Ottův slovník naučný/Res

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Res
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 580–581. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Res, lat., předmět, věc, hl. ve smyslu právním.

R. accessoria, věc, jež k jiné věci přibyla. Viz Akcesse a Immobilie.

R. corporalis, věc hmotná, tělesná, r. incorporalis, věc nehmotná, právo.

R. dubia, věc pochybná, sporná.

R. ecclesiasticae, majetek církevní. Viz Jmění (církevní), str. 573a.

R. immobilis, věc nemovitá, nemovitost (viz Immobilie); r. mobilis, věc movitá, movitost.

R. in commercio, věci, jež jsou předmětem právního obchodu (viz Commercium); naproti tomu r. extra commercium, věci, jež z obchodu toho jsou vyloučeny.

R. integra, nezměněný stav věci; na př. uzavře se smlouva, avšak od žádného z kontrahentů není dosud splněna. V případě takovém může smlouva re integra býti zrušena, aniž která strana jest povinna něco vrátiti neb nahraditi.

R. judicata [-káta], věc rozsouzená, spor rozsouzený. Okolnost, že jistá sporná záležitost byla pravoplatným rozsudkem (rozsudkem nabyvším formálně právní moci) rozhodnuta, jest důvodem, z něhož napříště spor o ni mezi stranami jest vyloučen. Viz Exceptio, str. 938a.

R. litigiosa, věc sporná.

R. mancipii, v římském právu věci, jež byly předmětem mancipace (v. t.).

R. nullius, věc ničí, t. j. nemající pána. Viz Okkupace.

R. pertinentes čili pertinence, viz Příslušenství.

R. principales, věci hlavní. Viz Akcesse.

R. publica (lat.), původně tolik jako stát vůbec, později jako republika (v. t).

R. publicae, v řím. právu věci náležející státu, v širším smysle věci sloužící obecnému užívání občanů, jako veřejné cesty, náměstí a budovy, nebo věnované veřejné službě, jako hradby a brány městské.

R. sacrae [-kré], věci posvátné. Viz Jmění (církevní), str. 572b.