Zahradník/42

Zahradník Rabíndranáth Thákur
41	42	43

Údaje o textu
Titulek:	Zahradník 42
Autor:	Rabíndranáth Thákur
Zdroj:	http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Balej
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

O šílenče nádherně opilý;

když kopnutím nohy otvíráš své dveře a jsi na ulici za blázna;

když za jednu noc vyprázdníš celý svůj vak a luskáš prsty nad rozumem;

když chodíš podivnými cestami a hraješ si marnými věcmi;

nedbáš rýmu ani smyslu;

když rozpínáš plachty své před bouří a lámeš kormidlo ve dví,

chci tě, příteli, následovati a opíti se a přijíti ve psí.

Promarnil jsem své dny a noci ve společnosti spolehlivých, moudrých sousedů.

Mnohým věděním sešedivěl mi vlas a mnohým bděním seslábl mi zrak.

Léta jsem sbíral a hromadil drobty a úlomky věcí:

Rozšlap je a tanči po nich a rozmetej je po všech větrech!

Neboť vím, že nejvyšší moudrost jest opíti se a přijíti ve psí.

Ať zmizí všecky úzkostlivé vrtochy, ať sejdu beznadějně s cesty.

Ať přijde vichr divoké závrati a oderve mne od mé kotvy.

Svět jest obydlen výtečníky a pracovníky, užitečnými a řádnými.

Jsou lidé, kteří jsou snadno prvními, a lidé, kteří jdou slušně za nimi.

Ať jsou štastni a dobře se jim vede a mne nechte být v mé bláhové marnosti.

Neboť vím, že konec všech věcí jest opíti se a přijíti ve psí.

Klnu si, že tuto chvíli se vzdávám všech nároků na hodnosti lidí slušných.

Odkládám pýchu učenosti a rozeznávání práva a křivdy.

Rozbiji nádobu paměti a vyliji poslední kapku slz.

V pěně jahodově rudého vína vykoupám a rozjasním svůj smích.

Průkaz vážnosti a rozšafnosti schválně roztrhám na kusy.

Vykonám svatý slib býti nicotným, opíti se a přijíti ve psí.