Zahradník/39

Zahradník Rabíndranáth Thákur
38	39	40

Údaje o textu
Titulek:	Zahradník 39
Autor:	Rabíndranáth Thákur
Zdroj:	http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Balej
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Celé jitro se pokouším uvíti věnec, ale květy se vymykají a vypadávají.

Ty tu sedíš, pozorujíc mne potají koutkem svých prosících očí.

Ptej se těch očí, již temně osnují daremnost, čí to byla chyba.

---

Pokouším se zpívati píseň, ale marně.

Skrytý úsměv chvěje se na tvých rtech; jeho se ptej po příčině mého nezdaru.

Nechť tvé usmívavé rty řeknou pod přísahou, jak můj hlas se ztratil v mlčení jako opilá včela v lotusu.

---

Jest večer a čas, aby květy semkly své lupeny.

Dovol mi, seděti po tvém boku a uložiti svým rtům dílo, jež lze konati v tichosti a v šerém svitu hvězd.