Přeskočit na obsah

Diskuse s uživatelem:Reaperman/Úvahy/Kategorizace

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Poslední komentář: před 6 měsíci od uživatele Reaperman v tématu „Kategorizace

Kategorizace

[editovat]

Zajímavá úvaha. Jen bych ještě připomenul místní specifikum vzniklé částečně historicky - nezatříděné jednotlivé básně, články, povídky, dopisy. Takové, kde není zřejmý původní zdroj, básně, které vyšly v novodobých novinách nebo jednotlivosti z periodik. Co jsem pochopil ze zkoumání historických diskusí i třídění stránek, např. mnohé almanachy sem byly vkládány bez zatřídění, nebo naopak řazené dle hypotetických sbírek - toto jsem v minulých letech z velké části popřesouval.

Takže části almanachů a periodik by šlo též kategorizovat jako jednotlivé básně či prózu. Každé takové dílo by pak mělo (užitečné) kategorie:

  • Podle autora (fakticky už je)
  • Podle formy (poezie, próza, naučná, právní předpis) (to, co navrhuješ)
  • Podle almanachu/periodika případně encyklopedie (dle kořenové stránky nebo ručně, částečně již je nebo jde).
  • podle roku vydání (u části lze již teď automaticky)

Například Matička Práce už má kategorie dle autora, roku a periodika. Pro osmadvacet krejcarů! má periodikum a rok. JAn Dudík (diskuse) 4. 5. 2024, 20:01 (UTC)Odpovědět

@JAn Dudík: Ano, historicky tu takové věci jsou. Osobně jsem ale došel k řekněme puristickému názoru, že všechny texty by měly být zatříděné přesně podle toho, jak vyšly — příspěvky v almanachu pod daný almanach, články v tisku pod daným periodikem nebo výborem atd. — a tam, kde zdroj není jasný (typicky převzetí z internetu) nahradit takový text ověřeným zdrojem (ideálně se skenem). A hypotetické sbírky mě osobně akorát matou.
Pro samotnou tuto úvahu je ale název stránky vcelku podružný a na kategorizaci prakticky nemá vliv. Podstatou sdělení je myšlenkový postup, kdy rozdělíme kategorizaci tak, abychom na jedné straně měli ekvivalent fyzické knihovny (určitým způsobem poskládané knihy, časopisy, listiny), což fakticky nyní neexistuje, a na druhé straně to, co do určité míry dělá současná kategorizace, a co odpovídá tvorbě knihovního katalogu, tedy třídění jednotlivých textů (povídek, článků, hesel, ...) podle různých hledisek, a těch může být samozřejmě mnohem více než zmiňuješ.
Ono se na první pohled může zdát, že je to akademický nesmysl, ale mně to vychází jako technicky nejjednodušší řešení problému, že v současnosti skutečně takřka není možné najít knihu bez toho, aby měl člověk poměrně jasnou představu, co chce.
No a aby to fungovalo, tak je zapotřebí, aby to bylo opravdu jednoduché, aby to zvládl takřka každý (ono rozlišení románu a novely opravu není vždy triviální a jednoznačné, nemluvě o desítkách básnických žánrů; a ani toho autora či rok vydání nemáme vždycky), a zároveň přijmout, že taková kategorizace nemůže vznikat úplně živelně.
Vedlejším produktem může být, že si s něčím takovým uděláme mnohem lepší představu o velikosti Wikizdrojů. V době psaní tohoto příspěvku tu máme necelých 60 tisíc obsahových stránek. Co ale znamená tohle číslo? V porovnání s místní knihovnou je to dost nebo málo? — Na rovinu? To prakticky nejsme schopni posoudit, není žádný jednoduchý způsob jak to udělat. --Reaperman (diskuse) 13. 5. 2024, 21:30 (UTC)Odpovědět