Ottův slovník naučný/Rok

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Rok
Autor: Václav Rosický, Jan Ladislav Sýkora, Gustav Gruss, redakce
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. S. 912–913. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Rok

Rok (lat. annus) všeobecně je doba, za kterou oběžnice vykoná jeden oběh okolo slunce. Takový r. planetární udává se buď počtem středních dní slunečních anebo počtem rotací (dní) příslušné planety. Obyčejně míní se r-em r. sluneční (tropický). Podle východiště oběhu rozeznáváme r. trojí:

1. Hvězdní (siderický) r., t. j. pravá doba oběhu, po níž slunce se vrátí k téže stálici v ekliptice, od níž vyšlo. R. hvězdní trvá okrouhle 365d 6h 9m 10s středního času.

2. Tropický r. (sluneční) je doba, za kterou slunce od bodu jarního vrátí se k témuž bodu. Poněvadž tento bod couvá, t. j. slunci vstříc se pohybuje (viz Praecesse), slunce nemusí vykonati celý oběh, aby se k němu vrátilo, proto je r. tropický kratší, trvá nyní 365d 5h 48m 45,8s. Poněvadž praecesse pomalu přibývá, ubývá délky r-u tropického, a to za 1000 let asi o 6 vteřin. R. 1800 délka r-u tropického byla 365d 5h 48m 46,4s. Za Hipparcha (125 př. Kr.) byl r. tropický asi o 12s delší než nyní. Také nutace (v. t.) působí malé změny v délce r-u tropického. Nutací zvětšuje se časem praecesse, časem se zmenšuje; změny ty dosahují až ⅓ praecesse a opakují se za období 19 let. Nehledíme-li k těmto změnám, máme střední r. tropický. Tropický sluje proto, že staří hvězdáři určovali jeho délku podle vstupu slunce do obratníku raka (tropicus cancri), při čemž slunce dosahuje v poledne největší výšky. Sluneční r. má 4 časy neboli doby roční, totiž: jaro, léto, podzim, zimu, o nichž viz jednotlivé články.

3. Anomalistický r. je doba, ve které země na své dráze kolem slunce vrátí se od přísluní zase k přísluní; po té době je totiž anomalie (v. t. 1) země zase stejná, jako před tím. Kdyby bod přísluní se neměnil, r. anomalistický rovnal by se r-u hvězdnímu. Poněvadž však přísluní postupuje tím směrem, jako země na své dráze, je r. anomalistický delší než hvězdní. Postup přísluní není rovnoměrný, proto není délka r-u anomalistického stejná. Průměrně r. anomalistický trvá 365d 6h 13m 49s. VRý.

R. církevní jest souhrn všech svátků, jež pořádkem od církve ustanoveným v roce se slaví. Připomíná a představuje život a vykupitelskou činnost Kristovu, kterak byla připravována, rozvíjena a uskutečňována a kterak stále se v církvi uskutečňuje. Účelem jeho jest slaviti nesmírnou lásku boží a přivlastniti věřícím ovoce vykupitelského díla Kristova. Círk. r. počíná se v církvi řím.-kat. a protest. první nedělí adventní a vzhledem ke třem hlavním událostem v životě Kristově dělí se na tři části: dobu vánoční, v níž připomíná se Kristovo narození a úřad učitelský, dobu velikonoční, v niž představuje se Kristovo utrpení, vzkříšení a úřad kněžský, dobu svatodušní, v níž oslavuje se seslání Ducha sv. a úřad Kristův královský. Hlavní události ty slaví se třemi hlavními svátky, jež slovou Božími hody. Každý pak svátek ten má dobu přípravnou či předhodí a následnou či pohodí. Nejbližší dobou přípravnou svátků větších jest svatvečer či vigilie; bezprostřední pak dobou následnou jest oktáv. Středem celého círk. r-u jest Boží hod velikonoční. Proto podle něho řídí se všecky ostatní pohyblivé svátky. Připadá na první neděli po prvním úplňku jarním. Srv. Chronologie, str. 411—412. Sa.

R. imaginární (annus fictus) počíná se ve chvíli, kdy střední délka slunce zvětšená o konstantní díl aberrace rovná se 280 stupňům (počítáme-li od příslušného středního rovnodenní). Podle Bessela čítá se v tuto chvíli leden 0,0 (identické s 31,0 prosincem roku předcházejícího). Při převádění ze středního aequinoctia začátku roku na aequinoctium zdánlivé uvádějí se v astr. ročnících příslušná redukční data, jež vztahují se na r. imag. a jejichž argument tvoří dni r-u imag. Poněvadž slunce k úplnému oběhu potřebuje 365 dní a část dne, nebude opětný začátek r-u toho, splýval-li před tím pro určitý meridián se začátkem r-u obyčejného, splývati opět po roce. Tabulky redukční platí však přímo pro meridián, pro který obyčejný r. začíná zároveň s r-em imaginárním, platí tedy každý r. pro jiný meridián přímo. Při užívání tabulek pro meridián, jehož délka od Paříže jest d (na západ kladně), ustanoví se nejprve délka meridiánu k (na východ kladně) vzhledem k Paříži, pro který s r-em obyčejným počíná se též r. imag., výraz k + d jest pak hledaný čas meridiánu, vyjádřený dny r-u imaginárního. Gs.

R. měsíční je doba 12 měsíců synodických, tedy 29,53059d × 12 = 354,36708 dni = 354d 8h 48m 35,7s; je tedy asi o 11 dní kratší než r. tropický.

R. meteorologický počíná se 1. pros. a končí se 30. list.

R. normální v církevním právě: 1. r. 1624. Práva a majetek v tomto roce měly zůstati navždy každé straně církevní. — 2. Viz Annus normalis.

R. občanský n. kalendářový (lat. annus civilis) je r. s určitým dnem počátečným (1. leden) a konečným (31. prosinec), dělený v určitý počet měsíců se stálým počtem 24hodiných půlnocí se počínajících dnů (mensis a dies civilis). Oproti r-u, měsíci a dnu občanskému stojí jednak r., měsíc a den přirozený (annus, mensis, dies naturalis), jednak r. početní n. pohyblivý (annus legalis). R. a měsíc přirozený řídí se oběhem slunce a měsíce, den přirozený počítán od hodiny 6. ranní do 6. večerní. R. legální znamená nyní dobu 365 dnů, měsíc 30 dnů, den 24 hodin, kteréžto lhůty počíti mohou kdykoliv, v kterýkoli den (computatio civilis) nebo v kterýkoli časový moment (computatio naturalis). Srv. Chronologie, str. 411. red.

R. platónský neb veliký jest období asi 26.000 let, za které pól světový vykoná oběh kolem pólu ekliptiky (v. Praecesse). VRý.

R. přestupný viz Bisextum a Kalendář, str. 777 a 778.

R. saekulární je každý r. dělitelný stem.

R. svatý viz Milostivé léto.