Diskuse k Wikizdrojům:Wikiprojekt Bibliografický popis/Druhy dokumentů

Druhy dokumentů podle CASLINu

Ta typologie na mě nepůsobí jednoduše, spíš zmateně. Obsahuje v jednom seznamu skupiny definované podle různých, nesouvisejících kriterií (medium, technika provedení, substrát, velikost, přístupnost, téma), k tomu několik značně neurčitých či zcela obecných skupin (grafika? objekt? multimedium?). Nevím, jaké zkušenosti s tím mají uživatelé CASLINu, možná to k něčemu použitelné bude, v kombinaci s podrobným komentářem, co je kterým označením myšleno.

Na Wikizdrojích pracujeme především s naskenovanými dokumenty (=počítačový soubor?), které představují knihu, periodikum, popř. jejich části či soubory (=tištěný text?), někdy podle potřeby doplněné ilustracemi, tabulkami, grafy, diagramy (grafika?), mapami (kartografický dokument?), notovým zápisem (hudebnina?). Ojediněle tu tuším máme i nějaké naskenované rukopisy.

V menší míře zde umisťujeme texty, které byly publikovány v elektronické podobě (e-knihy, články z blogů apod.), popř. texty, které sice vyšly i tiskem, ale zde jsou převzaty z elektronického/webového vydání (citanka.cz apod.). Do které kategorie CASLINu by spadaly? Tady už mohu jen hádat...

Dále tu máme texty, zpracované přímo podle tištěné předlohy, těch ale asi bude menšina. K nim by se asi daly přiřadit i knihy, které si z tištěné předlohy naskenoval redaktor pro účely OCR a zpracování na Wikizdrojích.

A nezapomeňme na překlady, tedy odvozená díla, která jsou vytvářena přímo pro Wikizdroje bez předchozí publikace jinde. Pro originály, z nichž jsou tyto překlady odvozeny, pak může platit cokoli z výše uvedeného.

Okrajovou záležitostí jsou jiné, netextové dokumenty (šachové úlohy, hádanky, hudební skladby; myslitelné jsou i různé statistiky, rejstříky, seznamy apod. o kterých zatím nevím, ale mohou se v budoucnu objevit).

Pro účely Wikizdrojů nevidím v typologii podle CASLINu žádný přínos, ani pro řešení zatím vyjmenovanýchpožadavků, ani s ohledem na uvažované cíle.

Doplňuji rešerši o typologii medií použitou v LibraryThing, která mi připadá přece jen trochu logičtější a uchopitelnější; nicméně ani zde nevidím přínos pro Wikizdroje jako zásadní. Wikizdroje se zaměřují na zpřístupnění díla, takže informace o předloze, potažmo médiu, na kterém byla publikována, je sice zajímavá a asi i užitečná, ale ne klíčová. Shlomo (diskuse) 30. 8. 2024, 08:18 (UTC)

Pokud se podívám na typologii LibraryThing, jak jste ji dodal, tak bych to asi popsal jako třídění podle fyzického nosiče. Fyzický popis je jen jednou z několika složek bibliografického popisu a souhlasím, že zrovna fyzický popis nemá pro Wikizdroje žádný zásadní význam. Naproti tomu pokud bych jedním termínem měl popsat uvedenou typologii pro Caslin, tak bych asi řekl, že je to něco jako podle způsobu vyjádření (s nějakými uzpůsobeními, která vycházejí z knihovnické praxe).

Ostatně, pokud u strukury LibraryThing odebereme tu vrstvu s fyzickými nosiči, dostaneme něco docela podobného:

Caslin	LibraryThing
tištěný text	papírová kniha (kalendář)
rukopis	—
hudebnina	tištěná hudba
zvukový záznam	zvuková nahrávka audiokniha
videozáznam film	videozáznam
grafika	plakát
kartografický dokument	mapa
počítačový soubor	software
mikrodokument	mikrotext (mikrofilm)
objekt	—
slepecké písmo	—
multimedium	multimedium
—	e-kniha
—	nezjištěno

Trochu více k tomu, k čemu má být typologie užitečná, níže. Prakticky se jedná spíše o technickou otázku, kterou čtenář ve výsledku ani nemusí explicitně vidět. --Reaperman (diskuse) 30. 8. 2024, 19:05 (UTC)

Přizpůsobení výstupu

Systém musí rozlišovat různé druhy dokumentů a přizpůsobovat jim svůj výstup.

@Reaperman: Tomu moc nerozumím. Co je myšleno tím výstupem? Bibliografický popis dokumentu? Jeho vzhled, obsah, umístění? Nebo formátování a stylování dokumentu samotného?--Shlomo (diskuse) 30. 8. 2024, 08:58 (UTC)

@Shlomo: Vzhledem k tomu, jak se wikiprojekt nazývá, tak ano – bibliografický popis, nebo chcete-li metadata o původním dokumentu. Popis pro každý druh dokumentu se bude nějakým způsobem lišit. Pokud vezmu nějaký extrémní příklad – aby systém při popisu filmového záznamu nepředpokládal vyplnění počtu stran, a naopak, aby u knižního románu z 19. století nebyl akceptován jako původce režisér.

Pokud jde o vzhled, umístění, někdy na konci to bude aktuální otázka, ale opravdu nedává smysl se bavit o vzhledu, pokud nemáme vyřešený obsah. Pokud jde o formátování a stylování samotných dokumentů, to je v rámci tohoto wikiprojektu zcela mimo moje ambice. --Reaperman (diskuse) 30. 8. 2024, 19:05 (UTC)

Já jsem to pochopil trochu mezi řádky tak, že @Reaperman: není fanouškem vyplňování téměř stejných infoboxů u každé subčásti jednoho díla, takže by u těchto částí rád stanovil, co je třeba a co ne ;-).

Z hlediska Wikizdrojů zde máme převážně:

• Monografie:
  • Knihy, které jsou na jedné stránce
  • Knihy, které se dělí na kapitoly
  • Sbírky básní jednoho básníka
• Sbírky
  • Encyklopedie s mnoha články, mohou mít různé autory
  • Almanachy zahrnující básně i prózu
  • Zpěvníky
  • Sbírky básní či povídek různých autorů
  • sborníky jiných textů
• Články z novin a jiných periodik
• Právní předpisy

Úpln= vyplňování je třeba hlavně u sbírek, naopak u monografií teoreticky stačí plně vyplnit hlavní stránku a u podstránek vlastně jen změnit titulek a číslo stránky... JAn Dudík (diskuse) 30. 8. 2024, 13:15 (UTC)

@JAn Dudík: Ano, rozhodně nejsem fanouškem toho, aby editoři trávili svůj čas vyplňováním stále stejných metadat. :-) V praxi tuto moji výtku lze řešit hned několika způsoby, ale nejvíc se nabízí využití Wikidat (i když mají určitá omezení). Ale aby to správně fungovalo, musíme být schopni rozlišit na jaké úrovni se nacházíme. Je totiž poměrně zásadní rozdíl, jestli vyplňujeme metadata o nějakém časopise, o konkrétním čísle tohoto časopisu z února 1872, nebo o jednotlivém příspěvku v tomto čísle. Současná šablona takový rozdíl není schopna podchytit a mimo jiné i proto tu existuje jistá nekonzistence ve vyplněných datech. Stejně tak je rozdíl jestli vyplňuji metadata k Slovníku naučnému, nebo k heslu Irminsul. Metadata se budou lišit i podle toho, jestli zpracovávám Hugův román Chrám Matky Boží v Paříži, nebo partituru ke Smetanově Vltavě.

Stranou potom stojí otázka, jestli je nutné zobrazovat metadata na každé stránce v plném rozsahu, nebo jestli pro naši praxi stačí rozsah údajů nějakým způsobem zjednodušit (pozn. rozsah údajů v současné šabloně Textinfo nepředstavuje z hlediska bibliografického popisu úplný rozsah), ale to už jde nad rámec typologie dokumentů. --Reaperman (diskuse) 30. 8. 2024, 19:05 (UTC)