Nápověda:Převod textů z Ottova slovníku naučného

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vítáme všechny zájemce o vkládání volných článků z Ottova slovníku naučného na tento server. Najdete tu pokyny, jejichž dodržováním zajistíme našim čtenářům snadnou orientaci v textu i ověřitelnost informací, a nám aktivním účastníkům ušetříme čas.

Základní informace pro nové kolegy[editovat]

  • Nacházíme se na stránkách Wikizdroje, sesterském projektu Wikipedie. Jeho smyslem je, shromažďovat v doslovné podobě texty historických literárních, vědeckých, úředních a jiných prací, pokud jsou volné podle autorského zákona. Znamená to, že:
    • Přijímáme pouze texty autorů zemřelých před více než 70 lety (tj. letos s datem úmrtí nejpozději 31.12.1948), texty anonymní vydané před více než 70 lety (pokud se autor v následujících 70 letech nepřihlásil) a díla úřední (ta se nás zde netýkají). Existují některé výjimky, ale obecně platí, že zadávat podepsané texty, u nichž není doloženo, že autor zemřel před více než 70 lety, je porušením zákona a proto přísně zakázáno.
    • Texty je nutné vkládat v doslovné podobě, a to i tehdy, když obsahují nesprávné nebo zastaralé informace. Formátování by se mělo co nejvíc podobat originálu. Obecná pravidla viz Nápověda:Vzhled a styl.
    • Podobně jako na Wikipedii, i zde je důležitá ověřitelnost. Každou stránku je nutné opatřit zdrojem.

Jak na to[editovat]

  1. Otevřete si v samostatných záložkách nebo oknech tyto dvě stránky: seznam dílů a seznam zkratek autorů.
  2. Vyberte si, ze kterého dílu chcete vložit text. Dva užitečné formáty jsou Read online (nutný minimálně pro kontrolu na konci) a Full text (vhodný pro kopírování, ale občas chybí nebo obsahuje velké množství chyb).
  3. Když jste si vybrali článek, ověřte, zda je volný. Pokud na konci nemá autorskou zkratku (je anonymní), lze předpokládat, že je volný, a můžete pokračovat. Jestliže je podepsaný, vyhledejte zkratku na seznamu autorských zkratek. Zkopírovat text pak smíte jen v případě, že autor zemřel před 31.12.1948, tj. příslušný řádek je zelený. V opačném případě postup končí – příslušné heslo nelze (zatím) umístit na Wikizdroje a budete si muset vybrat jiné.
  4. Otevřete existující, vhodně zformátovanou stránku na Wikizdrojích (např. Ottův slovník naučný/Filosof) v režimu editace a zkopírujte z ní dvě šablony nahoře: NavigacePaP a Textinfo.
  5. Do okna pro hledání zapište plný název stránky, kterou budete zakládat:
    1. Ve většině případů je to „Ottův slovník naučný/“ , následovaný tučně psaným nadpisem hesla v původním textu (např. Ottův slovník naučný/Otto).
    2. Jestliže slovník obsahuje dvě hesla po sobě se stejným titulem (např. Lichtenberg jako zeměpisný název nebo příjmení), použijte na jednom z nich vhodný rozlišovač (např. rozšiřte titul o křestní jméno nebo doplňte krátký popis v závorce).
    3. Jedno heslo patří na jednu stránku. Nerozdělujte jej, i když je popis dlouhý nebo obsahuje číslované body s různými významy (např. Lichtenwald).
  6. Vložte zkopírované šablony z existující stránky (viz výše) a upravte je podle potřeby (název článku, předchozí/následující, díl a strana původního zdroje, odkaz na zdroj a Wikipedii). Platí, že v řádku:
    1. „AUTOR=“ zapisujeme jméno autora ve formátu [[Autor:Jméno Příjmení|Jméno Příjmení]]. Je vhodné jej nejdříve vyhledat na http://aut.nkp.cz a zadat celé jméno ve stejné formě jako používá autoritní databáze Národní knihovny (tj. včetně případného prostředního jména). Pokud už má autor stránku na Wikipedii (zjistíte na aut.nkp.cz) nebo na Wikizdrojích, zadáváme ve stejném tvaru. U anonymních článků zapíšeme neuveden (bez jakéhokoliv formátování a odkazů) nebo redakce (pro články podepsané „redak.“).
    2. „LICENCE=“ je PD old 70, pokud je autor uveden; PD anon 70, pokud je článek anonymní.
    3. „WIKIPEDIA=“ nechat u hesel Ottova slovníku naučného nevyplněno
    4. „WIKIPEDIA-HESLO=“ zde se uvede odkaz na to samé heslo na Wikipedii (v hranatých závorkách), tedy „Kladivo“ pro „Kladivo“ atp.
    5. „WIKIPEDIA-DALŠÍ=“ v případě, že heslu odpovídá více článků na Wikipedii, vypište je zde (příklad: Ottův slovník naučný/Darwin)
    6. „IMAGE=“ uvede se název souboru obrázku, který musí být nejdříve uložen na Commons. Pokud je v hesle obrázků víc, další se odkazují přímo do textu. Příklad: Bologna.
    7. „POPISEK-IMAGE=“ uvede se popisek obrázku v infoboxu tak, jak je uveden v originále
  7. Formátování textu, tj. použití tučného či prostrkaného písma a kurzívy, musí být shodné s původním zdrojem. Používejte šablony:
    1. {{Forma|proza}} (na začátku textu) a {{Konec formy}} (na konci) způsobí, že každý odstavec bude na prvním řádku odsazen a odstavce budou zarovnány do bloku. Příklad: Lichtenstein.
    2. Prostrkaného písma dosáhneme pomocí šablony {{Prostrkaně}}, viz příklad použití: {{Prostrkaně|Prostrkaného písma}}. Prostrkaný může být i odkaz (viz následující bod).
    3. Vnitřní odkazy na podobná hesla na Ottově slovníku se uvádějí vždy, pokud je daný výraz v textu uvozen slovem „viz“, „v. t.“ nebo „srov.“, příklad: Lichuceves. Syntaxe je [[../Další článek|zobrazený text]], ve spojení se šablonou "Prostrkaně" pak {{Prostrkaně|[[../Další článek|zobrazený text]]}}. Název odkazovaného článku musí být vždy s velkým počátečním písmenem (s výjimkou šlechticů, tedy např. von X, z X, de X). Nezapomeňte odkazovaný článek zkontrolovat, stává se, že je ve skutečnosti psán jinak, příklad: Civile ius.
    4. Jako odkaz se vkládá i autorská zkratka na konci. Příklad: ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]''.
    5. Heslo také zařaďte do příslušné kategorie. Pokud není vytvořena specifická kategorie pro daný díl nebo obor, zařaďte heslo do Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném.
  8. Pokud se heslo v Ottově slovníku váže na článek v české Wikipedii, odkažte na něj odtamtud. Vložte v dolní části článku na Wikipedii šablonu Otto (syntax: {{Otto|Název hesla|zobrazený text}}, oba parametry jsou volitelné), viz např. Lichnice.
  9. Pokud ještě neexistuje autorská stránka, založte ji. Nejlépe je, zkopírovat existující, např. Autor:Jan Ladislav Sýkora, a pak měnit jednotlivé parametry:
    1. Image = portrét autora, pokud existuje a je nahraný na Commons (pokud ještě ne, můžete jej zkusit najít na projektu Fotografování)
    2. Datum a místo narození a úmrtí – nejlépe převzít z http://aut.nkp.cz . Pokud jej tam nenajdete nebo není jméno jednoznačné, použijte zdroj ze seznamu autorských zkratek
    3. Popis – stručná charakteristika autora, nejlépe podle http://aut.nkp.cz (např. český matematik, český pedagog apod.).
    4. BiografieWiki – název článku na Wikipedii o tomto autorovi. Pokud zatím není, nechte prázdné.
    5. SeznamNK – kód autoritního záznamu v Národní knihovně, který opět zjistíte na http://aut.nkp.cz (zpravidla začíná na jk…).
    6. Pod šablonu AutorInfo napíšete jednou až dvěma větami větami základní charakteristiku autora, zpravidla opět podle autoritního záznamu. Šablonu {{Více}}, která směřuje na článek na Wikipedii, uvádějte jen když tento existuje (viz BiografieWiki výše).
    7. V sekci Dílo uveďte autorskou zkratku v Ottově slovníku a seznam již zpracovaných hesel. Nejlépe je, zkopírovat existujícího autora a měnit podle potřeby.
    8. Autora vždy zařaďte do kategorií „Čeští autoři“ (pokud to byl Čech) nebo některé z podkategorií, plus kategorie „Spolupracovníci Ottova slovníku naučného“.

To je vše. Ottův slovník měl celkem asi 140 tisíc hesel (některá z nich mají více položek), z nich je zatím zpracováno zhruba 13 % (bez doplňků). Vaše pomoc je vítaná. Neváhejte a pusťte se do toho!

Související informace[editovat]