Datlové

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Datlové
Autor: Dle Wagnera napsal Josef Beran Novopacký
Zdroj: Kytice. Almanah pro mládež česko-slovanskou. Praha: Fr. A. Urbánek, 1878. s. 114–116.
Licence: PD old 70

Jako mezi lidmi, tak i mezi ptáky nalézáme rozdíly. Jsouť ptáčkové chudí i bohatí, vznešení i prostí, pyšní a skromní, králové a knížata i řemeslníci. Jestřáb a sokol, opatřeni jsouce křivými, silnými zobáky a ostrými drápy, vznášejí se vysoko v povětří a bystrým zrakem svým číhají s nedohledné výše na kořist. Jeřáb a volavka, jsouce dobrými rybáři, putují k rybníkům, aby lovili ryby.

Vlašťovka koná práci zednickou, stavíc si z bláta pevné hnízdo, a v hlubokém, tmavém lese bydlí pilný drvoštěp a obratný tesař, jemuž říkají datel. Datlové jsou nejužitečnějšími ptáky našich lesů a zasluhují, aby co nejvíce se jich šetřilo. V Evropě žije osm druhů datlů a všichni živí se stejným řemeslem. U nás znám jest datel černý, jenž jméno své dostal od svého černého kabátce. Sameček nosí červenou čepičku a zdržuje se po celý rok nejraději v lesích jehličnatých. Často vyskytá se u nás datel zelený čili žluna zelená, asi 31 cm. dlouhý pták se světlozeleným hřbetem a červeným temenem. Nejmenší mezi datly jest datel malý, asi 15 cm. dlouhý, jenž zdržuje se nejraději v ovocných zahradách. Porůznu vyskytuje se u nás datel bělohřbetý, jejž dle bílého temene snadno lze poznati.

Všickni bratří datlové žijí zcela chudě a prostě.

Na stole svém nemívají nikdy nic pečeného ani vařeného, neboť jedinou potravou jejich jsou brouci a larvy. Touto stravou spokojí se ve všední dni i ve svátek a pojídají hmyz syrový. Při tom jsou zdrávi a veseli a vždy v dobré míře. Ráno sotva začne svitati, již s chutí spěchají do práce. Datel nejraději pracuje v hustém, tmavém lese, kde jsou staré a silné stromy.

Dříve než dá se do práce, prohlíží si pozorně stromy v řadě stojící a na stromě nejpříhodnějším začne šplhati. Datel ve šplhání jest mistrem, při čemž výborně slouží mu čtyry prsty, ostrými drápy opatřené, z nichž dva obráceny jsou ku předu a dva v zad. Ocas jeho jest krátký, ale péra v něm tuhá, tvrdá a pružná. Ocas slouží mu za stoličku, na níž chvílemi odpočívá, šplhaje hbitě po kůře stromu. Rovný, napřed zašpičatělý zobák jeho podobá se klínu, jakého obyčejně drvoštěpové užívají štípajíce dříví. Klínovitým tím zobákem tluče datel silně do kůry i dřeva stromu a vyhání z pod kůry škodný hmyz, jejž dlouhým, háčkovitým jazykem vytahuje. Dřevokazů bývá často na jediném stromě mnoho set, a známo jest, jak veliké škody způsobuje v lesích našich na př. kůrovec, jehož největším nepřítelem jest datel. Jestliže v lesích v čas nezarazí se rozplemeňování dřevokazů, hynou stromy očividně. Jakmile dřevokazi na stromě počnou hlodati, usychají větve stromu, poupata vadnou, strom jest bez listí a bez květu a stojí zde smutně jak pahejl. Štěpař a lesník nespozoruje často dřevokazů dříve, až když strom začne schnouti a umírati, a pak bývá již pozdě. Proto velikým dobrodincem lesů jest datel. Bystré oko jeho vypátrá hned škodlivý hmyz na stromě; silným zobem vyhání brouky z pod kůry, a červy chytře vytahuje a hned je sežere.

Když byl datel do stromu dosti podlabal, ustane někdy na chvíli v práci, avšak nikoli aby si odpočinul nebo pozahálel. Šplhá hbitě na protější straně stromu, aby schytal zde všecky broučky, kteří mu sem utekli. Veškeré ústrojí těla datlova jest způsobu jeho života zcela přiměřeno. Dlouhý a tenký jazyk jest tvrdý, oblý, špičatý, ostrý a drsný jak pilník. Tím napichuje červy pod korou se zdržující a vytahuje je, aby si na nich pochutnal.

V zimě arci této masité potravy nemá a jest se mu ohlížeti po jiné krmi. Obyčejně hledá v lesích bukvic a lískových oříšků, a nenajde-li těch, živí se semenem z jedlových šišek.

Díry a důlky, datlem ve stromě vydlabané, slouží často menším ptákům za obydlí. Sýkory, špačkové a sinice staví si v děrách, datlem vytesaných, hnízda a upravují si tam pohodlné příbytky. Datel koná jiným ptáčkům při obydlí práci tesařskou, avšak i o svůj příbytek pečlivě se stará a na místě vhodném si jej upravuje. Z jara vyhledá si samička příhodný strom, vydlabe do něho šikmo díru, pěkně ji vysoustruhuje a vyhladí a čistý příbyteček upraví. Datel jest při stavbě svého obydlí velmi opatrný. Třísky, jichž dlabáním kolem stromu nadělá, odnese kus od stromu, aby nikdo nepozoroval, kde hnízdí a kde má ukrytá svá vajíčka. Do hnízda nanosí si měkkých tříštěk nebo červotočiny, a samička snese zde pěkná, bílá vajíčka. Co nejpečlivěji stará se datel o svá mláďata a nosí jim pilně do hnízda rozličnou potravu.