Zahradník/14

Zahradník Rabíndranáth Thákur
13	14	15

Údaje o textu
Titulek:	Zahradník 14
Autor:	Rabíndranáth Thákur
Zdroj:	http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Balej
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Šel jsem cestou, nevím proč, když poledne minulo, a sněti bambusové šelestily ve větru.

Skloněné stíny rozpjatými svými pažemi přimykaly se k nohám spěchajícího světla.

Koelové byli unaveni svými písněmi.

Šel jsem cestou, nevím proč.

Chata u vody je zastíněna převislým stromem.

Nějaká žena měla na pilno a kruhy na jejích nohou zněly odkudsi z kouta hudbou.

Stanul jsem před chatou, nevím proč.

Úzká, klikatá cesta vede přes mnohé pole hořčičné a mnohý les mangový.

Vede podle vesnického chrámu a tržiště a říčního přístavu.

Stanul jsem u té chaty, nevím proč.

Byl to před lety den větrného března, kdy šepot jara byl mdlý a květy mangové padaly do prachu.

Zčeřená voda poskakovala a olizovala kovovou nádobu, jež stála na stupni přístavním.

Myslím na ten den větrného března, nevím proč.

Stíny se prohlubují a skot se vrací do svých chlévů.

Světlo na osamělých luzích je šedé a vesničané čekají na břehu na přívozníka.

Pomalu se vracím po stopách svých, aniž vím proč.