Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého

Údaje o textu
Titulek:	Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého
Autor:	Bohuslav Balbín
Původní titulek:	Disertatio apologetika pro lingua slavonica, precipue Bohemica
Zdroj:	BALBÍN, Bohuslav. Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého. Z původního spisu latinského věrně přeložil a poznámkami, jakož i životopisy Balbína a Tom. Pešiny opatřil Emanuel Tonner. Praha: nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých, 1869, Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Překlad:	Emanuel Tonner
Licence překlad:	PD old 70
Související:	Karel Havlíček Borovský: Bohuslava Balbina obrana národu slovanského, zvláště českého
Matice lidu roč. III. čís. 3. (Běžné číslo 15.)

Velectěným pánům měšťanům a všem obyvatelům starosl. král. věnného města Hradce Králové překlad nadšené obrany jazyka slovanského, nesmrtelným jich rodákem sepsané připisuje překladatel.

Obsah

• Velectění pánové a přátelé! (Emanuel Tonner)
• Připomenutí překladatele (Emanuel Tonner)
• Bohuslav Balbín (Emanuel Tonner)
• Jan Tomáš Pešina z Čechorodu (Emanuel Tonner)

O šťastném někdys, nyní však přežalostném stavu království českého, zvláště pak o jazyka českého čili slovanského v Čechách váženosti, též o záhubných o záhubných na jeho vyhlazení oumyslech a jiných věcech, k tomu se táhnoucích, rozprava krátká ale pravdivá. Muži nejznamenitějšímu T. Č.^{[1][red 1]}

1. Kterak a za jakou příčinou povstal spis tento.
2. Že množství lidí přespolních a cizích maní do vlasti se přijímalo, hlavní jest příčinou, proč se jazyk dávný měnil a ještě měniti má; též o skromnosti a snášelivosti lidu českého.
3. Kterak od některých cizincův z největšího nevděku žene se útokem na Čechy a jazyk český.
4. Stručně rozpráví se o tom, kterak národové se stěhovali, kterak osudem jest plemene německého, jazyky jiných zemí měniti neb úplně vyhlazovati, i jakové toho zdají se býti příčiny.
5. Hromadí se několik jiných příčin, kteréž jazyku německému zjednaly přístup do Čech.
6. Týž důkaz dále se rozpřádá.
7. Jaká chyba a jaký zločin škodlivý, nepomáhati vlasti a snažiti se o změnu jazyka a mravův dávných.
8. Jaké jsou příčiny svrchu řečeného návalu cizincův do Čech, z čehož jazyk slovanský ve vlasti největší škodu bráti musí.
9. Jak velice lidé ušlechtilí doporučují se znalostí přemnohých jazykův, dále mnoho-li jazyk slovanský poskytuje pomoci při učení se jazykům evropským.
10. Mnoho-li přispívá k chvalitebnému spravování státu a k zjednání si lásky lidu, když panovník umí řeči svých poddaných, jich chrání neb alespoň jimi nepohrdá, neřkuli aby je v psanství dával.
11. Kterak všichni národové jazyk svůj horlivě střeží a nad jiné staví.
12. O starobylosti a rozšířenosti jazyka slovanského.
13. Oslavení jazyka slovanského skrze sv. Jeronyma, doktora církevního, dle národnosti Dalmatince, pak skrze to, že jazyka toho velmi mnoho národův při službách božích užívá a povždy užívalo.
14. Kterak jazyk slovanský vůbec oslaben jest muži nejvýznamnějšími, v něm vychovanými, jakož i zbožností mravův.
15. Dávná sláva jazyka slovanského z nejstarší šlechty jeho, z váženosti velmožův a z pověsti válečné, což vše připomíná se zběžně.
16. O tom, že ve všech zemích změna jazyka plno má do sebe nebezpečenství, v Čechách pak zvláště vidí se býti nespravedlivostí.
17. Některé narážky a potupy na jazyk slovanský kratičce se rozprašují.
18. Závěrek rozpravy témuž muži nejznamenitějšímu.

---

1. *) To jest Tomáš z Čechorodu (Poznámky, jako tato, naznačené hvězdičkou *) pocházejí od Frant. Mart. Pelcla, ostatní, číslicemi znamenané, pro větší srozumitelnosť dodal překladatel, uposlechna rady několika přátel, že superflua non nocent.)

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Z technických důvodů (kvůli vlastnostem softwaru MediaWiki) jsou poznámky Emanuela Tonnera i Františka Martina Pelcla číslovány společně a počínaje jedničkou v každé kapitole. Poznámky Františka Martina Pelcla explicitně označujeme [F. M. Pelcl] v textu poznámky.