Zahradník/12

Zahradník Rabíndranáth Thákur
11	12	13

Údaje o textu
Titulek:	Zahradník 12
Autor:	Rabíndranáth Thákur
Zdroj:	http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:d7ae37a0-b8f7-11e5-b5dc-005056827e51
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Balej
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

Chceš-li být pilna a naplniti svůj džbán, pojď, ó pojď k mému jezeru.

Voda bude se vinout k nohám tvým a šeptati své tajemství.

Stín přicházejícího deště jest na písčitém břehu a mraky visí nízko na modrých obrysech stromů jako těžké vlasy nad tvým obočím.

Znám dobře rytmus tvých kročejů, bijí v srdci mém.

Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li naplniti svůj džbán.

---

Chceš-li být nečinna a jen tak seděti a nechati svůj džbán plynouti po vodě, pojď, ó pojď k mému jezeru.

Travnatá stráň je zelená a květin bez počtu.

Tvé myšlenky se roztoulají z tvých očí jako ptáci ze svých hnízd.

Tvůj závoj sveze se ti k nohám.

Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li seděti nečinně.

---

Chceš-li zanechati hry a pohroužiti se do vody, pojď, ó pojď k mému jezeru.

Nech modrý svůj plášt ležeti na břehu; modrá voda tě zahalí a ukryje.

Vlny stanou na špičkách, aby ti líbaly šíji a šeptaly ti do ucha.

Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li se pohroužiti do vody.

---

Je-li nutno šílet a vrhnout se ve svou smrt, pojď, ó pojď k mému jezeru.

Je chladné a hlubohé bez míry.

Je temné jako spánek beze snů.

V jeho hlubinách noci a dni jsou jedno a zpěvy jsou mlčením.

Pojď, ó pojď k mému jezeru, chceš-li se pohroužiti ve svou smrt.