/apod. ve wikikódu je určitě obohacením, ale pokud bych měl volit mezi ní a nástrojem usnadňujícím OCR a korektury, pak se domnívám, že OCR a korektury jsou pro projekt důležitější. Nehledě na to, že k wikikódu se (byť trochu komplikovanějším způsobem) dá dostat; nechce-li uživatel kopírovat jednu stránku po druhé, může si např. příslušné stránky "substnout" na své pískoviště a zkopírovat odtamtud. Máte, Danny B., nějaké zprávy o tom, že by po této funkčnosti byla poptávka, nebo představu, k čemu by ji někdo ve větší míře mohl potřebovat?

ad 3a: Narušování toku textu (nezobrazenými) čísly stránek. Tak především toto nepovažuji za problém, ale za výhodu. Označování čísel stránek předlohy je u digitalizovaných dokumentů častý postup, který usnadňuje orientaci, verifikaci i citování dokumentu. Já bych se zde tedy naopak přimlouval za takové nastavení, který by tato skrytá čísla čtenáři zpřístupnilo (třeba i formou zapnutelného gadgetu). Při současném nastavení jsou čísla (a příslušné odkazy) uvedena jako parametry prázdného elementu span, takže nenarušují sémantiku a i strojové zpracování by je mělo být bez problémů schopno odlišit od běžného textu. Pokud by přesto převládl názor, že vkládání čísel stránek je nežádoucí, je možné jejich vkládání potlačit nastavením ve jmenném prostoru MediaWiki, nebo používat jinou metodu transkluze, která čísla stránek nevkládá.

ad 3b: Přerušování bloku textu na lomu stránky. Toto je skutečný problém, který u některých textů není, pokud vím, v současné době uspokojivě řešitelný. Zdaleka se to však netýká všech textů. Běžné odstavce lze navázat bez problémů; seznamy, tabulky (s určitými omezeními) a reference/poznámky rovněž. Básně (formátované pomocí poem) a hudební zápisy (score) je třeba na přelomu stránky ukončit a na další stránce znovu začít, což je zejména u score značně nepraktické. Jsem tedy nakloněn tomu, aby se zde užívání transkluze nějakým způsobem omezilo. Nemyslím si ale, že je nutné transkluzi zcela zavrhovat; sbírky básní či písní, u kterých jednotlivé opusy nepřekračují zalomení stránky, může klidně být transkludován. U básně či sbírky obsahující básně vícestránkové bych navrhoval "substnutí", ale až po dokončené korektuře (=stav Ověřeno); u nedostatečně zkorigovaných textů považuji potřebu zkvalitnění textu za důležitější než potřebu nepřerušeného textu.

ad 4: "Hacky" v kódu stránky. Validní námitka, tvůrce stránky v NS Stránka: si musí osvojit určité postupy ("hacky"), má-li výsledný text vypadat co k čemu. To ovšem není problém pouze transkluze, stejné by to bylo i při "substnutí", takže chceme-li se tomu vyhnout, museli bychom na extenzi Proofread rezignovat docela. Což by IMHO byla škoda. Ty "hacky" nejsou tak náročné a výsledný kvalitně zkorigovaný text za to stojí.

ad 5. Odlišná šířka zobrazení už vůbec nesouvisí s otázkou transkluze, nýbrž s otázkou, jak moc se máme při formátování textu snažit napodobit sazbu předlohy – bez ohledu na namespace. Uživatel editující z mobilního telefonu má zpravidla také jinou šířku zobrazení než čtenář sedící u počítače s monitorem, přestože edituje v hlavním jmenném prostoru.

Jak vidno, problémy zde jsou, ale vyjma bodu 3b. buď nejsou až tak kritické, nebo až tak neřešitelné, nebo nesouvisejí s extenzí Proofread a transkluzí jí vytvořených textů. Bod 3b, který je kritický, neřešitelný a související, se pak týká jen omezené části případů.

Proti tomu je třeba poměřit výhody, které užívání extenze přináší či může přinášet, bude-li ochota je využívat:

  • nástroj pro snadné (a tedy důkladnější) provádění korektury,
  • automatizovaná správa postupu korektury,
  • zobrazování čísel stran předlohy v transkludovaném textu,
  • automatizované generování "PaP" navigace,
  • možnost transkluze několika způsoby. Např. lze mít transkludovaný celý text a souběžně s tím i jednotlivé části/kapitoly a čtenář si může vybrat, kterému zobrazení dává přednost. Samotný text je přitom uložen jen jednou, takže v případě oprav/úprav není třeba hlídat synchronizaci. Obdobně lze využít třeba pro text bez komentáře a s komentářem (bible, zákony apod.), u hádanek samotné zadání nebo zadání s řešením aj.

Za klíčové přitom považuji první dva body, protože jsem přesvědčen, že důkladná korektura s pomocí vhodných nástrojů kvalitě textů výrazně pomáhá.--Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 23:29 (UTC)

Jěště prosím odůvodněte, pokud jsem to nepřehlédla, proč zavedení tohoto nebylo předem dohodnuto celoprojektově. --Lenka64 (diskuse) 30. 3. 2017, 05:27 (UTC)
To se budete muset zeptat těch, kteří to zavedli. Já nastupoval už do rozjetého (a v té době nikým neproblematizovaného) vlaku. Každopádně bych se přimlouval za to, abychom pro další postup vycházeli ze současného stavu a zohledňovali spíš to, zda je extenze prospěšná či nikoli.--Shlomo (diskuse) 30. 3. 2017, 06:12 (UTC)

Se zpožděním způsobeným současným nedostatkem volného času: jsem pro to, aby se po provedení korektur provedlo substnutí s následnou úpravou wikikódu, zahrnující odstranění výše uvedených problémů s narušeným tokem textu a nutností různých „hacků“ a sjednocení vzhledu dokumentů podobného typu – což je druhý, sice jen nepřímo, ale bohužel částečně související problém, která mi vadí ještě víc.

Pokud je i poté tak důležité vědět, na které stránce v použitém knižním zdroji se nacházela konkrétní věta či slovo, nechť je to vyřešeno způsobem nenarušujícím tok textu, který stránkování zviditelní až volitelným javascriptovým udělátkem. --Milda (diskuse) 18. 4. 2017, 15:40 (UTC)

Domnívám se, že "sjednocení vzhledu dokumentů podobného typu" s transkluzí prostřednictvím <pages/> nesouvisí nikoli částečně, nýbrž vůbec. Jste-li jiného názoru, budu vděčný, když mi tuto (nepřímou a částečnou) souvislost objasníte.
"Způsobem nenarušujícím tok textu, který stránkování zviditelní až volitelným javascriptovým udělátkem" je označování stránek předlohy řešeno už nyní právě pomocí nástroje <pages/>. Pokud tedy mluvíme o textu zobrazovaném čtenáři. Pokud byste trval na tom, aby tok textu nebyl "narušen" žádnou značkou ani na úrovni zdrojového kódu, pak je to sice možné, ale stránkování by pak nešlo zviditelnit ani javascriptovým udělátkem, protože javascript by neměl podle čeho poznat, kde se zalomení stránky nachází.--Shlomo (diskuse) 19. 4. 2017, 11:53 (UTC)

user:Danny B.– bylo by možné to dořešit?... než těch stránek bude násobně víc. --Lenka64 (diskuse) 30. 4. 2017, 13:35 (UTC)

Co chcete dořešit? Skim (diskuse) 1. 5. 2017, 11:01 (UTC)
po provedení korektur provedení substnutí s následnou úpravou wikikódu + mi začíná vadit, jak se to sem hrne a lidí ochotných kontrolovat je minimum. --Lenka64 (diskuse) 1. 5. 2017, 11:57 (UTC)
Nemyslím, že by navržené kroky měly potenciál zvýšit ochotu přispěvatelů provádět korektury - ať už u textů vkládaných pomocí extenze nebo vkládaných "přímo".--Shlomo (diskuse) 1. 5. 2017, 15:02 (UTC)
ad) po provedení korektur provedení substnutí s následnou úpravou wikikódu: To je úplný nesmysl. To akorát znemožní jednu ze základních vlastností proofreadingu a to nalezení zdrojového skenu k přepsané knize. Skim (diskuse) 1. 5. 2017, 15:36 (UTC)
Nesmysl byl to sem zavést bez souhlasu většiny. Jen se tu hromadí nezkontrolované stránky s výše popsanými problémy. --Lenka64 (diskuse) 1. 5. 2017, 16:15 (UTC)
Na jakýsi můj argument odpovídáte odvedením pozornosti a útokem zboku? Navíc tímto? Proofreading extenze mi přijde tak skvělý nápad, že spíše nechápu ty návrhy proti. K druhému oznámení dám otázku. Co tedy s nezkontrolovanými stránkami, které jsou vloženy přímo? Skim (diskuse) 1. 5. 2017, 17:00 (UTC)
Nezkontrolované stránky se zde hromadí již drahnou dobu — počítám, že od založení Wikizdrojů. Akorát u textů vložených přímo do hlavního prostoru to zpravidla není nikde výslovně označeno.--Shlomo (diskuse) 1. 5. 2017, 18:36 (UTC)
Nejen to, navíc to způsobí redundantní uložení textů (v hlavním jmenném prostoru a ve jmenném prostoru "Stránka"), takže případným korektorům nebude jasné, kterou verzi vlastně mají korigovat. Tedy pokud po "substnutí" nebude následovat i smazání indexů a jednotlivých stránek v ns "Stránka" (což sice není předmětem tohoto návrhu, ale je to myslitelný další krok). V takovém případě by sice byla odstraněna redundance, ale také historie včetně případných diskusí. A samozřejmě i podrobné provázání s předlohou, takže jakákoli další kontrola by byla — mírně řečeno — značně ztížena.--Shlomo (diskuse) 1. 5. 2017, 18:54 (UTC)
Ano. BTW: subst by se měl používat velmi střídmě, protože jde proti hlavnímu smyslu šablon a podobných pomůcek, které usnadňují práci. Už třeba používání {{Citace Vrchlický MBF}} je pro mě problematické. Nechápu čemu ten subst pomůže? Když bude chtít někdo přeformátovat vzhled toho vloženého, tak bude muset všechny výskyty procházet a ručně/robotem to opravovat. V případě bez substu stačí změnit šablonu a je to. To je smysl šablon. Skim (diskuse) 3. 5. 2017, 18:35 (UTC)

Názvy hesel u překladů[editovat]

přeneseno:

Nevím, jak naložit s hesly s odlišným názvem v češtině (týká se i Britannicy). Zatím preferuji zachování abecedního pořadí - tedy název v originálu a česky v hranatých závorkách v textu viz Ischemie. --Lenka64 (diskuse) 29. 3. 2017, 14:31 (UTC)

Týká se to i Židovská encyklopedie a v podstatě jakýchkoli případných dalších překládaných encyklopedií. Možná by stálo za to přenést to k prameni.--Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 14:46 (UTC)
Souhlasím s přenosem k prameni, protože problematika má jednak více věcí k diskutování, například to, jakým způsobem případně uvádět ten český překlad, resp. jak celkově naložit se začátkem jednotlivých hesel, jednak to tam bude více na očích ostatním.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 3. 2017, 15:03 (UTC)

Šablona DN záhlaví[editovat]

Ahoj, koukám, že na stránkách, které jsem přepisoval u Duch Německa najednou zmizelo záhlaví na stránkách (tady). Můžete mi @JAn Dudík: vysvětlit proč tohle děláte? Prosím, přestaňte takové podpásovky dělat! Opravdu nechápu, proč někdo odstraňuje, natož bez upozornění, věci, které nic neohrožují, nenarušují. Skim (diskuse) 31. 3. 2017, 06:17 (UTC)

Nesmyslný revert[editovat]

@Danny B.: Prosím, přestaňte takové nesmyslné reverty dělat (viz [7], [8], [9], [10], [11], [12]).

Read-only mode for 20 to 30 minutes on 19 April and 3 May[editovat]

MediaWiki message delivery (diskuse) 11. 4. 2017, 17:33 (UTC)

Rozlišovače a rozcestníky u podobných, nikoli však identických názvů[editovat]

Narazil jsem na případ, kdy k určitému dílu existuje řada děl s velmi podobným (zaměnitelným) názvem, ale nenašel jsem (prozatím) dílo s názvem stejným. Konkrétně jde o Šachové úlohy z r. 1907. Jako další existují díla:

  • Šachové úlohy 1908–1916 (1917)
  • Šachové úlohy z let 1884–1910
  • Šachové úlohy 1925–1937 (1937)
  • Šachové úlohy – výběr 1953–88 (1988)
  • Šachové úlohy Josefa Křivohlávka (2014)
  • Sbírka šachových úloh (2013)
  • rubriky nazvané Šachové úlohy v různých novinách nebo časopisech

a dále:

  • Nejen šachové úlohy (2000)
  • Šachová úloha (1953)
  • Šachová úloha a báseň (článek v NP 1930-11-12)
  • České úlohy šachové (1887)
  • Idea a ekonomie v šachové úloze (1929)
  • Hrozba a tempo v šachové úloze (článek)
  • Ze světa šachové úlohy (článek v LN 1927-12-24)
  • O kodifikaci šachových úloh (článek v ČČŠ 1906-7, 140)
  • 1000 vybraných šachových úloh

Ta druhá skupina zřejmě vytvoření rozcestníku neodůvodňuje - je tu jen otázka, zda je do (případně vytvořeného) rozcestníku zahrnout; nicméně uvažujme spíš o té první skupině. Ze stávající nápovědy by vyplývalo, že spíš nerozcestníkovat a nechat na původním názvu (kromě stejných názvů se rozcestníkují názvy lišící se různým pravopisem, diakritikou interpunkcí nebo názvy na podstránkách, ale nic nad rámec toho není zmíněno). Na druhou stranu u některých děl není ze sazby titulní strany úplně snadné rozeznat, co je ještě titul a co už podtitul nebo dodatečná informace o obsahu, takže nějaký způsob provázání by asi byl vhodný. Nějaký nápad?--Shlomo (diskuse) 19. 4. 2017, 11:05 (UTC)

Ja myslím, že tohle řeší kategorie. Mohla by tak existovat nějaká možnost, jak zobrazit díla v kategorii nějak uživatelsky :-) Skim (diskuse) 19. 4. 2017, 19:33 (UTC)

Autoři bez díla[editovat]

Nechápu to hromadné zakládání stránek autorů, kteří tu nemají dílo. Jen to vytváří falešný dojem, že tu něco je. --Lenka64 (diskuse) 30. 4. 2017, 12:19 (UTC)

Úplně nerozumím tomu, v čem to u tebe vyvolává falešný dojem? Vkládám autory a díla s odkazy na veřejné skeny. Tudíž i pokud to není přepsané, lidi to můžou nalézt. A myslím, že to má tendenci zvýšit zájem o Wikizdroje a také např. o hledání zdrojů pro Wikipedii. Je to prerekvizita toho to přepsat. Je to stejné jako např. seznam hesel OSN. Skim (diskuse) 1. 5. 2017, 15:42 (UTC)
To je podobné, jako kdyby se na citátech založilo množství stránek pro osoby s odkazem na Google a textem: napište jméno osoby a slovo »řekl«. --Lenka64 (diskuse) 1. 5. 2017, 16:22 (UTC)
Více méně bych měl názor asi jako Lenka: nejsme google. Autorské stránky tu slouží vlastně pro zarámování děl jednoho a toho samého autora, které jsou zde na Wikizdrojích. Pro seznamy skenů a dalších děl slouží vlastně Wikipedie a tam pak ne autorské strányk ale biografie autorů s odkazy na NKČr - a popř. pak i na projekty, kde jsou díla zveřejněna. Já bych to s Wikizdrojema nemíchal. -jkb- 1. 5. 2017, 22:53 (UTC)
Jaký Google? Nerozumím, o čem oba mluvíte. Google tohle není schopen zařídit. Smyslem Wikizdrojů je přepsat volná díla. K čemuž toto slouží. Je za tím spousta spousta práce, rozklíčování autorů, zjištění co je vlastně volné. Tím, že vkládám jenom to co je volné a kde je to naskenované, umožnuji to lehce zpracovat. Což je smyslem, který je podpora přepisování. Mělo by to jít mnohem dále jako automatické vkládání skenů apod. BTW: Vy teď říkáte, že seznam nepřepsaných hesel OSN je špatně. To myslíte vážně? Je to úplně stejná věc. Přičemž to úplně stejně pomáhá vlastnímu přepisu. Skim (diskuse) 3. 5. 2017, 18:22 (UTC)

Nejsem proti. I rozcestník na digitalizované zdroje jinde je jakási informační pomůcka a pro případ že se někdo rozhodne k danému autorovi nějaký text vložit, je autor již založený. Když jsem musel při vkládání hesel z OSN zakládat nově autora, vždy mě to dost otravovalo. Navíc jde o zmíněnou provázanost s Wikipedií, což může Wikizdrojům jenom pomoct. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 5. 2017, 10:00 (UTC)

Osobně bych přivítal, kdyby byly primárně založeny především stránky těch autorů, kteří už zde mají kategorii (tedy povětšinou i nějaké dílo).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 11:47 (UTC)

Já se snažím je přidávat. A není to jenom o nich, ale i o dalších autorech, kteří jsou někde na Wikizdrojích zmíněni. Skim (diskuse) 16. 6. 2017, 13:25 (UTC)
Netvrdil jsem, že je to záležitost jen těchto autorů. Jen jsem psal, že by podle mne měli být založeni primárně (a tedy až následovně se věnovat těm, kteří zde díla [zatím] nemají vůbec).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 13:33 (UTC)

Koukám, že také práce kvapná, málo platná. Musel jsem opravit kolem desítky autorů, protože měli chybně vyplněný infobox. Kvalitu, ne kvantitu, prosím...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 6. 2017, 11:22 (UTC)

Beta Feature Two Column Edit Conflict View[editovat]

Birgit Müller (WMDE) 8. 5. 2017, 14:28 (UTC)

Tabulkový rukopis[editovat]

Mám k dispozici jeden starý tabulkový rukopis. Mámě nějakou technologii jak ho digitalizovat? Já bohužel většinu obsahu nepřečtu. --Juandev (diskuse) 26. 6. 2017, 10:39 (UTC)

Co myslíš tím „tabulkovým rukopisem“?--Shlomo (diskuse) 26. 6. 2017, 11:33 (UTC)

Je to dokument, který je v tabulce a je psán rukou.--Juandev (diskuse) 27. 6. 2017, 04:01 (UTC)

Na formátování tabulky zde jakýsi nástroj je. To, že je dokument psán rukou, by samo o sobě nemuselo vadit, pokud jinak splňuje podmínky pro zveřejnění na Wikizdrojích. Ovšem s tím, že obsah nepřečteš, asi žádná technologie moc nepomůže. Nicméně by třeba mohl pomoci nějaký kolega...--Shlomo (diskuse) 27. 6. 2017, 06:40 (UTC)

Práce pro bota[editovat]

Mohu poprosit nějakého botovodiče o narovnání odkazů na autora v heslech Ottova slovníku naučného (≈120 hesel):

  • v infoboxech: [[Autor:Rudolf Dvořák|Rudolf Dvořák]][[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Rudolf Dvořák]]
  • v podpisech: [[Autor:Rudolf Dvořák|Dk.]][[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]

Děkuji, --Shlomo (diskuse) 28. 6. 2017, 07:27 (UTC)

P.S.:Seznam "postižených" hesel viz Speciální:Co odkazuje na/Autor:Rudolf Dvořák.--Shlomo (diskuse) 28. 6. 2017, 07:32 (UTC)

V rámci výše uvedených úprav je třeba i odstranit {{DEFAULTSORT:}}.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 6. 2017, 00:30 (UTC)

Po zkoumání zdrojového kódu pywikibota se mi podařilo jej opět zprovoznit i ve starší verzi (která jako poslední u mě ještě funguje). Odkazy na autora opraveny. Řadící klíče doplněny ke kategoriím pomocí {{subst:SUBPAGENAME}}, někde bylo nutné toto provést nebo doladit ručně (Special:Diff/145769, Special:Diff/145717). --Milda (diskuse) 1. 7. 2017, 09:55 (UTC)

České sbírky obsahující slovenské písně[editovat]

Jak zacházet s českými sbírkami (=převážná většina obsahu v češtině nebo do češtiny přeložená), které obsahují i (nepřeložené) písně (popř. básně nebo jiné součásti) ve slovenštině? Podle WZ:Co jsou Wikizdroje by zde měla být pouze česká či počeštěná díla. Na druhou stranu mi připadá nepraktické ucelenou sbírku trhat a rozstrkávat do několika projektů. Prozatím jsem narazil na dvě formy:

  1. Sbírka obsahuje ucelenou část (svazek) věnující se slovenské tvorbě (např. Slovanstvo ve svých zpěvech, Slowanské národnj pjsně),
  2. Slovenské písně jsou zamíchány mezi české/moravské (např. Náš poklad, Studentský zpěvník).

--Shlomo (diskuse) 29. 6. 2017, 07:00 (UTC)

Nezávazně: myslím, že trhat taková díla na dvě Wikisource by asi byl nesmysl, zejména zátěž pro čtenáře plus logický nesmysl (byl jsem kdysi lektorem, to bych nikdy nepripustil), takže asi budeme muset sáhnout k pragmatickému řešení: celou sbírku na jednom místě. -jkb- 29. 6. 2017, 23:01 (UTC)
Vzhledem k tomu, že by se rozdělením narušovala celistvost díla (vhodná např. pro PDF export), čímž by se i značně degradovala užitečnost takové kopie ve Wikizdrojích, tak jednoznačně ponechat zde. Jinak se to zjevně nebude týkat jen slovenštiny, ale i jiných jazyků (žádný místní příklad mne zatím nenapadá, ale např. Morgernsternovy básně vyšly v češtině nejméně jednou doporovozeny jejich německými originály, v jiném vydání je zase jedna konkrétní báseň v několika různých jazycích).
Oproti tomu ale stojí stránky, do nichž byl cizojazyčný text přidán, ačkoliv v díle není. Vizte Mišna, potažmo Wikizdroje:U pramene/Archiv 5#Originály děl. A tam si naopak myslím, že by tu být neměl.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 6. 2017, 00:26 (UTC)
Místní příklad na další jazyk máte rovněž ve studentském zpěvníku, který obsahuje i několik písní výhradně latinských. Obdobným případem v opačném poměru jsou pak různé staré kancionály (XVI. až XVIII. stol.), které často obsahují většinu písní latinských a mezi nimi několik českých — do těch jsem se ovšem zatím nepouštěl a v dohledné době ani neplánuji.
Umísťování dvou- či vícejazyčných textů, které zahrnují i češtinu a je zřejmé, že text je primárně určen pro českojazyčného čtenáře, jsem považoval za samozřejmost (viz např. další svazky Kubovy a Čelakovského sbírky) a na ně tento dotaz původně ani nesměřoval. Diskutovat samozřejmě lze i o tom, ale jelikož se jedná o odlišnou situaci, bylo by vhodné tuto otázku probírat samostatně. Ze stejných důvodů navrhuji nerozvádět zde otázku Mišny (již dříve diskutovanou); pokud cítíte potřebu ji otevřít znovu, vyčleňme ji do samostatné diskuse.--Shlomo (diskuse) 30. 6. 2017, 08:52 (UTC)
na ně tento dotaz původně ani nesměřoval - v tom případě nerozumím, na co jste se ptal, resp. asi ve vašem popisu nevidím rozdíl... Zkuste jej tedy upřesnit, prosím...
Typ "Mišna" klidně vyčleňme, zmiňoval jsem to pro úplnost jako příklad dalšího typu stránky s vícejazyčným textem.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 6. 2017, 10:16 (UTC)
Zkusím... Jde mi o to, zda sem lze umístit např. píseň Keď komára ženili. Píseň je kompletně celá ve slovenštině, český překlad k ní není připojen. Je ovšem zařazena v Čelakovského sbírce Slowanské národnj pjsně, kde všechny "neslovenské" písně nějakou vazbu na češtinu mají (buď jsou česky, nebo je k nim připojen český překlad).--Shlomo (diskuse) 30. 6. 2017, 13:47 (UTC)
Základem je, viz nahoře, že nechceme trhat sborníky, díla ap. Pokud je Komár zařazen do sborníku, který tu publikujeme, tak tedy ano. -jkb- 30. 6. 2017, 23:26 (UTC)
Aha, už ten rozdíl vidím. Každopádně stále platí to, co jsem psal, potažmo, co psal -jkb-.
Ale raději bych tu diskusi viděl obecně nad všemi typy a neorientovanou jen na slovenštinu, aby se to jednou provždy rozhodlo a následně i někde vypsalo.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 1. 7. 2017, 21:38 (UTC)

Rozdělení hesla Ottův slovník naučný/Jihoslované[editovat]

Navrhuji další "megaheslo" z OSN k rozdělení na podstránky. Podrobnosti jsem uvedl na diskusní stránce hesla, diskusi prosím veďme tamtéž.--Shlomo (diskuse) 5. 7. 2017, 07:34 (UTC)

Svojanovský křižáček[editovat]

Pěkný den, jen se zeptám, neorientuju se ve zdrojích textů: bylo by možno někde získat text Svojanovského křižáčka od Vrchlického? Založil jsem položku Q32786109. Díky.--Ben Skála (diskuse) 9. 7. 2017, 12:10 (UTC)

Texty písní[editovat]

Dobrý den, smím na Wikizdroje přidávat texty písní? A pokud ano, mám založit jako článek interpreta, pak album a pak písně? Předem díky za odpověď. --Werner.v (diskuse) 13. 7. 2017, 05:36 (UTC)

Texty písní určitě přidávat lze, pokud splňují podmínky pro uveřejnění. Zejména je třeba dbát na to, aby nedošlo k porušení autorských práv; písně tedy musí být buď autorskoprávně "volné" nebo musí držitel(é) autorských práv poskytnout k jejich zveřejnění na Wikizdrojích licenci.
Stránku interpreta není třeba zakládat; je vhodné založit stránku autora textu (je-li znám) ve jmenném prostoru "Autor:". Texty samotné se vkládají do hlavního jmenného prostoru buď jako podstránky ke stránce příslušné sbírky (v tomto případě alba), nebo někdy i jako samostatné stránky.--Shlomo (diskuse) 13. 7. 2017, 09:35 (UTC)

Automatizovaný import skenů a textů z Krameria[editovat]

Mého nedávného příspěvku do staré diskuze o importu z Krameria si asi nikdo nevšiml, tak ještě jednou a víc nahlas. Cvičně jsem si napsal skript, který z kramerius.nkp.cz stáhne všechny stránky knihy, sloučí je do jednoho DjVu souboru a navíc metadata knihy překonvertuje do wikišablony Book. Dál chci napsat druhý skript, který po (ručním) nahrání DjVu souboru na Commons ještě vygeneruje Proofread index a z Krameria do něj naimportuje OCR texty jednotlivých stránek.

Ahoj. Já si napsal skript pro stažení věcí z Krameria do adresáře a pak druhý skript, který z daných obrázků/djvu generuje djvu soubory. Pro obě verze Krameriu. Co bych ještě chtěl je přidání OCR přímo do djvu souboru. Skim (diskuse) 16. 7. 2017, 09:39 (UTC)
Teď koukám, že WikiSource si umí předvyplnit stránku z textové vrstvy DjVu. Tak jsem trochu upravil svůj skript, aby ty OCR texty vložil přímo do DjVu. Podporu pro další obrázkové formáty možná přidám časem. Next ghost (diskuse) 17. 7. 2017, 15:27 (UTC)

Četl jsem výše, že jednáte o spolupráci přímo s Národní knihovnou, takže se chci zeptat jak je to daleko a jestli hromadnému importu knih nebrání ještě nějaké další právní nebo (vnitro)politické překážky. Next ghost (diskuse) 15. 7. 2017, 17:41 (UTC)

Já myslím, že nikdo s nikým nejedná. Skim (diskuse) 16. 7. 2017, 09:39 (UTC)
Nějaké konkrétní jednání (nikoli s NK, nýbrž s projektem Kramerius) zmiňoval výše Uživatel:Wesalius a ptal se na ně Uživatel:Danny B., takže dotaz na další vývoj v tomto směru by asi měl směřovat na někoho z nich.
Co se právních "překážek" týče, má celá záležitost rovinu autorskoprávní a rovinu smluvní.
  • Z hlediska autorského práva jsou díla, u nichž doba ochrany majetkových autorských práv skončila, volná a jejich importu, třeba i hromadnému,(k hromadnému importu viz níže,--Shlomo (diskuse) 17. 7. 2017, 12:11 (UTC)) nic nebrání. Jen je třeba ohlídat, aby díla byla volná jak podle práva země původu, tak i podle amerického práva.
  • Ohledně smluvního vztahu mezi "poskytovatelem" a "importérem" je situace trochu zamotanější, viz předchozí diskusi. Wikiprojektů se ovšem tento vztah bezprostředně netýká.
--Shlomo (diskuse) 16. 7. 2017, 12:00 (UTC)
Pokud máte na mysli skutečně hromadný import stovek či tisíců knih, pak chci podotknout, že (i přes propagaci na wikikonferenci) tu nevidím žádný zástup nadšenců, kteří by svůj čas věnovali mravenčí práci na korekturách (první, druhé…) knih, které nahrál někdo jiný (tj. které si sami pro digitalizaci nevybrali, možná proto, že se po obsahové stránce nepotkávají s jejich zájmem) – viz desítky dosavadních nedokončených indexů. Obávám se, že by to s nově naimportovanými, konkrétně nevyžádanými, dopadlo stejně. Byl bych nerad, kdyby se české Wikizdroje staly obdobou ruského Wikislovníku.
Pokud jde o právní problematiku, tak existuje ještě tzv. zvláštní právo pořizovatele databáze, omezující vytěžování obsahu databáze bez ohledu na to, jestli majetková práva k jednotlivým záznamům trvají či nikoliv. Možná s tím mělo souviset ono zmiňované jednání s Národní knihovnou? Nic o něm ale nevím a jestli se toto právo týká i nás, nedokážu posoudit.
OCR stahujete přímo z Krameria? Mám totiž zkušenost s tím, že tamní OCR převody trpí dost podstatnými nedostatky, například v Krameriu5 NK ČR jsem zaznamenal, že některé znaky jsou, pro mě nepochopitelně, převedeny jako stejně vypadajících azbukové, což se při korektuře snadno přehlédne – takže si raději provádím vlastní OCR převod. --Milda (diskuse) 17. 7. 2017, 06:31 (UTC)
Souhlasím s Mildou, že hromadný import by mohl představovat nepřípustný zásah do práva pořizovatele databáze - zejména pokud by směřoval na "podstatnou část" databáze nebo nepřiměřeně zatěžoval systém poskytovatele (knihovny). Právní úprava této oblasti je dost mlhavá, teoreticky bychom mohli prostřednictvím pobočky požádat o názor právní poradce, ale domnívám se, že by bylo rozumnější se do takto rozsáhlých akcí bez projednání s Krameriem raději nepouštět, zvlášť byl-li by jejich přínos beztak přinejmenším pochybný, jak dovozuje Milda. Chceme přece spolupráci, ne konfrontaci.--Shlomo (diskuse) 17. 7. 2017, 12:11 (UTC)
Neměl jsem v plánu zkopírovat na WikiZdroje celou jejich databázi. Chtěl jsem z Krameria ručně nahrát těch cca. 30 knih od Jiráska, co tu ještě nejsou přepsané, a pak skriptem hromadně importovat OCR texty (celkem asi 15 000 stránek). Ale teď jsem zjistil, že místo toho stačí vložit textovou vrstvu do DjVu, takže to udělám přes textovou vrstvu.
Na hledání nelatinkových znaků vřele doporučuji použít kontrolu pravopisu v prohlížeči.
Co se týče nedostatku dobrovolníků, nepomohlo by třeba propagovat transkripce přímo na titulní stránce WikiZdrojů? Já osobně na Proofread sekci narazil omylem, když jsem hledal něco úplně jiného. Next ghost (diskuse) 17. 7. 2017, 15:27 (UTC)
K těm OCR vrstvám: Nechci brzdit vaše nadšení, ale moje zkušenost je taková, že pokud je sken aspoň trochu kvalitní, tak OCR služba na Wikizdrojích poskytuje zpravidla lepší výsledky než připojené OCR z Krameria nebo z archive.org. A pokud je sken nekvalitní, tak to obvykle žádné OCR nevytrhne a je třeba přepisovat ručně (respektive OCR opravy dají víc práce než opsání...)--Shlomo (diskuse) 17. 7. 2017, 17:10 (UTC)