Lounským

Údaje o textu
Titulek:	Lounským
Autor:	Jan Hus
Krátký popis:	List Lounským občanům.
Zdroj:	http://www.vejr.cz/regiz/archiv/historie/lounskym.html
Vydáno:	okolo 1410
Licence:	PD old 70

Mistr Jan Hus, nehodný sluha Boží, věrným občanům v Lounech, milost a pokoj Pána našeho Ježíše Krista. Třeba jsem vás, nejmilejší, nespatřil očima vnějšíma, nýbrž jen vnitřníma, doslýchám přece o vaší pevné víře a lásce k Bohu a jeho evangeliu, jak vás sám Spasitel sjednotil u víře, pokoji, lásce a poslouchání slova Božího, takže vaše svornost a jednomyslnost má přede všemi ostatními obcemi království Českého přední místo v mém srdci. Zapřísahám vás tudíž, najdražší, třebas jsem vám podle tváře neznám, ale věrný v Bohu pro vaši spásu, milujte se vespolek, stůjte v jednotě a nedejte se ničím mezi sebou rozdvojiti. Neboť ona jednota, kteráž spočívá na pravé víře, zachová vás k Boží spáše. Bůh pak dopřejž vám navzájem skrze své milosrdenství, abyste mohli zdárně přemáhati tělo, svět a ďábla.

Dbejte toho, nejmilejší, a buďte pamětlivi, aby mezi vámi nepovstával rozkol, zrada, nenávist, hněv a podobně. Je-li u vás nějaký nesnášenlivec a šiřitel rozbrojů, toho mezi sebou bratrsky napomeňte. Před soudem neveďte rozepří, neboť tím vzniká pro obě strany veliká škoda na duši, na těle a na statcích. Snažte se raději bojovati proti bezpráví, které se páše na Bohu, nežli proti tomu, které se děje vám. V tom, bohužel, celý svět chybuje, protože lidé spíš usilují mstíti vlastní bezpráví než to, které se páše na Bohu. Tuto cestu upravuje Antikrist a pěkně ji dláždí, především pro nás, kněží, kteříž chceme, aby lidská ustanovení byla přesněji zachovávána než slovo Boží. Hle, ten kněz, mnich nebo prelát smilní nebo cizoloží a jeho zločin zůstane bez trestu, jestliže pak něčemu učí podle své vůle, chce, aby se to zachovávalo s pohrůžkou klatby. Podobně světská moc: urazí-li kdo Boha, netrestají ho, leč řekne-li jim kdo: „Páni konšelé, odsoudili jste mne neprávem“, což se dosti často stává, tu ho mečem ztrestají, protože prý obviňuje soudce z nespravedlnosti.

Já však doufám v Pána, že vás toho zlého zbaví, abyste spíše jeho zákona ostříhali, než ustanovení lidských. Budete-li toho dbáti, nikdo vám nebude moci uškoditi. Pročež, nejmilejší, mějte zřetel k tomu, co je věčné a co nikdy nezhyne. Jest zajisté dvojí možnost: zatracení, neb život věčný. Zatracení – toť věčný oheň, temnota, nesmírná muka a ustavičné smažení s ďábly. Život věčný – toť dokonalá radost a světlo, místo, kde není bolesti ani trápení, jen obcování s Bohem samým a jeho anděly. Jakož dí svatý Pavel: „Čeho oko nevídalo, ani ucho neslýchalo, ani na srdce lidské“ – lidské, rozumějž tu v plném slova smyslu – „nevstoupilo, co připravil Bůh těm, kteříž jej milují“. Budeme tudíž blaženi, až okusíme oné blaženosti, v níž bude dokonalá láska. Tam pak spatříme, kdo je vyobcován z církve, zavržen a proklet, tam vyjdou na jevo všechny hříchy, které se teď skrývají v lidském srdci, tam dojdeme takové radosti a potěšení, jichž nikdy neztratíme. A vytrpíme-li zde něco pro Krista, budeme blaženi. Vždyť křížem a trápením jako zlato ohněm nás zkouší ten Mistr, jenž stvořil celý svět z ničeho. Setrváme-li v dobrém až do konce, budeme blaženi.

Nejmilejší! Mějte na paměti, že se svět řítí k horšímu, že smrt stojí přede dveřmi a my že se zakrátko máme odtud odebrati. Proto žijte především zbožně a svatě varujíce se hříchů. Potom usilujte o to, co je nebeského. A posléze milujte Boha z celého srdce a důvěřujte v něho, že vás pro zásluhy Ježíše Krista okrášlí ve své slávě a učiní z vás podílníky svého království… Amen.

Jan Hus