Wikizdroje:U pramene/Archiv 7

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Archivovaná stránka

Nacházíte se na stránce, která byla archivována a neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.


Obsah

Licenční tagy PD-old-100 versus PD-anon-70[editovat]

V souvislosti s nedávnými editacemi Jana.Kamenicka jsem dnes narazil na dlouho existující rozpor mezi informacemi o „licencích“ PD-anon a PD-old (viz Wikizdroje:Licence) a jejich (mohu-li to tak napsat) smyslem a dosavadním obvyklým užíváním zde.

  • PD-anon-* používáme v situacích, kdy autora neznáme vůbec (předpokládáme, že ke zjištění skutečného autora ani později nedošlo) a doba trvání majetkových práv se řídí § 27 odst. 3 českého autorského zákona, tzn. odvíjí se od data vydání.
  • PD-old-* používáme tehdy, kdy autora známe. Doba trvání majetkových práv se řídí § 27 odst. 1–2 českého AZ, tzn. odvíjí se od data úmrtí autora (nebo posledního z přeživších autorů u díla více spoluautorů, pokud se nejedná o dílo souborné, kde lze vklad jednotlivých autorů oddělit).

Obě tyto lhůty ochrany trvají 70 let od 1. ledna následujícího roku po vydání, resp. úmrtí (proto PD-anon-70, resp. PD-old-70). V praxi však občas nastává situace, kdy jméno autora sice známe, ale nedaří se dohledat datum jeho úmrtí a tedy exaktně rozhodnout, zda už dílo volné je nebo nikoli. Pro tyto situace byly vytvořeny další dva licenční tagy PD-old-100 a PD-old-140, které znamenají, že si nejsme stoprocentně jisti, zda je dílo volné, ale je to pravděpodobné (když od vydání díla uplynylo víc než 100 let) nebo téměř jisté (protože od vydání uplynulo víc než 140 let).

Přitom Wikizdroje:Licence nabádá k užívání PD-old-100 i v situacích, kdy se jedná o dílo, jehož konkrétní autor není znám (typické anonymní dílo) a jež bylo vydáno před více než 100 lety. Na anonymní dílo ale máme PD-anon-70 a 70 let je přitom dostatečných k tomu, aby anonymní dílo bylo volné. Nabízejí se tedy dvě možnosti, jak výše uvedené uvést do souladu:

  1. upravit Wikizdroje:Licence v tom smyslu, že se anonymní díla z PD-old-100 a PD-old-140 vypustí, nebo
  2. vytvořit nový licenční tag PD-anon-100 pro ještě starší anonymní díla.

Osobně preferuji první možnost, ale budu rád, když se k tomu vyjádří další. Taky bychom mohli vymyslet jiné zkratky pro nynější PD-old-100 a PD-old-140, aby bez podrobnějšího čtení dokumentace nevzbuzovaly u náhodných návštěvníků nebo nových editorů (už jsem se s tím totiž setkal) mylný dojem, že díla otagovaná PD-old-100 a PD-old-140 jsou „víc volná“ než PD-old-70, přitom u děl, která nejsou, řekněme, 200 let a více stará, to je právě naopak – PD-old-70 je jistota, PD-old-100 nejistota. --Milda (diskuse) 9. 12. 2012, 09:24 (UTC)

Také jsem se setkal s tím chybným pochopením (a i použitím zde). Jediné vhodnější označení, které mne teď napadá, by bylo něco ve smyslu {{PD 70+}} a {{PD? 100}} / {{PD? 140}} - to plus naznačuje, že se jedná i o starší věci (znak > použít nejde), otazník zase, že jde o domněnku. Je to první nástřel, kudy by mohly jít úvahy o přejmenování...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2013, 23:20 (UTC)
Asi by stálo i za zvážení počeštění u ostatních licencí typu "ineligible", "manifesto", "traditional" apod...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 11. 1. 2013, 01:25 (UTC)
V současnosti se na MK ČR projednává novela autorského zákona (bohužel jsem nikde nenašel připravované souvislé znění), která by mohla zavést pojem "osiřelé dílo" (neznámý autor, neznámý status (volné ano/ne) nebo nezjistitelní majitelé práv). Takže další možnost je, počkat na konečné rozhodnutí a kdyby pro nás byla úprava použitelná, pak případně založit licenci "osiřelé dílo" místo výše jmenovaných. Zákon zřejmě vyjde někdy před koncem října 2013, aby se stihl požadavek EU na prodloužení ochrany hudebních nahrávek vydaných po 01.01.1961 na 70 let z původních 50. --Sapfan (diskuse) 11. 1. 2013, 15:31 (UTC)
Na to jsem docela zvědavý. Snažil jsem se dnes něco o těch osiřelých dílech dozvědět jednak z tebou uvedeného odkazu, jednak z materiálu odkazovaného z článku v Pritáských novinách, ale nevím, jestli to chápu dobře. V návrhované změně § 27 odst. 3 se má ochrana osiřelých děl počítat stejně jako u dosavadních anonymních a pseudonymních děl 70 let od oprávněného zveřejnění (v případě našich tagů PD-old-100 a PD-old-140 uplynulo od oprávněného zveřejnění víc jak 100, resp. 140 let), ale pokud se během té 70leté lhůty (která mezitím už uplynula) zjistí potřebné informace o autorovi, přejde to na běžnou ochranu 70 let po smrti autora. Znamená to tedy, že bychom po naší rešerši, zda nejsou dostupné informace o autorovi, měli ještě požádat kolektivního správce DiLiA, a teprve pokud ani ten nezjistí bližší informace o autorovi, bude dílo považováno za volné, protože informace o autorovi se nepodařilo zjistit ve lhůtě? Kde pak bude ta hranice, kdy už bude vyloučeno, že by autor mohl být ještě před 70 lety naživu? Ještě uvidíme, co s tím provedeme poslanecká lidová tvořivost. --Milda (diskuse) 11. 1. 2013, 22:52 (UTC)

Další nápad na název: PD expired namísto současného PD old 70. Tím se zcela jasně říká, že je známo, že práva vypršela.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 1. 2. 2013, 13:05 (UTC)

Ani si nemyslím. To spíš vnucuje dojem, že vypršelo public domain, a ta práva tam zas jsou :-) -jkb- 1. 2. 2013, 14:08 (UTC)
Nazvi to copyright expired, když se to nebude zneužívat, měl by každý vědět, o co se jedná. -jkb- 9. 2. 2013, 23:51 (UTC)

Tematická kategorizace podruhé[editovat]

Kolega Jan.Kamenicek zde začal víc kategorizovat tematicky podle států. V minulosti (viz Wikizdroje:U pramene/Archiv 1#Tematické kategorie na wikisource: Ano či ne?) jsme o tom debatovali, tehdy byly v navrhované kategorii pohromadě dokumenty odborné, historické i beletrie. Otevírám zde novou diskusi za účelem zjištění, jaký je nynější postoj k tematické kategorizaci, případně principů, co a jak ještě kategorizovat a co ne.

Letmým nahlédnutím je vidět, že například v Kategorie:Rusko jsou společně biografické i geografické heslo z Ottova slovníku naučného (dále jen OSN); v Kategorie:Technika, původně užívané pro samostatné populárně naučné až odborné texty, jsou teď také dvě biografická hesla z OSN; v Kategorie:Dějiny Rakouska vedle jednoho historického dokumentu a tří odborných textů také dvě biografická hesla z OSN (stejná jako v Kategorie:Technika) nebo že Ottův slovník naučný/Kempen je hned ve čtyřech tematických kategoriích, přitom tři z nich se týkají jen stručného odkazu na jiné heslo.

Z mého pohledu tím dochází k vytváření (nebo zvyšování) chaosu v kategorizaci a že, pokud by nedošlo k vytvoření jemnějšího kategorizačního stromu, s rostoucím počtem takto zakategorizovaných hesel přestanou být tyto kategorie využitelné k navigaci. Jak moc je vůbec reálné, že někdo bude chtít hledat například všechna ruská geografická hesla v OSN? Nechci to šmahem odsuzovat, ale tohle je, dle mého názoru, spíše štítkování (když to přeženu, tak jako commons:Category:Yellow buses) než kategorizování. --Milda (diskuse) 9. 12. 2012, 10:22 (UTC)

Máš na mysli jemnější kategorizační síto ve smyslu „žluté autobusy s benzinovým motorem bez airbagů“? To by čtenářům mnoho pomohlo... Vážně: pokud se z oblasti OSN dá něco porovnat s jinými hesly na Wikizdrojích, tak to je OSN jako dílo sám, kde se dá kategorizovat kategorií Encyklopedie (tak jak je). Jednotlivá hesla OSN ale nejsou srovnatelná a nebylo by dobré je cpát do běžného kategorizačního stromu. Buď by se mohl kategorizovat zcela stručně kategorií „OSN“, pokud by bylo žádáno více, tak pod touto kategorií by šlo vytvořit něco jako "speciální podstrom" „Hesla OSN z oboru dějiny“ (a analogicky: přírodní vědy, zeměpis ...), pokud možno ne rozčleněný až do nekonečna. Sám tak narychlovku nevím, za co bych se přimlouval, ale ten současný stav je asi nejneuspokojivější ze všech. -jkb- 9. 12. 2012, 10:54 (UTC)
Tematická kategorizace na Wikizdrojích má výhody např. v tom, že v článcích na Wikipedii je pak možno pomocí šablony Wikizdroje odkázat na celou příslušnou kategorii zde umístěných dokumentů, které se daného tématu týkají, např. Kategorie:Olomouc, a je fajn, když tam mohou být i hesla z OSN.
Problémy, které výše zmínil Milda, by podle mne vyřešil právě ten jemnější kategorizační strom, který by měl růst průběžně s přibývajícími hesly v daných kategoriích. Zmíněné Dějiny Rakouska by mohly obsahovat podkategorie Historické dokumenty, Osobnosti rakouské historie atd., a pak žádný chaos nebude. Ale nemá to podle mě cenu, dokud je v kategorii pět hesel. Samozřejmě, že to chce udržet rozumnou míru, aby tu nevznikly zmíněné kategorie žlutých autobusů. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2012, 11:06 (UTC)

Zrovna ten Kempen mi přijde jako příklad hodně špatné kategorizace, alias jak se to dělat určitě nemá. Osobně bych se přimlouval za to, aby se tu odborná díla kategorizovala podle nějaké zjednodušené modifikace MDT a to jako celá díla. Pokud by byla potřeba nějak dále kategorizovat i jednotlivá encyklopedická hesla OSN, tak bych rozhodně preferoval vlastní strom, který zmiňoval -jkb- než vkládání do hlavního stromu. --Reaperman (diskuse) 9. 12. 2012, 22:48 (UTC)

Nemám nic proti tomu, aby hesla OSN byla v samostatných podkategoriích, zvláště když se dá čekat, že postupem času by tu hlavní kategorii mohla zahltit. Pokud by jich ale v nějaké hlavní kategorii byl opravdu malý počet, tak by mi jejich přítomnost nevadila. Určitě bych ale pro ně nevytvářel úplně izolovaný strom – pokud by tu byla třeba Kategorie:Olomouc v Ottově slovníku naučném, tak by klidně mohla současně být podkategorií Kategorie: Olomouc. Tím by stále bylo zaručeno, že když si někdo na Wikipedii klikne v hesle Olomouc na odkaz směřující na příslušnou kategorii na Wikzdrojích, tak zde najde zdroje na téma Olomouc včetně OSN víceméně stále pohromadě. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2012, 23:19 (UTC)
Ad Kempen – to jsem asi skutečně přehnal. Pokud kategorizovat, mělo by to být podle převážného zaměření hesla, nikoliv podle každé jedné věty. Proberu to. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2012, 23:26 (UTC)
Většina diskutujících se tedy shodla, že hesla OSN by měla být ve speciálních kategoriích. Zakládám tedy zkusmo první, Kategorie:Česko v Ottově slovníku naučném. Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 12. 2012, 14:28 (UTC)
Mohl by v tom vyvstat zmatek. Mně by se zdálo, že kategorie by měly následovat vzoru „Hesla OSN o/k...“, ne „xy v OSN“. To ale jen namátkou a na okraj, zatím jsem si to neujasnil. -jkb- 14. 12. 2012, 16:41 (UTC)
Takhle mi to přijde jednodušší, stručnější a jasné. "Hesla Ottova slovníku naučného o Rusku" je zbytečně dlouhé, preferuji kratší "Rusko v Ottově slovníku naučném", zvláště když nadřazená kategorie se jmenuje "Rusko". Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 12. 2012, 17:11 (UTC)
Hm. Pokud tu hovoříme o samostatném kategorizačním stromu, tak nadřazená kategorie by nebylo Rusko, ale asi tak OSN. -jkb- 14. 12. 2012, 18:56 (UTC)
Výše jsem psal, že bych tyto samostatné kategorie úplně neizoloval, a uvedl jsem i důvod. Protože nikdo nic nenamítal, tak jsem myslel, že důvod byl přijat. Ale je pravda, že v tomto případě by nadřazené kategorie byly dvě - OSN a Rusko. Přesto mi jednodušší přijde varianta Rusko v OSN. Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 12. 2012, 19:11 (UTC)

Osobně jsem velmi pro, samozřejmě z toho důvodu, že jsem se rozhodl zpracovat všechny hesla o římském právu (plus několik dalších, co mě při listování zaujala). Většinu už nakonec hotovou mám a v té záplavě hesel, která se dá časem očekávat, bych už všechny římskoprávní nikdy podruhé nenašel. Roztřídění podle začátečních písmen nestačí, zkrátka pro využití Otty jako encyklopedie jsou kategorie nezbytností. Jak konkrétně ten strom bude vypadat, je mi ale celkem jedno. fext 25. 12. 2012, 16:55 (UTC)


Wikizdroje jsou sbírkou dokumentů, tudíž jejich kategorizační strom má reflektovat tento fakt a být postaven s jeho vědomím. Tedy má být zaměřen především na typy dokumentů (encyklopedie, zákony, poezie apod.) eventuálně na další kritéria popisující příslušný dokument, nikoliv však jeho obsah (autor, rok vydání, jazyk originálu apod.).

Vzhledem k tomu, že málokterý dokument by se nedal zařadit do množství navzájem irelevantních témat, nelze tu postavit klasický kategorizační strom i pro témata. Zato je možné díla tematicky štítkovat - a těch štítků může být relativně neomezené množství.

Další věc je, že vytváření vícekritériových kategorií je obecně nevhodný postup, protože vede jednak k tomu, že výsledkem není strom, ale obecný orientovaný graf, který může obsahovat i cykly, jednak tím exponenciálně narůstá počet kategorií. Vícekritériová hledání lze provádět pomocí různých (externích) nástrojů.

Rovněž je nevhodné mít kategorizaci systémemem dílo × téma. Jednak je to už samo o sobě vícekritériové (k tomu o odstavec výše), jednak by se pak muselo takto kategorizovat v každém díle, tzn. by se nám příslušný počet kategorií vynásobil ještě počtem děl na Wikizdrojích.

Nějaké označování obsahu dokumentů je jistě velmi užitečná věc, nicméně je třeba jej nejdříve důkladně promyslet do detailů, protože likvidovat následky nevhodných slepých uliček bývá mnohdy velmi pracné.

Položme si tedy pro začátek následující otázky, jejichž odpovědi nás posléze navedou k vhodnému řešení:

  1. Čemu přesně má označování obsahu dokumentů sloužit? Jaké jsou typické usecasy?
  2. Mají se označovat jen témata, nebo i zmínky? (Příklad: Švejk - téma je např. první světová válka, zmínka je např. Putim nebo klistýr)
  3. Je potřeba nějak zdůrazňovat, o které dílo jde? Pokud ano, proč?

Prozatím bych rád poprosil, aby se zatím v žádném tematickém označování nepokračovalo, dokud nebude dostatečně vhodně vyřešeno, jak jej provést. Děkuji.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 26. 12. 2012, 12:28 (UTC)

Ve výše uvedeném příspěvku se vyskytly výrazy "nelze" a "není vhodné". Podle mne to lze poměrně snadno, a záleží na nás, jestli se rozhodneme, zda je to vhodné či nikoliv. Jestli je výsledkem strom nebo graf, je mi jako čtenáři úplně jedno; hlavně, že se mi dobře brouzdá.
Nechápu, proč by se dokumenty nesměly kategorizovat třeba podle autora nebo podle obsahu. Podle autorů se navíc už kategorizují (např. Kategorie:Rudyard Kipling) a nevidím žádnou způsobenou škodu.
Externí nástroje jsou fajn, ale mimo wikikomunitu v celém svém širokém okolí neznám nikoho, kdo by je znal, věděl, kde je hledat a uměl je používat (ve skutečnosti nikdo ani netuší o jejich existenci).
K těm třem otázkám:
1. Pár důvodů, ale jiní lidé by možná přidali další:
a) Kategorie především poměrně snadno umožní hledat. Ottův slovník naučný je encyklopedie, a podobně jako na Wikipedii je přístup k heslům důležitý. Kategorie umožňují oproti papírové verzi přístup zkvalitnit. Chtěl bych se pustit do zpracování tématu astronomie, ale v současné době není snadné se ani podívat, co Ottův slovník na Wikizdrojích k tomuto tématu už nabízí. Kolega fext zpracovává např. římské právo, ale má dle mne oprávněnou obavu, že vzhledem k rozsahu encyklopedie ta hesla zapadnou a nebudou k nalezení (pokud někdo nebude hledat něco konkrétního).
b) Díky kategoriím se čtenář nejen snadno dostane na hesla o stejném tématu, ale stejně snadno se přes ně prokliká i k tématům příbuzným.
c) Kategorie čtenářům umožňují nejen hledat, ale i brouzdat bez předem daného konkrétního cíle.
d) Na Wikipedii mohu u nějakého hesla snadno odkázat na celou kategorii dokumentů na Wikizdrojích, které s daným heslem souvisí.
2. Záleží na dohodě. Jednou z možností je podobný přístup, jako na Wikipedii. Umístit Švejka do kategorie Klistýr by asi nikoho nenapadlo. Pochybuji ale, že půjde dosáhnout konsenzu ke všemu naráz, proto bych se nejprve dohodl na tom, zda tato kategorizace má pokračovat. Bude-li odpověď kladná, tak na nějakém rozumném konkrétním způsobu se už jistě dohodneme.
3. Tento dotaz bych asi potřeboval trochu upřesnit. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2012, 13:51 (UTC)

Jen v rychlosti, než se tu rozjede diskuse na chybném základě - asi jsi to špatně přečetl/pochopil - nikde není řečeno, že by se podle autora nemělo kategorizovat - naopak to bylo uvedeno jako příklad toho, že to ano. Další reakce později.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 26. 12. 2012, 16:10 (UTC)

Když vidím v posledních změnách názvy kategorií jako Rakouští konstruktéři v Ottově slovníku naučném nebo Polské náboženské osobnosti v Ottově slovníku naučném, tedy ještě o další úroveň hlouběji, začínám se obávat, aby se ta kategorizace nezvrhla ještě víc po vzoru Wikipedie. Možná bude můj postoj zkreslený tím, že jsem se na Wikizdrojích v převážné většině soustředil na (beletristická) literární díla, kde jsem kategorizoval podle autorů, podle formy díla (poezie, próza apod.) a jen lehce ta kategorizace souvisela s obsahem (pověsti, pohádky, životopisy, ale už ne například pověsti z českých dějin nebo pohádky o vodnících).

Wikizdroje vnímám částečně jako doplněk Wikipedie, proto mi připadá s Wikipedií paralelní obsahová kategorizace zbytečná – je jen otázkou času, kdy většina z toho, co má heslo v OSN, bude i na Wikipedii (vycházím z toho, že ve většině případů to, co bylo pro autory encyklopedie významné před 90–120 lety, bude významné i nyní, „stoletým testem do budoucnosti“ podle Wikipedie neprojde jen malá část hesel). Hesla v Ottově slovníku by pak byla dostupná jednak stejně jako v původním vydání abecedně a následováním vnitřních odkazů – s využitím prostředků Wikizdrojů; jednak jako tematicky související texty k jednotlivým článkům na Wikipedii (kde již je obsahově kategorizováno) – s využitím meziprojektových odkazů.

Proto žádám, podobně jako Danny B., toto kategorizování pozastavit do doby, než se to prodiskutuje s nějakým jasným závěrem. Po týdenní pauze v diskusi, které se zúčastnili 4 lidé a která IMO nevyzněla tak jednoznačně, jak to Jan.Kamenicek prezentuje (třeba Reapermanovo „Pokud by byla potřeba nějak dále kategorizovat i jednotlivá encyklopedická hesla OSN, tak bych rozhodně preferoval vlastní strom…“ bych si netroufal šmahem vyhodnotit jako podporu kategorizace jednotlivých hesel, ona vůbec se ta diskuse nese v duchu „pokud A, tak způsobem B“, aniž by se dospělo ke shodě na A), říct, že většina je pro a dva dny před Vánocemi na základě toho zahájit mohutnou rekategorizaci, mi nepřijde jako vhodný postup. --Milda (diskuse) 26. 12. 2012, 18:05 (UTC)

@Milda: S kategorizací jsem začal někdy na začátku prosince. Úvodní diskuse proběhla 9. prosince a já jsem do vyjasnění kategorizaci pozastavil. Během ní se v některých příspěvcích objevilo, že pokud OSN kategorizovat, tak zvlášť, s čímž jsem vyjádřil souhlas. Několik dní nikdo nic dále nenamítal, tak jsem zkusmo založil kategorii, jak by to mohlo vypadat, a 14. pros. se zde zeptal na názor. Ozval se s dotazem jen jkb, dotaz se týkal formy názvů kategorií, proti kategorizace nic nenamítal. Po mé odpovědi se opět nikdo neozýval, čekal jsem až do 23. prosince!!!! V tu dobu jsem začal, protože jsem na to měl čas. Zohlednil jsem připomínky diskutujících a kategorizoval OSN odděleně. Že bylo krátce před Vánoci nemůže pro případné nesouhlasné hlasy hrát roli, vyjádřit se mohli kdykoliv před tím, času jsem na to poskytl opravdu hodně. Po takové době jsem to bral tak, že nikdo z diskutujících žádné námitky nemá. Pokud je něčí postup nevhodný, tak je to ten, kdy někdo nejprve mlčí, a teprve zpětně křičí. Opravdu nevím, co byste si představoval. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2012, 20:11 (UTC)

Opakuji - pokud má být Ottův slovník použitelný, je jeho kategorizace nezbytností. Argumentace propojením s wikipedií je hloupost, většina hesel nebude napsaná X let, wikipedie je koneckonců tvořena vlastně jen hesly o sportovcích a pahýly o českých obcích. Tímto projektem nelze nekategorizaci Otty jakkoli zdůvodnit.

Osobně hodlám všechny hesla, která jsem vytvořil, a která se obsahově týkají římského práva, umístit do příslušné kategorie. A to jen proto, aby má práce tady byla použitelná. fext 26. 12. 2012, 18:39 (UTC)

Takže místo diskuse jen znevážení práce desítek spolutvůrců Wikipedie („vlastně jen hesly o sportovcích a pahýly o českých obcích“) a Ottova slovníku naučného (podle vás nebyl použitelný), výhrůžky a natruc editace? --Milda (diskuse) 26. 12. 2012, 19:01 (UTC)
  1. Mohl byste prosím upřesnit, kde jsem někomu vyhrožoval? Pokud to nenajdete, mohl byste se omluvit?
  2. Prosím také o to, abyste opustil tón, že znevažuji něčí práci, to není pravda. Pouze popisuji současný a navíc dlouhodobý stav wikipedie. Tímto tónem znevažujete naopak mojí práci zde. --fext 26. 12. 2012, 19:07 (UTC)
Nemám za co se omlouvat, protože vaše oznámení, že navzdory probíhající diskusi a žádosti o pozastavení budete kategorizaci vámi založených hesel provádět, přičemž jste s ní okamžitě poté začal (nebo pokračoval ze včerejška), nemohu vnímat jinak. A vaše vyjádření směrem k Wikipedii, že „je koneckonců tvořena vlastně jen hesly o sportovcích a pahýly o českých obcích“, za znevážení práce všech těch, kteří zakládali a vylepšovali články z oblasti přírodních a společenských věd považuji. Pokud jste to takhle nemyslel, pak nevím, proč jste to psal. --Milda (diskuse) 26. 12. 2012, 19:16 (UTC)
Pokud hodláte ostatní jen urážet a neomlouvat se, pak nerozumím tomu, proč ostatní vyzýváte k diskuzi. Diskutovat mohou jen lidé, kterým jde o věc.
Aby nedošlo k omylu, toto je (poslední) reakce jen na Vás, s ostatními dále debatovat samozřejmě budu. fext 26. 12. 2012, 19:28 (UTC)
Vraťme se prosím k jádru věci.
Využití Ottova slovníku (přes 150 tis. hesel???) je bez podrobnější kategorizace omezené. Lidé, kteří ho budou chtít využívat, tuto kategorizaci určitě využijí. Zatímco mimo OSN je tu nebeletristických děl jako šafránu, takže třeba tematická kategorie Technika obsahuje jen pár dokumentů, tak pokud tu jednou bude celý OSN, který se počtem hesel blíží Wikipedii, potom by kategorie Technika v OSN byla zcela zahlcená. Proto je potřeba síto zjemnit a zakládat příslušné podkategorie, ne nepodobné těm na Wikipedii. Pokud ale zrovna OSN někoho nezajímá a hledá tu jiné dokumenty, tak o tyto podrobné kategorie prakticky nezavadí, neboť mimo OSN potřeba podrobnější kategorizace nevyvstává. To je výhoda víceméně oddělené kategorizace Ottova slovníku, kterou navrhli někteří diskutující výše, a která mi přijde jako dobrý nápad.
Děkuji Dannymu za připomínku, asi jsem jeho příspěvek opravdu nečetl pozorně, těším se na bližší upřesnění. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2012, 19:40 (UTC)

Nesouhlasím s kategorizací do doby, než se všichni domluví na postupu... a taky se mi nelíbí to navážení se do Mildy... který toho pro wikizdroje udělal bezkonkurenčně nejvíce a vždy mu šlo o jejich rozvoj a použitelnost. Kategorizace je druhotná věc...tak proč se kvůli ní dobít do krve... --Lenka64 (diskuse) 26. 12. 2012, 21:56 (UTC)

Opravdu se mi nepozdává, že původní diskuse čtyř lidí byla vyhodnocena jako většina pro kategorizaci, když Milda byl zjevně proti, já jsem vyjádřil preferenci ke kategorizaci ne nepodobnou MDT (samostatný strom jsem připouštěl jako možnost v případě potřeby, tedy v případě shody na potřebě) a ani hlas -jkb- na mne nepůsobil jako zrovna podporující wikipedistickou kategorizaci/štítkování hesel. Já plně chápu argumenty Jana.Kamenička a fexta a do určité míry bych je dokázal přijmout za své, ale je třeba také vzít v úvahu, že Wikizdroje nejsou encyklopedie, že nejsou Ottův slovník naučný, ale že Wikizdroje jsou především knihovnou volných a svobodných děl a tomu by se měl přizpůsobovat i systém práce se stránkami zde. Nemělo by se z knihovny dělat něco jiného. A tak podle deklarace jednoho účastníka, že i přes nevyjasněnou podporu takovému počínání, bude kategorizovat do encyklopedických kategorií, já zase deklaruji, že kategorizaci ala Wikipedie budu zase následně eliminovat. Jsem zvědavý, co vzejde z takové revertační války. --Reaperman (diskuse) 26. 12. 2012, 22:12 (UTC)

Co se týče tematické kategorizace, nemám na vše zcela jasný názor. Nicméně mám jasný názor na externí nástroje: Pokud je lidé neznají, je vhodné na ně dělat reklamu (klidně může být v každé kategorii odkaz na nástroje pro průnik kategorií nebo i na polopatický návod Wikizdroje:Nástroje pro průnik kategorií s polopatickými příklady a nástinem základních stromů), nikoliv simulovat ručně to, co lépe a bezchybněji udělá stroj. Například bych vůbec nemíchal Autory × Díla × Téma, tedy nelíbí se mi kategorie hesla Pepy Nováka o právu v Ottově slovníku naučném. Je lepší mít uklizené a udržované udržovatelné kategorie Práce Pepy Nováka, Ottův slovník naučný a Téma: Právo. Pokud bude takový systém dobře udržovaný, pak nástroje budou umět dávat čtenáři obratem odpovědi i na otázky, které autory kategorizace ani nenapadlo si pokládat (řekněme třeba zeměpisné příspěvky lužickosrbských spisovatelů v českých encyklopediích, příspěvky Pepy Nováka v třetím díle Ottova slovníku naučného; a později s dokonalejšími nástrojy i věci typu vše o římském právu vydané v letech 1860-1880 nebo anonymní hesla o právu v 17. díle Ottova slovníku naučného), naopak pokud budeme usilovat o ruční vytváření potenciálně exponenciálního množství explicitních kombinovaných kategorií, pak pravděpodobně vznikne strojově problematicky zpracovatelný chaos, kde budou čtenáři rozumně dostupné jen takové odpovědi, které někdo zpracoval ručně, a navíc s ohledem na komplikovanější ruční zpracování bude pravděpodobnější chybovost (například neúplnost) poskytnuté odpovědi. --Tchoř (diskuse) 26. 12. 2012, 23:25 (UTC)

Uznávám, že to zní lákavě. Ale aby fungoval průnik kategorií, tak alespoň nějaká základní kategorizace by se udělat musela. Pokud bych hledal hesla o římském právu v Ottově slovníku naučném, tak by tato hesla stejně musela být umístěna do kategorií Římské právo a Ottův slovník naučný; pokud bych hledal německé malíře v Ottově slovníku naučném, musela by tato hesla být v kategoriích Němci, malíři a OSN. a teprve pak by nějaký externí nástroj mohl udělat průnik. Připomínám však, že na počátku diskuse se někteří lidé vyslovili proti tomu, aby jednotlivá hesla OSN byla ve stejných kategoriích jako ostatní dokumenty (např. kategorie Právo), ale že by měla být kategorizována odděleně. Současně by tyto externí nástroje měly být snadno dostupné, nejlépe přímo ze stránky dokumentu nebo z kategorií, jak navrhoval Tchoř. Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 12. 2012, 09:54 (UTC)
Můj návrh vlastního stromu kategorií zcela mimo kategorizačního stromu základního vznikl tak, že jsem považoval za zcela nevhodné, míchat lexikální hesla OSN s jinými dokumenty Wikizdrojů, vznikl tedy jako nouzové východisko, pokud už by bylo nějakých kategorií třeba. Každopádně jak tam stojí jsem byl pro velmi hrubý strom, ne tedy po vzoru Wikipedie, ale pouze základní kategorie jako OSN:obor dějiny, OSN:obor fyzika atp., a ty kategorie by byly jednoznačně definovány jako kategorie OSN.
Základní otázkou ale je, zda a jak budou kategorie a) používány a b) budou-li potřebné - čímž si jsem jist tak fifty-fity. Snad by se vyplatilo podívat se za vlastní polní hranice, co a jak jinde. Z nedostatku času mohu poskytnout přehled, jak to dělá nemecká Wikisource. Tam jsem našel více méně čtyři způsoby, závislé i na tom, o jakou techniku zveřejnění jde.
  1. de:Meyers Blitz-Lexikon: jednotlivé stránky jsou jako sken a v přepisu OCR, kategorizace hesel tedy nemožná, pouze kategorie lexikonu (příklad)
  2. de:Allgemeine Deutsche Biographie ADB (lexikon biografií): obsah kategorizovám dle svazků (příklad pro svazek 14), jednotlivá hesla (biografie) pak kategorizována tou samou kategorií svazku plus kategorií autora biografie (příklad); všechna hesla mají prefix lexikonu tedy ADB
  3. zkráceně tzv. Zedler: napřed (pomocí kategorií) podle svazků (příklad)resp. alfabeticky (příklad), jednotlivá lexikální hesla mají pal jen kategorii svazku či celého díla (příklad); všechna hesla mají prefix lexikonu tedy Zedler
  4. de:Meyers Konversations-Lexikon (1888–1889) MKL1888 (všeobecný lexikon): napřed dělení dle svazků resp. alfabetického indekčního systému (příklad), jednotlivá lexikální hesla mají jen kategorii svazku (příklad); všechna hesla mají prefix lexikonu tedy MKL1888
OSN je tedy srovnatelný s položkou 3 resp. 4, v obou případech tedy bez kategorizačního stromu na de:. To má jednu nespornou výhodu: zamezuje to přebujelosti systému kategorií na Wikipedii (ať už německé či české), který se již jaksi osamostatnil a bují sám pro sebe. Chápu přitom i požadavky, aby se lexikální hesla daly kategorizovat aspoň tak či tak, ovšem kopírovat a aplikovat tu něco z Wikipedie v tom samém rozsahu a struktuře by bylo asi mimo účel kategorií či štítkování na Wikizdrojích. Ten systém zde by měl být hlavně jednoduchý a lehce přístupný, aniž by se někdy mohl osamostatnit do nějaké samoúčelové nezdrůdy. -jkb- 27. 12. 2012, 13:34 (UTC)
Ať už tomu budeme říkat přebujelost nebo rozvětvenost, tak nechápu, v čem je výhoda, pokud to omezíme, u encyklopedického obsahu (Ottův slovník) mne napadají samé nevýhody. Kdo to využívat nechce, nemusí. Každopádně ale nic z toho, co píšete, nereaguje na mé argumenty, proč rozvětvenější kategorie pro Ottův slovník zavést, viz bod 1a–d) v mé odpovědi Dannymu výše. Hrubé kategorie typu OSN obor dějiny vůbec nic neřeší. Taková kategorie bude zahlcena tisíci hesel, takže je pro čtenáře víceméně k ničemu. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 12. 2012, 01:02 (UTC)
Mě jde o věc, konkrétně pak o to, aby se dal efektivně využívat encyklopedický charakter Ottova slovníku. Ne tedy jen jako jedno kompaktní dílo, zaměřené na jednu určitou oblast, ale jako více děl, pokrývající prakticky celou tehdejší šíři poznání. Ostatně JE to encyklopedie, že. Navíc má více autorů a podle toho je taky postupem času uvolňován z autorskoprávní ochrany. Tedy doposud jsem svoji práci tady chápal v tomto smyslu. A proto jsem velmi uvítal akci kolegy Kameníčka a podle jeho vzoru založil kategorii Právo v Ottově slovníku naučném a její podkategorii Římské právo v Ottově slovníku naučném, je to podle mne nejsnazší způsob, jak si kdokoli může vyhledat hesla věnující se jen této materii. Je zde nějaký jiný způsob, jak filtrovat v té záplavě jednotlivých hesel? Pokud takový bude, rozhodně se mu nebudu bránit. Pokud nebude, je na konkrétně těchto dvou kategoriích něco špatného, nepřijatelného? Je ta cca tisícovka „oštítkovaných“ hesel moc nebo málo? Kategorizaci samozřejmě přeruším, nerad bych ale, aby diskuze nikam nedospěla a v další kategorizaci, ke které bych se řekněme v únoru vrátil, mi bylo bráněno. Kdyby ale převážilo rozhodnutí nefiltrovat vůbec, budu to respektovat. Samozřejmě bych pak uvažoval co dál, protože stav, kdy sice budeme mít Ottu přepsaného, ale prakticky nepoužitelného, by mě radostí moc nenaplňoval. fext 28. 12. 2012, 15:01 (UTC)
Ano, předpokládám, že by jednotlivá hesla jednotlivých encyklopedií byla kategorizována v oněch společných na sobě nezávislých kategorizačních stromech (Téma, Autor, Typ díla, ...). Domnívám se, že pokud se vyhneme vytváření složených kategorií, pak se vyhneme onomu přebujení a přehnané údržbě známým z Wikipedie a budeme si moci dovolit i relativně podrobnou tematickou kategorizaci. Ale uznávám, že nevím o tom, že by to už někde vyzkoušeli. --Tchoř (diskuse) 30. 12. 2012, 20:53 (UTC)
Stále si ten váš návrh neumím úplně přesně představit. Jak bychom kategorizovali třeba heslo Berlín v Ottově slovníku, když by nebyly možné kombinované kategorie typu Německo v Ottově slovníku naučném? Do dvou kategorií z různých stromů Ottův slovník naučný a Německo? Jenomže většina lidí zde nechce mít hesla Ottova slovníku ve stejných kategoriích, jako jiné dokumenty, takže umístění hesla do druhé zmíněné kategorie by asi byl problém.
Vezměme si také například heslo Käsenbrot. Nyní je mj. kategorizován jako český římskokatolický duchovní, což je podkategorie římskokatolických duchovních, což je podkategorie duchovních, což je podkategorie náboženských osobností. Ve Vašem systému asi bude možné dát hledat kombinovaně české římskokatolické duchovní. Ale dorazím k tomuto heslu i v případě, že budu hledat jen mezi duchovními bez rozlišení církve nebo dokonce jen mezi náboženskými osobnostmi, tj. včetně těch, které duchovními nejsou? Současný systém to umožňuje, možná, že ten Vámi nastíněný také, ale zatím si to neumím představit. Mohl byste mi to tedy vysvětlit více polopatě konkrétně na hesle Ottův slovník naučný/Käsenbrot? Díky. Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2012, 10:36 (UTC)
Já jsem zastánce toho mít hesla z encyklopedií tematicky kategorizována společně s jinými texty. K jejich odstínění bych opět použil externí nástroje (Německo ∩ Historické dokumenty, Německo ∩ Poezie, Německo ∩ Encyklopedie, Německo ∩ Ottův slovník naučný …). Domnívám se, že to je výhodnější.
Ohledně Käsenbrota: Představoval bych si něco ve stylu Antonín Truhlář, 14. díl Ottova slovníku naučného, vydáno v roce 1899, text s licencí PD old 70 ohledně kategorií netematických. Ohledně kategorií tematických pak české osobnosti, římskokatoličtí duchovní, astronomové, spisovatelé, humanisté. Oporu pro rakouské osobnosti v textu moc nevidím a kategorie typu olomoucké osobnosti se mi zdá už nevhodná - ta vazba na Olomouc je tam podle mého názoru příliš malá, sekundární.--Tchoř (diskuse) 31. 12. 2012, 14:30 (UTC)
Dobrá, ale co by se stalo, pokud by dotyčný byl kategorizován jako duchovní římskokatolické církve a já bych chtěl vyhledat všechny duchovní bez rozlišení církve? Zobrazili by se mi římskokatoličtí duchovní jako nějaká podkategorie duchovních (jako je tomu na Wikipedii), nebo by se objevili promíchaně spolu s duchovními jiných církví? Nebo by to vůbec nešlo? Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2012, 21:20 (UTC)
Promyslím si to. Na první pohled bych řekl, že v tomto případě je nejlepší možnost udělat to podkategorií.--Tchoř (diskuse) 1. 1. 2013, 01:11 (UTC)

Máme konec února a diskuze se, zdá se, nikam neposunula. Vadilo by, pokud bych dokončil svou kategorizaci, ovšem pouze co se týče kategorie Římské právo v Ottově slovníku naučném? Zase tak mnoho hesel to není, zatímní stav je dán tím, že v oblasti římského práva byl v prvních dvou dílech činný Fr. Kropsbauer, pak došlo k jeho razantnímu útlumu a oblasti se začal věnovat na serióznější úrovni prof. Heyrovský, později pak prof. Vančura. fext 20. 2. 2013, 09:40 (UTC)

Pokud nikdo nemá námitek... fext 23. 2. 2013, 10:14 (UTC)

Řecká abeceda.[editovat]

V hesle Koprník ve XIV. dílu Ottova slovníku na str. 780 [1] se vyskytuje řecký text "Βίβλιον Νιολέον τ? Κόπερνιϰον" s mně neznámý znakem, místo kterého jsem zde napsal otazník. Netuší prosím někdo, co to je za znak? Děkuji. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 1. 2013, 17:08 (UTC)

ȣ
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 4. 1. 2013, 22:34 (UTC)
Tak to je přesně ono! Díky moc. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 1. 2013, 23:07 (UTC)
Z článku w:en:ȣ jsem pochopil, že z hlediska řeckého textu se nejedná o zvláštní znak, ale o ligaturu „ου“. Je tedy otázka, zda dát na vnější podobnost a nepřepsat to raději řeckými znaky. Podobně jako pokud bude kniha vytištěna fontem, který dává doprostřed velkých písmen „O“ puntík, tak tato O nebudeme přepisovat pomocí znaku „0“, nebo pokud bude psána frakturou, tak se nebudeme snažit použít Unicodové frakturové znaky určené pro matematiku. Ale to je takové puntičkaření, hádat se o to nehodlám.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2013, 22:59 (UTC)
Dal bych přednost použít toho znaku, není to jen náhrada z nouze, ale skutečný znak, který se v řeckých textech v té době používal. Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 1. 2013, 23:03 (UTC)

Be a Wikimedia fundraising "User Experience" volunteer![editovat]

Thank you to everyone who volunteered last year on the Wikimedia fundraising 'User Experience' project. We have talked to many different people in different countries and their feedback has helped us immensely in restructuring our pages. If you haven't heard of it yet, the 'User Experience' project has the goal of understanding the donation experience in different countries (outside the USA) and enhancing the localization of our donation pages.

I am (still) searching for volunteers to spend some time on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile.

The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. **All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed (and they will be very low amounts, like 1-2 dollars)**

By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)!!

Thanks!

Pats Pena
Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation

Sent using Global message delivery, 8. 1. 2013, 20:45 (UTC)

Jak zacházet s tištěnými periodiky?[editovat]

Kolega zde založil Národní listy, ročník VII, číslo 149 a Národní listy, ročník VII, číslo 149/Feuilleton. Myslím si, že z hlediska navigace by bylo vhodnější mít strukturu <periodikum> [ /<ročník> [ /<číslo> [ /<článek> ] ] ], tj. v tomto případě Národní listy/ročník VII/číslo 149/Feuilleton (případně Národní listy/VII/149/Feuilleton). Jak se k tomu stavíte?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2013, 23:11 (UTC)

Souhlasím. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 1. 2013, 23:15 (UTC)
Postupně sem chci vložit celé číslo VII/149 a možná i VII/148. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 1. 2013, 23:17 (UTC)

Dívám se nyní, že způsob označování ročníků se v průběhu vydávání trochu měnil, takže asi bude lepší místo toho použít roky. Jinak pokud není proti Dannyho návrhu námitek, tak své dosud založené stránky přesunu a případně založím nějakou kostru podobnout té v archivu NK.

Současně dávám ke zvážení, co s dokumentem O brány vyšehradské, na který jsem tu narazil. Jestli to správně chápu, jde o dva na sebe navazující články v různých číslech novin. Domnívám se proto, že by měly být každý samostatně jako podstránka daného čísla s tím, že v kolonce související příp. v redakčních poznámkách by byl odkaz na ten druhý. Jinak článků z Národních listů je zde víc, které by se měly asi postupně přesunout do nového systému podstránek všechny. Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 1. 2013, 23:54 (UTC)

Dosud se různá periodika, ať to byl Lumír, Světozor, Časopis katolického duchovenstva, Zlatá Praha nebo Ženské listy, a podobně též almanachy a další sborníky děl různých autorů většinou braly pouze jako zdroj jednotlivých textů schopných samostatné existence nezávisle na zdrojovém periodiku. Jeví se mi tento způsob jako vhodnější – a o to více, když článek nebo dokonce rozsáhlejší beletristické dílo vycházely na pokračování. (To nevylučuje vytvoření obsahové stránky periodika.) Listovat periodikem stránku po stránce může čtenář v té či oné digitální knihovně, kam je zpravidla odkazováno z infoboxu.
Mohu vědět, v čem jsou pro vás zrovna čísla VII/149 a VII/148 zajímavá, že právě tahle dvě sem chcete vložit celá? --Milda (diskuse) 12. 1. 2013, 00:21 (UTC)

Netrvám na tom, jen mi Dannyho nápad přišel zajímavý. Číslo VII/149 je zajímavé tím, že jde téměř o speciál věnovaný převozu českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy a všeobecným oslavám s tím spojených. V tomto případě jednotlivé články dávají větší smysl v kontextu celého čísla (a v kontextu čísla předchozího, kde se již o akci také píše). No a když už jsem v tom, tak jsem si říkal, že vložím i zbytek textu, i když s převozem klenotů přímo nesouvisí, a tím číslo (případně obě čísla) zkompletuji. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2013, 07:54 (UTC)
Jaký je tedy závěr?
a) Zavést novou strukturu dle Dannyho návrhu. To se mi docela líbí, stránky typu Kašpar Lén by se mohly zakládat i po tom s tím, že z obsahu by se odkazovalo na různé podstránky různých vydání.
b) Jednotlivé články mít jako samostatné dokumenty. Názvy některých by pak asi potřebovaly rozlišovače (např. Telegramy Národních Listů). Tím rozlišovačem by mohlo být např. periodikum, ročník a číslo, tj. např. Telegramy Národních listů (Národní listy, VII, 149). Nevýhodou by byla ztráta navigace v rámci čísla, ale je pravda, že s výjimkou čísla VII/149 to zatím není nikde potřeba. Díval jsem se ještě na čísla VII/148 a VII/150, ale z každého z nich bych v tuto chvíli převzal asi tak tři články. Také je třeba uvážit, že některé články spolu souvisí i když vyšly v různých číslech, ovšem když půjdou dohledat jen v příslušné kategorii (např. Národní listy), tak bez jejich otevření nebude zřejmé, které vyšly první a které jsou ty navazující. V Dannyho navržené navigaci by to však bylo jasné.
Pokud bychom se však přesto rozhodli pro tuto variantu, není problém články z čísla VII/149 přesunout.
c) Ponechat relativně úplné číslo VII/149 tak, jak nyní je, jako výjimku (a případně i jiná víceméně úplná čísla, pokud by je sem někdo jiný v budoucnu vložil), a ostatní články mít jako samostatné dokumenty. Nevím ještě, jestli sem vložím z čísla VII/149 i soudničku, zvažuji, zda je na to dost zajímavá – pokud ano, tak asi jen kvůli doplnění čísla. V případě varianty c) by ale vznikl problém, protože tato soudnička je na pokračování, a nevím, jak bych v tomto případě různé systémy zkombinoval. V případě varianty a) lze vložit poznámku, že jde o pokračování z čísla X a další pokračování následuje v čísle Z a na obě čísla odkázat, např. z výrazu „pokračování“. Vkládat ji jako jeden dokument mi nepřijde vhodné, protože každé pokračování je koncipováno samostatně jak postupně soud probíhal a má svůj závěr. Ale jak říkám, nepřijde mi příliš zajímavá, takže problém by se vyřešil tím, že bych ji prostě nevložil. Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 1. 2013, 18:33 (UTC)
Zdá se, že záležitost zaujala jen tři lidi, z nichž dva se vyslovili pro, jeden spíše proti, ostatním je to asi jedno. Jakmile na to budu mít čas, zkusím to zavést u článků zmíněného čísla VII/149 a dál uvidím, jaká bude odezva. Mám v počítači připravené ke vložení nějaké články i z předchozího a následujícího čísla, ale nechci je vkládat dřív, než se to vyjasní. Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 1. 2013, 10:17 (UTC)
Z uvedených možností má každá nějaké výhody a nevýhody. Za podstatné považuji, aby se rozsáhlejší díla vycházející na pokračování (a tím spíš, jsou-li vnitřně členěna na kapitoly) netrhala podle čísel periodik, v nichž vyšla. Dokud jde o zpracování jen několika málo čísel a ne systematické převádění zpravodajského deníku, který obsahuje větší počet kratších článků částo bez uvedení autora a bez názvů, společně nadepsaných rubrikou, je mi víceméně jedno, který názvoslovný systém se použije. Oproti tomu typicky u literárních časopisů nebo zmíněných Ženských listů či Časopisu katolického duchovenstva, kde převažují delší podepsané pojmenované články (často na pokračování) a drobná literární díla preferuji zakládání na samostatných stránkách, jako tomu bylo dosud; i tyto časopisy mohou obsahovat rubriky s krátkými nepodepsanými nebo šifrou podepsanými zprávami, zatím ale moc nebyl zájem o jejich převádění (což nemusí platit věčně, třeba recenze děl, která na Wikizdrojích již jsou, by jistě byly žádoucí). Uvidíme, jak nám nakládání s nepodepsanými nebo šifrou podepsanými díly případně zkomplikuje chystaná novelizace autorského zákona zavádějící ochranu osiřelých děl. --Milda (diskuse) 18. 1. 2013, 07:20 (UTC)

Wolker[editovat]

Štastnému děvčeti. Jsme si jisti, že nám tam nechybí t s háčkem? V titulku je uvedeno. Bohužel uvedený zdroj doma nevlastním, nemohu zkontrolovat. --Martin Kotačka (diskuse) 11. 1. 2013, 20:46 (UTC)

To jsem vkládal já, a přiznám se, že už se nepamatuji, ale spíš to vypadá na překlep. Nyní tu knihu ale nemám k dispozici, ověřím to, co nejdřív. Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 1. 2013, 21:00 (UTC)
Báseň jsem přesunul na opravený název. Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 1. 2013, 10:25 (UTC)

Wikimedia sites to move to primary data center in Ashburn, Virginia. Read-only mode expected.[editovat]

(Apologies if this message isn't in your language.) Next week, the Wikimedia Foundation will transition its main technical operations to a new data center in Ashburn, Virginia, USA. This is intended to improve the technical performance and reliability of all Wikimedia sites, including this wiki. There will be some times when the site will be in read-only mode, and there may be full outages; the current target windows for the migration are January 22nd, 23rd and 24th, 2013, from 17:00 to 01:00 UTC (see other timezones on timeanddate.com). More information is available in the full announcement.

If you would like to stay informed of future technical upgrades, consider becoming a Tech ambassador and joining the ambassadors mailing list. You will be able to help your fellow Wikimedians have a voice in technical discussions and be notified of important decisions.

Thank you for your help and your understanding.

Guillaume Paumier, via the Global message delivery system (wrong page? You can fix it.). 19. 1. 2013, 15:08 (UTC)

Picture of the Year voting round 1 open[editovat]

Dear Wikimedians,

Wikimedia Commons is happy to announce that the 2012 Picture of the Year competition is now open. We're interested in your opinion as to which images qualify to be the Picture of the Year for 2012. Voting is open to established Wikimedia users who meet the following criteria:

  1. Users must have an account, at any Wikimedia project, which was registered before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000 [UTC].
  2. This user account must have more than 75 edits on any single Wikimedia project before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000 [UTC]. Please check your account eligibility at the POTY 2012 Contest Eligibility tool.
  3. Users must vote with an account meeting the above requirements either on Commons or another SUL-related Wikimedia project (for other Wikimedia projects, the account must be attached to the user's Commons account through SUL).

Hundreds of images that have been rated Featured Pictures by the international Wikimedia Commons community in the past year are all entered in this competition. From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons features pictures of all flavors.

For your convenience, we have sorted the images into topic categories. Two rounds of voting will be held: In the first round, you can vote for as many images as you like. The first round category winners and the top ten overall will then make it to the final. In the final round, when a limited number of images are left, you must decide on the one image that you want to become the Picture of the Year.

To see the candidate images just go to the POTY 2012 page on Wikimedia Commons.

Wikimedia Commons celebrates our featured images of 2012 with this contest. Your votes decide the Picture of the Year, so remember to vote in the first round by January 30, 2013.

Thanks,
the Wikimedia Commons Picture of the Year committee

This message was delivered based on m:Distribution list/Global message delivery. Translation fetched from: commons:Commons:Picture of the Year/2012/Translations/Village Pump/en -- Rillke (diskuse) 22. 1. 2013, 04:17 (UTC)

Help turn ideas into grants in the new IdeaLab[editovat]

Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

  • Do you have an idea for a project to improve this community or website?
  • Do you think you could complete your idea if only you had some funding?
  • Do you want to help other people turn their ideas into project plans or grant proposals?

Please join us in the IdeaLab, an incubator for project ideas and Individual Engagement Grant proposals.

The Wikimedia Foundation is seeking new ideas and proposals for Individual Engagement Grants. These grants fund individuals or small groups to complete projects that help improve this community. If interested, please submit a completed proposal by February 15, 2013. Please visit https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:IEG for more information.

Thanks! --Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation 30. 1. 2013, 20:15 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Correct it here.)

Instalace rozšíření Scribunto naplánována na 18. února[editovat]

Ahoj, mám tu jedno oznámení, bohužel v angličtině, snad tomu porozumíte, nemám nyní čas to překládat :( (díky za pochopení):

Wikimedia Foundation has been working on improving performance and adding features to template pages within MediaWiki. As a result of this WMF developed a new Scribunto extension for MediaWiki which enables Lua scripting language for templates. The developers are confident about the extension's maturity and it was decided that Scribunto is going to be deployed to this wiki in the first batch. The deployment will begin on February 18 and will simply add a feature. Please be so kind and spread the word about the deployment on your wiki. If you are interested in converting current templates to Lua, please see more information and submit your feedback to Lua page on Meta. Regards, Kozuch (diskuse) 13. 2. 2013, 18:17 (UTC)

Please comment on Individual Engagement Grant proposals until February 21[editovat]

Wikimedia Foundation RGB logo with text.svg

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

The Wikimedia Foundation is considering Individual Engagement Grant proposals from community members. Please join the discussion and share your thoughts about these ideas, until February 21. The following proposal may be of particular relevance for this Wikimedia project:

Thanks! --Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation 20. 2. 2013, 01:00 (UTC) Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Correct it here.)

Změna licence[editovat]

Nakolik chtějí Wikizdroje tolerovat změnu licence na CC jako bylo provedeno zde (poté co tam PD visela už celý rok)? -jkb- 21. 2. 2013, 11:55 (UTC)

Silesiana jsem požádal emailem já, aby to změnil z PD (anžto víme, že u nás "neplatí"), ovšem na CC0. Proč to změnil na BY-SA, netuším, to je spíš otázka na něj.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 21. 2. 2013, 12:02 (UTC)

CC0 by byla v pořádku, vlastně je to PD jiným označením, kdežto ostatní CC- jsou oproti PD zhoršením. ××××

Omlouvám se, v licencích se nevyznám, CC0 jsem neznal, tak jsem tam dal tu nejrozšířenější Creative Commons. --Silesianus (diskuse) 23. 2. 2013, 09:58 (UTC)
Nic se neděje, hlavně, že se to vysvětlilo. Díky za opravu.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 2. 2013, 10:06 (UTC)

Odebrání správcovských práv[editovat]

Dobrý den, při zkoumání sesterských projektů jsem narazil na jednu zvláštnost ohledně správců. Většina projektů (Wikislovník, Wikiknihy, Wikipedie a Wikicitáty) mají někde větičku, že správcovská práva mohou být odebrána při půlroční neaktivitě. Výjimku jsou pouze tři projekty: Wikiverzita, Wikizdroje a Wikizprávy. Máte zde pro to nějaký zvláštní důvod? Nebo ukryté někde jinde? Sikky (diskuse) 20. 3. 2013, 19:01 (UTC)

Dobrý den. My jsme to tu jednou už probírali a zdá se, že jsme to zapomněli zanést, nebo jsme to zanesli někam, kde to není k nalezení. Díky za upozornění. Podívám se po tom a kdyžtak to doplním.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 20. 3. 2013, 19:22 (UTC)
Tak zanesli, ale aspoň jste tím ukázal(a) na jiný problém, a to nesrovnalost ve stránkách uživatelských skupin. Dám to do konce týdne do pořádku. Každopádně díky za postřeh. Mimochodem, chystáte se kandidovat?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 20. 3. 2013, 19:25 (UTC)

Funkčnost odkazu "Náhodné dílo"[editovat]

Zdravím kolegy. Před delší dobou jsem si všiml zvláštní funkčnosti odkazu "Náhodné dílo": Při opakovaném klikání většinou vycházejí stránky literárních děl, občas i autorů, ale nikdy ne stránky s lomítkem (např. Havran a jiné básně/Ticho). Znamená to, že čtenář náhodně hledající se nikdy neproklikne na báseň či povídku zařazenou do sbírky ani na heslo v Ottově slovníku naučném, a protože textů "bez lomítka" je menšina, o to víc se zobrazí autorských stránek. Je to záměr nebo chyba? Když jsem např. zkusil opakovaně vkládat do prohlížeče odkaz http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka (zkopírováno a zkráceno z odkazu "Náhodný autor"), byl výběr podstatně širší (především stránky s lomítkem, ale nejen; autoři též, ale silně v menšině). Doporučuji zkusit cca 10 - 15x oběma způsoby a porovnat. Čemu byste jako čtenáři dali přednost? (Pokud jsem přehlédl nějakou starší diskusi na toto téma, omlouvám se.) --Sapfan (diskuse) 26. 3. 2013, 19:14 (UTC)

Jak praví odkaz, jde o náhodné dílo, ergo tím je myšleno dílo jako celek, nikoliv jeho část. Kdysi jsem to tak změnil na základě nějaké diskuse, ale kde a s kým se vedla, už si nepamatuji. Je otázkou, zda to tedy mít takto či i s využitím podstránek - pak by ovšem stálo za zvážení přejmenování na něco výstižnějšího. Osobně bych se ovšem klonil k tomu, aby se po dokončení restrukturalizace Wikizdrojů s novým katetgorizačním systémem tyto náhodové odkazy odebraly a nahradily odkazy na kořenové kategorie děl a autorů, které mi přijdou mnohem užitečnější.
Jinak pro úplnost: autoři tam vyskakovat nemají, je to (hlášená) chyba.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 26. 3. 2013, 19:24 (UTC)

Ahoj Danny, díky za rychlou odpověď. "Náhodné dílo" je podle mne pomůcka pro čtenáře, který nehledá nic konkrétního, vlastně ani neví, co může hledat a jak, chce si udělat představu o Wikizdrojích (nebo si jen "něco" přečíst) a nechce trávit čas a napínat mozek hledáním. Takže odkaz na kořenovou kategorii (myšleno např. Kategorie:(vše)?) podle mne není optimální, protože příliš nutí návštěvníka k přemýšlení. Naopak odkaz přímo na jednotlivé "drobné celé dílo" (třeba básničku ze sbírky) nebo část něčeho většího by jeho požadavek podle mne uspokojil, a ukázal mu při opakovaném klikání celou šíři publikovaných textů. Současná logika naopak silně zviditelňuje překlady cizích básní a autorské stránky na úkor všeho ostatního.
Ostatní projekty s tím, jak je vidět, rovněž zápasí - např. na německých WS se po kliknutí na de:Spezial:Zufällige Seite nadměrně ukazují jednotlivé oskenované stránky, což podle mne nikoho nezajímá a čtenáře spíš odrazuje. V tomhle ohledu je funkčnost na cs.ws lepší (nebo možná jen máme méně podobného balastu). Přesto si myslím, že zahrnout podstránky (třeba s titulkem "Náhodný text") by bylo lepší než současný stav, a podstatně lepší než odkazování na kategorie. Ale klidně se nechám přesvědčit o opaku. Díky, --Sapfan (diskuse) 26. 3. 2013, 20:01 (UTC)

Snad bych se přiklonil k ukázání i částí děl, tedy s lomítkem: sice se tam objeví občas pětiřádková básnička nebo třiřádkové heslo z Otty, ale čtenář se tak doví, že tu máme i takové stránky, ne jen romány a dlouhé kroniky (a ty mu snad naskočí, když si klikne podruhé). -jkb- 26. 3. 2013, 21:01 (UTC)
Zase na druhou stranu, aby čtenář brzy nezískal dojem, že tu je jen ten Otta. ;-) --Reaperman (diskuse) 29. 3. 2013, 21:53 (UTC)
Pravda. Pro ten případ vhodno vytvořit sitenotice jako "máme i jiné" ... :D -jkb- 29. 3. 2013, 22:27 (UTC)
Ottu bych nepřeceňoval. V současnosti je od něj na WS asi 2000 hesel, a i kdyby rostl rychleji než všechno ostatní (což je v současnosti pravda), stejně ještě dlouho bude v menšině (komunita vygeneruje 1000 stránek cca každé 4 měsíce, takže i kdyby od teď všichni vkládali jen Ottu, tak se na 50 % dostane asi za 5 let). Kdysi vyskakovala při delším klikání nadprůměrně často Čtyřverší Omara Chajjáma (770 ks), a kdo ví, jaký typ díla bude "hitem" za pár měsíců. V každém případě si myslím, že zařazení podstránek do náhodného výběru by při současném obsahu serveru předvedlo návštěvníkovi zajímavější výběr než co vidí teď. Ale je to samozřejmě věc názoru - není nad to, vyzkoušet si oboje na cca 10-15 pokusech. --Sapfan (diskuse) 29. 3. 2013, 22:56 (UTC)

CandalBot[editovat]

Bylo by prosím možné zabránit tomuto robotu v opakovaném přidávání chybné interwiki? --Shlomo (diskuse) 28. 3. 2013, 00:10 (UTC)

Robot za nic nemůže, když to někdo někde špatně nastaví. Smazal jsem interwiki i na de, takže by to mělo být ok. -jkb- 28. 3. 2013, 08:57 (UTC)

Odkazy na služby DNS atd.[editovat]

Patička stránky příspěvky uživatele (např. zde) obsahuje i odkazy, které nemají moc smyslu - tak např. pro informaci WHOIS/DNS v řádce IP Info je nutno se registrovat. Jistě existuje nějaká česká služba, kde je možno zjistit příslušné přímo. A co tak dát tam něco jako GEO-IP? -jkb- 8. 4. 2013, 09:34 (UTC)

O české službě, která by poskytovala globální vyhledávání, bohužel nevím. Ale je fakt, že by se ty odkazy mohly/měly nějak aktualizovat. Současná verze je prakticky pět let stará a neaktualizovaná. Pamatuji, že DNSstuff bývalo volně přístupné. Tož hledejme nástroje, které tam poskytnout. GeoIP jsem nějaké někde zaregistroval, až ho vyštrachám, tak ho tam přidám. Psal jsi "např." - které další odkazy bys vyměnil nebo jsou nefunkční?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 4. 2013, 09:58 (UTC)
dewiki užívá pro WHOIS tento link (jsou i lepší), pro GeoIP pak toto, což slouží dobře. -jkb- 8. 4. 2013, 10:34 (UTC)
P.S. No všim jsem si toho u WHOIS; není mi jasné, jakou zvláštní roli tam hrají všechny ty odkazy pro Evropu, Asii ap., které vlastně ani nic dalšího asi neukáží. -jkb- 8. 4. 2013, 10:36 (UTC)

Šířka pro třídu proza[editovat]

Navrhuji, aby se implicitně omezila maximální šířka obsahu v třídě proza, a to zejména kvůli lepší čitelnosti souvislých textů (zejména na širokých displejích se text na 100 % šířky monitoru čte ne zrovna dobře). Osobně už mám nějakou dobu pro sebe nastavenou šířku 40em, ale dle mého názoru by bylo možné jít klidně až na 35em. --Reaperman (diskuse) 10. 4. 2013, 22:26 (UTC)

Request for comment on inactive administrators[editovat]

(Please consider translating this message for the benefit of your fellow Wikimedians. Please also consider translating the proposal.)

Read this message in English / Lleer esti mensaxe n'asturianu / বাংলায় এই বার্তাটি পড়ুন / Llegiu aquest missatge en català / Læs denne besked på dansk / Lies diese Nachricht auf Deutsch / Leś cal mesag' chè in Emiliàn / Leer este mensaje en español / Lue tämä viesti suomeksi / Lire ce message en français / Ler esta mensaxe en galego / हिन्दी / Pročitajte ovu poruku na hrvatskom / Baca pesan ini dalam Bahasa Indonesia / Leggi questo messaggio in italiano / ಈ ಸಂದೇಶವನ್ನು ಕನ್ನಡದಲ್ಲಿ ಓದಿ / Aqra dan il-messaġġ bil-Malti / norsk (bokmål) / Lees dit bericht in het Nederlands / Przeczytaj tę wiadomość po polsku / Citiți acest mesaj în română / Прочитать это сообщение на русском / Farriintaan ku aqri Af-Soomaali / Pročitaj ovu poruku na srpskom (Прочитај ову поруку на српском) / อ่านข้อความนี้ในภาษาไทย / Прочитати це повідомлення українською мовою / Đọc thông báo bằng tiếng Việt / 使用中文阅读本信息。

Hello!

There is a new request for comment on Meta-Wiki concerning the removal of administrative rights from long-term inactive Wikimedians. Generally, this proposal from stewards would apply to wikis without an administrators' review process.

We are also compiling a list of projects with procedures for removing inactive administrators on the talk page of the request for comment. Feel free to add your project(s) to the list if you have a policy on administrator inactivity.

All input is appreciated. The discussion may close as soon as 21 May 2013 (2013-05-21), but this will be extended if needed.

Thanks, Billinghurst (thanks to all the translators!) 24. 4. 2013, 04:28 (UTC)

Distributed via Global message delivery (Wrong page? You can fix it.)

Wikisource vision development: News April 2013[editovat]

Wikisource-logo-fr-en.svg

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

Dear Wikisourcerors, it has been almost a month since we have started with the Elaborate Wikisource strategic vision grant and we would like to share some news with you:

And that's it for now! During the month of May, we (Aubrey and Micru) would like to organize at least one Skype or Google Hangout meeting for the users of each one of the 10 biggest wikisources plus another one or two for the other languages (depending on interest). We want to know your opinion on what Wikisource should become in the next years.

Thanks! --Micru and Aubrey 27. 4. 2013, 00:55 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Correct it here.)

[en] Change to wiki account system and account renaming[editovat]

Some accounts will soon be renamed due to a technical change that the developer team at Wikimedia are making. More details on Meta.

(Distributed via global message delivery 30. 4. 2013, 03:26 (UTC). Wrong page? Correct it here.)

O to šlo - seberou byrokratům právo přejmenovávat účty, bude se dít centrálně. -jkb- 30. 4. 2013, 08:47 (UTC)

[en] Change to section edit links[editovat]

The default position of the "edit" link in page section headers is going to change soon. The "edit" link will be positioned adjacent to the page header text rather than floating opposite it.

Section edit links will be to the immediate right of section titles, instead of on the far right. If you're an editor of one of the wikis which already implemented this change, nothing will substantially change for you; however, scripts and gadgets depending on the previous implementation of section edit links will have to be adjusted to continue working; however, nothing else should break even if they are not updated in time.

Detailed information and a timeline is available on meta.

Ideas to do this all the way to 2009 at least. It is often difficult to track which of several potential section edit links on the far right is associated with the correct section, and many readers and anonymous or new editors may even be failing to notice section edit links at all, since they read section titles, which are far away from the links.

(Distributed via global message delivery 30. 4. 2013, 18:16 (UTC). Wrong page? Correct it here.)

Matematika[editovat]

Nemohl by se prosím někdo podívat na článek Ottův slovník naučný/Hypotéka a opravit ten matematický vzorec? Už jsem matematický zápis v několik článcích použil, fungovalo to, ale tady opravdu nevím, kde může být chyba. fext 29. 5. 2013, 20:09 (UTC)

Chyba je myslim jak v syntaxu vzorce tak na serveru. Pokud chybu v syntaxu opravím, vzorec se mi na cswiki normalne zobrazi, zde vsak ne. Chyba bude tedy i na serveru, tady se nezobrazi ani proste
--Jklamo (diskuse) 30. 5. 2013, 15:46 (UTC)
To je pravda, s tím serverem... Ale je zajímavé, že ve starších článcích, jako je např. Ottův slovník naučný/Analogie, se to zobrazuje (alespoň mě) normálně. fext 30. 5. 2013, 19:22 (UTC)
To je jen nacachovaný výsledek z doby, kdy to fungovalo. bugzilla:48991 --Mormegil (diskuse) 30. 5. 2013, 19:30 (UTC)
viz pokus ze zákulisí, -jkb- 31. 5. 2013, 23:22 (UTC)
Tak vypada, ze uz to funguje. --Jklamo (diskuse) 1. 6. 2013, 12:17 (UTC)

Děkuji a zároveň přeji všem kolegům mnoho sil a nadšení do další práce. Mějte se! fext 2. 6. 2013, 12:46 (UTC)

Trademark discussion[editovat]

Hi, apologies for posting this in English, but I wanted to alert your community to a discussion on Meta about potential changes to the Wikimedia Trademark Policy. Please translate this statement if you can. We hope that you will all participate in the discussion; we also welcome translations of the legal team’s statement into as many languages as possible and encourage you to voice your thoughts there. Please see the Trademark practices discussion (on Meta-Wiki) for more information. Thank you! --Mdennis (WMF) (talk)

Podpora projektů ze strany Wikimedia Česká republika[editovat]

Dobrý den, ahoj.

jako jeden z řadových členů občanského sdružení http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikimedia_Czech_Republic#Wikimedia_.C4.8Cesk.C3.A1_republika se obracím na zájemce o jednotlivé "malé" či chcete-li "sesterské projekty" nejznámější Wikipedie. Máte-li zajímavý nápad či konkrétní myšlenky na formy podpory ze strany Wikimedia ČR, budu rád, když zde zanecháte své komentáře. Zároveň vás zvu na pravidelné "Wikipivo" (setkání Pod reálnou lípou) - http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pod_re%C3%A1lnou_l%C3%ADpou/Praha,_17._%C4%8Dervna_2013 , kde bych o možné podpoře malých projektů rád diskutoval s přítomnými. Pokud se účastnit nechcete, nemůžete, či chcete-li, aby tam zazněl váš názor, pište komentáře níže do pátku 14. června 2013. Díky za zpětnou vazbu. Pěkný den. --Krvesaj (diskuse) 6. 6. 2013, 13:11 (UTC)

Prostor ve Wikimediu[editovat]

Dobrý den.

Blíží se vydání časopisu Wikimedium (http://www.wikimedia.cz/web/Wikimedium). Uzávěrka materiálů nejbližšího čísla je 25. června. Jestli máte nějaké téma za Wikizdroje, obraťte se na wikipedistu Okina, prostor ještě je. Dále je možné už nyní nabídnout téma za Wikizdroje pro podzimní číslo. Pěkný den. --Krvesaj (diskuse) 7. 6. 2013, 15:31 (UTC)

Prostor na Wikikonferenci[editovat]

Dobrý den, ahoj.

Rád oznamuji, že na letošní podzimní Wikikonferenci letos bude prostor pro "malé projekty". Každý z projektů nadace má předběžně vyhrazeno cca 10 minut (v případě důležitého či zajímavého tématu lze po domluvě samozřejmě pozměnit). Má-li komunita tohoto projektu zájem, je třeba dát vědět předsedovi Wikimedia ČR - Limojoe, který má organizaci letošní konference na starosti. Časový program se uzavírá 31. srpna 2013, po tomto datu již nelze přijímat témata ani přednášející. Díky a těším se na Wikikonferenci na viděnou. --Krvesaj (diskuse) 9. 6. 2013, 12:13 (UTC)

X!'s Edit Counter[editovat]

Universal Language Selector will be enabled on 2013-07-09[editovat]

Přepis historického textu z fraktury[editovat]

Chtěl bych se poradit, jak nakládat s textem s historickým pravopisem zapsaným ve fraktuře. Zejména mne trápí, nakolik chceme respektovat původní pravopis. Myslím tím změny w/v, g/j, j/í, au/ou. Sám v tom nemám jasno. Myslím, že pro běžného čtenáře je to vlastně zcela zbytečná bariéra a jakékoliv běžné popularizační vydání takového delšího textu provede modernizační záměny. Na druhou stranu by někdo mohl mít zájem kvůli nějakému zkoumání o přepis co nejbližší původnímu zápisu. Je ovšem otázka, nakolik toho vůbec lze dosáhnout, chceme-li se držet latinky — psali bychom š po vzoru fraktury jako ff? A navíc u té fraktury se člověk tak nežinýruje to modernizovat, protože to vnímá jako úplně jiné písmo, jenže w místo v a au místo ou mám ještě v Palackého Dějinách národu českého w Čechách a w Morawě z roku 1877 – a tam už je mi tak nějak proti srsti zápis upravovat, však na srozumitelnosti moc neubírá. Jako další řešení mne napadlo držet si podobné texty ve více verzích nebo javascriptovým udělátkem umožnit čtenáři převod při čtení dle jeho libosti, ale i takové postupy budou mít svá úskalí například v podobně narušeného vyhledávání.--Tchoř (diskuse) 7. 7. 2013, 23:02 (UTC)

Před nedávnem jsem sem vkládal texty z Tylem sestaveného almanachu České besedy (1842), který sice už nebyl tištěn frakturou, ale ještě používal zbytky bratrského pravopisu (w, g, j, au, ey, ale už š). Tyto jevy jsem přepsal do novějšího pravopisu s tím, že jsem o tom uvedl zmínku do infoboxu (předpokládám, že až se někdy dokopeme k tomu reformování infoboxů a metadat, o kterém občas píšu už několik let, že bude žádoucí informaci o případných úpravách textu nad rámec opravy zjevných tiskových chyb na konci stránky mít). Vkládat sem obě verze textů považuji za zbytečné plýtvání silami a nepoužitelnost vyhledávání v textech s tak archaickým pravopisem za dobrý argument pro aktualizovanou verzi (koneckonců zrovna ty Palackého Dějiny vyšly i později v novodobém pravopisu, akorát nejsou naskenované nebo veřejně dostupné přes internet, netroufám si však odhadnout, jak moc se redakce tehdejšího režimu projevila i na obsahu). Ale nechytej mě prosím za slovo, jsem si vědom toho, že například kolísání i/y po c, s a z („posýlat“) také narušuje vyhledávání. --Milda (diskuse) 8. 7. 2013, 21:35 (UTC)
Dobře. Založil jsem Wikizdroje:Bratrský pravopis, kde můžeme společnou představu o vhodné míře převádění průběžně vytříbit. --Tchoř (diskuse) 9. 7. 2013, 00:28 (UTC)
A počítám s tím, že jako drobnou pomůcku pro budoucí strojové zpracování budu na tu stránku z dotčených textů odkazovat (jako teď z Bible kralická/Modlitba Manassesova). --Tchoř (diskuse) 9. 7. 2013, 01:11 (UTC)

Jestli do toho můžu vstoupit, tak lze odkázat na: Ivan Šťovíček a kol, Zásady vydávání novověkých pramenů z období od počátku 16. století do současnosti. Praha 2002. Zde se přepis jazykově českých textů celkem podrobně řeší na s. 53-57. Ovšem upozorňuji, že kniha má podtitul Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16.-20. století pro potřeby historiografie, tedy nevím, jak moc striktně se uvedených transkripčních zásad zde držet. Nicméně korespondují s přehledem, který jste vytvořil u bratrského pravopisu. Takže kdyby nikdo neměl nic proti, můžu to tam postupně rozšířit a doplnit. (A co se nebude líbit, tak zase vyházet.) Rovněž viz: Zásady transkripce českých textů z barokní doby (shodující se v zásadě s výše uvedeným) --Hadonos (diskuse) 15. 7. 2013, 14:39 (UTC)

Souběžný text[editovat]

A hned další dotaz: Jak řešit text, který má být po kapitolách souběžný? V originále je vždy horní část stránky jedna verze a dolní část stránky druhá verze. Zde nemáme stránky, takže by to bylo možné rozdělit svisle. Není třeba párovat po verších (je jich v těch verzích jiný počet), ale chtělo by to párovat po kapitolách. Máme na to nějakou šablonu?

Konkrétně vizte [2], zde budu chtít do Bezděkova Bible/Tobiášova kniha. --Tchoř (diskuse) 8. 7. 2013, 00:28 (UTC)

Když vzpomínám, co se tomu může blížit nejblíž, tak jednak to je dvousloupcový vzhled v Kychotově doslovném překladu Stabat Mater dolorosa, tam není moc šťastné to řešení pomocí tabulky, zase ale umožňuje párovat odpovídající části textu; jednak něco, co obsahuje velké množství poznámek, které v použitém zdroji byly až na konci knihy (např. Ilias), zde připsáno k jednotlivým zpěvům a díky poznámkovému aparátu MediaWiki lze uvnitř stránky skákat mezi jedním a druhým místem.
Asi budeš muset být v tomto průkopník – zamyslet se nad tím, jak by to ideálně mohlo vypadat a fungovat, jaké CSS a javascriptové prostředky k tomu budou potřeba a co se stane v situaci, kdy klient nebude mít tyto prostředky k dispozici. --Milda (diskuse) 9. 7. 2013, 07:37 (UTC)
Mediawiki na něco podobného nástroje má - viz např. Tajný dodatečný protokol ke smlouvě o neútočení mezi Německou říší a SSSR, tam pak v interwiki naklepnout např. polskou verzi. Nevím, nakolik by bylo obtížné naprogramovat takový nástroj pro dvě stránky té samé jazykové verze. -jkb- 9. 7. 2013, 09:49 (UTC)

Nové číslo časopisu Wikimedium[editovat]

Právě vyšlo v elektronické podobě ve formátu PDF nové číslo bulletinu Wikimedium. Dnes např. o Wikiprojektu Chráněná území, o odcházející Sue Gardnerové nebo o tom, jak Studenti píšou Wikipedii. A také s výzvou, aby lidé posílali své náměty třeba už do příštího, nejspíš pozdně podzimního čísla. Stáhnout si ho můžete na http://www.wikimedium.cz Okino (diskuse) 12. 7. 2013, 17:18 (UTC)

Prosba o přesun[editovat]

Jelikož zde, na rozdíl od Wikipedie, nevidím nikde tlačítko přesunout, prosím znalejší aby přesunuli článek Ottův slovník naučný/Adfathismus na, dle originálu, správný Ottův slovník naučný/Adfathimus. Děkuji --Martin Kotačka (diskuse) 16. 7. 2013, 11:56 (UTC)

Hotovo. Opravte, prosím, odkazy a pak označte původní stránku ke smazání. Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 7. 2013, 12:04 (UTC)
Díky. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 7. 2013, 12:22 (UTC)
Není zač. Ještě, prosím, opravte ty odkazy, ať nevedou na ten chybý, ale na správný tvar. Jinak přesouvat budete moci jistě brzy sám - podobně jako na ostatních wiki i zde platí, že přesouvat lze až po určitém čase a počtu editací. Kdyby přeci jen ne, dejte vědět, zjistíme, kde je problém.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 7. 2013, 16:32 (UTC)
Už by to mělo být vše. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 7. 2013, 16:56 (UTC)

Dotaz[editovat]

Jak prosím postupovat v případě, že se v OSN objevuje totéž heslo na jiném místě? Vizte Ager (str. 442) a Ager (str. 443). Pak na ně odkazují dvě předešlá hesle stejně – Agentura a Ager vectigalis. Jak tohle řešit? Založit ve druhém případě stránku Ottův slovník naučný/Ager Nicolaus? --Martin Kotačka (diskuse) 16. 7. 2013, 12:22 (UTC)

Osobně se přikláním k tomu založení Ager Nicolaus (mimochodem, máte ten link napsán opačně), neboť to vidím spíš na chybu sazby, ale raději ať se k tomu ještě vyjádří Milda a Tchoř, případně kdo další tu s OSN pracuje.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 16. 7. 2013, 16:30 (UTC)

Ještě doplňuji, že totéž se týká rovněž hesla Ottův slovník naučný/A. M., založeného zde ze druhého dílu, objevující se však také v díle prvním. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 7. 2013, 17:06 (UTC)

To je poněkud prekérní situace. I když je v podstatě dvakrát heslo o tomtéž. sloučit to nemůžeme kvůli narušení navigace a vzhledem k totožnému obsahu stěží vymyslíme vhodný rozlišovač v závorce. Jako možné řešení mě napadá přesunout heslo ze strany 59 druhého dílu na Ottův slovník naučný/A. M., a. m. nebo Ottův slovník naučný/A. M., též a. m. (podle úvodu „A. M., též a. m., skratka…“) a heslo ze strany 3 prvního dílu založit na dosavadním Ottův slovník naučný/A. M. – jak se vám to jeví? --Milda (diskuse) 16. 7. 2013, 19:04 (UTC)
Kdysi kdesi jsem si někde všiml, že se v ne zcela podobném případě užilo nadpisu (titulu strany) podle vzoru heslo, + prvních pár slov textu. Šlo myslím o básně, kde se do názvu stránky přidal první verš. Snad by to pomohlo, přirozeně s tím, že tam bude redakční pozýnáka s vysvětlením. -jkb- 18. 7. 2013, 21:35 (UTC)
Vyřešil jsem to dle návrhu Mildy. Snad to tak bude dostačující. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 7. 2013, 10:42 (UTC)

Zobrazování záznamů editačního filtru na IRC[editovat]

Ve výchozím nastavení se záznamy editačního filtru nezobrazují na IRC posledních změn. Navrhuji, aby tyto záznamy byly zobrazovány, a to i včetně filtrů tajných (zobrazuje se jen záznam události s číslem filtru bez jakýchkoliv podrobností - ty jsou v logu), což pomůže zefektivnit údržbu, lépe předcházet reagovat na experimenty a vandalismy atd.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 20. 7. 2013, 21:59 (UTC)

Jsem pro. --Milda (diskuse) 20. 7. 2013, 23:33 (UTC)
Pokud se tam skutečně neobjeví podrobnosti, které by dotyčným vandalům nějakým způsobem mohly pomoci (a to je třeba dobře uvážit), no tak jistě. -jkb- 21. 7. 2013, 00:24 (UTC)
Ne, objeví se tam jen kdo a kde spustil který filtr (číslo) a co bylo provedeno za akci (značka, varování, blok...).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 21. 7. 2013, 00:33 (UTC)
No na takovým malým projektu jako zde je to prašť jak uhoď, jedná se o náhodné vandly. Na dewiki máme asi 165 filtrů, dost choulostivých, kde se pořád někdo hrabe a zveřejňuje informace. To pak stačí dovědět se, jaký loutkový účet byl kde chycen a je možno dělat závěry. -jkb- 21. 7. 2013, 14:39 (UTC)
Ono nejde jen o vandaly (i když teď tu máme zatím jen jeden filtr zaměřený na spammery), ale třeba jako na Wikislovníku se pomocí toho pak dá snázeji dodržovat jednotný formát apod.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 21. 7. 2013, 15:14 (UTC)

Nastaveno.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 12. 8. 2013, 22:28 (UTC)

Pywikipedia is migrating to git[editovat]

Hello, Sorry for English but It's very important for bot operators so I hope someone translates this. Pywikipedia is migrating to Git so after July 26, SVN checkouts won't be updated If you're using Pywikipedia you have to switch to git, otherwise you will use out-dated framework and your bot might not work properly. There is a manual for doing that and a blog post explaining about this change in non-technical language. If you have question feel free to ask in mw:Manual talk:Pywikipediabot/Gerrit, mailing list, or in the IRC channel. Best Amir (via Global message delivery). 23. 7. 2013, 13:02 (UTC)

Josef Pekař 2054?[editovat]

Není odkaz na kategorii Autoři:Volní od roku 2054 v článku u Josefa Pekaře v zhledem k jeho datu úmrtí chybný? Bohužel jsem nenašel můžnost, jak ji odstranit. Ve standardním kódu ji nikde zapsanou nevidím. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 7. 2013, 08:30 (UTC)

Týká se to tohoto řádku:
  • Paměti sedláka Josefa Dlaska (překlad z němčiny František Kutnar) (volným dílem od roku 2054)
který obsahuje šablonu {{Volné od|2054}}. Ten název kategorie je generován automaticky v závislosti na tom, jestli se vyskytuje na stránce autorské nebo v hlavním jmenném prostoru. Označuje stránky, na kterých se nachází odkaz na dílo nebo část díla, které dosud není volné. V tomto případě je název kategorie poněkud zavádějící, když se netýká celého autora, ale jen jednoho jeho díla, které dosud není volné kvůli trvajícím právům překladatele. --Milda (diskuse) 25. 7. 2013, 12:47 (UTC)
Děkuji za vysvětletní, nevšiml jsem si. Jen je to opravdu trochu zavádějící. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 7. 2013, 13:01 (UTC)

Tradiční název vs. původní název[editovat]

Dobrý den. Při vkládáních nových zdrojů jsem narazil na problém ohledně toho, jaký název má mít jejich stránka. Jedná se např. o tyto dva texty: Závišova píseň a Česká konfese. V literatuře je běžně označujeme těmito jmény a víme, o co se jedná. To ale ovšem nejsou jejich původní názvy, pod kterými byly napsány. Závišova píseň je také označována podle prvního verše: Jižť mne všě radost ostává, a Česká konfese byla sepsána pod názvem: Vyznání víry svaté křesťanské všech tří stavův království českého Tělo a Krev Krista Pána pod obojí přijímajících. Stránky oněch děl jsem nakonec pojmenoval tradičními (pozdějšími) názvy (Závišova píseň a Česká konfese), neboť se používají častěji a jsou jednodušší. Nevím ovšem, zda je to správně. Co si o takových případech myslíte? Existuje doporučený postup? --Packare (diskuse) 29. 7. 2013, 11:06 (UTC)

Tak na rychlo mi nenapadá žádný precedent. V každém případě by se mohlo vytvořit přesměrování, ať tak či tak. -jkb- 29. 7. 2013, 14:59 (UTC)

HTTPS for users with an account[editovat]

Greetings. Starting on August 21 (tomorrow), all users with an account will be using HTTPS to access Wikimedia sites. HTTPS brings better security and improves your privacy. More information is available at m:HTTPS.

If HTTPS causes problems for you, tell us on bugzilla, on IRC (in the #wikimedia-operations channel) or on meta. If you can't use the other methods, you can also send an e-mail to https@wikimedia.org.

Greg Grossmeier (via the Global message delivery system). 20. 8. 2013, 18:53 (UTC) (wrong page? You can fix it.)

WikiCon 2013[editovat]

Pro jistoru: viz w:Wikipedie:Pod lípou (oznámení)#Pozvání na WikiCon 2013 v Německu, -jkb- 28. 8. 2013, 11:51 (UTC)

Jen nezávazný dotaz: účastní se toho i editoři de wikislovníku nebo citátů? V programu jsem našla jen nějaký workshop o regionálních jazycích.... --Lenka64 (diskuse) 28. 8. 2013, 18:55 (UTC)
Podle mých informací to není limitované na přispěvatele do Wikipedie, ale -jkb- odpoví určitě přesněji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 8. 2013, 19:25 (UTC)
Není omezeno jen na wikipedii, je to i pro projekty jako Wikizdroje, Wikislovník ap. Vymyslet si narychle nějaký workshop by jistě šlo, nebo pokusit se alespoň nějak bokem setkat se s kolegy z jinojazyčného projektu. V případě potřeby bych se mohl pozeptat. Zdraví -jkb- 28. 8. 2013, 20:18 (UTC)

Sběr témat pro číslo 2/2013 časopisu Wikimedium[editovat]

Protože se pomalu rýsuje termín letošní Wikikonference na konec listopadu, bude uzávěrka nového čísla bulletinu Wikimedium v polovině listopadu. Proto již nyní zvu všechny, kteří vědí o něčem zajímavém z Wikipedie a jejích sesterských projektů, aby mi napsali, raději ne tady (nemohu sledovat všechny kanály), ale buď na e-mail časopisu wikimedium(at)wikimedia.cz anebo na stránce w:Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR). Čím dříve náměty redakce dostane, tím lépe. Časopis bude distribuován opět elektronicky, ale zároveň bude vytištěn a bude rozdáván návštěvníkům Wikikonference a dalším zainteresovaným osobám, je tedy vhodnou cestou k propagaci úspěchů nejrůznějších projektů a aktivit. Díky. Okino (diskuse) 1. 9. 2013, 22:31 (UTC)

Licence[editovat]

Chtěl bych se zeptat, jestli je přípustné, použít šablonu o dosud neukončených majetkových právech k dílu - {{Trvající majetková práva|část|autor=|rok=}} tímto způsobem: Ottův slovník naučný/Paris (osoby) a nebo se takový záznam nemá vůbec vytvořit a heslo musí zůstat "červené". --Hadonos (diskuse) 6. 9. 2013, 06:03 (UTC)

Pokud je to kvůli umožnění „listování“ encyklopedií po heslech a nestane se z toho masová záležitost, tak jsem pro. Vedle listování bude další výhodou to, že se dá v příslušné kategorii (například Kategorie:Volné od roku 2014) snadno zobrazit, která hesla lze od 1. ledna toho roku doplnit. Nevýhodou bude, že to zkreslí celkový počet stránek v hlavním a autorském jmenném prostoru, které zobrazuje počítadlo {{NUMBEROFARTICLES}}, i počet zpracovaných stránek z Ottova slovníku naučného, které vyčísluje Dannyho skript. --Milda (diskuse) 6. 9. 2013, 12:02 (UTC)
Což by ovšem byla otázka na Dannyho, jestli by jeho skript takové až v budoucnu volné stránky nemohl odečíst (s NUMBEROFARTICLES se ale asi hejbat nedá). -jkb- 6. 9. 2013, 17:23 (UTC)
Skript by se do jisté míry upravit dal, ale vždycky bude problém s hesly, kde část přístupná je, část ne. Tam mne totiž zatím nenapadá, jak to efektivně odlišit od zcela nepřístupných stránek.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 9. 2013, 12:18 (UTC)
Jak psal Milda: pokud to není masová záležitost tak je to stejně fuk. Navíc, koho dnes v době robotických "autorů" ještě přesná čísla zajímají. Pokud by těch hesel ale bylo víc, tak by se změnou tvého skriptu odečtením od numberofarticles dalo snadno zjistit, kolik takových hesel vůbec zde je (nejen roku tohoatoho, a nehledě k těm stránkám, kde je nepřístupná jen část - těch ale tolik nebude). -jkb- 8. 9. 2013, 16:31 (UTC)
Díky za vyjádření. Masové rozšíření takovýchto hesel (jakož i jiných) z mé strany určitě nehrozí :-), jen jsem nechtěl šlápnout vedle. Navíc licence vyprší příští rok, takže to doplním za pár měsíců; kdyby se jednalo o licenci do roku např. 2025, to bych jinak samozřejmě přeskočil a vůbec bych to tu neotevíral. --Hadonos (diskuse) 9. 9. 2013, 17:44 (UTC)

Kotva pro Ottův slovník naučný?[editovat]

V Ottově slovníku naučném se docela běžně objevují hesla, která pojednávají na jednom místě o více subjektech, narozdíl třeba od toho, na co jsme momentálně zvyklí z Wikipedie, kdy každý jednotlivý subjekt má vlastní stránku. Jako příklad lze uvést třeba momentálně v posledních změnách se nacházející Ottův slovník naučný/Parnell, který pojednává o dvou osobách stejného příjmení. Najdou se ale i hesla, kde těch subjektů je třeba pět a víc. Pak je docela nepřehledné, když se odkazuje na jeden konkrétní subjekt, ať už z jiného hesla v OSN nebo třeba z Wikipedie. Napadlo mě, zda by se to nedalo zpřehlednit vytvořením šablony, která by fungovala jako kotva pro jednotlivé subjekty. Tato kotva by mohla fungovat buď jako prostá neviditelná zarážka, nebo by mohla obalovat celou příslušnou část, což by umožnilo ji pro příchozího čtenáře třeba automaticky zvýraznit. A má to vůbec smysl se touto věcí zabývat, nebo tu dělám z komára velblouda a práce s tím by převyšovala přínos? --Reaperman (diskuse) 8. 9. 2013, 11:18 (UTC)

Možná si to pletu s něčím jiným, ale myslím, že se to tu již jednou řešilo a přemýšlelo se o rozdělení na více stránek za pomocí rozlišovačů. Závěr si rovněž nepamatuji. Zjevně by nebylo od věci udělat k OSN i nějaké FAQ z věcí, které se už řešily, aby se na to dalo jednoduše odkazovat.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 9. 2013, 12:12 (UTC)
Tu diskusi neznám. Imho by ale umělé dělení hesel nebylo nejvhodnější. Už teď je třeba u některých pojmů, které jsou přímo v Ottovi rozdělené na samostatná hesla, vymýšlet rozlišovače (někdy dost krkolomně), a další rozlišovače by jen přinesly jen další problémy. Nehledě na problémy ve formátu konkrétních hesel. --Reaperman (diskuse) 8. 9. 2013, 18:11 (UTC)
Přemýšlím, jestli tomu rozumím: pokud jde o to, že cswiki má článků víc (každý subjekt jeden), zatímco OSN má jen jeden, tak problém nevidím: na cswiki každý článek odkáže na ten samý zde, zatímco ze zdejšího Otty se v infoboxu v řádce |WIKIPEDIA-DALŠÍ= odkáže na všech tolik a tolik an cswiki. Opačný případ (Otta má článků víc, zatímco cswiki jen jeden souhrný) asi nepřichází v úvahu, ten by se ale dal řešit tak, že na příslušném hesle (příjmení) zde by se udělal rozcestník na jednotlivá Ottova hesla, ze kterých by se pak odkazovalo na jeden a ten samý článek na cswiki. Nebo jsem něco přehlédl? -jkb- 8. 9. 2013, 16:40 (UTC)
Nejde tak o to, že by nešlo odkazovat, ale, že se to s přibývajícími subjekty velmi rychle stává pro čtenáře nepřehledné. Pokud jsou tam subjekty dva, které jsou navíc oba vidět na obrazovce, tak to takový problém není, pokud jich tam je sedm, čtenář je odkázán na pátého, kterého najde až na třetí obrazovce, tak to pro něj bude dost matoucí. Normálně by se to řešilo pomocí nadpisů, které ale vzhledem k formátu Otty nejsou možné/vhodné, tak tu jako náhradu, aby se čtenář rychle dostal tam, kam má, navrhuji použití jinak neviditelné kotvy či přímo zvýraznění příslušné části.
Jiný příklad, kde by se to dalo využít, který mě napadá, jsou státy (třeba Černá Hora), které v tisku vydají klidně na několik desítek stránek, vnitřně jsou členěné na jednotlivé části (historie, vodstvo, kultura, ...), v rámci Otty se na ty jednotlivé části běžně odkazuje, a přitom je to stále jedno heslo, které se, pokud se nepletu, na Wikizdrojích uměle dále nedělí na jednotlivé stránky. --Reaperman (diskuse) 8. 9. 2013, 18:11 (UTC)
Pokud to chápu správně, tak chceš vytvořit nějakou šablonu, která v místě svého vložení vytvoří kotvu, na kterou se pak bude odkazovat stylem [[OSN/Heslo#Rozlišovač]]. Předpokládám, že tvoje schopnosti k tomu dostačují, tak ji založ, použij, napiš dokumentaci a je to. --Milda (diskuse) 8. 9. 2013, 18:39 (UTC)
Znalosti postačují. (^_^) Ale položil jsem otázku jestli to má vůbec smysl, jestli takovou vlastnost postrádá ještě někdo jiný krom mne. A jestli ano, kterou z těch dvou navržených variant použít. Nechci zavádět něco, co by bylo považováno za zbytečnost. --8. 9. 2013, 18:49 (UTC)
Ano, to by bylo bezesporu velmi užitečné. Pokud hledáte ještě někoho, kdo takovou vlastnost postrádá, pak jste ho právě nalezl :-) Chystám se vložit heslo "z Valdštejna". Když pak na heslo odkážu z Wikipedie z hesla Albrecht z Valdštejna, tak to čtenáře zmate, protože Albrecht je zde až x-tý v pořadí na x-té stránce. Uvažoval jsem kvůli tomu o rozdělení hesla na více částí, ale nepřišlo mi to dobré, a teď čtu, že se zde diskutuje totéž. Ta kotva by byla velmi dobré řešení. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 11. 2013, 17:37 (UTC)

Ještě OSN - nenalezená zkratka[editovat]

Dovolím si ještě jeden dotaz - u hesla Parnon (zde) vidím zkratku Bsa., kterou ale nemůžu najít v seznamu zkratek. Špatně koukám nebo tam opravdu není? --Hadonos (diskuse) 9. 9. 2013, 17:58 (UTC)

Není tam. Díval jsem se sem a nevím. Zkuste napsat sem, třeba někdo poradí. --Palu (diskuse) 17. 9. 2013, 21:32 (UTC)

Lounským[editovat]

Našel jsem druhou verzi listu Lounským od Jana Husa. Jakým způsobem ji mohu uložit? --Palu (diskuse) 17. 9. 2013, 01:43 (UTC)

Napadají mě dvě možnosti:
  1. mít zde obě znění s tím, že názvy stránek budou obsahovat vhodný rozlišovač, běžně to bývá v závorce autor nebo „překlad“ + překladatel, v tomto případě by to asi měl být vydavatel nebo zdroj, podobně jako v různých vydáních Tylovy Slečny Lichnické; nebo
  2. rozhodnout se, které znění je autentičtější nebo z věrohodnějšího zdroje, a ponechat zde jen to,
přičemž „nové“ znění je prakticky stejné (srovnejte s [3]) jako ve vydání Husových listů z roku 1891, na které jsem vás upozornil před časem na Diskuse:Lounským, konkrétně mi připadá, že se liší jen ve tvarech „-ť“ (milosť, svornosť, jednomyslnosť) podstatných jmen vzoru kost, přičemž už vícekrát jsem zaznamenal, ža tato úprava (na milost, svornost, jednomyslnost) bývá zcela běžnou redakční úpravou při vydávání starších textů. --Milda (diskuse) 17. 9. 2013, 05:14 (UTC)
DjVu plugin se mi nějak nepodařilo zprovoznit. U stávajícího dokumentu nejsem schopen určit, kdo ho vydal, nebo jestli to není jen přiblížení vydání Husových listů do současné češtiny. U nově nalezeného je to evidentně Bohumil Mareš z Husových listů, ale rok se tam uvádí 1911, tzn. asi třetí vydání (sken). Oproti zdejší verzi se liší v slovosledu a dalších tvarech (první věta: nehodný sluha Boží, věrným občanům v Lounech x sluha Boží nehodný, věřícím občanům Lounským). Přestože nejsem schopen určit vydání zdejší verze, rád bych ji tu nechal také, protože Regiz je považován za věrohodný zdroj, co se týče lounské historie, a je podle mě lepší více variant než méně. Zvolil bych tedy raději první možnost. Jaké ale rozlišovače? U nového dokumentu "Lounským (vyd. Bohumil Mareš 1911)" a u stávajícího? Co třeba "Lounským (vyd. Regiz 1997)"? To ale nemusí být přesné, protože Regiz to mohl někde přejmout. Nebo prostě jen přepsal předchozí vydání do současné češtiny, což bude spíše pravda, jinak by pramen asi uvedl. --Palu (diskuse) 17. 9. 2013, 20:47 (UTC)
Zkuste jim napsat. Třeba se jako bonus dozvíte, jak je to s autorskými právy na upravený text. --Milda (diskuse) 17. 9. 2013, 21:34 (UTC)

[editovat]

Notifications[editovat]

Notifications inform you of new activity that affects you -- and let you take quick action.

(This message is in English, please translate as needed)

Greetings!

Notifications will inform users about new activity that affects them on this wiki in a unified way: for example, this new tool will let you know when you have new talk page messages, edit reverts, mentions or links -- and is designed to augment (rather than replace) the watchlist. The Wikimedia Foundation's editor engagement team developed this tool (code-named 'Echo') earlier this year, to help users contribute more productively to MediaWiki projects.

We're now getting ready to bring Notifications to almost all other Wikimedia sites, and are aiming for a 22 October deployment, as outlined in this release plan. It is important that notifications is translated for all of the languages we serve.

There are three major points of translation needed to be either done or checked:

Please let us know if you have any questions, suggestions or comments about this new tool. For more information, visit this project hub and this help page. Keegan (WMF) (talk) 4. 10. 2013, 18:21 (UTC)

(via the Global message delivery system) (wrong page? You can fix it.)

Speak up about the trademark registration of the Community logo.[editovat]

21000[editovat]

Jestlise nemýlím, tak

N Krátká příručka hornolužické srbštiny/Souhlásky – Sobuzynki; 14:14 . . (+8 859) . . Tchoř

ze 14.10-2013 je stránka 21000 pokud se počítají jen stránky-články, jinak to bylo

N Modul:AutorLink; 01:55 . . (+1 022) . . Danny B.

resp.

N! Zákon 89/2012 Sb.; 23:55 . . (+41) . . YjM

podle toho, jestli se onen Modul počítá či ne. -jkb- 17. 10. 2013, 08:34 (UTC)

Díky, ani jsem nezaregistroval, že už je 21000. Vypadá to na tu hornolužičtinu, počítají se stránky v hlavním jmenném prostoru a autorské stránky, bez přesměrování. Taky obnovíme běžné logo. --Milda (diskuse) 17. 10. 2013, 10:00 (UTC)

Tchořovy souhlásky. Logo jsem obnovil.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 17. 10. 2013, 10:12 (UTC)

Wikisource User Group[editovat]

Náhodně jsem si všiml jednoho oznámení, takže krátce i zde: momentálně se konstituuke m:Wikisource User Group, info viz tam, a viz i průzkum mínění zde. -jkb- 19. 10. 2013, 10:26 (UTC)

Datlové[editovat]

Zdravím. Všiml jsem si, že v příspěvku Datlové nějak zlobí šablona Textinfo. Jan.Kamenicek (diskuse) 25. 10. 2013, 19:33 (UTC)

Kappa[editovat]

Zdravím. Bylo by možné do nabídky znaků pod editačním oknem přidat variantu řeckého písmene kappa, tj. ϰ? Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 11. 2013, 16:24 (UTC)

Wikikonference 2013[editovat]

Ahoj a dobrý den všem, rád bych vás pozval na pátou českou Wikikonferenci, která se uskuteční 30. listopadu 2013 v budově Přírodovědecké fakulty UK na Albertově v Praze (mapa zde). Byl již zveřejněn program - bohatý na nejrůznější přednášky od rána do pozdního odpoledne. Účast je samozřejmě bezplatná, všechny zájemce však prosíme o registraci. Pro mimopražské účastníky je vyhrazena určitá finanční částka k pokrytí přiměřených cestovních nákladů. Děkuji a těším se na setkání s vámi, --Vojtech.dostal (diskuse) 3. 11. 2013, 08:20 (UTC)

Introducting Beta Features[editovat]

(Apologies for writing in English. Please translate if necessary)

We would like to let you know about Beta Features, a new program from the Wikimedia Foundation that lets you try out new features before they are released for everyone.

Think of it as a digital laboratory where community members can preview upcoming software and give feedback to help improve them. This special preference page lets designers and engineers experiment with new features on a broad scale, but in a way that's not disruptive.

Beta Features is now ready for testing on MediaWiki.org. It will also be released on Wikimedia Commons and MetaWiki this Thursday, 7 November. Based on test results, the plan is to release it on all wikis worldwide on 21 November, 2013.

Here are the first features you can test this week:

Would you like to try out Beta Features now? After you log in on MediaWiki.org, a small 'Beta' link will appear next to your 'Preferences'. Click on it to see features you can test, check the ones you want, then click 'Save'. Learn more on the Beta Features page.

After you've tested Beta Features, please let the developers know what you think on this discussion page -- or report any bugs here on Bugzilla. You're also welcome to join this IRC office hours chat on Friday, 8 November at 18:30 UTC.

Beta Features was developed by the Wikimedia Foundation's Design, Multimedia and VisualEditor teams. Along with other developers, they will be adding new features to this experimental program every few weeks. They are very grateful to all the community members who helped create this project — and look forward to many more productive collaborations in the future.

Enjoy, and don't forget to let developers know what you think! Keegan (WMF) (talk) 5. 11. 2013, 19:41 (UTC)

Distributed via Global message delivery (wrong page? Correct it here), 5. 11. 2013, 19:41 (UTC)

Prolnutí kategorií Ottova slovníku s jinými kategoriemi[editovat]

Všiml jsem si, že Milda bez diskuse začal rušit propojení kategorií Ottova slovníku s ostatními kategoriemi, např. Politici v Ottově slovníku naučném jako podkategorii kategorie Politici. Svým způsobem tomu rozumím jako snaze o formální čistotu a tedy formální oddělenost různých stromů. Nerozumím sice, v čem je tato formální čistota výhodná, ale POKUD BY ZDE BYLA KONSENZUÁLNÍ VĚTŠINA, která ho v tom podpoří, tak konkrétně u kategorií typu Politici v OSN by toto oddělení zase tolik škody nenadělalo. Jsou ale případy, kdy je toto propojení velmi praktické. Byl bych velmi silně proti tomu, aby se oddělila např. např. kategorie Astronomie v OSN od kategorie Astronomie. Je podle mne velmi žádoucí, aby čtenář, kterého zajímá, co tu máme k Astronomii, měl vše pohromadě, a aby na vše pohromadě bylo možné odkázat pomocí šablony Wikizdroje z příslušeného článku na Wikipedii. Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 11. 2013, 21:04 (UTC)

On existuje konsenzus pro kategorizaci OSN? Kde? Nepamatuji se, že bych něco takového podpořila. --Lenka64 (diskuse) 8. 11. 2013, 22:24 (UTC)
O tom zde už ale někdy diskuse byla, tuším to přinejmenším, až to najdu, dám link; výsledkem dle mé pátečně noční paměti bylo, že by se propojovat nemělo. Uvidíme. -jkb- 8. 11. 2013, 23:54 (UTC)
@Lenka64. Když se podíváte na diskusi výše, tak postupně jsem uváděl různé důvody, proč je taková kategorizace dobrá, přičemž námitky během diskuse nakonec zcela ustaly. Nakonec se Fext 2x otevřeně zeptal, jestli má někdo něco proti, a nikdo proti nic neměl. Od té doby zde řada dalších lidí hesla OSN kategorizovala (např. Martin Kotačka, Sapfan, Hadonos), a opět se to nesetkalo s odporem. Já jsem nyní po svém návratu po půlroční odmlce také kategorizoval, a opět se nezdálo, že by to někomu vadilo. Ano, domnívám se, že se tomu dá říkat konsensus, jak je popsaný např. na W:WP:konsensus.
Nicméně, moje žádost zněla jinak. Dle mne je vhodné a žádoucí, aby člověk, který v hesle Astronomie na Wikipedii klikne na odkaz, který ho má zavést k původním textům na dané téma na Wikizdrojích, měl tyto původní texty všechny pohromadě, včetně hesel OSN. Wikizdroje rozhodně netrpí příliš velkým provozem, a odkazy z Wikipedie, kam zavítá mnohem víc lidí (a to řádově), jsou pro ně důležité. I já jsem se sem takhle kdysi jako čtenář dostal, a žasl jsem nad tím, jak je zde obtížné vyhledávat věci související s konkrétním tématem. Jako čtenáři mi chyběla možnost jen tak brouzdat astronomickými texty (a jako přispěvatel jsem nechápal, že nemám jak zjistit, co všechno z Ottova slovníku už bylo na téma astronomie zpracované, ale to nesouvisí s diskutovaným propojením). Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 11. 2013, 09:43 (UTC)

"a opět se nezdálo, že by to někomu vadilo"... ono je to spíš tak, že stálí editoři považují kategorizaci za okrajovou věc a zaměřují se na přidávání obsahu. Otázka je, nakolik v podstatě občasná a namátková kategorizace, opravňuje k prohlášení typu " ale POKUD BY ZDE BYLA KONSENZUÁLNÍ VĚTŠINA"... --Lenka64 (diskuse) 9. 11. 2013, 09:55 (UTC)

Nyní si nejsem jistý, jestli jste chtěla vyjádřit názor k problému, nebo se zastat Mildy (což by bylo zbytečné, nebylo to myšleno jako útok na jeho osobu; jako všichni jsem obeznámen s tím, kolik práce za dobu existence WZ udělal).
Dotyčnou část věty jsem si dovolil zdůraznit, protože Milda k rušení propojení přistoupil, přestože výše jsem ho obhajoval, aniž by se (třeba na rozdíl od Fexta) zeptal, takže neměl důvod se domnívat, že se názor změnil. Bylo to ale jen malé zdůraznění, že zatím v dané věci konsensus není. Souhlasím, že v případech, kde propojení dosud zrušil, opravdu nejde o nic důležitého (i když osobně bych i tato propojení zachoval). Vyjádřil jsem ale obavu (možná zbytečnou, Milda se zatím nevyjádřil), aby to nepokračovalo i v případech, kdy to může působit škodu. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 11. 2013, 11:33 (UTC)
Jen si dovolím upozornit, že v diskusi výše jsem deklaroval, že kategorizaci ala Wikipedie budu eliminovat, a nevím o tom, že by proti tomu někdo vystoupil, takže to taky můžu považovat za konsensuálně přijaté řešení. A ještě jednou zopakuji, Wikizdroje jsou knihovna, a tedy se kategorizace má přizpůsobovat této skutečnosti a ne Wikipedii. Značkování hesel z Ottova slovníku naučného příliš neodpovídá zvyklostem s prací s díly (včetně encyklopedických) zde i na velkých cizojazyčých Wikizdrojích. Za uritých podmínek se to dá skousnout. Ale je naprostý nesmysl, když se značky pro Ottu strkají do kategorií, které tematicky vůbec nesouvisí. Jsem si jistý, že na tom tu konsensus nikdy nevznikl. --Reaperman (diskuse) 9. 11. 2013, 12:42 (UTC)
Nemáte pravdu, poté, co jste prohlásil, že kategorizaci budete eliminovat, tak znovu zazněly argumenty, proč je kategorizace dobrá. Takže takové jednání by rozhodně nemělo konsensuální oporu, a to, že jste nic takového nepodnikl, považuji za projev zdravého rozumu.
Nechápu, co chcete říct tím, že Wikizdroje "jsou knihovna". I když pominu spornost tohoto tvrzení, stále mi to neříká vůbec nic o tom, jakými rozličnými způsoby zde umožníme čtenáři přístup k textům. To je jen na nás. Bylo by nesmyslné, kdybych tu třeba začal tvrdit, že knihovny obvykle neshromažďují vystřižené jednotlivé články z novin, a proto bychom měli přebírat buď celá vydání, nebo nic. Samozřejmě že jako každé přirovnání i tohle není úplně přesné, ale jistě chápete, kam mířím. Dělejme věci tak, jak jsou užitečné, ne podle nějakých teoretických konceptů, jak má vypadat "správná knihovna". Už jen tím, že zde máme každé heslo slovníku vložené víceméně samostatně (aniž bychom tu měli celý slovník), se od běžné knihovny dost lišíme. Já jsem řekl jasné argumenty, proč je to volné propojení pro čtenáře a návštěvníka Wikizdrojů výhodné. Do diskuse se nyní i dříve zapojilo poměrně dost lidí, a nikdo nepřinesl jediný příklad toho, v čem by to pro čtenáře bylo nevýhodné. To je ale jediné hledisko, které má podle mne váhu, jestli se považujeme za knihovnu nebo nějaké blíže nespecifikované úložiště dokumentů a fragmentů dokumentů (nebo za něco úplně jiného), je přece jedno. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 11. 2013, 16:38 (UTC)
Žádné argumenty, které by měly opravňovat wikipedistickou kategorizaci nezazněly. V podstatě už se probíral pouze Tchořův návrh na plochou kategorizaci a využívání nástrojů na hledání jejich průniků, a -jkb- představil výsledek své rešerše na de.source, s výsledkem pro kategorizaci spíše záporným. Fext se omezil se svou žádostí pouze na jednu "značku", nikoli celou kategorizaci.
Spornost tvrzení? České Wikizdroje se na hlavní stránce léta prezentují větou „Wikizdroje jsou svobodná knihovna děl nevázaných autorským právem …“, na metě jsou Wikizdroje definovány: „Wikisource is a Wikimedia project to build a library of free texts.“ a tak dále, a tak dále. Tak jakápak spornost? Ad "dělejme věci, jak jsou užitečné" – jenže celá Vaše užitečnost stojí na principu aby to bylo užitečné pro encyklopedii. Wikizdroje nejsou a nebudou encyklopedie. Pro naprostou většinu děl je takové škatulkování nepoužitelné. A když do toho ještě začnete míchat v sebe různé způsoby škatulkování, škatulky na reálně nesouvisejících místech atd., tak vytvoříte akorát binec a ne něco užitečného. Hlavně že bude kam odkazovat z wikipedistického systému. Víceméně tu souhlasím s -jkb- --Reaperman (diskuse) 9. 11. 2013, 19:13 (UTC)
OK, možná není sporný výraz "knihovna", ale to, nakolik tradičně chápat jeho význam. Každopádně i tradiční knihovny mají často knihy tříděny tematicky. Co tradiční knihovny nemají, to je slovník roztrhaný na jednotlivá hesla a noviny roztrhané na jednotlivé články. My to máme, takže nejsme tak úplně tradiční knihovna, a je na nás, jak si to utřídíme. Moje snaha stojí na principu, aby bylo možné snadno hledat. Nejde o to, aby to bylo užitečné pro Wikipedii, ta se bez WZ obejde. Ale Wikipedii ve srovnání s Wikizdroji navštěvují obrovské masy lidí, je v zájmu Wikizdrojů maximálně jim učesat cestu i k jejich dokumentům (zvlášť když z některých se mohou stát i přispěvatelé). "Pořádek", který vyzdvihujete, je toho typu, kdy vše je krásně uklizené, ale člověk se rozhlíží, a nikde nic nevidí. Přesto uznávám, že některá propojení lze chápat jako nadbytečná (v zásadě ta, která už Milda zrušil), a již netrvám na jejich obnovení. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 11. 2013, 00:11 (UTC)
Kdybych se byl včera podíval trochu nahoru, tak jsem to našel. A mám taky dojem, že tam nějaký konsens o zmíněné kategorizace OSN není. Nelze přeci propojovat něco, co propojit nejde. Kategorie zde je nutno zaměřit zejména na typy dokumentů a jejich hodnocení/zařazení, hesla OSN pak dokumenty nejsou, dokumentem je OSN jako takový, obsahující "dobová" a dnes zastaralá hesla, ne hesla encyklopedická. Takže kategorizační strom encyklopedie po vzoru Wikipedie je už na pováženou, a už vůbec - dle mne - nejde oba stromy prolínat. To čtenáře jen zmate. Když se chce dovědět něco o nějakém právním heslu, tak ať se mrkne do Wikipedie, tady, má-li zájem, se pak může podívat, co se o tom kdy psalo v Otovi, což je dobový dokument. Stejně tak nesprávné by bylo kategorizovat jednotlivé části bible (dejme tomu zvěst o Sodomě a Gomoře kategorií "požáry", což v bibli nikdo neočekává). Já se pokouším Jana Kameníčka pochopit, ok, ale my zde přeci nepopisujeme svět (jako ve Wikipedii), ale dokumentujeme, co kdy kdo napsal. To je veliký rozdíl. -jkb- 9. 11. 2013, 17:41 (UTC)
Já vím, že nepopisujeme svět, ale dokumentujeme, co kdy kdo napsal. Takže když se jako čtenář chci podívat, co kdy kdo napsal na téma Astronomie, tak bych to rád snadno na Wikizdrojích našel (je-li to tam uloženo). Proč by dobový dokument na téma astronomie z Otty nemohl být uložen ve stejné kategorii jako dobový dokument na téma astronomie z Národních listů? Vše, co se snažím prosadit, vychází z mých zmatených pocitů, když jsem ještě jako pouhý čtenář na Wikizdroje zavítal poprvé: fakt mě zajímalo, jaké tu jsou dobové dokumenty k některým konkrétním tématům, a nemohl jsem to najít. Je také velmi užitečné, když mohu z Wikipedie odkázat na původní text na Wikizdrojích. Na co ale mám odkázat z hesla Astronomie, když tu máme původních textů o astronomii včetně hesel OSN plno? Je logické odkázat na kategorii Astronomie. Možná by bylo řešením vložit tam šablony dvě: jednu odkazující na kategorii Astronomie, a druhou odkazující na kategorii Astronomie v OSN. Přijde mi to krkolomnější, ale problém to v zásadě také řeší. Pokud by tedy prolnutí kategorií neprošlo (zdále nevidím proč by nemělo), smířil bych se s tímto.
Přesto ale mám jednoduchý dotaz: Patří do kategorie Astronomie článek Venuše z Národních listů? Pokud ano, proč ne článek (heslo) Venuše z Ottova slovníku? Schválně si je přečtěte, ty dokumentu jsou si obsahem tak podobné, že by skoro mohly vyjít obráceně: první v Ottovi a druhý v Národních listech, a nikdo by si toho zas tolik nevšiml. Proč je tedy čtenář nesmí najít ve stejné tematické kategorii? Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 11. 2013, 21:37 (UTC)
Nějak se nám tu nedrží téma vlákna. Začalo to tím, že Milda odstranil několik OSN kategorií z jiných, a najednou jsme postaveni před sugestivní otázku, proč jedno má být v té a té kategorii a druhé ne. Takže jednoduše. K odstraněným kategoriím: Ani Kategorie:Politici v Ottově slovníku naučném s kategorií politiků, ani Kategorie:Ruští autoři v Ottově slovníku naučném s kategorií ruských autorů a konečně ani ta mnou zmiňovaná Kategorie:Literatura v Ottově slovníku naučném s kategorií Literatura obsahově nesouvisí. I kdyby se nakrásně dohodlo, že hesla z Otty se maj prolínat standardním stromem pro texty, zde by to bylo naprosto jasně špatně. Co se týče článku z Národních listů, kdybych se tu měl místo toho občasného přidávání textů věnovat opravdu systematické kategorizaci obsahu, tak ani tento článek by nebyl přímo v kategorii Astronomie (za předpokladu, že by se zde neprosadila Tchořova plně plochá kategorizace). --Reaperman (diskuse) 9. 11. 2013, 22:55 (UTC)
Souvisí to s tím, jestli kategorie Astronomie v OSN může být součástí (podkategorií) kategorie Astronomie. Pokud ano, pak heslo OSN Venuše bude přes tuto podkategorii ve stejné kategorii jako článek NL Venuše, a pro čtenáře je vše pohodlné. Pokud být nesmí, ocitnou se v nesouvisejících kategoriích a čtenář nemá snadnou cestu od jednoho k druhému, přestože jsou tematicky velmi podobné. Poznámka, že do kategorie Astronomie nepatří ani jedno z jmenovaných, pro mne představuje už úplně nepochopitelný extrém. Nerozumím snaze maximálně ztížit čtenáři snadné tematické prohlížení našeho obsahu.
Máte-li tedy pocit, že propojení, která Milda už zrušil, působily více zmatku než užitku, ustupuji a netrvám na jejich obnovení, ostatně už na počátku jsem uznal, že v těchto případech ten užitek takový není. Ale u tematických kategorií je velký. Snad by to mohlo být kompromisní řešení. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 11. 2013, 00:11 (UTC)

Call for comments on draft trademark policy[editovat]

Číslo bulletinu Wikimedium 2013-2[editovat]

Dovolujeme si vás upozornit, že právě dnes na Wikikonferenci vyšlo druhé letošní číslo časopisu Wikimedium. Pokud jste si nemohli na konferenci vyzvednout tištěnou verzi, můžete si stáhnout elektronickou ve formátu PDF ze stránky http://www.wikimedium.cz . Bulletin má tentokrát 16 stránek a mezi hlavní témata patří soutěž Wiki miluje památky, VisualEditor, novinky z Wikimedia ČR a také úvaha o tom, jak může vypadat Wikipedie za 10 let.

Přejeme příjemné počtení!

Bohužel se ve Wikimediu nepíše mnoho o Wikizdrojích, jelikož na nabídku ze září na této stránce nikdo nereagoval. O spolupráci ale máme dále zájem a teď tu tedy prosíme o jakoukoli zpětnou vazbu, proč Vás naše výzva nezaujala apod. Děkujeme za odpovědi. --Okino (diskuse) 30. 11. 2013, 19:27 (UTC)

Osobně pochybuji o dopadu a vlivu Wikimedia, takže nepovažuji přispívání za příliš účelné.--Tchoř (diskuse) 1. 12. 2013, 00:30 (UTC)

Obrázky na Commons a URAA[editovat]

Na Commons vyvstal v poslední době problém kvůli dohodě Uruguay Round Agreements Act (URAA), která zjednodušeně říká něco v tom smyslu, že u všech prací, které podléhaly ve své zemi copyrightu v době, kdy dohoda vstoupila v platnost (1. ledna 1996), bude v USA tento copyright obnoven, a to bez ohledu na to, jestli v zemi původu již tento copyright mezitím vypršel nebo nikoliv. Ustanovení se týká prací zveřejněných mimo USA po 1. lednu 1923. V důsledku toho dochází na Commons k mazání souborů, které nové politice nevyhovují.

K dané problematice jsem zaslal dotaz na WMF, kde jsem se mimo ptal, zda se to týká i jiných projektů, které svůj obsah ukládají na americké servery. Obdržel jsem následující odpověď:

As explained in our Terms of Use (https://wikimediafoundation.org/wiki/Terms_of_Use), the Wikimedia Foundation and the projects we host are subject to US law; this applies to all projects, regardless of language. The legal team was consulted earlier this year about the URAA and its impact on the projects. Our statement is posted here: https://meta.wikimedia.org/wiki/Legal_and_Community_Advocacy/URAA_Statement We encourage communities to read the statement and review content on their own projects in accordance with copyright policies and taking into account their own exemption doctrine policies. (Commons, of course, does not have one and is not entitled to, in accordance with the Board resolution: https://wikimediafoundation.org/wiki/EDP.)

Z této odpovědi podle mne vyplývá, že Commons sice takové soubory mazat musí, ovšem jednotlivé jazykové projekty to mají jen zvážit a zachovat se mj. i podle své vlastní doktríny. Je-li to tak, nebylo by lepší nahrávat obrázky publikované po roce 1923 sem na Wikizdroje a současně stáhnout sem také soubory, které již na Commons jsou, ale hrozí jim smazání? Četl jsem, že např. na en.wiki z tohoto důvodu označují ohrožené soubory Keep local, aby je někdo v dobré vůli nenahrál na Commons, kde by následně byly smazány. Více třeba diskuse Commons:Commons talk:URAA-restored copyrights. Jan.Kamenicek (diskuse) 2. 12. 2013, 21:01 (UTC)

Na německé wiki jsou dnes snad už tisíce fotek s nálepkou "nenahrávat na Commons". -jkb- 2. 12. 2013, 23:10 (UTC)
Přičemž, čtu to ještě jednou, nahrávat je lokálně zde na Wikizdrojích nikomu nic moc nepřinese - využít je lze asi jen na cswiki, tam by se pak musely nahrát. -jkb- 2. 12. 2013, 23:12 (UTC)
Kdyby se nahrály na cs.wiki, šly by pak použít u dokumentů na Wikizdrojích? Viz např. obrázky u článku Anthropologické vyšetření ostatků sv. Václava. --Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 12. 2013, 06:16 (UTC)
Aha, už mi došlo, v čem jsme se asi nepochopili. Já jsem nemyslel nahrávat sem všechno, co by na Commons mohli smazat, ale pouze soubory, které tady využíváme. Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 12. 2013, 06:51 (UTC)
Jo, pro zdejší potřebu je nutno nahrát zde; ovšem k tomu se musí vždy vyjádřit někdo znalý českých autorskoprávních zákonů, tady já vypadávám ze hry :-) -jkb- 3. 12. 2013, 15:41 (UTC)
Aby nevznikla nejaka zbytecna panika, v dane datum (1. ledna 1996) platilo v USA mj. 75 let od publikace a 50 let od smrti autora, tedy min vsechno s licenci PD old 70 je bez problemu. Mozny problem by se tedy mohl tykat minima del zde (mozna prakticky zadneho). --Jklamo (diskuse) 28. 12. 2013, 17:57 (UTC)
Nikoliv, mýlíte se. Co platilo v dané datum v USA, je nyní úplně jedno. Pokud 1.1.1996 platil copyright v zemi původu, byl v USA obnoven, a to i v případě, že předtím tam dílo bylo považováno za public domain. Praxe na Commons je teď taková, že bez problému jsou nyní pouze díla na která se nevztahuje copyright v jejich zemi A SOUČASNĚ byla zveřejněna nejméně před 90 lety, tj. před rokem 1923, ostatní se mažou hned, jak je někdo navrhne ke smazání. Takže ohrožen je např. tento soubor z článku Svatováclavský sborník na památku 1000. výročí smrti knížete Václava svatého, I. díl/Anthropologické vyšetření ostatků sv. Václava, zveřejněného roku 1934. Pro vyhovující díla mají nyní dokonce speciální šablony PD-1923 a PD-anon-1923. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 12. 2013, 20:31 (UTC)
Já osobně nejsem v této oblasti žádný odborník, ale jestli je rozhodující právní stav k 1. 1. 1996 a pro díla, která k tomuto datu nebyla v zemi původu chráněna, copyright v USA obnoven nebyl, tak bychom tu imho neměli mít žádné zásadní problémy. Pokud se nepletu, tak k 1. 1. 1996 u nás platil zákon č. 35/1965 Sb. (s nějakými novelizacemi), který dobu vypršení autorských práv stanovil na 50 let po smrti autora. K příslušnému datu u nás tedy byla volná všechna díla, jejichž autor zemřel do roku 1945 včetně, což jsou momentálně všechna původně česká díla, která splňují podmínku PD-old-70. Problémy by tedy pro Wikizdroje měly nastat až v roce 2017. --Reaperman (diskuse) 28. 12. 2013, 22:05 (UTC)
Jinak, co se týče lokálních výjimek (EDP), tak tyto musí být v souladu nejen s naším autorským zákonem, ale taktéž americkým právem. Jinými slovy, cokoli dotčeného bychom chtěli nahrát lokálně, musíme napasovat na americké Fair Use (či něco podobného). Jen nevím, jestli je tu někdo, kdo se v americkém právu vyzná natolik, aby si troufnul se v tom šťourat. --Reaperman (diskuse) 28. 12. 2013, 22:17 (UTC)
Aha, tak to je zajímavý postřeh, díky. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 12. 2013, 22:30 (UTC)

Důsledky URAA pro texty na českých Wikizdrojích[editovat]

Ještě jednou jsem se nad problematikou URAA zamyslel, porozhlédnul se, co se o ní už na wiki napsalo, a myslím, že je na místě shrnout si důsledky, které z ní plynou pro texty na českých Wikizdrojích (pro obrázky platí obdobně s určitými výjimkami, ale to je spíš záležitost pro Commons):

  • texty na českých Wikizdrojích by měly být v souladu jak s českým tak americkým právem; otázku, zda lze na texty na Wikizdrojích vztahovat americké Fair Use, případně v jakém rozsahu, bych přenechal povolanějším osobám;
  • pro původní díla českých autorů, kteří zemřeli do roku 1945, by mělo platit, co jsem napsal výše, tedy, že pod URAA nespadají a lze s nimi zacházet jako doposud;
  • pro překlady děl zahraničních nebo i původní díla českých autorů vydaných v zahraničí, je třeba posoudit, zda k rozhodnému datu byla chráněná v zemi původu, či nikoli (například Rakousko už v roce 1996 mělo 70letou dobu ochrany, u Francie je to dokonce trochu složitější, ostatní státy viz [4])
    • v případě, že ano, je třeba zjistit, zda byla vydána před rokem 1923, s takovými by se zacházelo jako doposud; díla vydaná od roku 1923 by potom měla být smazána až do doby uplynutí copyrightu v USA;
    • v případě, že chráněna nebyla, zacházelo by se s nimi jako doposud;
  • u děl českých autorů, kteří zemřeli roku 1946 a později (pro české Wikizdroje tedy relevantní až od roku 2017) bude třeba zároveň posuzovat, kdy bylo příslušné dílo vydáno, protože se na něj bude vztahovat americká ochrana 95 let od vydání (například Eduard Bass zemřel v říjnu 1946, jeho dílo Klabzubova jedenáctka bude možné na české Wikizdroje umístit již v roce 2017, neboť jej autor stihl vydat ještě v roce 1922, a tedy se na něj URAA nevztahuje, naproti tomu Cirkus Humberto vyšel až v roce 1941, a jeho ochrana v USA, pokud mezitím nedojde k nějakým právním změnám, uplyne v roce 2036).

K výše uvedenému, které by mělo pokrýt naprostou většinu případů, samozřejmě existuje celá řada výjimek (například díla vydaná posmrtně), které je ale třeba řešit individuálně. Každopádně prosím, aby to, co jsem napsal, bylo bráno jako laický pohled, a nikoli jako autoritativní právní analýzu, tedy si vyhrazuji možnost, že jsem se dopustil nějakých nepřesností. --Reaperman (diskuse) 29. 12. 2013, 15:45 (UTC)

Wikidata[editovat]

Jelikož mají být 13. ledna být propojeny Wikizdroje s Wikidaty, je možné se zapojit do diskuse, jak toto propojení nejlépe realizovat, jak propojit s ostatními projekty a další. Zájemci o diskusi se mohou zapojit na d:Wikidata:Wikisource. JAn Dudík (diskuse) 10. 12. 2013, 13:06 (UTC)

Na ten bordel s prominutím jsem dost zvědav. -jkb- 10. 12. 2013, 14:30 (UTC)
Prominutí neuděleno. Myslím, že je škoda takto šmahem zavrhovat něco, co ještě ani nedostalo šanci začít. A odrazovat tak možné spolupracovníky, jejichž přispění by mohlo napomoci, aby to dopadlo jinak než veřejným domem.--Shlomo (diskuse) 14. 12. 2013, 20:02 (UTC)

Projevy politiků[editovat]

Začaly nám tu přibývat různé projevy politiků uváděné pod licencí PD manifesto, kterou český autorský zákon nezná – je to jakási obezlička v situacích, kdy si myslíme, že by dílo na Wikizdrojích být mohlo, ačkoliv konkrétní zákonné důvody pro vyloučení z autorskoprávní ochrany (úřední dílo, uplynutí lhůty ochrany apod.) nenastaly.

Od května 2006 platná verze autorského zákona přitom veřejné projevy neuvádí výslovně jako typ děl vyloučených z ochrany ve veřejném zájmu, ale ve svém §34 písm. (úřední a zpravodajská licence) zmiňuje, že politický projev lze zveřejnit „v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno“. Wikizdroje přitom nejsou zpravodajským severem, dle mého názoru má dění na tomto projektu – shromažďování volně šířitelných děl – velmi blízko k onomu „užití v souboru“.

Na druhou stranu zde máme vyjádření právní kanceláře (viz Diskuse:Dva tisíce slov a Diskuse:Několik vět), které zveřejnění pod úřední a zpravodajskou licencí schvaluje (osobně bych je považoval víc za dílo vyloučené z ochrany ve veřejném zájmu, když za jeho schvalování a šíření bylo v období nesvobody mnoho lidí perzekvováno, viz například zdůvodnění na Diskuse:Zvací dopis), ale otázka je, do jaké míry byl zohledněn nezpravodajský charakter tohoto projektu a zda například i zveřejnění všech novoročních projevů Václava Klause (který každoročně soubory svých projevů vydával knižně) by také bylo v rámci „informativního účelu“.

Uvítám další názory na toto téma. --Milda (diskuse) 26. 12. 2013, 18:20 (UTC)

Nejsem schopen říct, jestli lze politické projevy považovat za vyloučené z ochrany, ale ať už je to jakkoli, nehraje dle mne roli, zda jsme server zpravodajský nebo jiný. Za prvé v dnešní době se hranice mezi zpravodajstvím, různými revuemi, blogy, zábavně-informačními, encyklopedickými, či vzdělávacími servery atp. stírají a jejich funkce se mnohdy prolínají, přičemž nikde není definováno, co vlastně je zpravodajský server. Za druhé by mi přišlo divné, kdyby Wikizprávy projev převzít mohly a Wikizdroje nikoliv. Buď to chráněno je, nebo není. Pokud bych se přesto mýlil, pak bych navrhoval jednoduchý přesun na Wikizprávy. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2013, 19:21 (UTC)



Tato stránka byla archivována a neměla by být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.