Diskuse s uživatelem:Shlomo

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Nahrazování nadpisů šablonou {{§}}[editovat]

Zdravím,

všiml jsem si, že nahrazujete nadpisy šablonou {{§}}. To ale není správné: jednak se tím mění sémantika příslušných částí dokumentu, jednak to snižuje uživatelský komfort v navigaci na dané stránce.

Prosím, vraťte nyní příslušné změny zpět. Pokud potřebujete nějakou konkrétní funkcionalitu, kterou vám nadpisy v současné podobě neumožňují, dejte vědět, a podíváme se na to, co se s tím bude moci dát dělat. Ale nemůžeme takhle změnit zavedený systém a snížit tak kvalitu zde uložených dokumentů.

Díky za spolupráci.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 3. 2012, 10:31 (UTC)[odpovědět]

K Vašim námitkám ohledně použití šablony {{§}}:
  1. Sémantika se samozřejmě mění, a já doufám že k lepšímu. Nadpisy by měly obsahovat popis uvozované sekce (A heading element briefly describes the topic of the section it introduces.), což samotná čísla paragrafů (pokud neobsahují současně i textový nadpis) nesplňují.
  2. Ohledně uživatelského komfortu: Domnívám se, že uživatelský komfort je negativně ovlivněn spíše dlouhým "obsahem" na začátku článku obsahujícím pouze čísla paragrafů bez věcné informace, o čem se v dané části pojednává. Zkuste např. dohledat informaci o struktuře soudů ve verzích [1] a [2]. Bylo by samozřejmě fajn mít na začátku i seznam s odkazy na jednotlivé paragrafy, ale řešení formou řádkového obsahu považuji za nešťastné. Vhodnější by dle mého názoru bylo řešení formou řádkového seznamu paragrafů/článků na začátku stránky - odkaz na stovku paragrafů by zabíral maximálně několik řádků a přitom by poskytoval "lepší komfort" tomu, kdo hledá paragraf podle konkrétního čísla. V obsahu samotném by pak byly nadpisy hlav, částí, dílů atd. s textovým označením pojednávané oblasti.
  3. Ohledně měnění zavedeného systému: prošel si jsem dokumenty v podkategoriích Kategorie:Právo v České republice a Vámi prosazovaný systém nadpisů pro označování paragrafů byl použit u 18 ze zhruba 50 dokumentů. To nepočítám dalších 106 dokumentů z Kategorie:Benešovy dekrety, které jsem nekontroloval všechny, ale v namátkově otevřených dokumentech jsem Vámi preferovaný systém rovněž nenalezl. Tedy nijak zvlášť "zavedený" tento systém není. Mimochodem, jestliže šablona {{§}} není určena k označování paragrafů, k čemu tedy vlastně slouží? :O --Shlomo (diskuse) 26. 3. 2012, 11:41 (UTC)[odpovědět]

Z poloviny volné, z poloviny chráněné heslo v OSN[editovat]

K Ottův slovník naučný/Židé (podotýkám, že jsem nezjišťoval, jak velkou část z části napsané Nikolauem jste stihl zpracovat): co alternativa, vložit alespoň tu druhou, již volnou část od Práška, místo první části vložit (zatím neexistující) šablonu a revize s dosud chráněným textem pak skrýt? V roce 2021 by se mohly obnovit a dokončit. --Milda (diskuse) 23. 5. 2012, 21:55 (UTC)[odpovědět]

Ano, myslel jsem si, že až druhou část někdy dodělám, založím článek znovu. Pokud považujete za vhodnější skrýt revizi, udělejte to klidně takto. Je to jen asi 10.000 bytů, ale třeba to někomu za 9 let udělá radost ;)--Shlomo (diskuse) 23. 5. 2012, 23:36 (UTC)[odpovědět]

Odkazy na wikipedii v heslech Ottova slovníku naučného[editovat]

přesunuto k prameni

Infobox v Sichat Jicchak[editovat]

Dobrý večer, díky za rozšiřování. Vkládejte, prosím, infobox {{Textinfo}} i na nově zakládané podstránky. Teď, když máte zdroj otevřený, to bude jednodušší, než když to pak bude později doplňovat někdo jiný. I když je tam částečná duplicita, z autorskoprávního hlediska jsou údaje v Textinfo dokonce důlěžitější než ta navigace nahoře. --Milda (diskuse) 28. 10. 2013, 19:47 (UTC)[odpovědět]

Nevím, jestli je to až tak dobrý nápad. K textům by měl časem přibýt ještě hebrejský originál a obtékaný informační rámeček by asi narušil rozložení textu. Navíc nepůjde o částečnou, ale úplnou duplicitu; všechny údaje jsou obsaženy už v Textinfo k Sichat Jicchak jako celku (podobným způsobem jsou utvářeny podstránky i u Bible Kralické nebo Bible svatováclavské).--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 20:08 (UTC)[odpovědět]

Sichat Jicchak[editovat]

Zdravím,

koukal jsem na Sichat Jicchak a mám k tomu dotazy:

  1. Proč jsou některé položky seznamu v závorce a jiné ne? (U El erech apajim navíc buď jedna přebývá nebo chybí.)
  2. Proč jsou některé položky seznamu linkované a jiné ne?
  3. "(pouze hebrejsky)" je vaše poznámka nebo je to v textu zdrojového díla?
  4. "Předčítání z Thóry" - jen pro jistotu: ty následující položky jsou na stejné úrovni, nebo tam jsou omylem, majíce být o úroveň níže jako subsekce toho předčítání?
  5. Zaujalo mne licenční označení. Víte o autoru a překladateli data úmrtí?
  6. Obsah neodpovídá obsahu v odkazovaném zdroji, proč?

A ještě připomínka - prosím, dodržujte typografii originálu. Pokud je tam něco v uvozovkách, dejte to i zde do uvozovek (konkrétně narážím na Or-Tomid). Typografické uvozovky lze vkládat kliknutím na příslušný odkaz pod editačním oknem v sekci Znaky. Pokud je něco tučně, označte to tučně (V Praze 1903. (…) Samuel W. Pascheles, knihkupectví). Atd. Vzhledem k odlišnosti média samozřejmě nejde dodržet přesný layout originálu, ale tyto základní formátovací prvky třeba dodržet je.

Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 10. 2013, 21:43 (UTC)[odpovědět]

Nejprve předesílám, že ani úvodní stránka ještě není kompletní dovolí-li mi to okolnosti, hodlám na ní ještě trochu zapracovat. Vizuální provedení napodobující originál sice není pro mne prioritou, ale vezmu je v potaz - každopádně děkuji za upozornění na opomenuté uvozovky a závorky a nebudu se zlobit, když takové překlepy i sám opravíte ;) Teď jednotlivým otázkám/připomínkám:
  1. Bez závorky jsem uvedl modlitby, které mají název vyznačen v originále - buď v obsahu nebo jako nadpis v samotném textu. Ostatní modlitby jsem označil buď začátkem textu (v přepisu podle w:WP:THe) nebo jinou vhodnou identifikací (jako "Žalm XY") a vložil do závorky na označení, že tento název není uveden v originále.
  2. Neodkazující položky jsou ty, u kterých nepředpokládám, že by k nim byla přiřazena patřičná modlitba. Obvykle proto, že
    • Modlitba je v originále pouze zmíněna, ale není uvedena
    • Modlitba je v originále pouze hebrejsky
    • Jedná se o nadpis větší sekce, která je (nebo jednou bude) dále rozdělena na další modlitby.
  3. "pouze hebrejsky" je technická poznámka vysvětlující, proč tato modlitba na WS není (ani nebude). V originále tato poznámka není, na patřičném místě je pouze příslušná modlitba v hebrejštině bez českého překladu. Popřípadě s jinou technickou poznámkou, která v této podobě dokumentu postrádá význam.
  4. Položky následující po "Předčítání z Thóry" jsou na stejné úrovni; samotné předčítání bude ve výsledné podobě buď aktivní odkaz, nebo rozděleno na "podsekce".
  5. Ad licence: autor zemřel 1892 (viz w:en:Saul Isaac Kaempf), překladatele se mi přes vynaložené úsilí nepodařilo dohledat. Našel jsem pouze zmínky o jeho literární činnosti v osmdesátých letech, takže se domnívám, že "licence" old-100 je zde na místě, i když to není zcela ideální situace. Ještě na upřesnění: "Autor" je zde vlastně taky spíš editor a překladatel (z hebrejštiny do němčiny), Kraus potom na základě německého překladu vytvořil český překlad - dost častý postup u české židovské literatury té doby...
  6. Ve zdroji jsou v obsahu uvedeny pouze některé modlitby, přičemž jejich výběr není nijak systematický; snažím se tedy vytvořit přehledný obsah toho, co kniha skutečně obsahuje.
Zdravím, --Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 22:58 (UTC)[odpovědět]

Díky za odpovědi, později k nim něco napíšu, teď jen v rychlosti k těm poznámkám - pokud tedy příslušný text není součástí originálu, je třeba jej vyznačit pomocí {{Redakční poznámka}} potažmo {{Redakční poznámky}} na konci (podívejte se kdyžtak na odkazující stránky, jak se to používá). Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 10. 2013, 23:38 (UTC)[odpovědět]

Překlepy v originále[editovat]

Zdravím, pokud je v originálu zjevná gramatická či faktická chyba, je možné na ni upozornit formou redakční poznámky, viz např. Ottův slovník naučný/Aberdeen či Ottův slovník naučný/Obrnice. Tím dáte najevo, že o chybě víte, a že není Vaše :-) Přeji hezkou neděli --Hadonos (diskuse) 1. 3. 2015, 10:18 (UTC)[odpovědět]

Forma "zakon"[editovat]

Zdravím.

Vidím, že jste přidával do některých zákonů formu "zakon", ale v dokumentaci uvedená není. Jak to s ní tedy je? Děkuji. --Okino (diskuse) 28. 7. 2015, 15:53 (UTC)[odpovědět]

Rovněž zdravím. V té době jsem se pokoušel prosadit sémantické formátování právních normativních textů a vytvořit k němu použitelný stylopis. Stylopis je stále na mé uživatelské stylopisové stránce a případní zájemci si jej samozřejmě mohou rovněž okopírovat a přidat. O pomoc se zavedením jako implicitního stylopisu (zařazení do dokumentace k šabloně {{Forma}} by pak bylo dalším logickým krokem) jsem požádal Mildu, který vznesl několik dílčích připomínek, ale v další diskusi už nereagoval. Já pak, nebyv upomínán, jsem rovněž ztratil "drive" a začal se více věnovat jiným projektům. Nicméně stylopis je, zdá se, ve stavu stále funkčním, je možné ho oprášit a dotáhnout k praktickému nasazení.--Shlomo (diskuse) 3. 8. 2015, 09:37 (UTC)[odpovědět]

Pozdrav[editovat]

Zdravím,

rád Vás tu vidím.--Juandev (diskuse) 7. 10. 2015, 17:24 (UTC)[odpovědět]

Karel Poláček (Kočkodan)[editovat]

Ahoj, prosímtě proč je zde zde a zde uveden Karel Poláček s rozlišovačem (Kočkodan)? Má to nějaký účel nebo je to jen relikt po kopírování? Díky a měj se. --Martin Kotačka (diskuse) 11. 10. 2015, 11:34 (UTC)[odpovědět]

Není to v pravém smyslu "rozlišovač", odkaz směřuje na Autor:Karel Poláček bez rozlišovače. Povídky, u kterých jsem to takto zapsal, jsou v odkazovaných zdrojích podepsány pouze pseudonymem "Kočkodan", tak jsem chtěl předejít nedorozuměním, proč je na stránce uveden jiný autor, než ve zdroji. Případně proč je odkázáno na Poláčka, když autorem je Kočkodan. Jestli je tu nějaký jiný úzus, jak označit, že dílo bylo vydáno pod pseudonymem, klidně to podle něj upravte.--Shlomo (diskuse) 11. 10. 2015, 13:13 (UTC)[odpovědět]
O pseudonymu jsem netušil. Díky za odpověď! --Martin Kotačka (diskuse) 11. 10. 2015, 13:24 (UTC)[odpovědět]
Já donedávna taky ne ;) Člověk se pořád učí...--Shlomo (diskuse) 11. 10. 2015, 13:56 (UTC)[odpovědět]

Při údržbě jsem na to narazil a zjistil jsem, že jste to zapisoval nejednotně (jak formátem, tak přítomností). Potřeboval bych proto, abyste Poláčkova díla (včetně eventuálně nekategorizovaných podstránek) prošel a alespoň dal dohromady seznam těch stránek, kde má být uveden Kočkodan, pokud už rovnou patřičně neupravil Textinfo. Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 6. 2018, 09:22 (UTC)[odpovědět]

Nějak nechápu, co vlastně žádáte. Viz výše: Povídky, u kterých jsem to takto zapsal, jsou v odkazovaných zdrojích podepsány pouze pseudonymem "Kočkodan".--Shlomo (diskuse) 14. 6. 2018, 13:23 (UTC)[odpovědět]
Ano, u takto zapsaných (kde takto = [[Autor:Karel Poláček|Karel Poláček (Kočkodan)]]) je to podle výše uvedeného textu jasné. Jenže on ten zápis není všude jednotný, někde je jen Kočkodan, někde zase jen Karel Poláček...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 6. 2018, 19:49 (UTC)[odpovědět]
Kde je v předloze uveden Kočkodan, uvedl jsem "Kočkodan". Kde je v předloze uveden Karel Poláček, uvedl jsem "Karel Poláček". Kde je odkazováno na více předloh, přičemž některé uvádějí podobu Kočkodan a jiné Karel Poláček, uvedl jsem "Karel Poláček (Kočkodan)".--Shlomo (diskuse) 14. 6. 2018, 21:22 (UTC)[odpovědět]

Povídky izraelského vyznání - parametr VYDÁNO[editovat]

Zdravím,

chápu to tak, že zatím nevíte, z kterého vydání budete přebírat? Parametr VYDÁNO totiž slouží k zápisu jednoho konkrétního vydání, z nějž se čerpalo. (I proto jsem též revertoval vaši úpravu šablony.)

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 10. 2015, 11:30 (UTC)[odpovědět]

Zdravím. Já myslel, že k tomu slouží parametr ZDROJ. Jinak v tomto konkrétním případě se jedná o sbírku povídek, která vyšla několikrát. Knižní vydání nemám k dispozici žádné, takže přebírat asi budu jednotlivé povídky z online archívu LN. Nicméně se mi nepodařilo dohledat všechny, a je možné, že někdo, kdo má přístup k některému z knižních vydání, doplní chybějící povídky podle něj. U jednotlivých připravených povídek se proto chystám uvádět konkrétní použitý ZDROJ, u stránky s obsahem jsem jako VYDÁNO uvedl všechna (mně známá) vydání, která je (bude) možné použít. Pokud je nepřípustné, aby tyto údaje byly tam, kde jsou, klidně je přesuňte jinam; ale bylo by asi dobré, aby zůstaly na očích pro případné nadšence, kteří by se do toho chtěli pustit.--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2015, 12:07 (UTC)[odpovědět]

Nápověda:Korektury[editovat]

Zdravím. Tato věta »U sbírek kratších textů začínajících a končících uprostřed stránky, předpokládá-li se, že každý jednotlivý text bude mít v hlavním jmenném prostoru samostatnou stránku či podstránku, jsme limitováni tím, že sice lze použít nástroje pro korektury, nikoli však transkluzi do výsledné »kapitolově pojaté« stránky.« není pravda. Na anglických wikisource je to např: Gedy, John (DNB00). Mějte se hezky. Skim (diskuse) 3. 12. 2015, 15:45 (UTC)[odpovědět]

Děkuji za upozornění a napovězení. Je-li tomu tak, jsem velice rád, že jsem se mýlil ;) Odzkouším si to a opravím. Těch nepřesností tam určitě bude víc, protože sám teprve postupně zjišťuji, co všechno tato extenze umí, a nápovědu píšu m.j. i pro sebe, abych to za měsíc nemusel pracně zkoumat znovu :) Zdravím, --Shlomo (diskuse) 3. 12. 2015, 16:34 (UTC)[odpovědět]
Jinak jsem si ještě všiml, že necháváte ty stránky ve stavu "Není zkontrolováno". Podle mého, pokud to já sám vytvořím a zkontroluji, tak bych to měl dát do stavu "Zkontrolováno". Rozlišuji tím stav jestli to mám nějak rozpracované a zkontrolované. A po zkontrolování je možné danou stránku někým jiným posunout do dalšího stavu (tzn. kontrola někoho jiného) Skim (diskuse) 3. 12. 2015, 16:54 (UTC)[odpovědět]
Nechával jsem to jako "nezkontrolováno" schválně, protože se sice snažím důsledně opravit OCR chyby a doplňuji něco z formátování, ale něco ještě zbývá dořešit a sjednotit - formátování biblických odkazů, nadpisů, číslovaných a písmenovaných seznamů atd. Jako zkontrolováno jsem to chtěl označit, až to budu považovat za (z mé strany) hotové. Pak může nastoupit "kontrolor" a zkontrolovat, jestli se na něco nezapomnělo.
Nicméně je to jedna z věcí, která by se do budoucna měla sjednotit; zvlášť pokud (jak doufám) bude na korekturách spolupracovat více lidí, mělo by být každému jasno, co která barva/fáze znamená.--Shlomo (diskuse) 3. 12. 2015, 18:25 (UTC)[odpovědět]

Korektura (extenze proofread)[editovat]

Dobrý den,

všiml jsem si v posledních změnách, že provádíte korekturu přímo zde na zdrojích. Nepodařilo se mi k extenzi proofread najít nápovědu, byl byste ochotný mi trochu přiblížit proces, jak dohledáte djvu/pdf, které jsou možné takto zobrazit a dále jak takový soubor dostanete na zdroje, aby bylo možno provádět vlastní korekturu? Pokud je někde nějaký polopatický step-by-step návod, tak mě na něj prosím odkažte.

Děkuji. --Wesalius d|p 7. 12. 2015, 06:48 (UTC)[odpovědět]

Vzhledem k tomu, že já tuto extenzi začal používat poměrně nedávno, tak má dosavadní aktivita v této oblasti je zatím spíš takový "průzkum bojem" - přičemž se snažím nenapáchat moc kolaterálních škod... "Polopatickou" nápovědu jsme začali s (poněkud ostřílenějším) kolegou Uživatelem:Skimem vytvářet na Nápověda:Korektury a Nápověda:Jak provádět korektury, nicméně zatím je to v plenkách (viz také Wikizdroje:Wikiprojekt Korektury). Pro začátek se dá odpíchnout od nápovědy na jiných projektech (já jsem začal od německých a anglických Wikizdrojů, můžete - podle Vaší jazykové vybavenosti - zkusit i další. Některé věci je třeba si ozkoušet, protože fungují trošku jinak, ale základní principy zůstávají.
Ohledně dohledání scanů: Řada knih už je připravena na Commons (viz třeba c:Category:Scanned Czech books) - v tom případě stačí na Wikizdrojích vytvořit příslušný soubor v ns "Index:" a lze začít pracovat; jinak je třeba naskenovaný text buď "najít" (Kramerius, archive.org a další zdroje), nebo knihu naskenovat a na Commons uložit. Podívejte se prozatím na ty odkazované nápovědy a budete-li mít další otázky, rád vám pomohu (budu-li sám vědět...). Každopádně budu rád, když se přidáte ... čím víc lidí bude na korekturách pracovat, tím efektivnější budou výsledky.--Shlomo (diskuse) 7. 12. 2015, 09:45 (UTC)[odpovědět]
Děkuji za vstřícnou odpověď, ještě mi není jasné, jak získám OCR přepis, pokud na commons teda něco nahraju pomocí těch upload botů, které jsou v nápovědě odkázáni. Nebo tu OCR provedou commons na každém djvu/pdf automaticky? Nebo musím někam nahrát vlastnoručně vytvořený OCR text? Díky. --Wesalius d|p 7. 12. 2015, 21:50 (UTC)[odpovědět]
Já dosud vkládal pouze OCR, který jsem si vytvořil offline na svém počítači. Commons asi OCR vytvářet nebude, nicméně něco se mi doneslo, že je-li v souboru PDF (možná i DjVu, tím si nejsem jist) nějaký OCR již přibalen (což třeba u knih na archive.org často bývá), extenze ho při vytvoření stránky automaticky načte a vloží. Nemám to ovšem odzkoušeno... Navíc u skenů na archive.org jsem párkrát do "přibalovaných" OCR nahlížel, a pro české texty to moc použitelně nevypadalo :(
Další možnost, která je i pro mě čerstvou novinkou, doplnil před chvílí do nápovědy Skim: JavaScript, který přidá do nástrojů ikonku na OCR obrázku a vložení do editačního pole. Taky nemám odzkoušeno, ale zní to dobře...--Shlomo (diskuse) 7. 12. 2015, 22:12 (UTC)[odpovědět]

Odřádkování v patičce pro ukončení/vytvoření odstavce při zobrazení v NS[editovat]

Zdravím, této změně nerozumím, co je NS? Skim (diskuse) 8. 1. 2016, 12:16 (UTC)[odpovědět]

NS=namespace (jmenný prostor). Chybí-li odřádkování, poslední odstavec není parserem označen jako odstavec (<p>…</p>) a ani se tím pádem nezformátuje do patřičného CSS stylu (u formy próza zejména odsazený začátek). Doplnili-li bychom odřádkování na konec transkludovaného textu, nespojily by se při transkluzi texty z konce této a začátku příští stránky do jednoho odstavce. Takže nezbývá než odřádkovat na začátku patičky.--Shlomo (diskuse) 8. 1. 2016, 12:25 (UTC)[odpovědět]
Ok, vidím ten rozdíl. To je nepěkná vlastnost toho parseru. @Danny B.:Lze někde vidět jak je to generování těch odstavců nastavené? Pokud to chápu dobře, tak je to nějaké vnitřní nastavení vykreslování, které nemůžu vidět. Skim (diskuse) 9. 1. 2016, 10:18 (UTC)[odpovědět]
Nevím, co konkrétně máte na mysli, takže jen generalizovaná odpověď - odstavec se vygeneruje tehdy, je-li zdrojový text oddělen více odřádkováními.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2016, 03:55 (UTC)[odpovědět]

Break[editovat]

Teď mě napadá, vy v tom díle Ohlasy žalmů dáváte na konec řádky break, nestačilo by to ale celé vložit do tagu <poem>? Od toho ten tag snad je.--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 22:27 (UTC)[odpovědět]

Začal jsem to tak dělat. Ovšem problém nastal, když se měla transcludovat báseň přesahující jednu stránku. Ta pak byla rozdělená do dvou (popř. více) "básní" - což není sémanticky úplně správně, a ani typograficky to nesedí: na přelomu stránky se udělala (popř. zvětšila) mezera mezi řádky. Mezi slokami to až tak moc nevadí, ale uprostřed sloky je to nepěkné. Tohle mi připadalo, že funguje. Nicméně je to poněkud editorsky nepohodlné. A taky ne všude použitelné. Na žádné elegantnější řešení jsem žel zatím nepřišel.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2016, 22:59 (UTC)[odpovědět]
Také jsem narazil na ta odřádkování místo poemu a říkal jsem si, proč... Máte příklad některé básně přes více stránek, kde to dělalo problém?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2016, 03:52 (UTC)[odpovědět]
Nejen dělalo, ale dělá: Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1055 / Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1056; inkludovaný text viz Bible česká/První kniha Machabejská#1:38. "Odřádkovací" obezličku zde použít nejde, tak jsem to zatím nechal. U Ohlasů žalmů to dělalo problém např. na Stránka:Žák, František - Ohlasy žalmů.pdf/32 / Stránka:Žák, František - Ohlasy žalmů.pdf/33 nicméně ten problém byl méně citelný, protože se nachází na přelomu sloky; navíc jsem celé Ohlasy předělal na odřádkování, takže momentálně není patrný. Chcete-li, klidně si ten žalm předělejte na poem a otestujte.--Shlomo (diskuse) 10. 1. 2016, 06:58 (UTC)[odpovědět]
Ještě mě napadlo řešení dát na první stránce <poem> do inkludované části a </poem> do patičky, a na poslední stránce <poem> do hlavičky a </poem> do inkludované části. Asi by to fungovalo, ale připadá mi to jako větší prasárna, než ty line-breaky. A asi by to nadělalo bordel, kdyby se někam inkludovala jen první stránka a ne poslední. Což by se sice asi stávat nemělo, ale stejně je mi to nějak proti srsti.--Shlomo (diskuse) 10. 1. 2016, 06:58 (UTC)[odpovědět]
Tak jsem si prověřil chování a ta extenze je celá poněkud problematická, nejen v tomto konkrétním případě přetékajících <poem> mezi stránkami. Celkově vůbec přináší spíše víc problémů a škody, než užitku. Osobně bych vřele doporučil minimálně sbírky básní vkládat do stránek v hlavním jmenném prostoru standardním způsobem. Ale podle toho, jak jsem zkoumal chování extenze i v jiných případech, bych doporučoval ji do doby, než bude dostatečně bez klíčových chyb a nedostatků, nepoužívat pro vkládání textu do hlavního jmenného prostoru vůbec.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 1. 2016, 04:08 (UTC)[odpovědět]
@Danny B.: Myslím, že přinejmenším se dá použít pro přípravu textů, které by se pak po dokončení korektur mohly do hlavního ns substnout. Jinak ale: nějaké na nějaké mouchy jsem také narazil, ale žádných jiných klíčových chyb a nedostatků si vědom nejsem. Mohl byste prosím uvést nějaký příklad?--Shlomo (diskuse) 13. 1. 2016, 06:55 (UTC)[odpovědět]
Však jsem psal, že nepoužívat pro vkládání textu do hlavního jmenného prostoru - pokud si pomocí toho chce někdo připravit text, který pak do hlavního jmenného prostoru překopíruje, je to jeho věc...
Například to, že vkládá skrytý kód dovnitř běžícího textu, čímž jej narušuje (a což je mj. i jeden z důvodů, proč nefunguje ten přetékající <poem>).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 1. 2016, 10:53 (UTC)[odpovědět]
Pokud se dobře dívám tak vkládání <p>...</p> ke každému bloku je vlastností Mediawiki a ne extenze.
Nechápu ovšem, proč nepoužívat extenzi, když jsou pravidla jasně daná? Pokud chceme tuto situaci řešit, musíme zlikvidovat formátování <p>, protože se jednoduše vkládá všude a pak to dělá neplechu. Místo toho můžeme mít CSS id pro různé situace (např. ten oddělovač, poem, atd.) a vevnitř může být cokoliv. Můžeme dokonce mít CSS, které obsah např. toho oddělovače vždycky zobrazí jako * a ignoruje vkládaný kód. Myslím, že všechny požadované věci od uživatelů jdou řešit.
Mě teď zajímá, jestli jste vůbec ochoten toto řešit? Nabízím pomoc, aby to proběhlo do uspokojivého konce. Skim (diskuse) 14. 1. 2016, 16:03 (UTC)[odpovědět]
Většina toho, co píšete, je bohužel jaksi tzv. "mimo mísu", takže těžko na to reagovat, přesto se pokusím:
O <p> tu ovšem nikdo nemluví.
Která pravidla jsou jasně daná a kde?
Formátování <p> nezrušíme, protože to prostě nejde (dá se to pouze uživatelsky nepřívětivě obcházet).
Nemůžeme mít CSS id pro různé situace, neboť by to nebylo opakovaně použitelné.
Zbytek už je fakt zcela mimo... :-/
Jak vidno zde a v jiných diskusích, tak to řeším. Ochota by mne přešla v okamžiku, kdy by někdo protlačoval sémanticky či kódově chybná či nevhodná řešení.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 05:33 (UTC)[odpovědět]
@Danny B.:Když nemluvíte o <p>, tak o čem?
Jak píše Shlomo: Ještě mě napadlo řešení dát na první stránce <poem> do inkludované části a </poem> do patičky, a na poslední stránce <poem> do hlavičky a </poem> do inkludované části., tak takhle se to principiálně dělá.
Ad formátování <p> myslím to, že se k obecnému elementu p přidá nějaké CSS, což obecně nemůže fungovat. Teď to tam je a dělá to nepořádek. Asi jste mi neporozuměl, protože to jde.
ad CSS id pro různé situace) Aha sorry, myslel jsem class u elementu.
Ad mimo) verze z ornamenty, verze unifikovana Skim (diskuse) 15. 1. 2016, 12:40 (UTC)[odpovědět]

Zpěvy[editovat]

Tohle je mnohem zajímavější počteníčko, zvlášť když se můžeme podívat jak básnili naši předci. Ty žalmy asi nedám, to nemůžu číst.--Juandev (diskuse) 12. 1. 2016, 07:09 (UTC)[odpovědět]

Jsem rád, že se líbí, a děkuji za ten kus práce, který jste na žalmech udělal. Mě zaujaly hned z několika důvodů, ale je mi jasné, že nesednou každému. Ony taky žalmy nejsou žádné oddychové čtení. Chtěl jsem se časem pustit i do komentářů k žalmům (Hejčl, Sedláček), ale tam si zase nejsem jisý, jestli některé pasáže rozdýchám já... No každopádně je zkusím připravit a když tak je třeba časem dotáhne někdo další.--Shlomo (diskuse) 12. 1. 2016, 07:22 (UTC)[odpovědět]

Poznámky pod čarou[editovat]

V Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1051 a dalších podobných byl nějaký problém s použitím <ref> a {{Poznámky pod čarou}}?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 07:42 (UTC)[odpovědět]

Problém není s extenzí, ale spíš koncepční pro tento typ textů. Nemám moc jasno v tom, jak takto dlouhý a hojně komentovaný text připravit do hlavního ns. Prozatím jsem tedy připravoval k transkluzi jen výchozí biblický text (který by koneckonců mohl existovat i samostatně, s patřičným(i) odkazem/odkazy na komentovanou verzi) a komentáře jsem jen prošel na OCR chyby a prozatím dále neřešil.--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:24 (UTC)[odpovědět]

OK, možná by pak nebylo od věci mít někde seznam stránek momentálně netranskludovaných kompletně, aby se na to nezapomnělo...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 09:14 (UTC)[odpovědět]

Není mi moc jasné, k čemu by takový seznam byl a kdo by ho udržoval, ale klidně ho vytvořte.--Shlomo (diskuse) 17. 1. 2016, 08:28 (UTC)[odpovědět]

Stop[editovat]

Přestaňte selektivně cenzurovat názory ostatních. Díky. --Lenka64 (diskuse) 15. 1. 2016, 08:31 (UTC)[odpovědět]

Názor jsem ponechal. Odstranil jsem pouze irelevantní komentář vztahující se k mé osobě.--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:48 (UTC)[odpovědět]
Kdybych měl odstraňovat každý (dle tohoto měřítka) irelevantní komentář vztahující se k mé osobě, tak bych se uodstraňoval. To, že píšete hutný kód, je snadno ověřitelné tvrzení, a můj předpoklad je můj předpoklad - předpoklady tu lidé píší běžně (jen je občas jako předpoklad neoznačí, takže je možné, že si je nezasvěcený čtenář vezme jako fakta, ale to není tento případ). Suma sumárum, cenzorování věty což, předpokládám, vy - píšící hutný neodsazovaný kód - oceníte je přinejmenším zbytečné (měl bych i další adjektiva, která bych za jiných okolností použil, ale v zájmu zbytečného nedmýchání sporu si je (alespoň zatím) ponechám pro sebe). Vás žádám, abyste to opětovně neodstraňoval, neboť na tom zcela zjevně nic závadného není (nehledě na to, že tou cenzurou jste odstranil část smyslu sdělení). Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 09:22 (UTC)[odpovědět]


Odstranil jsem pouze irelevantní komentář vztahující se k mé osobě..... to si dejte vytesat do kamene... --Lenka64 (diskuse) 9. 3. 2016, 21:37 (UTC)[odpovědět]

E-mail[editovat]

Poslal jsem vám e-mail kolego. Četl jste ho?--Juandev (diskuse) 16. 1. 2016, 12:41 (UTC)[odpovědět]

Teď už ano, předtím jsem ho přehlédl. Děkuji za upozornění. Odpověděl jsem stejnou cestou.--Shlomo (diskuse) 16. 1. 2016, 18:54 (UTC)[odpovědět]

Jen velká škoda, že na mé e-maily ani přes upozornění nereagujete, natož pak takto obratem. :-/
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 17. 1. 2016, 14:47 (UTC)[odpovědět]

Když už se téma (ne)odpovídání nakouslo, mohl byste se prosím vyjádřit k odblokování Auvajse? Zřejmě jste můj požadavek jen přehlédl. Ještě bych rád dodal, že mi na Wikislovníku dlužíte odpověď na mé dvě výzvy z února loňského roku ve své diskusi. Zřejmě jste je asi také jen přehlédl. --Martin Kotačka (diskuse) 17. 1. 2016, 15:44 (UTC)[odpovědět]
Však bych mohla tady uvést desítky zpráv na které Danny vůbec neragoval napříč projekty. Jak se říká "jdi vždy příkladem", anebo "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozvývá" - jinak řečeno, když neodpovídám na dotazy, tak se nemohu divit, že ani mě není odpovídáno.--Juandev (diskuse) 26. 1. 2016, 08:28 (UTC)[odpovědět]

Ohlasy žalmů[editovat]

Proč jste nevložil do jednotlivých částí {{Textinfo}}?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 25. 1. 2016, 14:26 (UTC)[odpovědět]

Nevkládám ji do částí téměř nikdy; zejména ne v případech, kdy by jen opakovala informace uvedené na hlavní stránce díla.--Shlomo (diskuse) 25. 1. 2016, 21:39 (UTC)[odpovědět]

Nahum[editovat]

Ten Nahum to je zajímavá báseň. Podle mně se to dá číst i ve sloupci a různě křižmo.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2016, 19:30 (UTC)[odpovědět]

Jak je libo :) O její struktuře je něco v poznámkách, ale o čtení ve sloupcích či křižmo nic. (Což neznamená, že tak nemůžete činit...) Mě tase zaujala svou takřka "ekumenickou" použitelností - byť to zajisté nebyl autorův záměr. --Shlomo (diskuse) 25. 1. 2016, 21:43 (UTC)[odpovědět]

Ano, celé je to velmi zdařilá sbírka. Dokonce mám chuť s ní nějak dál pracovat. Některé básně jsou věru těžce čitélné, ale většina je fajn. Určitě si to ještě jednou přečtu, až to přesuneme do hlavního ns.--Juandev (diskuse) 26. 1. 2016, 08:24 (UTC)[odpovědět]

<nowiki/>[editovat]

Je nějaký důvod, proč do stránek vkládáte <nowiki/> (konkrétně Zpěvy zavržených, ať už v hlavním jmenném prostoru nebo v korekturním)?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 2. 2016, 10:47 (UTC)[odpovědět]

Ve jmenném prostoru "Stránka:" je to proto, aby se korektně zobrazil nadpis. Bez uvedení <nowiki/> se při transkluzi místo formátovaného nadpisu zobrazoval zdrojový kód nadpisu.
V hlavním jmenném prostoru to zapotřebí není, je ovšem možné, že to někde omylem zůstalo po mém experimentování. Ještě to jednou projdu a případné výskyty promažu.--Shlomo (diskuse) 14. 2. 2016, 14:32 (UTC)[odpovědět]
Hotovo.--Shlomo (diskuse) 14. 2. 2016, 15:27 (UTC)[odpovědět]
Dodatek: Na stránce Stránka:Zpěvy zavržených.pdf/39 to není kvůli nadpisu, ale že se jinak při transkluzi spojoval první odstavec s posledním odstavcem z předchozí stránky.--Shlomo (diskuse) 14. 2. 2016, 14:44 (UTC)[odpovědět]

Díky za odstranění. Jinak u toho nadpisu zjevně stačí jen jeden prázdný řádek před ním.
Každopádně to transkludování pomocí <pagelist /> zjevně přináší více škody než užitku. Výsledný kód stránky v hlavním jmenném prostoru je vždy chybný, ať už se s tím dělá cokoliv. Jak jsem psal už výše - celá ta extenze je značně problematická a toto je jen další ukázka její neschopnosti. Ještě zkusím nějaké další testy, ale vypadá to, že skutečně bude nutné to do hlavního jmenného prostoru kopírovat (v ideálním případě pouhým substem jednotlivých stránek), protože jinak jsou tam ty texty problematické.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 2. 2016, 18:56 (UTC)[odpovědět]

Židovští autoři[editovat]

Všiml jsem si, že jste založil řadu různých děl od židovských autorů. Mohl byste k nim založit i stránky autorů a autorské kategorie? Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 2. 2016, 22:50 (UTC)[odpovědět]

Předpokádám, že jde o básníky presentované ve sbírce Zpěvy zavržených - pokud ano, tak některým už jsem autorské stránky vytvořil, ostatní mám v plánu postupně doplňovat. Autorské kategorie si tedy do tohoto plánu tímto přidávám ;) --Shlomo (diskuse) 24. 2. 2016, 23:18 (UTC)[odpovědět]

Autor:Jaroslav Sedláček[editovat]

Ta poslední položka je nějaký chybný odkaz, prosím, opravte to. Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 2. 2016, 17:58 (UTC)[odpovědět]

Opraveno, děkuji za upozornění.--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2016, 18:09 (UTC)[odpovědět]

Informace k archivaci[editovat]

Součástí mého přesunu do archivu byl i blok Wikizdroje:U pramene/Archiv 9#Dokumentace šablon, kde jste ještě letos v lednu podal jeden doplňující dotaz. Vzhledem k tomu, že od dotazu uplynuly prakticky dva měsíce, odpověď nedorazila a diskuse skončila, archivoval jsem to také; nicméně Vás na to upozorňuji. --Okino (diskuse) 2. 3. 2016, 18:15 (UTC)[odpovědět]

divy[editovat]

Proč je tam přidáváte?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 11:01 (UTC)[odpovědět]

Protože někdo nedávno nastyloval .poem jako inline-block a následují-li za sebou dva poemy, zobrazí se vedle sebe :( Vypadá to ve výsledku ošklivě a nepřehledně. Viz třeba Bible česká/První kniha Machabejská#2, kde jsem to ještě nestihl upravit.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2016, 11:42 (UTC)[odpovědět]

Aha, a to je důvod, abyste místo nahlášení divného zobrazování dával do stránek nesmyslné obezličky, které výsledný kód znehodnotí ještě více, než sama extenze?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 11:49 (UTC)[odpovědět]

Kdyby byla šance, že nahlášení divného zobrazování přinese před archivací nějaký smysluplný výsledek, možná bych tuto cestu zvažoval. Jinak se řídím zásadou ESO a opravuji si to raději sám. Váš názor, na nesmyslnost řešení ani na znehodnocení výsledného kódu v tomto případě nesdílím. Nemám samozřejmě nic proti, přijdete-li s lepším řešením.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2016, 12:17 (UTC)[odpovědět]

Jenže vy to neopravujete, ale ještě více poškozujete. A kdybyste vkládal texty do hlavního prostoru tak, jako jsou v drtivé většině ostatních případů, tj. přímo, žádné problémy byste neměl. Mimo jiné by (vám) tak nenastávalo několik poemů za sebou, což je už samo o sobě nesmysl.
Vaše pseudořešení spočívající v obalování do dalšího zbytečného divu je samozřejmě naprosto nesmyslné, nehledě na to, že je z hlediska označkování textu chybné.
Ad Textinfo: Směšujete jablka a hrušky. Zatímco poem je chování stylopisné (a postihuje všechny stránky, kde je použit), u Textinfo je problém v tom, že v několika stránkách nesprávně vyplňujete šablonu.
Řešení mám, ale nemohu ho implementovat, dokud po sobě neuklidíte to, co jste nesprávně vložil.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 13:05 (UTC)[odpovědět]

Ale omyl, Danny: Samozřejmě, že ho můžeš implementovat, pokud je funkční a neudělá nikde jinde žádnou paseku. Stačí to implementovat, nejlépe potom nahlásit ostatním - a teprve pak a slušně a bez ultimat typu "neudělám, dokud neuděláte..." požádat, aby druhý opravil to, co udělal (když už to nemůžeš udělat sám). --Okino (diskuse) 8. 3. 2016, 14:36 (UTC)[odpovědět]
Sám si vyvracíš své tvrzení, že můžu: pokud (…) neudělá nikde jinde žádnou paseku. - A teď se zkus zamyslet nad tím, proč asi chci, aby si to Shlomo po sobě vrátil do původního stavu?
A proč bych měl opravovat něco, co někdo jiný zcela svévolně, ač měl jiné možnosti, poškodil?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 14:51 (UTC)[odpovědět]
Asi jsi nepochopil to "nikde jinde" jinak, než jsem to napsal já. Pokud to udělá paseku jen tam, kde Shlomo něco pokazil, tak to bude spíš důvod, aby to Shlomo, Ty, nebo kdokoli jiný opravil zpět - zvlášť když všem napíšeš, co mají opravit.
Proč? Protože to je zásada wikiprojektů. Na uvítanou píšeme nováčkům: "Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní to spraví." Nikde se tam nepíše: "Opravdu se nebojte editovat. Když se Vám občas něco nepovede, jiní po Vás budou chtít, abyste to spravili." --Okino (diskuse) 8. 3. 2016, 14:57 (UTC)[odpovědět]
Jaké všem? Poškodil to pouze Shlomo, a to jen kvůli svévoli, namísto toho, aby to nahlásil, jak je běžný a správný postup.
Po nováčkách opravuji, pokud je to zcela jasně chyba vzniklá nevědomostí. Ale Shlomo jednak není ani náhodou nováček a jednak moc dobře ví, že chyby tohoto typu se mají hlásit a ne se svépomocí snažit opravovat, což vede k dalšímu poškození. Takže nevidím jediný důvod, proč po něm opravovat něco, co svévolně poškodil.
Tak co kdybys místo vměšování se do diskuse, která se tě netýká, šel a opravil to sám, když se k tomu poškoditel nemá, aby tvá slova nebyla jen prázdné moralizování?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 15:06 (UTC)[odpovědět]
Ty nevidíš jediný důvod, proč po něm něco opravovat? Víš, já ten důvod vidím zcela jasně: Aby to bylo opravené. A to je opravdu pádný důvod, tak pádný, že kdo ho nevidí, musí mít něco s očima.
Víš, kdybys to opravdu všem nahlásil, tak bych věděl, co mám opravit. A pak by ani Tvá slova nebyla plané moralizování. S opravováním toho, co Tebe opravovat nebaví, už mám dlouhé zkušenosti a Ty to víš, takže si své trapné poznámky můžeš nechat daleko od cesty, mne opravdu ztrapnit nemohou.
A proč se vměšuji do diskuse? Protože zase vidím, kam ta diskuse zase vede. Už zase je to "opravte to sám, nebo to tak zůstane". Pokud Shlomo nebude mít čas a - po Tvé kritice, ve které si zase wikiprojekty s jejich zásadou ESO pleteš s čímsi jiným, kde musí být po Tvém - ani chuť, tak to zase zůstane neopravené a Ty to přece neopravíš, Ty tam když tak dáš jako jinde šablonu upravit a necháš to tak klidně viset celé roky... Proto se vměšuji do diskuse, aby to tak nezůstalo. --Okino (diskuse) 8. 3. 2016, 15:22 (UTC)[odpovědět]
Jdi něco dělat...... diskutére..... --Lenka64 (diskuse) 8. 3. 2016, 15:30 (UTC)[odpovědět]
Děkuji za radu. V době, kdy jste to psala, jsem kromě zdejších reakcí především ručně skenoval další část Pamětí Augustina Bergra, abych ho sem mohl zase vložit. Je to stará kniha a je třeba s ní pracovat opatrně, takže to fakt trvá. Ještě mezi tím jsem si taky odskočil napsat článek na Wikipedii. Stačí Vám to, milá paní kontrolorko wiki-práce, nebo je to snad pořád málo...? --Okino (diskuse) 8. 3. 2016, 17:07 (UTC)[odpovědět]
@Danny B.: Ne, opravdu nevím o tom, že by byla povinnost chyby hlásit a že by k jejich opravování byli oprávněn jen někdo (a kdo?) Na žádném wikiprojektu jsem se s takovým postupem nesetkal a ani zde jsem se o něm v žádné nápovědě, pravidlech, manuálech či dokumentacích nic nedočetl.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2016, 16:20 (UTC)[odpovědět]
Nepřekrucujte má slova, nic takového jsem neřekl. A že je zvykem hlásit na diskusních stránkách komunity opakovaně se vyskytující tytéž problémy se zobrazením, víte moc dobře.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 3. 2016, 13:56 (UTC)[odpovědět]
Aha, takže někdo bude privilegovaně svévolně věci poškozovat a druzí mají otrocky jít a zametat to po něm? Hmm, co mi to jen připomíná? Aha, už vím - nápis na jistém plotě pravící, že všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
A proč mám obtěžovat ostatní, když jediným viníkem je Shlomo, kterého jsem upozornil? Chceš-li se angažovat, nechť tě naviguje viník této situace, který by měl být správně tím, kdo to opraví.
Naopravoval jsem se technických záležitostí za svůj wikiživot dost, což se o tobě říct nedá, aneb tvé zkušenosti jsou maximálně tak akorát plytké. Každopádně jak jsem již psal - neopravuji svévolné poškozování. To ať si udělá sám poškoditel, aby věděl, že takhle se to nedělá. A nebo někdo, komu nepřijde divné po někom otrocky opravovat jeho svévolná poškozování.
A víš o tom, že ty jsi ty označené stránky nechal klidně viset celé roky rovněž? Stejně jako kterýkoliv jiný uživatel, který je neupravil. Každopádně vidíš, díky za inspiraci - když to nikdo neopraví, tak na to přidám tu šablonu.
Podtrženo a sečteno: Píšeš samé prázdné fráze. Prostě to tedy oprav a nemoralizuj. Místo zaplevelování zdejší diskuse jsi to už mohl mít dávno hotové. Když kážeš vodu, tak nepij víno.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 3. 2016, 15:42 (UTC)[odpovědět]
@Danny B.: Je pravda, že reakci typu "nepoužívejte korekturní extenzi" jsem očekával, také proto jsem raději hledal řešení sám... Nerozvedená tvrzení o tom, že je něco "pseudo-", "naprosto nesmyslné", "zbytečné" a "chybné" také nejsou nic nového a v této podobě na ně mohu odpovědět pouze to, že řešení je funkční, smysluplné, potřebné a bezchybné. A že nic nebrání tomu, nahradit ho jiným, elegantnějším a neméně funkčním, smysluplným, potřebným a bezchybným řešením. Jak píše Okino, máte-li řešení, klidně je implementujte; bude-li funkční, o Kapperovy básně už se postarám.
Ad více poemů za sebou: To, že vás u něčeho nenapadá využití, ještě neznamená, že je to nesmysl. Popis extenze poem na mw takové použití výslovně zmiňuje, takže zdejší uživatel může oprávněně očekávat, že bude funkční.
Ad textinfo: Ptám se tedy znovu: Jak v takovýchto případech šablonu "správně" vyplnit?--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2016, 16:06 (UTC)[odpovědět]
Řešení není ani smysluplné, ani bezchybné. Obalujete a seskupujete náhodné části textu. A ne, nejprve po sobě opravte, co jste nesprávně pseudoopravil, a teprve pak mohu implementovat připravené řešení. Vy jste viníkem nastalého stavu, kdy je tu nejednotnost v kódu, je tedy vaší povinností to po sobě opravit. Ignorování této povinnosti je hrubě nezodpovědné a nekolegiální.
Více poemů přímo za sebou logicky nastat nemůže, protože jedna báseň = jeden poem. Rozložení jedné básně na více poemů je tak ze sémantického hlediska chybné. Popis extenze pouze zmiňuje, jak se to v daném případě chová, nikoliv to, že je to správné.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 3. 2016, 14:34 (UTC)[odpovědět]
Nic neseskupuji. Obaluji nikoli náhodné části textu, ale ty části textu, které se (vinou vašeho zásahu do stylopisu) zobrazují nekorektně, když obaleny nejsou. Obaluji je do prvku, který nenese sémantický význam a nebude kvalitu výsledného dokumentu nijak narušovat. Ale to všechno samozřejmě víte, přesto stále dokola opakujete svá nepodložená obvinění. Proč?
Žádnou povinnost opravovat samozřejmě nemám. Moje účast na projektu je zcela dobrovolná. Navzdory tomu jsem přislíbil, že ony úpravy, které vám tak vadí, přepracuji v duchu vašeho řešení, jakmile ho připravíte a zprovozníte. V současné době to není možné, protože úprava, kterou požadujete, by způsobila nekorektní zobrazení díla, a něco takového nepovažuji za opravu a nehodlám to provádět.
Pokud popis extenze zmiňuje, jak se to v daném případě chová, tak zjevně předpokládá, že to tak může být použito. Pravidlo "jedna báseň = jeden poem" nikde v dokumentaci definováno není. Naopak si dovedu představit smysluplné použití způsobem "jedna sloka = jeden poem" (dokonce by to asi bylo z hlediska generovaného html kódu sémanticky vhodnější než naše současná praxe, protože celý poem je obalen do elementu <p>…</p>, ale to už je na jinou debatu). Nehledě na to, že i kdyby pravidlo "jedna báseň = jeden poem" v dokumentaci zakotveno bylo, kde máte záruku, že v nějakém zde zpracovávaném díle nebudou dvě básně za sebou…
Shrnuto: Chcete-li situaci řešit konstruktivně, implementujte prosím nejprve vámi připravené řešení. Koneckonců se jedná o řešení reálného zobrazovacího problému, který jste (byť zjevně s dobrým úmyslem) způsobil vy a který se netýká pouze Kappera. Moje úprava v oněch pěti básních byla reakcí na tento problém, je tedy přirozené, aby její odstranění bylo reakcí na vaše vyřešení onoho problému. A máte-li řešení opravdu již připravené, prosím, abyste ho implementoval co nejdříve, abych mohl ještě před koncem března doplnit další texty aktuálního "autora měsíce". A taky aby si případný čtenář mohl přečíst korektně zobrazené jeho texty již dříve vložené.--Shlomo (diskuse) 9. 3. 2016, 16:03 (UTC)[odpovědět]
Danny: Napsal jsi sedmnáct vět, aniž by kterákoli z nich tuhle diskusi posunula byť o milimetr k tomu, abych to opravil, protože pořád nevím, o co jde. To je zaplevelování. Místo toho můžeš udělat jednu příkladnou editaci a odkázat na ni, abych věděl, o co jde. To by nebylo zaplevelování. Zaplevelováním by bylo i reagování na Tvé další zbytečné a off-topic výpady. --Okino (diskuse) 8. 3. 2016, 16:52 (UTC)[odpovědět]

Repetice[editovat]

má v Unicode přiřazeny znaky 𝄆 a 𝄇, proč používáte [: a :]?

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 3. 2016, 14:58 (UTC)[odpovědět]

  1. Nemám je na klávesnici.
  2. Nemám je ani v tabulce zvláštních znaků v rozšířeném panelu nástrojů.
  3. Nezobrazují se mi (a předpokládám, že ani mnoha dalším uživatelům).
  4. V předlohách, z nichž čerpám, je použito [: a :]
  5. Nejsem si jist, zda ony znaky jsou určeny pro použití v textu. Unicodová tabulka je označuje jako "musical symbols", podobně en.wiki je popisuje jako "characters for representing modern musical notation". Obojí implikuje spíše použití v rámci notového zápisu, čemuž odpovídá i jejich provedení v tabulkách prezentovaných na stránkách unicode.org. Já sám si nejsem jist, zda jsem je někdy v této podobě viděl použity v textové sazbě. Možná ano, ale rozhodně ne moc často...

Zdravím, --Shlomo (diskuse) 19. 3. 2016, 19:20 (UTC)[odpovědět]

Jediný důvod, který mě zajímal a je relevantní, je ten čtvrtý, tedy předloha, vzhledem k tomu, že nelinkujete žádnou online verzi a neměl jsem tak možnost do ní nahlédnout sám, stejně tak do případného lokálního scanu. Důvody 1-3 jsou zcela irelevantní, pátý je spekulace. Jinak ve znakově omezené sazbě se obvykle píše |: repetice :|, ev. /: repetice :/. (hranaté závorky jsem pro změnu zase nikdy neviděl já)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 20. 3. 2016, 06:35 (UTC)[odpovědět]

V tom případě jste se rovnou mohl zeptat, jaké repetiční znaky jsou v předloze. To, že vás ostatní důvody nezajímají, zase pro změnu příliš nezajímá mě. Já vám je uvedl proto, že jste se zeptal, ne proto, že bych z jejich prezentace měl nějaký požitek či v ní spatřoval nějaký užitek.
Některé scany můžete najít v "elektronické knihovně" NÚLK. A mohu vás ubezpečit, že zápis hranatými závorkami je v publikacích tohoto typu běžný.--Shlomo (diskuse) 20. 3. 2016, 07:11 (UTC)[odpovědět]

Reference[editovat]

Prosím, opravte si. Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 6. 5. 2016, 19:03 (UTC)[odpovědět]

Výpis referencí[editovat]

Je nějaký důvod, proč nesystematicky a bez diskuse vkládáte blok <references>, když je zde zvykem vkládat {{Poznámky pod čarou}} nebo {{Redakční poznámky}}?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 5. 2016, 10:35 (UTC)[odpovědět]

„Přestal jste už bít svoji ženu?“--Shlomo (diskuse) 16. 5. 2016, 12:03 (UTC)[odpovědět]

Když už jste se začal opičit s argumentací, měl byste ji ještě používat správně... ;-) A teď ještě odpověď na moji otázku, prosím...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 5. 2016, 19:47 (UTC)[odpovědět]

Proč hned tak zhurta? Pokud má šablona oproti html tagu nějaké výhody, navrhuji začít vyjádřením těch výhod. Zvyky se mohou měnit, například tak, že někdo to začne jinak, a když to ničemu nevadí, tak se další přidají. Když to vadí, stačí říct, proč to vadí.
Mimochodem, já používám tu šablonu taky spíše ze zvyku, aniž tuším, v čem by to mělo být lepší. Na Wikipedii se ten tag používá, aniž by někdo narážel na nějaké problémy, takže by mě ty výhody také docela zajímaly. Kromě toho, když začnu nějakou novou stránku ve jmenném prostoru Stránka, tak se mi do zápatí automaticky samo vkládá <references/>, takže už jsem přemýšlel, jestli to nakonec už i tady není upřednostňovanější varianta (v opačném případě bych totiž čekal, že se tam automaticky bude vkládat ta šablona). Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 5. 2016, 20:13 (UTC)[odpovědět]

Jaké zhurta? Zcela objektivně jsem popsal status quo. A že vám najednou nevadí, že někdo dělá něco jinak, než je dlouhodobý úzus, když jindy vyžadujete i pro méně významné změny konsenzus...
Proč se používají šablony, je prosté - je třeba rozlišit, o který typ poznámek jde, neboť jedny jsou součástí původního textu a druhé ne (nehledě na jejich odlišné zobrazování), takže srovnání s Wikipedií značně kulhá.
Jmenný prostor Stránka je součástí dlouhodobě velmi problematické extenze, kterou by bylo vhodnější vůbec nepoužívat. Kromě toho nemá jak rozpoznat, o který typ poznámek jde.
PS: Není to HTML tag.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 5. 2016, 20:59 (UTC)[odpovědět]

A opět zhurta :-( Proč je na Wikizdrojích tak těžké zahájit diskusi úplně obyčejně, neutrálně (nebo dokonce přátelsky) ... I když nevím, o čem hovoříte konkrétně, tak stále jsem pro konsensus, i nyní. Nevadil mi nesouhlas jako takový, ale to bylo myslím z mého příspěvku zřejmé (viz má věta: když to vadí, stačí říct, proč to vadí).
Myslím, že jsem s Wikipedií nic nesrovnával, jenom jsem psal, že tam to funguje a ptal se, jaké jsou výhody jiného přístupu zde. Omlouvám se, pokud vám přišlo, že ten dotaz nějak kulhá, ale vaše vyjádření mi to stejně nevysvětlilo. Nezdá se totiž, že by se <references/> s šablonou Redakční poznámky nějak tloukl. Zkusil jsem si jen tak v náhledu, jaké by to bylo, kdybych používal <references/> pro běžné poznámky a šablonu pro redakční poznámky, a výsledek byl identický, jako když používám dvě různé šablony, takže žádnou přímou výhodu stále nevidím. Pro vložení běžné poznámky se nepoužívá šablona, ale <ref><ref/>, zatímco pro vložení redakční poznámky se používá šablona {{Redakční poznámka|}}. Z vašeho vysvětlení jsem nepochopil, proč není možné podobně pro zobrazení běžné poznámky použít <references/>, zatímco pro zobrazení redakční poznámky šablonu {{Redakční poznámky}}. Abyste mi rozumněl, já proti šablonám {{Poznámky pod čarou}} nic nemám, sám je používám, jenom se ptám, v čem je problém, pokud je třeba někdo zvyklejší používat něco jiného. Mě to přijde prašť jako uhoď. Wikizdroje trpí nedostatkem přispěvatelů, takže pokud z nevyužívání šablony neplyne nějaká opravdu markantní nevýhoda, tak bych se kvůli tomu nehádal, uživatele zbytečně nesvazoval a nechal je používat, co je jim příjemnější.
Ad jmenný prostor stránka: žádné dlouhodobé problémy jsem nezaznamenal, ale přesto: bylo někde navrženo nějaké lepší řešení? Jan.Kamenicek (diskuse) 16. 5. 2016, 23:18 (UTC)[odpovědět]

Já jsem se zcela neutrálně s popisem statu quo zeptal, proč to Shlomo dělá. Odpověď jsem nedostal. Pokud se vám to nezdá, mohl byste mi, prosím, napsat, jak byste to se zachováním všech obsažených informací formuloval vy?
když to vadí, stačí říct, proč to vadí - důvody jsem uvedl, aniž bych musel. Zdůvodňovat má ten, kdo chce změnu. Konsenzus vychází z dlouhodobého úzu, kterým je používání šablon. Pakliže to někdo chce změnit a začít používat něco jiného, měl by nejprve vyvolat diskusi, a to se tu nestalo.
Výsledek samozřejmě nebyl identický, zkuste si to, prosím, dát do náhledu ještě jednou. Kromě toho, že se to liší vizuálně, se to liší i kódem, a ten je důležitý. Opakuji, že jde o to, aby bylo rozlišeno, co je součástí díla a co není. A toho se zadáním prostého <references /> nedosáhne. Hence vámi zmiňovaná markantní nevýhoda.
Jinak se bavíme o hlavním jmenném prostoru (jak vidno i z mého odkazu v původním dotazu) a o tom, proč tam Shlomo nekonsenzuálně vkládá tag namísto šablon, takže větvit tuto diskusi k jiným tématům by bylo kontraproduktivní.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 17. 5. 2016, 07:44 (UTC)[odpovědět]

@Danny B.:@Jan.Kamenicek: Myslím, že toto je dost nesmyslná diskuze. V dokumentaci k šabloně {{Poznámky pod čarou}} je jasně řečeno proč se to používá. Takže ta počáteční otázka na Shloma má reálný základ. Myslím, že je rozumné to přejmenovat. Zatahování řečí o tom, že proofreading extenze je špatná, do této diskuze je naprosto zcestné. Když už tak se o tom dá bavit jinde, kde je to pro to prostor. Každopádně Danny B. opravil to implicitní vkládání <references/> do jmenného prostoru Stránka, takže to můžeme používat normálně. Skim (diskuse) 17. 5. 2016, 09:15 (UTC)[odpovědět]

Za dnešek dalších 11 takových vložení... Bez jediného zdůvodnění a v rozporu se zdejším územ.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 5. 2016, 18:25 (UTC)[odpovědět]

Chyby v referencích[editovat]

Prosím, opravte si po sobě Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/31. Jinak připomínám existenci tlačítka Náhled...

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 26. 5. 2016, 22:05 (UTC)[odpovědět]

Děkuji za upozornění i za připomenutí. Na oplátku si dovoluji upozornit na existenci indikátoru stavu ve jmenném prostoru Stránka, který byl v tomto případě nastaven na „nebylo zkontrolováno“. To nastavení většinou není bezdůvodné… --Shlomo (diskuse) 27. 5. 2016, 05:52 (UTC)[odpovědět]

Již tradičně ve snaze o nejlepší obranu útokem mícháte jablka a hrušky. Přidaný kód není součástí OCR, pročež se jej indikátor netýká. .
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 5. 2016, 18:30 (UTC)[odpovědět]

Hele Danny je to wiki, můžeš si opravit sám.--Juandev (diskuse) 13. 6. 2016, 18:37 (UTC)[odpovědět]

Licence[editovat]

Koukám, že volná díla tady licencujeme pod Creative Commons. Ono to asi jde, ale napadá mne, jestli je to dobrý nápad. Jestli by nebylo lepší duállicencovat z CC0. Probléme CC by-sa je nekompatabilita s jinými podobnými licencemi. CC0 to podle mne umožňuje.--Juandev (diskuse) 13. 6. 2016, 18:36 (UTC)[odpovědět]

Které dílo máte konkrétně na mysli?--Shlomo (diskuse) 13. 6. 2016, 18:52 (UTC)[odpovědět]

Chemické vzorce v OSN[editovat]

Zdravím. Na vysvětlenou, proč jsem vrátil vaši editaci chemického vzorce v Ottově slovníku:

a) V celém Ottově slovníku je dodržován úzus, že chemické vzorce se píší kurzívou, což pomocí <ce> nelze.

b) Podobně jako <math>, tak i <ce> zobrazuje text v jiným fontem (mj. mnohem větším) než jak je psán text okolní, což vypadá opravdu běsně. Pokud je potřeba zapsat nějaký vzorec, který jinak zapsat nelze, tak se nedá nic dělat. V tomto případě to však jinak zapsat lze, a proto si myslím, že ten jiný způsob by měl mít přednost.

c) drobnost: takto zapsaný vzorec nelze kopírovat CTRL C+V.

Mimochodem, na na anglické Wikipedii mají šablonu math, která poskytuje mnohem přijatelnější výstup (viz sloupec zcela vpravo "html rendering". Bylo by možné využít něco podobného? --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 6. 2016, 22:10 (UTC)[odpovědět]

--Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 6. 2016, 22:10 (UTC)[odpovědět]

Mám sice poněkud odlišný názor na nezbytnost zachovávání kurzívy tam, kde je nositelem sémantického významu, který lze na wikizdrojích vyjádřit vhodnějšími prostředky, ale jelikož jsem si vědom, že použití <ce>…</ce> syntaxe také není zcela ideální řešení, nehodlám jeho prosazováním v OSN (=ostře sledovaném nedodělku ;) ) zbytečně zabřednout do hlubší debaty. Alespoň bych ale poprosil, abyste ve vzorcích nepoužíval sémanticky nevhodný element <small>…</small>--Shlomo (diskuse) 18. 6. 2016, 23:16 (UTC)[odpovědět]
  • a) Kurziva v <ce> samozřejmě jde: .
  • b) To záleží na použitém prohlížeči (eventuálně jeho doplňcích), operačním systému a nainstalovaných fontech.
  • c) Kopírovat samozřejmě jde - zkopíruje se přímo jeho zápis.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 6. 2016, 04:48 (UTC)[odpovědět]
Připomínky: @Jan.Kamenicek, Danny B.:
  • Ad a) – Takto kurzíva zjevně možná je, ale není to optimální řešení. Pečlivý čtenář si povšimne, že v originálním tisku jsou kurzívou jen symboly prvků, ale ne dolní číselné indexy, kdežto v ukázkovém kódu je kurzívou vše. Dalo by se to vyřešit třeba takto (i když pak trochu zlobí neideální rozteče): . (Pozn.: tag <ce/> vidím použit prvně, obvyklejší je <chem/>. A když jsem zmiňovaný způsob parciální italiky, plus ještě nějaké další fičůry, použil v článku, přidala se červená kategorie o zastaralé chem syntaxi; jsem si skoro jist, že jsem to komentoval a tázal se v Diskuse ke kategorii:Stránky používající zastaralý formát značek chem, pokud ano, někdo to smazal.)
  • Zmíním jeden související občasný cca sémantický problém: V době, kdy vznikla OSN, se v chemických vzorcích používala tečka (dole) jako symbol chemické vazby. Tak, jak to máme momentálně použito např. v článku Hexosy, tečka se převede na prostřední tečku (·), která se však dnes používá jako symbol oddělení složek směsí nebo stechiometrických „molekulárních sloučenin“, známě u hydrátů (např. ).
Zdraví, —Mykhal (diskuse) 18. 6. 2020, 17:53 (UTC)[odpovědět]

Centrování[editovat]

Zdravím. Můžu se laicky zeptat, v čem je rozdíl? Díky. --Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 7. 2016, 09:10 (UTC)[odpovědět]

Ve validitě kódu. MediaWiki přešla na HTML5, který již element <center>…</center> nezná.--Shlomo (diskuse) 4. 7. 2016, 09:41 (UTC)[odpovědět]

Šachovnice et al.[editovat]

Prosím, než příště bezhlavě přeberete odněkud šablonu a/nebo modul, přesvědčte se, že hromadně nevytvářejí chyby. Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 7. 2016, 14:39 (UTC)[odpovědět]

To jsem provedl, o žádných chybách nikde ani zmínka. Pouze upozornění, že se použije pouze poslední uvedená hodnota.--Shlomo (diskuse) 18. 7. 2016, 15:41 (UTC)[odpovědět]

A prosím, než příště začněte někoho obviňovat z bezhlavosti, zamyslete se, zda jsou taková slova na místě. O žádosti o import, kterou jsem šest dní před založením zdejší lokální kopie modulu napsal u pramene, jste nade vší pochybnost věděl. Převzetí šablony/modulu z jste z navržených myslitelných řešení vybral vy...--Shlomo (diskuse) 18. 7. 2016, 15:41 (UTC)[odpovědět]

Autoři s rozlišovačem[editovat]

Prosím, když vytváříte autora s rozlišovačem (konkrétně Autor:Vilém Steinmann (1840–1905)), tak vytvořte i příslušný rozcestník, neboť není jasné, zda existují i další autoři stejného jména a nemá tak být název bez rozlišovače. Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 8. 2016, 10:06 (UTC)[odpovědět]

Konkrétně Steinmann doplněn. Zdravím, --Shlomo (diskuse) 18. 8. 2016, 10:49 (UTC)[odpovědět]

Další nalezenec: Autor:Josef Pospíšil (1861–1916)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 8. 2016, 14:17 (UTC)[odpovědět]

Zrozcestníkováno.--Shlomo (diskuse) 27. 8. 2016, 22:51 (UTC)[odpovědět]
Ach jo, a to je takový problém dodržet formát? Proč jste si zrovna v tomto rozcestníku vymyslel jiný?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 8. 2016, 12:37 (UTC)[odpovědět]

Upřesnění autora[editovat]

Prosím, upřesněte v Slovanstvo ve svých zpěvech rozlišovačem Karla Prokopa. Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 24. 9. 2016, 18:14 (UTC)[odpovědět]

Mišna[editovat]

Zdravím,

když jste se dal do údržby Mišny, prosím, změňte tam také <references /> na přesnější {{Poznámky pod čarou}} nebo {{Redakční poznámky}}, aby snížil počet nepřesně označených stránek.

Také, prosím, opravte všechny odkazy vedoucí na přesměrování vzniklá těmi přesuny.

Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 9. 2016, 21:33 (UTC)[odpovědět]

Opatrně se speciálními znaky[editovat]

Znak | se v šabloně chová jako oddělovač parametrů. Pokud má být součástí hodnoty parametru, musí být vhodně nahrazen. Opravil jsem to po vás.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 9. 2016, 18:41 (UTC)[odpovědět]

Děkuji za upozornění, dám si na to pozor.--Shlomo (diskuse) 5. 10. 2016, 06:54 (UTC)[odpovědět]

Licence[editovat]

Prosím, označujte díla správným zápisem licence odpovídajícím názvům příslušných kategorií, potažmo sekcí přehledu licencí.

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 11. 2016, 16:30 (UTC)[odpovědět]

Revize[editovat]

Mohl byste prosím revidovat těch prvních pár stránek, co jsem kontroloval v prvním dílu Bible české? Rád bych ty přepisy dělal hned napoprvé v uspokojivém formátování, ať se to nemusí při druhém čtení předělávat. Děkuji za ochotu. --Wesalius d|p 22. 12. 2016, 13:26 (UTC)[odpovědět]

Na stránkách 29 a 30 už jsem mezitím nějaké úpravy udělal, ale udělat to z jedné vody na hotovo je asi trochu maximalistický požadavek. Bylo tam mimo jiné k opravení i poměrně hodně OCR chyb, takže bych propříště doporučoval stránky zpracované obdobným způsobem ponechat v "červené" zóně (nezkontrolováno) a upgradovat je do žluté až při dalším čtení, kdy už se člověk soustředí na překlepy a nerozptyluje se tolik formátovacími záležitostmi.
Krom toho bych chtěl časem vytvořit nějakou šablonu pro označování komentáře k verši a upgradovat (modulifikovat) šablonu {{Citát bible}} (a možná i {{Verš}}), aby se zde (a i v jiných dílech) dala vhodně použít. Až se tohle podaří, bude stejně potřeba projít stránky znovu a formátování upravit (tedy spíš doplnit).--Shlomo (diskuse) 22. 12. 2016, 21:51 (UTC)[odpovědět]
Díky, zrovna to, jaké barvy používat (jaké fázi oprav ta která odpovídá) jsem před vložením v nápovědě hledal a nenašel... Chci se zeptat, jak se používá ten tag section? A stejně tak v dokumentaci verše o parametru nobr není zmínka, k čemu slouží? Děkuji. --Wesalius d|p 23. 12. 2016, 05:48 (UTC)[odpovědět]
Ad "barvy": není tu na to striktní pravidlo, jediné technické omezení je, že ten, kdo text "zkontroloval" (=zažlutil), už ho nemůže "ověřit" (=zazelenit); musí to udělat jiný uživatel. Účelem je, aby text prošli minimálně dva lidé (víc očí víc vidí...) Na některých wikizdrojích (konkrétně vím o pl) si zavedli interní pravidlo, že i kontrolu (=zažlutění) by měl dělat někdo jiný než vkladatel textu. Zde tak striktní nejsme, někteří uživatelé vkládají text hned napoprvé jako "zkontrolovaný" (=žlutý). Mně se osvědčilo vložit ho napoprvé jako červený (přičemž se samozřejmě už snažím opravit OCR chyby a text zformátovat) a po nějaké době se k němu vrátím, pročtu/opravím znovu a označím žlutě; pokud to mezitím udělal někdo jiný, tak pročtu/opravím a označím zeleně. Prolinkování a "nadstandardní" formátování (označení jazyků, zkratek apod.) dělám nezávisle na stavu korektury. "Modrý" status používám, když jsou v textu nějaké závažné problémy, se kterými si nevím rady nebo je zrovna nestíhám opravit. A taky když pouze vložím OCR, které jsem nestihl celé aspoň jednou projít a opravit.
Ad <section/>: Slouží k transkluzi pouze části textu. Používá se především tehdy, když je na jedné stránce předlohy několik textů, které by měly přijít na různé stránky či podstránky wikizdrojů (typicky konec kapitoly a začátek další na téže stránce). U Bible české je využívám k tomu, aby bylo možné z textu a z komentáře udělat souvislé texty a umístit je při transkluzi vhodným způsobem. Podívejte se třeba na stránku Bible česká/První kniha Machabejská a na její zdrojový kód.
Ad nobr=1: Chybějící dokumentace je moje chyba; přidal jsem tento parametr před lety jako volitelné potlačení automatického vkládání zalomení řádku před veršem (no [line] break). Není to zrovna elegantní řešení, ale šablona {{Verš}} je masově využívána (zejména v Bibli kralické) a řešení, které by změnilo její vzhled v těchto textech by asi narazilo na nevoli jiných uživatelů.
Zdravím, --Shlomo (diskuse) 23. 12. 2016, 09:32 (UTC)[odpovědět]
Děkuji za vysvětlení, budu se tím řídit. Ještě se zeptám, ty komentáře intro, text atd. jsou uvedeny nulou. Co znamená toto číslování? --Wesalius d|p 23. 12. 2016, 10:27 (UTC)[odpovědět]
0 = úvod/vstup; 1.1 = část prvá, "kapitola" 1; 1.2 = část prvá, kaptiola 2 atd., vždy podle Hejčlova členění textu - nikoli podle kanonických kapitol (u Hejčla "hlav") a veršů. --Shlomo (diskuse) 23. 12. 2016, 11:17 (UTC)[odpovědět]
Díky. --Wesalius d|p 23. 12. 2016, 11:19 (UTC)[odpovědět]

Proč ne horní index[editovat]

V Hejčlových komentářích je v originálu verš, ke kt. se vztahuje komentář označován "V číslo verše", vy vkládáte bez horního indexu. Proč tato výjimka v jinak věrně přebíraném formátování? --Wesalius d|p 28. 12. 2016, 22:24 (UTC)[odpovědět]

Viz předchozí diskuse, chtěl bych časem pro označování komentáře a pokud možno i jeho provázání/prolinkování s veršem vytvořit šablonu, která by nějak řešila i typografické provedení. Pokud možno tak, aby byla použitelná i v další komentářové literatuře. A také uživatelsky (případně, dá-li admin, i globálně) stylovatelná. Takže jsem prozatím toto formátování "odflákl", protože počítám s tím, že ho stejně budu časem předělávat. --Shlomo (diskuse) 28. 12. 2016, 23:06 (UTC)[odpovědět]

Licence - připomenutí[editovat]

Je nějaký důvod, proč stále nepoužíváte správné označení licencí, o něž jsem vás v listopadu žádal?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 1. 2017, 04:39 (UTC)[odpovědět]

Nevím, kterou konkrétní editaci máte na mysli, ale asi copy-paste šablony z nějaké starší stránky. Nebo zvyk z jiných projektů. Nebo zvyk z tohoto projektu z doby, než mu byla oktrojována změna "správného" označení.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2017, 10:35 (UTC)[odpovědět]
Různé editace, naposledy např. Bible česká/Knihy Machabejské. Podobně setrvale ignorujete moji žádost o korektní vkládání poznámek. Ten sarkasmus byl zbytečný.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 1. 2017, 21:04 (UTC)[odpovědět]
Tak v tomto případě to je téměř jistě copypaste z Bible česká/První kniha Machabejská.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2017, 21:13 (UTC)[odpovědět]
Mně je příčina celkem jedno, ale opravdu by bylo přínosné, kdyby výsledek byl správně.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 1. 2017, 21:26 (UTC)[odpovědět]

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey[editovat]

  1. This survey is primarily meant to get feedback on the Wikimedia Foundation's current work, not long-term strategy.
  2. Legal stuff: No purchase necessary. Must be the age of majority to participate. Sponsored by the Wikimedia Foundation located at 149 New Montgomery, San Francisco, CA, USA, 94105. Ends January 31, 2017. Void where prohibited. Click here for contest rules.

Duch Německa a <poem>[editovat]

Zdravím, co ta změna <poem style="display:block"> provede? Skim (diskuse) 26. 2. 2017, 09:58 (UTC)[odpovědět]

Způsobí, že se jednotlivé po sobě následující části (formátované jako odstavce) zobrazí pod sebou i v případě, že by se do nadřazeného prvku vešly vedle sebe.--Shlomo (diskuse) 26. 2. 2017, 10:37 (UTC)[odpovědět]
Jo takhle, super, dík. Skim (diskuse) 26. 2. 2017, 16:01 (UTC)[odpovědět]

Vymazal, František - Zrnka[editovat]

Ahoj, už nějakou dobu se chci zeptat jak chápeš stav „Tato stránka nebyla zkontrolována"? Podle mě je to stav, kdy to nezkontroluji, to znamená hrubé nahrání textu. U těch Zrnek jsi to přece nějak kontrolovat musel, vypadá to skoro jako hotové. Skim (diskuse) 2. 4. 2017, 13:37 (UTC)[odpovědět]

Viz také Diskuse k Wikizdrojům:Wikiprojekt Korektury#Ověřeno. Když dám jen OCR, které jsem vůbec nečetl, tak označuji stránku modře (jako "vyskytly se problémy" = protože tam zcela jistě nějaké jsou...) Většinou se snažím to při vkládání i přečíst a opravit, pak dávám červený stav ("nebylo zkontrolováno" = opravil jsem, ale nezkontroloval.) Na některých jiných Proofread-friendly projektech (narazil jsem na to na polských a ještě na nějakých) mají dokonce zásadu, že kontrolu má provádět někdo jiný, než vkladatel (ten vkládá pouze v "červeném", popř. "modrém" stavu). Vzhledem k tomu, jak málo nás tady na korektury (zatím) je, a že zde podobný princip dohodnutý nebyl, tak dělám postupně u vlastních textů i kontroly (případně ověření, zkontroloval-li mezitím někdo jiný), ale vždy dbám, aby mezi vložením (s opravou) a kontrolou/ověřením uplynul nějaký ten čas. Jinak mám zkušenost, že to můžu přečíst klidně pětkrát, a tu chybu stejně neuvidím...
Kvalita těch mnou vložených (a prvotně opravených) "červených" textů může být velice různorodá. U Zrnek je to dáno tím, že už OCRovaný text byl poměrně kvalitní, navíc jsem většinu stránek vkládal na počítači, na kterém mám nainstalovaný speciální "korektorský" font, takže obvyklé OCR chyby (i/í, b/h apod.) jsou zřetelně vidět. Ale ne vždy se takto zadaří :( --Shlomo (diskuse) 2. 4. 2017, 14:30 (UTC)[odpovědět]
Ok. Já to beru tak, že když dám zkontrolováno, tak to prostě zkontroluji, neřeším nějaký odstup, to nechávám na tom, kdo to ověří. Ono je to logické už z toho, že ověřit to nemůžu, takže je vlastně vyžadováno, aby to prošla druhá osoba. Myslím, že tři osoby nejsou potřeba. Stejně tam chyby stejně budou :-) Skim (diskuse) 2. 4. 2017, 17:59 (UTC)[odpovědět]

Licence (znovu)[editovat]

Zdravím,

opravdu je takový problém vkládat do nově založených stránek licence ve správném, tj. bezpomlčkovém, tvaru? Už jsem vás o to nejméně dvakrát žádal... Aktuálně např. celá Loutna česká...

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 2. 6. 2017, 21:30 (UTC)[odpovědět]

Tu jsem nezakládal.--Shlomo (diskuse) 3. 6. 2017, 23:42 (UTC)[odpovědět]
To sice možná ne, ale ty licence jste tam přidal.
A dobře, upravuji předchozí větu tak, že z ní škrtám "do nově založených stránek", abyste nemusel slovíčkařit a vyhýbat se tak odpovědi, potažmo vkládání správného tvaru licence.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 5. 6. 2017, 12:56 (UTC)[odpovědět]
Aha, máte pravdu, do kořenové stránky jsem ji opravdu "přidal" já. Tedy čistě technicky vzato. Jinak jsem ten infobox samozřejmě zkopíroval z některé podstránky.--Shlomo (diskuse) 5. 6. 2017, 13:24 (UTC)[odpovědět]
No, ve skutečnosti jste tu licenci "přidal" i na podstránkách. Čistě technicky vzato jste sice přepsal PD-old-100 na PD old 70, ale když už jste editoval ty infoboxy ve velkém, mohl jste ty spojovníky klidně nahradit mezerami...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 10:52 (UTC)[odpovědět]
Ano mohl jsem. Kdybych to byl považoval za smysluplné, asi bych si toho i byl všiml a udělal to.--Shlomo (diskuse) 16. 6. 2017, 12:43 (UTC)[odpovědět]

Interwiki[editovat]

Zdravím,

proč vkládáte do stránek interwiki textově a nepoužijete místo toho položku "Přidat odkazy" v menu, která to propojí ve Wikidatech?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 09:47 (UTC)[odpovědět]

Položka na Wikidatech by měla označovat konkrétní vydání, takže cizojazyčný originál a český překlad (a případné další překlady) by měly mít obvykle samostatné položky. Viz třeba d:Q11776980 a d:Q27588655. U Afanasjeva to takto začal vkládat Uživatel:Mudbringer a já se zde držím jeho (IMHO v současné době asi nejlepšího možného) postupu.--Shlomo (diskuse) 16. 6. 2017, 10:35 (UTC)[odpovědět]
To tvrzení položka na Wikidatech by měla označovat konkrétní vydání pochází, prosím, odkud?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 10:47 (UTC)[odpovědět]
Bylo to opakovaně diskutováno na Wikidatech, něco bude tuším i v historii Project chatu (kterou se mi teď nechce probírat), jinak např. viz d:Special:Permalink/377403621 d:Special:Permalink/424181452#Work, translations and interwikis d:Special:Permalink/424181452#Interwiki. Možná bude mít podrobnější informace i Uživatel:Skim, který se v tom angažuje trochu systematičtěji než já.--Shlomo (diskuse) 16. 6. 2017, 12:37 (UTC)[odpovědět]
Díky. Potom ale nějak nechápu to propojování pomocí interwiki (když cílem Wikidat bylo zbavit se jich), když to tedy nejsou stejné věci. Pak by mi přišlo logičtější (a i jsem to po zběžném pročtení vyrozuměl z výše uvedených odkazů) propojit zdejší vydání na Wikidatech s originálem, což by mělo následně zajistit propojení s ostatními vydáními...
Asi to přenesu k prameni, neboť se to zjevně týká všech a bylo by dobré, aby o tom měli tedy povědomí.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 6. 2017, 13:08 (UTC)[odpovědět]
Nejsem si tak docela jist zda cílem wikidat bylo zbavit se iw odkazů. Jedním z cílů asi ano, ale asi ne hlavním cílem a určitě ne ve vztahu k Wikizdrojům. Když už, tak ve vztahu k Wikipedii, u "sestřiček" se tak nějak počítalo, že se s tím svezou. No a ne všude to holt jde bez zádrhelů.
On ani ten dosavadní systém iw odkazů není pro wikizdroje úplně ideální. Umožňuje sice odkázat z překladu na originál, ale už nikoli z originálu na všechny dostupné překlady v určitém jazyce. O ještě komplexnějších případech, jako např. bible s více verzemi v téměř všech jazycích, ani nemluvě.--Shlomo (diskuse) 16. 6. 2017, 14:23 (UTC)[odpovědět]

Chajim Kohen[editovat]

Ahoj, pomohl bys mi identifikovat Chajima Kohena, který je autorem Zpěvy zavržených/Hajim Kóhén? Nemůžu pro něj najít nějakou autoritu. btw: Na stránce Zpěvy zavržených/Hajim Kóhén je slovo „Mezopmamie“, což bych řekl, že je špatně. Skim (diskuse) 17. 6. 2017, 20:52 (UTC)[odpovědět]

Formát rozcestníků[editovat]

Prosím, dodržujte místní formát rozcestníků. (A obecně, prosím, minimalizujte těsný zápis wikitextu, který je pak hůře čitelný.)

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 6. 2017, 01:07 (UTC)[odpovědět]

Antonín Vorel[editovat]

V Naše písně odkazujete Antonín Vorel (1843–1925) (potažmo stejnojmennou kategorii), avšak žádný rozcestník Antonín Vorel zde neexistuje.

Pokud víte o dalších autorech stejného jména, založte, prosím, rozcestník. V opačném případě odstraňte, prosím, rozlišovač.

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 17. 7. 2017, 12:08 (UTC)[odpovědět]

Smrtka[editovat]

V Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně polské uvádíte Jozef Smrtka (včetně linkování stránky autora a kategorizace), avšak podle všeho jde o Josefa Smrtku. Protože jste neuvedl zdroj, nelze ověřit, zda jde o váš překlep, nebo zda byl autor v příslušném vydání skutečně uveden se "z".

Prosím, ověřte a příslušně opravte. Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 7. 2017, 09:15 (UTC)[odpovědět]

Ve vydání z r. 1887 je jako překladatel uveden "Jozef Smrtka", žádné další údaje tam o něm nejsou. Zda se jedná o učitele Josefa Smrtku si netroufám odhadnout. Autorská databáze NKP sice tvrdí že ano, na druhou stranu autorská databáze NKP v takových podrobnostech není příliš spolehlivá a poměrně podrobný životopis Josefa Smrtky - učitele jeho součinnost na Slovanstvu nezmiňuje.--Shlomo (diskuse) 19. 7. 2017, 14:55 (UTC)[odpovědět]

Vynechané značky[editovat]

Zdravím,

na řadě vámi vložených stránek máte chybný kód - vynechal jste (mnohokrát) uzavírací </li>.

Pro začátek to jsou:

Nějaké další zřejmě budou ještě následovat.

Prosím, opravte si to po sobě.

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 5. 9. 2017, 19:59 (UTC)[odpovědět]

Zde přidávám přehled vámi založených stránek s chybějícími uzavíracími tagy:

Stránka Chybějící tag Kolikrát
Naše písně </li> 20
Politika vědou a uměním </li> 3
Slowanské národnj pjsně/Djl druhý/Zpěw Morawský </li> 5
Zpěvy lidu srbského (Kapper) </li> 9
Stránka:Afanasjev, A. I. - Ruské národní pohádky.djvu/195 </li> 1
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/11 </li> 2
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/19 </ol> 5
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/20 </li> 2
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/25 </li> 6
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/383 </ul> 18
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/384 </ul> 20
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/385 </ul> 20
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/386 </ul> 20
Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/387 </li> 20
Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1047 </li> 2
Stránka:Dobruský, Jan - Šachové úlohy.pdf/136 </li> 14
Stránka:Dobruský, Jan - Šachové úlohy.pdf/149 </li> 10
Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/128 </p> 3
Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/74 </li> 2
Stránka:Hejčl, Jan - Pentateuch.pdf/98 </li> 3
Stránka:Meir Ezofovič.djvu/333 </p> 1
Stránka:Polsky snadno a rychle.djvu/29 </li> 2
Stránka:Polsky snadno a rychle.djvu/8 </li> 2
Stránka:Počátky slovanštiny.djvu/120 </li> 9
Stránka:Rybička, Antonín - Pravidla, přísloví a povědění.pdf/152 </li> 12
Stránka:Rybička, Antonín - Pravidla, přísloví a povědění.pdf/153 </li> 20
Stránka:Rybička, Antonín - Pravidla, přísloví a povědění.pdf/154 </li> 20
Stránka:Rybička, Antonín - Pravidla, přísloví a povědění.pdf/155 </li> 20
Stránka:Rybička, Antonín - Pravidla, přísloví a povědění.pdf/156 </li> 20
Stránka:Rybička, Antonín - Pravidla, přísloví a povědění.pdf/157 </li> 15
Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/10 </p> 1
Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/18 </p> 1
Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/21 </li> 3
Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/22 </li> 2
Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/23 </li> 3
Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/7 </span> 1
Stránka:Volapük ve 3 lekcích.pdf/8 </span> 3
Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/29 </li> 4
Stránka:Zvonař, Josef Leopold - Základy harmonie a zpěvu.pdf/49 </li> 5
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/12 </li> 1
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/13 </li> 2
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/14 </li> 2
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/15 </li> 3
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/17 </ol> 5
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/18 </li> 4
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/20 </li> 1
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/21 </li> 3
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/22 </li> 2
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/23 </li> 3
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/3 </li> 18
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/30 </li> 3
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/34 </ol> 6
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/4 </li> 20
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/46 </li> 5
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/47 </li> 1
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/55 </li> 4
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/61 </li> 6
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/63 </li> 1
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/66 </li> 2
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/67 </ol> 5
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/68 </li> 1
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/69 </li> 2
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/77 </li> 4
Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/78 </li> 3

V drtivé většině jste jediným přispěvatelem daných stránek vy. Je však samozřejmě možné, že na některé z nich participoval i někdo jiný a chybný kód je jeho dílem, avšak to nelze podchytit.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 9. 2017, 14:19 (UTC)[odpovědět]

Více než půl roku pryč a většina stránek stále obsahuje chybný kód. Kdy to po sobě opravíte?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 3. 2018, 10:51 (UTC)[odpovědět]

Většina stránek z vašeho seznamu je dávno opravených, těch zbývajících pět stránek Baxova obsahu vedu v patrnosti a příležitostně se jim také budu věnovat.--Shlomo (diskuse) 30. 3. 2018, 12:13 (UTC)[odpovědět]

Abychom nespamovali u kolegy v diskusi, ...[editovat]

..., můžete být, prosím, konkrétní a uvést, co přesně se vám nezamlouvá na kontrole té konzistence URL vs. čísla dílu a jak byste to eventuálně chtěl řešit jinak?

Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 9. 2017, 19:40 (UTC)[odpovědět]

Především ta křiklavá chybová hláška, tím spíše, objeví-li se i při pouhém podezření na chybu. Pokud to má fungovat jako monitoring podezřelých odkazů, které je záhodno zkontrolovat, tak by neměl bez dalšího křičet "CHYBA!", bohatě stačí kategorizace. Má-li fungovat jako upozornění autora na chybu, popř. jakýsi mírný nátlakový prostředek k jejímu odstranění, má výrazná chybová hláška opodstatnění, ale měla by se objevit pouze u pozitivně identifikovaných chyb (tedy víme-li, že zadané URL patří k určitému dílu, který není shodný s citovaným).
Stejně tak mi připadá zbytečná a nežádoucí chybová hláška pro "chybný" název v případech, kdy je uveden "dvacátý druhý díl", popř. "22. díl", namísto "dvacátýdruhý díl" - což je sice v souladu s předlohou, ale v rozporu s dnešním (a jak se zdá i tehdejším) pravopisem. Pokud je zájem striktně se držet předlohy (což by pak ale asi mělo být důsledně dodržováno i u samotného názvu "Ottova Slovníku Naučného", u vertikálně centrované desetinné tečky apod...), opět by stačila monitorovací kategorie, protože "chyba" to není.
Na druhou stranu oceňuji a chválím, že jste se postaral, aby do kontroly byly zahrnuty jen skeny se "standardním" formátem adresy, a modul tedy nehlásil jako falešná pozitiva případné odkazy na skeny správných dílů, leč z jiných webů.--Shlomo (diskuse) 11. 9. 2017, 22:50 (UTC)[odpovědět]

Zeyer: Ze zápisků[editovat]

Děkuji za úpravu mnou vloženého textu Ze zápisků. Zdraví --78.136.183.163 13. 9. 2017, 11:48 (UTC)[odpovědět]

Rádo se stalo a těším se na vaše další příspěvky ;) --Shlomo (diskuse) 13. 9. 2017, 13:00 (UTC)[odpovědět]

Věnujte, prosím, větší pozornost vkládání a vyplňování infoboxů[editovat]

Vizte Special:Diff/153348 a Special:Diff/153349. Kromě toho, že by mne zajímalo, jak se do kódu, který se tu v drtivé většině vkládá copypastem z jiných míst, dostaly neexistující parametry, tak připomínám, že náhled by takovéto nesrovnalosti okamžitě odhalil.

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 9. 2017, 11:08 (UTC)[odpovědět]

grc vs. el[editovat]

Prosil bych vysvětlit, proč v OSN používáte grc a ne el. Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 6. 11. 2017, 21:49 (UTC)[odpovědět]

Override stylování <poem>[editovat]

V březnu loňského roku jste se vyjádřil ve smyslu, že až bude lepší řešení, tak odstraníte své hacky v podobě overridu výchozího zobrazení <poem> vámi přidaným inline stylováním.

Nuže, od března letošního roku, tedy již déle než půl roku, je takové řešení v provozu, avšak navzdory slibům jste stále ty hacky neodstranil.

Je možné, že jste na tu záležitost již zapomněl nebo si již nepamatujete, kam jste hack vkládal, takže jsem vám vygeneroval seznam stránek zmíněný hack obsahujících.

  1. Děd a bába
  2. Hádanky (Světozor)/7
  3. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války/Švejka vyhodili z blázince
  4. Stránka:Bible česká SZ II.djvu/175
  5. Stránka:Bible česká SZ II.djvu/176
  6. Stránka:Bible česká SZ II.djvu/177
  7. Stránka:Bible česká SZ II.djvu/178
  8. Stránka:Bible česká SZ II.djvu/179
  9. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1055
  10. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1056
  11. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1058
  12. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1059
  13. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1060
  14. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1062
  15. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1063
  16. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1065
  17. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1080
  18. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1086
  19. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1105
  20. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1106
  21. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/907
  22. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/908
  23. Stránka:Bible česká SZ III.pdf/909
  24. Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/125
  25. Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/126
  26. Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/45
  27. Stránka:Kapper, Siegfried - Pohádky přímořské.pdf/49
  28. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/21
  29. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/22
  30. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/24
  31. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/25
  32. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/38
  33. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf/39
  34. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/144
  35. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/145
  36. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/146
  37. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/147
  38. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/148
  39. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/149
  40. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/150
  41. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/31
  42. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/32
  43. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/33
  44. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/34
  45. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/35
  46. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/36
  47. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/37
  48. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/38
  49. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/39
  50. Stránka:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 2.pdf/40
  51. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/10
  52. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/11
  53. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/12
  54. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/13
  55. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/14
  56. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/15
  57. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/16
  58. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/17
  59. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/18
  60. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/19
  61. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/20
  62. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/21
  63. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/22
  64. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/23
  65. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/24
  66. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/25
  67. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/26
  68. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/27
  69. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/28
  70. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/29
  71. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/30
  72. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/31
  73. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/32
  74. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/33
  75. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/34
  76. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/35
  77. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/36
  78. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/37
  79. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/38
  80. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/39
  81. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/40
  82. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/41
  83. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/42
  84. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/43
  85. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/44
  86. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/45
  87. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/46
  88. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/47
  89. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/48
  90. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/49
  91. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/50
  92. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/51
  93. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/52
  94. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/53
  95. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/54
  96. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/55
  97. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/56
  98. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/57
  99. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/58
  100. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/59
  101. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/60
  102. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/8
  103. Stránka:Karel Dostál-Lutinov - Duch Německa - 1917.djvu/9
  104. Stránka:Kraszewski, J. I. - Záhuba pohanův na Litvě.pdf/27
  105. Stránka:Kraszewski, J. I. - Záhuba pohanův na Litvě.pdf/28
  106. Stránka:Kraszewski, J. I. - Záhuba pohanův na Litvě.pdf/32
  107. Stránka:Kraszewski, J. I. - Záhuba pohanův na Litvě.pdf/52
  108. Stránka:Meir Ezofovič.djvu/172
  109. Stránka:Meir Ezofovič.djvu/173
  110. Stránka:Meir Ezofovič.djvu/174
  111. Stránka:Polsky snadno a rychle.djvu/31
  112. Stránka:Sedláček, Jaroslav - Výklad posvátných žalmů I.pdf/71
  113. Stránka:Slowanské národnj pjsně 1.djvu/185
  114. Stránka:Slowanské národnj pjsně 1.djvu/186
  115. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/128
  116. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/129
  117. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/150
  118. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/151
  119. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/152
  120. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/153
  121. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/154
  122. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/155
  123. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/156
  124. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/157
  125. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/158
  126. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/159
  127. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/160
  128. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/161
  129. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/162
  130. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/163
  131. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/164
  132. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/165
  133. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/166
  134. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/167
  135. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/168
  136. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/169
  137. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/170
  138. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/171
  139. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/172
  140. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/173
  141. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/215
  142. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/216
  143. Stránka:Slowanské národnj pjsně 2.djvu/217
  144. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/150
  145. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/151
  146. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/152
  147. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/153
  148. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/154
  149. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/155
  150. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/156
  151. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/157
  152. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/158
  153. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/159
  154. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/188
  155. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/189
  156. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/190
  157. Stránka:Slowanské národnj pjsně 3.djvu/191
  158. Stránka:Svetozor r12 c30 text.pdf/18
  159. Stránka:Svetozor r12 c30 text.pdf/22
  160. Stránka:Svetozor r25 c22 text.pdf/6
  161. Stránka:Svetozor r25 c22 text.pdf/7
  162. Stránka:Šafránek, Jan - Zpěvy lidu srbského.pdf/14
  163. Stránka:Šafránek, Jan - Zpěvy lidu srbského.pdf/20
  164. Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/10
  165. Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/25
  166. Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/26
  167. Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/35
  168. Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/9

Děkuji předem za brzkou nápravu.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 18. 11. 2017, 19:15 (UTC)[odpovědět]

Rok se s rokem sešel, a vy jste - navzdory svému opakovanému ujišťování - své hacky neodstranil.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 3. 2018, 10:49 (UTC)[odpovědět]

  1. Období od listopadu do března se nenazývá rok.
  2. Žádného svého vyjádření či ujištění ve věci odstraňování inline stylování si nejsem vědom.
--Shlomo (diskuse) 30. 3. 2018, 15:05 (UTC)[odpovědět]
  1. Nové řešení poemu bylo zprovozněno 29. a 30. března 2017. Včera bylo 30. března 2018. To je přesně rok.
  2. Navzdory tomu jsem přislíbil, že ony úpravy, které vám tak vadí, přepracuji v duchu vašeho řešení, jakmile ho připravíte a zprovozníte.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 3. 2018, 07:33 (UTC)[odpovědět]

Ottův slovník naučný / Toleranční patent[editovat]

Vložil jsem do Wikizdrojů uvedený článek, Vy jste pak doplnil text související. Je zde však problém. V článku je uvedeno, že patent byl vydán 13. list. 1781. Jde o zřejmé nedopatření, správně má být 13. října 1781, jak ostatně vyplývá i ze souvisejícího textu, který jste k článku připojil. Ono se sice někdy uvádí, že byl vydán až 20. 10. 1781, kdy byl odsouhlasen státní radou, ale většina zdrojů má datum 13. 10. 1781. V článku uvedené datum 13. 11. 1781 je rozhodně zcela nemožné.

V podkladu byl asi měsíc vypsán římskou číslicí, to se pak chyba snadno vloudí (X : XI). Hledal jsem v opravách, které jsou uvedeny na konci dílů 25, 26 a 27, ale nic jsem nenalezl (doplňkový 28. svazek nemám k dispozici).

Nevím, jak v případě takovéto zjevné, ale neopravené chyby postupovat. Chybný údaj je navíc hned na začátku článku a je dost podstatný. Jsou asi 2 možnosti, buď to ignorovat, anebo na nedopatření upozornit v redakční poznámce. Já ale redakční poznámky vkládat nedovedu, takže přikloníte-li se k tomuto řešení, musíte tu poznámku vytvořit. – --Abzon (diskuse) 3. 1. 2018, 20:41 (UTC)[odpovědět]

Je o tom sáhodlouhá debata U pramene; k žádnému jasnému závěru však žel nebylo dospěno. Asi bych se zde přiklonil k redakční poznámce, nicméně ještě zkusím dohledat původní publikaci patentu, aby se na ni dalo rovnou odkázat.
Mimochodem Pekař uvádí jako datum vydání 13. září (jako interní pokyn pro státní úředníky) a 13. říjen jako datum publikace. 13. listopad je asi opravdu chyba, jejíž původ těžko vypátráme. V dodatcích v 28. dílu jsem také nic nenašel.--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2018, 06:58 (UTC)[odpovědět]
Jsem pořád proti redakčním poznámkám ohledně faktické správnosti v textu. Úkolem Wikizdrojů je předložit písemné zdroje v co nejvěrnější podobě, nikoliv hodnotit jejich obsahovou správnost. To je na čtenáři, který se zdrojem pracuje, případně na editorovi na Wikipedii či Wikiverzitě, který z uvedených zdrojů čerpá při tvorbě tamního obsahu. Navíc některé zdoje už z podstaty věci jsou kompletně špatně, viz např. kolegou Janem Kameníčkem uváděná astronomická literatura. To bychom se upoznámkovali. --Martin Kotačka (diskuse) 4. 1. 2018, 12:31 (UTC)[odpovědět]
Srovnáváte nesrovnatelné. Vidím jistý rozdíl mezi zastaralou a překonanou tezí či teorií o složení Jupitera a mezi „tvrdými“ daty o naměřené nadmořské výšce nebo datu vydání dokumentu. Zatímco na prvním se asi shodneme, že uvádění těchto „nesprávností“ na pravou míru na Wikizdroje nepatří, u druhého bych s jistou dávkou obezřetnosti upozornění na věcnou nesprávnost podpořil. Samozřejmě pokud by v době vydání OSN vládlo všeobecné (chybné) přesvědčení, že Toleranční patent byl vydán v listopadu nebo že hory kolem Aravského údolí jsou 5000 m vysoké a článek jako správný encyklopedický počin tento tehdy platný stav vědění reflektoval, pak by to patřilo do první skupiny; to ale asi není tento případ. Chyby vzniklé proto, že autor popletl stopy a metry nebo že mouchy sraly na císaře pána a předělaly Josefa II. na Josefa III., mají IMHO mnohem blíže k překlepům a typografickým chybám, které běžně opravujeme (a dokonce bez redakční poznámky).--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2018, 14:03 (UTC)[odpovědět]
I v astronomii existovala a existují naměřená tvrdá data, která jsou postupem doby upřesňována. Navíc odkazuji Vás (když už si tedy opět vykáme) na onu diskusi, která byla postavena na tom, že v článku byla chyba a že je nutné chyby opravovat. Aby se nakonec ukázalo, že to vlastně žádná chyba nebyla. Kdo zaručí, že se najde někdo, kdo bude poznámky o faktických chybách kontrolovat a opravovat a že sem nebudou zanášené zbytečné bludy? Vzhledem k počtu zdejších editoů je to hodně bláhová představa. Navíc na tomto projektu nejsme od toho, abychom odhalovali nebo komentovali chyby. Ať už zjevné nebo nezjevné. Osobně jsem pro to, aby se nechávaly klidně i překlepy. Vkládáme digitalizované dokumenty a měli bychom dodržovat jejich věrnost. V Krameriovi nebo na digitání knihovně také pracujete s texty v jejich původní podobě. Navíc se tím snadno dostaneme na hranu vlastního výzkumu. Když najdu v novinovém článku uvedeného mého předka ze Lhoty č. 27 a já jako genealog vím, že bydlel na č. 22, budu to na základě vlastního výzkumu opravovat? Vlastní výzkum patří na Wikiverzitu, kompilace zdrojů pak na Wikipedii. --Martin Kotačka (diskuse) 4. 1. 2018, 14:24 (UTC)[odpovědět]
Ano, v astronomii existovala i tehdy tvrdá naměřená data, nicméně článek uváděný v předmětné diskusi Janem.Kamenickem jako příklad žádná taková data neobsahuje, nýbrž je interpretuje. A o naměřených datech později upřesněných platí totéž, co jsem výše napsal o výškách hor: Pokud „tvrdý“ údaj uvedený v článku odpovídá tomu, co tehdy astronomové naměřili, pak ponechat a nekomentovat, i když to pozdější měření posunula úplně jinam. Pokud ovšem tehdejší měření naměřila 20 astronomických jednotek a článek uvádí 20 světelných let, pak považuji upozornění v podobě redakční poznámky za přinejmenším přípustné.--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2018, 15:08 (UTC)[odpovědět]
PS. Za vyknutí se omlouvám, není to nic osobního, pouze nepozornost. U nás si všichni po soudružsky tykáme, tak jsem si trochu odvykl dávat na takové jemnosti pozor ;)--Shlomo (diskuse) 4. 1. 2018, 15:08 (UTC)[odpovědět]
Okolnosti vzniku patentu jsou dost podrobně popsány v knize profesorů Bednáře a Hrejsi „Toleranční patent, jeho vznik a význam" (Praha, 1931, cnb000935437), a to zejména v kapitole „Vznik Tolerančního patentu za Josefa II." (online zde). I z tohoto výkladu jasně vyplývá, že datum 13. listopadu je zjevné nedopatření, přepsání, lapsus, cosi na úrovni tiskové chyby. Proto bych se za stručnou redakční poznámku přimlouval. – --Abzon (diskuse) 4. 1. 2018, 15:46 (UTC)[odpovědět]
Rozumím argumentu kolegy Shloma o rozdílu mezi chybami plynoucími z dobového stavu poznání a chybami vzniklými omylem autora. Některé se zdají opravdu zjevné a jejich opravování formou redakční poznámky se jeví jako dobrý nápad. Dokonce mám pocit, že kdysi jsem také nějaké takové podobné poznámky do některých textů dodal, ale teď se mi to nedaří najít. V souvislosti s odkazovanou diskusí u pramene jsem však změnil názor: vzhledem k tomu, že tu nemáme žádný kvalifikovaný redakční tým, ale proměnlivou komunitu dobrovolných přispěvatelů, tak je zde opravdu určité nebezpečí zanášení chyb, jak o tom mluví Martin, a proto by asi bylo lepší, kdybychom zde zveřejněné staré zdroje nechávali být v jejich původním stavu, jak jsou. --Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 1. 2018, 20:41 (UTC)[odpovědět]
Zcela jistě však není dobře ty chyby opravovat v textu a původní text uvést jen v poznámce, jako například v Ottův slovník naučný/Hus, a ještě to doplnit nepodloženou domněnkou, že jde o tiskovou chybu (a nikoliv tedy např. omyl autora textu). --Jan.Kamenicek (diskuse) 5. 1. 2018, 00:23 (UTC)[odpovědět]

Redakční poznámky[editovat]

Zdravím,

v následujících stránkách jste v rozporu se zdejší praxí vložil redakční poznámky pomocí <ref group="red"> namísto správného {{Redakční poznámka}}.

  1. Golem (překlad Prusík)/Bdělý
  2. Golem (překlad Prusík)/Den
  3. Golem (překlad Prusík)/I
  4. Golem (překlad Prusík)/Praha
  5. Golem (překlad Prusík)/Sníh
  6. Golem (překlad Prusík)/Úzkost
  7. Kapitoly skoro naléhavé
  8. MUDr. Václav Tuzar
  9. Naše písně/Pásl Janko dva voly u hája
  10. Ottův slovník naučný/Dobruský
  11. Ottův slovník naučný/Jihoslované/Literatura chorvatská
  12. Pentateuch (Hejčl)
  13. Polsky snadno a rychle
  14. Sichat Jicchak/Av ha-rachamim
  15. Sichat Jicchak/Kadiš jatom
  16. Sichat Jicchak/Posvěcení sabatu
  17. Sichat Jicchak/Žalm 67
  18. Sichat Jicchak/Žalm 91
  19. Sichat Jicchak/Žalm 92
  20. Sichat Jicchak/Žalm 93
  21. Sichat Jicchak/Žalmy pro všední dny
  22. Studentský zpěvník/II.
  23. Václav Tuzar

Prosím, opravte to po sobě, děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 31. 3. 2018, 07:42 (UTC)[odpovědět]

Trvající majetková práva / 1923[editovat]

Nic proti [3], ale touto editací se z článku ztratila informace, kdy bude daný text volný. To by chtělo nějak vyřešit, třeba úpravou šablony {{1923}}. JAn Dudík (diskuse) 27. 6. 2018, 07:02 (UTC)[odpovědět]

Vždyť to tam je: … a nemůže proto být do konce roku 2019 v českých Wikizdrojích zveřejněno. Pokud se vám nepozdává formulace, klidně ji změňte.--Shlomo (diskuse) 27. 6. 2018, 16:59 (UTC)[odpovědět]
Já myslel kategorizaci, ale už jsem to opravil. JAn Dudík (diskuse) 27. 6. 2018, 20:30 (UTC)[odpovědět]

oldWS[editovat]

Pokud máte zájem, tak si přehoďte druhý odstavec hesla Ottův slovník naučný/Ladislav (Tbk. – 2022) na oldWS. --Milda (diskuse) 29. 8. 2018, 14:12 (UTC)[odpovědět]

@Milda: Dík za avízo. Přetáhl jsem celé heslo; jelikož nemohu importovat, tak copy-pastem, čímž se ztratila historie s informací o vašem podílu na vytvoření stránky. Chcete-li ji tam mít, můžete zkusit přesvědčit -jkb-, aby tam chybějící revize dodatečně doimportoval.--Shlomo (diskuse) 29. 8. 2018, 20:55 (UTC)[odpovědět]
Není třeba, já to stejně beru jako krátkodobé útočiště do doby, kdy bude moct být celé heslo zde. --Milda (diskuse) 29. 8. 2018, 21:01 (UTC)[odpovědět]

Ottův slovník naučný/Hansen – je tam několik odstavců (částí) od Huga Kosterky, který bude volný až v roce 2027. --Milda (diskuse) 3. 10. 2018, 03:39 (UTC)[odpovědět]

hyphenated words[editovat]

This is not necessary. Due to a new feature introduced into proofreadpage, when page end with a "minus" sign, the sign is removed and no space added while merging pages. Ankry (diskuse) 27. 9. 2018, 16:35 (UTC)[odpovědět]

See also phab:T104566 and ProofreadPage documentation update. It should be announced soon via GlobalMessage. Ankry (diskuse) 27. 9. 2018, 16:41 (UTC)[odpovědět]
@Ankry: To ciekawa i przyjemna wiadomość. Dziękuję ;)--Shlomo (diskuse) 27. 9. 2018, 16:59 (UTC)[odpovědět]

Pomoc s formátováním[editovat]

Dobrý den,

na stránce Stránka:Bible česká SZ I.djvu/11 se mi nadpisy transkludují jako wikikód a ne jako nadpisy. Zdá se, že na vině je ## par6 ## a ## par7 ## - inspiroval jsem se zde. Jak to napravím (ten paragraf se nevypisuje ani na té původní stránce, ale tam to aspoň nekazí formátováníú? Děkuji za radu. --Wesalius d|p 27. 10. 2018, 05:44 (UTC)[odpovědět]

Viz Speciální:Diff/175704 a Speciální:Diff/175705. Na vině byl požadavek, že nadpisy (jsou-li vytvářeny „rovnítkovou“ wikisyntaxí) musí začínat na samostatném řádku a naopak uvnitř nadpisu nesmí nastat odřádkování.--Shlomo (diskuse) 27. 10. 2018, 17:06 (UTC)[odpovědět]
Aha, díky. Mohu se ještě zeptat, na co tam vpisovat ty značky pro paragraf když se pak nevykreslují? --Wesalius d|p 27. 10. 2018, 18:18 (UTC)[odpovědět]
Ty značky jsou důležité, když se má do stránky v hlavním jmenném prostoru transkludovat pouze jeden paragraf (kapitola, článek apod.), resp. když se má transkludovat každý paragraf do samostatné stránky.--Shlomo (diskuse) 27. 10. 2018, 19:23 (UTC)[odpovědět]
Nějak mi ten editor blbne, i když následuji vaši radu a odřádkuji a odstraním zalomení tak se mi to před uložením zase vrátí zpět :( --Wesalius d|p 27. 10. 2018, 18:53 (UTC)[odpovědět]
Taky jsem s tím svého času zápasil. Už si to přesně nepamatuji, ale pomohlo nepoužívat „křížkový“ zápis a používat místo toho <section begin=par6/>...<section end=par6/>.--Shlomo (diskuse) 27. 10. 2018, 19:23 (UTC)[odpovědět]

Autor:Josef Hanuš[editovat]

Zdravím,

přesunul jste Autor:Josef Hanuš na stránku s rozlišovačem a na původní udělal rozcestník, avšak ponechal jste všechny odkazy vedoucí na původní - nyní rozcestníkovou - stránku. Prosím, opravte všechny relevantní odkazy vedoucí na rozcestník tak, aby vedly na konkrétního autora.

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 11. 2018, 14:23 (UTC)[odpovědět]

Přesunul jsem to. Skim (diskuse) 7. 12. 2018, 10:42 (UTC)[odpovědět]

Archimédés[editovat]

Ahoj, mohl bych tě požádat o doplnění řeckých slov do Archimédés? Tohle fakt nedávám :-) Skim (diskuse) 4. 12. 2018, 23:34 (UTC)[odpovědět]

Díky za úpravu. S tou změnou toho <center>. Správně by tam mělo být {{Uprostřed}}, ne? IMHO tam nechceš span s blokovym nastavením, ale přímo blok. A ta šablona od toho je. Skim (diskuse) 6. 12. 2018, 13:17 (UTC)[odpovědět]
Blok tam být nemůže, protože po vzorci pokračuje předchozí odstavec – všiměte si v předloze, že následující text není odsazen. Blok by způsobil ukončení odstavce před vzorcem a zahájení dalšího po něm. Použít span, který sémanticky nenaruší odstavec, ale na displeji se pomocí stylování zobrazí jako blok, je IMHO správné řešení. Lze to samozřejmě dělat i šablonou nebo třídou, ale žádná taková momentálně k dispozici není.--Shlomo (diskuse) 6. 12. 2018, 16:20 (UTC)[odpovědět]

Táboři.[editovat]

Tak vám pěkně děkuju. myslím to částečně upřímně a částečně ironicky. Když už se mi podařilo aspoň trochu rozběhat OCR, chtěl jsem převést chybějící dlouhé heslo. Jediný rozumný způsob, na který jsem přišel, bylo vyexportování stránek z krameria (jde maximálně 20) a udělat to na nich. Pokud se vám podařilo nějakým zázrakem dostat z krameria celou knihu najednou (mám problém s djvu, některé stránky fungují, jiné ne), je to určitě lepší. Alespoň potud. Další kroky mi ale už tak dobré nepřijdou - přesunout mi (navíc dvojitě) pod rukou rozpracovanou korekturu mi přijde už trochu sporné, zvlášť, jsou-li původní umístění hned označena ke smazání. (ale budiž, v posledních změnách toho není až tolik, abych si toho nevšiml). Ale co mi přijde velmi kontroverzní, je nahradit text ve stránce transkluzí. Trasnkluze se mi obecně moc nezdá z toho důvodu, že je zdrojový text schovaný někde úplně jinde, než je stránka (a z hesla v současnosti vede odkaz na téměř tisícistránkový soubor, ve které je kdesi ukryta jedna či několik stránek s textem). Zkušenější editor si snad poradí, nováček kouká jako puk. A v tomto případě existuje již několik set hesel z VSH, která obsahují text a najednou zde máme jedno, které je řešeno úplně jinak. BTW, zkuste si editaci vizuálním editorem u hesla vloženého přímo a u transkludovaného. Běžný text lze editovat, i když nepříliš pohodlně. Trasnkludovaný nelze. A co jsem pochopil z místních diskusí, trasnkluze nebyla nikdy komunitně odsouhlasena, a zřejmě ani odmlčena. JAn Dudík (diskuse) 7. 1. 2019, 10:55 (UTC)[odpovědět]

Já to z Krameria nestahoval, na commons to už před téměř 3 lety uploadnul Skim. Za dvojitý přesun se omlouvám, málokdy přesouvám stránky v jiném než hlavním NS, tak se mi vloudila chybička. Přesun samtoný byl ovšem potřebný, protože by jinak mohly vznikat dvě samostatné verze na dvou různých místech. Pokud chcete redirecty na původních místech ponechat, nic proti tomu nemám, nicméně zdejší správci podobné „relikty po přesunu“ obvykle mažou (dokonce i bez vyzvání). Transkluze textu je žádoucí ze stejného důvodu: aby nevznikaly samostatné verze na dvou (resp. teď už třech) místech. To není jen hypotetická možnost: já sám jsem zjistil, že texty nejsou transkludovány, nýbrž copy-pasteovány, tím způsobem, že jsem udělal korekturu vámi vložených „zkontrolovaných“ (=zažlutěných) stránek a jen čirou náhodou jsem si všiml, že v hlavním NS se opravy neprojevily. Odkaz z hesla nevede na tisícistránkový soubor, ale na tisícistránkový index, kde je možné stránky s transkludovaným textem snadno identifikovat podle jejich čísla (je-li řádně uvedeno v textinfoboxu). Osobně mám výborné zkušenosti se skriptem, který vygeneruje odkazy na transkludované stránky přímo v textu v místě zlomu. Ideální by samozřejmě bylo takový skript zpřístupnit centrálně všem uživatelům, ale to už je mimo mou kompetenci. Vizuální editor nemohu dost dobře používat, ani kdybych chtěl – zřejmě nedisponuji dostatečně výkonným hardwarem – takže mi nezbývá, než vám věřit. Nicméně pokud bych měl poměřovat možnost editovat stránku vizuálním editorem a možnost provádět korektury pomocí korekturní extenze, pak mi to druhé přijde pro docílení kvalitně zkorigovaného textu přece jen významnější.--Shlomo (diskuse) 7. 1. 2019, 19:31 (UTC)[odpovědět]
Právě jsem přišel na další subjektivní problém transkluze. Některý z mnou používaných skriptů v minulosti způsoboval, že se mi při pokusu o editaci Indexů vůbec nezobrazovalo editační pole. Teď už jej mám a můžu tedy editovat, ale nemám pole záhlaví a zápatí.
Nehledě na absenci téměř jakékoliv dokumentace, takže nezbývá než odkoukávat a metoda pokus-omyl. JAn Dudík (diskuse) 7. 1. 2019, 21:07 (UTC)[odpovědět]
Zdravím. Při editace stránky je v menu možnost zobrazit záhlaví a zápatí. Nebo je možné v nastavení v sekci editace zaškrnout Při editaci ve jmenném prostoru Stránka zobrazovat hlavičku a patičku. Skim (diskuse) 7. 1. 2019, 21:46 (UTC)[odpovědět]

Uvozovky[editovat]

To velice ‚potěší‘, když člověk věnuje spoustu času na sjednocování uvozovek na správný formát, aby mu to pak zase někdo měnil zpátky jen proto, že je to vizuálně podobnější originálu. Nebylo to tu už jednou? JAn Dudík (diskuse) 14. 2. 2019, 21:28 (UTC)[odpovědět]

Tady přece nejde o „vizuálně podobnější“ znak, ale o použití toho typu uvozovek, který je v předloze. „Devítkové“ horní uvozovky se ve starší typografii používaly (vedle „šestkových“) a zde jsou, zdá se, používány poměrně důsledně, tedy zjevně záměrně. Pro nějaké sjednocování zde nevidím důvod.--Shlomo (diskuse) 14. 2. 2019, 22:04 (UTC)[odpovědět]
Úplně nevím, co přesně řešíte, ale zkušenost je taková, že je dobré věci přepsat tak jak jsou. Záměr původního díla je často našemu o 100 let (a více) pozdějšímu pohledu skryt. A doslovný přepis nedává moc na výběr. Když potom přijde člověk jenom k jedné stránce, nemusí vědět koncept jak to psát z kdoví kde, ale prostě to opraví. Skim (diskuse) 15. 2. 2019, 07:31 (UTC)[odpovědět]
@Skim: V podstatě jde o to, zda uvozovkovanou část textu ukončovat značkou U+2018, kterou předepisuje ÚJČ, ale není použita v předloze použita, nebo značkou U+2019, která je použita v předloze, ale nepovoluje ji ÚJČ.--Shlomo (diskuse) 15. 2. 2019, 14:47 (UTC)[odpovědět]
Jde o to, že v předlohách jsou používány různé uvozovací systémy. Osobně si myslím, že někteří autoři klidně přebrali anglický nebo jiný systém. A je to korektní. Vůbec nejde o to co dnes UJČ doporučuje. To prostě nejde aplikovat na minulost s její historií. Já osobně jsem pro doslovný přepis s tím, že v díle je jednotný systém. A pokud někdo chce tyhle věci unifikovat (na dnešní systém, sic!, protože v budoucnu bude zase jiný), tak ať to udělá (nové dílo), nebo pojďme vymyslet systém, aby to šlo např. na Wikizdrojích systematicky definovat. Skim (diskuse) 16. 2. 2019, 10:40 (UTC)[odpovědět]

Zlomitelné mezery[editovat]

Jaký máš důvod pro vkládání entity &#32;? pokud vím, je to to samé jako obyčejná mezera? JAn Dudík (diskuse) 6. 5. 2019, 09:16 (UTC)[odpovědět]

Obyčejná mezera je v těchto místech parserem nahrazována za nezlomitelnou, má-li tam být zlomitelná mezera, je třeba ji zadat explicitně. Viz Wikizdroje:U pramene/Archiv 9#Nevhodně automaticky vkládané nezalomitelné mezery.--Shlomo (diskuse) 6. 5. 2019, 09:28 (UTC)[odpovědět]
Je to phab:T14752. Problém je, že robot tyto mezery vložené entitou mění v rámci kosmetických úprav zpátky na klasickou mezeru, čímž tato práce přijde vniveč. phab:T247063
Vzhledem k tomu, že mnou nahrané skeny nechám předem projet OCR programem, vyskytují se tam neviditelné dělicí znaky, které následně odstraňuji roboticky. Tak jen upozorňuji, že bude možná lepší počkat, až to konečně dořeší a určitě s úpravami mezer čekat, až to projede robot na znak "­". JAn Dudík (diskuse) 6. 3. 2020, 13:26 (UTC)[odpovědět]
V tom případě by bylo dobré, abyste stránky, o nichž víte či předpokládáte, že budou takový zásah potřebovat, neoznačoval jako „zkontrolované“, ale jako „problematické“. A nejlépe i uvedl (aspoň třeba ve shrnutí editace), co je v nich za problém. Nastavení „zkontrolované“ (= k ověření), ale i „nezkontrolované“ (= ke kontrole) dává dalším editorům signál, že za sebe jste se stránkou hotov a může se do ní pustit někdo další.
A samozřejmě by bylo vhodné nepouštět bota, o kterém je známo, že může napáchat škody. Resp. pouštět ho jen na stránky, o kterých víte (nebo o kterých aspoň lze rozumně předpokládat), že na nich škody napáchat nemůže.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2020, 06:39 (UTC)[odpovědět]

Meir‎‎[editovat]

Díky za opravu. Hodinu jsem marně přemýšlela, v jakém smyslu bylo to on myšleno. --Lenka64 (diskuse) 14. 5. 2019, 14:53 (UTC)[odpovědět]

Rádo se stalo.--Shlomo (diskuse) 14. 5. 2019, 15:47 (UTC)[odpovědět]

interwiki through Wikidata[editovat]

Maybe, you will be interested in a javascript-based solution that implements interwiki based on the "work / edition" Wikidata model? It is available in pl.ws and se.ws at the moment. Unfortunately, it seems that we need wait for an official implementation till at least next year IMO (Wikisource extesion).

Devatero pohádek[editovat]

Aniž bych chtěl rozporovat nahrání kompletní verze, jen podotýkám, že jsem nahrál i kompletní verzi s 9+1 pohádkou. Z této knihy jsem záměrně vzal pouze ty dvě, které běžně nejsou řazeny mezi devatero pohádek.

A ještě podotek k Povídejme si, děti - použitý obrázek z obálky se vyskytuje na většině vydání knihy. Osobně vidím problém s nově použitým obrázkem, který jednak tuším nebývá ve všech vydáních, jednak je kýmsi vybarvený. Časem nahraju původní, černobílé obrázky... JAn Dudík (diskuse) 12. 6. 2019, 09:44 (UTC)[odpovědět]

Děkuji za upozornění. V podstatě nic nebrání tomu, aby byla na Commons kompletní verze a zde z ní přepsány pouze dvě části; byť v tomto případě IMHO stojí za zvážení, zda není smysluplnější digitalizovat „rozšířenou“ (navíc i bohatě ilustrovanou) verzi.
Ohledně Povídejme si, děti – já doplnil obrázek (resp. titulní stranu knihy), kde žádný obrázek nebyl. Máte-li nějaký vhodnější obrázek, ESO ;)--Shlomo (diskuse) 14. 6. 2019, 06:46 (UTC)[odpovědět]

Poem v Květena[editovat]

@Shlomo, Skim: Možná mi něco uniká, ale jaký byl důvod přesunu tagu <poem> [4] z patičky do těla stránky? Měl jsem za to, že to, co je uvedené v patičce je jakési <noinclude> a u básní má tudíž smysl přímo de těla stránky dávat jen tag na začátku a za posledním veršem. Teď je ve zdrojovém html

<div class="poem">
<p>Nuže bratři, spojme páže<br />
...
Žiť chce život nový
</div>
tagy <span> k rozdělení stránky 
<div class="poem">
A kdo jeho ląje právu,
...
</div>

Takže nyní není text rozdělen jen stránkovým zlomem (aneb jeden ze záporů transkluze), ale fakticky se tváří jako dvě básně na jedné stránce. Ale třeba to má nějaký hlubší smysl? JAn Dudík (diskuse) 14. 6. 2019, 07:44 (UTC)[odpovědět]

Především možnost označení stránkového zlomu není zápor transkluze, nýbrž její klad ;)
K ostatnímu: pokud nezahrnete tagy <poem> a </poem> do transkludované části, dojde při transkluzi k tomu, že parser zruší všechna odřádkování a z každé sloky básně vám udělá jeden dlouhý verš. Následné obalení do poemu v transkludující stránce už to nevytrhne. Čisté a elegantní řešení neexistuje. Nejčistší (ale nepříliš elegantní) řešení je nepoužívat v NS Stránka extenzi poem a odřádkovad každý verš ručně pomocí <br/> (jak jsem to kdys dělal u Ohlasů žalmů). Další možnost je smířit se s tím, že báseň bude rozdělena do několika divů (a bohužel i do nich vložených odstavců) podle stránek předlohy a mít přehlednější a smysluplnější zdrojový kód. Vaše řešení způsobuje formátování básně jako sekvence odstavců a neúplných deskriptivních seznamů, což je jak po sémantické, tak i po syntatické stránce chybné:
<div class="poem">
<p>Nuže bratři, spojme páže
</p>
<dl><dd>Vlasti na svobodu,</dd></dl>
<p>Ať se opět vrátí sláva
</p>
<dl><dd>Slovanskému rodu:</dd></dl></div>
--Shlomo (diskuse) 14. 6. 2019, 14:12 (UTC)[odpovědět]
@Shlomo: »Především možnost označení stránkového zlomu není zápor transkluze, nýbrž její klad ;)« Tomuhle nerozumím, k čemu je to dobré?
@JAn Dudík: Tohle je téma. Pokud to chápu dobře a dáme do jedné stránky <poem> a první část básně, do zápatí </poem><nowiki>, do další stránky do záhlaví <nowiki><poem> a do druhé stránky druhou část básně a </poem>, tak se to díky parseru nevykreslí správně. Což je podle mě nepříjemná chyba. Jsem ve stavu, že bych chtěl připravit testovaci djvu soubor, kde by se daly tyhle věci nasimulovat a koukat, jak vypadá výsledný kód a hledat řešení. Technické řešení musí existovat, dovedu si představit šablonu, která přidá do každého řádku <br/> a pak šablonu začátku a konce básně. Skim (diskuse) 16. 6. 2019, 14:56 (UTC)[odpovědět]
K výhodám označování stránkového zlomu: Pokud je na místě zlomu hypertextová značka (např. jako v našem případě prázdný span s příslušnými metadaty, lze vytvořit udělátko, které tyto metainformace zobrazí jako číslo stránky, případně i s odkazem na příslušnou transkludovanou stránku z jmenného prostoru Stránka – tak jak jsem si to nastavil já v uživatelském skriptu nebo jak to mají na polských wikizdrojích aktivováno pro všechny uživatele. Číslo stránky se může hodit při citacích a odkazech, odkaz na transkludovanou stránku při korekturách nebo při ověřování, jak je přesně daná informace prezentována v předloze. Samotný prázdný span, není-li zpracován udělátkem či uživatelským skriptem, přitom nenarušuje ani sémantiku, ani prezentaci textu a čtenáře nijak neruší.--Shlomo (diskuse) 16. 6. 2019, 15:59 (UTC)[odpovědět]
K tomu druhému: ano, je to nepříjemné, ale chyba je v extenzi Poem, ne v Proofread. Existuje nastavení <poem compact> které zřejmě bylo zamýšleno tak, že extenze doplní pouze zalomení řádku (<br>), a nebude báseň obalovat do odstavců a divů; poemy by pak stále musely být na každé jednotlivé stránce ukončeny, šly by ale při transkluzi navázat jako jakýkoli jiný text. Bohužel to ovšem není takto implementováno a nastavení compact je ve stávající podobě (tedy již řadu let) prakticky nepoužitelné a nevyužívané.--Shlomo (diskuse) 16. 6. 2019, 15:59 (UTC)[odpovědět]
@Shlomo:Aha, tahle. Ok, s tím souhlasím. To lze řešit tak, že tam je <span id="zlom" />, což tak nějak je. A ano, je potřeba na Wikizdrojích zapnout vzhled stejně jako na francouzských, anglických, polských, aby tam byly vidět zlomy. Je toho tam více, co nám chybí. Skim (diskuse) 17. 6. 2019, 08:56 (UTC)[odpovědět]

Community Insights Survey[editovat]

RMaung (WMF) 9. 9. 2019, 14:34 (UTC)[odpovědět]

Reminder: Community Insights Survey[editovat]

RMaung (WMF) 20. 9. 2019, 19:13 (UTC)[odpovědět]

Reminder: Community Insights Survey[editovat]

RMaung (WMF) 4. 10. 2019, 17:04 (UTC)[odpovědět]

Děkuji za úpravy. Ale jste si 100,00% jistý tou ʃ → ſ ? —Mykhal (diskuse) 3. 6. 2020, 05:36 (UTC)[odpovědět]

Ano, jedná se o kurzivní verzi dlouhého s. Znak ʃ („esh“) je součástí IPA, ve staré češtině se, pokud je mi známo, nevyskytoval.--Shlomo (diskuse) 3. 6. 2020, 17:54 (UTC)[odpovědět]

Transkluze z Oldwikisource[editovat]

Zdravím. Navazuji na naši diskusi s kolegou Billinghurstem ohledně transkluze textů mezi jazykovými verzemi. Moje idea je taková, že by se kniha neměla trhat na anglickou část, která se uloží na anglickou verzi, a českou na české verzi, ale měla by i po transkluzi zůstat pohromadě, klidně třeba na obou jazykových verzích (i když na českou by asi anglický překlad kvůli českému autorského zákonu vložit nešel, neboť překladatel zemřel až v roce 1997). Původní myšlenka autorů knihy totiž byla umožnit čtenářům porovnání originálu s překladem. Na en.ws na to mají vynikající šablonu en:template:Bilingual, výsledek pak vypadá např. jako u en:Modern Czech Poetry/Gaze of death.

Protože jsem nápad na mezijazykovou transkluzi nechtěl jen tak odmítnout, tak jsem se mezitím poptal na to, jak vyřešit 1) problém navzájem nekompatibilních šablon a 2) problém wikiodkazů. Bohužel mi však na tyto otázky zatím nikdo nedokázal odpovědět.

Proto knihu zatím vložím přímo na en.ws. Co se týká cs.ws, tak si myslím, že ty básně, které nejsou autorsky chráněné, bude asi jednodušší vložit z jiných zdrojů, než z této publikace. --Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 7. 2020, 12:39 (UTC)[odpovědět]

IMHO hlavním problémem meziprojektové transkluze nejsou šablony ani wikiodkazy, ale to, že takovou transkluzi stávající software či jeho nastavení neumožňuje; mw:Transclusion takovou možnost nezmiňuje a ani nikde jinde jsem nenašel návod, jak to provést. Ono by takové omezení bylo s ohledem na různé copyrightové požadavky různých projektů i celkem pochopitelné.
Jinak souhlasím s řešením umístit dílo na en.ws, jelikož jelikož jeho smyslem je zprostředkovat českou poezii anglickému (resp. angličtinu ovládajícímu) čtenáři.
Pokud je překlad v zemi původu (USA?) volným dílem, pak je podle § 107 odst. 4 AZ volným i v ČR. Samozřejmě za předpokladu, že je v ČR volný i originál.--Shlomo (diskuse) 8. 7. 2020, 04:52 (UTC)[odpovědět]
Převést text z jedné jazykové verze do jiné technicky jde, na en.ws to dělají tak, že se založí indexy v obou jazykových verzích, v jedné z nich se text vloží ve jmenném prostoru stránka, pak se pomocí šablony en:Iwpage převede do jmenného prostoru stránka na en.ws. Příklad viz en:Page:Philosophical Transactions - Volume 054.pdf/120 a la:Pagina:Philosophical Transactions - Volume 054.pdf/120. Převody mezi anglickou a latinskou verzí fungují velmi dobře, protože na la.ws jsou aktivní lidé z en.ws a mnoho šablon je tam prostě zkopírovaných z en.ws, takže fungují na obou verzích. Když jsem se ale před nějakou dobou pokusil stejným způsobem naložit s textem z Stránka:Mariánské Lázně, Františkovy Lázně.djvu/8, tak jsem právě narazil nekompatibilnost našich šablon s jinými jazykovými verzemi ws.
Ad § 107 odst. 4: díky za info, to si budu pamatovat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 7. 2020, 10:49 (UTC)[odpovědět]
Hm, šikovný skriptík, člověk se stále učí. Obávám se ale, že v okamžiku, kdy komunity na projektech nejsou dostatečně silně personálně provázané, může být velmi nesnadné přesvědčit komunitu projektu A, aby změnila svůj způsob práce jen proto, že na projektu B se to pak bude snadněji transkludovat. Kompatibilitu lze v takovém případě pořešit buď na projektu B (tedy cílovém projektu transkluze), nebo úpravou skriptu, který by důležité šablony při transkluzi patřičně přeformátoval.
IMHO je nejlepším řešením mít texty v NS Stránka co „nejčistší“, využívat co nejvíce formátování založené na wikisyntaxi a cpát tam co nejméně šablon typu {{Mezera}}, {{Obrázek}}, {{Nadpis}} apod. i za cenu toho, že občas bude oddělovač nebo odsazení vypadat trošku jinak než v předloze. Nevyřeší to sice všechno, ale problémů k dořešení bude podstatně méně. A navíc je to užitečné nejen při transkluzi, ale i při exprotu, prohlížení historických verzí a předpokládám, že ještě i z dalších důvodů.--Shlomo (diskuse) 8. 7. 2020, 12:24 (UTC)[odpovědět]

Abracadabra[editovat]

Toto je žel pouze domnělá oprava. Výsledek už není vycentrován (alespoň jak to vidím ve FF a Chrome). Problém je v tom, že MW tag poem dělá div s až vnořeným p s marginen; ten negativní ho měl kompenzovat. V mobilní verzi se to celé však chová jinak, z tototo pohledu je to teď OK. Chtělo by to pořešit lépe, asi poem nebude na centrované bloky vhodný. Zdraví, —Mykhal (diskuse) 21. 9. 2020, 09:19 (UTC)[odpovědět]

Oprava syntaxe spočívala především v odstranění zastaralého a již nevalidního elementu center; v tomto smyslu to tedy oprava opravdu byla. Odsazení o 5em doprava jsem si až do vašeho upozornění na širokém displayi nevšiml. Každopádně předchozí „workaround“ je krajně nevhodný. Takové problémy by se měly řešit na té úrovni, na které vznikly, což je v tomto případě stylopis pro třídu proza. Pokud to „přeplácneme“ inline stylováním opačným směrem, můžeme se dočkat překvapivých výsledků v případě, že má někdo nastavený odlišný skin, uživatelský stylopis – nebo třeba, jak jste sám zaregistroval, v mobilní verzi, která si stylopis pro třídu proza z nějakého důvodu nenačítá.
Co tedy s tím? Možných čistších řešení vidím několik, ale asi nejsprávnější bude, jak naznačujete, nepoužívat zde poem vůbec. Koneckonců je to extenze určená primárně pro formátování poezie, čemuž odpovídá i stylování – a rozepsané αβρακαδαβρα halt poezií není.--Shlomo (diskuse) 21. 9. 2020, 18:00 (UTC)[odpovědět]

Meir Ezofovič – chybějící slova[editovat]

Při čtení potažmo korektuře naskenované knihy Meir Ezofovič jsem mj. narazil poměrně často (skoro na 50 stránkách) na chybějící slova (většinou nepříliš významná jako již, jakýsi, apod.), viz příslušné opravy: /7,​8,​13,​17,​22,​23,​24,​27,​29,​39,​44,​67,​68,​102,​110,​111,​113,​114,​137,​138,​141,​145,​160,​164,​174,​175,​179,​181,​198,​202,​206,​217,​223,​237,​242,​288,​290,​291,​299,​327,​330,​339,​355,​362,​363,​364,​365,​366.

Moc by mě zajímalo, jak se může něco takového stát. Moje 2 hypotézy:

  • záměrné SW chyby použitím nějakého demo
  • záměrné lidské chyby pro možné vystopování původu odsud vypůjčeného textu v budoucnu

se mi jeví jako poměrně málo pravděpodobné.

Zdraví, —Mykhal (diskuse) 2. 3. 2021, 10:31 (UTC)[odpovědět]

Je to už nějaká doba a podrobnosti si tolik nepamatuji. Každopádně si téměř jistě vzpomínám, že sken neměl textovou vrstvu a OCR jsem prováděl pomocí gadgetu wikimedia. Tím pádem druhá hypotéza asi padá a ani první se nejeví příliš pravděpodobná.
Nabízím třetí hypotézu: Těch chybějících slov bylo v naOCRovaném textu mnohem více (opravdu bylo, předloha je nepříliš kvalitní), je tedy možné, že v záplavě oprav jsem tato, jak říkáte nepříliš významná slova, jejichž vypuštění nemění zásadně smysl věty, přehlédl; naproti tomu významnější chyby měly větší šanci být postřehnuty a opraveny (byť taky ne 100%).--Shlomo (diskuse) 2. 3. 2021, 20:48 (UTC)[odpovědět]

Orbis pictus, přepis ilustrovaného vydání z r. 1883[editovat]

JOHANNES AMOS COMENIUS (1592-1670) ORBIS PICTUS LE MUNDO IN LE PICTURAS SVĚT V OBRAZECH DIE WELT IN BILDERN LE MONDE EN TABLEAUX THE WORD IN IMAGES EDITION JAN POSPÍŠIL, Reginogradecium. A.D. 1883

Hledám spolupracovníka na korekci OCR textu, doplnění angličtiny, resp. maďarštiny, případně dalších jazyků EU, Nutný osobní kontakt na domluvu a přípravu prací, text je již celkem dobře OCRkován, včetně barevných ilustrací, připravit jen ke korekcím (už ne přepisu). Viz jen str. 1-318, https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:ec9e27c0-c662-11e4-b2e2-005056827e52 jen str. 1-318. Místo Praha: b.smilauer@post.cz Smilauer (diskuse) 12. 8. 2022, 23:41 (UTC)[odpovědět]

Žalmové rozcestníky[editovat]

Zdravím, měl bych dva podoteky / dotazy k tématu. 1) Propojení na Wikidata. Existující rozcestníky jsme propojil s položkou obsahující případný článek o žalmu na WP. Ale zároveň jsou z těchto položek linkovány žalmy na uk a he zdrojích, a tam je použito jiné číslování. Předpokládám, že v českém prostředí používá jednotné číslování, ale přesto prosím o kontrolu. 2) Mohlo by pomoci v orientaci, kdyby v těchto tematických rozcestnících byl uveden první verš žalmu. Je to asi trochu nestandardní, ale pomohlo by to při orientaci i s výše uvedeným problémem. JAn Dudík (diskuse) 31. 8. 2022, 06:01 (UTC)[odpovědět]

ad 1: Ne, jednotné číslování se žel nepoužívá, a to ani v českém prostředí. Viz k tomu Bible/Žalmy#Jednotlivé biblické žalmy, případně již přepsaný a transkludovaný úvod k Bible česká/Kniha žalmů. V českém prostředí vycházela katolická církev dříve prakticky výhradně ž číslování Septuaginty/Vulgaty (přičemž masoretské číslování někdy pro informaci doplňovala také). Naproti tomu kralický překlad čísluje podle masoretů (přičemž číslování septuaginty ve starších vydáních uvádí v poznámce, v novějších však už nikoli). Jelikož obě tradice měly značný vliv, dvojkolejnosti se nevyhneme.
Zrovna u he Wikizdrojů bych očekával, že číslování bude shodné s naším (=masoretským), takže překontrolovat to bude krajně žádoucí.
ad 2: Není to nestandardní, naopak je to vcelku obvyklé a považuji to za dobrý nápad. Tedy ne nutně první verš, ale počátek textu charakteristický pro příslušný žalm, někdy to může být verš druhý, a často jsou rozdíly mezi jednotlivými verzemi i v číslování veršů. Otázka je, zda tento incipit uvádět v hebrejštině, latině (Vulgata), řečtině (Septuaginta) nebo v češtině; v posledním případě pak je otázka který překlad použít, nebo zda uvést všechny, na které odkazujeme. Na Wikizdrojích pokud vím je pro incipit nějaká property, pokud se u žalmů opravdu používá, dala by se eventuelně přebírat do provázaných stránek? Pomohlo by to pak nejen při orientaci, ale i při odhalování případných chyb.--Shlomo (diskuse) 31. 8. 2022, 07:02 (UTC)[odpovědět]
Dodatek ad 1: Namátkově jsem kouknul na pár položek, a hebrejské žalmy na nich byly číslovány shodně se zdejšími tematickými rozcestníky, tedy podle masoretů.
Dodatek ad 2: Našel jsem d:Property:P1922, ale koukám, že u žalmů se moc nepoužívá. Netuším ovšem proč.--Shlomo (diskuse) 31. 8. 2022, 07:14 (UTC)[odpovědět]
OK-Ad 1 je možná moje chyba, že jsem si všiml spíše ukrajinštiny, která je mi srozumitelnější než hebrejština (ta vůbec). Ad 2 - na WD to bude problém se zdrojem a obtížností robotického plnění. U těch rozcestníků je asi méně podstatné přesné znění než smysl. Pro žalm 15:
  • Kdo pak v tvém stánku jasnosti, O Pane, bude přebývati?
  • Kdo smí být hostem v stánku tvém a na tvé hoře přebývat?
  • PAne kdo bude přebývati v stánku tvém? aneb kdo odpočine na hoře svté tvé?
  • Hospodine, kdo bude přebývati v stánku tvém? Kdo bydliti bude na hoře svaté tvé? (Kralická 1918)
  • HOſpodine, kdo bude přebýwati w Stãku twém? kdo bydliti bude na hoře ſwaté twé?
  • Pane, kdo smi být hostem ve tvém stánku, aneb kdo přebývat na tvé svaté hoře?
  • Hospodine, kdo smí pobývat v tvém stanu, kdo smí bydlet na tvé svaté hoře? (ČEP)
Možná bude nejlepší kralická verze 1918, už kvůli rozšířenosti, relativní podobnosti s ČEP a zároveň volnosti. JAn Dudík (diskuse) 31. 8. 2022, 07:49 (UTC)[odpovědět]
Jistěže důležitý je smysl, ale uvést je potřeba některé konkrétní znění. A nerad bych, aby se některá denominace cítila odstrčená tím, že jsme použili verzi jejích konkurentů. Z tohoto hlediska by možná byl vhodnější ČEP. Volnost nehraje roli, incipit je v tomto případě jistě pokryt citační licencí.
Taky by byla možnost uvádět incipit jako text každého jednotlivého odkazu, tedy pro uvedený žalm 15:
nebo něco podobného.--Shlomo (diskuse) 31. 8. 2022, 08:35 (UTC)[odpovědět]

České státní právo (1891)[editovat]

Zdravím, můžete mi prosím pomoct digitalizovat knihu České státní právo od Aloise Rašína České státní právo. Děkuji Matyáš Niedermeier (diskuse) 19. 11. 2022, 15:16 (UTC)[odpovědět]

Rovněž zdravím a v rámci svých možností rád pomohu. Odkazovaný sken jsem načetl na Commons a zde jsem vytvořil odpovídající indexovou stránku pro OCR a korekturu. Můžete začít s převáděním jednotlivých stránek; pokud si s něčím neporadíte, dejte vědět a pokusíme se – já nebo někdo z kolegů – pomoci.--Shlomo (diskuse) 19. 11. 2022, 20:45 (UTC)[odpovědět]
Moc děkuji! Matyáš Niedermeier (diskuse) 19. 11. 2022, 21:05 (UTC)[odpovědět]

Reverty[editovat]

Prosím, pokud se vám nelíbí některá část z něčí některé editace, nevracejte zpět celou editaci, ale jen tu patřičnou část.

Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 11. 2022, 16:07 (UTC)[odpovědět]

Ujišťuji vás, že pokud se mi některá část revertované editace líbí, snažím se ji v textu ponechat.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2022, 17:48 (UTC)[odpovědět]

Sémantika[editovat]

Používání číslovaného seznamu je vhodné tam, kde jde o položky, které jsou sice seřazené (např. dle priority), ale není to zřejmé z jejich obsahu.

Tj. např.:

Planety v pořadí od Slunce

  1. Merkur
  2. Venuše
  3. Země
  4. Mars
  5. Jupiter
  6. Saturn
  7. Uran
  8. Neptun

Není naopak vhodné tam, kde to je z obsahu jasné, neboť jednak jde o duplicitu:

  1. 1.
  2. 2.
  3. 3.
  4. 4.
  5. 5.

jednak může snadno nastat některý takovýto matoucí případ:

  1. Předmluva
  2. Úvod
  3. Kapitola 1
  4. Kapitola 2
  5. Kapitola 3
  6. Závěr

či

  1. Kapitola 30
  2. Kapitola 31
  3. Kapitola 32
  4. Kapitola 32a
  5. Kapitola 33
  6. Kapitola 34

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 30. 11. 2022, 16:07 (UTC)[odpovědět]

Element ol neoznačuje číslovaný seznam, jak nesprávně uvádíte, nýbrž uspořádaný seznam, viz příslušnou specifikaci:

The ol element represents a list of items, where the items have been intentionally ordered, such that changing the order would change the meaning of the document.

Oproti tomu vámi prosazovaný element ul je určen pro seznamy, u kterých na pořadí položek nezáleží:

The ul element represents a list of items, where the order of the items is not important — that is, where changing the order would not materially change the meaning of the document.

Jsem přesvědčen o tom, že v případě seznamu na sebe navazujících kapitol knihy či částí divadelní hry je jejich uspořádání pro smysl seznamu podstatné.
O tom, že by se volba vhodného typu seznamu měla odvíjet od toho, zda z obsahu položek je či není zřejmé jejich uspořádání či pořadové číslo, specifikace nic neříká. Naopak, jedním z účelů značkování (pokud ne tím hlavním) je zprostředkovat informaci o charakteru označené části textu i tomu, kdo ji z nějakého důvodu není schopen odvodit ze samotného obsahu.
Duplicita se u sémantického značkování vyskytuje a nemusí být vždy na závadu: pro citát používáme element q (popř. blockquote) i tehdy, když je uvozen uvozovací větou; zkratku označujeme jako abbr, i když je to zřejmé z toho, že je zapsána velkými písmeny a t. d.
Vámi uvedené matoucí příklady jsou pro posuzovaný případ irelevantní, protože tam k ničemu takovému nedocházelo. Pokud by se někde vyskytly, dají se zpravidla řešit vhodnou strukturou seznamů, popřípadě nastavením atributů type, start a value.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2022, 17:46 (UTC)[odpovědět]

Tlačítko "stáhnout všechny stránky do pdf" v digitalniknihovna.cz zmizelo[editovat]

Zdravím, před minutou jsem chtěl stáhnout index z digitalniknihovny.cz do pdf, ale tlačítko "stáhnout všechny stránky do pdf" zmizelo. Nevím jestli bylo odstraněno, nebo je to jen chyba. A hlavně jak bychom to řešili se stahováním indexu. Vím, že je to hloupé psát o tom vám, ale chci slyšet váš názor. Matyáš Niedermeier (diskuse) 30. 11. 2022, 19:02 (UTC)[odpovědět]

Moc nerozumím, co je za problém. Já na webu digitalniknihovna.cz tlačítko "Stáhnout PDF" vidím; pokud vy ne, mohla to být nějaká dočasná chyba, může to být nastavením vašeho počítače (adblocker? cookies?) v kombinaci s nějakou aktualizací — zkrátka nic, s čím bych vám od svého počítače byl schopen poradit. Té větě o "stahování indexu" nerozumím vůbec. Indexy v podstatě jen propojují přepsané/opravované stránky (ve jmenném prostoru "Stránka:") s příslušnými naskenovanými stránkami předlohy uloženými na Commons. Plus přidávají pár dalších informací, zejména číslování stránek. Každopádně se nikde nestahují, je potřeba je vytvořit zde na projektu.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2022, 20:43 (UTC)[odpovědět]
@Matyáš Niedermeier Ne u všech knih je tlačítko dostupné. Je kniha opravdu označená jako volná, nebo jde jen o dílo nedostupné na trhu? Narazil jsem i na knihy, kde šlo stáhnout najednou všech 300+ stránek, ale většinou jde (podle knihovny) jen 60-100 stránek najednou. Pro vyzkoušení by pomohlo vědět, o jakou knihu přesně šlo. JAn Dudík (diskuse) 3. 12. 2022, 13:31 (UTC)[odpovědět]
Už jsem na to přišel a tlačítko zase našel. Omlouvám se za zmatení Matyáš Niedermeier (diskuse) 3. 12. 2022, 13:36 (UTC)[odpovědět]

Donum neexistuje[editovat]

Ještě k naší diskusi o kvalitě OSN: u toho Daru je podle mého prostě chyba:

https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/Dar&oldid=289506

Co vy na to? Ceplm (diskuse) 8. 6. 2023, 16:23 (UTC)[odpovědět]

Můj odhad (podotýkám, že ryze spekulativní), jak k tomu mohlo dojít je tento: V určité fázi přípravy se počítalo s heslem „Donum“ (možná se dvěma sekcemi) a redaktor proto na ně odkázal z hesla „Dar“. V definitvní verzi pak Donum rozdělili na samostatná hesla Donum perseverantiae a Donum superadditum. A jelikož neměli software, který by jim ohlídal dependence, tak se na odkaz u Daru zapomnělo. V papírové verzi to není takový problém, protože kdo bude hledat Donum, tak na příslušném místě obě rozdělená Dona najde; ovšem v digitální verzi, kde se počítač hledá doslovnou shodu, to už problém je…
Co s tím? Buď vytvořit Ottův slovník naučný/Donum jako rozcestník, nebo připojit k heslu Dar redakční poznámku s vysvětlením, že heslo Donum neexistuje, a případně i s odkazem na obě existující Dona. Já bych byl nejspíš pro tuto poslední variantu.--Shlomo (diskuse) 8. 6. 2023, 17:03 (UTC)[odpovědět]
Předpokládám, že to takhle nějak proběhlo (ono je stejně fantastické, že něco takového vůbec dokázali jenom s kartotéčními kartami). Asi bych byl taky pro nějakou tu poznámku: ono to rozcestí je hodně ostrá zatáčka (jedno je čistá právniččina, druhé je teologie Boží milosti, která je konec konců také darovaná), takže by nějaké navedení nebo vysvětlení bylo užitečné. Ceplm (diskuse) 8. 6. 2023, 22:25 (UTC)[odpovědět]
Rozcestník by nebyl zas až tak ostrý, obě Dona jsou z oblasti katolické teologie. Krom toho to není podstatné; rozcestníky slouží k rozlišení stránek se stejným nebo podobným názvem bez ohledu na jejich význam.
Je fakt, že spíš bych očekával (když už) v hesle „Dar“ odkaz na Ottův slovník naučný/Danajský dar, ale redaktoři ho tam nezahrnuli a já se mohu jen dohadovat, zda to bylo záměrně, nebo ho přehlédli.--Shlomo (diskuse) 9. 6. 2023, 07:02 (UTC)[odpovědět]
Toto se týká více hesel, redakční poznámka by to měla uspokojivě řešit. JAn Dudík (diskuse) 9. 6. 2023, 19:13 (UTC)[odpovědět]