Přeskočit na obsah

Zahradník/16

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zahradník 16
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Ruce se vinou k rukám a oči prodlévají na očích; tak začíná příběh našich srdcí.

Jest měsíčná noc březnová; sladká vůně henny je ve vzduchu; má flétna leží na zemi pohozená a tvůj vínek z květin jest nedovit.

Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.


Tvůj závoj barvy šafránové opíjí oči mé.

Jasmínový věnec, který jsi uvila, zachvívá srdcem mým jako chvála.

Je to hra dávání a zadržování, odhalování a zase zakrývání; trochu úsměvů a trochu ostýchání a trochu sladkého, bezvýznamného odporu.

Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.


Není v ní tajemství přesahujícího přítomnost; není snahy po nemožnostech; není stínu za půvabem; není tápání v hlubině temnoty.

Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.


Nezabloudíme ze všech těch slov do věčného mlčení; nevztahujeme rukou svých do prázdna po věcech, na něž není naděje.

Dosti na tom, co dáváme a bereme.

Nerozdrtili jsme radosti do krajnosti, abychom z ní vytlačili víno bolesti.

Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.