Zahradník/62

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Zahradník 62
Autor: Rabíndranáth Thákur
Zdroj: http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence: PD old 70
Překlad: František Balej
Licence překlad: PD old 70
Index stran

Na soumračné stezce snu šel jsem hledati tu, jež byla mojí láskou v životě dřívějším.

Její dům stál na konci opuštěné ulice.

Ve večerním vánku její milý páv seděl dřímaje na svém bidélku a holubi byli tiší ve svém koutě.

Postavila svou lampu na zem vedle vchodu a stanula přede mnou.

Pozdvihla veliké oči své ku tváři mé a němě se tázala : „Vede se ti dobře, příteli?“

Chtěl jsem odpověděti, ale naše řeč byla ztracena a zapomenuta.


Přemítal jsem a přemítal; naše jména mi nepřicházela na mysl.

Slzy zářily jí v očích. Pozdvihla ke mně pravici. Vzal jsem ji a stál mlčky.

Naše lampa zakmitala ve vánku večerním a zhasla.