Wikizdroje:U pramene/Archiv 2

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Archivovaná stránka

Nacházíte se na stránce, která byla archivována a neměla by tedy být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.


Wikiverzita v novém kabátě[editovat]

Logo Wikiverzity

V těchto dnech probíhá přestavba Wikivezity do přehlednější a estetičtější podoby. Cílem je vytvořit přehlednější a estetičtější prostředí nejenom pro ty, kteří se přicházejí něco naučit, ale i pro ty kteří by rádi vytvořili nějaký výukový modul. Hlavní strana by měla nabízet rozcestník na jednotlivé portály základních sekcí Wikivezity. Dále se připravují audio a video prezentace a nápovědy, přehrávatelné přímo na určité stránce.

Wikiverzita vznikla jako devátý samostatný projekt nadace Wikimedia Foundation v roce 2006 odštěpením se od Wikiknih, kde se před tím po několik let vyvíjela. Hlavním cílem projektu je vyvíjet výukové moduly (projekty, předměty, hodiny) pro všechny věkové skupiny a umožňovat přístup k otevřeném e-learningovému vzdělávání. V současnosti existuje pět samostatných wikiverzit: anglická, španělská, frouncouzská, italská a německá. Ostatní wikivezity se incubují v incubátoru nebo na beta.wikiversity.org. Wikiverzita má i vlastní koordinační projekt pro projekty a jako jediná ze všech projektů Nadace WF může uveřejňovat vlastní výzkum. Česká mutace wikiverzity se nachází ve stavu inkubace na: http://beta.wikiversity.org/wiki/Wikiverzita

Linky
Co u nás najdete
Problémy
  • nedostatek aktivních uživatelů - je nejpalčivější problém pro Wikiverzitu. Aby jsme si mohli požádat o vlastní doménu, potřebujeme určitý počet aktivních uživatelů, kteří zajistí rozvoj projektu. Nemusíte být ani vyučující, stačí přijít a začít organizovat své studium (např. na zkoušky) v rámci Wikiverzity.
  • přicházíme o potencionální uživatele z vysokých, středních a základních škol - v poslední době se setkáváme se zvýšeným zájmem vzdělávacích institucí o Wikiverzitu. Vzhledem k tomu, že ale neexistuje cs s vlasní doménou, odcházejí tyto síly většinou na en.
  • schází nám volně dostupné materiály - především z Wikiknih/Wikisource, ale i Wikimedia Commons a Wikipedie. Tento problém není tak palčivý, dá se určitým způsobem řešit. Navíc do budoucna předpokládáme, že by Wikivezita těmto projektům mohla nepřímo výrazně pomáhat tvorbou učebních materiálů (Wikiknihy), odborným opravováním článků (Wikipedie), či focením odborných obrázků (Wikimedia Commons).

PŘIJĎTE SE UČIT, PŘIJĎTE NÁS PODPOŘIT!

Vložil --Juan de Vojníkov 10:30, 3. 1. 2008 (UTC)

Stav Wikimedia Czech Republic[editovat]

Dlouho piplané stanovy prošly schvalováním v chapters comittee (výboru pro pobočky) a od 19. ledna 2008 čekají na schválení správní radou Wikimedia Foundation. Poté bude možno přistoupit k registraci Sdružení.

Přípravný výbor mezitím zveřejnil poslední verzi organizačního řádu. K té je v současné době možno formulovat připomínky, o jejich zapracování se bude jednat na IRC #wikimedia-cz ve čtvrtek 24. 1. 2008 ve 21:00. Každý, kdo se zajímá o rozvoj pobočky, je vítán. --RuM 02:15, 23. 1. 2008 (UTC)
P.S. Případné komentáře k tomuto oznámení prosím pište přímo na metu. Díky.

Dalimil[editovat]

Myslíte, že [1] může jít na Wikisource? Miraceti 19:41, 27. 1. 2008 (UTC)

Jakmile budu mít cestu do knihovny, porovnám to s vydáním „Česká Akademie 1892“, jak velký (pokud vůbec nějaký) autorský vklad tam „© Academia 1988“ má a podle toho uvidíme. Jinak samozřejmě takto významná historická díla jsou zde vítána ze všeho nejvíc. --Milda 21:26, 27. 1. 2008 (UTC)

Tak jak to dopadlo? Už jsi byl v knihovně? Miraceti

Ano, před týdnem. Vydání z roku 1892, v které jsem doufal, je psáno jakousi téměř nesrozumitelnou „staročeštinou“, výrazně odlišnou od tebou odkazované verze. Zřejmě se jedná o opis ze starých zdrojů (předmluvu, ve které je to vysvětleno, jsem ještě nečetl). Což samo o sobě bude na této doméně zajímavou kuriozitou, ale jinak je to špatná zpráva, protože buď musím(e) hledat dál, pokud chceme prokázat, že autorský vklad ve verzi „© Academia 1988“ není takový, aby zakládal autorskoprávní ochranu tohoto vydání, nebo se smířit s prozatímní nedostupností tohoto díla pro náš projekt. --Milda 15:36, 6. 2. 2008 (UTC)

Právě jsem po více než 2 měsících dokončil Dalimilovu kroniku ve znění Josefa Jirečka z roku 1877, psanou onou "téměř nesrozumitelnou staročeštinou". Čímž nám to dílo už nechybí, ale jiné verze (+ vylepšování toho, co už máme - např. by se hodily odkazy z jednotlivých kapitol na wikistránky osob a událostí tam zmiňovaných, celé ještě zkontrolovat a příp. změnit běžný text na kurzívu kde je v textu J.J.) jsou samozřejmě vítané. Čas na zvelebování budu mít nejdřív v druhé půlce listopadu. (Omlouvám se Mildovi a jiným, že jsem jim dnes už potřetí vyfoukl jubilejní číslo - chtěl jsem se co nejdříve zbavit nedodělků a už se mi nechtělo déle čekat.) --Sapfan 13:16, 21. 10. 2008 (UTC)

Díky za Dalimila. Ta Jirečkova staročeština je ve srovnání s tou, která je použita ve vydání z roku 1892, skoro moderní jazyk. ;-) Porovnej sám. Za „vyfouknutí“ 6k stránky se omlouvat nemusíš, ja to tak neberu, že bych musel završit každou celou tisícovku. Pokud jsi v kronice nebo na diskusní stránce našel nějaké moje postesknutí, pak to nebylo myšleno vážně. Přidávám sem další a další stránky, protože mě to baví a taky si při tom ledasco přečtu, ne abych sbíral vyznamenání. ;-) --Milda 21. 10. 2008, 15:22 (UTC)

Díla volná v ČR, ale ne v USA[editovat]

Jak se trochu zmínilo už na w:Wikipedie:Pod lípou (práva)/Archiv 2008/01#Meta+commons - zas něco nového, existují díla, která jsou v Česku volná, ale v USA jsou stále autorskoprávně chráněna. Situace se nedávno poněkud vyjasnila (byť možná ne směrem, v který by někdo mohl doufat): podle vyjádření zástupců Nadace taková díla nemůžeme uchovávat (ale “there is no urgency to delete stuff. So, no one goes into a deletion frenzy.”). Viz zejména shrnutí v komentáři [2].

Jak jsem psal na Wikipedii, týká se to zejména autorů, kteří zemřeli mezi lety 1926 a 1937, jejichž všechna díla jsou v Česku volná, avšak v USA jsou volná jen díla vydaná před rokem 1923. Příkladem dotčeného díla tedy je např. Devátá vlna.

--Mormegil 09:29, 28. 1. 2008 (UTC)

Jsem si toho vědom. Navíc se dá předpokládat, že s tím, jak v příštích letech bude končit ochrana dalších atraktivních autorů (teď již je volný Masaryk, příští rok Karel Čapek), zde budou problematická díla přibývat. Nezbývá než doufat, že hrozící nepříznivý dopad i na větší projekty přiměje Nadaci k tomu, že dříve, než by vydala pokyn ke smazání těchto stránek, najde řešení ve formě hostování obsahu neanglických Wikisourcí jinde, např. v Evropě. --Milda 11:34, 28. 1. 2008 (UTC)
Spíš pro sebe sem ještě doplňuji odkaz na metu, který jsem našel při hledání, jak v tom figuruje rok 1926: m:American non-acceptance of the rule of the shorter term#Why is this a major problem? – prodloužené ochraně podléhají díla, které byla k 1. 1. 1996 chráněná v zemi původu, což odpovídá roku úmrtí 1925 nebo dříve dle českého autorského zákona. Teď mě ovšem napadá zajímavá spekulace, že by se prodloužená ochrana USA neměla týkat děl českých autorů, kteří zemřeli v roce 1945 nebo dříve, protože 1. 1. 1996 v českém autorském zákoně ještě byla doba trvání majetkových práv 50 let po smrti autora, k prodloužení na 70 let došlo až 1. 12. 2000. Pokud by tato úvaha byla správná, pak by např. Dykova nebo Masarykova díla, vydaná po roce 1923 (s výjimkou děl poprvé vydaných až po jejich smrti), měla být volná. --Milda 08:44, 1. 2. 2008 (UTC)

Titulky k filmům[editovat]

(diskuse přesunuta z Wikipedie:Pod lípou)

Na jaký projekt nadace Wikimedia lze umístit (vlastní český překlad) titulky k těm filmům, které jsou celosvětově public domain? Umístit je na Wikisource nebo Wikiknihy? Domnívám se že na Wikisource. V jaké podobě je nahrát? Lze je nahrát přímo ve formátu SubRip jako .srt soubor např. http://cs.wikisource.org/wiki/Nějaký_film.srt nebo na http://cs.wikisource.org/wiki/Nějaký_film a do něj přímo vložit obsah .srt souboru nebo obě stránky a „hlavní stránka filmu“ bude odkazovat na soubor ke stažení nebo nějak úplně jinak? (Uvedené) povolené formáty souborů na wikisource jsou [3] png, gif, jpg, jpeg, xcf, pdf, mid, sxw, sxi, sxc, sxd, ogg, svg, djvu). Také by šlo uvést jen dialogy bez časových údajů, ale pak by nešlo wikisource použít jako zdroj pro titulky. --snek01 21:25, 2. 2. 2008 (UTC)

Tak, jak by se vám to líbilo nejvíc, asi na žádný z existujících. Na Wikicitáty by mohly přijít jednotlivé „hlášky“ a dialogy, na Wikisource naopak kompletnější dílo, např. celý scénář. Zkuste se ještě poptat na Wikiknihách nebo Commons, ale jako nejvhodnější se mi jeví založit si účet na nějakém freewebu, soubory umístit tam a z článků na Wikipedii na ně odkazovat – protože, jak píšete, se bude jednat o obsah, jehož šíření není v rozporu s autorskými právy a zároveň bude rozšiřovat encyklopedické články, nemyslím si, že by byly z článků odstraňovány jako spam. --Milda 22:22, 2. 2. 2008 (UTC)

Děkuji za příspěvek. Je to Váš názor nebo fakt? Uveďte, prosím, proč to nelze použít, nejlépe s uvedením zdrojů. Děkuji. --snek01 10:01, 3. 2. 2008 (UTC)

Pokud jde o nevhodnost umístění na Wikisource, je to můj názor vycházející z dosavadních zvyklostí projektu a jeho charakteristiky uvedené např. v článku Wikisource a na stránce Wikisource:Co jsou Wikizdroje. Na anglické en:Wikisource:What Wikisource includes je sice zmínka o přepisu původního zvukového nebo obrazového obsahu, ta se však bude typicky týkat např. politických projevů. Titulky k filmům nejsou dílo schopné samostatné existence, je to pouze doplňková složka, která často ani není doslovným přepisem zvukové stopy. Do žádného z typů dokumentů, které projekt Wikisource obsahuje (literární díla, historické dokumenty, právní dokumenty, …), mi nepasují. Zkoušel jsem i googlovat výskyt movie (motion picture) subtitle(s) v doméně wikisource.org, ale neúspěšně. Oplatím vám otázku: na základě čeho soudíte vy, že by to mohl být dokument vhodný pro Wikisource? --Milda 12:28, 3. 2. 2008 (UTC)

Paráda, na en:Wikisource:What Wikisource includes uvádí, že je možné umístit přepis originálního audio nebo video obsahu (transcript of original audio or visual content). Díky za informaci. To, že dosud tam shodou okolností žádné titulky nejsou, není důvodem, proč by tam neměly být. To, že zužujete přepis audio či videozáznamu zejména na politické projevy není argument. To, že něco není, doslovným přepisem, není důvod pro neumísťění na wikisource - např. básně na wikisource běžně jsou dokonce v několika verzích. To, že nejsou schopny filmové titulky samostatné existence není důvod pro neumístění na wikisource - některé texty písní, bežně umisťované na wikisource, jsou také jen jako doplňková složka. O významnosti filmů a filmových záznamů není pochyb (mnohé z nich jsou historické dokumenty, umělecké dokumenty, některé i oceněné mezinárodními cenami.) Děkuji za plodnou diskuzi a že jsem si to lépe ujasnil. - Teď jde jenom o to, v jaké vhodné formě to tam dát. Něco tam umístím a dám zde vědět. --snek01 13:35, 3. 2. 2008 (UTC)

Ale samozřejmě že doslovný přepis je nutnou podmínkou pro to, aby text mohl být na projektu Wikisource, protože zde zveřejňujeme autentická díla, nikoliv nějaká naše volná převyprávění. Pokud už nějaké zásahy do díla provádíme (pomíjím teď opravy zjevných tiskových nebo typografických chyb), vždy to dokumentujeme s využitím poznámkového aparátu. Básně ve více verzích – nevím co přesně tím myslíte, ale mohou to být různé překlady téže básně od jednoho nebo více překladatelů, nebo odlišné verze básně z různých vydání – tohle je v pořádku, protože jsou to existující a věrohodným pramenem doložitelné verze (což je mimochodem základním pravidlem pro umístění textů na Wikisource – musí se jednat o texty již dříve publikované), nikoli různými chybami trpící přepisy spolupracovníků projektu. Stejně tak nevím o textu žádném písně na české doméně, která by nebyla schopna samostatné existence; i když některá píseň poprvé zazněla ve filmu, neznamená to nutně, že není použitelná mimo tento film, a to ani tehdy, když byla později zapomenuta. Zkuste tedy s něčím přijít, ať se můžeme bavit nad konkrétním dílem. --Milda 16:37, 3. 2. 2008 (UTC)
Děkuji za připomínky. Protože titulky skutečně neodpovídají charakteristice projektu Wikisource, založil jsem projekt Wikisubtitles. --Snek01 11:25, 29. 5. 2008 (UTC)

Skryté kategorie dělení textů podle licencí a nocswiki[editovat]

Využil jsem nové vlastnosti softwaru MediaWiki (viz Wikisource:Technické zajímavosti#2008) a označil jsem některé kategorie jako tzv. skryté. Jedná se o kategorie, které mohou pomoci editorům a správcům, ale obvykle nejsou přínosné pro čtenáře, a protože jsou vkládány šablonou na začátku stránky, řadí se v seznamu kategorií ještě před ostatní, pro čtenáře naopak užitečné kategorie. Pokud by se pokročilý čtenář přesto chtěl podívat, jaké další články jsou zde zveřejněny se stejnými licenčními podmínkami, může kliknout na označení licence v infoboxu (např. PD-old-70) a ze stránky s popisem příslušné licence (např. Wikisource:Licenční podmínky PD-old-70) se dalším kliknutím dostane do požadované kategorie (např. Kategorie:Text s licencí PD-old-70). Přispívající uživatelé uvidí skryté kategorie pod editačním oknem a registrovaní si mohou ve svém nastavení na záložce Různá nastavení zobrazování skrytých kategorií zapnout (defaultně je vypnuto). Kategorie, kterých se to týká, se nacházejí v Kategorie:Skryté kategorie. --Milda 14:02, 27. 2. 2008 (UTC)

Pokud vývojáři již všechny mouchy vychytali, jak se z diskuse na de.wiki zdá, tak by se vlastnost hiddencategory měla uplatnit u (zřejmě) všech údržbářských kategorií, o výjimkách lze uvažovat. -jkb- 18:16, 28. 2. 2008 (UTC)

Open proxy[editovat]

Při někdejší Eggově akci blokování bylo bohužel blokováno pouze na krátké období a vše již dávno vypršelo. Po včerejších hříčkách (viz i asi 30 vandalsismů na multisource včera odpo) bych rád, kdyby se tyto servery blokli na indef. Mimo otázky, kdo to udělá (snad by se s Eggem dalo mluvit, jinak jistě seženu někoho kdo to dělá na de.wiki ap.), by bylo nutno řešit i onen problém s zcela nepoužitelným logem zablokování. Jistě, pár věcí se dá odfiltrovat, ale když nevím přesně co hledám a dívám se na poslední dva či kolik měsíců, tak je to nevalné. Pokud by byla možnost, že buď počiny takového správce-bota se dají všechny odfiltrovat (asi tak jako to lze v RC) a nebo že tento bot bude své výkaly zanášet na jiný záchodek (log), bylo by to optimální. Pokud ne, je třeba diskutovat jen tak zda ano či ne. -jkb- 10:29, 20. 3. 2008 (UTC)

Stabilní verze - flagged revisions - stable revisions[editovat]

Člen nadace Wikimedia Foundation, Eric Moeller, dne 21. března 2008 přes mailinglist oznámil stav příprav nové softwarové featury, týkající se označování tzv. stabilních verzí a zvýšení kvality projektů nadace; v silné míře je projekt zajímavý i pro domény Wikisource. Projekt byl uskutečně ve spolupráci Wikimedia Foundation a Wikimedia Deutschland (která se význačně podílela na vývoji, za finanční podpory Wikimedia France).

Účelem je označování různých verzí té které stránky příznakem zkontrolované resp. stabilní verze. Nepřihlášeným uživatelům se zásadně ukáže pouze verze, která byla naposledy označena jako stabilní, jen přihlášeným uživatelům se ukáží všechny verze. Momentálně běží zkušební beta provoz německé a anglické verze Wikiknih (tyto verze jsou zcela odděleny od skutečných domén), kde je možno featuru testovat. Předpokládá se, že test poběží nejméně do 10. dubna, než bude zpřístupněn všem doménám – poté, co tyto dojdou ke konsensu, o jakou konfiguraci mají zájem.

Další informace a možnost přímé účasti na zkušebním provozu je na adresách

(za správnost: -jkb- 15:12, 22. 3. 2008 (UTC))

Podána žádost o schválení české Wikiverzity[editovat]

Dobrý den. Rád bych všechny upozornil, že byla obnovena žádost české Wikiverzity o uznání oficiálního statusu a o přidělení domény. Budeme rádi, když nás podpoříte! K žádosti se můžete vyjádřit zde: meta:Requests for new languages/Wikiversity Czech--Juan de Vojníkov 14:53, 8. 4. 2008 (UTC)

Soubory na commons[editovat]

Od úplného počátku jsem podporoval politiku, že obrázky mají přijít vždy na Commons, co jsem udělal je tam, částečně přesunuto jinými. V poslední době mám ale vzrůstající problém s bincem, který tam existuje, každý, a to platí ve velké míře i o správcích, si tam dělá co chce a vzájemně se revertují (není jim jasné mají-li se soubory kategorizovat nebo stačíli vložení na nějakou stránku a pak se kategorie zruší či oboje). během posledních dvou měsíců ale zjišťuji náhodně, že kdosi tam nahrává zcela pozměněné soubory pod tím samým jménem, kamuflážované jako retuše, změna se ale týká zcela nového výřezu, kde částečně mizí to co je v popisku souboru; a dále jsou i případy, že někdo soubor X nahraje pod jiným jménem AAA s odůvodněním, že AAA je hezčí název než X, a commonsdelinker to začíná tisícemi editacemi všude vyměňovat. Že se tím zaprasí server mi může být ukrdeno, ale po čase bude zcela jistě původní soubor smazán a tím i historie důležitá pro GFDL. Navíc to není kontrolovatelné. Mluvit tam s nima o tom nemá cenu.

Než udělám nějaké závěry, kde a jak a proč načítat (máme tam commons:Category:Scanned Czech texts), bych rád věděl, všiml-li si někdo někde, že se diskutuje o podobných problémech.

Aby závěrem citoval jednoho kolegu z de.wiki (je správcem i na commons): »být bláznem není podmínkou pro činnost jako správce na commons; je to pak ale jednodušší«.

Dík za případné názory, -jkb- 16:19, 9. 4. 2008 (UTC)

P.S., doplnění, upřesnění: prozatím asi můžeme postupovat takto: kolega Joergens.mi z de.source, který je na commons správcem, může v případě nutnosti pomoci (spolu s dalšími); kontakt na commons je commons:User:Joergens.mi. Já jsem navíc zkonstruoval šablonu commons:Template:CsSource, která by se měla vkládat na všechny skeny ap. potřebné pro nás, šablona odkazuje na text commons:Commons:Pages and images for the Czech Wikisource. Změny jsou možné přímo tam, já požádám pouze o polozamčení obou stránek. Spolu pak s kategorií commons:Category:Scanned Czech texts, která by na takových textech mimo šablony měla také být, bych prosil ty kolegy, kteří se na commons občas objeví, aby si je daly do sledovaných, pokud by se tam někdo přehraboval. -jkb- 15:09, 23. 6. 2008 (UTC)

Kouzelné změny[editovat]

Je to nějaký výpadek něčeho nebo zas jedna z vývojářských akcí: jednak, pod editačním oknem jsou vyndány jak naše odkazy, specifické pro WS, tak i znaky. A U pramene schází opět v sidebaru. Jak to vidí ostatní??? -jkb- 10:02, 17. 4. 2008 (UTC)

Nový volně dostupný text[editovat]

Ahoj, chtěl bych uploadovat text seminární práce z chemie mého kamaráda. Jakým postupem se to dělá, zatím mě to nechce pustit na uploadování souborů - a taky se bojím že mi to smažete - kam má poslat povolení GFDL? --Vojtech.dostal 10:37, 21. 4. 2008 (UTC)

Vítám a zdravím na české Wikisourci. Obávám se, že nemám mnoho dobrých zpráv. Očividně se nejedná o text vhodný pro Wikisourci - viz Co jsou Wikizdroje. Jednou možností je zpracovat seminárku jako článek a zveřejnit ho na Wikipedii ([[w:Hlavní strana]]), kde je text ale pod licencí GFDL a je tedy každým měnitelný. Druhá možnost je její umístění na Wikiknihách (wikibooks:cs:Hlavní strana), kde to bude podobné ale asi ne tak časté. O licenčních otázkách Vás budou informovat kolegové tam, postup bude ale stejný jako u nás (viz Wikisource:OTRS). Nejsme nijak zařízeni na publikování vlastního výzkumu a vlastní tvorby. Obraťte se prosím na zmíněné domény a tamní kolegy. Dík, mnoho zdaru, -jkb- 15:06, 21. 4. 2008 (UTC)
Díky, jasně, zkusím to vedle na wikiknihách. --Vojtech.dostal 18:01, 21. 4. 2008 (UTC)

Žádost o práva byrokrata[editovat]

přesunuto na Wikisource:Žádosti o práva správce/Milda, -jkb- 14:03, 22. 5. 2008 (UTC)

flagged revisions[editovat]

Výše i jinde zmíněné flagged revisions, provizorně česky zhlédnuté revize, snad revize s příznakem..., jsou nyní aplikovatelné na všech doménách. Sám od prvního dne zkušebního provozu na de.wiki od 6. května jsem se aktivně zúčastnil. Pro wikipedie, zejm. pro větší, to považuji za velmi dobrý nástroj (i když to ve zkušebním provozu mohlo ještě trochu zůstat). Co se týče Wikisourcí jsem ale trochu skeptický, skeptická je i německá Wikisource a zdá se být i anglická. Řekl bych, že pro potřeby Wikisource se jedná o nevhodný nástroj, který pro tyto potřeby je navíc značně komplikovaný a výsledku lze dosáhnout i jinak (o tom by se taky muselo mluvit). Takže prozatím, aby to nezapadlo, je zde možno se vyjádřit. -jkb- 08:49, 8. 6. 2008 (UTC)

Jsem proti. Dokáži si to představit jako nouzový nástroj nahrazující v některých případech polozamknutí stránky, ale na Wikipedie, natož pak na relativně poklidné české Wikisource, to v nějakém větším měřítku nepatří. --Dezidor 6. 8. 2008, 13:48 (UTC)

překlad wikisource[editovat]

Už to tu jednou bylo, nechci to hledat, ale byl to návrh, pořídit něco jako instituci "překlad: Wikisource" pro případy, že nějaký dokument je přeložen zdejším spolupracovníkem, který nechce být jmenován, nebo z jiného důvodu. Mně není zcala jasné jaký to má vůbec dosah, i právní vzhledem k AZ, ale zdá se, že je to tak praktikováno. Navrhl bych tedy tento bod diskutovat, pokud možno kdo se vyzná uvést pro a proti, dát odkazy na jiné diskuse. Taky by bylo nutno vyřešit, kdo jak a kde potvrdí, že to tedy k dispozici dává a pod jakou licencí (snad už CCbySA). -jkb- 13:53, 8. 6. 2008 (UTC)

Odstraňování dělení slov[editovat]

Chystal jsem se odstranit "rozvh- nutí" v jednom dílě, za vzniku "rozvrhnutí". Chci se jen ujistit: souhlasíte? Dílo ve Wikisource tím sice nezachová původní zlomy řádků příslušejících k danému odstavci na tištěné straně, ale o ty snad nejde. --Dan Polansky 12:08, 12. 6. 2008 (UTC)

O jakou stránku se jedná? Zachování lámání řádků normálně nepatří k neměnitelným parametrům, ale ve výjimečných případech by to mohlo být myslitelné (příklad mne ale právě skutečně nenapadá). -jkb- 12:26, 12. 6. 2008 (UTC)
Jde o Na šachtě/Díl I/X, s hledáním "rozvrh-". --Dan Polansky 16:52, 12. 6. 2008 (UTC)

Aha, takové stránky jsou přirozeně zcela v pohodě, jedná se o očividnou chybu z OCR. Něco jiného by bylo, kdyby se jednalo o případy, kdy autor použil interpunkci a podobné jako vyjadřovacího prostředku. -jkb- 06:29, 13. 6. 2008 (UTC)

Globální správci[editovat]

Během června 2008 začala na Metě probíhat diskuse o tzv. „globálních správcích“ (viz m:Global sysops, diskuse a další; jde o jakési rozšíření m:Small Wiki Monitoring Team), což se bude (bude-li provedeno) týkat zejména malých a také středně velkých projektů nadace. Ještě než byl návrh vlastně projednán (dosud není jasné, jak se tito uživatelé mají s konečnou platností jmenovat), došlo ke zbrklému zahájení hlasování (m:Metapub#Global sysops (poll)), které během dvou dnů skončilo v prozatímním chaotickém zhroucení. Nejen že velké Wikipedie jako en.wiki, následovaná de.wiki, se v důsledku neproformulovaných předpokladů jednoznačně mnoha hlasy vyslovily proti, ale i zbývajícím nebylo jasné, o čem se hlasuje: během hlasování vznikly paralelní návrhy m:Global sysops/2nd proposal a m:Global sysops/3rd proposal, čímž došlo i k podnětu The fourth proposal: let us stop..., který se zjevně prosadil.
Faktem je, že něco podobného bude, kde se pak bude jednat o možnost, že životaschopné projekty se z celkového systému vyloučí resp. naopak, že se o tuto globální pomoc bude žádat (nepravděpodobné, protože právě ty živořící projekty, o které jde, toho nejsou schopny); viz i prozatimní listinu m:Small and large wikis (dle mne také ještě nekonsistentní); dále půjde jistě i to, zda je možno činnost takových správců lokálně omezit, protože by jinak docházelo k omezování pravomocí lokálních správců, byrokratů a tedy i komunit, a v mnoha případech i k revertačním válkám a podobným problémům.
Podle dalšího vývoje je myslitelné, že zde na Wikisourci buď budeme diskutovat o účasti resp. že krátce formulujeme naši pozici v jakémsi pravidle (viz enwiki, w:en:Wikipedia:Global rights usage, což je ale ještě zcela odmítavé). -jkb- 11:05, 19. 6. 2008 (UTC)

Nedělitelná mezera[editovat]

Existuje nějaká možnost jak vytvořit pružnou nedělitelnou mezeru? Při užití šablony {{Forma|proza}} vypadá ta pevná po roztažení textu do bloku velice zle. --PAD 18:05, 22. 6. 2008 (UTC)

Problém není v   (to je pouze nedělitelná mezera, nikoli pevná), ale v chybné interpretaci prohlížečem, typicky MSIE. Např. ve Firefoxu je to v pořádku. --Milda 21:36, 22. 6. 2008 (UTC)

Já používám Firefox, ale stejně ta mezera není roztažitelná, vyplývá to už z definice toho tagu. Proto se ptám, zda neexistuje nějaký lepší, já žádný nenašel. --PAD 21:48, 22. 6. 2008 (UTC)

Nechci se zbytečně hádat, ale zkratku nbsp si vysvětluji jako non-breaking space, tedy nedělitelná, nebo ještě přesněji nezlomitelná mezera. Viz Wikisource:Pískoviště#Pokusy s nedělitelnou mezerou; ukázka, jak to při hodně velkém zvětšení písma a úzkém sloupci textu (aby se roztahování mezer mohlo výrazně projevit) vypadá ve Firefoxu 2.0.0.14 na Fedoře 7, je zde. Pokud se váš prohlížeč chová jinak a nelze jej nijak přesvědčit, pak by bylo řešením v uživatelském stylovém předpisu pro třídu proza si vypnout zarovnávání. --Milda 22:31, 22. 6. 2008 (UTC)

Když se dívám na onen obrázek, opravdu bude možná v mém prohlížeči chyba, ač si to neumím vysvětlit. Mám Firefox 3.0, možná jde o nějaký ještě nepovšimnutý rys. --PAD 08:19, 23. 6. 2008 (UTC)

Dodal jsem na tom pískovišti dva další řádky, kde ve spojení k radnici ona mezera je, jinak ne. Ve Firefoxu se všechny mezery ukazují stejně velké, čili nbsp na velikost mezery (ve Firefoxu) nemá vliv. -jkb- 08:21, 23. 6. 2008 (UTC)
Pokud je to v novější verzi FF jinak než ve starší, pak to nemusí být chyba, ale vlastnost (bohužel špatná). Nicméně za menší zlo považuji to, že občas nějaká mezera není roztažena, i když by být měla, než aby se zlom řádku provedl ve zcela nevhodném místě (1. června, Karel. IV., A. Jirásek). --Milda 10:18, 23. 6. 2008 (UTC)

K tématu dodávám ještě toto: někdy v květnu jsem si všiml (a pro sebe poznamenal další diskusi sledovat) jednoho návrhu, viz w:Wikipedie:Pod lípou (návrhy)#Typografie přes JS, jenomže moc se to tam příspěvky nekmitá. Nevím, zda by nebylo vhodné se kolegy přeptat mailem, jak ten skript je pokročilý, co a kdy přesně dělá a převzít ho pro WS. Hm? -jkb- 10:52, 8. 7. 2008 (UTC)

Autorské kategorie: Proč je vůbec máme?[editovat]

Kdykoliv je založena stránka autora, šablona pro něj automaticky založí kategorii. Otázka: Proč tomu tak je? Příklad: Chci si něco přečíst od Jiráska. Na titulní straně kliknu na Index autorů a následně na Kategorie:Autor-J. Teď mám na výběr - buď kliknout na Kategorie:Alois Jirásek (je nahoře, tudíž se přímo nabízí) nebo na stránku Autor:Alois Jirásek. Kdo klikne na kategorii, uvidí strojově naházená díla seřazená podle abecedy, nic jiného. Kdo klikne na stránku, uvidí kromě lidsky seřazených prací (u Jiráska to není až tak velký rozdíl, u Vrchlického a dalších plodných autorů už ano) i životopisná data, portrét, odkazy na další informace apod. Proč tedy ty autorské kategorie vůbec používáme, když jejich jediným viditelným důsledkem je, že mnohý nezkušený návštěvník si z dvou podobných stránek vybere tu horší? Sapfan, 22.6.2008 21:58 UTC

Trochu duplicity tam je, ale ne zcela. Jednak, pokud se na doméně rozhodneme pro kategorizaci, tak by do kategorií měli přijít i autoři, tedy jejich autorské obsahové stránky. Dále, jde o to, jak a kde hledám - já se při hledání nemusím vždy dostat na Kategorie:Autor-J, ale z jiného Jiráskova článku přímo na Kategorie:Alois Jirásek, kde jeho další díla vidím hned bez dalšího klikání (Jirásek sám tam je pak vyzdvižen jako hlavní článek). A dále, pokud se při kategorizaci resp. dělání obsahu něco zapomene (dělá se obojí ručně), tak to bude scházet buď jen v kategorii nebo na autorské stránce, ale ne na obou. Na stránce Kategorie:Autor-J navíc je možno rozeznat, o co jde: jednak stránky/články, jednak kategorie. Když jsme o tom před delší dobou diskutovali, zdáli se nám to tak logičtější. Myslitelné je ovšem i editovat všechny stránky AutorA - AutorŽ a vložit do nich malou poznámku, o co se jedná. To by se mi snad i líbilo. -jkb- 08:49, 23. 6. 2008 (UTC)
Šlo to jednou editací, popř. možno měnit / formátovat na Šablona:IndexAutoři, -jkb- 11:55, 23. 6. 2008 (UTC)
Díky za vysvětlení, s kategoriemi je ve stránkách v každém případě větší pořádek a nic se neztratí. Hlavně mi šlo o to, jestli to není jen záležitost typu "vždycky se to tak dělalo", ale pokud jsou pro to dobré důvody, nic proti. Sapfan 20:33 23.6.2008 (UTC)

Kladný ohlas[editovat]

Chválím český Wikisource. Používám ho pro hledání citací pro angloamerický Wikislovník a již v dnešním stavu úplnosti je český Wikisource výtečný zdroj. (Přesuňte prosím tento komentář na věnovanou stránku ohlasů, pokud taková existuje.) --Dan Polansky 12:04, 24. 6. 2008 (UTC)

To ovšem mnohý dík, to překvapí i potěší. Skutečně budeme muset založit nějakou stránku pro ohlasy, zatím není. Mimochodem, dle jedné již postarší ankety je Wikisource výrazně (i když překvapivě) ženského rodu asi jako i růže :-). Zdraví -jkb- 13:49, 24. 6. 2008 (UTC)

Formátovací šablony[editovat]

Při dnešním převzetí šablony {{Prostrkaně}} z de.source jsem si všíml tamní diskuse o podobných šablonách (ovšem z roku 2007), kde se argumentovalo proti jejich užití a sice s tím zdůvodněním, že zabraňují resp. zcela znemožňují další elektronické využití a zpracování (jejich význam je tedy omezen jen na ten který projekt wiki). To je sice nějak pravda, není mi ale jasné, jak jinak formátovat texty tak, aby vypadaly k světu. Dělat to všechno desetitisíci mezerama jako já minulý týden tu přílohu asi řešením není. Házím to zde prostě do diskuse. -jkb- 14:39, 24. 6. 2008 (UTC)

Nevidím v tom problém. Když chci odněkud přebírat nějaké texty, musím nastudovat strukturu, respektive formát dat – pokud se nejedná o některý standardizovaný formát. Domnívám se, že naše wikizdrojáky jsou rozumným kompromisem mezi čistě strukturním (logickým) značkováním textu (nadpis, odstavec, zvýrazněný text) a oku lahodícím vzhledem. Naopak formátovací šablony mohou přebírání textů zjednodušit v tom smyslu, že jejich použitím popisujeme sémantiku (například „toto je oddělovač více částí textu“), nikoli fyzickou reprezentaci („toto je hvězdička uprostřed prázdného řádku“). --Milda 15:36, 24. 6. 2008 (UTC)

Myslím taky. Navíc, mnohdy je možné takové šablony nějak vychytat ap. Ona ta diskuse na de.source pak nějak nepokračovala, když se dívám co tam dělají dnes tak to bych nepřeformatoval někdy ani já sám. Takže budem dělat dál jako dosud, řekl bych. -jkb- 15:50, 24. 6. 2008 (UTC)

Poznámka a odpověď k Mildově příspěvku na Šablona diskuse:Prostrkaně: právě proto jsem hned při založení šablony na toto zde upozornil. Na de.source se argumentovalo i tím, že normálně je možné použít napřed kurzívu, pak písmo v tagu <tt></tt>, a až potom proložené (resp. jak jsi někde vydoloval: prostrknuté; budeš-li chtít, udělám redirect z Template:Prostrk). Za předpokladu, že např. kurzíva již není jinde v textu použita. Zde tedy vidím shodu. Vycházím ale dále z následujícíh úvah:
  • formátovat tu budeme tak jako tak a sice i pomocí šablon, tak prašť jak uhoď
  • souhlasím s tím, že je mnohdy možné nahradit jedno zdůraznění písma zdůrazněním jiným (tedy kurzívou místo proloženě)
  • což ale nejde vždy, ať už proto, že kurzíva v textu je i beztak nebo proto, že z různých jiných důvodů chceme použít typografii originálu
Tak jistě užití prostrku omezíme, ale asi ne vyloučíme zcela (minochodem, s oním p. Rybičkou bych zcela nesouhlasil v názoru, že prostrk zhoršuje čitelnost, což je ale silně subjektivní). -jkb- 17:37, 24. 6. 2008 (UTC)

WS a nepublikované texty[editovat]

Aniž bych se tu dotýkal jiného témata, které tu zatím schází (kvalita textů, jejich kontrola ap.), tak bych rád reagoval na jednu diskusi na de.source. Šlo by asi tak o upřesnění toho, co WS je a co není. U nás stojí, že WS bere jen již někde zveřejněné texty. Otázkou je, zda je vhodné toto pozměnit na trochu méně rigorózní formulaci v tom smyslu, že výjimku tvoří / mohou tovřit

  • historické texty (do jakého století???), v tom i rukopisy, jako např. i dopisy, výnosy ap. (vlastně sem okrajově spadají i opisy ze starých kronik, existující jen jako rukopis)
  • pokud zapadají do kontextu WS (třeba do nějakého tématického celku)
  • pokud jsou doložitelné, tedy řekl bych sken takového dokumentu by byl základní podmínkou, vč. uvedení kde je originál
  • pokud se toto prodiskutuje zde např. U pramene a bude schváleno.

Jedním vrzem bych pak do formulací vpustil i poznámku v tom smyslu, že historické resp. historicky významné padělky / falsifikáty se za stejných předpokladů po diskusi zde také mohou objevit. Zda by v některých případech bylo nutno přihlédnout k § 28 AZ by byla pak pozdější diskuse. -jkb- 13:03, 27. 6. 2008 (UTC)

Mladý Hermes a Hermés: odkazy[editovat]

V Mládí Hermovo jsem si všiml odkazu v boxu na w:Hermés. Jsem pro, pokud se to nepříčí zvyklostem, umožnit čtenáři najít to či ono přes link. Někdy to bývá ale na hraně nebo řekl bych tak, že si nejsem jistý, zda tam máme či nemáme linkovat. Odkaz na článek v cs.wiki by měl odkazovat na článek, který je svým tématem více méně identický se stránkou textu zde. U Benešových dekretů to jsou Benešovy dekrety, u nějaké smlouvy pojednání o oné smlouvě ap. Zde bych přirozeně vítal odkaz na článek, který se zabývá dílem Mládí Hermovo od J. Krále. Odkaz na Herma jako takového je ale něco jiného, myslím. Takhle: nechci, aby se to smazalo, rád bych to vyjasnil, jsem prostě pro to, aby tyto odkazy byly precizní a k věci, a ne že na stránce Trianonská smlouva zde se bude odkazovat na Trianon, nějakou válku, na mír a podobně na cs.wiki. Takže kladu otázku, jak s tím chceme zacházet. w:Hermés totiž pojednává i o Hermově stáří, o tom kdo ho tesal z mramoru ap. -jkb- 18. 7. 2008, 16:20 (UTC)

Souhlasím s tím, že tam, kde lze očekávat článek přímo o tom dokumentu zde zveřejněném, je zřejmé, že hlavní odkaz od nás na Wikipedii povede právě na článek pojednávající přímo o tomto dokumentu – to je případ zákonů, historických dokumentů a také významných literárních děl, za která lze považovat básnické sbírky, romány, divadelní hry a některé jednotlivé básně jako např. Máchův Máj nebo Erbenova Vodníka. Prostě taková díla, u nichž (pokud o nich článek na Wikipedii dosud neexistuje) lze při troše wikioptimismu předpokládat, že by v budoucnu existovat mohl. Nepředpokládám, že by někdy na Wikipedii byly smysluplné článečky o jednotlivých textech populárně naučného charakteru zveřejněných v čítankách, časopisech atd., tedy kolize odkazů zde s velkou pravděpodobností nehrozí. Pokud se přesto rozhodneš, že odkazy typu Bitva salaminskáw:Bitva u Salamíny přesuneš do jiné části infoboxu, protestovat nebudu. --Milda 20. 7. 2008, 20:53 (UTC)

Tak předně, něco přesouvat jsem neměl vůbec v úmyslu, spíš mi jde o vyjasnění, jak to chceme, protože nějaké rozhodnutí zatím není a existuje jenom někde v návodu k šabloně tuším moje zcela staré doporučení (které jsem diskutoval myslím jen s flambelle), dávat tam jenom odkazy na stejnojmenné ("stejnotématické") články, ostatní pak do dalších (Šablona diskuse:Textinfo, chlívek |WIKIPEDIA-DALŠÍ=). Ptám se tedy proto, aby se to v návodu upřesnilo a bylo trochu pro příště jednotné. Jak to bude je prostě nutno rozodnout.

schovávací sidebar[editovat]

Na německém wikislovníku (např. [4] jsem si všiml hezkého toolu pro rozšíření obrazovky. Jmenuje se to Seitenleiste entfernen (schovat sidebar), jako opce v sidebaru v sekci Werkzeuge (nástroje), a nachází se snad všude mimo právě hlavní stranu (není mi jasné proč). Po schování sidebaru lze tento opět vrátit opcí Seitenleiste wieder anzeigen zcela nahoře vlevo malým písmem. Získá se tím prostě nějaký ten centimetr šířky, i když zde na WS to není vždy tak důležité, snad jen při srovnávání dvou stránek z iw. Pokud bychom měli zájem, pozeptal bych se na skript a další kolegy DaB-a, který je za podobné věci zodpovědný. -jkb- 22. 7. 2008, 09:43 (UTC)

Projekt Kramerius[editovat]

Nevím jak moc je to mezi pravidelnými i příležitostnými spolutvůrci Wikisource známo (vyhledávání slova Kramerius nachází na cs.wikisource.org zatím jen dvě heslovité zmínky). Národní knihovna ČR průběžně digitalizuje svůj fond, z velké části jsou to svazky vydané v 19. století, většinou se tedy jedná o díla, kterým vypršela majetková autorská práva a jsou přístupná přes internet na adrese http://kramerius.nkp.cz/ (díla dosud chráněná jsou přístupná jen na počítačích v prostorách NK). Mnohdy jsou to díla obtížně dostupná pro individuální digitalizaci.

V tuto chvíli je zdigitalizováno 3194 monografií a 473 časopisů (ve skutečnosti ještě více, protože např. vícesvazkové sebrané spisy konkrétního autora jsou vedeny jeko jedna monografie), celkem přes 4 miliony stránek, a týdně přibývají desítky dalších svazků. Jsou mezi nimi díla známých (Neruda, Němcová, Vrchlický, Čelakovský…) i téměř neznámých autorů: romány, povídky, poezie, dramata, operní libreta i naučná literatura. Díla jsou dostupná ve formátu DjVu, což je formát podporující vysokou kompresi více vrstev obrazu společně s textovou informací. K prohlížení je nutné mít nainstalován plugin do webového prohlížeče nebo samostatný prohlížeč (v Linuxu je k dispozici celý balíček nástrojů djvulibre pro práci s tímto formátem).

Skeny nejsou moc kvalitní (10–20 kB na stránku není opravdu moc, moje skeny mají v závislosti na velikosti stránky a použitém rozlišení řádově stovky kB na stránku), ale čitelné to jakž tak je – záleží případ od případu. Stránky jsou projeté OCR softwarem, který zřejmě porovnává slova se slovníkem, což sice může u běžných textů zlepšit úspěšnost rozpoznání znaků, ale u starších textů psaných archaickým pravopisem přináší leckdy problémy, někdy i kuriózní (např. Pán Bůh v jednom z textů Čítanky /na horším skenu/ bylo rozpoznáno jako Pán hulí).

Pokud jsou naši spolupracovníci připraveni na to, že nestačí texty pouze překopírovat, ale je nutné udělat korekturu proti skenům jednotlivých stránek, může být Kramerius prakticky nevyčerpatelným zdrojem textů pro ty z nás, kteří nemají fyzický přístup k zajímavým tištěným knihám, skener nebo schopný OCR software. --Milda 25. 7. 2008, 09:52 (UTC)

Jen na okraj: před nějakým tím pátkem se tím (digitalzace jinde) zabýval i Juan d. V. wikiblogu. -jkb- 25. 7. 2008, 17:33 (UTC)
Mohl by někdo méně zkušenému vysvětlit jak dost ze souboru DjVu z http://kramerius.nkp.cz/ textovou informaci ? Nebo je nutné použít OCR software ? Příliš jsem to z příspěvku uživatele Milda nepochopil. A nevíte někdo o nějakém dobrém OCR free programu podporujícím češtinu ? --Jowe 21. 8. 2008, 20:46 (UTC)

Nevím, zda moje odpověď přinese uspokojující informaci. Formát DjVu umožňuje vložení textové informace do souboru se skenem, ale vypadá to, že Kramerius tuto možnost skutečně nevyužívá (já text získávám jiným způsobem – popíšu v dalším odstavci). Pro úplnost doplním, že na svém systému (linuxová distribuce Fedora) nemám možnost doporučovaný plugin od LizzardTech použít, plugin z knihovny djvulibre se mi ve Firefoxu nepodařilo zprovoznit a skeny tedy prohlížím online možná zbytečně složitěji, nicméně offline prohlížení pomocí programu djview3 (z uvedeného djvulibre) je vcelku pohodlné, i když se trochu víc naklikám. Textovou vrstvu z DjVu souboru mi djview3 ani djvutxt neukazuje, zda je dostupná pomocí pluginu od LizzardTech, nemohu ověřit.

Text z Krameria získávám jiným, trochu hackerským ;-) způsobem, ale ve spojení s shellovým skriptováním mi vyhovuje. Když se proklikáte až na obraz konkrétní stránky některé knihy (např. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=1190031), vidíte úplně dole odkaz „Soubor ke stažení“ (v uvedeném příkladě se za odkazem schovává URL http://kramerius.nkp.cz/kramerius/document/ABA001_2700300005.djvu?id=14499718); pokud tento odkaz upravíte tak, že číslo za parametrem id= zvětšíte o jedničku (v našem příkladě http://kramerius.nkp.cz/kramerius/document/ABA001_2700300005.djvu?id=14499719), dostanete text v Unicode. --Milda 22. 8. 2008, 11:55 (UTC)

DjVu, proofread[editovat]

Pouze velmi krátce a v rychlosti k Mildově příspěvku Projekt Kramerius, musím pryč: o formátu DJVU se v mailinglistech WS v poslední době psaly stovky KB, myslím že to pár domén užívá běžně a je to naimplementovatelné. Podívám se kde co najdu. -jkb- 25. 7. 2008, 09:59 (UTC)


Formát DJVU (DjVu atd.) se používá zejména na Wikisourcích v souvislosti s tzv. proofread extension (už to tu taky muselo někde být), tedy ke srovnávání skenovaných stránek (uložených na commons) s jejich přepisem na té samé stránce. DjVu je prozatím jediný na projektech WM dostupný vícestránkový formát.

Přirozeně že užití tohoto systému na Wikisourci znamená trochu víc práce a praxe (na což česká doména vzhledem k současnému stavu spolupracovníků moc nemá), na druhé straně bude dřív či později nutno starat se o pozvednutí kvality a toto je jedna z možností. Vím že to je trochu OT oproti Mildově hlášce a snad i úmyslu, ale patří to zas dohromady. -jkb- 25. 7. 2008, 13:40 (UTC)


Na okraj ještě k další pomoci při skenování: program Snapter (home page: zde. Jedná se o jakési "uhlazování digitálně vyfocených stránek", nebo jak reklama říká, "udělejte ze své kamery scanner". Německá source to myslím zkoušela. Program prostě vyzmizíkuje zvlnění, která vznikají u tlustých knih uprostřed mezi dvěma stránkami, uřízne přebytečné okraje, upraví osvětlení ap. Nevýhoda: program je zadarmo, ale 14 dní po downloadu vkládá na stránky vodotisk (viz příklad zde. Kdo to nechce, musí si koupit (viz tamtéž) placenou verzi za 50 US$ tedy kolem 31 €. Hm. Zda je možno udělat si soukromě záložní kopie pro případ koupě nového PC, a zda to jde bez žádosti o nějaký kód, jsem zatím nezjišťoval. Snad by stálo za si to pořídit. -jkb- 25. 7. 2008, 16:51 (UTC)

globální boti[editovat]

Asi mi v červnu, jakémsi měsíci wikiglobalizace, uniklo, že se na metě jednalo nejen o global rights, global sysops, global deleted image review a globally hidden usernames ale i o global bots. Že se to začíná aktivovat jsem si všímám na cs.news. Jedná se o boty, kteří by dělali jen interwiki (což je na wikisourcích trochu ouha), a myšleno bylo zejm. pro malé projekty. Po nedávných zkušenostech s jedním botem, který si byl jist, že wikisource je to samé co enwiki, jsem stále silně skeptický, navíc se pokouším aktivovat již zkušené resp. delší dobu činné boty kolegů z wikisourcí, proto jsem proti tomu, dát tam souhlas, spíše bych v nejlepším případě vyčkal. -jkb- 27. 7. 2008, 10:01 (UTC)

Výroční zprávy politických stran / Odtajněné spisy tajných služeb / Index zakázané literatury[editovat]

Zdravím, mám k dispozici výroční finanční zprávy KSČM za několik posledních let a rád bych je zde nahrál. Nejsem si ovšem jist, zda-li jsou z právního hlediska kompatibilní s pravidly wikisource. Mám za to že ano, neboť tyto zprávy jsou součástí veřejně přístupného rejstříku spravovaného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu a převodem těchto dokumentů na wikisource bychom navíc vyšli vstříc veřejnému zájmu po co největší transparentnosti politických stran.

Stejně tak by mě zajímal pohled na odtajněné spisy tajných služeb komunistického režimu, v tomto případě mám na mysli kupříkladu svazek na agenta Falmera, který je na internetu k dispozici. Mám za to, že jde o dílo státních úřadů a je tudíž volné.

V případě, že by tyto dokumenty bylo možno na wikisource nahrát, vyvstává ještě jeden technický problém a to formát, ve kterém by byly dokumenty nahrány. Ani jeden z nich nemám k dispozici ve formátu, který by umožňoval standardní vložení do stránky. Falmerův spis mám jako PDF obsahující naskenované stránky a výroční finanční zprávy KSČM mám okopírované s tím, že jsem schopen je naskenovat a uložit buď do formátu PDF či jakéhokoliv obrázkového formátu. Doufám, že toto není překážka pro vložení do wikisource.

Když jsem v nápovědě hledal (a bohužel nenalezl) odpověď na výše uvedené dotazy, narazil jsem na informaci, že "zde není dovoleno zde zveřejňovat texty, nacházející se na idexu zakázaných textů pro mladistvé." Chtěl bych tudíž vědět, kde tento index naleznu, jaká jsou kritéria pro zařazení určitého díla do něj a kdo o zařazení díla na index rozhoduje. --Sveter 28. 7. 2008, 14:18 (UTC)

Asi nebude jednoduché zodpovědět vše najednou a úplně, přesto pokus.
A. Zda je něco úředním dílem nevyplývá z toho, že to Poslanecká sněmovna zveřejnila - ta může prostě zveřejňovat i čistě soukromé a chráněné texty a díla. Autorem oněch finančních zpráv zůstává zcela jistě KSČM.
B. Díla stranických orgánů úředním dílem nejsou, v public domain by se nacházela pouze pokud by to autorři výslovně prohlásili. (To je momentálně malý problém)
C. Vycházet vstříc veřejnému zájmu budeme jistě podporovat, ovšem to je velmi nepevná hranice a nerad bych ji sám v takovém případě definoval.
D. V případě "děl" tajných státních služeb bych se ale klonil spíše k posouzení jako PD, rád bych si to nechal potvrdit.
E. Problém s formátem PDF je, je možný pouze jako zdroj, na který se pak v takovém případě neodkazuje ale který máme přímo zde (pokud není na internetu, pak se udělá externí odkaz). Skeny (jako jpg apod.) jsou vždy vítány, v případě takových brizantních dokumentů bych se po nich pak důrazně sám ptal. Ovšem je nutno nechat je projít nějakým OCR a udělat z toho pro Wikisourci normální wiki text.
F. Tím indexem pro mladistvé není myšlena žádná záhadná MediaWiki stránka zde na Wikisourci, ale seznamy a rozhodnutí soudů a podobných úřadů v České republice, takže s rozhodováním a zařazení ap. by to zde bylo již obtížnější.
Na konec snad ještě jednou prosba o udání zdroje k Dohodě ČR/USA (viz i zde).

Zdravím, -jkb- 28. 7. 2008, 15:49 (UTC)

Doplnil jsem odkaz na znění smlouvy na stránkách MZV. Co se týče výročních finančních zpráv, nezmínil jsem podstatnou skutečnost, že nejde o klasické výroční zprávy, jak je známe u různých obchodních společností. V případě běžných výročních zpráv není pochyb, že jsou typickým autorským dílem. V případě výročních finančních zpráv politických stran je ovšem forma striktně určena příslušnými prováděcími předpisy (273/2005 Sb. a dříve 456/2001 Sb.) a tudíž se domnívám, že při vyplňování vyhláškou určených formulářů nedochází k tvůrčí činnosti a tudíž autorské dílo nevzniká. Mám dojem, že některé zprávy obsahují i určitý úvod, ve kterém jsou ve zkratce shrnuty výsledky, což již pravděpodobně autorské dílo je, ale neobsahuje žádné doplňující informace a tudíž bychom se bez této části obešli.
Problém by ovšem mohl nastat s převodem těchto dokumentů do klasického wiki-formátu. V případě spisu agenta Falmera je zdrojové PDF v některých pasážích prakticky nečitelné a pro OCR to tudíž bude neřešitelný problém. Problémem výročních finančních zpráv je zase skutečnost, že jde de facto o vyplněné formuláře a tudíž většina dat je umístěna v různých tabulkách, které by sice OCR zvládnout mělo, ale časově náročným problémem by byl převod těchto tabulek do wiki-formátu.
Jako nestandardní, ale dle mého názoru funkční by dle mého názoru byla varianta, kdy by do stránky nebyl vložen text ve wiki-formátu kterou jsem se pokusil načrtnout na Wikisource:Pískoviště/Test. Sice by nešlo vyhledávat v textu dokumentů a dokumenty by nebyly strojově čitelné, což by je znepřístupnilo kupříkladu nevidomým uživatelům, ale jinak se domnívám, že jde o funkční řešení. Každopádně je na vyřešení technických i právních problémů času dost, jelikož inkriminované výroční finanční zprávy mám v druhém bydlišti, kam se dostanu asi až v září. --Sveter 28. 7. 2008, 20:50 (UTC)
Dík za zdroj, upravíme. K finančním zprávám KSČM: jak jsem již napsal, jsem skeptický, to že onu zprávu museli udělat podle nějakého nařízení, je asi podružné. Ale zde by se musel vyjádřit ještě někdo, kdo je v čs. právu trochu sběhlejší (zejm. skutečnost, pokud se skutečně jedná o vyplněné rofmuláře nějakého státního úřadu).
Formát PDF: skutečně by to měl být wiki formát. Že části jsou nečitelné je pak možno redakční poznámkou jednoduše sdělit. S převodem PDF na nějaký text (resp, i na tabulky excel, které se dají jednoduše a rychle do wikiformátu konvertovat) nemám ale zkušenosti. To co je na pískovišti je prostě sken ve formátu jpg, který se pak přirozeně k dokumentům přidává.
Zpráva tajného agenta: jen pro jistotu - ta zpráva už někde vyšla?? Prozatím, -jkb- 29. 7. 2008, 07:35 (UTC)

globální arbitráge[editovat]

Ještě jedna globalita k dobru, tentokrát ve svém jádru smysluplná: na stránce m:Cross-wiki arbitration committee se nachází návrh na zřízení jakéhosi ústředního arbitrážního výboru, zejména pro projekty, které takový výbor nemají. Diskuse se sice nevyznačuje přemrštěnou intensitou, přesto je nutno vést blízké výsloedky v patrnosti. -jkb- 31. 7. 2008, 13:46 (UTC)

Dohoda ADR[editovat]

Ahoj, mým záměrem je zveřejnit zde dohodu ADR, což je mezinárodní předpis, který se tak často nenovelizuje. Byl by zajímavým doplňkem ke článku Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, navíc, pokud ji zde objeví dopravci, myslím, že ji začnou velice rychle využívat. Chtěl bych se proto zeptat, jak mám postupovat. Dohoda je rozdělena na několik kapitol a je k dispozici v PDF. Díky za odpověď. --Slfi 14. 8. 2008, 21:15 (UTC)

Taky ahoj, dík za dotaz. Tak, vycházím z toho, že onen dokument je public domain. Pokud ho sem někdo přeformatuje do normální podoby, tak přirozeně tu má místo, bude tam nvíc i nějaká poznámka, o které znění se jedná a kde hledat novelizace, takže vše v pohodě. Jedna věc mi ale nedává usnout: píšeš, že to je ve formátu PDF, což se nám vůbec nelíbí. Mělo by to tu být v nějaké prostě čiítelné wiki podobě. Bude to možné? o dalším -tedy o formátování, infoboxech ap. pak po tomto vyjasnění, přirozeně můžem i trochu pomoci. Zatím, -jkb- 14. 8. 2008, 22:04 (UTC)

Předpokládám, že do wikipodoby se to musí ručně přepsat? --Slfi 15. 8. 2008, 10:14 (UTC)

To bych skoro označil jako ne úplně efektivní... Já jsem z PDF ještě nic nepřeformátovával, je ale zcela možné, řekl, že tam nějaký fígl (tool, utility) bude. Při nejhorším by se dalo snad uvažovat i o vytisknutí PDF na papír a nakrmení tohoto do OCR, což i včetně oprav by asi vyžadovalo méně energie. Snad ale ví někdo něco jinde, pokusím se tky přeptat. -jkb- 15. 8. 2008, 10:20 (UTC)
P.S. To abych se styděl. Je to vcelku jednoduché - Adobe Reader od verze snad 5.0 skýtá možnost uložit PDF dokument ve formátu Text. Což je vlastně již téměř wiki. -jkb- 15. 8. 2008, 14:06 (UTC)
P.P.S. Vyzkoušel jsem to, německé dokumenty se mi zobrazují jako text v pohodě, u českých je nutno kontrolovat diakritiku u některých znaků. Může to být nějakou jazykovou podverzí co mám (jinak 9.0). Ale, když v PDF text vyznačím a zkopíruji a pak převedu do Wordu nebo do wiki, zdá se to být perfektní, a je to otázka minutky (je pak nutno jen udělat wikiformát ap.). -jkb- 15. 8. 2008, 17:25 (UTC)

Oznámení vs. Kronika[editovat]

Ad [5], [6] a [7]: nechci problematizovat, jak a proč jsi na tuto změnu přišel, a také se nechci ptát, budeme-li mít napříště záznamy, že -jkb- udělal výborný redirect nebo Milda promyšlený rozcestník :-). Takovéto záznamy ale měly odjakživa místo v Oznámení, s kronikou to nebude mít mnoho společného. Možná by bylo vhodné pozeptat se Wikimola, který zaregistroval a vedl asi minimálně pět takových domén a nebyl uveden nikde (ani já jako tenkrát pravidelný přispěvatel) a jmenovitě už vůbec ne. S rozvojem domény to nemá nic společného, proto je kronika dost špatné místo. Ale proč neměnit zvyky na nové. Takže zdravím, a dobré ráno přeju, -jkb- 26. 8. 2008, 23:09 (UTC)

Kroniku chápu jako posloupnost záznamů o tom, jak se projekt vyvíjel a rostl. Jsou zde nejenom záznamy o tom, kdy jsme měli jakou jubilejní stránku nebo editaci, kolik aktivních uživatelů, ale též kdy projekt vznikl, kdy se přestěhoval z multijazyčné domény na českou, případně kdy na něm proběhly velmi výrazné změny atd. Získání a zprovoznění domény wikisource.cz za zaznamenáníhodné považuji; když to neoceňuješ ty (mohu se jen dohadovat, zda v tom nehraje roli jméno pachatele), ocení to později návštěvníci nebo naši pokračovatelé. Přirovnávat to k vytvoření sebenápaditějšího redirectu nebo rozcestníku je zbytečnou snahou význam zmíněné události minimalizovat. Mezi doménami dosud spravovanými Wikimolem, pokud se nepletu, nebyla žádná týkající se Wikisource, tedy nebyl důvod o tom dříve psát do kroniky. V oznámení, jak jsem se před chvílí znovu díval, jsou z velké části zprávičky sice zajímavé (a jsem rád, že tam jsou), ale se samotnou českou doménou Wikisource související jen vzdáleně, většina z nich se týká všech jazykových domén Wikisource nebo všech projektů WMF. Na jiných českých projektech informace o zprovoznění příslušné české domény v kronice být může, u nás ne? Připomínám, že projekty Wikimedia Foundation jsou kolaborativní; nechtěj slyšet, co jsem si v uplynulých dnech od vícero lidí na IRC opět musel vyslechnout. --Milda 27. 8. 2008, 06:03 (UTC)


Vycházím dál z toho, že takové věci patří svým charakterem do Oznámení a ne do Kroniky, která zaznamenává významné milníky vývoje, ne technická řešení. Až mi zbude trocha času, tak bych mohl kroniku obohatit o milníky (datumy vyhledám) jako

  • -jkb- poprvé editoval jím založenou doménu
  • -jkb- opravil prvních deset hlášení Mediawiki
  • -jkb- zprovoznil hlavní stránku
  • -jkb- hlavní stránku zcela nově designoval
  • -jkb- měl vzácný nápad a založil stránku Oznámení
  • -jkb- má hotovo sto hlášení Mediawiki
  • -jkb- zprovoznil stránku U pramene pro ty, co hledají místo k diskusím
  • -jkb- začal dělat Nápovědu pro ty, co nápovědu hledají ... ... ...

(... neudělám, a omlouvám se za přehnanou demonstraci, byla jen funkční). Aliasy domény (správně: subdomény) za výraznou změnu právě nepovažuji, je to alias subdomény, ne doména samotná. Pokud tyhle hlášky visí na jiných českých projektech (které, mimochodem, stránku Oznámení nemají), tak to jednak nemá pro tento projekt žádný význam, a za druhé jsem si trochu všiml, že ta oznámení tam nejsou umístěna komunitami projektů, ale jako zde zprovozovatelm (nechci to moc roztírat, ale např. Ostrý provoz na Wikiverzitě ([8]) mi už trochu připomíná výše zmíněný výčet mých zásluh). Nechci tedy minimalizovat, zpochybňovat tu či onu zásluhu, ani v tom nehraje nějakou roli autor hlášení, jen mi to připadlo už trochu na hraně, že po mém přesunu do oznámení, neutrálně formulovaném, se to vrátilo, s uvedením jména, doplněno poté ještě jednou něčím obdobným. Pokud existuje potřeba být takto zaregistrován, no jak říkám, tak prosím. Co se jinak o mne vypráví na IRC cs.wiki pro mne přirozeně nemůže být ani směrodatné ani to nemůže a nesmí být jediným motivem pro mé myšlení. Že projekty by měly být kooperativními - o tom není pochyb, přál bych si to, myslím že jsem po založení domény dlouhou dobu tímto směrem i agitoval. Dnešní stav mohu jen litovat, a zároveň je skutečně škoda, pokud si musíš poslouchat to či ono (pokud bysme se přeci jen někdy setkali, což nevylučuji, tak rád zaplatím co vypijem). Já chci mít ale svůj vlastní názor, ne pouze přejímat názory ostatních. Takže, udělejme tento týden ještě i pár editací v hlavním jmenném prostoru, zdravím -jkbx- 27. 8. 2008, 14:54 (UTC)

Vložení partitury a co nakladatelé[editovat]

Dobrý den, mám dva dotazy. Pro osobní potřebu jsem naskenoval do PDFka partituru Dvořákových Moravských dvojzpěvů a rád bych ji zveřejnil. Sem se podle všeho přiliš nehodí, ale Wikisource mi přišel nejblíže. Nemáte nějaký tip, kam s tím?

Dále: v Autorském zákoně jsem nenašel žádnou zmínku o nakladatelích, hrají nějakou roli? resp. může vlastnit autorské právo někdo jiný než autor, případně jak to zjistím já? Rád bych sem také nahrál i několik čistě textových e-booků. Stačí mi 70let od smrti autora a mohu OCRkovat publikaci vydanou letos? Díky, Zbytovsky 12. 9. 2008, 21:31 (UTC)

Zdravím a vítám vás jako potenciálního spolupracovníka. S partiturami zde nemáme zkušenosti, myslím že kromě jedné ukázky tady žádný notový materiál zatím nemáme. Pokud vyjdeme z toho, že Wikisource je sbírka volných textů, pak si dovedu představit, že zde Moravské dvojzpěvy budeme mít jako písňové texty (viz zatím téměř prázdná Kategorie:Písně) a vedle nich jako obrazovou přílohu notový materiál, přičemž skeny partitur by mohly být nahrány na společném úložišti Wikimedia Commons. Případně se zkuste podívat na větší jazykové verze (anglickou, německou, francouzskou, italskou…), jak to dělají tam. V každém případě je nutné, aby ty partitury nebyly zatíženy žádnými trvajícími majetkovými právy – jak je to speciálně u not, nevím, autorský zákon ale notové zápisy výslovně vyjímá v § 30a z možnosti kopírování nebo jiné formy fotoreprodukce, z čehož lze usuzovat, že by mohl být problém i se zveřejněním skenu na internetu, pokud by to nebylo z hodně starého vydání nebo vlastnoručního přepisu. Ale třeba se mýlím.
Druhý dotaz jsem konzultoval s kolegou z Wikipedie, který se problematikou autorských práv (ale jako neprávník) zabývá. Používat jako zdroj textů novější vydání nedoporučuje, protože mohou skrývat dvě úskalí:
  1. Pokud by se jednalo o dílo poprvé vydané až 70 let po smrti autora nebo později, vznikají majetková práva tomu, kdo dílo poprvé zveřejnil, a to v délce 25 let.
  2. Pokud novější vydání obsahuje tvůrčí vklad někoho dalšího, pak na jeho vklad vznikají autorská práva, která trvají klasických 70 let po jeho smrti. Pokud není v novějším vydání výslovně napsáno, že se jedná o přetisk staršího vydání (a tedy žádný nový autorský vklad neobsahuje), stejně by bylo nutné porovnat, v čem se starší a novější vydání liší, a zda jsou ty odlišnosti takového rázu, že je možné je považovat za tvůrčí vklad, anebo jsou to změny pouze formálního charakteru (např. pravopis frasefráze, theorieteorie), které by kdokoliv další udělal stejně.
Kromě nároku na odměnu, pokud je kniha rozmnožována na kopírkách nebo obdobným způsobem, nakladateli zřejmě žádná další práva nevznikají (s výjimkou bodu 1, pokud je nakladatelem tím prvním zveřejnitelem dosud nevydaného díla). Běžným postupem však je, že autor nebo jeho dědic uzavře s nakladatelem (zpravidla výhradní) smlouvu, a přestože jsou majetková práva k dílu nepřevoditelná, může být ve smlouvě nakladatel pověřen výkonem práv k jím vydanému dílu, proto často podniká právní kroky vůči porušovatelům práv nakladatel a ne přímo autor nebo překladatel. --Milda 13. 9. 2008, 09:34 (UTC)
Zdravím Vás kolego a také zde vítám. Krátká poznámka k formátu a notám: formát PDF se všeobecně na Wikisourcích považuje za nevhodný, v PDF souborech obsažené texty se extrahují do jiné podoby. Jako PDF jsou pak vhodné spíš pro potřebu kontroly ap., viz diskuse např zde. Obdobné platí o notách, nejsou typickým předmětem Wikisource (viz např. zde). Výjimku, jak zmíněno výše, by mohly tvořit noty písní, které by jako obrazový materiál doprovázely text. K samotným partiturám, noty jen tak, bych byl skeptický. Prozatím s pozdravem, -jkb- 13. 9. 2008, 10:33 (UTC)


Díky vám oběma za rychlé odpovědi a přivítání. 1) Prozkoumal jsem jak se zpracovává hudba na jiných projektech a zjistil jsem, že tato možnost je teprve v plánování viz. projekt WikiScores. Na anglickém WikiSource mají jen něco málo - noty používají vždy jen jako doplněk k textům písní. Na helpu k wikisource se nastiňuje řešení sdílení paritur pomocí wiki, ale můj případ to není, přepisovat to nemíním.
2) Též jsem si všiml, že se zákon přímo zmiňuje o kopírování not, vyplývá mi z toho ovšem, že PD 70let výjimku nemá. Můj scan Moravských Dvojzpěvů je z bezpečně roku 1928. Obsahem je 60 stránek, v PNG by to asi nebylo pohodlné ani přínosné. Tady je ukázka - česko/anglicko/německé texty s klavírním doprovodem.
3) Tvůrčí vklad je přesně to co mě zajímalo, dalé píšete, že je autorská licence nepřevoditelná, rozumím tedy i nepřenositelná - tedy ani dědic nemůže nárokovat právo déle než 70 let. Vždy se tedy počítá 70 let poslední části z textu posledního z případného kolektivu, nebo 25 let v případě nálezu díla. Mějte se fajn, Zbytovsky 13. 9. 2008, 22:44 (UTC)

Uspořádání šablon[editovat]

Čistě pro zajímavost, "popis a návod šablon zásadně na diskusní stránce" jste vymysleli jak (a zdokumentovali kde?). --Kalupinka 27. 10. 2008, 15:37 (UTC)

To bylo zřízeno více méně již na oldwikisource před založením české subdomény. Potom jsem to ponechal a sice hlavně pro jednotnost: zásadně na diskusní straně. Pokud je to na stránce šablony samotné a já si na ni kliknu, tak mnohdy nevím jak šablona vypadá - prolíná se to s plkáním kolem. Systém dělat dokumentaci na podstránkách tehdy neexistoval, a nehledě na to, že by se muselo u všech šablon asi roboticky vše předělat, se mi zdá, že diskusní stránka, kde lze v následující diskusi diskutovat i o návodu šablony na jednom místě, je dost vyhovující.
Nemám momentálně tolik času, chtěl jsem se stejnak ozvat. Že kód je mnohdy nepopiratelně podivný vím, subdoména byla založena dřív než mi to oznámili a já narychlo vše musel kopírovat aniž bych měl čas to předělat (nehledě na jiné problémy). Úprava je tedy velmi vítána. Ale ještě se ozvu, např. šířka šablon tu je u různých druhů standardní u víc šablon (stejně jako i grafická úprava), takže by se s tím nemělo moc hýbat, nehotovou kategorizaci by bylo vhodné dělat (pokud to jde) podle sekcí na Wikizdroje:Šablony (namísto strkat je do kategorie šablony wikisource), atp. Říkám, ozvu se, jinak zdravím -jkb- 27. 10. 2008, 16:31 (UTC)

@ Kalupinka 27. 10. 2008, 15:37 (UTC): To je celkem logické, stačí se jen trochu zamyslet. Zatímco kód šablony se mění málokdy, dokumentace se různě vylepšuje častěji. A kvůli třeba opravě typa není potřeba přerenderovávat všechny stránky danou šablonu obsahující. A logicky i sémanticky dokumentace není funkční (tj. obsahová stránka, sudý jmenný prostor), ale komunikační záležitost (tj, patří na diskusní stránku, lichý jmenný prostor). (A netřeba se ohánět notně zneužívaným jmenným prostorem projektu - špatné věci nejsou omluvou. Nehledě na fakt, že jde i o zcela odlišnou funkci.)
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 10. 2008, 17:14 (UTC)

Ne, podle mých zkušeností se naopak šablony mění mnohem častěji než návody k nim - k čemuž tato segregace jen přispívá. Na rozdíl od -jkb- také nemám problémy rozlišit na stránkách šablonu samotnou od doprovodného textu; a výklad o sémantické nefunkčnosti sudých vs lichých jmenných prostorů a mi už hlava vůbec nebere. Ale je to váš server; děkuji za odpověď a poroučím se. --Kalupinka 29. 10. 2008, 17:15 (UTC)
P. S. Samozřejmě kategorizujte jak je libo; mně v malém Wikisource střechová kategorie přijde lepší než žádná, zvlášť když se systém kategorií zdá už dlouho neměnný, a žádná nová smysluplná pro ten jeden dva případy mě nenapadala.

Krátce: co se mění častěji, zda šablona či návod, je těžká diskuse, přijde na to. Je to ale jedno, jde o to, abych věděl, když chci použít nějakou mně ne zcela známou šablonu, jak to udělat. Když vím kde to je, tak je to jednoduché. Jak říkám, tohle jsem vymyslel a zavedl již před březnem 2006 na multisource. Já jsem jednou na cs.wiki chtěl použít něco ve stylo více významů, a i přes experimenty na pískovišti jsem uspěl až po třech dnech. To frustruje.
S rozlišením šablony samotné a nějakého povídání o ní většinou nemám potíže, když se ale podívám na šablony jako [9], [10], [11], [12], tak mi napřed přechází zrak. To je jen namátkou, existují horší.
Kategorizace jako šablona Wikisource, to je očividně jen provizorní krok, který má následující nevýhodu: nekategorizované šablony najdu na stránce nekategorizovaných šablon, kde nějaký pilný kolega si s tím může dát práci. Když se šablona ale vloží - provozorně - do všeobecné kategorie, tak jako nekategorizovaná z toho seznamu zmizí a zůstane nevýhodně tak pár let (nehledě na zbytečnou editaci). Jinak zdar do dalších úprav, -jkb- 29. 10. 2008, 19:10 (UTC)

Jmenný prostor Autor:[editovat]

Navrhuji založit jmenný prostor Autor: pro stránky autorů. Hlavním důvodem budiž to, že autor není dílo/dokument, a tudíž nemohou sdílet stejný prostor. Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 27. 10. 2008, 19:20 (UTC)


Návrh tu byl již jednou či snad i dvakrát (je možné na irc), aniž by kohokoliv nadchl. Před, při i po zřízení subdomény jsem o tom diskutoval na wikisourcích a rozhodl se být proti. Přesto ještě jednou souhrnem argumenty, které pokládám za důležité:
  • taková změna by si dnes (6300 stránek) vyžádala vcelku enormní energie na opravu všech odkazů (toto pak velmi zhusta napříč jmennými prostory), stránek atp.; tuto energii bych rád viděl nasazenou jinde, kde je to daleko víc třeba (nové stránky, projekty, kontrola a zvýšení kvality a spousta jiných věcí)
  • analogicky bychom pak mohli zavést i jmenný prostor pro obsahové stránky sborníků, pro tématické celky (jako Benešovy dekrety); nechci to přehánět, a proto ponechám rozcestníky stranou, ale ten nápad jistě někdy někdo bude mít
  • pokud se odhodláme po vzoru vekých WS zavést ohledně kvality projektu proofread (oldwikisource:Wikisource:ProofreadPage Statistics), tak tu stejnak další dva jmenné prostory asi přibudou a bude jich tedy dost
  • zhoršuje to hledání; toto se očividně sice dá defaultně nastavit tak a tak, ale pokud si to chci měnit, tak mám v nastavení pomalu už velký zmatek v kaslících, které mám aktivovat či deaktivovat - to mate uživatele
  • čtenáře mate i dělení samotné, které vůbec nemá nějakou všeobecnou logiku, naopak, většina bude asi očekávat, že autor a jeho dílo patří dohromady
  • další jmenný prostor bude ale mást i kolegy uživatele zde - po dost dlouhé době by mnoho záznamů bylo napřed asi špatně
  • myslitelná výhoda by byla možnost odlišit stránky s dokumenty od stránek jejich autorů (volitelná jiná barva pozadí), což však lze udělat jako již i dnes zcela výraznou šablonou pro autroské stránky
  • možnost upřesnit tak počítání stránek považuji za zcela zcestný argument: Wikisource snad ještě víc než jiné projekty žije či má žít svou kvalitou a ne počtem sránek v nějaké statistice (která často nesouhlasí i tak, a navíc se uvažuje o jiném systému než počítání stránek)
Hlavně ale bych byl rád, kdyby mi konečně někdo vysvětlil, proč to prý potřebujeme. -jkb- 30. 10. 2008, 16:54 (UTC)

Já jsem byl zpočátku (rozuměj při úplně prvním Dannyho návrhu) taky proti tomu, ale postupem času jsem se přesvědčil, že vyčlenit autory do jiného jmenného prostoru je vhodné (a úplně nejlepší by bylo, kdyby se to sjednotilo na všech jazykových verzích, ale při tom chaosu, kterým množina projektů Wikisource je, je nereálné něco takového v dohledné očekávat) a naopak že většinu argumentů proti lze snadno vysvětlit, vyvrátit nebo vyřešit.

  • Změna 6300 stránek nepochybně nutná bude, ale zdaleka ne jen kvůli přidání prefixu Autor: před název autora. Pokud zůstanou po dostatečnou dobu funkční redirekty typu Karel Jaromír ErbenAutor:Karel Jaromír Erben, nebude nutnost provedení změn na stránkách tak akutní a bude se moci udělat zároveň s překopáním infoboxů s metadaty, což mám stejně v plánu, jen jak se podaří vhodnou formu prezentace metadat dořešit. Zase tolik energie na to potřeba nebude (otrockou práci nechme strojům) a ti, kteří se rozvoji projektu skutečně věnují, se budou moci věnovat nadále tomu, co je baví. (Paradoxně změna odkazů na autory bude potřeba tam, kde byly nebo jsou i na podstránkách poctivě vyplněny infoboxy realizované nyní šablonou {{Textinfo}}, zatímco tam, kde si uživatelé ulehčili práci a nechali jen navigaci realizovanou šablonou {{NavigacePaP}}, bude většinou stačit jen malá úprava kódu šablony.)
  • Logický klam podobný „pokud povolíme na dálnici jezdit 160 km/h, měli bychom povolit i 80 km/h v obci“. Ale držme se faktů. Pro obsahové stránky sborníků zvláštní jmenný prostor netřeba, protože obsahy bývají běžnou součástí těch sborníků. Tématické stránky typu Benešovy dekrety, pokud jsou něčím víc než jen prostým seznamem nebo rozcestníkem, tzn. obsahují naše vlastní povídání typu „Benešovy dekrety jsou…“, by do zvláštního jmenného prostoru časem být přesunuty mohly, a to z podobných důvodů jako autoři, jen to vzhledem k výrazně odlišnému počtu není tak naléhavé. Hovořit o jmenném prostoru pro rozcestníky, pokud to skutečně je myšleno jako vážný argument, znamená nepochopení funkce rozcestníků.
  • Proofread přeskakuji, neboť to s jmenným prostorem pro autory nijak nesouvisí.
  • K argumentům o matení uživatelů dodám jen to, že je to subjektivní záležitost. Někdo bude zmaten více, někdo méně, někdo takřka vůbec. Já jsem taky ze začátku založil několik autorských stránek na en.wikisource v hlavním jmenném prostoru, později se mi to už nestávalo. Naopak uživatel těch verzí, které jmenný prostor pro autory mají, může být zmaten tam, kde jej nemají. ;-)
  • To, že autor a dílo patří dohromady, je dostatečně zajištěno autorskými kategoriemi, kde je autorská stránka zvýrazněna jako hlavní článek a následuje seznam samostatných děl nebo sbírek.

Pro mě je zásadní důvod, proč dát autory do jiného jmenného prostoru, skutečnost, že dle našich vlastních pravidel jsme sbírkou volně dostupných textů, které již byly někde zveřejněny. A to autorské medailonky nejsou, ty jsou vesměs původní tvorbou uživatelů projektu, byť pod svobodnou licencí. A i ta licenční záležitost autorských stránek oproti tak 99,9 % dokumentů je jiná: texty jsou pod různými licencemi, respektive v drtivé většině jejich status volného díla vychází z různých ustanovení autorskoprávní legislativy, přičemž licence nebo PD status je u každého díla explicitně uveden, zatímco autorské stránky jakožto naše „přidaná hodnota“ jsou licencovány pod GFDL. --Milda 30. 10. 2008, 18:16 (UTC)

Jsem pro oddělení autorů do jiného jmenného prostoru, protože je to úplně jiný typ obsahu. Jestliže dříve tento návrh "nikoho nenadchl", tak teď je to zřejmě jinak. I na několika jiných Wikisource projektech existuje takový namespace, protože to dává dobrý smysl. Wikisource má obsahovat především dokumenty a jejich množství je měřítkem obsahu projektu. Autoři by měli být stranou už proto, že je jich hodně a neměli by do toho být počítáni. K námitkám jkb v pořadí, jak je sepsal:
  • Lze vyřešit robotem, který si načte autory z kategorií.
  • Tyto návrhy nikdo nepředkládá, proto nevidím důvod o nich teď mluvit.
  • Nechápu, co s tím má společného proof read. Počet prostorů není argument, důležitý je jejich účel.
  • Hledání lze nastavit, každý má na něj jiné požadavky. Navíc je možné, že v dohledné době bude k dispozici lepší vyhledávací engine. (Možná.)
  • Většina čtenářů podle mě chápe, že autor a dílo jsou něco jiného.
  • Jakých záznamů? Jaké uživatele to zmate a čím? Nerozumím.
  • Barva pozadí je něco, co bych v žádném případě neodlišoval.
  • Souhlasím, že statistika je jen velmi hrubý ukazatel. Důležité je, že ty stránky jsou prostě obsahově odlišné a nejsou tím, co má tvořit hlavní obsah projektu. Podle mě to přispěje naopak k lepší orientaci čtenářů i editorů. Nebudou si myslet, že orientační text o autorovi je jakýmsi cenným, neměnným dokumentem, jakými jsou ostatní stránky hlavního prostoru. --egg 30. 10. 2008, 19:32 (UTC)

Souhlasím. Argumenty pro zavedení prostoru už zde byly řečeny. Stránky o autorech jsou diametrálně odlišné od toho, co je hlavním předmětem činnosti Wikisource. Je tedy užitečné a přehlednější je oddělit a umožnit toto oddělení i dalším přejímatelům obsahu. Nevím, kde jsou předchozí diskuse o tomto tématu, našel jsem jen Uživatel_diskuse:Zirland#Jmenné prostory. Škoda že jiní diskutující odkazy na předchozí diskuse neuvedli. Zatím se mi jeví, že zavedení tohoto jmenného prostoru má podporu. --Beren 30. 10. 2008, 21:09 (UTC)

Jmenný prostor byl založen.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 8. 12. 2008, 22:46 (UTC)

Konference: Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2008[editovat]

Tak mě napadlo, že by toto mohlo někoho zaujmout. Uskuteční se to 3. až 4. prosince 2008 v Národním archivu v Praze, Archivní 4, Praha 4. Bližší informace: http://skip.nkp.cz/akcArch08.htm. --Juan de Vojníkov 29. 10. 2008, 22:15 (UTC)

Průzkum o projektu Wikisource[editovat]

Společně s několika dalšími členy sdružení Wikimedia Česká republika (jehož posláním je mimo jiné pomáhat projektům Wikimedia) jsem připravil průzkum, jehož cílem je získat informace, které by mohly pomoci ke zkvalitňování tohoto projektu a jeho přiblížení aktivním uživatelům i čtenářům. Průzkum bude zjišťovat, jaké je povědomí o projektu Wikisource a zejména jeho české verzi mezi účastníky projektů Wikimedia, v čem spatřují smysl a užitečnost našeho projektu, za jakých okolností by byli ochotni se spolupodílet na jeho růstu a zkvalitňování, případně zda mají ohlasy týkající se možné spolupráce ze svého okolí.

Sběr dat prostřednictvím webového dotazníku bude probíhat zřejmě po celý listopad 2008, účastníci projektů Wikimedia budou k průzkumu pozváni prostřednictvím sitenotice a diskusních fór daných komunit. Poté provedu vyhodnocení obdržených odpovědí; nezávislé kontrolní vyhodnocení zároveň přislíbil provést jeden z členů WM ČR, jenž se práce na Wikisource neúčastní. --Milda 29. 10. 2008, 23:14 (UTC)

Hlavně jestli je ten průzkum dobře udělanej. Protože ten co v současnosti vysí v sitenotice na wp, je udělanej velmi špatně.--Juan de Vojníkov 30. 10. 2008, 01:01 (UTC)
Že tento projekt potřebuje impulsy, spolupracovníky, nápady, pilné kolegy, kteří se ujmou někdy nezáživných stereotypických úkonů, atd., je jasné, viz např. i stránku Wikisource:Pracovní poznámky, kterou občas doplňuji. Jakákoliv další iniciativa je tedy potřebná. Musím ovšem poznamenat, že mne silně zklamal způsob, jak tato akce byla připravena a jak je prezentována. Že se o tom dovídám zde, aniž by někdo dostal nápad mne kontaktovat a snad i to či ono předem vyjasnit, dává najevo, že se tu pár věcí děje poněkud divně, mám na mysli ne transparentně, což z mé strany dosud nebylo zvykem. Podtrhuji, že tenhle můj příspěvěk se neobrací proti iniciativě jako takové, že se nejedná o nějakou osobní reakci, ani že není ovlivněn negativním postojem pobočky české nadace k mému dřívějšímu zájmu o spolupráci. Jde mi jen o OT upřesnění toho, jak to působí. -jkb- 30. 10. 2008, 16:54 (UTC)

Není žádný negativní postoj pobočky k zájmu o spolupráci. Mohl bys, prosím, například na mé diskusní stránce upřesnit, co tě přivedlo k takovému dojmu? Abychom si to navzájem vysvětlili. Za radu sdružení mohu napsat, že spolupráci vítáme. Žádost o členství jsme dosud nikomu neodmítli, jsme rádi za každého, kdo chce ve sdružení něco dobrého konat. --egg 30. 10. 2008, 18:56 (UTC)

Průzkum, respektive jeho dotazníková část skončila. Přišlo kolem 400 odpovědí, takže zpracování bude nějakou dobu trvat. Už teď mohu říct, že už při průběžném pročítání odpovědí vyplynulo, že málo lidí (respektive málo těch, kteří na odkaz na průzkum klikli a odeslali vyplněný dotazník) o našem projektu ví. Ne zrovna málo účastníků nepochopilo, že se otázky týkají jiného projektu než Wikipedie, ačkoliv v dotazníku byl název projektu několikrát uveden v textu i grafice. Procentuální podíl v tuto chvíli nedokážu odhadnout a přesně spočítat to ani nepůjde, protože někde jsou náznaky toho, že dotazovaný odpovídal o Wikipedii, zřejmé více, jinde méně. --Milda 2. 12. 2008, 08:16 (UTC)

Mazání[editovat]

Podle mého názoru smazání historických dokumentů jako Mnichovská dohoda, Maastrichtská smlouva, Svatováclavský chorál, Dva tisíce slov, Několik vět, Provolání UV KSČ z 21.8.1968, Pilipův dodatek, Opoziční smlouva, Čtyři artikuly pražské, Zvací dopis, Internacionála atd. způsobilo, že užitečná hodnota CS Wikisource klesla asitak na polovinu. Pilipův dodatek je přece úřední dílo, byl to nějaký výnos ministerstva, ne? Co může být proboha sporného na užití PD-manifesto pro Dva tisíce slov? A pokud je to sporné, je takový problém zajistit si od Vaculíka explicitní svolení? Snažil se někdo aktivně vyjasnit původ překladů nebo najít jiné překlady? Snažil se někdo vůbec, aby se to mazat nemuselo? --egg 7. 11. 2008, 10:11 (UTC)



Tato stránka byla archivována a neměla by být (s výjimkou oprav odkazů po přesunu cílových stránek apod.) editována.