Ottův slovník naučný/Jaro

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Jaro
Autor: Václav Rosický
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 87. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jaro

Jaro ve smyslu hvězdářském jest na severní polokouli doba roční od vstoupení slunce do rovníku nebeského v bodu jarním (kdy nastane jarní rovnodennost) až do nejvyšší polohy slunce nad rovníkem, t. j. až do letního slunovratu. Slunce probíhá za dobu jarní znamení: Skopce, Býka a Blížence. Vstup středu slunce do bodu jarního (do znamení Skopce) nastává nyní 20. března, vstup slunce do znamení Raka (začátek léta) 21. června. Pro nestejnoměrný (zdánlivý) pohyb slunce a couvání bodu jarního nepřipadá počátek jara vždy na touž hodinu, proto se udává přesněji v kalendářích (na př. r. 1897 9 h. 30 m. ráno). Z téže příčiny není j. vždy stejně dlouhé, průměrně trvá 92 dní 21 hodin. S jarem na severní polokouli současně trvá podzim na jižní. — J. fysikální souvisí jen všeobecně s jarem hvězdářským; závisíť na zeměpisné šířce a na poloze místa, jež povětrnost ovládají. — J. meteorologické trvá též 3 měsíce, ale začíná se prvním březnem. VRý.