Diskuse:Ottův slovník naučný

Wikiprojekt

Stránka Wikizdroje:Ottův slovník naučný obsahuje podstránky věnující se převodu Ottova slovníku naučného na Wikizdroje, včetně Wikizdroje:Ottův slovník naučný/Zkratky autorů.

Návod

Na zvláštní stránce Nápověda:Převod textů z Ottova slovníku naučného.

Copyright

Některé články Ottova slovníku naučného jsou volné, jiné jsou ještě chráněné. Nepodepsané články jsou volné; volnost podepsaných článků se řídí rokem úmrtí autora. Roky úmrtí autorů podle zkratek jmen autorů lze nalézt na Wikizdroje:Ottův slovník naučný/Zkratky autorů.

Zdroje

Pro ověření věrnosti originálu jsou nejlepším zdrojem skeny dostupné na archive.org.

Díly Ottova slovníku naučného

Díl	Rozsah	Rok vydání	Archive.org
1.	A – Alpy	1888	Archive.org
2.	Alqueire – Ažušak	1889	Archive.org
3.	B – Bianchi	1890	Archive.org
4.	Bianchi-Gioviny – Bžunda	1891	Archive.org
5.	C – Čechůvky	1892	Archive.org
6.	Čechy – Danseur	1893	Archive.org
7.	Dánsko – Dřevec	1893	Archive.org
8.	Dřevěné stavby – Falšování	1894	Archive.org
9.	Falšování potravin a pochutin – Genrista	1895	Archive.org
10.	Gens – Hedwigia	1896	Archive.org
11.	Hédypathie – Hýždě	1897	Archive.org
12.	Ch – Sv. Jan	1897	Archive.org
13.	Jana – Kartas	1898	Archive.org
14.	Kartel – Kraj	1899	Archive.org
15.	Krajčij – Ligustrum	1900	Archive.org
16.	Líh – Media	1900	Archive.org
17.	Median – Navarrete	1901	Archive.org
18.	Navary – Oživnutí	1902	Archive.org
19.	P – Pohoř	1902	Archive.org
20.	Pohora – Q. v.	1903	Archive.org
21.	R (Ř) – Rozkoš	1904	Archive.org
22.	Rozkošný – Schloppe	1904	Archive.org
23.	Schlossar – Starowolski	1905	Archive.org
24.	Staroženské – Šyl	1906	Archive.org
25.	T – Tzschirner	1906	Archive.org
26.	U – Vusín	1907	Archive.org
27.	Vůz – Źyźkowski	1908	Archive.org
28.	Doplňky	1909

Zdroje textu namísto skenovaných obrázků:

• http://www.cotoje.cz/ má placený přístup[1] k textům Ottova slovníku naučného.
• EPUB soubory dostupné z Archive.org, viz W:Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný/Díly; například na stránce prvního dílu je třeba kliknout na "EPUB" vlevo. Opravit tyto textové soubory pocházející nejspíš z OCR je pracné. EPUB lze prohlížet například pomocí doplňku EPUBReader pro Firefox.
• "Full Text" soubory dostupné z Archive.org; tyto prostotextové soubory lze otevřít v Notepadu či tak. Ne každý díl však má k sobě vytvořený "Full Text" soubor.

Doplnil jsem některé díly pro snadnější využití. fext 15. 3. 2012, 22:00 (UTC)

Are the black-and-white scans from Google good enough? Please see this posting to wikisource-l. --LA2 (diskuse) 21. 7. 2012, 03:14 (UTC)

Šablony

Vkládejte, prosím, na podstránky vhodně vyplněnou šablonu {{Textinfo}} a standardní navigační šablonu {{NavigacePaP}}, vizte upravené heslo Ottův slovník naučný/Abaliget. Díky. --Milda 12. 3. 2011, 09:09 (UTC)

Odpovídám na Diskuse s uživatelem:Dan Polansky#Šablony, aby tato stránku zůstala přehledná. --Dan Polansky 12. 3. 2011, 09:52 (UTC)

Na Wikipedii jsem vytvořil šablonu w:Šablona:Otto, která odkazuje z článku na Wikipedii na příslušné heslo Ottova slovníku. Připadá mi to takto lepší než používat obecnou w:Šablona:Wikizdroje. Zatím je umístěna jen v článku w:Matematika (na ukázku). Pokud souhlasíte, doporučuji šířit dál (fyzika, filosofie apod.). Úpravy jsou vítané (je to můj první pokus v této oblasti). --Sapfan 15. 3. 2011, 19:00 (UTC)

Doporučuji upravit šablonu w:Šablona:Otto následovně: místo textu "obsahoval článek" psát "obsahuje heslo"; text šablony by tedy zněl: "Ottův slovník naučný vydávaný v letech 1888–1909 obsahuje heslo (název hesla)". Místo slova heslo by případně bylo možné psát i článek jako doposud, přesto se domnívám, že mluvíme-li o encyklopedii (Ottově nebo jiné), říkáme, že obsahuje (nikoliv obsahovala!) hesla, nikoliv články (srov. též encyklopedické heslo, nikoliv *encyklopedický článek); ve významu "heslo (rozuměj: encyklopedické, slovníkové)" je sice slovo článek zaznamenané v Příručním slovníku jazyka českého (konec 30. let), nikoliv však už v novějším Slovníku spisovného jazyka českého (60. léta); (stručnější Slovník spisovné češtiny /1973 a novější vydání/ nemám po ruce).
 – Tento příspěvek přidal(a) 94.113.5.35, 14. 11. 2012, 19:08‎ SE(L)Č

Je vkládání v tuto chvíli nějak automatizované (bot) nebo zatím jen ruční práce? A pokud ručně, má smysl pracovat na nějaké (polo)automatizaci nebo ani ne?--Hypothalamus (diskuse) 16. 6. 2014, 09:25 (UTC)

Mám zpracovaný obsah jednotlivých stránek (všech dílů), seznam (všech) hesel a databázi textů většiny dílů (a vytvořit zbývající je jen otázka času, který teď nemám). Upřímně řečeno mě momentálně ale vůbec nic nemotivuje publikovat to zde. Buzerace, kterou jsem zažil na Wikislovníku, mi stačila dokonale. Takže to asi publikuju někde na vlastním serveru. --Aeromix (diskuse) 16. 6. 2014, 13:34 (UTC)

Změny

• Poslední změny v projektu Ottův slovník naučný

Ochranná známka "Ottův slovník naučný"

Právě (trochu pozdě, ale přeci...) jsem si všiml, že "Ottův slovník naučný" je ochranná známka, tudíž je nutné být opatrný. Vložil jsem dotaz na metu - uvidíme, jaký bude výsledek. V nejhorším bude potřeba to celé nějak přejmenovat a přesunout, nic horšího by snad hrozit nemělo.--Sapfan 16. 3. 2011, 15:05 (UTC)

Dovolím si krátkou poznámku. Autorské právo a ochranná známka jsou dvě rozdílné věci. Texty v OSN jsou volné a lze je tedy použít, aniž by se přejmenovávaly. Je pouze nutno uvést zdroj. Ochranná známka má ten důsledek, že dnes nelze vydat nějakou sbírku ap. a nazvat ji prostě OSN. Upozornění na en.source se týká pouze způsobu odkazování na texty na en.source (to je jstě možno napodobit). -jkb- 16. 3. 2011, 16:25 (UTC)

Díky za odpověď, -jkb-. Pokud je to tak jak píšete, neměli bychom se ničeho obávat. Nějaký disclaimer zkusím vymyslet, ať je to jednoznačné. --Sapfan 16. 3. 2011, 18:28 (UTC)

Seznam hesel

Začal sem ručně opisovat seznam hesel. Zatím zpracováno prvních 500 stránek z 22. dílu (scanu archive.org), k náhledu zde, doporučuju spíš nahlédnout do zdrojáku, jelikož takhle nestruktorovaně to vypadá divně. Dále uvádím: 1) jedná-li se jen o odkaz (vykřičník) a autora (zkratkou) popř. bez autora (||). Je-li víc hesel se stejným názvem, snažil jsem se hesla unikátně identifikovat (v závorce). Na začátku jsem v té terminologii ještě nebyl moc konzistentní, v dalším průběhu víc.

1. Je ten formát dostačující a vhodný k dalšímu zpracování? (Doufám, že jo.)
2. Přidají se k této poměrně nudné, nicméně potřebné práci další editoři?

Výhody zpracovaného seznamu hesel jsou značné.

1. mnohem lepší přehled o tom, co tu už je (a není)
2. možnost definitivně určit, kolik hesel OSN má :)
3. možnost vytvořit řadu dalších statistik (např. autora nejvíc hesel apod.)

--Aeromix (diskuse) 15. 5. 2014, 23:40 (UTC)

Děkuji velmi za Vaší snahu, ale na jednu stranu je to myslím tak trochu zbytečné. Mám k dispozici kompletně celého Ottu převedeného do textu pomocí OCR. Toho jsem zároveň rozeslal zdejším aktivním přispěvatelům hesel z OSN. Nevím jak tito kolegové, ale já každé nové zde založené heslo z dotyčného textového souboru odmažu. Tedy tím aktivně udržuji zároveň aktuální seznam nezaložených hesel. Je trochu problém, že toto není veřejné. Bohužel se to asi nedá nijak kompletně zveřejnit kvůli tomu mizivému procentu článků chráněných autorským zákonem. Přesto si myslím, že je trošku zbytečné, abyste se vypisoval ručně s nějakým seznamem. Budete-li mít zájem, podělím se s Vámi o toho zditalizovaného Ottu a když čas který byste věnoval vytvářením seznamu všech jeho hesel věnujete přímo jejich zakládání, bude to, myslím si, rentabilnější. S pozdravem --Martin Kotačka (diskuse) 16. 5. 2014, 05:26 (UTC)

Ruční odmazávání hotových hesel je snad ještě míň efektivní než vytvoření seznamu :) Nehledě na to, že ten seznam má velmi mnoho dalších předností. Podle mě se tím mělo začít. Proto se pokusím ho časem vytvořit. Bylo by ovšem samozřejmě lepší, kdyby se přidalo víc lidí. --Aeromix (diskuse) 16. 5. 2014, 18:29 (UTC)

Kdysi jsem o takovém seznamu uvažoval jako o rejstříku hesel, tzn. včetně vnitřních odkazů, a současně jako přehled o tom, která hesla ještě založena nejsou. Ruční odmazávání zpracovaných hesel z textového souboru na lokálním počítači má pro tento účel jednu podstatnou nevýhodu: nefunguje efektivně při práci více osob na heslech z téhož svazku. Doporučuji ale obrátit se na Tchoře, který ty textové dokumenty, z kterých nyní čerpá Martin Kotačka, předzpracoval, neměl by totiž být problém ten seznam hesel a zkratek jejich autorů vytvořit strojově. --Milda (diskuse) 16. 5. 2014, 18:52 (UTC)

Nerozumím větě "nefunguje efektivně při práci více osob na heslech z téhož svazku". I kdyby pět lidí zakládalo najednou hesla z téhož svazku (což se neděje, ale budiž), nedělá mi problém podle souvisejících změn pro OSN příslušná hesla odmazávat. Jestliže by seznam hesel šel vytvořit strojově, je to něco jiného. Stále ale trvám na názoru, že dělat něco takového ručně je plýtvání energií a zbytečná práce navíc. Též mějme na paměti, že ten seznam také není dokonalý. Některá hesla tam chybějí, jinde, např. ve svazku č. 13, je vlivem nějaké chyby zcela rozházený text na poměrně velkém úseku. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 5. 2014, 19:09 (UTC)

V tom ručním odmazávání podle souvisejících změn je právě ta neefektivita, aktuální zdrojový textový soubor si totiž musí udržovat všichni, kteří chtějí mít přehled o nezaložených heslech, nebo si aktuální verzi pravidelně vyměňovat. Navíc související změny čerpají z posledních změn a ty mají jen omezenou kapacitu a dobu uchování, takže vícetýdenní nepřítomnosti na projektu už si ten textový soubor snadno nezaktualizujete.

Souhlasím s tím, že vytvoření seznamu Aeromixovou metodou je zdlouhavé, ale jestli je to plýtvání časem, si musí zhodnotit ten, kdo to dělá. Je to sice zdlouhavá, ale jednorázová činnost; jakmile je seznam vytvořen, stačí už jen průběžně kontrolovat shodu názvů založených hesel a hesel v seznamu (kvůli volbě rozlišovačů apod.), což lze opět strojově – jestli je v něm nově založené heslo obsaženo. --Milda (diskuse) 16. 5. 2014, 19:30 (UTC)

V současné době, kdy je založeno 3,29 % hesel (pokud odhadujeme obsah OSN na 180 000 hesel), je řešení aktualizace myslím zbytečné. V podstatě kam zabodnete prst, tam najdete nezaložené heslo. Ale ano, pokud to půjde vytvořit strojově, není ke škodě takový seznam zde mít. Jestliže se někdo chce pustit do ručního přepisování, nechť se tedy pustí (kéž se z toho nezblázní). Jen jsem chtěl upozornit na jinou možnost, resp. již existující jakousi evidenci. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 5. 2014, 19:42 (UTC)

Ještě vysvětlení, proč to dělám takto. Tím, že odmazávám hesla ručně z celého souboru mě to nutí jednotlivá založená hesla procházet. Provádím tím zároveň kontrolu každého založeného hesla. Zejména odkazy na Wikipedii, zda jsou i zpětně, občas se na to zapomene. Stejně tak se tu a tam zapomene vložit odkaz na heslo v autorovi. Také musím někdy opravit navigaci nebo strany, což vzniká kopírováním. Právě proto, že mne to nutí projíždět hesla jednotlivě, často necházím chyby nebo nedodělky, které by tam zůstaly velmi dlouho, ne-li navždy (nejsou to na první zběžný pohled patrné chyby). V případě, když bych kontroloval jen "zmodření" odkazu v seznamu hesel, by mne to nenutilo se soustředit na každé jenotlivé heslo zvlášť. Ale to je jen taková odbočka, ne argument. --Martin Kotačka (diskuse) 16. 5. 2014, 19:49 (UTC)

Kdyby ten seznam šlo vytvořit strojově, bylo by to samozřejmě lepší, začal jsem ručně hlavně proto, že si o tom nedělám iluze. Ten strojový by stejně bylo nutné ručně projít a otázka je, kolik by se tím nakonec vůbec uspořilo času. Hehe. --Aeromix (diskuse) 16. 5. 2014, 19:54 (UTC)

Usnadnění editace

Zkusil jsem přidat jedno heslo. Moje poznámky/náměty:

1. Proč není v šabloně Textinfo v parametru Zdroj obsah vkládán šablonou? Pak by stačilo vložit něco jako {{Otto|díl=8|str=946}} místo kopírování Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 946. Dostupné online.
2. I položku autor - neuveden (což je u hesel, které jsem zatím zpracoval do seznamu, zhruba ve 3/4 případů) by imho bylo lépe vkládat přes šablonu (např. {{neuveden}}), dala by se pak případně vytvořit kategorie hesel z Otty bez uvedení autora
3. Možná by stálo za to vytvořit speciální (asi substitující) šablonu, pomocí níž by se snadno a rychle vkládaly pouhé odkazy, kterých je v Ottovi obrovský počet, zatím mi vychází, že kolem 30 %! Nebo by se rovnou ty nejjednodušší odkazy jako např. Rozkročeň daly vložit robotem. Vzhledem k tomu, že jich bude nejméně několik desítek tisíc, by se tím uspořilo obrovské množství práce. --Aeromix (diskuse) 19. 5. 2014, 18:13 (UTC)

Obecně: to, co zde navrhujete, asi zatím nikomu nechybělo, respektive nepřišlo výhodnější oproti dosavadním postupům, které mají jednotliví editoři zažité. Pokud použiji jako příklad sebe (taky jsem v minulosti hesla z OSN zakládal), tak jsem obvykle zpracovával řadu po sobě jdoucích hesel z jednoho vybraného dílu, kdy jsem měl celou šablonu TextInfo předvyplněnou a jen jsem v ní (a v NavigacePaP) aktualizoval názvy hesel, autora, licenci a podle potřeby číslo stránky a číslo v URL. Víc práce než toto dalo značkování a korektura textu hesla. Pochopitelně nic vám nebrání takové šablony vytvořit a substovat je, podobně jako jsem (si) tady vytvořil Šablona:Citace Vrchlický PFND nebo na Wikislovníku wikt:Šablona:WP. Nyní konkrétně:

1. Je to konzistentní s většinou ostatních stránek, kde to bývá, při čerpání z (naskenovaného) knižního zdroje, takto vypisováno.
2. Otázka, zda by takové zjišťování k něčemu bylo potřeba, zatím to zjevně nikdo k ničemu praktickému nepotřeboval. Seznam hesel bez autora by měl jít zjistit už teď, protože tato hesla mají „licenci“ PD anon 70, zatímco hesla s uvedeným autorem mají PD old 70.
3. Šablona by vkládání odkazů trochu usnadnit mohla, ale třeba mně nepřijde {{subst:Název šablony|Název hesla}} příliš snadnější na zapsání než [[../Název hesla|Název hesla]] (zvlášť pokud si u delších názvů hesel vypomohu technikou copy&paste). --Milda (diskuse) 19. 5. 2014, 22:21 (UTC)

Ad 2: vyhledávání podle licencí může být ošemetné a v jisté počtu případů to nebude moci být takto děláno. Týká se to hesel, kdy je autorem části hesla někdo známý a autorem druhé části hesla neuvedený autor. V takovém případě se vkládá pouze jedna licence PD old 70. Tedy taková je praxe, předpokládám, že správná, neboť v jistém smyslu je snad, minimálně pro naše účely, PD old 70 nadřazená PD anon 70. --Martin Kotačka (diskuse) 20. 5. 2014, 06:19 (UTC)

Ad 2: Takovou případnou kategorii lze plnit i bez šablony.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 19. 5. 2014, 22:57 (UTC)

obsah jednotlivých stránek

Chvíli jsem si s tím hrál a skriptem vytvořil obsah (jednotlivých) stránek. K nahlédnutí zde nebo zde s linkama. Můžu sem vložit všechny díly, otázka je, na jakou stránku? Časem se pokusím o vytvoření toho seznamu, byť to asi bude mnohem složitější. --Aeromix (diskuse) 20. 5. 2014, 23:56 (UTC)

Jak ten skript pracuje? Odkud bere data? Je někde k nahlédnutí/stažení? Stránkování je zajímavé a jistě se využije, ale hodil by se i seznam hesel.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 21. 5. 2014, 21:43 (UTC)

Zdrojem je "Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM" z roku 1997. Když jsem to z PDF převedl do TXT, tak jsem si všiml, že obsahy lichých stránek obsahují jakýsi netisknutelný znak, tudíž se ty řádky daly snadno vygrepovat. Obdobně šly s určitou modifikací vygrepovat i sudé stránky. Následně jsem to spojil dohromady a zformátoval pro účely wiki. Bohužel to obsahuje velké množství OCR chyb, každá xtá stránka chybí, atd, takže to budu muset ručně projít a poopravovat (což je docela makačka...) --Aeromix (diskuse) 22. 5. 2014, 02:06 (UTC)

Forma odkazů na naskenovanou verzi

Chtěl bych se zeptat, zda nesjednotíme, jakým způsobem budeme odkazovat na naskenovanou verzi OSN. Někdo [třeba já :-) ] odkazuje na dvoustránkovou verzi, někdo na jednostránkovou.

Dvoustránková verze má podle mne následující výhody, srovnáno dle důležitosti:

• Někdy je lépe čitelná, srovnej např. čitelnost strany 674: [2] x [3].
• Když vkládám heslo po heslu, přičemž si pomáhám kopírováním, tak dvakrát méně často musím měnit odkaz.
• Jako čtenář mám prostě pocit, že čtu knihu.

Není to ale tak podstatné, takže pokud se nedomluvíme nebo pokud se tím nikomu nechce zabývat, může to zůstat jako dosud na každém dle osobní preference. Jan.Kamenicek (diskuse) 3. 8. 2014, 20:25 (UTC)

Souhlasím, že dvoustránka je lepší. Sám jsem na ni po čase přešel. --Martin Kotačka (diskuse) 4. 8. 2014, 04:09 (UTC)

Nevidím důvod používat přednostně dvoustránkový pohled, snad s výjimkou případu, kdy je heslo rozloženo právě do obou současně zobrazených stránek. Když máte pomalejší připojení k internetu nebo pomalejší počítač, tak je načítání dvoustrany oproti jedné straně o dost poznat na rychlosti. Janem Kameníčkem uvedené důvody nepovažuji za podstatné, první je problém zdroje, kdy některá strana je patrně naskenovaná v menším rozlišení; druhý důvod snad ani nemyslí vážně (když máte 10 krátkých hesel na sudé stránce a 10 na následující liché, tak vám dělá problém po 10 heslech o jedničku změnit číslo v URL? mně přišlo při zakládání hesel z OSN otravnější, protože obvykle častější, a taky jako občasná příčina chyb měnit PD-anon-70 na PD-old-70 a naopak); odkazy na zdroje skenů zde uvádíme kvůli ověřitelnosti, kde je úplně jedno, jestli je někdo zvyklý mít otevřenou jednu, dvě, tři nebo třeba šest stánek zároveň; navíc ne každý má plochu přes dva monitory, aby se tam vedle sebe vlezlo okno s textem na Wikizdrojích a okno se dvěma naskenovanými stránkami (kdybyste pracoval se skeny na Krameriovi, tak vám přijde jednostránkové zobrazení zcela běžné). --Milda (diskuse) 4. 8. 2014, 05:55 (UTC)

Ten druhý argument jsem myslel zcela vážně, protože opomenutí změnit stránku jsou alespoň u mne častým zdrojem chyb, a fakt, že chyby PD-anon x PD-old jsou ještě častější, na tom mnoho nemění.

Z Mildova příspěvku jsem si vzal jeden relevantní argument, a sice rychlost načítání stránky. Mám poměrně starý a ne moc výkonný počítač, tak jsem to vyzkoušel, a ten rozdíl mi přišel nepatrný. Vyzkoušel jsem to tedy na mobilu, a i zde bylo načítání téměř stejně rychlé, dvoustránka nepatrně pomalejší, ovšem jsem ve městě s dobrým signálem, možná, že se špatným signálem by to bylo markantnější. Na druhou stranu technika jde kupředu, a problémy s rychlostí, které část lidí má dnes, postupem mizí, a přece to pak nebudeme zase znovu předělávat.

Přivedlo mne to však na jinou věc, a sice, že na mobilu se 1 stránka zobrazuje čitelněji, než dvoustrana. Zatímco na počítačovém monitoru dvoustrana dobře využije celou jeho plochu, tak display mobilu je nejen menší, ale má i jiný poměr stran, takže 1-strana se zobrazí lépe. Je však otázka, čemu dát přednost, myslím, že na mobilu si to mnoho lidí neotvírá.

Pokud však převládne názor, že lepší je 1strana, nebudu se změně bránit zuby nehty. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 8. 2014, 09:41 (UTC)

1 strana, pro netbook s mobilním připojením pohodlnější. --Lenka64 (diskuse) 4. 8. 2014, 10:04 (UTC)

Desetinné čárky

Všiml jsem si, že Milda mění v heslech OSN desetinný znak zapsaný pro nedostatek lepšího znaku ^· (např. 1^·5) za současné desetinné čárky. Částečně chápu důvod: užitý znak není skutečnou desetinnou čárkou, což může dělat problém např. botům. Bohužel ale nahrazením za současnou desetinnou čárku přijde místo bota o velmi podstatnou informaci čtenář, a to o informaci o tehdejším způsob zápisu desetinného čísla.

Kdyby se teoreticky měly tyto znaky nahradit (s čímž velmi silně nesouhlasím), musely by se kompletně přepsat veškerá čísla. Čárky se totiž někdy užívaly pro oddělení miliónů (a tečky tisíců), a nedávalo by smysl kdyby čárka byla v jednom hesle použita takto a v jiném jako desetinná. Pokud bychom takto přepsali všechna čísla (tzn. miliónové čárky a tisícové tečky nahradili tvrdými mezerami), opět ztrácíme kus informace o historických zápisech čísel.

Dalším důvodem je znepřehlednění případných výčtů čísel, kdy se střídá čárka ve smyslu interpunkce s desetinnou. Teď se mi to nedaří najít, ale vím, že jsem takové seznamy už psal: řadu desetinných čísel za sebou, něco jako 2,15, 1,17, 2,11, 5,15, 7,16, 1,12, 1,17. Dnes, kdy užíváme desetinné čárky, bychom to při psaní textu měli na paměti a informaci podali tak, abychom se takovému zmatečnému výčtu vyhnuli, ale když se psal desetinný znak nahoře, tak ta potřeba nebyla.

Premýšlím, jestli by bylo možné nějaké kompromisní řešení, třeba místo ^· nějaká šablona {{DesZnak}}, která by botům dávala najevo, že je to desetinné číslo, a vizuálně by zobrazovala desetinný znak nahoře. Pokud by to nešlo, a měl bych si vybrat mezi vizuální ztrátou informace pro čtenáře a ztrátou informace pro boty, vybral bych to druhé. Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 1. 2015, 10:35 (UTC)

Informaci o autentickém zápisu zájemce snadno získá nahlédnutím do skenů na archive.org odkazovaných z každého hesla. Wikizdroje přinášejí texty, které je možné číst očima i čtečkou, na monitoru i na mobilu, v textu vyhledávat nebo ho (díky svobodné licenci) zkopírovat a použít v jiném dokumentu. Nesnaží se o co nejvěrnější napodobení knižní sazby, protože to ve wikikódu a HTML výstupu ani nejde. Mně zápis s jakousi malou tečkou nahoře nepřipadá čitelnější a po delší pauze od posledního editování Ottova slovníku jsem musel přemýšlet, co se tím vůbec myslí, než mi došlo, že je to desetinný oddělovač. Má-li něco funkci desetinné čárky (holt Angličani apod. to mají s desetinnou tečkou o něco jednodušší, i když i tam byste zase mohl rozporovat čárku jako oddělovač řádů), tak je logické, že by pro ni měl být použit odpovídající znak. Co jsem se díval, tak nejsem jediný, kdo takto postupuje, viz např. hesla vkládaná kolegou Hadonosem. --Milda (diskuse) 17. 1. 2015, 13:40 (UTC)

Kolega Hadonoš tuším nechává desetinnou čárku, protože je nechává v takovém formátu, jak je to v elektronické verzi, ze které vychází. Není to podle mne šťastné, protože výsledkem může být např. tvar 9,158.253,10, což není dobře, protože takto by to nikdy nikdo nenapsal ani tehdy ani teď. Nebo se může stát, že v hesle může být číslo např. 1,123.456 a kousek vedle 1,123 (první je ve starém formátu s čárkou a tečkou jako oddělovači a druhé v novém formátu s desetinnou čárkou), což je dost zmatečné. Museli bychom tehdejší způsob opustit úplně, tj. nejen nevracet místo čárky desetinný znak nahoře, ale také nahrazovat čárky a tečky tvrdými mezerami.

Nahlédnutí do skenu je fajn, ale nikdo nezaručí, jak dlouho ty skeny budou k dispozici (a nepředpokládám, že pokud by přestaly být přístupné, tak to budeme tady vracet). Ojediněle se i nyní stane, že vkládám heslo ze stránky, která mezi skeny není. Většina lidí také náš text podle těch skenů nekontroluje, neb je nenapadne, že by tam něco mělo být jinak. (Taky to neřeší situaci, kdy chci vložit text mimo Ottův slovník, který vůbec sken na netu nemá.)

Texty si příležitostně prohlížím i na jiných zařízeních než PC, např. mobilu či tabletu, a tato zařízení nemají se zobrazením dotyčného znaku problém.

Nevidím ani problém v tom, proč by někdo nemohl text zkopírovat. Právě jsem si zkusil kus textu s dotyčným znakem zkopírovat do Wordu, a nebyl v tom problém. Pokud by to někomu problém dělalo, tak bude muset určitě takových problémů řešit mnohem více (jiná <sup> či <sub>, nejrůznější šablony atd atd.)

Opravdu by to nešlo vyřešit nějakou šablonou? Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 1. 2015, 16:06 (UTC)

"::Nahlédnutí do skenu je fajn, ale nikdo nezaručí, jak dlouho ty skeny budou k dispozici (a nepředpokládám, že pokud by přestaly být přístupné, tak to budeme tady vracet). Ojediněle se i nyní stane, že vkládám heslo ze stránky, která mezi skeny není. Většina lidí také náš text podle těch skenů nekontroluje, neb je nenapadne, že by tam něco mělo být jinak. (Taky to neřeší situaci, kdy chci vložit text mimo Ottův slovník, který vůbec sken na netu nemá.)"... omg... skeny děl mají vyspělejší wikizdroje často přímo na projektu (viz de) a k lenosti nekontroly originálu se radši nevyjadřuji...--Lenka64 (diskuse) 17. 1. 2015, 16:27 (UTC)

Já už se k obdobné záležitosti jednou vyjadřoval, ale zopakuji odtamtud klíčovou větu, která je platná i zde: " Wikizdroje jsou primárně pro uchování (vlastních textových) dat, nikoliv jejich vzhledu - k tomu jsou jiné projekty, kde se uchovávají scany či fotografie předloh." Aneb důležitá je zde sémantika textu, nikoliv jeho vizuální podoba. Pakliže tu sémantiku poškodíme, je celá práce s vystavováním textu OSN v podstatě k ničemu, neb nebude prakticky o moc použitelnější, než obrazová předloha.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 17. 1. 2015, 16:44 (UTC)