Zahradník/71

Zahradník Rabíndranáth Thákur
70	71	72

Údaje o textu
Titulek:	Zahradník 71
Autor:	Rabíndranáth Thákur
Zdroj:	http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Balej
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Den ještě neminul, trh není skončen, trh na břehu řeky.

Bál jsem se, že můj čas je promarněn a poslední peníz vyplýtván.

Ale nikoli, bratře, ještě mi něco zbylo. Můj osud mne neošidil o všecko.

Prodávání a kupování je skončeno.

Všechny povinnosti na obou stranách jsou vyrovnány a je čas, abych šel domů.

Ty však, vrátný, žádáš svého poplatku?

Neboj se, ještě mi něco zbylo. Můj osud mne neošidil o všecko.

Utišení větru hrozí bouří a nízké mraky na západě nevěstí nic dobrého.

Uklidněná voda čeká na vítr.

Spěchám dostati se přes řeku, než mě překvapí noc.

O, převozníče, ty žádáš převozného?

Ano, bratře, ještě mi něco zbylo. Můj osud mne neošidil o všecko.

U cesty pod stromem sedí žebrák. Běda, dívá se mi do tváře s bázlivou nadějí.

Domnívá se, že jsem bohat ziskem dne.

Ano, bratře, ještě mi něco zbylo. Můj osud mne neošidil o všecko.

Noc se tmí a cesty osaměly. Světlušky svítí mezi listy.

Kdo jsi ty, jenž jdeš za mnou pokradmu tichými kročeji?

Ach, vím, chceš mě obrati o všechen můj zisk. Nezklamu tě!

Neboť mi ještě něco zbylo a můj osud mne neošidil o všecko.

O půlnoci docházím domů. Ruce mé jsou prázdny.

Ty čekáš s úzkostlivým zrakem u mých dveří, bdící a tichá.

Jako plachý pták přiletáš na moji hruď s horoucí láskou.

Ach, ano, ano, bože můj, ještě mi mnoho zbývá. Můj osud mě neošidil o všecko.