Diskuse k Wikizdrojům:Ottův slovník naučný

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Nešlo by nějak vyřešit, aby tyto stránky byly přístupné ve vyhledávání pod jménem bez předpony? Např "z Žirotína" bude nalezena pod Ž? Pomůže defaultsort nebo něco podobného? Palu (diskuse) 27. 3. 2013, 08:32 (UTC)

Jeden ze způsobů je, napsat předložku až za heslo, viz např. Ottův slovník naučný/Dědic (z). --Sapfan (diskuse) 27. 3. 2013, 08:42 (UTC)
To ale zase zkomplikuje vyhledávání přímým zadáváním článku (alt-shift-f). Ne každý bude vědět, že má tato hesla zadávat tímto způsobem, leda s nějakou poučkou na hlavní stránce OSN. Dokonce Google mi nechce článek "z Dědic" najít, ať zadávám, co zadávám. Palu (diskuse) 27. 3. 2013, 15:29 (UTC)
No aby ho také našel, když je pouhé čtyři dny starý...
Jinak nevím, co máte na mysli stran vyhledávání, nalezení "z Žirotína" pod Ž totiž normálně funguje.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 3. 2013, 17:29 (UTC)
Danny - Palu měl pravděpodobně na mysli vyhledávání článků začínajících na Ž (Speciální:PrefixIndex/Ottův_slovník_naučný/Ž odkazem ze stránky Ottův slovník naučný), a tam asi není jiná možnost než tu předložku dát až na konec. I když tento přístup má samozřejmě nevýhody (např. nezkušeného přispěvatele či čtenáře to nenapadne).
Jinak "viditelnost" hesel z Ottova slovníku je v Googlu obecně mizerná, většinou se objevují dost nízko - zvlášť pokud je na to téma obecně hodně stránek (např. Ždánice). Doporučuji vkládat šablonu "Otto" do příslušných článků na Wikipedii (pokud existují), to je podle mne nejlepší reklama. Btw, škoda, že nikde nejsou statistiky návštěvnosti jednotlivých stránek - bylo by zajímavé zjistit, co vlastně naše zákazníky zajímá a kolik jich je. A třeba sledovat, jak se taková návštěvnost změní po doplnění odkazu (šablony) na Wikipedii. Ale udělat něco podobného jako http://stats.grok.se asi není nic jednoduchého. --Sapfan (diskuse) 27. 3. 2013, 18:27 (UTC)
Statistiky jsou, ale zakuklené (nevím, proč). Jinak z Dědic opravdu ještě není zaindexovaný.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 3. 2013, 20:23 (UTC)

Statistiky[editovat]

Nevím, jestli to udělal už někdo přede mnou, ale nikde ta čísla nevidím. Možná pro někoho budou zajímavá. Tabulku se zkratkami autorů jsem si dal do Excelu a vypadlo mi následující: Mimo vrchní redakci a odborné redaktory máme celkem 1 132 autorů Ottova slovníku, z nichž u 206 (18,2 %) nejsou zjištěny údaje o úmrtí. U 810 (71,6 %) autorů už jde o volné dílo, u 116 (10,2 %) jsou autorská práva ještě chráněna. Poslední zemřelý autor, resp. autorka Albina Honzáková, zemřela v roce 1973 a celý Ottův slovník bude autorsky volný v roce 2044. To za předpokladu, že bude platit současný autorský zákon a mezi autory s nezjištěným úmrtím se neobjeví nikdo, kdo zemřel po roce 1973. Ze zbývajících chráněných autorů (115) se 40 % (46) uvolní během následujících pěti let. 47 autorů používalo zkratku shodnou s některým z dalších autorů. Pokud jsem dobře počítal mezi autory je pouhých 13 žen.

Jinak statistiky jsem udělal ke dni 29.8.2013 a k tomuto datu bylo zpracováno 3 879 hesel. Celkový počet hesel slovníku je odhadován na 200 000 a v tom případě jsou zpracována necelá 2 %. Mezi 1 000 nejnavštěvovanějších stránek Wikizdrojů patří i 68 hesel Ottova slovníku. 10 nejnavštěvovanějších hesel je: Marasmus, Slovník, Jus, Směnka, Komenský Jan Amos, Horní právo, Nalezinec, Sofismus, Čepobití a Abusus. --Radek Linner (diskuse) 29. 8. 2013, 15:54 (UTC)

Díky za velmi zajímavou statistiku! Teď jen kéž by ta procenta zpracovanosti hesel rostla rychleji. --Martin Kotačka (diskuse) 29. 8. 2013, 16:55 (UTC)

Seznam hesel[editovat]

Dozvěděl jsem se od kolegy Martina Kotačky o elektronické verzi Ottova slovníku a také o tom, že si vede evidenci, aby měl přehled, která hesla už na Wikizdrojích máme, a která tedy ještě zbývá vložit. I když je mi jasné, že není možné s ohledem na práva vydavatele z této elektronické verze nějak roboticky převádět hesla na Wikizdroje, bylo by možné s její pomocí alespoň sestavit na Wikizdrojích roboticky nějaký seznam všech hesel, ve kterém by se mohla označovat ta, která už byla vložena? Pokud by se to podařilo, tak by se možná v dalších fázích s tím seznamem mohlo pokračovat dál, např. roboticky označovat (či umazávat) již vytvořená hesla nebo barevně odlišit hesla volná apod., ale to případně až později, pro začátek by stačilo prosté vytvoření seznamu. Bylo by to možné a uměl by to někdo? Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 11. 2013, 21:32 (UTC)

Předložky na začátku názvu[editovat]

V Ottově slovníku naučném jsou hesla, která obsahují na začátku svého názvu předložku, řazena až podle prvního písmena následujícího slova, například "z Bílé" podle B nebo "von Kempelen" podle K. Vkladatelé na Wikizdroje k tomu zatím přistupují dvěma způsoby, buď předložku v názvu nechají na svém místě, jako např. z Bílé, nebo ji dají nakonec do závorky, např. Dědic (z), což si myslím, že bychom měli sjednotit. První způsob vypadá přirozeněji, ale nese problémy: heslo "z Bílé" nelze vyhledat v seznamu hesel podle B a dokonce ani podle Z, lze ho najít jen v seznamu hesel podle malého z, což je ovšem možnost, kterou index na stránce Ottův slovník naučný vůbec nenabízí. Přestože dosud jsem hesla také vkládal prvním uvedeným způsobem, po zvážení bych se klonil k tomu druhému. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 11. 2013, 13:09 (UTC)

Já se kloním pro první přirozenější způsob. Má představa uživatele Ottova slovníku v reálné knihovně i na Wikizdrojích je taková, že jde a hledá konkrétní heslo. V tomto případě, pokud hledá šlechtický rod "z Bílé", vypíše jej takto přímo do vyhledávacího pole. Je pravda, že u "von Kempelena" nemusí předpokládat onu nobilitační předložku, přesto jej ale Wikizdroje v nabídce vyhledaných možností nasměrují, jen musí ještě jednou kliknout navíc. Ale nijak na své představě netrvám, je mi víceméně jedno, v jaké to bude podobě a přizpůsobím se jakékoliv dohodnuté variantě. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 11. 2013, 14:02 (UTC)
Pak je ale otázka, k čemu tam ten index máme, když nezanedbatelnou část hesel v něm nebude prakticky možné najít. Když člověk ví, co přesně hledá, může to vypsat do vyhledávacího pole. Když ale hledá třeba "z Bilenberka", ale neví, jestli se to náhodou nepíše z Bílenberka, z Bílenberga, z Bilenbergu, z Bílenbergu nebo von Bilenberg, tak než by zkoušel všechny možnosti, tak jde radši přes index. Tímto způsobem jsem na daný problém přišel i já. V papírovém slovníku přece člověk nehledá tak, že si zadá celé slovo. Nejdříve si najde B, pak Bi, pak Bil atd., až má, co potřebuje. Tady můžeme stejnou metodu použít jen v případě indexu. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 11. 2013, 14:20 (UTC)
O.K. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 11. 2013, 14:24 (UTC)
Pokud tedy nejsou námitky, budu zatím hesla psát dle vzoru "Dědic (z)", ale s přesunem těch stávajících bych počkal, jestli se ještě někdo nevyjádří později. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 11. 2013, 19:05 (UTC)
Mi tohle přijde obdobné, jako kdybychom ze stejného důvodu začali odstraňovat diakritiku. V indexu se totiž znaky s diakritikou řadí naprosto nesmyslně až za znaky bez diakritiky. Člověk tak může hledat třeba "Bácska", ale neví, jestli se to zrovna nepíše/v ottovi nepsalo Bacska, Báčka, Báczka, ... a tak než aby to všechno vypisoval, tak raději půjde do indexu a hledá ... Babčice - Babětín - Bachelet (eh?) - ... - (hele) Bacskó (ne nic, to je něco jiného) - ... - Baczko (taky nic) - Bacúch - Badalona (mno, asi to tu nemaj). --Reaperman (diskuse) 19. 11. 2013, 19:37 (UTC)
??? – Tady nebylo nic odstraněno, pouze přesunuto nakonec, což se běžně dělá, mockrát jsem viděl např.: Gogh, Vincent van (nikoliv: van Gogh, Vincent!!!). Diakritiku jsem ve slovnících nikdy odstraňovat neviděl. Několikrát jsem byl upozorněn, že tohle je knihovna, ale právě takto to mnohé knihovny dělají.
Navíc u řazení diakritiky jde o bug, který prý jednou bude odstraněn a všechno se bude řadit správně (takže je nesmyslné řazení předělávat a pak to zase u statisíců stránek ve wiki projektech vracet). Tady mne nenapadá, jak by to někdy mohlo být odstraněno záslužným zásahem do prostředí MediaWiki. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 11. 2013, 22:30 (UTC)
To "prý" už (jenom já) poslouchám asi sedm let. :) Nevím proč ty tři vykřičníky, já viděl i takovou variantu, ale nikdy jsem neviděl Bahnhof (von) (což je nepochybně proto, že literaturu o šlechtických rodech až na výjimky nečtu), který se mi osobně zdá nevhodný už proto, že závorku zde používáme pro rozlišovač významů. Celý ten můj komentář byl zaměřen na to, že chcete měnit přirozený zápis na základě jediného argumentu, totiž, že to zrovna v jednom nástroji nefunguje dle přání. Přitom alternativy v takovém případě existují - superkategorie, kde můžeme využít defaultsort; na hlavní stránce indexu čtenáři vysvětlit, že některé články o šlechtických rodech a šlechticích nalezne pěkně pohromadě pod "von" případně "z"; ... Stačí trochu fantazie a pak škrtat, co se nelíbí; ne se definitivně rozhodnout za jedno odpůledne. --Reaperman (diskuse) 19. 11. 2013, 23:50 (UTC)
Zápis názvu hesla (v hlavičce a v infoboxu) by samozřejmě zůstal stejný, měnil by se jen název stránky. Ale jinak ano, superkategorie s defaultsortem by to taky vyřešila, a vypadá to elegantně. Bylo by pak možné upravit nebo nějak nahradit šablonu IndexSlovník tak, aby se dalo odkázat na konkrétní písmena této kategorie? Protože jinak by listování v superkategorii o 150 tisících heslech bylo nad lidské síly.
Ještě mě napadlo, jestli by třeba nějak nešlo jenom současnou šablonu IndexSlovník upravit tak, aby neřadila podle názvu stránky, ale podle toho, co je uvedeno v defaultsort, ale protože se v těchto věcech nevyznám, tak možná jenom fantazíruju o něčem, co nejde dohromady.
Ty vykřičníky měly být jen prosté zdůraznění, podobně jako občas v řeči položím důraz na nějaké slovo, nebylo v tom nic útočného. Asi bych je měl přestat používat, není to poprvé, co se tím někdo cítil dotčen, ačkoliv to nebylo myšleno zle (na WP používám žlutý zvýrazňovač, ten tu ale není). Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 11. 2013, 10:21 (UTC)
Aniž bych četl celou diskusi výše, reaguji jen na poslední návrh - ne, není to možné. Řazení v kategoriích je přístupné pouze v kategoriích a ne na jiných stránkách.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 20. 11. 2013, 12:38 (UTC)

„Kdysi dávno“ (únor 2008) jsem zkoušel kategorizaci pomocí přesměrování (vizte Jeník a Hanička v Kategorie:Pohádky). Sice z jiného důvodu − aby mohly být i jednotlivé Erbenovy pohádky na podstránkách, aniž by se v kategorii zobrazoval celý dlouhý název Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Jeník a Hanička, ale princip by byl podobný. Za předpokládu, že takových hesel by nebyly (deseti)tisíce, by snad přesměrování typu Ottův slovník naučný/Bílé (z) nebo Ottův slovník naučný/Bílé, zOttův slovník naučný/z Bílé nemusela vadit. Obešlo by se to i bez superkategorie, protože jak si můžete vyzkoušet na Special:PrefixIndex/Jen, fungovalo by i na strojově generovaném „abecedním“ seznamu stránek podle začátku názvu. Hesla by mohla (až na případné výjimky vyžadující použití rozlišovače) zůstat na názvech odpovídajících začátku hesel a nadále by fungovala navigace zachovávající pořadí hesel jako v tištěném OSN, ale zároveň by hesla byla dohledatelná v „abecedním“ Special:PrefixIndex/Ottův slovník naučný/ nebo Special:Allpages/Ottův slovník naučný/X --Milda (diskuse) 20. 11. 2013, 12:36 (UTC)

To se mi líbí, to by mělo vyřešit všechny problémy. --Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 11. 2013, 13:07 (UTC)

Označování anonymního hesla[editovat]

U anonymních hesel z Ottova slovníku jsem si všiml dvojí praxe vyplňování kolonky autor. Jednak bývá vyplňována jako neznámý a jednak jako neuveden. Tohle by též stálo za sjednocení. Klonil bych se k variantě neznámý, vypadá to, že je převažující. --Martin Kotačka (diskuse) 19. 11. 2013, 14:37 (UTC)

Zamýšlel jsem se nad tím relativně nedávno (vlastně poté, co mě Milda a Danny B. přesvědčili, že je potřeba to psát), a začal jsem používat "neuveden", abych rozlišil případy, kdy je dílo zcela nepodepsané, od případů, kdy je podepsané, ale nelze zjistit, komu podpis patří (zejména v novinách různé nedešifrovatelné značky typu -ý-, viz např. zde, které možná ve své době okruh zasvěcených znal, ale které dávno upadly v zapomenutí). Ale je to taková drobnost, nijak na tom netrvám. Jan.Kamenicek (diskuse) 19. 11. 2013, 18:58 (UTC)
K tomu -ý-: úplně nejlepší by bylo buď tam uvést -ý- a nebo, když už, tak neznámý (-ý-). Samotné "neznámý" není podle mě úplně pravdivé, protože autor sice známý není, ale jeho zkratka ano, tj. podepsal se. --Palu (diskuse) 20. 11. 2013, 21:50 (UTC)
Však ano, autor je neznámý (tudíž v kolonce autor je "neznámý") ale na konci článku se podepsal -ý- (tudíž na konci článku je uvedeno -ý-), viz zde. Nebo myslíte, že do kolonky autor by se to mělo uvést ještě jednou? Myslím, že to není nutné, ale nevadilo by mi to. Jan.Kamenicek (diskuse) 20. 11. 2013, 22:05 (UTC)
Dva různé články od neznámého autora nemusí pocházet od téhož člověka. Dva různé články od šifry -ý- pravděpodobně ano...--Shlomo (diskuse) 20. 11. 2013, 23:46 (UTC)

Odkazy v médiích[editovat]

Obdobu stránek w:Wikipedie:Ohlasy v médiích nebo w:Wikipedie:Wikipedie jako zdroj pro média (tato už není 2 roky aktualizovaná) tady nemáme, ale jako zajímavost by se dalo uvést, že i na díla ve Wikizdrojích, přesněji zdejší hesla z Ottova slovníku naučného, je odkazováno v médiích:

Kategorizace[editovat]

Před nedávnou dobou jsem navrhl kategorizovat hesla z Ottova slovníku podle jeho vlastních kritérií. Šlo vlastně o marginální přpad s dnes zaniklou obcí. Tento můj návrh byl zdejšími přispěvateli z OSN přijat. Nicméně si za tímto návrhem stojím komplexně. Jelikož jsme projekt, který pracuje s původními zdroji, přičemž se striktně drží jejich originální podoby, mám za to, že "vnitřní kategorizace" jakéhokoliv dokumentu by měla odrážet jeho tehdejší podobu a z ní vycházet. Proto se mi nelíbí kategorie typu Česko v Ottově slovníku nebo Slovensko v Ottově slovníku. To jsou státní útvary, které v době jeho vydání neexistovaly a myslím, že by to měly i kategorie zohledňovat. Zájemce o páci s jakýmkoliv historickým pramenem, což dnes Otto bezesporu je, si musí uvědomit kontext jeho vypovídací hodnoty. A myslím, že i to by měly odrážet kategorie. Proto jsem pro postupnou rekategorizaci počínaje výše uvedenými kategoriemi Česko a Slovensko. Slovenské realie můžeme jednoduše vložit pod Uhersko v Ottově slovníku naučném, s Českem to bude trochu komplikovanější. Navrhoval bych pro obecnější kategorii název Země kouny české v Ottově slovníku naučném a pro přesnější kategorie, např. u hesel o obcích, bych udělal podkategorie podle historických zemí, tj. Čech, Moravy a Slezska. Ostatně tak nám začínají i jednotlivé geografické články "xxxx, ves v Čechách...", "YYYY, ves na Moravě...". Jste pro tento nápad? Rád bych se do toho pustil ještě dříve, než překonáme 100 000 vložených hesel. :-) --Martin Kotačka (diskuse) 28. 7. 2014, 17:45 (UTC)

Chápu Martine vaše pohnutky, ale bohužel to nevidím moc reálně.
Především by to v mnoha případech znamenalo neúměrně zatěžující pátrání, k jakému státu dané místo patřilo (Otto to vždycky neuvádí, napíše třeba hora v Africe nebo tak něco). Mnohá místa, která byla anglickými nebo jinými koloniemi, bychom pak museli kategorizovat např. jako XY ve Spojeném království, což by bylo více než zmatečné. U některých území ve vzdálených krajích nemuselo ani být jasné, komu vlastně patří. Také bychom narazili na problém, co všechno se tehdy dá považovat za samostatný stát, kromě vyložených kolonií tu máme totiž také celou škálu území polozávislých či loutkově ovládaných.
Navrhovaná kategorie Země koruny české v Ottově slovníku naučném dává určitý smysl, ale jednak to moc neodráží tehdejší realitu (de facto byly tehdy české země jen historický koncept, tyto země totiž byly integrální a neoddělitelnou součástí Rakouska, panovník se už ani neobtěžoval se nechat na vládce těchto zemí korunovat, rakouská koruna ho legitimovala i tam) a navíc ani Otto takto stejně nerozděloval. Když už, tak uvádí např. ves v Čechách, na Moravě, či Slezsku (teď z hlavy nevím, jak to měl s jinými českými zeměmi, např. s Kladskem). To by mi ale přišlo zbytečně komplikované.
Ottův slovník vycházel dvacet let, ke kterému roku by se kategorizace měla vztahovat: vydání 1. či posledního dílu? Nebo u každého hesla jinak? To by mohl nastat také případ, že během té doby nějaké území změnilo státní příslušnost, a vesnice AAA (z 1. dílu) by byla uvedena v jiném státě, než sousední vesnice ZZZ (z 27. dílu), ačkoliv ve skutečnosti jejich osudy jsou stejné. Nebo může jít o stejnou vesnici se dvěma různými názvy, jednou je uvedena x-tém dílu a podruhé v y-tém. Nebo může být vesnice uvedena v 1. dílu a potom v dodatcích 28. dílu.
Idaho se stalo součástí USA v roce 1890. Varianta A: vztáhneme to k 1. dílu. Výsledkem by bylo, že zdejší sídla by neměla v našich kategoriích nic společného s USA (i kdyby třeba byla založena až v době, kdy už Idaho součástí USA bylo). Varianta B: Vztáhneme to k posl. dílu. Pak nastává situace, že Otto uvede v 1. díle, že sídlo je v Idahu a my to zakategorizujeme jako v USA. To se vlastně neliší od současné kategorizace a zcela padá původní argument, že se chceme i v kategorizaci držet Otty. Varianta C: Sídla uvedená v 1. a 2. díle bychom kategorizovali jako v Idahu, a od 3. dílu jako v USA? Ať už bychom ale zvolili kteroukoliv variantu, je účelné se tím zabývat a pátrat po letopočtech?
Vlastně bychom měli opustit i současné názvosloví, například pojem Spojené státy americké. Jenomže Ottovo názvosloví není moc jednotné. Měla by se kategorie jmenovat Spojené Obce severoamerické, Spojené Obce severo-americké, Spojené obce severoamerické nebo Spojené Obce Severoamerické? Měli bychom používat dnešní výraz rytec (právě mám v plánu založit kategorii Nizozemští rytci) nebo napodobit Ottu a nazvat ji Nízozemští ryjci?
Pokud bychom překategorizovali slovenská města na uherská, tak bychom také měli ze Slovenska do Uher překategorizovat např. Oblévačka, v čemž ovšem nevidím přínos.
Navázal bych také na myšlenku, že se striktně držíme originální podoby zdroje. Ano, to je pravda, a právě proto bychom neměli napodobovat něco, co v původním zdroji nebylo. Stejně jako odlišujeme poznámky, které byly v původním díle, od poznámek, které tam vkládáme my, tak i u kategorií musí být na první pohled zřejmé, že jsou naším dílem (nikoliv Ottovým) vytvořeným v naší době. Kategorizaci vytváříme nyní a pro naše potřeby, a proto by naše potřeby měla zohledňovat. Napodobování ve stylu "jak by to asi kategorizovali, kdyby to tehdy byli kategorizovali" a) mi přijde zbytečně komplikované a b) se mi i příčí, neboť velmi snadno může vyústit spíše v paskvil. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 7. 2014, 23:56 (UTC)
Děkuji velmi za odpověď. Některé Vaše pohledy dávají smysl, s jinými bych polemizoval, ale do nějakých sáhodlouhých debat se mi nechce. Možná kdybychom třeba v budoucnu zorganizovali nějaké setkání "Oťasů", kde bychom ušetřili čas při ossobní konverzaci, pak třeba ano. Zatím bych tedy nechal status quo, byť zrovna u těch obcí v Česku se mi ta kategorizace docela příčí. Ale ponechme to tedy tak. S pozdravem --Martin Kotačka (diskuse) 29. 7. 2014, 05:19 (UTC)
Zdravím, kolega snesl řadu logických argumentů, takže se také přikláním k pokračování v daném systému. Co se týče nějakého setkání, napadla mě wikikonference, kam se sjíždí ze široka daleka, jistě by se v kuloárech našla chvíle pro neformální diskusi. Občas také narazím na něco, co bych potřeboval obšírně vysvětlit, ale nechci se stále ptát, tak problémové heslo raději přeskočím. Živá diskuse by byla fajn. --Hadonos (diskuse) 29. 7. 2014, 06:31 (UTC)
Setkání na nějaké Wikikonferenci by bylo fajn :-) Jinak ty argumenty nahoře jsem vychrlil tak rychle, protože jsem nad tím dříve dlouhou dobu také uvažoval a rozmýšlel různá pro a proti, takže jsem je měl už dávno všechny pohromadě. Jan.Kamenicek (diskuse) 29. 7. 2014, 07:48 (UTC)
Už jsem zval kolegu Hadonoše v soukromé zprávě 29. listopadu do Brna, které přebírá štafetu pořádání wikikonferencí. Rád tam uvidím i Vás. --Martin Kotačka (diskuse) 29. 7. 2014, 07:51 (UTC)

Kategorizace přesměrovávacích hesel[editovat]

Navážu na diskusi U Pramene ohledně kategorizace přesměrovávacích hesel. Domnívám se, že je dobré i tato hesla kategorizovat, protože

  • někdo může v kategorii hledat právě pod tím názvem, který je v OSN použit pouze jako přesměrování, a když to tam nebude, tak tam heslo nenajde, nebo s většími obtížemi (např. každého nenapadne hledat Vůz Malý a Velký pod heslem Medvěd).
  • Některé věci jsou v OSN popsané jen v rámci širšího hesla a z užšího názvu vede jen přesměrování (např. Juliánský kalendář přesměrovaný na obecnější heslo Kalendář. Pro někoho může být užitečné, když v kategorii narazí alespoň na to přesměrování, které ho už navede.

Je pravda, že někdy se stane, že ta hesla jsou v abecedě vedle sebe, takže potom už ta potřeba není tak velká. Pokud bychom ale přesměrování kategorizovali např. z důvodů uvedených výše, pak by asi bylo dobré kvůli jednotnosti kategorizovat všechna.
Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 8. 2014, 15:35 (UTC)

Pro mě to není problém, povedu v patrnosti, že kategorizovat jako ostatní hesla, jen v případě neznalosti daného pojmu zařadit alespoň do základní kategorie (většinou člověk odtuší, z jaké oblasti heslo pochází, ale někdy dost tápu a jsem lenivý prohledávat další svazky). Při zakládání je to jen řádek navíc. --Hadonos (diskuse) 15. 8. 2014, 16:59 (UTC)
OK, díky. Jenom co se týká toho prohledávání dalších svazků, tak bylo by dobré dané heslo, na které přesměrování směruje, vždy překontrolovat, a to především a) jestli vůbec existuje a b) jak přesně se jmenuje a v přesměrování to zohlednit (např. zrovna teď jsem měl v hesle Bonaparte text „...vévoda Morny (v. t.)...“ a když jsem si to našel, tak jsem zjistil, že přesný název hesla je „de Morny“, takže to přesměrování pak mělo tvar „vévoda [[../de Morny|Morny]] (v. t.)“). Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 8. 2014, 18:07 (UTC)