Přeskočit na obsah

Zahradník/56

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zahradník 56
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Spolu s mnohými ženami pilně jsem konala všední, denní práce domácí.

Proč jsi mne od nich samotnou odloučil a odvedl mne z chladného přístřeší našeho všedního života?

Láska nevyslovená je posvátna. V šeru skrytého srdce září jako klenoty. Na světle zvědavého dne vypadá uboze temná.

Ach, ty jsi prorazil schránu srdce mého a vyvlekl mou chvějící se lásku na světlo, zničiv na vždy stinný kout, kde skrývala hnízdo své.


Jiné ženy jsou vždycky tytéž.

Žádná nenahlédla do své nejvnitřnější bytosti, a ony samy neznají svého tajemství.

Lehko se usmívají a pláčí, žvatlají a pracují. Denně chodí do chrámu, rozžehají své lampy a přinášejí vodu z řeky.


Doufala jsem, že moje láska bude ušetřena chvějícího se studu těch, kdo nemají přístřeší, ale ty odvracíš svoji tvář.

Ano, tvoje cesta leží před tebou jasna, ale mně jsi znemožnil návrat a zanechal jsi mne do naha vysvlečenou před světem, jehož oči bez víček hledí dnem i nocí.