Diskuse k Wikizdrojům:Wikiprojekt Bible

Vydání 1766

přesunuji sem příspěvky z Diskuse:Bible kralická#Vydání 1766, -jkb- ✉

mám bibliu z roku 1766 písané v staročeštine. starý a nový zákom

komentář přidala IP adresa 217.145.195.183

Zdravím, a dík za zprávu. Co se týče bible resp. biblí, je zcela myslitelné mít tu více vydání, pokud se skutečně jedná o nově redigovaný(upravený text ap. Nyní tomu rozumím tak, že nemáte možnost Vaši bibli odněkad z webu přehrát, ale že máte knihu tedy originál - ?? To by ovšem znamenalo dosti práce: skenovat, OCR, atd (přičemž pár skenů by se jistě uplatnilo i zde!!!). Dejte nám prosím vědět, a uvažte, zda se nechcete registrovat. Mnoho zdaru, těším se na odpověď, -jkb- ✉ 09:49, 10. 10. 2007 (UTC)

konec přesunu, -jkb- ✉

---

Bible do databáze!

1. Mně přijde jako v podstatě jediné perspektivní řešení pro takovýto projekt, aby ty různé překlady bible byly primárně uloženy v nějaké databázi (nejspíš w:MySQL nebo w:PostgreSQL, když už ji w:MediaWiki podporuje) a z této databáze aby se pak generovaly do nějakého user-friendly formátu na Wikisource.
2. Kde by ta primární databáze měla běžet? To by měla být věc diskuse - co třeba Wiki Sandbox Server?
3. Když už by to bylo takhle, tak pak by stálo za to spojit své síly s dalšími jinojazyčnými Wikisource, kam by se generovaly ty bible v dalších jazycích.
4. Tímto pádem by se daly řešit i takové věci, jako např. porovnávání různých překladů ve dvou sloupcích či vzájemné odkazy (protože číslování veršů se v různých překladech může lišit).
5. V té primární databázi by ty bible mohly být přístupné přes SQL dotazy a tím pádem by nebyl problém budovat v rámci projektů Wikimedia různé biblické konkordance a další sofistikované enginy.
6. Na analogickm principu by se pak mohla budovat např. databáze knih, časopisů, vědeckých citací, filmů, osobností a já nevím čeho všeho ještě. Už jsme na takový problém s bibliografickou databází narazili (viz Bibliografická databáze).
7. Já myslím, že nejsme první, koho něco takového napadlo a že už na tom musí někde někdo makat, třeba se ještě jen pořádně rozhlédnout po celé Wikině.
8. V podstatě jsem už takový projekt začal pomalu připravovat na naší Wikiverzitě. Možná bychom ty technické záležitosti mohli řešit tam jakožto Wikiverzitní výzkumný záměr.
   

--Kychot 08:23, 28. 3. 2008 (UTC)

Fajn, dík za rychlou odpověď a pár nápadů. Co se týče Wikisource, tak alespoň dle mne má zájem o zcela normálně přístupné texty (cituji: user friendly format). Navíc, po menším pozdvižení v důsledku interwikiování jedním robotem tu již kolega Milda měl nápad, najít nějaké inter-wikisourcní řešení (viz Uživatel diskuse:Milda/Archiv02#Kralický James). Bude-li zájem, tak jistě navrhnu řešeit toto na vícejazyčné multisourci, kam by to patřilo a kde mohu alespoň organizačně pomoci (jsem tam m.j. správcem). Ostatní, zejména technické záležitosti, by pak asi přesáhly rámec mých možností, takže bych jen podpořil další rozvíjení diskuse – nejspíše u vás, jak navrhuješ.
Na okraj: možnost dvousloupcového porovnávání dvou různých textů v jistém smyslu zde byl zprovozněn již 2006, říkal jsem tomu tehdá bilingual link, který funguje při porovnání dvou textů s interwiki při kliknutí na <=> v kolonce pro interwiki (pár dní to má výpadek, který se ale dle en.source řeší - en:Wikisource:Scriptorium#Is DoubleWiki broken?). Rozšířit to i na srovnání dvou textů té samé domény dnes funguje již trochu v podobě ProofReadPage (na cs.source nezprovozněno). <
> Zdravím, -jkb- ✉ 15:02, 30. 3. 2008 (UTC)

Bible ve Wikidatech

Na Wikidatech se nedávno diskutovalo, zda a jak pokračovat ve vytváření položek pro každý jednotlivý verš bible. Prozatím jsou prý hotová evangelia a části několika starozákonních knih. Možná je vhodný čas si i zde položit otázku, zda můžeme (a zda má smysl):

1. nějak napomoci při tvorbě této databáze (např. naplnit příslušné položky texty ze zde již zpracovaných verzí),
2. databázi perspektivně nějak využít pro zdejší biblicky zaměřené dokumenty (viz např. nápady v předcházející diskusi z r. 2008).

K případnému brainstormingu zvu též Bena Skálu, který se na tvorbě zmíněných položek podílel.--Shlomo (diskuse) 24. 1. 2021, 11:08 (UTC)

Tematické provázání biblických knih

Mnohé biblické knihy jsou tu již ve více verzích, popřípadě k nim existují parafráze, eseje, encyklopedická hesla apod. Názvy sice zpravidla nekolidují, nicméně jednotlivé verze a související texty nejsou provázány buď vůbec, nebo jen nedostatečně. Jako řešení se nabízí několik možností:

1. Vytvořit tematický rozcestník pro každou jednotlivou knihu (buď přímo pod jejím názvem, např. Genesis, nebo jako podstránku stránky Bible → Bible/Genesis, která samo o sobě by byla jednak zastřešující stránkou těchto rozcestníků, jednak sama tematickým rozcestníkem pro různé verze biblí a textů o nich.
2. Přepracovat stránku Bible na široce pojatý tematický rozcestník („portál“?) pro jednotlivé verze biblí, jednotlivých knih a případně dalších souvisejících textů.
3. Obnovit loni nekonsenzuálně zrušenou tematickou kategorizaci.
4. Vypisovat v textinfoboxu každé stránky manuálně všechny ostatní verze a související texty do parametru SOUVISEJÍCÍ= (extrémě náročné na údržbu…)
5. Vytvořit datové moduly se seznamy tematicky souvisejících stránek, z nichž si budou textinfoboxy sosat data do parametru SOUVISEJÍCÍ= automaticky (možná využitelné i pro jiné účely).
6. Vytvořit systém, který by sosal související odkazy z Wikidat.
7. Nevytvářet nic a nechat čtenáře, ať si potřebné texty vygooglí ;)

Čtvrtá a sedmá varianta se mi nelíbí, u ostatních jsem na rozpacích. Mohu poprosit o názory ostatních, popř. o další nápady?--Shlomo (diskuse) 4. 6. 2019, 08:24 (UTC)

Provázání je dobrý nápad. Hlasuji za variantu 6 - provázání přes wikidata. Výhoda tohoto přístupu je případné snadné přebrání jinými projekty (vč. těch mimo WMF) nebo jinojazyčnými wikizdroji. --Wesalius _d|^p 4. 6. 2019, 11:20 (UTC)

@Wesalius:Obávám se, že jinojazyčné Wikizdroje provázání českých verzí bible příliš nevyužijí. Naopak je tu riziko, že dříve či později někdo začne způsob provázání překopávat na jiný systém, protože „na jejich (wiki)projektu to potřebují mít nastavené takhle a ne jinak“ a velmi těžko se vysvětluje, že Wikidata nejsou nástrojem pro snadnější údržbu jednoho konkrétního projektu :( Nicméně se využití WD nebráním, bude-li nějaká šance na stabilitu dat a jejich struktury.

@Shlomo:Asi by bylo lepší, kdybyste navrhl nějaké schéma provázání, zatím třeba jen textem, abychom se mohli bavit konkrétně, určitě nějaký příklad už v hlavě máte, když jste toto téma otevřel. Co se týče překopávání si myslím, že riziko je obdobné i když to budeme mít jen lokálně, zrovna zde na wikizdrojích ta kontinuita také není zaručena (příklad zrušených tematických kategorií). Že by o to nebyl zájem nemůžeme vědět...možná si to představuji jinak, než co myslíte, ale kdybych třeba v budoucnu (potom, co to bude na wd propojené) chtěl zde vypsat vše, co bylo napsáno ve vztahu ke Stvoření, tak by mi na základě dotazu na wd vypadly všechny všechny verze Genesis, které zde máme, eseje a pojednání o Stvoření, komentáře ke Genesis a to vše i v jiných jazycích. Již teď je z Bible odkazováno na cizojazyčné verze, v budoucnu díky případnému propojení přes wd by akorát ten strom odkazů byl bohatší. Které konkrétní vlastnosti na wd využít/vytvořit lze vyjasnit až potom návrhu zmiňovaném dříve. --Wesalius _d|^p 5. 6. 2019, 19:17 (UTC)

Bod 1 určitě ano, není nad přehledný ručně udržovaný seznam.

U bodu 2 vidím trošku problém (vyskytující se i jinde), kdy se míchá volné dílo (doslovný přepis) s textem vytvořeným přispěvateli (který jinak bývá označen jako redakční poznámky).

K bodu 3 - pokud vím, záměrem je převést co nejvíce kategorií na automatické plnění a k tomu bylo potřeba stávající kategorie zredukovat. Ale koncepci neznám a zatím do toho nechci vrtat.

Bod 4 - pro čtenáře ideální, ale opravdu extrémně náročné na údržbu

Body 5 a 6 by šlo spojit. Pokud by se daly na Wikidata dobře strukturované údaje, šlo by to jistě tahat odtam. Tedy ke každé variantě knihy Genesis dát údaj, že jde o vydání Genesis a zároveň dát opačné tvrzení Má vydání. Zde se ale obávám, že těch vydání bude nepřeberné množství (nepůjde jen o česká vydání). Navíc tato varianta dostatečně nepokrývá jiná díla, která mají za námět příslušnou biblickou knihu. A parametr SOUVISEJÍCÍ= je v současnosti jakýmsi odkladištěm více či méně souvisejících odkazů, a stálo by to za revizi a případné promazání, nebo dokonce rozdělit na více parametrů. JAn Dudík (diskuse) 4. 6. 2019, 11:23 (UTC)

@JAn Dudík:K bodu 2: Moc nechápu, v čem je problém, respektive jak problém „míchání“ souvisí se stránkou Bible, ať už v současné či navrhované podobě. Stránka Bible je v podstatě tematický rozcestník (byť momentálně není označen příslušnou šablonou) a žádné doslovné přepisy volných děl neobsahuje. Stránky odkazované z tohoto rozcestníku by naopak měla být digitalizovaná volná (či uvolněná) publikovaná díla ve smyslu WZ:Co jsou Wikizdroje. Žádné míchání tu nevidím — maximálně to, že rozcestníky i díla máme v hlavním NS, ale to je obecnější problém a s diskutovaným tématem příliš nesouvisí.

K bodu 3: Tematické kategorie už moc zredukovat nelze, protože byly v průběhu uplynulého roku prakticky zlikvidovány. Koncepce pokud vím nikde prezentována nebyla, pouze Danny B. kdesi zmínil možnost „štítkování“, ale když jsem jej požádal, aby to rozvedl, byla má žádost bez reakce „zaarchivována“. Takže pokud do toho „nebudeme vrtat“ (… a nějakou koncepci nevytvoříme), žádné tematické navigační nástroje tady nevzniknou a čtenář zůstane odkázán na fulltextové vyhledávání.

Ohledně Wikidat: Právě v té struktuře vidím jisté riziko. d:Property:P629 (vydání nebo překlad čeho) a d:Property:P747 (má vydání) jsou sice IMHO vhodné a jsou vámi naznačeným způsobem i používány, současně jsou ale používány i trochu odlišně např. Bible kralická (d:Q1786390) je označena jako „vydání nebo překlad čeho“ → bible (d:Q1845). Přitom ovšem BK není jedno vydání, spíše „verze“ bible – příslušnou property jsem nenašel, možná neexistuje… Samotná BK má pak několik (resp. mnoho) různých vydání, často značně odlišných. To nám samozřejmě nebrání postupovat tak, jak jste popsal, ale představuje to rizikový faktor pro stabilitu takto vložených dat. Nicméně za pokus to asi stojí. Cizojazyčná vs. česká vydání se jistě dají odfiltrovat; ještě lepší by bylo vytřídit vždy jen ta vydání, která mají založenou (a propojenou) stránku na českých Wikizdrojích. Jen se obávám, aby taková query nebyla už příliš překombinovaná a nenarážela na nějaká tamní (= wikidatová) omezení.

Další problém s použitím P629 a P747 je ten, že zahrne pouze různá vydání/verze, nikoli však již jinak související texty (komentáře, ohlasy, eseje, encyklopedické články, zhudebněné verze atp.) které by rovněž bylo vhodné nějak propojit. Nicméně by asi šlo využít WD pro seznam verzí/vydání a další, jinak související texty doplnit jiným způsobem. Zautomatizuje to aspoň část práce a otevírá to současně možnost vložit či použít takové seznamy odděleně.

--Shlomo (diskuse) 5. 6. 2019, 06:46 (UTC)

Ad 2) Myslím tím obecně situaci, kdy je na hlavní stránce díla třeba digitalizovaný obsah nebo předmluva + nějaký další komentář k dílu. Ale to není v tuto chvíli ten hlavní problém.

Ad Wikidata - pojďme zkusit propojit jednu či dvě knihy na Wikidatech, ať se bavíme nad konkrétními problémy. Případně je možné tam navrhnout nějakou novou property, která v tuto chvíli chybí (něco na způsob "jiné verze díla" pro díla, která nejsou jen jiným vydáním (např. jiný autor)) JAn Dudík (diskuse) 5. 6. 2019, 08:10 (UTC)

Vytvořil jsem prozatím tematický rozcestník pro knihu Ruth (jelikož nějaká forma rozcestníku by na této stránce stejně měla být), abychom měli lepší představu, o čem se tu vlastně bavíme. Oproti automaticky generované navigaci v textinfoboxu zde vidím dvě přednosti:

1. možnost zahrnout i červené odkazy na díla, která mohou či měla by být do Wikizdrojů přidána;
2. centralizované místo, na které lze odkázat např. z wikipedické stránky w:Kniha Rút, nebo i odjinud.

To druhé zůstane zachováno i v případě, že samotný seznam bude generován odjinud (WD, datový modul apod.) a na rozcestníkovou stránku vkládán nějakým skriptem.--Shlomo (diskuse) 13. 6. 2019, 06:20 (UTC)

Rozdělení dlouhých textů u jednotlivých biblických knih

Dávám k úvaze, zda u biblických knih či aspoň u některých z nich nepřistoupit k rozdělení na podstránky (tedy vlastně už podpodstránky...), tak jako jsme to udělali u Ottův slovník naučný/Čechy.

U biblí je ovšem situace komplikovanější, protože:

1. krom toho, že máme biblické knihy dlouhé i docela krátké, máme i různá vydání, některá z nich bohatě komentovaná, čímž se z krátkých knih stanou dlouhé a z dlouhých extrémně dlouhé;
2. mezi jednotlivými verzemi jsou rozdíly v rozdělení textu do kapitol. Některá vydání dokonce uvádějí tradiční číslování kapitol pouze pro orientaci, ale samotné členění textu provádějí podle vlastních kriterií;
3. je žádoucí mít nástroj pro snadné citování/odkazování biblických textů; momentálně máme šablonu {{Citát bible}} (a její obdobu na jiných projektech), která je sice značně nedokonalá, ale široce využívaná, takže při případných koncepčních změnách je třeba ji zohlednit.

Původně tu dlouhou dobu byla pouze Bible kralická (prostý text bez poznámek a referencí, pouze s očíslovanými verši), kde nejdelší kniha (Bible kralická (1918)/Žalmy) měla něco přes 300.000 znaků (~170 NS). U Hejčlova komentovaného Žaltáře jsme nyní na 100 NS s tím, že hotových je odhadem 20 % textu. Krom toho přibylo i několik samostatně přeložených a vydaných biblických knih (Dvořákovy překlady knih Rút a Píseň písní, Jivankův Pláč a rozpracovaný Výklad posvátných žalmů), kde už byl text rozdělen do podstránek při jejich založení. U Výkladu žalmů jde navíc o třísvazkový opus s více než 1300 stranami textu, takže rozdělení do podstránek je zde více než nasnadě.

Jako řešení by se mi zamlouval postup zvolený na polských Wikizdrojích, kde je text zpřístupněn jak po jednotlivých kapitolách, tak i jako celek; titulní stránka pak obsahuje odkaz na obojí a čtenář si sám zvolí, co mu lépe vyhovuje (viz např. Biblia Gdańska/Księgi Psalmów). Jelikož je použita transkluze, žádná duplicita nevzniká a případné opravy se projeví ve všech zveřejněných formátech. V případě komentovaných biblí by takto bylo možné i zveřejnit souběžně komentovaný a nekomentovaný text. Popřípadě komentovaný text jednotlivých kapitol a vedle toho nekomentovaný text celé knihy.

Mohu požádat o názory ostatních?--Shlomo (diskuse) 31. 8. 2022, 18:30 (UTC)

Osobně jsem pro dělení na podstránky v případě že každá podstránka tvoří nějaký logický celek, což například žalmy splňují. A klidně vyčlenit na podstránky i speciality jako úvody nebo dlouhé komentáře (Nějaká Bible/Žalmy/Žalm 123 || Nějaká Bible/Žalmy/Žalm 123 (komentář)). Jakých jiných biblických knih by se to mohlo týkat? někteří proroci, evangelia, knihy Mojžíšovy - k těm asi budou existovat hojně komentovaná vydání.

Malinko rezervovaněji se stavím ke specialitám ve stylu polských stránek (całość) - u nich tyto stránky tvoří asi 2% obsahu - aby ještě více nekomplikovaly vyhledávání a další zpracování stránek. Na druhou stranu, poláci mají ledacos už vykoumané a rozhodně vypadají jako použitelnější k exportu do eknih (nebude textinfo u každé kapitoly). JAn Dudík (diskuse) 1. 9. 2022, 07:54 (UTC)

To dělení by se mohlo týkat všech knih bible, přičemž bych vycházel z dělení, jaké je použito v příslušné předloze. Většinou to je dělení na kapitoly podle zavedeného způsobu číslování. Alternativní členění textu má pokud vím Hejčl a ČEP; ČEP ovšem zatím není pro Wikizdroje k dispozici.

Komentáře je většinou vhodné mít na stránce společně s textem, protože dost často odkazují, vysvětlují či rozvádějí jednotlivé verše nebo jednotlivá slova, upozorňují na možné různé významy apod. Samotný komentář bez komentovaného textu není moc použitelný; naopak vlastní biblický text má smysl i samostatně, bez komentáře.

Mít vedle rozděleného textu k dispozici i stránku s celým textem by kromě zmíněného usnadnění exportu či offline stahování textu (což je téma na samostatnou diskusi v obecnějším prostoru) mohlo usnadnit i odkazování na biblický text, resp. na jeho různé verze, pomocí citační šablony. Budou-li některé knihy rozdělené a jiné ne, některé kapitoly pojmenované „Kapitola“, některé „Hlava“ a některé označené pouze číslem (někdy římským, někdy arabským…), navíc některé obsahující i text nadpisu, bude převod šablony s názvem/zkratkou knihy a číslem kapitoly a verše na odkaz sice řešitelná (Lua, datový modul), ale docela komplikovaná záležitost. Tím spíše pak u Hejčla, kde by dělení knih neodpovídalo tradičnímu číslování kapitol. Komplikace s vyhledáváním neočekávám; předpokládám, že bude-li nějaký verš transkludovaný dvakrát (jednou do kapitoly a jednou do celé knihy), objeví se dvakrát i ve výsledcích vyhledávání (resp. třikrát, požádáme-li o vyhledávání i ve jmenném prostoru Stránka). Což se koneckonců děje i nyní, když vyhledáváte slovo, které se vyskytuje v názvu kapitoly umístěné na samostatné podstránce: ve výsledcích najdete kromě oné podstránky i stránku „obsahovou“, kde je vyhledávané slovo v textu odkazu. A taky podstránku předcházející a následující, kvůli šabloně {{NavigacePaP}}. Můžeme samozřejmě otestovat, jak funguje vyhledávání na pl.ws a poptat se tamních uživatelů, jaké mají zkušenosti či výhrady (… a zvážit, nakolik jsou případné výhrady způsobeny používáním dvojí transkluze, a nakolik třeba nevalidním či sémanticky nevhodným formátováním textů). A budu samozřejmě rád, když se k možným technickým komplikacím vyjádří i technicky zdatnější kolegové, budou-li chtít (ping Danny B., Mormegil, Matěj Suchánek).--Shlomo (diskuse) 2. 9. 2022, 05:14 (UTC)

Zkusil jsem jako pilotní projekt upravit Bible česká/Kniha proroka Jonáše do podoby s podstránkami pro jednotlivé části a pro celý (nekomentovaný) text. U Jonáše to působí trochu zbytečně, ale je to tím, že se jedná o jednu z nejkratších knih bible. Prosím o otestování a o konstruktivní připomínky; budou-li dobré zkušenosti, rád bych to uplatnil nejprve u ostatních knihy Hejčlovy Bible české a posléze případně i u dalších komentovaných biblí (Svatováclavská, Bezděkova).--Shlomo (diskuse) 5. 9. 2022, 19:36 (UTC)

Bodově k tématu i související podoteky mimo téma:

• Rozdělení na dvě části dle zdroje OK, alternativně by to šlo na kapitoly, ale budiž.
• Ukazuje se, že u takto složitých textů není dořešená transkluze při dělení slov ne na konci stránky (padl na Jo- náše. (Jon, 1,7))
• A když už technické rýpání, tak by nebylo špatné mít provázané komentáře s verši i hyperlinkově
• Celý text bez komentářů může být fajn.
• Ale při hledání se tentýž text najde třikrát [1], google zatím na Wikizdrojích jen jednou
• Název podstránky Celý text bez komentáře se mi úplně nelíbí - sice je z něj jasné, o co jde, ale pokud takové stránky budou častější a i v jiných knihách, chce to mít nějakou jmennou konvenci na snadné odfiltrování takovýchto stránek. Poláci mají rozlišovač (całość) nebo podstránku /całość. Možná tedy takto rezervovat řetězec celý text?

JAn Dudík (diskuse) 6. 9. 2022, 20:06 (UTC)

Děkuji za reakci.

• ad „Rozdělení…“: Tady by to šlo i na kapitoly, ale u jiných knih jde členění textu často mimo předěly kapitol. A asi by bylo dobré dodržet jeden systém v rámci celé příslušné verze bible – když už to nejde v rámci všech biblí.
• ad „Ukazuje se…“ Děkuji za upozornění. Já si toho nevšiml, protože mám v uživatelském nastavení přidaný skript na explicitní zobrazování přelomů stránek (usnadňuje mi to korekturu) a musím se tedy odhlásit, abych viděl „standardní“ zobrazení. A měl jsem zafixováno, že s rozdělenými slovy před referencemi na konci stránky (s atributem follow) a v dílčích transkluzích textů si parser umí poradit. Buď jsem si to zapamatoval špatně, nebo došlo mezitím k nějaké změně. Každopádně to je sice nepříjemné, ale řešitelné. V rámci korektur to příležitostně poopravuji.
• ad „A když už…“: Souhlasím a v dlouhodobém horizontu jsem to taky plánoval. Nicméně pokud by s tím chtěl někdo pomoci, mohu tomu dát vyšší prioritu ;) Důvod proč jsem to zatím odkládal je, že jsem chtěl, aby předtím byla ujsněná struktura stránek a podstránek (tedy předmět tohoto vlákna), upgradována citační šablona {{Citace bible}}, popř. i šablony k označování veršů a kapitol, a proběhla nějaká diskuse o tom, odkud kam a jak odkazovat (z textu na komentář? z komentáře na text? na text vedle komentáře nebo na text na stránce celé knihy? odkazovat z čísla verše nebo z konkrétního komentovaného slova? atd.) Co považuji za zásadnější je, aby byla stránka nekomentovaného textu nějak provázána se stránkou s komentáři. Ty hyperlinky by to samozřejmě mohly vyřešit, ale aspoň nějaké základní byť méně komfortní řešení by to chtělo co nejdřív.
• ad „Název podstránky“: Taky se mi to úplně nelíbí, uvažoval jsem původně právě ten „celý text“, ale pak jsem si uvědomil, že by to mohlo být matoucí, protože by čtenář mohl očekávat celý text tak, jak je v předloze, resp. na jednotlivých dílčích podstránkách – tedy včetně komentářů. Nic lepšího mě ale zatím nenapadlo („základní text“, „prostý text“?). Možná bude opravdu nejlepší ten „celý text“ (resp. „celek“, když už inspirace u polských kolegů?) s tím, že konvenčně to bude znamenat text bez rozsáhlejších komentářů, poznámek, úvodů, shrnutí apod. Pravidelný čtenář si na to rychle zvykne a nahodilý návštěvník na to bude upozorněn v textu příslušného odkazu a v poznámce na začátku stránky.--Shlomo (diskuse) 7. 9. 2022, 05:28 (UTC)