Wikizdroje:U pramene

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
(přesměrováno z Wikizdroje:Skriptorium)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Stránka U pramene je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte seznam archivů (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku Potřebuji pomoc; k setkáním vizte pak U reálného pramene, dále též stránku Externí oznámení s novinkami z Mety, MediaWiki atp.

Prosíme, podepisujte své příspěvky.

All other languages: you can contact us here in English at the moment. See also English guidelines

Nové téma / New thread (+)


Kategorie:Části[editovat]

Co bylo,
už není…

S radostí v srdci vám oznamujeme,
že nás dnes, 31. prosince 2018,
navždy opustila

Kategorie:Části

Smazána byla ve věku
12 let, 5 měsíců, 13 dní, 5 hodin a 22 minut

Danny B.
Milda
JAn Dudík s JAnDbotem
údržbáři

Čest její památce - a všem ostatním PF 2019 !! -jkb- 1. 1. 2019, 14:34 (UTC)

Přepis nelatinkových písem u jmen autorů[editovat]

Všiml jsem si, že zde nedodržujeme jednotný systém přepisu nelatinkových jmen u názvů stránek autorů. Konkrétně na jménech původně zapsaných v cyrilici, jak tomu je u ostatních písem (hebrejština, arabština apod.), nevím, neboť ta neumím.

Jsem toho názoru, že by se měl používat ideálně pouze jediný přístup, pokud by to z nějakého důvodu nešlo, tak pouze jediný přístup na to které písmo.

A tím přístupem by měla být transkripce, nikoliv transliterace. A to transkripce česká, podle českých pravidel, nikoliv převzatá (typicky z angličtiny).

Transkripce jednak proto, že u transliterace např. hebrejštiny či arabštiny by to mělo za následek ztrátu většiny či všech samohlásek (např. místo Šalomoun by bylo Šlmn apod.), jednak proto, že je to přepis fonetický, tj. vychází ze zvukové podoby slova a takový text následně přečtený podle pravidel výslovnosti toho kterého jazyka, zní ± stejně jako originál.

Pokud nebude námitek vůči výše uvedenému, projdu na začátku února autory, jejichž jména jsou v originále zapsána v cyrilici, a v případě potřeby je přesunu na transkribovaný tvar.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 13. 1. 2019, 14:00 (UTC)

  1. Transliterace tady snad nikde použita není, nebo ano?
  2. „Jediný přístup“, resp. „jediný přístup na to které písmo“ asi není docela dobře uskutečnitelný. I když se omezíme na cyrilici, nedovedu si představit, jak chcete aplikovat jediný přístup transkripce např. na ruštinu, ukrajinštinu a srbštinu. O (zatím asi jen hypotetické) mongolštině či turkménštině ani nemluvě.
  3. Jak vymezíte jména „původně zapsaná cyrilicí“? Budou tam patřit i jména polských, židovských či finských spisovatelů narozených v carském Rusku? Co jména moldavská, uzbecká, tatarská a z dalších jazyků, které se zapisují chvilku azbukou, chvilku latinkou, podle momentální politické situace?
  4. Jsou jména, která ač „původně zapsaná cyrilicí“, mají v češtině ustálenou transkripci (např. Ivan Horbaczewski). Přesunovat taková jména na jednotnou leč pro toto jméno běžně neužívanou transkripci nepovažuji za moudré.
Tím nechci říci, že by se v transkripcích neměl udělat pořádek; jen to, že nejde nalajnovat „jednotný přístup“ a aplikovat ho bez ohledu na rozmanitost jednotlivých případů.--Shlomo (diskuse) 13. 1. 2019, 21:57 (UTC)
  1. Je (a další různé paskvily kombinující obě varianty), jinak bych o tom nepsal. (A to je také jádro celého příspěvku, o němž by měla být diskuse.)
  2. Nevidím v tom žádný problém, což samozřejmě nijak neimplikuje, že žádný není. Pakliže o nějakém víte, podělte se o něj, prosím, konkrétně. Děkuji.
  3. Jména zapisující se v cyrilici (azbuka je abeceda, ne písmo) a latince už zjevně svůj tvar v latince mají, tj. netřeba řešit.
  4. Jestliže prokazatelně existuje ustálená transkripce, nechť je používána.

Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 19. 1. 2019, 22:46 (UTC)

Ad 2: Nedovedu si představit aplikaci „jediného přístupu“ např. na jména Николай Степанович Гумилев, Богдан Ігор Антонич, Максім Адамавіч Багдановіч, Павле Бихали a Димитър Рашков Блъсков. Má-li se jednat o transkripci, je třeba zohlednit i specifika fonetiky a fonologie jednotlivých jazyků a ta se i u jazyků zapisovaných stejným písmem mohou značně lišit.--Shlomo (diskuse) 20. 1. 2019, 08:43 (UTC)

Aha, už asi vím, o čem hovoříte - zřejmě jste totiž porozuměl tomu, co jsem psal, jinak, než bylo obsahem sdělení: pod "jediný přístup" jsem měl na mysli prostou binární otázku transkripce vs. transliterace. Samozřejmě, že různé jazyky zapsané v cyrilici mají různá pravidla pro přepis, a ta mají být aplikována. Jde ale o to, aby to vždy byla transkripce a vždy česká.
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 22. 1. 2019, 18:46 (UTC)

OK, proti tomu nemám námitek. Děkuji za vysvětlení.--Shlomo (diskuse) 22. 1. 2019, 19:26 (UTC)

FileExporter beta feature[editovat]

Johanna Strodt (WMDE) 14. 1. 2019, 09:41 (UTC)

Ottův slovník naučný - díly[editovat]

Máme následující problém. Hesla z OSN mají názvy ve tvaru Ottův slovník naučný/Heslo. Jenže kromě hesel zde je 28 přehledových stránek k jednotlivým dílům - a ty mají název Ottův slovník naučný/Díl xxx. Takže se v seznamu stránek řadí mezi hesla Díl, Dílna, Dílo v hornictví, Díly světa, Dílčí žaloby atp., viz Special:Prefixindex/Ottův slovník naučný/Díl. To s sebou nese i různé problémy při snaze o vygenerování nějakých souhrnných přehledů (ostatní stránky se stejným začátkem se pletou mezi výchozí stránky a naopak)

Situaci by pomohlo, kdyby těchto 28 přehledových stránek bylo na jiných názvech, nejlépe začínajících číslem, protože žádné jiné heslo v OSN číslicí nezačíná. Než přesun provedu, rád bych znal další názory.

Druhou otázkou je, zda nově přehledy pojmenovat OSN/01. díl nebo OSN/1. díl či zda nedávat za číslovku tečku. Další alternativa je pouze přidat číselný prefix, tedy OSN/01 díl první. Sám preferuji první variantu (01. díl). Jaké jsou názory na toto? JAn Dudík (diskuse) 16. 1. 2019, 08:21 (UTC)

Dal bych ke zvážení ještě možnost přesunout přehledy na odlišný název první úrovně, třeba Seznam hesel Ottova slovníku naučného/…, Ottův slovník naučný (přehled)/… nebo něco podobného. Popřípadě vytvořit oddělený jmenný prostor Obsah: a přehledové stránky umísťovat do něj – koneckonců nejen OSN, ale i dalších děl. Nemám to nijak promyšlené, dávám zatím jen k zamyšlení a dalšímu brejnstórmingu.--Shlomo (diskuse) 16. 1. 2019, 11:07 (UTC)
Já přemýšlel o podobně šílené věci a to dát všechna OSN hesla na Wikidata a zkusit dopsat, na které stránce se vyskytují. Pak by šlo udělat zobrazení stránky na Krameriu pro dané heslo, což by mohlo pomoci při hledání hesla pro přepis (když pominu přepis přes proofreading extenzi). A pak by to mohlo pomoci při potenciálním zobrazením citace zdroje na stránce hesla (s číslem stránky a odkazem na sken). Pak by také šlo ten obsah generovat z Wikidat. Akorát to nabourává spoustu procesů a je to nemálo práce. Skim (diskuse) 16. 1. 2019, 16:04 (UTC)

No editing for 30 minutes 17 January[editovat]

You will not be able to edit the wikis for up to 30 minutes on 17 January 07:00 UTC. This is because of a database problem that has to be fixed immediately. You can still read the wikis. Some wikis are not affected. They don't get this message. You can see which wikis are not affected on this page. Most wikis are affected. The time you can't edit might be shorter than 30 minutes. /Johan (WMF)

16. 1. 2019, 14:47 (UTC)

Časopisy[editovat]

Jak nakládat s periodiky? Zatím jsme tu narazil buď na samostatné články bez vyjádření příslušnosti k periodiku, nebo na formát Periodikum/rok/měsíc/den/strana/Článek. V mém případě jde o časopis Malý čtenář, mám svázaný jeden ročník (XL). Oproti novinám je zde menší periodicita (čtrnáctideník mimo prázdniny = 20 čísel za rok), naopak se vyskytuje četba na pokračování (2-20 dílů). Obsahuje povídky, poučné články, krátké básně i pravidelné rubriky. Část článků je PD old 70, část je ještě chráněná a část od autorů, které se mi nepodařilo identifikovat (zkratky, nedohledaní, neznámé datum úmrtí, příliš časté jméno). I z toho důvodu nelze nahrát sken na commons.

Rád bych našel obecně aplikovatelný návod na časopisy.

Ohledně názvosloví vidím možnosti:

  1. Články přednostně vkládat samostatně.
  2. Články vkládat ve formátu Periodikum/ročník/Článek
  3. Články vkládat ve formátu Periodikum/ročník/číslo/Článek

Třetí možnost se mi moc nezamlouvá, ale u pravidelných rubrik asi nebude jiné řešení. První možnost je dobrá na samostatné články, ale s přibývajícím množstvím děl se budou některé názvy mnohokrát opakovat.

A jak s četbou na pokračování? Často je v jednom čísle ukončena uprostřed kapitoly, jiná díla nemají ani ty kapitoly. Zde bych se přikláněl k dělení dle skutečných kapitol, pakliže vůbec. Dělení podle čísel mi nedává moc smysl... JAn Dudík (diskuse) 18. 1. 2019, 19:27 (UTC)

Takže si opět odpovím částečně sám:
  • Články zatím dávám přímo podle názvu, pravidelné rubriky (Kronika, Z dědečkových žertíků, vzhledem k nejasnému datu úmrtí autorů (Stanislav Hakl, Jan Pávek *1874, J.P. - možná totožný s předchozím...) zatím nezpracovávám.
  • Četbu na pokračování pospojuji, případně dodatečně rozdělím podle kapitol. V textu vkládám na místo zlomu poznámku. JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 14:26 (UTC)
Já myslím, že má smysl jít logicky. Ideální je mít časopis v proofreading extenzi. Pak můžete dílo na pokračování mít v prostoru u autora. A alternativně může být i v prostoru časopisu. Pořád je to jedno vložení vlastního textu. Skim (diskuse) 24. 1. 2019, 15:41 (UTC)
Vhledem k tomu, že u tohoto konkrétního ročníku budou některé články volné až v roce 2044, si myslím, že nejde sken nahrát na Commons. JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 19:13 (UTC)
Dal by se nahrát po odmazání/začernění chráněných částí; případně chráněné části dále nezpracovávat a považovat jejich zveřejnění na Commons za nepodstatné vedlejší užití díla (§ 38c AZ). Jedno i druhé je ovšem poněkud nepraktické.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2019, 19:57 (UTC)
Já bych byl pro nahrání na Commons a nezpracovávání dále. btw: Ono by šlo vymyslet systém, kde by se ohraničily články v tom časopise (pomocí METS) a skriptem by se to začernilo. Ten METS (nebo něco jiného) by bylo stejně dobré udělat. Skim (diskuse) 24. 1. 2019, 20:39 (UTC)
Co to je METS?
Ne úplně kvalitní sken jednoho čísla mám tady https://1drv.ms/b/s!Atq15-t_vzC1gqkDbQ07kEYotXxoWQ, dělejte si s ním co chcete ;-) JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 21:41 (UTC)
METS je w:Metadata Encoding and Transmission Standard a je to nepěkně složité. Skim (diskuse) 27. 1. 2019, 21:01 (UTC)

Autoři[editovat]

A ještě bych si chtěl ujasnit, jak je to s volností děl:

  • Autor známý, zemřel před rokem 1948 = volné dílo, po roce 1948 = volné až časem.
  • Autor s neznámým datem úmrtí = lze zveřejnit 100 let po vydání? nebo raději až 140 let po narození? je v tomto už nějaký závěr?
  • Pseudonym bez známého autora = lze zveřejnit 70 let po vydání?
  • Nepodepsaný článek = lze zveřejnit 70 let po vydání.

JAn Dudík (diskuse) 18. 1. 2019, 19:27 (UTC)

  • Jestliže autor je znám a zemřel před rokem 1949, je jeho dílo podle českého práva volné. Podle amerického práva je situace trochu složitější (s výjimkou děl zveřejněných před rokem 1924, která jsou bezpečně volná i tam). Pokud autor zemřel před rokem 1946, je velká šance, že dílo je volné i v USA, ale nelze na to 100% spoléhat. Naopak u autorů zemřelých v roce 1947, 1948 či později je téměř jisté, že podléhají režimu URAA (Uruguay Round Agreements Act), jsou zřejmě v USA chráněna a neměla by se asi na Wikizdroje umisťovat. U děl cizích autorů, resp. publikovaných v cizině, se vymezení děl podléhajících URAA může lišit.
  • Podle amerického práva jsou volná všechna díla zveřejněná před 95 či více lety (= před r. 1924). České právo naproti tomu žádnou lhůtu od vydání ani od narození autora nezná a rozhodující je pouze rok smrti autora. Značky PD old 100 a PD old 140 neznamenají public domain, ale pravděpodobně dovoleno ;)
  • Anonymní a pseudonymní díla, jejichž autor se nepřihlásil, byla-li oprávněně zveřejněna do r. 1945 včetně, měla by být volná podle českého i amerického práva. Díla zveřejněná v Československu od r. 1946 jsou v USA chráněna v režimu URAA.--Shlomo (diskuse) 19. 1. 2019, 21:51 (UTC)

Ilustrace[editovat]

Opět se zeptám, i když se odpovědi zřejmě opět moc nedočkám. Uvítám i názory.

Když přidávám povídky z časopisu Malý čtenář, jsou zde často i ilustrace či fotografie.

  • Některé obrázky jsou podepsané, případně je pod nimi uveden autor. Zde autorskoprávní situace jasná.
  • Některé obrázky podepsané nejsou, co s nimi? předpokládat, že je nakreslil sám autor, pokud něco (podpis, jasný styl) nesvědčí o něčem jiném? (u OSN se zjevně předpokládá, že autor textu hesla je i autorem obrázků)
  • Co s fotografiemi? U nich předpokládám, že jsou dílem autora článku případně redakce, autor není uveden téměř nikdy. Může být autorem redakce? A od kdy by se v takovém případě dala uvažovat volnost díla?

A k tomu praktický problém: šablona {{Textinfo}} neumožňuje uvedení ilustrátora ani odkazu na Commons. Pokud má dané dílo jediný obrázek, lze jej dát do infoboxu, když je text dostatečně dlouhý, lze obrázky rozmístit do textu. Ale co když je obrázků hodně a článek krátký? udělat galerii?

Navrhuji tedy přidat do šablony {{Textinfo}} parametr ilustrace, případně i commons (i když v Autorinfo je MediaCommons, což by do budoucna stálo za sjednocení se zbytkem wikisvěta) pro možnost uvedení ilustrátora a odkazu na příslušnou kategorii (užitečné třeba i pro jednotlivé díly OSN). JAn Dudík (diskuse) 24. 1. 2019, 14:18 (UTC)

Trvání autorského práva k dílům výtvarným a fotografickým se v českém právu řídí stejnými pravidly jako u děl literárních. Tedy u anonymních či pseudonymních děl 70 let od prvního oprávněného uveřejnění, jinak 70 let od smrti autora nebo posledního ze spoluautorů. Předpokládat bez dalších indicií, že autor fotografie/ilustrace je identický s autorem textu, je IMHO příliš odvážná spekulace, která nemá oporu v autorském zákoně a pokud se v OSN používá, je to špatná praxe. Spíše bych spoléhal na to, že není-li autor označen, jde o dílo oprávněně zveřejněné jako anonymní, kde autorská práva zanikají 70 let po takovém zveřejnění. Nezapomeňte ale zkontrolovat, zda autor obrázků není označen někde jinde v publikaci (tiráž, předmluva apod.)
Autorství redakce je myslitelné, pokud by se na článek s fotografií, popř. na celou publikaci pohlíželo jako na kolektivní dílo (§ 59 AZ). To ale asi nebude příliš obvyklá situace.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2019, 19:47 (UTC)
Ohledně umísťování obrázků je asi třeba řešit každý případ samostatně. Záleží nejen na délce článku a počtu obrázků, ale i na jejich účelu, míře provázanosti s textem, potřebě vyššího rozlišení, popisku atd. Dovedu si představit i krátký text s obrázky vhodně rozmístěnými k příslušným místům v textu, nebo naopak dlouhý text s obrázky ve společné galerii.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2019, 19:47 (UTC)

LRM[editovat]

Ahoj, chtěl bych se zeptat, co znamená LRM? Skim (diskuse) 9. 2. 2019, 09:04 (UTC)

w:en:Left-to-right mark
Danny B. ( diskusemail přehled příspěvků ) 9. 2. 2019, 15:33 (UTC)
Dík. Skim (diskuse) 10. 2. 2019, 20:32 (UTC)

Odkazy z textu[editovat]

Co si myslíte o odkazování z textů děl? Někteří uživatelé dělají přímo z textu odkazy na autory, jiná díla nebo dokonce do jiných projektů.

U OSN jsou některé odkazy přímo ve zdroji, zde asi nebude pochyb o užitečnosti, praktičnosti ani provedení. Pokud je v textu naučného díla zmínka o jiném naučném díle (případně v románu zmínka o jiném románu) pak zřejmě pozitiva převáží nad negativy. Ale pokud je v textu románu například zmínka o skutečné osobě, nabízí se tři (čtyři) možnosti:

  1. uvést odkaz přímo v textu [1]
  2. uvést odkaz v poznámce, existuje-li
  3. uvést odkaz v redakční poznámce
  4. neuvádět odkaz vůbec.

Osobně mi přijde nejlepší možnost 2 nebo 3, možnost 1 mi přijde v takovémto případě nevhodná a 4 naopak nevyužitá. JAn Dudík (diskuse) 11. 2. 2019, 20:55 (UTC)

Souhlasím, že je třeba rozlišovat, zejména mezi odbornou (případně též popularizační) literaturou na jedné straně a beletrií na straně druhé. U beletrie chápu a respektuji snahu odkazování spíše omezovat; u Doyla jsem se neudržel, anžto zmínka byla netoliko o skutečné osobě, ale o osobě literárně činné, o její manželce – rovněž literárně činné – a jejím skutečném literárním díle. Nicméně i bez odkazů je zápletka srozumitelná a dílo plnohodnotné, takže chcete-li je přesunout do poznámky, red. poznámky či zcela odstranit, ESO. Naproti tomu do odborné literatury, zejména do seznamů použité či doporučené literatury, odkazy IMHO patří, stejně tak do textů pojednávajících odborně či populárně o jiných literárních dílech a jejich autorech. A mezi těmito extrémy je široké spektrum, kde je třeba vhodnost odkazování zvažovat případ od případu.--Shlomo (diskuse) 11. 2. 2019, 22:18 (UTC)
Ahoj. To je hezké téma. Když si vezmu jenom Ottův slovník naučný, tak jsou tam slova zvýrazněna, která odkazují na jiné hesla. Pak jsou tam slova zvýrazněna, která neodkazují na jiné hesla. Myslím, že je to tak, že se můžou brát jako hesla. A pak jsou tam hromady slov, která jsou hesla v OSN a pak odkazy na autory, kteří jsou jako hesla nebo nejsou jako hesla. Já osobně bych byl pro udělání šablon na všechny typy, aby šly označit a nejlépe moci je vypínat/zapínat, podle potřeby. Každopádně wiki je systém pro prolinkování, to je nezpochybnitelné, takže je škoda to nevyužívat. Jediné v čem je problém jsou lidé, kteří ty odkazy nechtějí vidět a pak exporty, kde ten odkaz nechceme. Já osobně nevím, jestli to přesně jde v současném systému řešit, ale bylo by to fajn vyřešit. Skim (diskuse) 11. 2. 2019, 23:20 (UTC)
Ad OSN: zapomněl jsi zmínit zvýrazněná slova, která odkazují na neexistující hesla. Není jich moc, ale existují. A kromě OSN tu máme i další encyklopedie a obdobná díla pojednávající o jednotlivých autorech/dílech určitého období či stylu. Ve všech těchto případech nastává dilema, kam vlastně odkaz směřovat: do hlavního/autorského NS (navíc zde nebo v jazyce originálu), na odpovídající heslo v té které encyklopedii, na článek ve WP, položku na Wikidatech…
„Neviditelnost“ odkazů se dá zařídit stylováním, budou-li odkazy vhodně označené, tak klidně i selektivně. Nicméně i pak bude třeba se dohodnout na výchozím nastavení, tzn. co uvidí či neuvidí nepřihlášený návštěvník.--Shlomo (diskuse) 12. 2. 2019, 06:40 (UTC)
Ano, ještě hesla, které nemají odkazy. Jasně, je to otázka kam směřovat. Zásada je, mít možnost to označit. Zbytek je na nastavení/konsenzu. Skim (diskuse) 12. 2. 2019, 08:25 (UTC)

Talk to us about talking[editovat]

Trizek (WMF) 21. 2. 2019, 15:01 (UTC)

Změna způsobu uvádění autorů v infoboxech[editovat]

Ačkoli souhlasím, že nejednotný způsob uvádění autorů v textinfoboxech není úplně nejšťastnější, nemyslím si, že nyní prováděné úpravy jsou vhodným způsobem k jeho vylepšení. Problematika je IMHO natolik komplexní, že mají-li změny k něčemu být, měla by jim předcházet diskuse s dalšími přispěvateli a provázet je příslušná úprava nápovědy a dokumentace. Prosím tedy kolegy (@JAn Dudík, Danny B.:), aby se zastavili, zamysleli a naznačili svou představu dalšího postupu ostatním.

Několik mých námětů:

  1. Seznamy jsou vhodným sémantickým nástrojem pro prezentaci seznamů obecně, tedy i seznamu autorů; nevidím důvod se jim v textinfoboxech vyhýbat.
  2. Stávající systém neumožňuje rozlišit mezi spoluautory a autory jednotlivých ucelených částí. Toto rozlišování je přitom podstatné z hlediska trvání autorských práv podle českého práva.
  3. Stávající systém neumožňuje přiřadit různé „licenční“ značky k různým autorům (odhlédneme-li od dalších problémů systému licenčních značek, které jsou na samostatnou debatu).
  4. Automatická kategorizace podle autorů je aplikována i na podstránky (jsou-li opatřeny textinfoboxem). To je někdy vhodné (např. u antologií), někdy méně (kapitoly románu, recepty kuchařky).
  5. Navíc automatická kategorizace neumožňuje explicitní uvedení klíče a implicitně řadí podle celého názvu stránky. To je např. u děl zařazených do antologie nevhodné, či přinejmenším sporné. Kapitoly označené číslem nejsou pak řazeny ani podle pořadí kapitoly, ani podle názvu, ale abecedně podle čísla (tedy např. 1, 10, 11, 12, 2, 3, …; popř. I, II, III, IL, IV, IX, L, V, …)
  6. Existuje značná redundance neprovázaných autorských dat. Uvádíme je v textinfoboxu, v PaP navigaci, často i v samotném textu, dále v indexové stránce a v popisné stránce souboru na Commons. Zcela se jí sice asi nezbavíme, ale je-li to možné, bylo by dobré ji alespoň co nejvíc omezit.

--Shlomo (diskuse) 11. 3. 2019, 08:03 (UTC)

Ad 1 - nepopírám, že seznamy mají své výhody, ale současný systém kategorizace s nimi má problém a nezapadají do běžného formátu.
Ad 4 - problém je, že u podstránek není na první pohled patrné, zda jde "jen" o kapitolu knihy (která teoreticky může být součástí kořenové stránky), článkem sborníku, básní ve výboru nebo heslem encyklopedie.
Ad 5 - ano, ale to je problém i současného nesystému pojmenovávání podstránek, viz mé poznámky k problematice
Ad 6 - pokud vím, je v plánu spojení NavigacePaP s Textinfem, takže by jedna redundance zmizela. JAn Dudík (diskuse) 13. 3. 2019, 10:57 (UTC)

subst stránek napřímo i když máme index[editovat]

Ahoj, mohli byste User:JAn Dudík (a kdo to schvaluje?) vysvětlit, proč děláte toto a toto? Ten index je nejrozumnější způsob jak kontrolovat dané dílo. Jediné, co jde na tom vylepšit, je vložit celé dílo a tyhle částečky přesunout do nového indexu celého díla. Skim (diskuse) 11. 3. 2019, 14:09 (UTC)

Zatím stručně, časem to rozvedu více.
Index a jednotlivé stránky jsou skvělým nástrojem ke kontrole vloženého textu s originálem.
Trasnkluze nehotových stránek s sebou nese problém, že čtenář, který by chtěl opravit nějakou chybu v textu, těžko hledá, jak se dostat na konkrétní stránku.
Transkluze má i ten problém, že text obsahuje (skryté) sekvence uprostřed textu, vět, někdy i slov, viz ukázka
V třetím variantu prodal hloupý sedlák sto ran třem židům, každému 25 za mnoho peněz. Když židé koupenou odměnu od krále měli již
<span class="PageNumber" id="515" style="color:#666666; display:inline; margin:0px; padding:0px;">[<b><a href="/wiki/Str%C3%A1nka:Pol%C3%ADvka_-_Poh%C3%A1dkov%C3%A9_studie.djvu/3" class="prp-pagequality-4" title="Stránka:Polívka - Pohádkové studie.djvu/3">515</a></b>]</span> vyplacenou, objednán sedlák ke králi, aby dostal odměnu, že židy tak znamenitě oklamal. Voják nepropustil ho, až když mu slíbil polovici odměny: dostal každý po 50.
Co na to třeba hlasová čtečka? bude číst ...od krále měli již pětsetpatnáct vyplacenou... ?
Stránky s transkludovaným textem se mnohem hůře vyhledávají např. přes google dle textu. Když už je najde, najde přednostně stránku (namespace Stránka), ne text (namespace 0)
Pokud ale jednou dosáhne text stavu Ověřeno, není již třeba se vrtat ve zdrojovém textu a je možné jej do stránky vložit přímo, a při té příležitosti odstranit všechna nelogická rozdělení, kdy je polovina na jednom místě a polovina na druhém (například uvozovky, cizojazyčný text, ale i dělená slova).
Tyto dva krátké ověřené texty jsem zkusil přehodit na obvyklou podobu, mimo výše uvedených i pro ověření úskalí metody.
JAn Dudík (diskuse) 13. 3. 2019, 11:34 (UTC)
Popisujete aktuální stav, což je dobré někde mít popsáno a nějak s tím pracovat. Prosím nedělejte to, tohle není řešení.
1) I ve stavu ověřeno, není nijak jisté, že tam není chyba.
2) Existuje propojení mezi přepsaným textem a skutečným zdrojem, což je skvělá vlastnost systému.
3) Jdete proti celé wikisource komunitě, to je fakt špatný nápad
4) K tomu jak se dostat na konkrétní stránku se dá udělat technické řešení. Nejjednodušší je to co mají anglické wikisource, že při najetí na text se zvýrazní kód stránky a můžete kliknout na odkaz na skutečnou stránku, skutečné knihy.
5) ad ta 515 - Tohle je věc šablony, IMHO normálně to má být tak, že tam má být atribut spanu. viz anglické wikisource <span class="pagenum ws-pagenum" id="145" data-page-number="145" title="Page:Micrographia.djvu/217"></span>.
6) Ad google) Zkoušel jsem " toto a funguje to správně. Každopádně to je tak maximálně o prioritách jmenných prostorů pro Google. Google hledá v tom, co se zobrazuje.
7) Ostatní nedovedu posoudit, určitě se dá vyzkoušet hlasová čtečka a zkusit najít nějaké jiné problémy. Každopádně to je teď v teorii úvah, určitě to má lepší technické řešení než to vaše. Skim (diskuse) 13. 3. 2019, 15:56 (UTC)
Díky, že se to konečně začalo realizovat. Pokud s tím Dudík přestane, budu v tom pokračovat sama, včetně kontrol, protože je toho tady rozpracováno mraky. O nějakém dovolování bych raději mlčela, vzhledem k tomu, že celá transkluze je fakticky na cs "nelegální" a salámově protlačovaná. --Lenka64 (diskuse) 13. 3. 2019, 16:03 (UTC)
Aby něco mohlo být "nelegální", musí existovat zákon, který to zakazuje. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2019, 11:11 (UTC)
Pro nechápavé: ty uvozovky u slova nelegální značí, že to nebylo komunitně schváleno, ba dokonce mnohokrát odsuzováno. --Lenka64 (diskuse) 17. 3. 2019, 12:07 (UTC)
Zásadu že co není schváleno je zakázáno je třeba ostře odmítnout. Někteří s užíváním extenze nesouhlasí a jiní ji zase rádi používají, z čehož mají čtenáři prospěch. --Dan Polansky (diskuse) 23. 3. 2019, 09:00 (UTC)
Ok... pak tedy všechny stránky v extenzi přepíšu na obvyklý stav. Nikdo nemůže nic namítat. --Lenka64 (diskuse) 23. 3. 2019, 09:20 (UTC)
Viděl bych to jinak: pokud existuje více souběžných způsobů jak dělat věci a pokud se nedospěje ke konsenzu na unifikaci, pak o způsobu provedení díla rozhoduje jeho hlavní autor či přispěvatel. Co se rozumí "dílem" a na jaké granularitě je ponecháno otevřené; někdy by to byla celá publikace, jindy třeba kapitola. Tato zásada vede co vidím k rozumně smírnému spolubytí na otevřených wiki projektech. --Dan Polansky (diskuse) 23. 3. 2019, 10:03 (UTC)
Já to vidím tak, že každý ukládá obsah se slovy "... váš příspěvek může být nemilosrdně upravován...". Pokud se někomu líbí kočkopsi = knihy v nichž je jedno heslo transkludováno a ostatní normální (viz Vlastenský slovník), měl by si něco nastudovat o kvalitě a hlavně jednotnosti systému. --Lenka64 (diskuse) 23. 3. 2019, 10:09 (UTC)
O pošetilé jednotnosti mají Anglosasové hezké přísloví. Princip nemilosrdných úprav k smírnému spolubytí nevede a vede k revertovacím válkám. Jednotnost není neomezené a hlavní dobro. --Dan Polansky (diskuse) 23. 3. 2019, 10:28 (UTC)

Žádost o práva správce pro JAn Dudík[editovat]

Oznamuji že běží Wikizdroje:Žádosti o práva správce/JAn Dudík. Čekal bych že taková věc bude oznámena v diskuzním fóru, ale oznámení nemohu najít; pokud oznámení existuje, omlouvám se. --Dan Polansky (diskuse) 17. 3. 2019, 11:08 (UTC)

Rozpracovanost a dokončenost[editovat]

Ve spolupráci s Dannym B. (vstupní data) a Matějem Suchánkem (query) jsem získal seznam 632 děl, které mají alespoň jednu podstránku. U nich jsem zjišťoval podíl počtu odkazů/počet existujících stránek. 114 děl není dokončeno (obsahuje alespoň jeden červený odkaz z hlavní stránky). Níže uvádím výcuc ze seznamu, jde buď o díla, kde chybí maximálně 20% odkazovaných podstránek nebo o díla, která považuji za poměrně zásadní. Vynechána jsou díla, kde chybí jen stránky volné až v budoucnosti. Dále nejsou zahrnuta díla s víceúrovňovým členěním, u kterých je celá první úroveň dokončena (typicky OSN).

Bylo by pěkné se pokusit společně tato díla dokončit, na mnohých z nich se již několik let nepokračuje. JAn Dudík (diskuse) 19. 3. 2019, 21:05 (UTC)

Podotýkám, že červený odkaz nemusí vždy znamenat chybějící kapitolu, ale může např. indikovat nedotaženou opravu odkazu. --Shlomo (diskuse) 19. 3. 2019, 22:01 (UTC)
Ohledně Bible kralické: většina novodobých vydání pokud vím deuterokanonické knihy neobsahuje. Naopak stará i nová vydání obvykle obsahují shrnutí v úvodu každé kapitoly a konkordance k jednotlivým veršům, což naše provedení neposkytuje. Což nás vrací k nedokončené diskusi o tom, které že vydání je předlohou zdejší digitalizace. Viz též WS:Wikiprojekt Bible.--Shlomo (diskuse) 19. 3. 2019, 22:01 (UTC)

Zápis hudby ve formátu ABC[editovat]

Ačkoli sám jsem zvyklý pracovat v Lilypondu, nemám žádné principiální námitky proti používání formátu ABC. Nicméně při korektuře jsem narazil na to, že některé součásti tohoto formátu zde nejsou podporovány. Zatím to nebylo nic kritického (nelze ovlivnit sazbu osminových a kratších not s praporkem nebo s trámkem, nefunkční pole O:), ale nevím, co všechno ještě nefunguje. Zmiňuje to i uživatel Blizinsk v diskusi mw:Extension talk:Score ve vláknu Using abcm2ps for ABC, za čtyři roky tam však nevidím žádnou reakci. Ví prosím někdo, zda se v tomto směru něco pohlo, či je aspoň šance, že se pohne? Nebo zda vývojáři spatřují budoucnost v Lilypondu a ABC nechávají jen „dožívat“?--Shlomo (diskuse) 1. 4. 2019, 06:47 (UTC)

Do vnitřností nevidím, ale z pohledu uživatele mi přijde ABC mnohem jednodušší, pokus o Lilypond jsem vzdal ve chvíli, kdy se mi nedařily repetice (a nadával na relativní zadávání, které bylo popisováno v tutoriálu)
ABC je beztak vnitřně nejprve transformováno na Lilypond a teprve poté vykreslováno, tak snad vypnutí nehrozí - nerad bych, aby se ze zapisování hudby stala další Lua, do které vidí jen pár vyvolených.
Jo, a osobně ale nemám námitky, pokud se mnou zadané ABC převede na Lilypond, třeba pak do něj snáze proniknu. JAn Dudík (diskuse) 1. 4. 2019, 09:07 (UTC)
Vidím to podobně, LilyPond má více možností za cenu komplexnější syntaxe; ABC je snazší pro začátečníky a ve většině případů postačující. Takže i já bych byl rád, kdyby tu mohly oba formáty koexistovat paralelně. Přepisovat ABC noty do LilyPondu se systematicky nechystám, nicméně bude-li někde potřeba doplnit nebo opravit něco, co v ABC vysázet nedokážu (ať už z důvodu spočívajícího v mé neznalosti formátu, nedostatečné implementaci formátu nebo proto, že to prostě v ABC udělat nelze), bude pro mě převod na LilyPond asi jednodušším řešením.--Shlomo (diskuse) 1. 4. 2019, 09:36 (UTC)

Read-only mode for up to 30 minutes on 11 April[editovat]

8. 4. 2019, 10:56 (UTC)

Wikimedia Foundation Medium-Term Plan feedback request[editovat]

Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka

The Wikimedia Foundation has published a Medium-Term Plan proposal covering the next 3–5 years. We want your feedback! Please leave all comments and questions, in any language, on the talk page, by April 20. Děkujeme! Quiddity (WMF) (talk) 12. 4. 2019, 17:35 (UTC)

Ukrytá díla[editovat]

Našel jsem několik děl, u kterých je celý Index skenu převeden na jednotlivé stránky (v různých fázích zkontrolovanosti), ale dílo není kompletní - buď chybí v hlavním jmennénm prostoru některé kapitoly nebo dokonce celé dílo.

Nechce si někdo nahnat editace? ;-) JAn Dudík (diskuse) 12. 4. 2019, 22:09 (UTC)

Čertův švagr (resp. Čertůw šwagr) a Kmotr Matěj jsou (mají být) obsaženy i v Národních báchorkách, je otázka, zda má smysl mít je tu dvakrát.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2019, 03:15 (UTC)
Tady je hlavně otázka, zda přepisovat v bratrském pravopisu nebo převést na současný. Pokud ponecháme bratrský, půjde o dvě různá vydání, která se zásadně liší. JAn Dudík (diskuse) 15. 4. 2019, 05:05 (UTC)
To „wydání“ z let 1845–48 není v bratrském pravopisu, z onoho tam zůstalo pouze w namísto dnešního v. Dvě vydání jsou to v každém případě, jejich odlišnost (ponecháme-li stranou otázku v/w) jsem dosud nezkoumal, nevylučuji, že tam těch rozdílů může být víc.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2019, 06:06 (UTC)
Dvě vydání každopádně, otázka, zda se výrazně liší. Tak to máme jen na jedné stránce v/w, sloužit/sloužiti, zmýlil/zmejlil, uměla/znalam ponebí/podnebí, sepal/sepial ... Dost na to, aby to byla odlišná vydání, málo na to, aby to vypadalo jako přepracované vydání. Určitě zveřejnit oboje. JAn Dudík (diskuse) 15. 4. 2019, 07:23 (UTC)
Je-li tomu tak, ok. Bez ohledu na to, jak se nakonec rozhodneme ohledně w/v v Báchorkách.--Shlomo (diskuse) 15. 4. 2019, 07:50 (UTC)

@Shlomo: Ad přepisování díla, které už je přepsáno: Já myslím, že tohle by mělo být umožněno, tzn. pokud někdo chce toto dělat, ať to dělá. Reálně je v těchto knihách mraky rozdílů, může to být zajímavé na srovnávací analýzy. Pokud je to doslovně přepisováno, tak se to dá dobře kontrolovat (smysl proofreading extenze). Dovedu si také představit zobrazení v původním fontu (pokud je původní dílo vysázenou např. frakturou), nebo v latince. Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:51 (UTC)

Jinak ohledně přepisování děl: Můj postoj je přímočarý: mám vydání, to má přiřazeno knihovní identifikátor (např. ččnb), takže se dá přiřadit wikidata identifikátor a další jasné provázání. Takže i název by tohle mohl respektovat. Je otázkou jak v tomhle systému dělat např. "Čertův švagr — Kmotr Matěj" - je to reálné vydání, které má v sobě dvě části. Asi bych byl pro něco jako "Čertův švagr — Kmotr Matěj/Čertův švagr" a "Čertův švagr — Kmotr Matěj/Kmotr Matěj". A ten "Čertův švagr — Kmotr Matěj" provázat právě na to vydání, ať je to konzistentní. Když se pak objeví další vydání, tak to vždy bude v stejném jmenném prostoru a dá se pak udělat rozcestník jako např. Ilias. Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:51 (UTC)

Kategorie:Údržba:Smazat[editovat]

Hi, could an admin please review the deletion requests in the above category? --Rschen7754 27. 4. 2019, 06:16 (UTC)

@Rschen7754: All pages in that category should be deleted, our admins are temporary inactive. JAn Dudík (diskuse) 29. 4. 2019, 12:44 (UTC)
@JAn Dudík: I can't do that. Since this wiki has decided to opt out of global sysops, a steward would need to intervene. --Rschen7754 29. 4. 2019, 18:14 (UTC)

Almanachy a sborníky[editovat]

Existuje stránka Wikizdroje:Sborníky, která doporučuje řadit básně či povídky, které (zjednodušeně řečeno) vyšly ve sborníku před méně, než 70 lety jako samostatná díla (ale ne vždy se to dodržuje, zřejmě i z neznalosti). Ale co s almanachy nebo sborníky, které vyšly již dávno a obsahují díla více autorů? Mnohá z těchto děl (např. Patery knihy plodů básnických, Anemonky, Poesie sociální či Moderní básníci francouzští) obsahují díla více autorů, sestavitel je PD old 70, ale jednotlivé básně jsou přesto jako samostatná díla. Otázka č. 1: přesunout na podstránky? Pokud ano, jsou zde neúplné sbírky některých autorů (např. Patery knihy obsahují několik básní ze Slávy dcery, která je již teď silně neúplná, po přesunu by nezbylo nic).

Otázka číslo 2: Jakým způsobem dělat obsah takovýchto sborníků? nabízí se několik možností, každá má své výhody i nevýhody, každá z nich lze zapsat dalšími, typograficky jinými, způsoby.

Prostý seznam (např. Poesie sociální)

 
* Autor1 – dílo1
* Autor1 – dílo2
* Autor2 – dílo3

případně naopak (např. České besedy)

 
* dílo1, od Autor1
* dílo2, od Autor1
* dílo3, od Autor2

nebo pomocí definic (Anemonky)

;Autor1
:dílo1
:dílo2
;Autor2
:dílo3

či víceúrovňový seznam (Ruch_(almanach_1868))

*Autor1
**dílo1
**dílo2
*Autor2
**dílo3

Osobně se mi nejvíc vizuálně líbí způsob Anemonky, ale nejsem si jistý, zda je to i sémanticky správně (i když teoreticky ano). Pokud by vyhrál jeden ze zbývajících způsobů, stálo by za to to nějak sjednotit i graficky, vizuálně odlišit autora od díla. JAn Dudík (diskuse) 29. 4. 2019, 12:34 (UTC)

Automatická oprava paragrafu vede k chybnému formátu nadpisu[editovat]

Při práci na Bible česká se mi opakovaně stává, že pokud uložím (nebo jen dám náhled) editovanou stránku v jmenném prostoru Stránka, ztrácí odřádkování nad nadpisem a ten se pak transkluduje ne jako nadpis, ale jako prostý text obklopený rovnítky. Je to řešitelné použitím šablony Nadpis, nicméně bylo by dobré, aby mi mediawiki (nebo za toto zodpovědný gadget) nevstupovala takovým způsobem do práce. Dokáže mi někdo poradit, jak tento problém napravit? Nebo mám situaci nahlásit na phabricator? --Wesalius d|p 8. 5. 2019, 17:04 (UTC)

Kotvy v OSN[editovat]

Upravil jsem šablonu {{Kotva}} ({{Anchor}}) tak, aby se mohla vkládat do hesel OSN, které mají více číslovaných statí (např. více osob či sídel stejného jména). Původně jsem to chtěl udělat jako nový parametr, aby se nerozbilo stávající užití (např. Bonaparte a příslušná hesla mohla mít více kotev na stejném místě, ale kolega Shlomo je jiného názoru. Původní motivace byla:

JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 07:07 (UTC)

S deklarovanými cíly se ztotožňuji, a jistě by se dala doplnit řada dalších (odkazování na konkrétní část z jiných článků, z autorských stránek, z poznámek, ze sesterských projektů; kontrola chybného číslování statí atd.), nicméně kolegou nadhozené řešení se mi nepozdávalo po technické stránce. IMHO vše, o čem kolega píše, lze provést i s dosavadní syntaxí šablony a provedená změna v ničem nepomohla. Kolegou zmiňovaná potřeba doplnit číslované kotvy při zachování stávajících není problém, stať může klidně mít dvě kotvy na jednom místě: {{Kotva|1}}{{Kotva|Carlo}}.
Tím samozřejmě nechci odbýt otázku, zda by to nešlo dělat lépe — naopak, myslím si, že taková otázka je zcela na místě a že by to lépe dělat šlo. Především to však není problematika výhradně OSN, takže bych upřednostnil řešení použitelné i pro jiné encyklopedie, popř. jiná díla. Co by podle mě stálo za zvážení:
  1. Identifikátor tvořený pouze číslem je sice přípustný (doufám…), nicméně s ohledem na požadavek jedinečnosti v rámci celé stránky trochu rizikový, protože může kolidovat s jiným systémem identifikátorů, který někdo v budoucnu vytvoří nebo možná už vytvořil. Identifikátor v podobě např. id="stat-osn-1" bude přece jen bezpečnější.
  2. Vytvořit novou specializovanou šablonu, která by nejen vložila příslušné kotvy, ale i zformátovala záhlaví příslušné stati/podhesla. Něco jako {{Část encyklopedického hesla|1|Carlo}} (název šablony střílím od boku, budu rád, když někdo vymyslí něco vhodnějšího)? Jednak by to napomohlo jednotnějšímu formátování výstupu, jednak by to aspoň trochu usnadnilo případnou budoucí změnu formátu identifikátoru kotvy.
  3. Využít existující šablonu {{§}} s podobnou funkcí, popřípadě ji rozšířit/upravit o požadovanou funkčnost?
  4. V širším kontextu by stálo za úvahu, zda nesjednotit nebo aspoň nesladit syntaxi u různých šablon vykonávajících podobnou funkci, totiž vytvoření záhlaví a kotvy pro určitý úsek textu. Kromě zmíněné nově navržené šablony a šablony {{§}} by se totéž mohlo týkat i šablon {{Nadpis}}, {{Nadpisek}}, {{Kapitola}}, {{Verš}} a asi ještě dalších. Takto si nezkušený uživatel musí ke každé otvírat dokumentaci, aby zjistil, co která z nich umí a jak ji o to požádat.
--Shlomo (diskuse) 24. 5. 2019, 08:43 (UTC)

Odkazy do Wikipedie/Wikidat[editovat]

S Výše uvedeným souvisí druhý problém. Pokud heslo obsahuje více statí, bývá nepřehledné, které heslo v parametrech WIKIPEDIA-* patří ke které stati. Zatím nejjednodušší způsob odlišení je číslovat odkazy v těchto parametrech stejně, jako části hesla. Jenže ne každé heslo má článek na české Wikipedii. U některých existuje článek na jinojazyčné Wikipedii, otázkou však je, na kterou jazykovou verzi odkazovat. Osobní preference každého budou jiné. Pokud existuje pouze na jediné verzi, je to o něco jednodušší, odkáže se na heslo [[w:es:Juanita|Juanita]] (španělsky). České i zahraniční odkazy pak jsou snadno naimportovat na Wikidata.

Problém nastává ve chvíli, kdy článek existuje na více jazycích. V tu chvíli se nabízí jako ideální odkaz na Wikidata, ale Skim správně namítá, že takový odkaz je v sekci Související na Wikipedii poněkud zavádějící. Technicky není problém, dát je do samostatného parametru, ale pak budou dva řádky s nespojitým číslováním, což mi přijde nepřehledné.

Jistě, šlo by dát do řádku Wikipedie pouze odkazy na českou verzi a do nového řádku Wikidata odkazy na Wikidata pro všechny části, zde je však problém, že nelze nějak jednoduše automaticky rozeznat, který odkaz patří ke kterému významu. Pokud vezmu jako příklad Wagnera, kde je 23 významů:

  • článek na české Wikipedii mají části 1, 5, 12, 17, 22, 23
  • článek na jiných verzích mají 2, 3, 4, 6, 8, 9, 10, 13, 15, 16, 18,
  • článek nikde nemají 11, 14, 19, 20, 21

A aby to bylo ještě o kapánek složitější, existuje pár hesel, které v budoucnu půjde nalinkovat jedině na lexém.

Technicky lze řešit i toto, ale znamená to na straně wikidat desítky hodin ruční práce s ručním zadáváním pořadí.

Nabízí se jedno možné řešení, udělat šablonu na způsob w:Šablona:Wikidata, která by odkazovala na Wikidata (s odlišným vzhledem), ale ve chvíli, kdy bude mít příslušná položka odkaz na českou Wikipedii, cíl odkazu by se změnil tam. JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 07:07 (UTC)

Jen pro představu o rozsahu, více hesel je v 1774 stránkách (9%), 10 a více hesel v jednom je (vše z již zpracovaných cca 20000 hesel) u 51 z nich, rekordmany jsou hesla Alexander s 65 položkami a Ves (obec) se 178 položkami. JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 12:58 (UTC)

Ono je vůbec otázkou, zda by nebylo koncepčně vhodnější taková hesla rozdělit na samostatná „hesla“, popřípadě na podstránky. Problémy s provazováním s Wikipedií, resp. Wikidaty, nejsou jediné. Za srovnatelně nevyhovující považuji to, že v textinfoboxu máme seznam desíti autorů a není poznat, který autor odpovídá či spoluodpovídá za kterou část. Stejně tak mohou mít jednotlivé stati různé „licence“ (typicky PD old 70, PD anon 70, PD old 100 a momentálně nepříliš využívaná, leč zejména v případě „soft-redirectů“ zcela případná PD ineligible, myslitelné jsou ovšem i CC licence). Textinfobox v současné podobě povoluje uvedení pouze dvou licencí a nepřipouští u nich jakékoli provázání či komentář. Rozdělení hesel by to sice úplně nevyřešilo, ale aspoň by omezilo rozsah problému.--Shlomo (diskuse) 24. 5. 2019, 15:23 (UTC)

Ano, rozdělení by ledacos vyřešilo. ale... Mimochodem, těch soft redirectů jsem v OSN napočítal kolem 2000. BTW, jaká je minimální akceptovatelná délka samostatné stránky? JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2019, 19:48 (UTC)

Vytvořil jsem šablonu {{Wikidata}}, která odkáže na Wikidata, a ve chvíli, kdy vznikne článek na české Wikipedii, odkáže na něj. Experimentálně je použita na stránce Ottův slovník naučný/Rabat (Francie). @Skim: je to lepší než schované v seznamu? JAn Dudík (diskuse) 31. 5. 2019, 09:21 (UTC)

Podle mě je ideální, aby se tyhle věci dotahovali automaticky. Tzn. Mám heslo v OSN, pokud na wikidatech má záznam, kouknu na "main subject" a dotahnu to. To přece jde udělat? Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:23 (UTC)

Tematické provázání biblických knih[editovat]

Prosím o názory na téma tematického provázání biblických knih. Diskusi jsem založil na Diskuse k Wikizdrojům:Wikiprojekt Bible#Tematické provázání biblických knih, kam tematicky patří, diskutujme tedy tam, zde dávám jen upozornění pro uživatele, kteří projekt nesledují.--Shlomo (diskuse) 4. 6. 2019, 08:31 (UTC)

Skener z Mediagrantu[editovat]

Ví někdo, kde skončil ten přenosný skener, co byl v roce 2012 zakoupen pro wikizdroje? --Lenka64 (diskuse) 5. 6. 2019, 05:54 (UTC)

Kategorizace v OSN[editovat]

Zdravím, není mi jasné, jak mám kategorizovat v OSN. Přidávám tam kategorie, protože si myslím, že je to užitečné, často hledám lidi a kategorie mi pomáhají. Dávám i kategorii "Heslo v Otto..." Narozdíl ode mně někteří nevkládají tuto kategorii, někteří nevkládají nic a někteří odstraňují tématické kategorie. Můžeme se jasně dohodnout co chceme dělat a zbytek pročistit a dělat to tak? Skim (diskuse) 11. 7. 2019, 14:26 (UTC)

Obecně jsem jen pro základní kategorii "Heslo v Otto...". --Lenka64 (diskuse) 12. 7. 2019, 15:23 (UTC)
Jste-li proti tematické kategorizaci článků encyklopedií, mohla byste vysvětlit proč ji vkládáte do Britannicy do en wikisource, např. v en:Special:Diff/9254686 z 14. května 2019, a zjevně systematicky jak vidno z en:Special:Contributions/Lenka64 z května 2019? --Dan Polansky (diskuse) 28. 7. 2019, 12:08 (UTC)
Prosím nelhat.... jsem proti kategorizaci Otty na cs wikizdrojích. Na en wikizdrojích je to dohodnutá záležitost mimo můj zájem a doplnila jsem pár kategorií v rámci pročítání článků v duchu systematičnosti. --Lenka64 (diskuse) 28. 7. 2019, 15:28 (UTC)
Položil jsem otázku, takže "Prosím nelhat" je mimo. K vaší odpovědi: pořád tomu nerozumím. Vy s nějakou praxí na českém projektu nesouhlasíte, ale přesto na vlastní náklad stejnou praxi pomáháte rozšiřovat na anglickém projektu, aby se zajistila "systematičnost"? Takže v zájmu systematičnosti lze rozšiřovat a utužovat i závadné praxe? --Dan Polansky (diskuse) 3. 8. 2019, 09:04 (UTC)
Zjevně nedokážete porozumět psanému textu - další diskuse je pro mne ztráta času. --Lenka64 (diskuse) 3. 8. 2019, 10:54 (UTC)

Update on the consultation about office actions[editovat]

Hello all,

Last month, the Wikimedia Foundation's Trust & Safety team announced a future consultation about partial and/or temporary office actions. We want to let you know that the draft version of this consultation has now been posted on Meta.

This is a draft. It is not intended to be the consultation itself, which will be posted on Meta likely in early September. Please do not treat this draft as a consultation. Instead, we ask your assistance in forming the final language for the consultation.

For that end, we would like your input over the next couple of weeks about what questions the consultation should ask about partial and temporary Foundation office action bans and how it should be formatted. Please post it on the draft talk page. Our goal is to provide space for the community to discuss all the aspects of these office actions that need to be discussed, and we want to ensure with your feedback that the consultation is presented in the best way to encourage frank and constructive conversation.

Please visit the consultation draft on Meta-wiki and leave your comments on the draft’s talk page about what the consultation should look like and what questions it should ask.

Thank you for your input! -- The Trust & Safety team 16. 8. 2019, 08:03 (UTC)

New tools and IP masking[editovat]

21. 8. 2019, 14:19 (UTC)

The consultation on partial and temporary Foundation bans just started[editovat]

-- Kbrown (WMF) 30. 9. 2019, 17:14 (UTC)

Feedback wanted on Desktop Improvements project[editovat]

16. 10. 2019, 07:15 (UTC)

Zlatá stezka[editovat]

Ahoj vespolek. V rámci akce Wikipedie:Editaton/Prachatice 2 máme poměrně nadějnou šanci získat pro Wikizdroje publikaci Zlatá stezka. Tři díly v češtině a čtvrtý díl v češtině a v němčině. [2] Všichni autoři vyslovili předběžný souhlas, nakladatelé rovněž. Poradíte, jak technicky dílo na Wikizdroje dostat? Předem díky! --Gampe (diskuse) 18. 10. 2019, 18:49 (UTC)

V jaké formě získat? fyzický exemplář? textový dokument? sken? Pokud bude licenčně vše použitelné, byl by ideální textový soubor + sken. JAn Dudík (diskuse) 18. 10. 2019, 21:32 (UTC)
To právě ještě nevím, ale zeptám se. --Gampe (diskuse) 19. 10. 2019, 04:36 (UTC)

Community Wishlist 2020[editovat]

Magic Wand Icon 229981 Color Flipped.svg

IFried (WMF) 4. 11. 2019, 19:30 (UTC)

Různá vydání lidové písně[editovat]

Na českých Wikizdrojích jsou různá vydání lidové písně "Překrásné hvězdičky" alias "Vzpomínky", a sice:

a časem ještě možná přibude další v Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně české.

Rád bych je propojil s položkou Wikidat d:Q77975894, ale nevím, jaké jsou zvyklosti. Na en.ws, kde se různé verze téhož díla vyskytují poměrně běžně, na to mají speciální šablonu "Versions". Zde jsem ale nalezl pouze Rozcestník a Tematický rozcestník, které mi pro tento účel nepřijdou svými formulacemi (X má více významů nebo K tématu X je více děl) moc vhodné. Můžu se zeptat, jak na to nejlépe? --Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2019, 20:47 (UTC)

Máš pravdu, také nad tímto problémem přemýšlím, teď zrovna u pohádek, ale i u některých básní, které vyšly v různých sbírkách.
Pokud jsou dvě verze, dají se propojit přes infobox, u většího množství se to stává obtížnějším.
Přes Wikidata by se to dalo dělat jako
ale přijde mi trochu násilné vytvářet tu nadřazenou položku, navíc to nejsou tak úplně vydání, spíš verze.
Viz též Diskuse_k_Wikizdrojům:Wikiprojekt_Bible#Tematické provázání biblických knih a můj dotaz na Wikidatech. JAn Dudík (diskuse) 9. 12. 2019, 21:21 (UTC)
Udělat nadřazenou položku na Wikidatech není problém, ale tím stále ještě nedojde k viditelnému propojení těch děl na českých Wikizdrojích se stránkou en:Beautiful Stars. Podle mě by to chtělo založit spíš nadřazenou "rozcestníkovou" stránku tady (a tu potom propojit přes WD s tou anglickou), ale s jinou formulací, než mají rozcestníky. Jednu takovou jsem tady viděl, konkrétně Červená karkulka (zatím s jednou položkou), ale "K tématu Červená karkulka je více děl" je zavádějící, to zní, jako by tam patřila díla pojednávající o Červené karkulce, a nikoliv různé verze či vydání Červené karkulky. Ona se dá taková stránka založit jednoduše i bez šablony, ale nevím, jestli je to průchozí. --Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2019, 22:46 (UTC)
Myslím, že stávající formulace je dostatečně volná, aby připouštěla jak různé verze Červené karkulky bez ohledu na jejich název, tak i díla pojednávající o ní či jinak s ní související (a při troše dobré vůle i díla, jejichž autorem je Červená karkulka ;). Takto jsem to použil např. u Kde domov můj. Přimlouval bych se za to, aby toto pojetí tematického rozcestníku zůstalo zachováno, přinejmenším dokud se nenajde nějaká jiná náhrada za zdevastovanou kategorizaci. Proti případné úpravě formulace doprovodného textu v tomto duchu v zásadě nic nenamítám.--Shlomo (diskuse) 10. 12. 2019, 06:51 (UTC)
A je možné založit takovou stránku i kvůli jedné básni/písni? Například kvůli mezijazykovému propojení Slovanské národní písně/Zpěv český (1)#40. Opovržení vdovstva a en:Cheskian Anthology/Poetical literature of Bohemia#Gak žiwa gsem newiděla na buku žaludu? --Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 12. 2019, 15:27 (UTC)
V tomto případě můžete přidat ještě Slowanské národnj pjsně/Djl druhý/Zpěw Český/Opowrženj wdowstwa.
Jinak tematický rozcestník s jednou položkou a bez potenciálu k rozšíření by se asi neměl nazávat „rozcestník“. To je jen terminologický detail, důležitější je otázka, zda jsou takové stránky potřebné. Vytvářet je jen kvůli paritě s Wikidaty či jinými projekty bych nepovažoval za příliš šťastné.
A provazování s jinými jazykovými verzemi je také trochu ošemetné, protože překladů může být několik různých, navíc každý z nich může mít několik verzí, a více verzí může mít konec konců i originál. Interwiki je použitelné jen velmi omezeně a Wikidata pokud vím zatím nemají vytvořen stabilní datový model, který by bylo možné rozumě využít.--Shlomo (diskuse) 10. 12. 2019, 16:17 (UTC)
Právě proto na en.ws odlišují rozcestníky (obsahující odkazy na různá díla stejného názvu) od tzv. version pages (obsahující odkazy na různá vydání či verze stejného díla) a translation pages (odkazující na různé překlady stejného díla). Wikidata odlišují dílo a konkrétní vydání díla, což se en.ws snaží kopírovat (dílo na Wikidatech=version/translation page na ws; vydání na Wikidatech=stránka s přepisem textu tohoto vydání na ws). Version pages se obvykle zakládají pouze v případě, že se na en.ws vyskytne několik vydání stejného díla, ale je-li to odůvodněno, může taková version page obsahovat i jen jeden odkaz.Tento model umožňuje také velmi snadné mezijazykové propojení s jinými wikizdroji, které to dělají podobně (stránky různých vydání či verzí jsou napojené na "version page", která je pak propojena přes Wikidata s "version pages" ostatních jazykových verzí). Protože anglické Wikizdroje obsahují hodně děl, které lze najít i na jinojazyčných projektech, tak se to osvědčuje. Ovšem např. polské Wikizdroje mají odlišný model, takže tam propojování moc dobře nefunguje.
Ad více verzí originálu: Tady je samozřejmě na posouzení, zda se stále jedná o stejné dílo v různých vydáních s drobnými odchylkami, nebo se verze liší natolik, že jde spíš o odlišná díla. Ve druhém případě samozřejmě nepropojovat, nebo maximálně přes nějaké "Viz též". To je ale potřeba posuzovat případ od případu. --Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 12. 2019, 16:50 (UTC)
Ten wikidatový model je nepřesný a navíc mám dojem, že není příliš důsledně dodržován. Stávající struktura naznačuje, že Dostál-Lutinovův, Mužíkův, Šemberův překlad Havrana a dva překlady Vrchlického překlady jsou pouze různá vydání téhož díla. Přitom se (snad kromě Vrchlického) jedná o samostatné tvůrčí autorské počiny, byť odvozené od stejné básně Poeovy, které mohou mít každé několik vydání a na která mohou být navázána další odvozená díla (překlad do třetího jazyka, zhudebnění, zfilmování, komix…). Tyto vazby se momentálně na „hlavním úložišti strukturovaných dat vytrácejí :( --Shlomo (diskuse) 10. 12. 2019, 18:21 (UTC)
Jestli se dobře dívám, tak uvedené příklady jsou zrovna vzorově správně. 1) Všechny jsou vedeny jako Instance of: version, edition or translation. 2) Všechny mají vlastnost Edition or translation of: The Raven. 3) Když si rozklikneme položku The Raven, tak ta je vedena jako Instance of: poem. 4) Tato položka má dále vlastnost Has edition, ve které je zase zpětně odkázáno mj. na položky všech pěti českých překladů. Čili úplně vzorově propojené dílo s jeho překlady. Ne že by člověk občas nenarazil na nedostatečně dobře vyplněné položky, tak jak to už konečně bývá na všech wikiprojektech, ať jsou to položky na Wikidatech, články na Wikipedii, hesla na Wikislovníku nebo stránky na Wikizdrojích: databáze prostě vzniká postupně, a některé položky jsou vyplněny lépe než jiné. Zrovna tyto ale patří mezi ty dobré, a když člověk někdy potřebuje propojit nějaké špatně vyplněné, tak je holt prostě doplní... --Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 12. 2019, 19:24 (UTC)
Aha, pardon, špatně jsem četl váš příspěvek. Vy chcete říct, že na Wikidatech je to vedeno jako překlad Poeova Havrana, ovšem ve skutečnosti to jsou samostatná díla, která se tímto Havranem jen inspirovala. No, to je přinejmenším dost sporné, ale pokud by to tak bylo, tak by to především bylo špatně už zde na českých Wikizdrojích, kde jsou pánové Dostál-Lutinov a další uvedeni pouze jako překladatelé, nikoliv jako autoři. Čili Wikidata v tomto naprosto přesně kopírují české Wikizdroje. --Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 12. 2019, 19:31 (UTC)
Ne, nechci říct, že se „jen inspirovala“, chci říct, že z něj jsou odvozená. To je mimochodem docela podstatné rozlišovat kvůli autorským právům. A ano, Havran je na WD vyplněn správně, ale podle nepřesného datového modelu. Proto jsem ho zvolil jako příklad, abych ukázal, že to nejsou jen chybějící data, která je třeba postupně doplnit, ale že nedostatky jsou už v nastavení systému.
Data prezentovaná na v textinfoboxech na cs:ws samozřejmě taky nejsou dokonalá, nicméně Wikizdroje jsou koncipovány především jako sbírka textů, takže určité zjednodušení příslušných metadat je pochopitelné. Projekt zaměřený na data a jejich strukturu by měl mít trochu vyšší standard.
ad 1: Co je vlastně Q3331189? Popisy v jednotlivých jazycích se liší, v ontologii je to aktuálně definováno jako P31→Q11723795 „archivní jednotlivina“. Pokud dobře rozumím termínu archivní jednotlivina, tak položky takto vymezené by neměly pojednávat o edičním počinu (v roce X byla vydána ta a ta verze knihy Y v nákladu Z), ani o souhrnu knih, které byly hmotným výsledkem tohoto počinu, nýbrž o konkrétním jednotlivém exempláři knihy uloženém v nějakém konkrétním archivu (nebo možná i knihovně). To samozřejmě takto nikdo nedělá; fakticky se položky s touto ontologií většinou používají právě pro ty publikační počiny nebo jejich hmotné výsledky. Překlad ovšem není počin publikační nýbrž tvůrčí – chcete-li, autorský. Jeho výsledkem je nějaký text (zachycený v libovolné formě), který se teprve může (nebo také nemusí) stát podkladem pro počin ediční.
ad 2: „Edition or translation“ (Property:P629) míchá tudíž jabka s brokolicí. BTW původní návrh vlastnosti byl na „edition of“, bez translation, takto byla (více méně) prodiskutována, schválena a vytvořena. Prakticky se používá jako „[edition of] or [edition of translation of]“. Takto byla eliminována potřeba vytvořit samostatnou položku pro překlad abstrahovaný od jednotlivých jeho vydání.
ad 4: „Has edition“ je tentýž problém v bleděmodrém. Q15803312 není vydáním Poeova Havrana, je to vydání Dostál-Lutinova překladu Poeova Havrana. Muselo by to být „This item or some of it's translation has edition“, a v tomto duchu se také vlastnost fakticky používá. Ale zrovna elegantní řešení to není.
Když si takto kreativně doplníme a dotušíme definice jednotlivých položek a vlastností, bude ten datový model jakž takž držet pohromadě. Ale vytáhnout z něho některé údaje bude nemožné nebo alespoň dost složité. Což znamená vysokou náchylnost případných obslužných modulů a šablon vůči jakýmkoli změnám. A datové modely se halt na WD mění a vyvíjejí, živelně a často bez varování.--Shlomo (diskuse) 10. 12. 2019, 22:21 (UTC)
Rozumím a v mnohém máte pravdu. Já jsem se na to díval pouze z toho pohledu, že založení "version page" (ať už bychom jí česky říkali jakkoliv) a její propojení s položkou díla, která je propojená s uvedeným dílem i na jiných wikizdrojích, umožní dát čtenářům pomocí mezijazykových odkazů vědět, kde najde stejné dílo v jiném jazyce. Domnívám se, že čtenáře může zajímat jak cizojazyčný originál, jehož překlad si právě na cs.ws čte, tak i případný překlad původně českých děl do jiných jazyků. Za současné situace mne nenapadá lepší způsob, jak tato propojení aspoň trochu systematicky provádět. Vezměme si třeba toho Havrana. Máme zde stránku Havran a na en.ws mají en:The Raven (Poe). Protože ta česká není napojena na danou položku Wikidat, nelze se z ní na tu anglickou stránku dostat. Na en.ws to někdo obešel aspoň tím, že tam vložil lokální interwiki odkazující na český rozcestník, takže aspoň obráceně to funguje. Tady zase jsou místo toho vložena interwiki lokálně do každého jednotlivého překladu. V obou případech to není řešení nic moc, protože nikdy neuhlídáme, když někdo Havranovi založí stránku zase na nějakých jiných wikizdrojích, nebo když ji přesune na jiný název bez přesměrování, atp. I ta naše lokální interwiki jsou ale umožněna jenom tím, že na en.ws mají tu version page. Kdyby ji tam neměli a měli jenom stránky jednotlivých vydání, tak se těžko budeme dohadovat, na které z nich budemem ze kterého našeho překladu odkazovat. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2019, 00:28 (UTC)
Klasické „technické“ rozcestníky by neměly být propojovány s datovými položkami o díle ani s version pages na en.ws; nejsou to stránky o díle, je to jen seznam stránek se stejným nebo podobným názvem, které třeba nemusí mít jinak vůbec nic společného.
Já osobně když se potřebuji z českého Poeova Havrana dostat na jinojazyčnou verzi, jdu přes autorskou stránku, kde mezijazykové propojení docela funguje, a pak hledám, co by tam tak mohlo být použitelného; alternativně přes článek o autorovi nebo o hledaném díle na Wikipedii.
Vytvoření „version pages“ na cs.ws a jejich navázání na wikidatovou položku o originálním díle by asi bylo relativně bezpečné z hlediska stability takového provázání (v nějaké podobě datová položka o originálním díle asi vždycky bude existovat), nicméně i to má svoje úskalí:
  1. Budeme-li vytvářet version pages ke všem dílům, bude jich většina mít po jedné položce a jejich smysl bude příležitostným návštěvníkům i nepravidelným uživatelům unikat. Navíc by to znamenalo vytvořit tisíce stránek a nevidím zde zástupy dobrovolníků, kteří by se do toho dychtili pustit.
  2. Budeme-li je naopak vytvářet jen tam, kde je (či lze důvodně očekávat) více verzí, je otázka, jak propojovat díla, která version page mít nebudou. Vytvářet dvoukolejnost, kdy některá díla budou propojena přes version page a některá přes vlastní stránku s dílem, není dobrý nápad.
  3. Jak budou version pages odlišeny od jiných typů stránek? Již teď je situace dost nepřehledná, když hlavní prostor sdílejí digitalizované dokumenty (nejrůznějšího typu), rozcestníky a tematické rozcestníky. Vytvořit pro version pages samostatný jmenný prostor?
Čím by se asi dalo bez větších problémů začít je přidat do textinfoboxu parametr pro odkaz na wikidatovou položku o originále díla. Aktuálně by to mohlo pomoci aspoň těm zkušenějším uživatelům dohledat další verze, nebude to nijak rušivé, a podaří-li se časem etablovat nějaký konsistentí systém odkazování, může to být dobré vodítko pro jeho automatizované/robotizované zprovoznění.--Shlomo (diskuse) 11. 12. 2019, 07:40 (UTC)
Tak z principu by se dalo říci, že jakýkoliv překlad básně, (který je zároveň básní) je nové autorské dílo založené na jiném díle. Toho bych se neobával. CO se týče interwiki, mělo by se blýskat na lepší časy a konečně zavést odkazování na více verzí v jiném jazyce skrz Wikidata.
Ad archivní jednotlivina - de facto se položky vztahují ke konkrétnímu naskenovanému výtisku, který je dostupný ideálně na webu (archive, kramerius, commons...). Samozřejmě, jsou zde výjimky, kdy je výsledné dílo poskládání z více exemplářů (což ve výsledku tolik nevadí) nebo dokonce více vydání (což není dobré).
Zavedení version page bude zřejmě v současné situaci nejlepším řešením, otázkou je, zda to značit jako rozcestník nebo ne. Osobně bych byl pro, s případnou přeformulací úvodního textu. JAn Dudík (diskuse) 11. 12. 2019, 06:22 (UTC)
@JAn Dudík: Označení za rozcestník je podle mne OK, pokud to nebude bránit propojení s položkou díla na Wikidatech.
@Shlomo: Samozřejmě že každé řešení má nějaká pro a nějaká proti. Vytvářet to ke všem je skutečně zbytečné. Stačilo by vytvářet to jen tam, kde jsou dvě vydání nebo dva překlady jednoho díla. To, že díla s více vydáními na Wikizdrojích pak budou propojena jinak, než díla s jedním vydáním, je pravda, ale nevidím v tom zas takový problém a je to lepší, než když propojená nejsou. Přidat odkaz na položku Wikidat do infoboxu je málo, nenechme se zmást tím, že jako přispěvatelé Wikiprojektů víme víc, než ostatní lidé, 999 lidí z tisíce vůbec netuší, co Wikidata jsou, neumí s nimi nijak pracovat, či vůbec netuší o jejich existenci. To nikomu nepomůže. Na klasické mezijazykové odkazy jsou ale lidé zvyklí z Wikipedie. Samostatný jmenný prostor pro version pages by asi ničemu nevadil, ale z mého hlediska to není nutné. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2019, 16:06 (UTC)
Prosím tematické rozcestníky nepropojovat s wikidatovými položkami díla. Tematický rozcestník je určen pro odkazy na různá díla se společným tématem; to, že se tam mohou vyskytnout i různé verze stejného díla je jen jakýsi bonus navíc. Chcete-li version page propojit s jedním konkrétním dílem, musí to být něco jiného.
@Jan.Kamenicek: Ani já na odděleném jmenném prostoru netrvám. Nicméně v tom případě zůstává nezodpovězená předchozí otázka: Jak budou version pages odlišeny od jiných typů stránek?--Shlomo (diskuse) 11. 12. 2019, 19:10 (UTC)
Pokud někdo něco vymyslí, tak se klidně nějak odlišit mohou, ale nemyslím, že je to nutné, když jinde to odlišené taky nemají a neslyšel jsem o žádných problémech. --Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 12. 2019, 22:12 (UTC)
Nejde o to, že může, ale že je potřeba je rozlišit. Je-li v hlavním NS již stránka nebo rozcestník s příslušným názvem (např. Golem), nemůže se version page jmenovat stejně.--Shlomo (diskuse) 12. 12. 2019, 06:13 (UTC)