Nová pražská kuchařka/Pečená srnčí kýta

Nová pražská kuchařka
Jelení hřbet	Pečená srnčí kýta	Jelení aneb kančí hřbet s rybízovou aneb višňovou omáčkou

Údaje o textu
Titulek:	Pečená srnčí kýta
Autor:	Gabriela Triwaldová (jako Gabriela Trivaldová)
Zdroj:	TRIVALDOVÁ, Gabriela, Nová pražská kuchařka Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Nová pražská kuchařka. Alois Hynek, 1877. s. 99-100
Licence:	PD old 70

Je-li kýta z mladé srnky, ořezají se i oberou se z ní všecky kůžičky, prostrká se hodně slaninou, nasolí a položí se na pekáč, do něhož dáno bylo trochu koření, něco jalovcového zrní, drobet cibule, bobkového listí a thymiánu se slaninovými lístky, podleje se vodou i octem, peče se zvolna a polévá se často šťávou. Když kýta změkla, naleje se na ní dobré smetany a polévá se šťávou aby se stala z toho silná hnědá omáčka; může se podati také bez omáčky. — Je-li kýta ze staré srnky, naloží se dříve s jalovcem a solí, obtíží se kamením, avšak obrací se každodenně; v zimě v tom může tak kýta ležeti 10—14 dní. Pak vyndá i zprostí se všeho zrní a nechá se 1—2 dni v kyselém odvaru (viz č. 233.) - Konečně se vaří v tomtéž moku tak dlouho, až změkne a upraví se jako mladá. Podá-li se k jídlu, musí se ovinouti vyvstávající hnát zkadeřeným papírem.