Přeskočit na obsah

Diskuse k šabloně:Prostrkaně

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Poslední komentář: před 17 dny od uživatele Reaperman v tématu „Styl - čitelnost v kontextu okolního textu

Budu teď trochu odrazovat od nadměrného, nebo chcete-li, zbytečného používání této šablony, respektive této formy zvýrazňování. Prostrkávání textu (jak typografové nazývají efekt, který tato šablona realizuje) je jednou z forem zvýraznění textu, používanou především v dobách klasické (olověné) sazby, kdy to pro sazeče bylo výrazně jednodušší než do stroje založit nový typ písma (kurzívu nebo tučný řez), a při přípravě podkladů na psacím stroji, kde ani jiný typ písma k dispozici nebyl. Při přepisování starého dokumentu, pokud je prostrkání použito jen k zvýraznění, je možné k tomu použít obvyklé wikiprostředky, tedy zvýraznění šikmým nebo tučným řezem (za předpokladu, že tyto prostředky již v dokumentu nejsou použity k jinému účelu nebo úrovní zvýraznění není víc než dvě). Jiří Rybička, autor textů o počítačové typografii (z jedné jeho knihy jsem se učil pracovat se sázecím systémem LaTeX), jako zápor zvýrazňování prostrkáváním uvádí, že „meziznakové mezery rozbíjejí sevřený tvar jednotlivých slov a zhoršují čitelnost textu“. --Milda 15:58, 24. 6. 2008 (UTC)

viz také související diskusi k tématu na stránce Wikisource:U pramene/Archiv 2#Formátovací šablony (-jkb- 17:37, 24. 6. 2008 (UTC))

Já jenom dodám, že ta šablona má poněkud chybný název. Proložení neboli proklad je vložení mezer mezi jednotlivé řádky textu (anglicky leading, německy Durchschuss). Oddálení jednotlivých liter se česky označuje, jak správně píše Milda, jako prostrkání (anglicky letter spacing, německy Sperrsatz).

Prostrkání se vskutku dnes moc nepoužívá a používat by se ani nemělo. Otázkou je, zda máme dbát na vyznačovací prostředky použité v originálu, nebo je nahrazovat „modernějšími“. Asi je pravda, že změna média ze zažloutlého papíru na webovou stránku spolu se změnou rozvržení stránek atd. je už dost velká na to, abychom se nemuseli strachovat upravit i další typografické vlastnosti tak, jak je to na tomto médiu běžné.

--Mormegil 20:41, 2. 7. 2008 (UTC)

Já jsem pro, ať věrnost originálu zachováváme, pokud jde o obsah, strukturu a jazykové prostředky (tj. i z dnešního pohledu nesprávný pravopis), ale pro vizuální složku, tj. typicky typografii, používáme současné prostředky. Aspoň já to tak v poslední době dělám: používám „uvozovky“ místo archaických obrácených francouzských »uvozovek« (kde je navíc problém, právě proto že jsou naopak než ty francouzské, s nevhodným automatickým vkládáním nedělitelných mezer vně), vypouštím mezeru před otazníkem na konci věty (tak to v některých předlohách skutečně bylo) a i to prostrkání jsem u jednoho díla převedl na vyznačení pomocí ''kurzívy''. Tady by ale bylo úplně ideální, kdyby MediaWiki nepoužívala vizuální značky <i> (kurzíva), resp. <b> (tučné), ale strukturní <em> (zvýrazněný), resp. <strong> (ještě víc zvýrazněný text), které jsou defaultně nastylovány stejně; pak si může uživatel v případě zájmu udělat stylový předpis pro zvýraznění <em> v ns0 s tím prostrkáním (což tedy může i teď pro <i> se stejným výsledkem, ale je to divné). --Milda 06:32, 3. 7. 2008 (UTC)

Co se tedy týče názvu, tak já se tu po 40 letech emigrace o české názvosloví ještě nikdy nepřel (leda že jsem měl pravdu :-)). To se dá skutečně opravit na onen prostrk. Šablona taky nebyla myšlena na prostrkávání vždy, když je prostčen i originál, zde mám stejný názor o užití jiných možností. Ale jedním argumentem je případ, že text již další metody zvýraznění, tedy dejme tomu kurzívu a podtžení, obsahuje a že jejich rozdílné použití dává smysl. To se dnes asi tak často neděje, ale právě ve starších textech (zvláště pak ne literárních) je to často vidět. -jkb- 06:55, 3. 7. 2008 (UTC)

Jak praví známá poučka, „používání termitů zvyšuje rizoto katastrálního fiakru“. Tož přesunul jsem šablonu na správný český název. A také počeštil dokumentaci, když jsme na českém projektu.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 29. 10. 2008, 12:33 (UTC)Odpovědět

Ch

[editovat]

Pro věrnost typografie Ottova slovníku naučného by bylo hezké, kdyby šablona volitelně uměla ponechat "písmeno" ch neprostrkané, ale je mi jasné, že by si to vyžádalo značné překopání, resp. dokopání kódu. —Mykhal (diskuse) 8. 6. 2018, 13:24 (UTC)Odpovědět

(asi nejjednodušsí řešení by bylo použití digraf-znaku/glyfu Ch/ch, který se však v Unicode nenachází, na rozdíl třeba od dz (pro demonstraci, srvn. dzblabla, dzblabla). —Mykhal (diskuse) 29. 3. 2024, 12:57 (UTC))Odpovědět

Styl - čitelnost v kontextu okolního textu

[editovat]

Aktuálně čitelnost není ideální a mohla by být vylepšena. Např.:

pojem jedna v. též pojem dvě

následující slovo je příliš nalepené. —Mykhal (diskuse) 28. 7. 2024, 14:27 (UTC)Odpovědět

@Danny B., Reaperman, Shlomo: Problém je dosti vidět zvláště u prostrkaných výrazů v závorce. Jednotlivě je to v pořádku, ale prakticky když je to součástí delšího textu, výsledkem bývá nevyvážená podoba, kdy je navíc(?) mezera jen začátku (vnitřku závorky). Chtělo by to ještě vyladit. —Mykhal (diskuse) 3. 12. 2024, 14:22 (UTC)Odpovědět

@Mykhal: Souhlasím, že současný stav není ideální. Oprava je vcelku triviální, ale vzhledem k tomu, že šablona má poměrně velké množství užití, bylo by dobré vytvořit seznam všech možných variant interakce šablonou formátovaného textu s okolím, aby se vyloučilo, že opravou zobrazení v jednom případě se rozbije zobrazení v nějakém jiném. Reaperman (diskuse) 4. 12. 2024, 17:09 (UTC)Odpovědět