Diskuse s uživatelem:Shlomo: Porovnání verzí

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
Juandev (diskuse | příspěvky)
Juandev (diskuse | příspěvky)
→‎E-mail: jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá
Řádek 169: Řádek 169:
Jen velká škoda, že na mé e-maily ani přes upozornění nereagujete, natož pak takto obratem. :-/<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 17. 1. 2016, 14:47 (UTC)
Jen velká škoda, že na mé e-maily ani přes upozornění nereagujete, natož pak takto obratem. :-/<br />{{Uživatel:Danny B./podpis}} 17. 1. 2016, 14:47 (UTC)
:Když už se téma (ne)odpovídání nakouslo, mohl byste se prosím vyjádřit k [https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:U_pramene#Odblokov.C3.A1n.C3.AD_u.C5.BEivatele_Auvajs odblokování Auvajse]? Zřejmě jste můj požadavek jen přehlédl. Ještě bych rád dodal, že mi na Wikislovníku dlužíte odpověď na mé dvě výzvy z února loňského roku ve své diskusi. Zřejmě jste je asi také jen přehlédl. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 17. 1. 2016, 15:44 (UTC)
:Když už se téma (ne)odpovídání nakouslo, mohl byste se prosím vyjádřit k [https://cs.wikisource.org/wiki/Wikizdroje:U_pramene#Odblokov.C3.A1n.C3.AD_u.C5.BEivatele_Auvajs odblokování Auvajse]? Zřejmě jste můj požadavek jen přehlédl. Ještě bych rád dodal, že mi na Wikislovníku dlužíte odpověď na mé dvě výzvy z února loňského roku ve své diskusi. Zřejmě jste je asi také jen přehlédl. --[[Uživatel:Martin Kotačka|Martin Kotačka]] ([[Diskuse s uživatelem:Martin Kotačka|diskuse]]) 17. 1. 2016, 15:44 (UTC)

::Však bych mohla tady uvést desítky zpráv na které Danny vůbec neragoval napříč projekty. Jak se říká "jdi vždy příkladem", anebo "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozvývá" - jinak řečeno, když neodpovídám na dotazy, tak se nemohu divit, že ani mě není odpovídáno.--[[Uživatel:Juandev|Juandev]] ([[Diskuse s uživatelem:Juandev|diskuse]]) 26. 1. 2016, 08:28 (UTC)


== Ohlasy žalmů ==
== Ohlasy žalmů ==

Verze z 26. 1. 2016, 08:28

Nahrazování nadpisů šablonou {{§}}

Zdravím,

všiml jsem si, že nahrazujete nadpisy šablonou {{§}}. To ale není správné: jednak se tím mění sémantika příslušných částí dokumentu, jednak to snižuje uživatelský komfort v navigaci na dané stránce.

Prosím, vraťte nyní příslušné změny zpět. Pokud potřebujete nějakou konkrétní funkcionalitu, kterou vám nadpisy v současné podobě neumožňují, dejte vědět, a podíváme se na to, co se s tím bude moci dát dělat. Ale nemůžeme takhle změnit zavedený systém a snížit tak kvalitu zde uložených dokumentů.

Díky za spolupráci.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 23. 3. 2012, 10:31 (UTC)[odpovědět]

K Vašim námitkám ohledně použití šablony {{§}}:
  1. Sémantika se samozřejmě mění, a já doufám že k lepšímu. Nadpisy by měly obsahovat popis uvozované sekce (A heading element briefly describes the topic of the section it introduces.), což samotná čísla paragrafů (pokud neobsahují současně i textový nadpis) nesplňují.
  2. Ohledně uživatelského komfortu: Domnívám se, že uživatelský komfort je negativně ovlivněn spíše dlouhým "obsahem" na začátku článku obsahujícím pouze čísla paragrafů bez věcné informace, o čem se v dané části pojednává. Zkuste např. dohledat informaci o struktuře soudů ve verzích [1] a [2]. Bylo by samozřejmě fajn mít na začátku i seznam s odkazy na jednotlivé paragrafy, ale řešení formou řádkového obsahu považuji za nešťastné. Vhodnější by dle mého názoru bylo řešení formou řádkového seznamu paragrafů/článků na začátku stránky - odkaz na stovku paragrafů by zabíral maximálně několik řádků a přitom by poskytoval "lepší komfort" tomu, kdo hledá paragraf podle konkrétního čísla. V obsahu samotném by pak byly nadpisy hlav, částí, dílů atd. s textovým označením pojednávané oblasti.
  3. Ohledně měnění zavedeného systému: prošel si jsem dokumenty v podkategoriích Kategorie:Právo v České republice a Vámi prosazovaný systém nadpisů pro označování paragrafů byl použit u 18 ze zhruba 50 dokumentů. To nepočítám dalších 106 dokumentů z Kategorie:Benešovy dekrety, které jsem nekontroloval všechny, ale v namátkově otevřených dokumentech jsem Vámi preferovaný systém rovněž nenalezl. Tedy nijak zvlášť "zavedený" tento systém není. Mimochodem, jestliže šablona {{§}} není určena k označování paragrafů, k čemu tedy vlastně slouží? :O --Shlomo (diskuse) 26. 3. 2012, 11:41 (UTC)[odpovědět]

Z poloviny volné, z poloviny chráněné heslo v OSN

K Ottův slovník naučný/Židé (podotýkám, že jsem nezjišťoval, jak velkou část z části napsané Nikolauem jste stihl zpracovat): co alternativa, vložit alespoň tu druhou, již volnou část od Práška, místo první části vložit (zatím neexistující) šablonu a revize s dosud chráněným textem pak skrýt? V roce 2021 by se mohly obnovit a dokončit. --Milda (diskuse) 23. 5. 2012, 21:55 (UTC)[odpovědět]

Ano, myslel jsem si, že až druhou část někdy dodělám, založím článek znovu. Pokud považujete za vhodnější skrýt revizi, udělejte to klidně takto. Je to jen asi 10.000 bytů, ale třeba to někomu za 9 let udělá radost ;)--Shlomo (diskuse) 23. 5. 2012, 23:36 (UTC)[odpovědět]

Odkazy na wikipedii v heslech Ottova slovníku naučného

přesunuto k prameni

Infobox v Sichat Jicchak

Dobrý večer, díky za rozšiřování. Vkládejte, prosím, infobox {{Textinfo}} i na nově zakládané podstránky. Teď, když máte zdroj otevřený, to bude jednodušší, než když to pak bude později doplňovat někdo jiný. I když je tam částečná duplicita, z autorskoprávního hlediska jsou údaje v Textinfo dokonce důlěžitější než ta navigace nahoře. --Milda (diskuse) 28. 10. 2013, 19:47 (UTC)[odpovědět]

Nevím, jestli je to až tak dobrý nápad. K textům by měl časem přibýt ještě hebrejský originál a obtékaný informační rámeček by asi narušil rozložení textu. Navíc nepůjde o částečnou, ale úplnou duplicitu; všechny údaje jsou obsaženy už v Textinfo k Sichat Jicchak jako celku (podobným způsobem jsou utvářeny podstránky i u Bible Kralické nebo Bible svatováclavské).--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 20:08 (UTC)[odpovědět]

Sichat Jicchak

Zdravím,

koukal jsem na Sichat Jicchak a mám k tomu dotazy:

  1. Proč jsou některé položky seznamu v závorce a jiné ne? (U El erech apajim navíc buď jedna přebývá nebo chybí.)
  2. Proč jsou některé položky seznamu linkované a jiné ne?
  3. "(pouze hebrejsky)" je vaše poznámka nebo je to v textu zdrojového díla?
  4. "Předčítání z Thóry" - jen pro jistotu: ty následující položky jsou na stejné úrovni, nebo tam jsou omylem, majíce být o úroveň níže jako subsekce toho předčítání?
  5. Zaujalo mne licenční označení. Víte o autoru a překladateli data úmrtí?
  6. Obsah neodpovídá obsahu v odkazovaném zdroji, proč?

A ještě připomínka - prosím, dodržujte typografii originálu. Pokud je tam něco v uvozovkách, dejte to i zde do uvozovek (konkrétně narážím na Or-Tomid). Typografické uvozovky lze vkládat kliknutím na příslušný odkaz pod editačním oknem v sekci Znaky. Pokud je něco tučně, označte to tučně (V Praze 1903. (…) Samuel W. Pascheles, knihkupectví). Atd. Vzhledem k odlišnosti média samozřejmě nejde dodržet přesný layout originálu, ale tyto základní formátovací prvky třeba dodržet je.

Díky.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 10. 2013, 21:43 (UTC)[odpovědět]

Nejprve předesílám, že ani úvodní stránka ještě není kompletní dovolí-li mi to okolnosti, hodlám na ní ještě trochu zapracovat. Vizuální provedení napodobující originál sice není pro mne prioritou, ale vezmu je v potaz - každopádně děkuji za upozornění na opomenuté uvozovky a závorky a nebudu se zlobit, když takové překlepy i sám opravíte ;) Teď jednotlivým otázkám/připomínkám:
  1. Bez závorky jsem uvedl modlitby, které mají název vyznačen v originále - buď v obsahu nebo jako nadpis v samotném textu. Ostatní modlitby jsem označil buď začátkem textu (v přepisu podle w:WP:THe) nebo jinou vhodnou identifikací (jako "Žalm XY") a vložil do závorky na označení, že tento název není uveden v originále.
  2. Neodkazující položky jsou ty, u kterých nepředpokládám, že by k nim byla přiřazena patřičná modlitba. Obvykle proto, že
    • Modlitba je v originále pouze zmíněna, ale není uvedena
    • Modlitba je v originále pouze hebrejsky
    • Jedná se o nadpis větší sekce, která je (nebo jednou bude) dále rozdělena na další modlitby.
  3. "pouze hebrejsky" je technická poznámka vysvětlující, proč tato modlitba na WS není (ani nebude). V originále tato poznámka není, na patřičném místě je pouze příslušná modlitba v hebrejštině bez českého překladu. Popřípadě s jinou technickou poznámkou, která v této podobě dokumentu postrádá význam.
  4. Položky následující po "Předčítání z Thóry" jsou na stejné úrovni; samotné předčítání bude ve výsledné podobě buď aktivní odkaz, nebo rozděleno na "podsekce".
  5. Ad licence: autor zemřel 1892 (viz w:en:Saul Isaac Kaempf), překladatele se mi přes vynaložené úsilí nepodařilo dohledat. Našel jsem pouze zmínky o jeho literární činnosti v osmdesátých letech, takže se domnívám, že "licence" old-100 je zde na místě, i když to není zcela ideální situace. Ještě na upřesnění: "Autor" je zde vlastně taky spíš editor a překladatel (z hebrejštiny do němčiny), Kraus potom na základě německého překladu vytvořil český překlad - dost častý postup u české židovské literatury té doby...
  6. Ve zdroji jsou v obsahu uvedeny pouze některé modlitby, přičemž jejich výběr není nijak systematický; snažím se tedy vytvořit přehledný obsah toho, co kniha skutečně obsahuje.
Zdravím, --Shlomo (diskuse) 28. 10. 2013, 22:58 (UTC)[odpovědět]

Díky za odpovědi, později k nim něco napíšu, teď jen v rychlosti k těm poznámkám - pokud tedy příslušný text není součástí originálu, je třeba jej vyznačit pomocí {{Redakční poznámka}} potažmo {{Redakční poznámky}} na konci (podívejte se kdyžtak na odkazující stránky, jak se to používá). Díky.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 10. 2013, 23:38 (UTC)[odpovědět]

Překlepy v originále

Zdravím, pokud je v originálu zjevná gramatická či faktická chyba, je možné na ni upozornit formou redakční poznámky, viz např. Ottův slovník naučný/Aberdeen či Ottův slovník naučný/Obrnice. Tím dáte najevo, že o chybě víte, a že není Vaše :-) Přeji hezkou neděli --Hadonos (diskuse) 1. 3. 2015, 10:18 (UTC)[odpovědět]

Forma "zakon"

Zdravím.

Vidím, že jste přidával do některých zákonů formu "zakon", ale v dokumentaci uvedená není. Jak to s ní tedy je? Děkuji. --Okino (diskuse) 28. 7. 2015, 15:53 (UTC)[odpovědět]

Rovněž zdravím. V té době jsem se pokoušel prosadit sémantické formátování právních normativních textů a vytvořit k němu použitelný stylopis. Stylopis je stále na mé uživatelské stylopisové stránce a případní zájemci si jej samozřejmě mohou rovněž okopírovat a přidat. O pomoc se zavedením jako implicitního stylopisu (zařazení do dokumentace k šabloně {{Forma}} by pak bylo dalším logickým krokem) jsem požádal Mildu, který vznesl několik dílčích připomínek, ale v další diskusi už nereagoval. Já pak, nebyv upomínán, jsem rovněž ztratil "drive" a začal se více věnovat jiným projektům. Nicméně stylopis je, zdá se, ve stavu stále funkčním, je možné ho oprášit a dotáhnout k praktickému nasazení.--Shlomo (diskuse) 3. 8. 2015, 09:37 (UTC)[odpovědět]

Pozdrav

Zdravím,

rád Vás tu vidím.--Juandev (diskuse) 7. 10. 2015, 17:24 (UTC)[odpovědět]

Karel Poláček (Kočkodan)

Ahoj, prosímtě proč je zde zde a zde uveden Karel Poláček s rozlišovačem (Kočkodan)? Má to nějaký účel nebo je to jen relikt po kopírování? Díky a měj se. --Martin Kotačka (diskuse) 11. 10. 2015, 11:34 (UTC)[odpovědět]

Není to v pravém smyslu "rozlišovač", odkaz směřuje na Autor:Karel Poláček bez rozlišovače. Povídky, u kterých jsem to takto zapsal, jsou v odkazovaných zdrojích podepsány pouze pseudonymem "Kočkodan", tak jsem chtěl předejít nedorozuměním, proč je na stránce uveden jiný autor, než ve zdroji. Případně proč je odkázáno na Poláčka, když autorem je Kočkodan. Jestli je tu nějaký jiný úzus, jak označit, že dílo bylo vydáno pod pseudonymem, klidně to podle něj upravte.--Shlomo (diskuse) 11. 10. 2015, 13:13 (UTC)[odpovědět]
O pseudonymu jsem netušil. Díky za odpověď! --Martin Kotačka (diskuse) 11. 10. 2015, 13:24 (UTC)[odpovědět]
Já donedávna taky ne ;) Člověk se pořád učí...--Shlomo (diskuse) 11. 10. 2015, 13:56 (UTC)[odpovědět]

Povídky izraelského vyznání - parametr VYDÁNO

Zdravím,

chápu to tak, že zatím nevíte, z kterého vydání budete přebírat? Parametr VYDÁNO totiž slouží k zápisu jednoho konkrétního vydání, z nějž se čerpalo. (I proto jsem též revertoval vaši úpravu šablony.)

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 28. 10. 2015, 11:30 (UTC)[odpovědět]

Zdravím. Já myslel, že k tomu slouží parametr ZDROJ. Jinak v tomto konkrétním případě se jedná o sbírku povídek, která vyšla několikrát. Knižní vydání nemám k dispozici žádné, takže přebírat asi budu jednotlivé povídky z online archívu LN. Nicméně se mi nepodařilo dohledat všechny, a je možné, že někdo, kdo má přístup k některému z knižních vydání, doplní chybějící povídky podle něj. U jednotlivých připravených povídek se proto chystám uvádět konkrétní použitý ZDROJ, u stránky s obsahem jsem jako VYDÁNO uvedl všechna (mně známá) vydání, která je (bude) možné použít. Pokud je nepřípustné, aby tyto údaje byly tam, kde jsou, klidně je přesuňte jinam; ale bylo by asi dobré, aby zůstaly na očích pro případné nadšence, kteří by se do toho chtěli pustit.--Shlomo (diskuse) 28. 10. 2015, 12:07 (UTC)[odpovědět]

Nápověda:Korektury

Zdravím. Tato věta »U sbírek kratších textů začínajících a končících uprostřed stránky, předpokládá-li se, že každý jednotlivý text bude mít v hlavním jmenném prostoru samostatnou stránku či podstránku, jsme limitováni tím, že sice lze použít nástroje pro korektury, nikoli však transkluzi do výsledné »kapitolově pojaté« stránky.« není pravda. Na anglických wikisource je to např: Gedy, John (DNB00). Mějte se hezky. Skim (diskuse) 3. 12. 2015, 15:45 (UTC)[odpovědět]

Děkuji za upozornění a napovězení. Je-li tomu tak, jsem velice rád, že jsem se mýlil ;) Odzkouším si to a opravím. Těch nepřesností tam určitě bude víc, protože sám teprve postupně zjišťuji, co všechno tato extenze umí, a nápovědu píšu m.j. i pro sebe, abych to za měsíc nemusel pracně zkoumat znovu :) Zdravím, --Shlomo (diskuse) 3. 12. 2015, 16:34 (UTC)[odpovědět]
Jinak jsem si ještě všiml, že necháváte ty stránky ve stavu "Není zkontrolováno". Podle mého, pokud to já sám vytvořím a zkontroluji, tak bych to měl dát do stavu "Zkontrolováno". Rozlišuji tím stav jestli to mám nějak rozpracované a zkontrolované. A po zkontrolování je možné danou stránku někým jiným posunout do dalšího stavu (tzn. kontrola někoho jiného) Skim (diskuse) 3. 12. 2015, 16:54 (UTC)[odpovědět]
Nechával jsem to jako "nezkontrolováno" schválně, protože se sice snažím důsledně opravit OCR chyby a doplňuji něco z formátování, ale něco ještě zbývá dořešit a sjednotit - formátování biblických odkazů, nadpisů, číslovaných a písmenovaných seznamů atd. Jako zkontrolováno jsem to chtěl označit, až to budu považovat za (z mé strany) hotové. Pak může nastoupit "kontrolor" a zkontrolovat, jestli se na něco nezapomnělo.
Nicméně je to jedna z věcí, která by se do budoucna měla sjednotit; zvlášť pokud (jak doufám) bude na korekturách spolupracovat více lidí, mělo by být každému jasno, co která barva/fáze znamená.--Shlomo (diskuse) 3. 12. 2015, 18:25 (UTC)[odpovědět]

Korektura (extenze proofread)

Dobrý den,

všiml jsem si v posledních změnách, že provádíte korekturu přímo zde na zdrojích. Nepodařilo se mi k extenzi proofread najít nápovědu, byl byste ochotný mi trochu přiblížit proces, jak dohledáte djvu/pdf, které jsou možné takto zobrazit a dále jak takový soubor dostanete na zdroje, aby bylo možno provádět vlastní korekturu? Pokud je někde nějaký polopatický step-by-step návod, tak mě na něj prosím odkažte.

Děkuji. --Wesalius d|p 7. 12. 2015, 06:48 (UTC)[odpovědět]

Vzhledem k tomu, že já tuto extenzi začal používat poměrně nedávno, tak má dosavadní aktivita v této oblasti je zatím spíš takový "průzkum bojem" - přičemž se snažím nenapáchat moc kolaterálních škod... "Polopatickou" nápovědu jsme začali s (poněkud ostřílenějším) kolegou Uživatelem:Skimem vytvářet na Nápověda:Korektury a Nápověda:Jak provádět korektury, nicméně zatím je to v plenkách (viz také Wikizdroje:Wikiprojekt Korektury). Pro začátek se dá odpíchnout od nápovědy na jiných projektech (já jsem začal od německých a anglických Wikizdrojů, můžete - podle Vaší jazykové vybavenosti - zkusit i další. Některé věci je třeba si ozkoušet, protože fungují trošku jinak, ale základní principy zůstávají.
Ohledně dohledání scanů: Řada knih už je připravena na Commons (viz třeba c:Category:Scanned Czech books) - v tom případě stačí na Wikizdrojích vytvořit příslušný soubor v ns "Index:" a lze začít pracovat; jinak je třeba naskenovaný text buď "najít" (Kramerius, archive.org a další zdroje), nebo knihu naskenovat a na Commons uložit. Podívejte se prozatím na ty odkazované nápovědy a budete-li mít další otázky, rád vám pomohu (budu-li sám vědět...). Každopádně budu rád, když se přidáte ... čím víc lidí bude na korekturách pracovat, tím efektivnější budou výsledky.--Shlomo (diskuse) 7. 12. 2015, 09:45 (UTC)[odpovědět]
Děkuji za vstřícnou odpověď, ještě mi není jasné, jak získám OCR přepis, pokud na commons teda něco nahraju pomocí těch upload botů, které jsou v nápovědě odkázáni. Nebo tu OCR provedou commons na každém djvu/pdf automaticky? Nebo musím někam nahrát vlastnoručně vytvořený OCR text? Díky. --Wesalius d|p 7. 12. 2015, 21:50 (UTC)[odpovědět]
Já dosud vkládal pouze OCR, který jsem si vytvořil offline na svém počítači. Commons asi OCR vytvářet nebude, nicméně něco se mi doneslo, že je-li v souboru PDF (možná i DjVu, tím si nejsem jist) nějaký OCR již přibalen (což třeba u knih na archive.org často bývá), extenze ho při vytvoření stránky automaticky načte a vloží. Nemám to ovšem odzkoušeno... Navíc u skenů na archive.org jsem párkrát do "přibalovaných" OCR nahlížel, a pro české texty to moc použitelně nevypadalo :(
Další možnost, která je i pro mě čerstvou novinkou, doplnil před chvílí do nápovědy Skim: JavaScript, který přidá do nástrojů ikonku na OCR obrázku a vložení do editačního pole. Taky nemám odzkoušeno, ale zní to dobře...--Shlomo (diskuse) 7. 12. 2015, 22:12 (UTC)[odpovědět]

Odřádkování v patičce pro ukončení/vytvoření odstavce při zobrazení v NS

Zdravím, této změně nerozumím, co je NS? Skim (diskuse) 8. 1. 2016, 12:16 (UTC)[odpovědět]

NS=namespace (jmenný prostor). Chybí-li odřádkování, poslední odstavec není parserem označen jako odstavec (<p>…</p>) a ani se tím pádem nezformátuje do patřičného CSS stylu (u formy próza zejména odsazený začátek). Doplnili-li bychom odřádkování na konec transkludovaného textu, nespojily by se při transkluzi texty z konce této a začátku příští stránky do jednoho odstavce. Takže nezbývá než odřádkovat na začátku patičky.--Shlomo (diskuse) 8. 1. 2016, 12:25 (UTC)[odpovědět]
Ok, vidím ten rozdíl. To je nepěkná vlastnost toho parseru. @Danny B.:Lze někde vidět jak je to generování těch odstavců nastavené? Pokud to chápu dobře, tak je to nějaké vnitřní nastavení vykreslování, které nemůžu vidět. Skim (diskuse) 9. 1. 2016, 10:18 (UTC)[odpovědět]
Nevím, co konkrétně máte na mysli, takže jen generalizovaná odpověď - odstavec se vygeneruje tehdy, je-li zdrojový text oddělen více odřádkováními.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2016, 03:55 (UTC)[odpovědět]

Break

Teď mě napadá, vy v tom díle Ohlasy žalmů dáváte na konec řádky break, nestačilo by to ale celé vložit do tagu <poem>? Od toho ten tag snad je.--Juandev (diskuse) 9. 1. 2016, 22:27 (UTC)[odpovědět]

Začal jsem to tak dělat. Ovšem problém nastal, když se měla transcludovat báseň přesahující jednu stránku. Ta pak byla rozdělená do dvou (popř. více) "básní" - což není sémanticky úplně správně, a ani typograficky to nesedí: na přelomu stránky se udělala (popř. zvětšila) mezera mezi řádky. Mezi slokami to až tak moc nevadí, ale uprostřed sloky je to nepěkné. Tohle mi připadalo, že funguje. Nicméně je to poněkud editorsky nepohodlné. A taky ne všude použitelné. Na žádné elegantnější řešení jsem žel zatím nepřišel.--Shlomo (diskuse) 9. 1. 2016, 22:59 (UTC)[odpovědět]
Také jsem narazil na ta odřádkování místo poemu a říkal jsem si, proč... Máte příklad některé básně přes více stránek, kde to dělalo problém?
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 10. 1. 2016, 03:52 (UTC)[odpovědět]
Nejen dělalo, ale dělá: Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1055 / Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1056; inkludovaný text viz Bible česká/První kniha Machabejská#1:38. "Odřádkovací" obezličku zde použít nejde, tak jsem to zatím nechal. U Ohlasů žalmů to dělalo problém např. na Stránka:Žák, František - Ohlasy žalmů.pdf/32 / Stránka:Žák, František - Ohlasy žalmů.pdf/33 nicméně ten problém byl méně citelný, protože se nachází na přelomu sloky; navíc jsem celé Ohlasy předělal na odřádkování, takže momentálně není patrný. Chcete-li, klidně si ten žalm předělejte na poem a otestujte.--Shlomo (diskuse) 10. 1. 2016, 06:58 (UTC)[odpovědět]
Ještě mě napadlo řešení dát na první stránce <poem> do inkludované části a </poem> do patičky, a na poslední stránce <poem> do hlavičky a </poem> do inkludované části. Asi by to fungovalo, ale připadá mi to jako větší prasárna, než ty line-breaky. A asi by to nadělalo bordel, kdyby se někam inkludovala jen první stránka a ne poslední. Což by se sice asi stávat nemělo, ale stejně je mi to nějak proti srsti.--Shlomo (diskuse) 10. 1. 2016, 06:58 (UTC)[odpovědět]
Tak jsem si prověřil chování a ta extenze je celá poněkud problematická, nejen v tomto konkrétním případě přetékajících <poem> mezi stránkami. Celkově vůbec přináší spíše víc problémů a škody, než užitku. Osobně bych vřele doporučil minimálně sbírky básní vkládat do stránek v hlavním jmenném prostoru standardním způsobem. Ale podle toho, jak jsem zkoumal chování extenze i v jiných případech, bych doporučoval ji do doby, než bude dostatečně bez klíčových chyb a nedostatků, nepoužívat pro vkládání textu do hlavního jmenného prostoru vůbec.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 1. 2016, 04:08 (UTC)[odpovědět]
@Danny B.: Myslím, že přinejmenším se dá použít pro přípravu textů, které by se pak po dokončení korektur mohly do hlavního ns substnout. Jinak ale: nějaké na nějaké mouchy jsem také narazil, ale žádných jiných klíčových chyb a nedostatků si vědom nejsem. Mohl byste prosím uvést nějaký příklad?--Shlomo (diskuse) 13. 1. 2016, 06:55 (UTC)[odpovědět]
Však jsem psal, že nepoužívat pro vkládání textu do hlavního jmenného prostoru - pokud si pomocí toho chce někdo připravit text, který pak do hlavního jmenného prostoru překopíruje, je to jeho věc...
Například to, že vkládá skrytý kód dovnitř běžícího textu, čímž jej narušuje (a což je mj. i jeden z důvodů, proč nefunguje ten přetékající <poem>).
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 14. 1. 2016, 10:53 (UTC)[odpovědět]
Pokud se dobře dívám tak vkládání <p>...</p> ke každému bloku je vlastností Mediawiki a ne extenze.
Nechápu ovšem, proč nepoužívat extenzi, když jsou pravidla jasně daná? Pokud chceme tuto situaci řešit, musíme zlikvidovat formátování <p>, protože se jednoduše vkládá všude a pak to dělá neplechu. Místo toho můžeme mít CSS id pro různé situace (např. ten oddělovač, poem, atd.) a vevnitř může být cokoliv. Můžeme dokonce mít CSS, které obsah např. toho oddělovače vždycky zobrazí jako * a ignoruje vkládaný kód. Myslím, že všechny požadované věci od uživatelů jdou řešit.
Mě teď zajímá, jestli jste vůbec ochoten toto řešit? Nabízím pomoc, aby to proběhlo do uspokojivého konce. Skim (diskuse) 14. 1. 2016, 16:03 (UTC)[odpovědět]
Většina toho, co píšete, je bohužel jaksi tzv. "mimo mísu", takže těžko na to reagovat, přesto se pokusím:
O <p> tu ovšem nikdo nemluví.
Která pravidla jsou jasně daná a kde?
Formátování <p> nezrušíme, protože to prostě nejde (dá se to pouze uživatelsky nepřívětivě obcházet).
Nemůžeme mít CSS id pro různé situace, neboť by to nebylo opakovaně použitelné.
Zbytek už je fakt zcela mimo... :-/
Jak vidno zde a v jiných diskusích, tak to řeším. Ochota by mne přešla v okamžiku, kdy by někdo protlačoval sémanticky či kódově chybná či nevhodná řešení.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 05:33 (UTC)[odpovědět]
@Danny B.:Když nemluvíte o <p>, tak o čem?
Jak píše Shlomo: Ještě mě napadlo řešení dát na první stránce <poem> do inkludované části a </poem> do patičky, a na poslední stránce <poem> do hlavičky a </poem> do inkludované části., tak takhle se to principiálně dělá.
Ad formátování <p> myslím to, že se k obecnému elementu p přidá nějaké CSS, což obecně nemůže fungovat. Teď to tam je a dělá to nepořádek. Asi jste mi neporozuměl, protože to jde.
ad CSS id pro různé situace) Aha sorry, myslel jsem class u elementu.
Ad mimo) verze z ornamenty, verze unifikovana Skim (diskuse) 15. 1. 2016, 12:40 (UTC)[odpovědět]

Zpěvy

Tohle je mnohem zajímavější počteníčko, zvlášť když se můžeme podívat jak básnili naši předci. Ty žalmy asi nedám, to nemůžu číst.--Juandev (diskuse) 12. 1. 2016, 07:09 (UTC)[odpovědět]

Jsem rád, že se líbí, a děkuji za ten kus práce, který jste na žalmech udělal. Mě zaujaly hned z několika důvodů, ale je mi jasné, že nesednou každému. Ony taky žalmy nejsou žádné oddychové čtení. Chtěl jsem se časem pustit i do komentářů k žalmům (Hejčl, Sedláček), ale tam si zase nejsem jisý, jestli některé pasáže rozdýchám já... No každopádně je zkusím připravit a když tak je třeba časem dotáhne někdo další.--Shlomo (diskuse) 12. 1. 2016, 07:22 (UTC)[odpovědět]

Poznámky pod čarou

V Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1051 a dalších podobných byl nějaký problém s použitím <ref> a {{Poznámky pod čarou}}?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 07:42 (UTC)[odpovědět]

Problém není s extenzí, ale spíš koncepční pro tento typ textů. Nemám moc jasno v tom, jak takto dlouhý a hojně komentovaný text připravit do hlavního ns. Prozatím jsem tedy připravoval k transkluzi jen výchozí biblický text (který by koneckonců mohl existovat i samostatně, s patřičným(i) odkazem/odkazy na komentovanou verzi) a komentáře jsem jen prošel na OCR chyby a prozatím dále neřešil.--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:24 (UTC)[odpovědět]

OK, možná by pak nebylo od věci mít někde seznam stránek momentálně netranskludovaných kompletně, aby se na to nezapomnělo...
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 09:14 (UTC)[odpovědět]

Není mi moc jasné, k čemu by takový seznam byl a kdo by ho udržoval, ale klidně ho vytvořte.--Shlomo (diskuse) 17. 1. 2016, 08:28 (UTC)[odpovědět]

Stop

Přestaňte selektivně cenzurovat názory ostatních. Díky. --Lenka64 (diskuse) 15. 1. 2016, 08:31 (UTC)[odpovědět]

Názor jsem ponechal. Odstranil jsem pouze irelevantní komentář vztahující se k mé osobě.--Shlomo (diskuse) 15. 1. 2016, 08:48 (UTC)[odpovědět]
Kdybych měl odstraňovat každý (dle tohoto měřítka) irelevantní komentář vztahující se k mé osobě, tak bych se uodstraňoval. To, že píšete hutný kód, je snadno ověřitelné tvrzení, a můj předpoklad je můj předpoklad - předpoklady tu lidé píší běžně (jen je občas jako předpoklad neoznačí, takže je možné, že si je nezasvěcený čtenář vezme jako fakta, ale to není tento případ). Suma sumárum, cenzorování věty což, předpokládám, vy - píšící hutný neodsazovaný kód - oceníte je přinejmenším zbytečné (měl bych i další adjektiva, která bych za jiných okolností použil, ale v zájmu zbytečného nedmýchání sporu si je (alespoň zatím) ponechám pro sebe). Vás žádám, abyste to opětovně neodstraňoval, neboť na tom zcela zjevně nic závadného není (nehledě na to, že tou cenzurou jste odstranil část smyslu sdělení). Děkuji.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 15. 1. 2016, 09:22 (UTC)[odpovědět]

E-mail

Poslal jsem vám e-mail kolego. Četl jste ho?--Juandev (diskuse) 16. 1. 2016, 12:41 (UTC)[odpovědět]

Teď už ano, předtím jsem ho přehlédl. Děkuji za upozornění. Odpověděl jsem stejnou cestou.--Shlomo (diskuse) 16. 1. 2016, 18:54 (UTC)[odpovědět]

Jen velká škoda, že na mé e-maily ani přes upozornění nereagujete, natož pak takto obratem. :-/
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 17. 1. 2016, 14:47 (UTC)[odpovědět]

Když už se téma (ne)odpovídání nakouslo, mohl byste se prosím vyjádřit k odblokování Auvajse? Zřejmě jste můj požadavek jen přehlédl. Ještě bych rád dodal, že mi na Wikislovníku dlužíte odpověď na mé dvě výzvy z února loňského roku ve své diskusi. Zřejmě jste je asi také jen přehlédl. --Martin Kotačka (diskuse) 17. 1. 2016, 15:44 (UTC)[odpovědět]
Však bych mohla tady uvést desítky zpráv na které Danny vůbec neragoval napříč projekty. Jak se říká "jdi vždy příkladem", anebo "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozvývá" - jinak řečeno, když neodpovídám na dotazy, tak se nemohu divit, že ani mě není odpovídáno.--Juandev (diskuse) 26. 1. 2016, 08:28 (UTC)[odpovědět]

Ohlasy žalmů

Proč jste nevložil do jednotlivých částí {{Textinfo}}?

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 25. 1. 2016, 14:26 (UTC)[odpovědět]

Nevkládám ji do částí téměř nikdy; zejména ne v případech, kdy by jen opakovala informace uvedené na hlavní stránce díla.--Shlomo (diskuse) 25. 1. 2016, 21:39 (UTC)[odpovědět]

Nahum

Ten Nahum to je zajímavá báseň. Podle mně se to dá číst i ve sloupci a různě křižmo.--Juandev (diskuse) 25. 1. 2016, 19:30 (UTC)[odpovědět]

Jak je libo :) O její struktuře je něco v poznámkách, ale o čtení ve sloupcích či křižmo nic. (Což neznamená, že tak nemůžete činit...) Mě tase zaujala svou takřka "ekumenickou" použitelností - byť to zajisté nebyl autorův záměr. --Shlomo (diskuse) 25. 1. 2016, 21:43 (UTC)[odpovědět]

Ano, celé je to velmi zdařilá sbírka. Dokonce mám chuť s ní nějak dál pracovat. Některé básně jsou věru těžce čitélné, ale většina je fajn. Určitě si to ještě jednou přečtu, až to přesuneme do hlavního ns.--Juandev (diskuse) 26. 1. 2016, 08:24 (UTC)[odpovědět]