Vytvořil jsem nové experimentální udělátko Úzký obsah stránky, které zužuje vlastní obsah stránek dokumentů. Je to jen experimentální rychlovka určená k testování použitelnosti takového řešení, takže neočekávám, že bude fungovat všude a bezchybně. Zatím funguje pouze ve stránkách obsahujících {{Textinfo}}.
Prosím, zapněte si jej a reportujte mi případné problémy či nedostatky, eventuálně nápady na vylepšení. Díky.
Zpozoroval jsem, že na stránce Nábožná píseň o svatém Antonínu Paduánském, kde je píseň o mnoha slokách v tabulce o třech sloupcích, ji toto udělátko zbytečně háže až pod infobox, ačkoliv pro ten by na mém širokoúhlém displeji byla spousta místa. Navíc jak je infobox podrobný a tedy dlouhý, vypadá to při otevření stránky tak, jako by tam žádný text ani nebyl – a čtenáře ani nemusí napadnout rolovat dolů. Co s tím, jak takovou píšeň prezentovat – jako dlouhou nudli? Takto předtím vešla hezky na jednu obrazovku. Zajímavé také je, že se stránka překreslila až při novém uložení – a to už tu to udělátko funguje víc než rok – tím spíše bylo pro mne těžké spojitost s ním objevit a tím menší je zřejmě jeho okamžitý efekt, protože mnoho stránek zřejmě zůstává dlouhé měsíce v cachi bez překreslení. --Blahma (diskuse) 3. 6. 2017, 11:21 (UTC)[odpovědět]
@Blahma: Aniž bych tím předjímal rozhodnutí, zda sazba do tří sloupců je v tomto případě dobrý nápad, předělal jsem alespoň sloupcování tabulkou na sloupcování stylopisem. Problém s odsunutím to ovšem nevyřešilo. Asi by pomohlo omezení na dva sloupce, což lze nyní provést jednoduchou úpravou stylopisu. Nebo sloupcování zrušit úplně a nechat zobrazovat "jako nudli" (PPPPPP), což by byl IMHO lepší nápad. A je třeba počítat s tím, že problém odsunutí se znovu objeví, jestliže někdo najde a doplní k písničce noty.--Shlomo (diskuse) 4. 6. 2017, 06:47 (UTC)[odpovědět]
Jen pro upřesnění, to udělátko tu ve skutečnosti funguje až od 21. března tohoto roku (pokud jsi ho neměl zapnuté dobrovolně sám už dřív), takže pro případnou časovou lokaci vlivu na zobrazení je třeba to vzít v potaz. Jinak (serverová) cache na to nemá vliv - ta cachuje výsledné HTML, a to se podle všeho nezměnilo, vlastní vykreslení je záležitost prohlížeče, potažmo jeho cache (eventuálně viz moji poznámku o změně v MW níže). — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)16. 6. 2017, 13:40 (UTC)[odpovědět]
Nevím, jestli to mělo vliv na výše uvedené, každopádně nedávno byla pozměněna MediaWiki tak, že to mělo vliv na chování tohoto udělátka. Nyní jsem jej patřičně upravil, takže by se mělo chovat zase jako původně. Pokud přesto objevíte někde nějaké "divné" zobrazení, dejte mi, prosím, vědět. Díky. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)16. 6. 2017, 13:26 (UTC)[odpovědět]
Box Autorinfo se snaží vytvářet odkaz do databáze NK i v případě, že daná osoba tam žádný záznam nemá a dotyčný parametr SeznamNK je nevyplněný. Viz např. Autor:Mořic Kráčmer. Prosím o opravu.
Výše uvedený autor sice nemá žádný záznam v NK, má však záznam např. ve Vědecké knihovně v Olomouci (identifikační číslo jk01062702). Možná by v takovém případě mohlo být možné odkázat na záznam i v jiné knihovně než v NK. --Jan.Kamenicek (diskuse) 21. 5. 2016, 21:02 (UTC)[odpovědět]
Podle mne je to dobrý nápad. Tento problém už je vyřešený na Wikipedii, kde se proklikem otvírá seznam ze souborného katalogu SKC. Na Wikizdrojích bychom zřejmě dosáhli téhož výsledku, pokud by se {{SeznamNK}} změnil na:
{{#if:{{{1|}}}|[[Soubor:Nuvola apps bookcase.svg|20x20px|link=w:Národní knihovna České republiky]] [http://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau={{{1}}}+or+wkw={{{1}}}&func=find-c&local_base=skc Seznam děl v katalogu SKC]}}<noinclude>
[[Kategorie:Šablony:Odkazy|{{PAGENAME}}]]
</noinclude>
Obávám se, že mnoho běžných uživatelů seznam neznámých zkratek různých databází spíš zmate, proto bych se mírně přikláněl k tomu, aby se otevřel rovnou seznam děl v SKC. Jan.Kamenicek (diskuse) 22. 5. 2016, 20:51 (UTC)[odpovědět]
Prozatím jsem alespoň opravil bug, na který upozornil zahajitel této diskuse, než se odklonila k jinému tématu. Pro autora Autor:Mořic Kráčmer sice výsledky stále nejsou ideální, ale alespoň je již možné zobrazení odkazu do NKP potlačit zadáním prázdného parametru |SeznamNK= (což dosud nešlo...) Samozřejmě tím nehodlám předjímat výsledek debaty o tom, na které katalagy odkud a jak odkazovat ;) --Shlomo (diskuse) 31. 5. 2016, 15:18 (UTC)[odpovědět]
To není zase, to je pořád ještě ;) Moje úprava jen umožnila potlačení zobrazení odkazu na NK zadáním prázdného parametru |SeznamNK=; ovšem to potlačení na příslušné autorské stránce dosud jaksi nikdo neproved'...--Shlomo (diskuse) 24. 7. 2017, 14:04 (UTC)[odpovědět]
Aha. Tímto způsobem ovšem lze "opravit" pouze infoboxy, kde víme, že ten odkaz nefunguje. Nebylo by nějaké řešení, které by to opravilo ve všech infoboxech? To znamená, že by infobox generoval odkaz pouze v případě, že tam daný parametr je uveden, a v případě, že tam parametr vůbec není, tak by nevytvářel ani žádný odkaz? --Jan.Kamenicek (diskuse) 24. 7. 2017, 14:16 (UTC)[odpovědět]
V principu ano, ale přišli bychom o možnost využívat autoritní kód z Wikidat jako implicitní. Což by bylo IMHO škoda. Za lepší řešení považuji odkazovat na SKC nebo AUT, kde by každý existující kód měl vrátit smysluplné výsledky.--Shlomo (diskuse) 24. 7. 2017, 14:49 (UTC)[odpovědět]
Jestli to správně chápu, tak by smysluplné výsledky vrátil "každý existující kód", ovšem pokud by náš autor neměl žádný kód přidělen v žádném z uvedených katalogů, tak bychom byli zase tam, kde předtím. Takový případ sice asi nenastane moc často, ale nastat může, viz např. Autor:Josef I.. Nebylo by technicky možné, aby infobox na katalog odkazoval jen v případě, že kód je uveden buď na Wikidatech nebo aspoň lokálně, a pokud není nikde uveden, tak by odkaz vůbec nezobrazil?
Ale přesně tak to teď je. Šablona se snaží použít kód zadaný lokálně. Najde-li ho, použije ho. Najde-li lokálně zadaný prázdný parametr, nezobrazí nic. Nenajde-li lokálně vůbec žádný parametr, podívá se na Wikidata. Pokud na Wikidatech najde kód, použije ho, pokud ne, nezobrazí nic.
Josef I. se zobrazuje, protože má na Wikidatech zadaný autoritní kód NKČR. Pokud odkaz vytvořený z tohoto kódu nasměrujeme do autoritní databáze nebo do souborného katalogu, dostaneme i pro Josefa I. smysluplné výsledky.
Také souhlasím s odkazem na SKC (souhrnný katalog). Je to tak ve Wikipedii a pro čtenáře je to užitečnější výsledek s více výstupy. --Sapfan (diskuse) 26. 7. 2017, 18:13 (UTC)[odpovědět]
Stahoval jste někdo nějakou knihu z krameria v poslední době? Jaká to byla zkušenost? Když jsem dříve zkoušel, tak to bylo u vícestránkových dokumentů/knih obtížné, protože kramerius dovoloval jen generovat pdf o 20 stránkách zároveň. Je to stále tak nebo již lze (zatím jsem nepřišel nato jak) knihy stahovat vcelku a jednoduše? --Wesaliusd|p2. 12. 2016, 07:45 (UTC)[odpovědět]
Všiml jsem si až teď, že na en.wikisource mají (už několik let) jmenný prostor Translation (114), určený pro překlady publikovaných cizojazyčných děl vytvářené komunitou Wikisource (viz naše Wikizdroje:Co jsou Wikizdroje#Překlady). Nikde jinde jsem si ho dosud nevšiml, ale myslím, že je to dobrý nápad. Z hlediska editorů se jedná o odlišný typ práce: u digitalizace publikovaných děl se snažíme o co nejpřesnější obsahovou shodu s originálem a veškerá „tvorba“ se omezuje na otázky formátování a přípustné míry oprav gramatických a tiskových chyb. U překladů je míra tvůrčího vkladu editorů-překladatelů výrazně vyšší a lze spíše očekávat i názorové různice o správném porozumění originálu či vhodnosti zvoleného překladu. Lze tedy očekávat i podíl většího počtu editorů na tvorbě překladu (což může značně komplikovat vyplňování parametru "PŘELOŽIL=" v Textinfo boxu).
I z hlediska čtenářů je na místě tyto dva typy dokumentů rozlišit: V případě převzatých děl je verze na Wikizdrojích odvozená od jiné (=„původnější“) verze a tento nedostatek původnosti kompenzuje (v lepším případě) nějakou přidanou hodnotou v jiné oblasti (dostupnost, převod do znakové podoby, prolinkování apod.). V případě zde přeložených děl jsou samy Wikizdroje primárním zdrojem a jakýkoli případný jiný výskyt textu na webu či mimo něj by se měl na Wikizdroje a jejich editory přímo či nepřímo odkazovat.
Nestálo by za to zavést to tu taky? Stránek, kterých by se to týkalo, sice zatím není až tak moc, ale nějaké už jsou; a potenciál je velký, volných děl nevyšedších v překladu je hodně ;) --Shlomo (diskuse) 21. 12. 2016, 21:51 (UTC)[odpovědět]
OK. Za prvé, pro mne je to taky novinka, a osobně bych přeladům asi čas nevěnoval, to je ale individuální rozhodnutí každého. Dosud jsme tu občas, nechci to dokumentovat, sem tam něco sami přeložili a dali to jako PD. Pokud se tu ale začnou editoři zabývat překlady kontinuálně, tak říkajíc často 0 více než náhodně (i když zprvu ne profesionálně), tak bych rád, aby mi někdo odpověděl na otázku, že Wikisource = Wikizdroje neslouží zveřejňování vlssdtních děl, kdy překlad svou častostí se stává dílem. Jak to řeší na en.source? Zdravím, -jkb-25. 1. 2017, 00:27 (UTC)[odpovědět]
Překlad je sice samostatné dílo, nikoli však původní (=originální), nýbrž odvozené; co jsem našel, tak zpravidla je řeč o tom, že "Wikizdroje neslouží ke zveřejňování originálních textů" apod. Obvykle navíc s poznámkou, že překlady přípustné jsou.
Ohledně en.wikisource: en:Help:Introduction to editing Wikisource uvádí Editing Wikisource is mainly about creating and correcting new texts. (Vytučnění doplněno mnou.) Dále pak ve en:Wikisource:Translations#Wikisource original translations najdeme Wikisource also allows users to create original translations and add them to the library. This allows for the translation of texts that have never before been translated into English and for new, complementary translations that may improve on existing versions in some way. Dále se tam zavádí pravidlo "maximálně jeden wikipřeklad k jednomu původnímu dílu" a požadavek zřetelného odlišení wiki-překladů od jinde publikovaných překladů (jehož součástí je právě i umístění v samostatném jmenném prostoru).--Shlomo (diskuse) 25. 1. 2017, 08:03 (UTC)[odpovědět]
K en:Wikisource:Translations#Wikisource original translations - ta delší pasáž o překladech se tam objevuje až v červnu 2013 [1], do té doby tam bylo jen něco o užití poznámky "translator = wikisource" (což je zvykem i zde, pokud se jedná o anotace ap.); viz i en:Wikisource:WikiProject Translation. Jde mi nahoře ale o něco jiného. Originální dílo je něco jiněho než vlastní dílo, a obé tu dosavad nemělo co dělat: originální znamená, že to dusud nikde nevyšlo a nepřichází tedy v úvahu. Vlastní dílo je pak něco, co já jako překladatel vytvořil, i když originál už někdo vyšel - překlad ale ne, a více méně je to tedy taky jistý original, viz např. očividnou praxi na en.source, kde překladatel má práva a pozici autora (pokud jsem tomu v rychlosti porozuměl). A navíc dělám si tu reklamu na sebe sama (pokud se to stane jednou, tak jistě ještě ne, ale...). Takže: ? -jkb-25. 1. 2017, 12:07 (UTC)[odpovědět]
Teď si nejsem jist, nakolik vám (ne)rozumím. Dílo může být (1) vlastní nebo cizí, (2) původní nebo odvozené, (3) publikované nebo nepublikované, (4) chráněné nebo volné. První a poslední kriterium nehraje z hlediska přípustnosti na Wikizdrojích žádnou roli. Resp. hraje roli jen v otázce, zda je podmínkou udělení licence a kdo by tu licenci měl udělovat. Ohledně zbytku máme stanoveno, že na Wikizdroje patří pouze díla publikovaná a z nepublikováných pouze ta, která jsou odvozená (formou překladu) od jiných děl publikovaných. Překladatel má k vytvořenému překladu samozřejmě autorská práva, ale pro uveřejnění na WZ je musí "uvolnit", takže ve výsledku je na tom téměř stejně, jako autor, jehož práva "vypršela". Reklama - jako že si překladatel dělá reklamu na své překladatelské schopnosti? Nu ano, všichni si svým způsobem děláme "reklamu": někdo na korektorské schopnosti, někdo na manažerské, někdo na programátorské. Až bude někdo chtít zadarmo s něčím pomoci, určitě se na nás obrátí ;) Ale vážně: tento "reklamní potenciál" se asi dost dobře nedá eliminovat. A pokud to nepřekáží projektu, tak pro to ani nevidím důvod.
Připravil jsem návrhy na autory měsíce do konce kalendářního roku, chybí mi pouze červnový. Ne že by mě nikdo nenapadl, naopak mám dva kandidáty s půlkulatým (nebo snad tříčtvrtěkulatým ;)) výročím (heydrichiáda...:'( ), a nemohu se mezi nimi rozhodnout:
Autor:Vladislav Vančura - jako literát jistě významný; problém vidím v tom, že z jeho rozsáhlého díla skoro nic nemáme zpracováno. Nad čím se u Kraszewského dá při troše dobré vůle přimhouřit oko, je u tuzemského velikána přece jen trochu ostuda.
Autor:Bohumil Baxa - obecně sice méně známý, než předchozí kandidát, ale ve svém oboru rovněž významný autor. A na jeho stránce přece jen občas probleskne modrý odkaz, i když stěžejní díla žel zůstávají v červeném.
Už je tomu rok a půl co správce -jkb- zablokoval kolegu Auvajse do odvolání za, cituji "rozvracení projektu, přenášení konfliktů z projektu do projektu, ofenzivní trolling a provokace,". Proběhla k tomu diskuse, žádost o komentář a správci byly požádáni o jeho odblokování. K ničemu však nedošlo a kolega Auvajs zůstává zablokován.
Proto se chci zepatat, jestli rok a půl po udělení bloku hrozí komunitě a projektu nějaká hrozba ze strany Auvajse, aby musel být zablokován?--Juandev (diskuse) 26. 1. 2017, 10:35 (UTC)[odpovědět]
Začal jsem opravovat licenční údaje u článků přeložených z Encyclopædia Britannica a zadával jsem místo PD old 70 (u článků neznámého autora použít nelze…) PD 1923. Až dodatečně jsem si všiml, že tato "licence" je zde vyčleněna pro díla, publikovaná před rokem 1923 mimo USA, která jsou tím pádem autorsky volná v USA, nikoli však z tohoto titulu v ČR a nelze je na Wikizdroje bez dalšího umístit. Což mi jaksi nedává smysl: k čemu je nám tu licence, kterou z definice nelze nikdy použít? A naopak, jak "licencovat" díla publikovaná před rokem 1923 v USA, která jsou autorsky volná jak v USA, tak v ČR (§ 107 odst. 4 AZ) a na Wikizdroje je umístit lze? Navrhuji tedy předefinovat onu licenci tak, aby se vztahovala na díla vydaná před r. 1923 ve Spojených státech, což by jednak dalo existenci šablony smysl, jednak by ji sladilo s korespondující šablonou c:Template:PD-1923 na Commons.--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 13:27 (UTC)
P.S. Koukám, že už se to probíralo v Diskuse:Židovská encyklopedie/Čechy a v Diskuse k Wikizdrojům:Licence. S výsledkem, že by se to mělo řešit...--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 18:02 (UTC)[odpovědět]
Nechápu: "předefinovat onu licenci tak, aby se vztahovala na díla vydaná před r. 1923 ve Spojených státech" - ? Taková definice nepřináleží Wikizdrojům. Využít lze ale toho, co stojí zde, tedy že lze taková díla publikovat na Oldwikisource. Proto jsem ji tam také přeložil. -jkb-8. 2. 2017, 22:38 (UTC)[odpovědět]
Jelikož jde o značku používanou na českých Wikizdrojích, tak její definice samozřejmě přísluší Wikizdrojům. Žádná zákonná definice značky "PD 1923" neexistuje, takže je na nás, co si dohodnem, že bude znamenat. A jelikož tu žádné texty pod licencí "PD 1923" v současném významu nemáme (a ani nemůžeme mít, protože PD 1923 je aktuálně definována jako licence pro české Wikizdroje nepoužitelná), předpokládám, že se nic nestane, když popis licence pozměníme na: Dílo bylo poprvé zveřejněno mimona území USA před 1. lednem 1923 a je tedy podle autorského zákona USA volným dílem. Podle zákonů jiných zemí, zejm. podle§ 107 odst. 4 autorského zákona České republiky, však volným dílem není a nemůže proto být v českých Wikizdrojích zveřejněno. A začneme ji používat.
Pokud je to moc složité, můžeme ponechat značku "PD 1923" v současném významu a pro díla publikovaná před r. 1923 vytvořit jinou značku, třeba "PD US 1923", jak před 2½ lety navrhoval Jan.Kamenicek.--Shlomo (diskuse) 8. 2. 2017, 23:32 (UTC)[odpovědět]
OK, četl jsem to ještě jednou, ovšem (nejsem "licenčním juristou") nejsem si jist, zda-li nám to pomůže. Ona licence Template:PD-US-1923-abroad/CS na oldwikisource byla po diskusích (které momentálně nenajdu) vytvořena tuším skutečně z PD-1923 a sice jen pro potřeby Oldwikisource, a sice pomocí argumentace, že např. české texty, publikované na Oldwikisource spadají přesto pod jurisdikci USA, protože tam spadá i Oldwikisource samotná, a tím pádem nejsou české zákony nikterak tangovány, i když čtenáři budou očividně pocházet z Česka; původní licence PD-1923 by nepomohla, protože oldwikisource texty v angličtině, spadající pod zákony USA, nepublikuje. Dívám se ale na ty původní licence en:wikisource:Template:PD-1923 a commons:Template:PD-1923 a nepřipadá mi, že by se daly aplikovat - v obou stojí omezení "is in the public domain in the United States... It may be copyrighted outside the U.S." (en.source) resp. "musí být volné jak ve Spojených státech, tak i v zemi původu. Pokud se nejedná o americké dílo, musí být uveden další popisek licence, který uvádí autorskoprávní status v zemi původu" (commons). Takže ta licence jako taková uvolňuje díla automaticky očividně jen pro USA, pokud je namáme licencována ještě dodatečně nejakým "českým PD". Takže bych rád věděl, kde dělám chybu. -jkb-9. 2. 2017, 15:18 (UTC)[odpovědět]
Prozatím odhlédněmež od odlišné úpravy v 9th districtu, i když si nejsem jist, zda je to správné, pokud teď nadace sídli v Kalifornii...
Jediné skutečné právní omezení na projektech nadace je, že publikované materiály musí být volné podle práva USA. To podle všeho splňují všechny texty publikované před rokem 1923, nezávisle na tom, kde, kým a v jakém jazyce byly publikovány, kdo je autorem a zda, popřípadě kdy, již zemřel nebo snad ještě žije. Tohoto minimálního standardu se, pokud to dobře chápu, drží oldwikisource a může tím pádem zveřejnit i díla, která jsou podle českého AZ stále autorsky chráněná, ale v USA již volná. Například díla Ludvíka Kuby, vydaná v 80. letech XIX. stol., ale v ČR stále ještě autorsky chráněná. Pro tato díla používá oldwikisource značku PD-US-1923-abroad, byla-li vydána v zahraničí. Pokud byla vydána v USA, jsou - jestli to dobře chápu - pro oldwikisource mimo záběr projektu a jejich licencování neřeší.
Jednotlivé projekty si mohou stanovit přísnější pravidla a posuzovat volnost díla nejen podle amerického práva, ale také podle dalších kritérií. Takto postupuje např. commons, kde se vyžaduje volnost díla v USA + v zemi původu díla. Pro díla vydaná mimo USA se tedy používají dvě "licenční" značky, popřípadě jedna kombinovaná. U děl publikovaných v USA stačí doložit PD pro USA.
Česká Wikisource se posuzováním PD podle amerického práva v podstatě nezabývá (byť by asi měla...) a autorskoprávní otázky řeší pouze podle českého autorského zákona. Dosud to žádné praktické problémy nezpůsobovalo, protože do r. 2016 bylo děl volných podle českého a chráněných podle amerického práva minimum. V důsledku toho tu značky pro označování autorskoprávního statusu díla v USA chybí. Existují pouze značky "PD US" a "PD 1923" pro specifické případy, které navíc technicky není kam umístit, má-li být dílo současně označeno i značkou popisující český autorskoprávní status.
Aplikováno na otázku, od které se tato diskuse odvinula, tedy jak to je 11. vydáním Britannicy, vydaným v New Yorku 1910-11. Oldwikisource se jí nezabývá (anglické dílo publikované v USA). Na Commons ji lze uvést pod značkou PD-1923, jelikož země původu = USA. S českými Wikisource je to složitější. Podle českého autorského práva volná je, jelikož autoři nejsou čeští občané a v zemi doba ochrany autorských práv skončila (§ 107 odst. 4 AZ). Na Wikisource není ovšem nadefinována žádná vhodná značka ani pro "americké" uvolnění, ani pro "český" § 107 (který by se měl stejně toho amerického PD nějkým způsobem dovolávat). Takže nepotřebujeme než nějakou značku, kterou bude možno pro popis tohoto statusu použít.--Shlomo (diskuse) 9. 2. 2017, 18:26 (UTC)[odpovědět]
Můžeme tu diskusi posunout směrem k nějakému konkrétnímu závěru? Jsou nějaké námitky proti změně významu značky "PD 1923", aby označovala díla publikovaná v USA před r. 1923 (a tím pádem volná podle českého autorského práva)?--Shlomo (diskuse) 22. 2. 2017, 12:33 (UTC)[odpovědět]
Četl jsem to zatím jen zběžně, takže na vlastní problematiku zatím nemám názor, ale reaguji na tento poslední dotaz: Změna významu značky (ale i zavedení nové s případnou nutností změny (některých) těch stávajících) s sebou obnáší i nutnost kontroly všech stránek s touto značkou. Bez této kontroly (a případných úprav) by kterákoliv změna přinesla jen chaos. Takže otázka je nasnadě: Kdo a jak to provede? K problematice jako takové - zkuste kontaktovat právní poradnu WMČR, od toho je. Eventuálně se stran nutnosti dodržování práva toho kterého státu na projektech WMF zeptat právního oddělení WMF. (Pamatuji si totiž, že dříve se lidem a do médií říkalo, že je třeba dodržovat právo tří zemí (což v konečném důsledku může být jediná) - USA coby provozovatele + země, z níž pochází citované dílo / použitý zdroj + země, z níž je informace vkládána, takže to možná není tak jednoduché.) — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)27. 2. 2017, 05:56 (UTC)[odpovědět]
Kontrola všech stránek s touto značkou je v tomto případě zřejmě poměrně jednoduchá, jelikož celá Britannica 1911 odpovídá navrženému znění. Naopak je třeba dokončit převod u dalších článků z Britannicy (a dalších amerických zdrojů), které dosud mají uvedeno nevyhovující PD old 70.
Dotaz na právní poradnu WMČR považuji v této konkrétní záležitosti za zbytečný, protože zde nejde o otázku právní, ale organizační. To, co zde řešíme, není, zda jsou tato díla volná, ale jak na tomto projektu technicky označovat důvod, proč je považujeme za volná.
Jinak k té "třízemní" kontrole: Díla odpovídající navrženému znění jsou autorsky volná jak podle práva USA, tak podle práva země původu (=USA), tak i podle práva ČR (§ 107 odst. 4 AZ). Ověřování právního stavu v zemích odkud je informace vkládána je IMHO technicky nerealizovatelné (a pokud vím na žádném projektu WM nerealizované), jelikož neexistuje možnost, jak zjistit, z které země který (přihlášený) uživatel editoval. Masivní zapojení checkuserů pro určení jurisdikce u každé jednotlivé editace asi není dobrý nápad…--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 08:44 (UTC)[odpovědět]
Jen krátce, více méně už jsem se zmínil, tak jak to bylo diskutováno při zavedení šablony na Oldwikisource: české texty na českých wikizdrojích jsou určeny čtenárům v Česku a spadají z pohledu WMF (mimo jiné i) pod autorský zákon Česka (a otázkou právní to tedy je); českých textů na Oldwikisource, a o tento konstrukt tehdy šlo, se to netýká, protože Oldwikisource je vícejazyčný projekt bez výlučných čtenářů nějaké konkrétní země, tedy spadají jen pod jurisdikci USA, čímž je možno dovolat se licence PD-US-1923 (a právě toto na Wikizdrojích nejde). (Jiná věc je projekt Wikilivres.ca, kde platí jednoduše PD-old-50, kde ale existují v důsledku úmrtí jednoho kolegy problémy s přístupem k databázi.) -jkb-27. 2. 2017, 12:26 (UTC)[odpovědět]
O otázku právní by šlo, pokud bychom si potřebovali vyjasnit, zda texty z Encycopedia Britannica 1911 jsou či nejsou v režimu českého autorského zákona volným dílem. To ale - pokud je mi známo - nikdo nezpochybňuje. Nebo snad ano?--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 13:28 (UTC)[odpovědět]
V právních otázkách na projektech WMF je pro mne primárně podstatné stanovisko právního oddělení WMF, sekundárně právní poradny WMČR případně výklad osloveného právníka. Spekulace uživatelů jsou (mi) v těchto záležitostech zcela jedno. Změnu z PD old 70 na PD 1923 nepovažuji za organizační otázku do doby, než některý z akceptovatelných zdrojů potvrdí (ideálně taxativně pro každé dotčené dílo), že je to v pořádku. Ad země vkládání: nakolik si vzpomínám, tak tam šlo spíše o něco ve smyslu "neporušujte zákony své (resp. vkladatelské) země" - např. někde může být nelegální psát (resp. jakkoliv šířit informace) o tom kterém tématu apod. Ale to už je mimo záběr této debaty. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)27. 2. 2017, 17:52 (UTC)[odpovědět]
OK, na co je tedy podle vás potřeba se těch právníků zeptat, aby vaše obavy byly rozptýleny? A pokud vaše obavy rozptýleny z nějakého důvodu nebudou, jak naložíme s články z Encyclopaedia Britannica 1911, Jewish Encyclopaedia 1906 a dalšími, které sice jsou PD, ale žádnou z existujících "licenčních značek" na ně nejde použít? (srv. Diskuse:Židovská encyklopedie/Čechy)--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 19:04 (UTC)[odpovědět]
Ani já si nevšiml, že by někdo zpochybňoval EB jako volné dílo, doufám, že jsem nikoho nepřehlédl. O EB ale ani tak nemluvím jasko spíš o problematice, popsané ve zcela prvním odstavci tohoto threadu (Shlomo 8. 2. 2017, 18:02 UTC). Tam se přimlouváte za „předefinování“ této licence, aby dostala smysl (a poukazujete na příslušnou licenci na Commons c:Template:PD-1923. Zdejší „licence“ PD 1923 přitom vlaastně ani není normální licencí, jako spíše poukazem na to, že pro taková díla zde volnou licenci nemáme, a je dále odkazem na projekt Oldwikisource (viz Šablona:1923, o to asi jde), kde tato díla jako volná platí; mimochodem, ona licence na Commons vznikla jako obdobný konstrukt jako na Oldwikisource, viz můj příspěvek nahoře 27. 2. 2017, 12:26 (UTC) - Commons je stejně jako Oldwikisource projektem pro více jazyků a platí tam so samé, z hlediska WMF. (Mimochodem, tyto konstrukty byly svého času s WMF projednány a schváleny, jak jinak. -jkb-27. 2. 2017, 18:07 (UTC)[odpovědět]
Je mi celkem jedno, zda bude upraven text "licenční" značky PD 1923, nebo zda bude vytvořena nová značka. Je mi také celkem jedno, zda se ta případná nová značka bude jmenovat PD US 1923 nebo § 107 IV AZ, nebo třeba SVRBÍ MĚ POD PRAVOU LOPATKOU POŠKRÁBEJTE MĚ TAM. Byť se domnívám, že první dvě varianty by byly o něco vhodnější, ale netrvám na nich. Ale myslím si, že pokud máme jasno v tom, že díla publikovaná v USA před r. 1923 jsou pro potřeby českých Wikizdrojů považována za volná díla, tak bychom měli mít nadefinován nějaký způsob, jak to v článku (potažmo v šabloně {{Textinfo}}) označit.--Shlomo (diskuse) 27. 2. 2017, 19:04 (UTC)[odpovědět]
Aby se to urychlilo: jakákoli značka s 1923 bude asi iritující. Řešit by se to dalo značkou jako „PD 107 (4)“ (či obdobně), kde se nejedná o licenci ani o poukaz na cizí (zde US) autorské zákony, ale o poukaz na text českého autorského zákona, který uvolňuje podobné texty všeobecně (a ne tedy pouze vzhledem k USA), pokud splňují podmínky odst. 4 paragrafu 107 AZ. Je to tedy vnitřní poukaz Wikizdrojů. -jkb-28. 2. 2017, 09:24 (UTC)[odpovědět]
Ok, takže můžeme se dohodnout na zavedení značky PD 107 (4) s popisem „Dílo je podle § 107 odst. 4 AZ v ČR volným dílem, protože se jedná o dílo cizince, jehož doba ochrany majetkových autorských práv v zemi původu již vypršela.“?--Shlomo (diskuse) 1. 3. 2017, 09:04 (UTC)[odpovědět]
Ano, vím, že uplynul [necelý!] týden, ale bývá slušností předem uvést plánovaný termín uzavření diskuse a přechodu k akci, aby se podle toho ti, kteří jsou časově vytížení, mohli zařídit. Pak by nemohly padat námitky proti aktivitě, protože termín byl známý dopředu. Jenže tady nebyl. A vzhledem k tomu, že zde nedocházelo k žádné újmě (dílo je PD tak jako tak), tak už tuplem nebyl důvod spěchat. Mně se nelíbí ta značka. Čísly (s výjimkou 1923) odkazujeme na stáří dokumentu. Když jsem to zahlédl na Posledních změnách, říkal jsem si, který zákon definuje tak zajímavé číslo jako 107 let. Ta čtyřka v závorce je pak zmatečnost názvu jen umocňuje. Název by měl vystihovat důvod (cf. "old", "anon", "ineligible", "traditional", "manifesto", "gov", potažmo ISO kód země označující tamní úřední dílo). Důvodem PD není paragraf (který se nota bene může kdykoliv změnit, pročež je k trvalému označování nevhodný coby nestabilní), ale to, co je v něm obsažené. Tj. zkratka by měla být něco na způsob PD home ev. PD origin ("v domovské zemi je volné", "v zemi původu je volné" - netvrdím, že nutně takto, dávám příklad, kudy by mělo hledání názvu směřovat). Osobně je mi PD origin zatím nejbližší. Diskuse na toto téma potrvá nejméně do středy 22. března (což je 14 dní, které s přihlédnutím ke zdejší aktivitě považuji na rozdíl od týdne jako vhodnější lhůtu) (pro právnické nípaly: uvedením prostého data se vždy rozumí celý den, tj. konec ve 24:00). — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)8. 3. 2017, 10:23 (UTC)[odpovědět]
Od zahájení diskuse uplynul [necelý] měsíc, během něhož jste s žádným konkrétním konstruktivním návrhem nepřišel a na dotazy neodpovídal. Od vašeho příslibu popřemýšlet o vhodném názvu pro značku uplynulo přitom již 963 dní. Vaší předchozí, podstatně zásadnější reformě licenčních a "licenčních" značek v r. 2012 pokud vím žádná diskuse nepředcházela, tím méně s předem uvedeným plánovaným termínem uzavření. Nemějte mi tedy za zlé, že vašemu poučování o tom, co je slušností při přechodu od diskuse k akci, nepřikládám mnoho váhy.
Ohledně vašich návrhů: Jak jsem uvedl výše, je mi v podstatě jedno, jak se ta značka bude jmenovat, jde mi spíše o to, aby nějaká byla. Takže oba vaše návrhy považuji za použitelné a klidně z nich jeden vyberte. Požadujete-li k tomu dodatečných 14 dní, ani s tím nemám problém a do 22. března 2017 gregoriánského kalendáře 24:00 středoevropského zimního času se dalších změn značek zdržím.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2017, 11:53 (UTC)[odpovědět]
P.S. Čísla ve značkách odkazují na stáří dokumentu pouze ve třech případech z dvanácti. Takže záměr byl možná dobrý, ale ostatním uživatelům nemusí být bez doprovodného komentáře patrný.--Shlomo (diskuse) 8. 3. 2017, 11:53 (UTC)[odpovědět]
První odstavec se tradičně nese ve skrytě útočném a manipulativním duchu plném logických klamů, směšuje nesouvisející, odvádí od tématu, atd. Bylo by přínosné, kdybyste se takovýchto neproduktivních a nekonstruktivních komentářů zdržel, neboť jen zbytečně zhoršují atmosféru a rozmělňují diskusi. Děkuji. Takže v kostce: "s návrhem nepřišel a na dotazy neodpovídal" - zdůvodnění je v první větě mého příspěvku: "ti, kteří jsou časově vytížení". Kolik času uplynulo od začátku diskuse je irelevantní, důležité je, kolik uplynulo od konkrétního návrhu na konkrétní akci. Žádná "zásadní reforma licenčních značek" neproběhla, pouze kosmetické úpravy, kdy byly odstraněny sémanticky nevhodně použité spojovníky a sjednoceno značkování úředních děl (která nemusejí být vždy nutně vládní, tj. označování s pomocí "gov" v názvu bylo zavádějící a matoucí. Diskutováno to s tehdejšími aktivními uživateli bylo, dokonce již nějakou dobu před tím, než došlo k vlastnímu provedení. A 963 dní? Popřemýšlel jsem, na nic jsem tehdy - vzhledem k absenci dalších informací, které v diskusi výše naopak zazněly - nepřišel, a nikdo nic neurgoval - takže co to má společného s diskusí o bezmála tři roky později, která obsahuje mnohem více potřebných informací? Já těch 14 dní nijak nevyžaduji, bude-li již před nimi dostatečně jasný konsenzus (= vyjádří se signifikantní většina nenáhodných uživatelů). Ta lhůta je proto, aby se s tím zase nečekalo, až se vyjádří, protože to by mohlo být také donekonečna. Poměrné zastoupení číselných značek z celku je irelevantní. Důležité je, že 100 % z nich nějakým způsobem odkazuje na stáří dokumentu (3 počtem let, 1 uvedením roku), ale žádná neodkazuje na nějaký paragraf nebo kterýkoliv další možný význam. Zbytku toho PS moc nerozumím - doprovodným komentářem přeci je "old" nebo "anon", takže to srozumitelné je. (Jinak já bych osobně vypustil to 70 u anon jako nadbytečné (potažmo nestabilní - kdo ví, kam se bude ubírat autorské právo), ale v rámci těch kosmetických úprav licenčních značek jsem to nedělal, neboť to už by byl skutečný zásah do značky, který by mohl změnit její vnímání, ale to je na jinou debatu.) — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)8. 3. 2017, 15:32 (UTC)[odpovědět]
Byv ppár dní na karnevalu v Basileji nemohl jsem dřív. Ten nápad (návrh) "PD 107 (4)" jsem si vytáhl z rukávu jako onoho králíka, abych vůbec něco měl, a vůbec na tom netrvám. Vcelku bych pak rád řekl, že už ta alternativa PD origin by se mi asi zamlouvala dost víc. -jkb-8. 3. 2017, 18:42 (UTC)[odpovědět]
Hi! In Ukrainian Wikisources we translated CIA document about resettlement people of Torysky (Prešovský kraj) in Ukraine in 1947 year. It could be interesting for your community also. Links: document on Storage, translated text (in web commentaries its Index contains also corrected English original and formatting) Artem.komisarenko (diskuse) 12. 2. 2017, 16:21 (UTC)[odpovědět]
Před časem jsem vytvořil nové experimentální udělátko Úzký obsah stránky, které zužuje vlastní obsah stránek dokumentů. Na začátku tohoto roku jsem jej po změně podmínek změnil na jinou variantu. Ta - zdá se - funguje, jak má, ale přesto bych uvítal feedback od dalších aktivních uživatelů - podle statistik jej totiž mají zapnuté jen dva další aktivní uživatelé kromě mě. Prosím tedy, zapněte si jej a reportujte mi (nezapomeňte uvést použitý browser a OS včetně verzí) případné problémy či nedostatky, eventuálně nápady na vylepšení. Díky. Zároveň bych jej zapnul jako výchozí (protože logicky je čtení užšího obsahu příjemnější) s tím, že komu to nebude vyhovovat, si jej může vypnout.
Navrhuji zrušit šablonu {{Hlavní článek}}. V drtivé většině případů, kde je vložena, se o podobný efekt vyčlenění "hlavního článku" stará jeho zařazení pomocí řadicího klíče začínajícího mezerou, čímž se objeví jako první v kategorii. Zbylé případy jsou buď nesprávný řadicí klíč příslušného hlavního článku nebo nevhodné použití šablony.
Diskutovat možno do 25. března, pak bude šablona odstraněna a smazána. V případě signifikantního konsenzu před koncem lhůty může být akce provedena dříve.
No, založit kategorii + přidat hlavní článek do Wikidat mi přijde rozhodně přímočařejší, než založit kategorii + přidat šablonu, která duplikuje jasnou věc + spustit robota (nebo o to někde žádat, nebo čekat, až se některý periodický dostaví) a čekat, až to přenese do Wikidat. Nehledě na to, že v případě autorů, kteří mají svoji stránku v alespoň jedné Wikipedii, už u příslušné kategorie ten hlavní článek ve Wikidatech zanesený stejně bude. Plus zmiňovaná technická omezení, navíc ty šablony nemusejí na každém projektu fungovat stejně. Jakkoliv jsem zastánce strukturovaných dat, nemyslím, že je vhodné podřizovat projekty Wikidatům, má to být přesně naopak - Wikidata jim mají sloužit, k čemuž byla stvořena. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)13. 3. 2017, 10:04 (UTC)[odpovědět]
Navrhuji zrušit šablonu {{Více}}. V drtivé většině případů, kde je vložena, duplikuje odkaz v {{Autorinfo}}, ev. {{Textinfo}}. Kromě toho je ještě meziprojektově unifikovaná {{Wikipedie}} a koneckonců i (automatický) odkaz v sekci "Na jiných projektech" v levém menu. Zbylé případy jsou stránky některou ze zmíněných navigací postrádající, kde je beztak potřeba ji doplnit.
Diskutovat možno do 26. března, pak bude šablona odstraněna a smazána. V případě signifikantního konsenzu před koncem lhůty může být akce provedena dříve.
A jaký má smysl trojitá nebo dokonce čtverná externí navigace na to samé místo? Jaký smysl má neoznačený, vždy nutně manuálně vkládaný, odkaz, o němž si neznalý může myslet, že vede na některou další stránku zde na Wikizdrojích, ač vede jinam? (A jinak již drahnou dobu je v dlouhodobém plánu předělat záhlaví autorských stránek na více strukturované, pročež i automatizovatelné - v tomto směru nás předběhli např. Francouzi a byť tamní layout a design není v plánu, principy ano.) — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)12. 3. 2017, 12:08 (UTC)[odpovědět]
Ad vicenásobná navigace) Pro mě jsou to různé kontexy té stránky a je mi to příjemné. Pokud to tam nebude, svět se nezboří.
Ad manuální vkládání) Jsem pro předělání na automatické vkládání základních informací o autorovi.
Máme zde řadu děl s nevyplněným autorem. Mnoho z nich jsou díla úřední. Asi by bylo vhodné stanovit nějaký systém, jak vyznačovat u tohoto typu děl autorství.
Zatím jsem při rychlém procházení vypozoroval tři typy úředních děl:
podepsán jednotlivec
podepsáno více lidí
nepodepsán nikdo
U prvního typu bych řekl, že jde dotyčného podepsaného zároveň prohlásit i za autora (výjimka mne zatím žádná nenapadla).
U druhého a třetího typu mne zatím nenapadá, jak s tím naložit. V druhém jde typicky o zákony či smlouvy, kde jsou podepsáni představitelé země / zemí / stran, což je i případ některých děl ze třetího typu.
Pokud má parametr AUTOR označovat autorství ve smyslu § 5 AZ (= osoba, která dílo vytvořila), pak bych u právních aktů podpis(y) s autorstvím vůbec nespojoval, bez ohledu na jejich počet. Smyslem podpisu u tohoto typu dokumentů není označit autora textu, ale vyjádřit souhlas podepsaného s jeho obsahem, významem, potvrzení správnosti údajů v něm uvedených, vůli způsobit právní následky v něm popsané apod.. Sice nelze vyloučit, že ministr, podepsaný pod vyhláškou, je současně i jejím autorem či spoluautorem, ale nelze na to spoléhat a už vůbec ne to dovozovat z jeho podpisu.--Shlomo (diskuse) 13. 3. 2017, 14:27 (UTC)[odpovědět]
Tak já vycházel z děl typu projevy prezidentů, Úřední zpráva o vině a odsouzení Hoffmannově, nebo třeba Benešových dekretů (tam je jako autor uveden "president republiky"). Proto jsem psal, že mne nenapadla žádná výjimka, kde by zjevně autorem byl někdo jiný, než kdo je tam podepsaný. (Jistě by šlo polemizovat o tom, nakolik si (zvláště předrevoluční) prezidenti píší své projevy sami, či nakolik byl Beneš autorem přesného znění svých dekretů, ale nemyslím, že by nás taková polemika posunula k řešení potřeby doplnit autora tam, kde chybí.) — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)13. 3. 2017, 14:42 (UTC)[odpovědět]
Ano, já se vyjádřil pouze k právním aktům jakožto jedné skupině děl - do které patří z vašeho prvního příspěvku zákony a smlouvy, z druhého pak ony Benešovy (nebo i jiné) dekrety. A ohledně Benešových dekretů se domnívám, že uvádět jako autora "prezidenta republiky" je z výše uvedených důvodů poněkud nešťastné. Přinejmenším ne ve významu, v jakém termín "autor/autorství" používá AZ.
Jako obecné řešení mě napadá: tam, kde jsme schopni rozeznat a doložit, kdo je autorem, autora uvádět; tam, kde autora neznáme, ho neuvádět. A tam, kde je autorství sporné, to vhodným způsobem označit.
O skutečném autorství prezidentských projevů, případně oné "úřední zprávy" zapracované do reportáže můžeme sice pochybovat, ale myslím, že na ně lze použít zákonnou doměnku autorství podle § 6 AZ a že z této doměnky můžeme vycházet i v infoboxech, nevíme-li o ničem, co by ji zpochybňovalo.--Shlomo (diskuse) 13. 3. 2017, 15:51 (UTC)[odpovědět]
Hmm, tak teď jste to pěkně zamotal, že už se v tom vůbec nevyznám. :-/ Takže za mne jednoduše: Je mi celkem jedno, kdo bude označen za autora, každopádně neuvádět autora (ve smyslu nevyplnění položky) nelze - vždy je potřeba uvést reálného autora nebo něco, co osvětlí, proč tam konkrétní reálný autor není uveden, pro kteréž případy by bylo vhodné mít nadefinován(y) prefabrikovaný/é text(y) (asi via šablony). A protože mi je jedno autorství jako takové, resp. podle čeho se určuje - to nechť si vyřeší povolanější -, tak další můj případný komentář bude nejspíš až ohledně formulací těch prefabrikovaných textů v případě neuvedení reálného autora. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)13. 3. 2017, 16:02 (UTC)[odpovědět]
Není mi jasno, jaké bude řešení. Začíná to už tím, že ne vždy je možno autora zjistit, i když ten dokument přednesl / podepsal kupř. prezident: kdo mu ho strčil do ruky, kdo to formuloval? Ten prezident je v mnoha případech jen médium (to bude platit dokonce i o benešových dekretech, viz výše). Pokud tedy vždy potřebujem mít autora, tak v těch sporných případech bude asi nutno najít nějakou formulaci všeobecnou ("kolektiv", "úřad", u zákonů pak např. "parlament", ..., "anonym" nejde, je rezervováno pro jiné případy), smířím se s vcelku mnoha nápady, mé nápady nejsou zcela šťastné, čím míň tím líp. -jkb-14. 3. 2017, 12:17 (UTC)[odpovědět]
Nemyslím si, že je nezbytné, aby parametr AUTOR byl vždy vyplněn. A naopak si myslím, že je lépe, když zůstane nevyplněn, než aby byl vyplněn údajem nesprávným nebo vycucaným z prstu. Stejně jako není třeba uvádět parametr VYDÁNO, neznáme-li vydavatelské údaje, parametr PŘELOŽIL, neznáme-li překladatele, atd.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 14:18 (UTC)[odpovědět]
Jistěže je to nezbytné. Srovnejte to s Commons a multimédii tam uloženými. Multimédia bez uvedeného autora jsou mazána. Navíc to naráží na problém, který jsem se kdysi snažil řešit u wikislovníkových ohýbacích šablon - u prázdné kolonky není jasné, zda znamená "neexistuje", "není známo" nebo jen "nebylo vloženo". — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)14. 3. 2017, 14:41 (UTC)[odpovědět]
Multimédia bez uvedeného autora tam zůstávají 10 i více let a např. šablona c:Template:Book uvádí (na rozdíl od šablony c:Template:Information) parametr AUTOR jako nepovinný, takže s tou nezbytností to asi ani na Commons nebude tak žhavé. Navíc jsou české Wikizdroje autonomní projekt a postupy obvyklými na Commons nejsou vázány. Nevyplněný parametr znamená jedině "nebylo vloženo", dovozovat z něj cokoli víc by znamenalo hrát si na jasnovidce a číst vkladateli šablony v myšlenkách. --Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 17:08 (UTC)[odpovědět]
Jistě, jako u jakéhokoli jiného nepovinného parametru. Já nejsem proti, aby se tam důvod neuvedení konkrétního autora/autorů napsal. Jen si myslím, že nutit editora, aby parametr vyplnil, i když si s ním neví rady, může přinášet více škody než užitku.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 20:08 (UTC)[odpovědět]
Nevím je-li to senilitou, demencí nebo alzheimrem, ale ještě jednou: proč autora musíme zaznamenat? A to i v případě, že autorství v mnoha případech zstane pod rouškou tajemství (viz nahoře: který ghostwriter to byl?) -jkb-14. 3. 2017, 20:30 (UTC)[odpovědět]
Autora zaznamenat nemusíme. Pokud to dobře chápu, tak spor je pouze o tom, že nezaznamenáme-li ho, tak podle Dannyho B. je nutné uvést důvod (jinak se má zobrazit chybová hláška), podle mě je to možné a většinou i vhodné, nikoli však nutné (a zobrazování chybové hlášky je nežádoucí).--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 20:59 (UTC)[odpovědět]
P.S. Jen pro jistotu upřesnění: Autora musíme ze zákona uvádět u neanonymních děl podle "PD old ...". Ale o těch tato diskuse není.--Shlomo
Z praxe je zkušenost, že není-li něco vynucováno, tak je to ať nevědomě, či vědomě a ostentativně ignorováno (nezřídka i přes upozornění a prosby dalších uživatelů, že?), takže např. je-li některý parametr nepovinný, tak na jeho vyplňování vkladatelé nedbají, a pokud je čirou náhodou výskyt takových míst nějak evidován, tak ten seznam jen bobtná a nic moc se s ním neděje. Prázdná kolonka totiž nikoho nepraští do očí, že je tam nějaký nedostatek, zatímco chybová hláška na něj hned jasně poukazuje. Nic se nevytvoří samo, všechno má nějakého autora, takže nevyplněná kolonka je zcela logicky neodpovídající skutečnosti. A pokud ten autor není zřejmý, mělo by být jasně uvedeno, proč není zřejmý, eventuálně něco zástupného, tj. např. instituce namísto jednotlivce. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)15. 3. 2017, 10:10 (UTC)[odpovědět]
Jak jsem psal výše a jak opakuje Shlomo, nejde o uvedení autora (tím spíše, když není znám), ale o vyplnění kolonky autor buď konkrétním autorem, nebo některým z prefabrikovaných důvodů, proč tam konkrétní autor není uveden. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)15. 3. 2017, 09:48 (UTC)[odpovědět]
Navrhuji přejmenovat "licenci" PD gov na něco výstižnějšího a intuitivnějšího. Licence podle svého popisu zahrnuje úřední díla, jimiž však nemusejí být jen díla vládní, jak naznačuje "gov". Navíc je to jediná zdejší (PD) licence zapisovaná zkratkou.
Napadají mne PD official nebo PD authority.
Diskutovat možno do 28. března, pak bude přejmenováno na jednu z výše uvedených. V případě signifikantního konsenzu před koncem lhůty může být akce provedena dříve.
LOL. Měl jsem v původním příspěvku napsáno, že vzhledem k mé preferenci přechodu na česká označení, která jsou náhodnému čtenáři na první pohled intuitivnější, bych preferoval variantu jako toto, ale nakonec jsem si řekl, že téma počeštění licencí otevřu hromadně někdy později, protože bude lepší je udělat všechny najednou něž jich tu mít půl tak a půl onak, tak jsem to odmazal... — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)14. 3. 2017, 12:23 (UTC)[odpovědět]
A nebylo by v takovém případě lepší s přejmenováním počkat a provést ho společně s tím počeštěním?
Jinak pokud by pojmenování PD značek mělo sledovat nějaký uchopitelný a pochopitelný systém, bylo by žádoucí si nejprve ujasnit, co vlastně mají značky dokládat, zda
PD status ve Spojených státech (jako PD 1923 a PD US), nebo
PD status v České republice (jako PD traditional, PD anon 70), nebo
PD status někde jinde / v zemi původu (jako PD gov, PD ineligible, PD SK a další), nebo
různé kombinace předchozích tří (jako PD old XY, PD 107 (4))
Nebylo. U počeštění je potřeba se shodnout na (aktuálně) 7 různých "překladech", což bude chvíli trvat. Kromě toho není jisté, že bude vůbec na počeštění shoda. Prosím, nevměšujte sem diskuse na jiná témata, na ty si otevřete další sekci. Tato sekce řeší přejmenování PD gov, nikoliv filozofickou otázku pojetí licencí ve Wikizdrojích, což je na podstatně delší debatu. Děkuji. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)14. 3. 2017, 14:55 (UTC)[odpovědět]
A on je nějaký důvod s přejmenováním této značky spěchat?
Ta "filozofická otázka" není zas tak odtažité téma, protože přejmenování značky obnáší i výběr vhodného nového názvu značky a ten by měl vycházet z a zapadat do nějakého systému. Který zde evidentně chybí. Takže mě zajímalo, zda přejmenování má být krokem směřujícím (třeba i výhledově) k vytvoření nějakého takového systému, nebo zda jde momentální nápad (potřebu?) hasit něco, co nehoří.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 16:42 (UTC)[odpovědět]
Netahejte sem, prosím, logické klamy. Nikde tu nebylo nic o spěchání řečeno. Ta filozofická otázka je téma mimo. Nemáte pravdu, že tu není názvoslovný systém. Je. A právě gov je mimo (nepočítaje ten nově vytvořený paskvil 104 (7) nebo 107 (4) nebo kolik vlastně - kdo si to má pamatovat na rozdíl od popisného slova?) - je to zkratka. A navíc zavádějící, jak jsem již uvedl. Opakuji ještě jednou - prosím, založte si na téma podle vás neexistujícího názvoslovného systému novou sekci a nenarušujte s ním tuto zcela elementární diskusi na téma nového názvu jedné konrétní značky. Děkuji. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)14. 3. 2017, 17:32 (UTC)[odpovědět]
Ne, o spěchání nic řečeno nebylo. Bylo jen řečeno, že čekat na počeštění by nebylo dobré a že počeštění bude chvíli trvat. Opravdu považujete takovou interpretaci za logický klam?
anon je také zkratka a také zavádějící (stejná pravidla platí pro dílo anonymní i pseudonymní).
Nicméně akceptuji vaši odpověď, že chcete projednat jedno přejmenování a systémové otázky zde neřešit. V tom případě považuji vámi navržené názvy za přijatelné (= o nic horší než ten stávající); přejmenování jako takové za zbytečné, nicméně (s ohledem na objem dotčených dokumentů) celkem neškodné.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2017, 19:50 (UTC)[odpovědět]
(v reakci na Shlomo 14. 3. 2017, 19:50 (UTC) o sekci výše)
Hmm, to jsem nevěděl, že anon platí i pro pseudonymní díla. (Ale asi jen některého typu, ne? Protože takový Vrchlický je Frída a jako pseudonymní, tedy anon 70 dle vašeho výkladu, to vedeno není.) Pokud je tomu tak, pak bude samozřejmě vhodné to označit jinak. Tuto značku jsem stejně chtěl rovněž navrhnout změnit, neboť anon a 70 mi tam přijde redundantní, a to ve smyslu odstranění číslovky, protože ta se koneckonců může kdykoliv změnit. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)16. 3. 2017, 10:35 (UTC)[odpovědět]
Popis značky zmiňuje pouze dílo anonymní. Ovšem odkazovaný § 27 odst. 3 AZ stanoví stejnou lhůtu pro díla anonymní i pseudonymní, a to za stejných podmínek, mezi něž patří i to, že autor nebyl v době zveřejnění (a nestal se ani v následujícíh 70 letech), což platí opět jak pro díla anonymní, tak pseudonymní. K dovršení zmatku značka pak odkazuje z nějakého mně nepochopitelného důvodu ještě i na § 27 odst. 4, který se anonymních (ani pseudonymních) děl netýká vůbec.
Číslovka je uvedena v zákoně a zákon je opsán ze směrnice EHS (aka EU), takže je docela slušná šance, že se hned tak měnit nebude. Respektive její stabilita je obdobná jako u předpisů, na nichž jsou postaveny ostatní PD značky (s výjimkou PD old 100 a PD old 140, které žádnou oporu v právních předpisech nemají).--Shlomo (diskuse) 16. 3. 2017, 13:20 (UTC)[odpovědět]
Číslovka je možná stabilní (myslím, že to není zas tak dlouho, co byly diskuse o změně délky různých právních ochran), ale to je podružné. Důležité je, že je to redundance s anon, kde ten anon je definován nějakými podmínkami, mezi něž patří i čas. Když tu opakovaně napadáte (nemyšleno ve zlém) stávající systém z hlediska právního (já řeším systém tvarů značek), proč nezaložíte diskusi na téma něco jako "Právní systematizace zdejších licencí"? — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)16. 3. 2017, 14:02 (UTC)[odpovědět]
Redundantní také není, protože jsou právní systémy, které mají jinou dobu ochrany autorských práv u anonymních/pseudonymních děl, a číslo 70 upřesňuje, že tato značka označuje dílo volné "v České republice a těch zemích, kde jsou v takových případech chráněna 70 let...". U značky PD anon by se nedostatečně informovaný vkladatel mohl domnívat, že ji může použít např. pro dílo, uveřejněné anonymně v USA v 50. letech minulého století.--Shlomo (diskuse) 16. 3. 2017, 15:06 (UTC)[odpovědět]
Nerozumím, proč by se tak měl domnívat. Jede se přeci podle českého AZ, v případech, které český AZ zmiňuje, podle jiných AZ (aka "nemůže být ochrana delší než v zemi původu"), a tam, kde to českým AZ není podchyceno, nastupuje americké právo. Takže jestliže český AZ zmiňuje anonymní díla (a pro ně 70 let), do dalších kroků se to už nedostane. Takže jak by někdo došel k 50. letem? Nicméně ta redundance je menší zlo, než zjevně zavádějící anon, když nejde jen o anonymy. Takže to je třeba vyřešit spíše. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)16. 3. 2017, 17:24 (UTC)[odpovědět]
Někteří uživatelé zde v průběhu času začali používat transkludování jednotlivých stránek ze jmenného prostoru Stránka do hlavního jmenného prostoru pomocí <pages />.
Pominu prozatím fakt, že to proběhlo v rozporu s dosavadní praxí a bez diskuse (resp. následné podávané námitky byly ignorovány).
Pokud by takové vkládání nebylo problematické, tak bych s absencí diskuse asi velký problém neměl. Ale ono to je problematické. A to značně.
Předkládám pro začátek několik kritických a neřešitelných problémů, které takové vkládání přináší:
Uživatel vidí chybu, chce ji opravit, klikne na editovat a ejhle - vidí jen <pages … /> a pod editačním oknem seznam transkludovaných stránek. No jo, ale kterou z nich má otevřít, aby tu chybu opravil? Takže systém pokus-omyl. To ani zdaleka není uživatelsky přívětivé.
Uživatel si chce zkopírovat zdrojový wikikód daného díla a ejhle, nemůže - musí jednu stránku po druhé, kde narazí i na další problémy popsané níže.
Transkluze pomocí <pages /> značně agresivně narušuje tok textu, což je proti přístupnosti a použitelnosti:
Doprostřed textu (nezřídka uprostřed slova (sic!)) jsou vkládána čísla stránek. Je to tu sice nastavené tak, že je nevidíme, tj. nejsou vizuálně přítomny, ale v kódu jsou, což znamená, že kterékoliv strojové zpracování (v to počítaje indexaci vyhledávači nebo zvukovou čtečku) tato čísla interpretuje. A s jiným nastavením CSS ta čísla jsou i vidět.
Jednotlivé bloky textu jsou přerušovány na zlomu stránky. To primárně zcela nabourává sémantiku (např. báseň přes několik stránek není "v kódu vedena" jako jedna báseň, ale jako několik básní za sebou, vždy podle jednotlivých stránek), sekundárně může nabourat i vizuální prezentaci - stačí u básní například jen použít větší vertikální odstup a hnedle se jedna báseň vizuálně rozpadne na několik.
Výsledné zobrazení po zpracování MediaWiki parserem je často rozdílné na stránce ve jmenném prostoru Stránka (originál) a v hlavním jmenném prostoru (transkludovaná kopie), což mnohdy vede k nutnosti používání různých hacků v kódu originálu (někdy ani ty nepomohou), což vede ke zbytečnému znepřehledňování zdrojového wikikódu obskurními konstrukcemi, které by v případě absence přímé transkluze nebyly zapotřebí.
Zobrazení ve jmenném prostoru Stránka má jinou šířku než zobrazení v hlavním jmenném prostoru. To vzhledem k (opět nediskutované a v rozporu s dlouhodobou praxí prováděné) snaze o verbatim kopírování textu, potažmo vzhledem k některým předchozím bodům nebo jejich kombinaci, k různým chybám v zobrazení na stránce v hlavním jmenném prostoru.
Vzhledem k výše uvedenému (neúplnému) seznamu problémů jsem proti tomu, aby zde byla taková trankluze prováděna, a stávající výskyty by měly být nahrazeny "substnutím s následnou úpravou".
Že transkluze, zejm. v hlavním prostoru, jsou zlo, jsem se naučil již před několika roky, když to bylo umožněno. Hořejší body proti, uváděné Dannym, mohu jen podepsat. Že se tu transkluduje jsem si dosud ne vědomě všiml, asi bych to problematizoval sám. Na jiných projektech, a mluvím zde zejm. o dewiki, se transkluze v hlavním jmenném prostoru neužívá a je to povětšinou revertováno. Podporuji tedy návrh, přináší to jen problémy. -jkb-29. 3. 2017, 12:20 (UTC)[odpovědět]
Srovnáváte nesrovnatelné. Transkluze stránek z jmenného prostoru Stránka: je součástí extenze Proofread, která je, pokud vím, umožněna pouze na projektech Wikisource. Zkušenosti z Wikipedií jsou tedy pro tuto konkrétní otázku bezcenné. Pokud bychom mluvily o německých Wikisource, tak tam se transkluze (byť odlišnou metodou) z jmenného prostoru Seite: samozřejmě používá, viz de:Wikisource:Projektaufbau mit mehrseitigen Dateien#Aktionen bei Wikisource: Projektseite, de:Wikisource:Proofread a >2000 existujících indexů. Podobně i na řadě dalších Wikisource (ze zkušeností vím o en [10000 indexů], pl [>2000 indexů]), někde je dokonce postup přes proofread a transkluzi povinný (popř. s přípustnými výjimkami v odůvodněných případech).
Návrh směšuje několik témat, nerozlišuje problémy řešitelné, neřešitelné a zdánlivé, resp. sporné (něco z toho, co Danny B. považuje za problém, považují jiní za přednost...) a zcela zamlčuje, že používání extenze proofread má také nezanedbatelné přínosy, které je potřeba s těmi reálně existujícími a neřešitelnými problémy poměřit. Krom toho je třeba si uvědomit, že se v současnosti jedná o 134 indexů (v různém stádiu zpracování, tedy včetně dosud zcela netknutých) a přibližně 5000 již vytvořených stránek (v různém stadiu korektury). Výše uvedené námitky rozvedu později, nicméně jsem proti navrhovanému všeobecnému zákazu/zrušení transkluzí. Diskusi o tom, u kterých typů dokumentů je či není vhodné transkluzi používat a jakým způsobem ji provádět, se ovšem nebráním.--Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 14:18 (UTC)[odpovědět]
Návrh v žádném případě nic nesměšuje. Návrh zcela jasně říká jedinou tezi, a to, že se nemají požívat transkluze pomocí <pages />. O ničem jiném nehovoří. Naopak vy sem směšujete (či spíše vměšujete) poznámky týkající se jiných záležitostí, o nichž tu řeč nebyla. Objektivní problémy popsané výše jsou se současným stavem softwaru neřešitelné. (Znáte-li na ně řešení, tak se podělte, prosím.) Není tedy pravda, co píšete, že nerozlišuje řešitelnost a zdánlivost, resp. spornost. Který konkrétní popsaný problém považujete za přednost? Je úplně jedno, o kolik jde indexů, protože jednak o ty ve skutečnosti nijak nejde, jednak je třeba si především uvědomit, že používání transkluzí pomocí <pages /> tu začalo pár uživatelů dělat zcela svévolně v rozporu s dosavadní praxí a bez diskuse a následné námitky ignorovali, takže to byla jen jejich vůle pokračovat v něčem, proti čemu jsou námitky a není podloženo konsenzem. Navíc argumentace existencí nějakého počtu špatných řešení pro jejich zachování, potažmo navýšení onoho počtu, je rovněž samozřejmě nejenže zcela lichá, ale i logicky klamná. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)29. 3. 2017, 14:53 (UTC)[odpovědět]
Dannyho argumenty mi připadají rozumné, ale než k tomu zaujmu názor: Může někdo (Danny?) prosím uvést příklad, jak to nedělat, popřípadě naopak, jak by se to mělo dělat? Případně i z jiného wikiprojektu. Díky! --Sapfan (diskuse) 29. 3. 2017, 19:11 (UTC)[odpovědět]
Danny říká, že proofreading extenze má chyby. Pokud si kdokoliv chcete udělat názor na použití, tak se koukněte např. na http://fr.wikisource.org, kde přes tuto extenzi je vloženo 94.45% textů (generují z toho ebooky, pdf, apod. Jsou mimo jiné nejaktivnější wikisource projekt) Podobně na tom jsou Poláci (97.35%). Němci nechtějí přes tuto extenzi vkládat encyklopedické články, pokud jsem to pochopil dobře, takže jsou na 27.56%. (viz statistiky na https://tools.wmflabs.org/phetools/statistics.php). Podle mě, je dobré jít směrem použití této extenze, už jenom z toho důvodu, že to dělají ostatní wikisource projekty a je to zavedené řešení. Dále jsem pro to řešit chyby, dodělat návody, dokumentace, přejít na poslední konfiguraci, doplnit infrastrukturu extenze na úroveň těch wikisource.org projektů, které jsou před námi. Tak asi ve zkratce. Skim (diskuse) 29. 3. 2017, 20:11 (UTC)[odpovědět]
Takže to slíbené rozpracování:
Především návrh neobsahuje jednu tezi, nýbrž tři:
že transkluze pomocí <pages/> je značně problematická,
že by se transkluze neměla používat,
že by dosavadní transkluze by měly být nahrazeny "substnutím".
První teze je tvrzení, které je třeba doložit argumenty (zde Danny B. uvádí pět bodů, které rozeberu dále). Druhá a třetí teze jsou normativní návrhy, které zdánlivě vyplývají z tvrzení (1). Zdánlivě proto, že využívají argumentačního klamu označovaného jako w:Falešné dilema a neberou v úvahu další možnosti kromě té zavržené a té navržené (v tomto případě lze zvažovat transkluzi jiným nástrojem než <pages/>, omezení transkluze jen u určité skupiny dokumentů, úpravu nastavení, která by naříkané problémy odstranila nebo zmírnila, a možná se během diskuse najdou ještě další cesty).
Nyní k validitě argumentů, kterými Danny B. v pěti bodech podporuje své tvrzení o značné problematičnosti:
ad 1: Uživatelská nepřívětivost. Při současném nastavení může být skutečně dohledání zdroje příležitostně nalezené chyby obtížné. Lze však vytvořit nástroje, kterými se toto dohledání dá usnadnit. Jeden takový jsem si vytvořil ve svém uživatelském javascriptu: V textu se mi zobrazí čísla stran s odkazy na příslušné stránky ve jmenném prostoru Stránka:. Dokonalejší verze tohoto nástroje je k dispozici na polských wikizdrojích, kde se čísla stránky standardně nezobrazují a zobrazí se čtenáři/editorovi až po kliknutí na záložku Koryguj (umístěnou hned vedle záložky Edytuj určené pro úpravu zdrojového kódu). U obzvláště dlouhých textů je pak dohledání příslušné stránky k opravě dokonce snazší, než dohledávání chyby ve zdrojovém kódu takto dlouhé stránky.
ad 2: Nesnadné kopírování zdrojového wikikódu dokumentu. Zde souhlasím, že vůči takovému uživateli transkludované stránky příliš přívětivé nejsou. Domnívám se však, že Wikizdroje nejsou primárně určeny k distribuci zdrojového wikikódu, ale ke zpřístupnění textu dokumentu čtenáři. Sekundárně by pak použité nástroje měly podporovat postupy vedoucí k vytváření a zkvalitňování digitalizovaných dokumentů. Možnost stáhnout si celou knihu/kapitolu/apod. ve wikikódu je určitě obohacením, ale pokud bych měl volit mezi ní a nástrojem usnadňujícím OCR a korektury, pak se domnívám, že OCR a korektury jsou pro projekt důležitější. Nehledě na to, že k wikikódu se (byť trochu komplikovanějším způsobem) dá dostat; nechce-li uživatel kopírovat jednu stránku po druhé, může si např. příslušné stránky "substnout" na své pískoviště a zkopírovat odtamtud. Máte, Danny B., nějaké zprávy o tom, že by po této funkčnosti byla poptávka, nebo představu, k čemu by ji někdo ve větší míře mohl potřebovat?
ad 3a: Narušování toku textu (nezobrazenými) čísly stránek. Tak především toto nepovažuji za problém, ale za výhodu. Označování čísel stránek předlohy je u digitalizovaných dokumentů častý postup, který usnadňuje orientaci, verifikaci i citování dokumentu. Já bych se zde tedy naopak přimlouval za takové nastavení, který by tato skrytá čísla čtenáři zpřístupnilo (třeba i formou zapnutelného gadgetu). Při současném nastavení jsou čísla (a příslušné odkazy) uvedena jako parametry prázdného elementu span, takže nenarušují sémantiku a i strojové zpracování by je mělo být bez problémů schopno odlišit od běžného textu. Pokud by přesto převládl názor, že vkládání čísel stránek je nežádoucí, je možné jejich vkládání potlačit nastavením ve jmenném prostoru MediaWiki, nebo používat jinou metodu transkluze, která čísla stránek nevkládá.
ad 3b: Přerušování bloku textu na lomu stránky. Toto je skutečný problém, který u některých textů není, pokud vím, v současné době uspokojivě řešitelný. Zdaleka se to však netýká všech textů. Běžné odstavce lze navázat bez problémů; seznamy, tabulky (s určitými omezeními) a reference/poznámky rovněž. Básně (formátované pomocí poem) a hudební zápisy (score) je třeba na přelomu stránky ukončit a na další stránce znovu začít, což je zejména u score značně nepraktické. Jsem tedy nakloněn tomu, aby se zde užívání transkluze nějakým způsobem omezilo. Nemyslím si ale, že je nutné transkluzi zcela zavrhovat; sbírky básní či písní, u kterých jednotlivé opusy nepřekračují zalomení stránky, může klidně být transkludován. U básně či sbírky obsahující básně vícestránkové bych navrhoval "substnutí", ale až po dokončené korektuře (=stav Ověřeno); u nedostatečně zkorigovaných textů považuji potřebu zkvalitnění textu za důležitější než potřebu nepřerušeného textu.
ad 4: "Hacky" v kódu stránky. Validní námitka, tvůrce stránky v NS Stránka: si musí osvojit určité postupy ("hacky"), má-li výsledný text vypadat co k čemu. To ovšem není problém pouze transkluze, stejné by to bylo i při "substnutí", takže chceme-li se tomu vyhnout, museli bychom na extenzi Proofread rezignovat docela. Což by IMHO byla škoda. Ty "hacky" nejsou tak náročné a výsledný kvalitně zkorigovaný text za to stojí.
ad 5. Odlišná šířka zobrazení už vůbec nesouvisí s otázkou transkluze, nýbrž s otázkou, jak moc se máme při formátování textu snažit napodobit sazbu předlohy – bez ohledu na namespace. Uživatel editující z mobilního telefonu má zpravidla také jinou šířku zobrazení než čtenář sedící u počítače s monitorem, přestože edituje v hlavním jmenném prostoru.
Jak vidno, problémy zde jsou, ale vyjma bodu 3b. buď nejsou až tak kritické, nebo až tak neřešitelné, nebo nesouvisejí s extenzí Proofread a transkluzí jí vytvořených textů. Bod 3b, který je kritický, neřešitelný a související, se pak týká jen omezené části případů.
Proti tomu je třeba poměřit výhody, které užívání extenze přináší či může přinášet, bude-li ochota je využívat:
nástroj pro snadné (a tedy důkladnější) provádění korektury,
automatizovaná správa postupu korektury,
zobrazování čísel stran předlohy v transkludovaném textu,
automatizované generování "PaP" navigace,
možnost transkluze několika způsoby. Např. lze mít transkludovaný celý text a souběžně s tím i jednotlivé části/kapitoly a čtenář si může vybrat, kterému zobrazení dává přednost. Samotný text je přitom uložen jen jednou, takže v případě oprav/úprav není třeba hlídat synchronizaci. Obdobně lze využít třeba pro text bez komentáře a s komentářem (bible, zákony apod.), u hádanek samotné zadání nebo zadání s řešením aj.
Za klíčové přitom považuji první dva body, protože jsem přesvědčen, že důkladná korektura s pomocí vhodných nástrojů kvalitě textů výrazně pomáhá.--Shlomo (diskuse) 29. 3. 2017, 23:29 (UTC)[odpovědět]
To se budete muset zeptat těch, kteří to zavedli. Já nastupoval už do rozjetého (a v té době nikým neproblematizovaného) vlaku. Každopádně bych se přimlouval za to, abychom pro další postup vycházeli ze současného stavu a zohledňovali spíš to, zda je extenze prospěšná či nikoli.--Shlomo (diskuse) 30. 3. 2017, 06:12 (UTC)[odpovědět]
Se zpožděním způsobeným současným nedostatkem volného času: jsem pro to, aby se po provedení korektur provedlo substnutí s následnou úpravou wikikódu, zahrnující odstranění výše uvedených problémů s narušeným tokem textu a nutností různých „hacků“ a sjednocení vzhledu dokumentů podobného typu – což je druhý, sice jen nepřímo, ale bohužel částečně související problém, která mi vadí ještě víc.
Pokud je i poté tak důležité vědět, na které stránce v použitém knižním zdroji se nacházela konkrétní věta či slovo, nechť je to vyřešeno způsobem nenarušujícím tok textu, který stránkování zviditelní až volitelným javascriptovým udělátkem. --Milda (diskuse) 18. 4. 2017, 15:40 (UTC)[odpovědět]
Domnívám se, že "sjednocení vzhledu dokumentů podobného typu" s transkluzí prostřednictvím <pages/> nesouvisí nikoli částečně, nýbrž vůbec. Jste-li jiného názoru, budu vděčný, když mi tuto (nepřímou a částečnou) souvislost objasníte.
"Způsobem nenarušujícím tok textu, který stránkování zviditelní až volitelným javascriptovým udělátkem" je označování stránek předlohy řešeno už nyní právě pomocí nástroje <pages/>. Pokud tedy mluvíme o textu zobrazovaném čtenáři. Pokud byste trval na tom, aby tok textu nebyl "narušen" žádnou značkou ani na úrovni zdrojového kódu, pak je to sice možné, ale stránkování by pak nešlo zviditelnit ani javascriptovým udělátkem, protože javascript by neměl podle čeho poznat, kde se zalomení stránky nachází.--Shlomo (diskuse) 19. 4. 2017, 11:53 (UTC)[odpovědět]
po provedení korektur provedení substnutí s následnou úpravou wikikódu + mi začíná vadit, jak se to sem hrne a lidí ochotných kontrolovat je minimum. --Lenka64 (diskuse) 1. 5. 2017, 11:57 (UTC)[odpovědět]
Nemyslím, že by navržené kroky měly potenciál zvýšit ochotu přispěvatelů provádět korektury - ať už u textů vkládaných pomocí extenze nebo vkládaných "přímo".--Shlomo (diskuse) 1. 5. 2017, 15:02 (UTC)[odpovědět]
ad) po provedení korektur provedení substnutí s následnou úpravou wikikódu: To je úplný nesmysl. To akorát znemožní jednu ze základních vlastností proofreadingu a to nalezení zdrojového skenu k přepsané knize. Skim (diskuse) 1. 5. 2017, 15:36 (UTC)[odpovědět]
Na jakýsi můj argument odpovídáte odvedením pozornosti a útokem zboku? Navíc tímto? Proofreading extenze mi přijde tak skvělý nápad, že spíše nechápu ty návrhy proti. K druhému oznámení dám otázku. Co tedy s nezkontrolovanými stránkami, které jsou vloženy přímo? Skim (diskuse) 1. 5. 2017, 17:00 (UTC)[odpovědět]
Nezkontrolované stránky se zde hromadí již drahnou dobu — počítám, že od založení Wikizdrojů. Akorát u textů vložených přímo do hlavního prostoru to zpravidla není nikde výslovně označeno.--Shlomo (diskuse) 1. 5. 2017, 18:36 (UTC)[odpovědět]
Nejen to, navíc to způsobí redundantní uložení textů (v hlavním jmenném prostoru a ve jmenném prostoru "Stránka"), takže případným korektorům nebude jasné, kterou verzi vlastně mají korigovat. Tedy pokud po "substnutí" nebude následovat i smazání indexů a jednotlivých stránek v ns "Stránka" (což sice není předmětem tohoto návrhu, ale je to myslitelný další krok). V takovém případě by sice byla odstraněna redundance, ale také historie včetně případných diskusí. A samozřejmě i podrobné provázání s předlohou, takže jakákoli další kontrola by byla — mírně řečeno — značně ztížena.--Shlomo (diskuse) 1. 5. 2017, 18:54 (UTC)[odpovědět]
Ano. BTW: subst by se měl používat velmi střídmě, protože jde proti hlavnímu smyslu šablon a podobných pomůcek, které usnadňují práci. Už třeba používání {{Citace Vrchlický MBF}} je pro mě problematické. Nechápu čemu ten subst pomůže? Když bude chtít někdo přeformátovat vzhled toho vloženého, tak bude muset všechny výskyty procházet a ručně/robotem to opravovat. V případě bez substu stačí změnit šablonu a je to. To je smysl šablon. Skim (diskuse) 3. 5. 2017, 18:35 (UTC)[odpovědět]
Nevím, jak naložit s hesly s odlišným názvem v češtině (týká se i Britannicy). Zatím preferuji zachování abecedního pořadí - tedy název v originálu a česky v hranatých závorkách v textu viz Ischemie. --Lenka64 (diskuse) 29. 3. 2017, 14:31 (UTC)[odpovědět]
Souhlasím s přenosem k prameni, protože problematika má jednak více věcí k diskutování, například to, jakým způsobem případně uvádět ten český překlad, resp. jak celkově naložit se začátkem jednotlivých hesel, jednak to tam bude více na očích ostatním. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)29. 3. 2017, 15:03 (UTC)[odpovědět]
Ahoj, koukám, že na stránkách, které jsem přepisoval u Duch Německa najednou zmizelo záhlaví na stránkách (tady). Můžete mi @JAn Dudík: vysvětlit proč tohle děláte? Prosím, přestaňte takové podpásovky dělat! Opravdu nechápu, proč někdo odstraňuje, natož bez upozornění, věci, které nic neohrožují, nenarušují. Skim (diskuse) 31. 3. 2017, 06:17 (UTC)[odpovědět]
Nadace Wikimedia bude testovat své sekundární datové centrum v Dallasu. Tím se ujistíme, že Wikipedie a další wiki projekty zůstanou online i v případě katastrofy. Abychom se ujistili, že všechno funguje, potřebuje technologické oddělení Wikimedia provést plánovanou zkoušku. Tato zkouška ukáže, zda dokážeme spolehlivě přepnout z jednoho datového centra na druhé. Příprava zkoušky a pohotovost pro řešení všech neočekávaných problémů si vyžádá mnoho týmů.
Veškerý provoz bude ve středu 19. dubna 2017 přepnut do nového datového centra.
Ve středu 3. května 2017 bude přepnut zpět do primárního datového centra.
Kvůli jistým omezením v MediaWiki se musí bohužel v průběhu těchto dvou přepnutí pozastavit všechny editace. Omlouváme se za tuto nepříjemnost a pracujeme na tom, abychom ji v budoucnu minimalizovali.
Po krátký čas budete moci všechny wiki číst, ale nikoli editovat.
Editace nebude možná po dobu přibližně 20–30 minut ve středu 19. dubna a ve středu 3. května. Test začne v 14:00 UTC (16:00 SELČ, 15:00 BST, 10:00 EDT, 07:00 PDT, 23:00 JST).
Pokud se v této době pokusíte editovat nebo změny uložit, zobrazí se vám chybové hlášení. Věříme, že se v tomto období neztratí žádné editace, ale nemůžeme to zaručit. Pokud uvidíte chybové hlášení, počkejte prosím, dokud se vše nevrátí do normálu. Poté byste měli být schopni svou editaci uložit. Doporučujeme však, abyste si nejprve udělali kopii svých změn, jen pro jistotu.
Další důsledky:
Úlohy na pozadí budou pomalejší a některé se mohou ztratit. Červené odkazy se mohou aktualizovat pomaleji než obvykle. Pokud založíte článek, který je již odkazován odjinud, zůstane odkaz červený déle, než je obvyklé. Některé dlouho běžící skripty budou muset být zastaveny.
V týdnech od 17. dubna a 1. května bude zmražen kód. Nebude probíhat nasazování nového kódu, pokud nebude nezbytné.
Narazil jsem na případ, kdy k určitému dílu existuje řada děl s velmi podobným (zaměnitelným) názvem, ale nenašel jsem (prozatím) dílo s názvem stejným. Konkrétně jde o Šachové úlohy z r. 1907. Jako další existují díla:
Šachové úlohy 1908–1916 (1917)
Šachové úlohy z let 1884–1910
Šachové úlohy 1925–1937 (1937)
Šachové úlohy – výběr 1953–88 (1988)
Šachové úlohy Josefa Křivohlávka (2014)
Sbírka šachových úloh (2013)
rubriky nazvané Šachové úlohy v různých novinách nebo časopisech
O kodifikaci šachových úloh (článek v ČČŠ 1906-7, 140)
1000 vybraných šachových úloh
Ta druhá skupina zřejmě vytvoření rozcestníku neodůvodňuje - je tu jen otázka, zda je do (případně vytvořeného) rozcestníku zahrnout; nicméně uvažujme spíš o té první skupině. Ze stávající nápovědy by vyplývalo, že spíš nerozcestníkovat a nechat na původním názvu (kromě stejných názvů se rozcestníkují názvy lišící se různým pravopisem, diakritikou interpunkcí nebo názvy na podstránkách, ale nic nad rámec toho není zmíněno). Na druhou stranu u některých děl není ze sazby titulní strany úplně snadné rozeznat, co je ještě titul a co už podtitul nebo dodatečná informace o obsahu, takže nějaký způsob provázání by asi byl vhodný. Nějaký nápad?--Shlomo (diskuse) 19. 4. 2017, 11:05 (UTC)[odpovědět]
Ja myslím, že tohle řeší kategorie. Mohla by tak existovat nějaká možnost, jak zobrazit díla v kategorii nějak uživatelsky :-) Skim (diskuse) 19. 4. 2017, 19:33 (UTC)[odpovědět]
Úplně nerozumím tomu, v čem to u tebe vyvolává falešný dojem? Vkládám autory a díla s odkazy na veřejné skeny. Tudíž i pokud to není přepsané, lidi to můžou nalézt. A myslím, že to má tendenci zvýšit zájem o Wikizdroje a také např. o hledání zdrojů pro Wikipedii. Je to prerekvizita toho to přepsat. Je to stejné jako např. seznam hesel OSN. Skim (diskuse) 1. 5. 2017, 15:42 (UTC)[odpovědět]
To je podobné, jako kdyby se na citátech založilo množství stránek pro osoby s odkazem na Google a textem: napište jméno osoby a slovo »řekl«. --Lenka64 (diskuse) 1. 5. 2017, 16:22 (UTC)[odpovědět]
Více méně bych měl názor asi jako Lenka: nejsme google. Autorské stránky tu slouží vlastně pro zarámování děl jednoho a toho samého autora, které jsou zde na Wikizdrojích. Pro seznamy skenů a dalších děl slouží vlastně Wikipedie a tam pak ne autorské strányk ale biografie autorů s odkazy na NKČr - a popř. pak i na projekty, kde jsou díla zveřejněna. Já bych to s Wikizdrojema nemíchal. -jkb-1. 5. 2017, 22:53 (UTC)[odpovědět]
Jaký Google? Nerozumím, o čem oba mluvíte. Google tohle není schopen zařídit. Smyslem Wikizdrojů je přepsat volná díla. K čemuž toto slouží. Je za tím spousta spousta práce, rozklíčování autorů, zjištění co je vlastně volné. Tím, že vkládám jenom to co je volné a kde je to naskenované, umožnuji to lehce zpracovat. Což je smyslem, který je podpora přepisování. Mělo by to jít mnohem dále jako automatické vkládání skenů apod. BTW: Vy teď říkáte, že seznam nepřepsaných hesel OSN je špatně. To myslíte vážně? Je to úplně stejná věc. Přičemž to úplně stejně pomáhá vlastnímu přepisu. Skim (diskuse) 3. 5. 2017, 18:22 (UTC)[odpovědět]
Nejsem proti. I rozcestník na digitalizované zdroje jinde je jakási informační pomůcka a pro případ že se někdo rozhodne k danému autorovi nějaký text vložit, je autor již založený. Když jsem musel při vkládání hesel z OSN zakládat nově autora, vždy mě to dost otravovalo. Navíc jde o zmíněnou provázanost s Wikipedií, což může Wikizdrojům jenom pomoct. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 5. 2017, 10:00 (UTC)[odpovědět]
Od 9. května bude na všech wiki dostupný dvousloupcový pohled na editační konflikt ve formě funkce betaverze. Dvousloupcový pohled na editační konflikt je nové rozhraní stránky editačního konfliktu. Zvýrazňuje rozdíly mezi uživatelovou verzí a konfliktními změnami, aby bylo snadno možné kopírovat kousky textu a konflikt vyřešit. Tato funkce vznikla na základě žádosti ze seznamu technických přání německé komunity o uživatelsky vstřícnější řešení editačních konfliktů. Zveme všechny, aby funkci otestovali, a doufáme, že vám bude ve vaší práci dobře sloužit!
Po zkoumání zdrojového kódu pywikibota se mi podařilo jej opět zprovoznit i ve starší verzi (která jako poslední u mě ještě funguje). Odkazy na autora opraveny. Řadící klíče doplněny ke kategoriím pomocí {{subst:SUBPAGENAME}}, někde bylo nutné toto provést nebo doladit ručně (Special:Diff/145769, Special:Diff/145717). --Milda (diskuse) 1. 7. 2017, 09:55 (UTC)[odpovědět]
Jak zacházet s českými sbírkami (=převážná většina obsahu v češtině nebo do češtiny přeložená), které obsahují i (nepřeložené) písně (popř. básně nebo jiné součásti) ve slovenštině? Podle WZ:Co jsou Wikizdroje by zde měla být pouze česká či počeštěná díla. Na druhou stranu mi připadá nepraktické ucelenou sbírku trhat a rozstrkávat do několika projektů. Prozatím jsem narazil na dvě formy:
Nezávazně: myslím, že trhat taková díla na dvě Wikisource by asi byl nesmysl, zejména zátěž pro čtenáře plus logický nesmysl (byl jsem kdysi lektorem, to bych nikdy nepripustil), takže asi budeme muset sáhnout k pragmatickému řešení: celou sbírku na jednom místě. -jkb-29. 6. 2017, 23:01 (UTC)[odpovědět]
Vzhledem k tomu, že by se rozdělením narušovala celistvost díla (vhodná např. pro PDF export), čímž by se i značně degradovala užitečnost takové kopie ve Wikizdrojích, tak jednoznačně ponechat zde. Jinak se to zjevně nebude týkat jen slovenštiny, ale i jiných jazyků (žádný místní příklad mne zatím nenapadá, ale např. Morgernsternovy básně vyšly v češtině nejméně jednou doporovozeny jejich německými originály, v jiném vydání je zase jedna konkrétní báseň v několika různých jazycích). Oproti tomu ale stojí stránky, do nichž byl cizojazyčný text přidán, ačkoliv v díle není. Vizte Mišna, potažmo Wikizdroje:U pramene/Archiv 5#Originály děl. A tam si naopak myslím, že by tu být neměl. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)30. 6. 2017, 00:26 (UTC)[odpovědět]
Místní příklad na další jazyk máte rovněž ve studentském zpěvníku, který obsahuje i několik písní výhradně latinských. Obdobným případem v opačném poměru jsou pak různé staré kancionály (XVI. až XVIII. stol.), které často obsahují většinu písní latinských a mezi nimi několik českých — do těch jsem se ovšem zatím nepouštěl a v dohledné době ani neplánuji.
Umísťování dvou- či vícejazyčných textů, které zahrnují i češtinu a je zřejmé, že text je primárně určen pro českojazyčného čtenáře, jsem považoval za samozřejmost (viz např. další svazky Kubovy a Čelakovského sbírky) a na ně tento dotaz původně ani nesměřoval. Diskutovat samozřejmě lze i o tom, ale jelikož se jedná o odlišnou situaci, bylo by vhodné tuto otázku probírat samostatně. Ze stejných důvodů navrhuji nerozvádět zde otázku Mišny (již dříve diskutovanou); pokud cítíte potřebu ji otevřít znovu, vyčleňme ji do samostatné diskuse.--Shlomo (diskuse) 30. 6. 2017, 08:52 (UTC)[odpovědět]
na ně tento dotaz původně ani nesměřoval - v tom případě nerozumím, na co jste se ptal, resp. asi ve vašem popisu nevidím rozdíl... Zkuste jej tedy upřesnit, prosím... Typ "Mišna" klidně vyčleňme, zmiňoval jsem to pro úplnost jako příklad dalšího typu stránky s vícejazyčným textem. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)30. 6. 2017, 10:16 (UTC)[odpovědět]
Zkusím... Jde mi o to, zda sem lze umístit např. píseň Keď komára ženili. Píseň je kompletně celá ve slovenštině, český překlad k ní není připojen. Je ovšem zařazena v Čelakovského sbírce Slowanské národnj pjsně, kde všechny "neslovenské" písně nějakou vazbu na češtinu mají (buď jsou česky, nebo je k nim připojen český překlad).--Shlomo (diskuse) 30. 6. 2017, 13:47 (UTC)[odpovědět]
Základem je, viz nahoře, že nechceme trhat sborníky, díla ap. Pokud je Komár zařazen do sborníku, který tu publikujeme, tak tedy ano. -jkb-30. 6. 2017, 23:26 (UTC)[odpovědět]
Aha, už ten rozdíl vidím. Každopádně stále platí to, co jsem psal, potažmo, co psal -jkb-. Ale raději bych tu diskusi viděl obecně nad všemi typy a neorientovanou jen na slovenštinu, aby se to jednou provždy rozhodlo a následně i někde vypsalo. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)1. 7. 2017, 21:38 (UTC)[odpovědět]
Pěkný den, jen se zeptám, neorientuju se ve zdrojích textů: bylo by možno někde získat text Svojanovského křižáčka od Vrchlického? Založil jsem položku Q32786109. Díky.--Ben Skála (diskuse) 9. 7. 2017, 12:10 (UTC)[odpovědět]
Dobrý den, smím na Wikizdroje přidávat texty písní? A pokud ano, mám založit jako článek interpreta, pak album a pak písně?
Předem díky za odpověď. --Werner.v (diskuse) 13. 7. 2017, 05:36 (UTC)[odpovědět]
Texty písní určitě přidávat lze, pokud splňují podmínky pro uveřejnění. Zejména je třeba dbát na to, aby nedošlo k porušení autorských práv; písně tedy musí být buď autorskoprávně "volné" nebo musí držitel(é) autorských práv poskytnout k jejich zveřejnění na Wikizdrojích licenci.
Stránku interpreta není třeba zakládat; je vhodné založit stránku autora textu (je-li znám) ve jmenném prostoru "Autor:". Texty samotné se vkládají do hlavního jmenného prostoru buď jako podstránky ke stránce příslušné sbírky (v tomto případě alba), nebo někdy i jako samostatné stránky.--Shlomo (diskuse) 13. 7. 2017, 09:35 (UTC)[odpovědět]
Mého nedávného příspěvku do staré diskuze o importu z Krameria si asi nikdo nevšiml, tak ještě jednou a víc nahlas. Cvičně jsem si napsal skript, který z kramerius.nkp.cz stáhne všechny stránky knihy, sloučí je do jednoho DjVu souboru a navíc metadata knihy překonvertuje do wikišablony Book. Dál chci napsat druhý skript, který po (ručním) nahrání DjVu souboru na Commons ještě vygeneruje Proofread index a z Krameria do něj naimportuje OCR texty jednotlivých stránek.
Ahoj. Já si napsal skript pro stažení věcí z Krameria do adresáře a pak druhý skript, který z daných obrázků/djvu generuje djvu soubory. Pro obě verze Krameriu. Co bych ještě chtěl je přidání OCR přímo do djvu souboru. Skim (diskuse) 16. 7. 2017, 09:39 (UTC)[odpovědět]
Teď koukám, že WikiSource si umí předvyplnit stránku z textové vrstvy DjVu. Tak jsem trochu upravil svůj skript, aby ty OCR texty vložil přímo do DjVu. Podporu pro další obrázkové formáty možná přidám časem. Next ghost (diskuse) 17. 7. 2017, 15:27 (UTC)[odpovědět]
Četl jsem výše, že jednáte o spolupráci přímo s Národní knihovnou, takže se chci zeptat jak je to daleko a jestli hromadnému importu knih nebrání ještě nějaké další právní nebo (vnitro)politické překážky. Next ghost (diskuse) 15. 7. 2017, 17:41 (UTC)[odpovědět]
Nějaké konkrétní jednání (nikoli s NK, nýbrž s projektem Kramerius) zmiňoval výše Uživatel:Wesalius a ptal se na ně Uživatel:Danny B., takže dotaz na další vývoj v tomto směru by asi měl směřovat na někoho z nich.
Co se právních "překážek" týče, má celá záležitost rovinu autorskoprávní a rovinu smluvní.
Z hlediska autorského práva jsou díla, u nichž doba ochrany majetkových autorských práv skončila, volná a jejich importu, třeba i hromadnému,(k hromadnému importu viz níže,--Shlomo (diskuse) 17. 7. 2017, 12:11 (UTC)) nic nebrání. Jen je třeba ohlídat, aby díla byla volná jak podle práva země původu, tak i podle amerického práva.[odpovědět]
Ohledně smluvního vztahu mezi "poskytovatelem" a "importérem" je situace trochu zamotanější, viz předchozí diskusi. Wikiprojektů se ovšem tento vztah bezprostředně netýká.
Pokud máte na mysli skutečně hromadný import stovek či tisíců knih, pak chci podotknout, že (i přes propagaci na wikikonferenci) tu nevidím žádný zástup nadšenců, kteří by svůj čas věnovali mravenčí práci na korekturách (první, druhé…) knih, které nahrál někdo jiný (tj. které si sami pro digitalizaci nevybrali, možná proto, že se po obsahové stránce nepotkávají s jejich zájmem) – viz desítky dosavadních nedokončených indexů. Obávám se, že by to s nově naimportovanými, konkrétně nevyžádanými, dopadlo stejně. Byl bych nerad, kdyby se české Wikizdroje staly obdobou ruského Wikislovníku.
Pokud jde o právní problematiku, tak existuje ještě tzv. zvláštní právo pořizovatele databáze, omezující vytěžování obsahu databáze bez ohledu na to, jestli majetková práva k jednotlivým záznamům trvají či nikoliv. Možná s tím mělo souviset ono zmiňované jednání s Národní knihovnou? Nic o něm ale nevím a jestli se toto právo týká i nás, nedokážu posoudit.
OCR stahujete přímo z Krameria? Mám totiž zkušenost s tím, že tamní OCR převody trpí dost podstatnými nedostatky, například v Krameriu5 NK ČR jsem zaznamenal, že některé znaky jsou, pro mě nepochopitelně, převedeny jako stejně vypadajících azbukové, což se při korektuře snadno přehlédne – takže si raději provádím vlastní OCR převod. --Milda (diskuse) 17. 7. 2017, 06:31 (UTC)[odpovědět]
Souhlasím s Mildou, že hromadný import by mohl představovat nepřípustný zásah do práva pořizovatele databáze - zejména pokud by směřoval na "podstatnou část" databáze nebo nepřiměřeně zatěžoval systém poskytovatele (knihovny). Právní úprava této oblasti je dost mlhavá, teoreticky bychom mohli prostřednictvím pobočky požádat o názor právní poradce, ale domnívám se, že by bylo rozumnější se do takto rozsáhlých akcí bez projednání s Krameriem raději nepouštět, zvlášť byl-li by jejich přínos beztak přinejmenším pochybný, jak dovozuje Milda. Chceme přece spolupráci, ne konfrontaci.--Shlomo (diskuse) 17. 7. 2017, 12:11 (UTC)[odpovědět]
Neměl jsem v plánu zkopírovat na WikiZdroje celou jejich databázi. Chtěl jsem z Krameria ručně nahrát těch cca. 30 knih od Jiráska, co tu ještě nejsou přepsané, a pak skriptem hromadně importovat OCR texty (celkem asi 15 000 stránek). Ale teď jsem zjistil, že místo toho stačí vložit textovou vrstvu do DjVu, takže to udělám přes textovou vrstvu.
Na hledání nelatinkových znaků vřele doporučuji použít kontrolu pravopisu v prohlížeči.
Co se týče nedostatku dobrovolníků, nepomohlo by třeba propagovat transkripce přímo na titulní stránce WikiZdrojů? Já osobně na Proofread sekci narazil omylem, když jsem hledal něco úplně jiného. Next ghost (diskuse) 17. 7. 2017, 15:27 (UTC)[odpovědět]
K těm OCR vrstvám: Nechci brzdit vaše nadšení, ale moje zkušenost je taková, že pokud je sken aspoň trochu kvalitní, tak OCR služba na Wikizdrojích poskytuje zpravidla lepší výsledky než připojené OCR z Krameria nebo z archive.org. A pokud je sken nekvalitní, tak to obvykle žádné OCR nevytrhne a je třeba přepisovat ručně (respektive OCR opravy dají víc práce než opsání...)--Shlomo (diskuse) 17. 7. 2017, 17:10 (UTC)[odpovědět]
Právě jsem dokončil transkripci Jiráskovy divadelní hry Kolébka. Byl to především pokus, jak moc použitelné je DjVu z Krameria sloučené včetně textové vrstvy pomocí mého skriptu, a výsledek byl docela dobrý. Počet chyb v OCR textu z Krameria je celkem rozumný, takže jsem strávil mnohem víc času formátováním textu než opravami špatně rozpoznaných znaků. A teď, chtěl by někdo výměnou korekturu jiného textu? Next ghost (diskuse) 18. 8. 2017, 19:08 (UTC)[odpovědět]
Pár poznámek z pozice bývalého náměstka NK pro digitalizaci: OCR engine v systému NDK (jehož výstupy se importují do "Krameria") je ABBYY s modulem pro 19. století. Takže veškerá přesnost OCR je totožná s tímto systémem, s verzí z roku 2011. Když jsem tomu velel, tak jsem prosazoval přístup Open-Data a to tak, aby byly na webu zpřístupněny PDFka s textovou vrstvou z OCR. Ta PDFka se v systému NDK skutečně generují a hromadí se na disku, ale zpátečnická komunita v NK dokázala zabránit jejich zveřejňování. Místo toho se úzkostlivě drží toho, že všechno jde ven jedině přes onen systém Kramerius, který se tváří jako celá knihovna. Svobodat (diskuse) 3. 3. 2018, 15:15 (UTC)[odpovědět]
Vývojáři MediaWiki postupně vylepšují přístupnost uživatelského rozhraní. Dalším krokem v tomto procesu bude změna vzhledu některých tlačítek, přičemž se mohou rozbít některé zastaralé (neaktualizované nebo neudržované) uživatelské skripty a udělátka.
Už nyní si můžete prohlédnout a používat starou i novou verzi. Většina editorů si všimne jen toho, že se některá tlačítka mírně zvětšila a změnila barvu.
Porovnání starého a nového vzhledu
Tlačítka před změnou
Tlačítka po změně
Tato změna však ovlivní také některé uživatelské skripty a udělátka. Některé z nich bohužel nebudou v novém systému fungovat správně. Pokud se staráte o nějaké uživatelské skripty nebo udělátka, která se používají při editaci, najdete informace o tom, jak své skripty otestovat a opravit, na stránce mw:Contributors/Projects/Accessible editing buttons. Zastaralé skripty můžete testovat a opravovat již teď.
Jak postupovat v případě, že část textu je volná i v ČR a část textu pouze v USA (a patří tudíž na oldwikisource)? Příklad: Ottův slovník naučný/Jihoslované/Slovinci. V úvahu připadá:
Umístit část textu na csws a část na oldws (bude se to ale obtížně propojovat PaP navigací a po uvolnění práv v ČR těžko spojovat; krom toho ne vždy je to možné, pokud např. předmětem ochrany v ČR je klavírní či sborová úprava jinak volné písně),
Rozdělit text (v podstatě varianta předchozího)
Umístit na csws pouze část volnou v ČR a na oldws celý text (vznikne ovšem dílčí redundance),
Umístit celý text včetně části volné v ČR pouze na oldws a z csws odkázat.
Šablona {{Autorinfo}} zobrazuje ikonku, jestli je autor volný nebo ne. Vzhledem k tomu, jak je nyní vyplňována, najdou se občas i falešné výskyty copyrightové ikonky, i když je autor zcela jasně volný.
Část těchto falešných výskytů by šlo eliminovat využitím data narození.
Vzhledem k tomu, že uvolnění do PD je po 70 letech od úmrtí a nejstarší ověřená osoba na světě zemřela ve 122 letech, nastavil bych to tak, že autor je automaticky volný 200 let od svého narození.
Prosím problematiky znalé, nechť se vyjádří zda to má či může mít nějaké nevhodné konsekvence.
Především celý koncept "volného" či "nevolného" autora nemá pokud vím žádnou oporu v autorském právu. Volná nebo chráněná jsou jednotlivá díla, resp. autorská práva k nim. I osoba, která je 70+ let po smrti může být autorem či spoluautorem chráněného díla, naopak osoba žijící či nedávno zesnulá může být autorem díla volného. Je tedy otázkou, zda je vůbec vhodné autory jako "volné" či "nevolné" ocejchovávat, n. b. na tak prominentním místě jako infobox.
Pokud už se pro takové označování rozhodneme, měli bychom si ujasnit, co vlastně znamená. Momentálně tam máme pouze obrázek bez vysvětlivky (title) či textové alternativy (alt), takže se o přesném významu můžeme jen dohadovat. Z výše řečeného plyne, že nemůže znamenat: "Díla tohoto autora jsou/nejsou volná." Já jej za sebe chápu tak, že: "Lze očekávat, že většina děl tohoto autora je podle českého autorského práva volná/chráněna."
Je-li toto zamýšlený smysl značky, pak 200 let od narození lze považovat za dostatečně bezpečnou hranici.
Chceme-li vychytat i případné výjimky, pak by bylo možné použít volitelný parametr pro přepsání/potlačení "vypočítané" značky. Což by bylo nakonec i řešením pro případy, kdy neznáme ani datum narození, ale pro volnost díla dané osoby máme jiné spolehlivé indicie.--Shlomo (diskuse) 21. 8. 2017, 15:34 (UTC)[odpovědět]
Ó, jak by to bylo krásné, kdybych se na své příspěvky dočítal jen reakce k věci a ne i další balast kolem... 200 let od narození lze považovat za dostatečně bezpečnou hranici by jako odpověď bohatě stačilo... Netřeba bohapustě slovíčkařit nad "volný autor". Značka tam je k tomu, aby na první pohled bylo jasné, zda jde o autora, jehož všechny díla jsou dle pravidla "úmrtí+70" volná (modulo eventuálně nevolná spoludíla), k čemuž byl motivací čísi dotaz, zda jsou díla daného autora volná a může je sem vkládat, což je nyní (u většiny autorů) patrné na první pohled. Bohužel ne všude to jde zobrazit vzhledem k absenci data úmrtí, k vyřešení čehož směřoval můj příspěvek. Výjimky opačným směrem (typu autor žijící nebo pod hranicí úmrtí+70, jehož všechna nebo některá díla nepodléhají copyrightu) teď neřeším, ty přijdou na řadu později a řešení se bude odvíjet od výsledků monitoringu podobně jako výše uvedený návrh. Stejně tak další případné nepodchycené případy. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)21. 8. 2017, 17:00 (UTC)[odpovědět]
Je už trochu pozdě, ale přeci: S návrhem souhlasím, je velmi konzervativní. Fakticky by bylo dnes (2017) obtížné najít díla autorů narozených před r. 1850 a ještě "pod zákonem". Rozhodně je to bezpečné. --Sapfan (diskuse) 29. 8. 2017, 17:58 (UTC)[odpovědět]
Aplikoval jsem. Navíc jsou teď autoři kategorizováni dle "volnosti", takže tím vznikla i Kategorie:Autoři:Volní od neznámého roku (zatím úmyslně nezakládám, protože nejspíš s vývojem dojde ke změně názvosloví dle nových potřeb), která pomůže odchytat další typy případů. Z podstaty věci primárně obsahuje žijící lidi, ale lze v ní aktuálně najít především autory s biografickými daty převzatými z Wikidat (na jejich akceptaci pracuji), či s naprosto nevyplněnými údaji. Postupně to proberu. Počítám, že bych (pokud při probírce nezjistím nějaký markantní problém, který by to znemožnil) vytvořil kategorii pro žijící autory na základě podmínky "má datum narození, je později než dnes mínus 120 let, nemá datum úmrtí". Manuální výjimkování (viz výše) budu řešit až zcela nakonec. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)31. 8. 2017, 21:14 (UTC)[odpovědět]
Po odfiltrování autorů z př. n. l., žijících (podle výše uvedeného pravidla) autorů (nakonec tam jsou zatím všichni prokazatelně žijící) a autorů narozených před více než 200 lety a akceptaci Wikidat zbylo v kategorii neznámé volnosti 75 autorů (+ Anonym). Z toho 6 je prokazatelně volných, ale nelze je zatím zařadit automaticky (zcela chybějící data nebo nestandardní, resp. zatím nepodchycený, zápis). Zbytek jsou zjevně autoři, jejichž díla sem byla umístěna na základě PD old 100 nebo PD old 140 (kontrolováno náhodně, ne u všech), kde je potřeba dozjistit biografické údaje. Ti všichni jsou zatím označeni copyrightovou ikonkou, než najdu nějaké vhodnější označení. — Danny B.(diskuse • mail•přehled příspěvků)2. 9. 2017, 12:13 (UTC)[odpovědět]
Venca24 sem přidal "licenci Evropské komise". Ta však v současné podobě poněkud nezapadá do zdejšího systému, potažmo - tak jak to je nyní - ani do povolených licencí, kterými jsou subset variant CC, GFDL a PD dle zdůvodnění.
Licenci, resp. předpis (paradoxně licencovaný PD CZ (sic!) a nikoliv vlastní licencí Evropské komise) jsem nijak nezkoumal, nejsa v tom dostatečně zběhlý, proto mne zajímá, zda je možné tuto licenci považovat za odůvodnění Public Domain, podobně jako máme PD podle různých zemí, resp. mezinárodních institucí?
Na to navazuje i další dotaz - je v EU (myšleno v "institutu", nikoliv "ve státech EU") i nějaký další potenciální vydavatel dokumentů, který má vlastní "licenci"?
Uvažuji totiž o označení této licence jako "PD EU", resp "PD EU-EC" (v případě, že v EU bude více subjektů s různými "uvolňujícími předpisy").
(Jinak dotaz neznalého - měl jsem za to, že všechny dokumenty EU jsou automaticky volné nějakým "globálním předpisem" podobně jako dokumenty složek OSN, jak tomu tedy ve skutečnosti je?)
For the initial deployment, the feature will be available to Google Chrome browsers on Android. Support for other mobile browsers to come in the future. For Chrome, the feature will use the native Android print functionality. Users can choose to download a webpage as a PDF. Mobile print styles will be used for these PDFs to ensure optimal readability for smaller screens.
Zrovna jsem si všiml, že stránky ve jmenném prostoru Index se renderují chybně. Místo HTML tabulky se zobrazuje její zdrojový wiki kód. Příklad: Index:Jirásek_Alois_-_F.L._Věk.djvu
.jpg)
.jpg)
Tlačítka před změnou
Tlačítka po změně
