Přeskočit na obsah

Autor:Vítězslav Hálek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Vítězslav Hálek, zřídka i Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek (5. dubna 1835 – 8. října 1874), byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. ⇒ více…

Dílo

[editovat]

Poezie

[editovat]

Básnické sbírky

[editovat]

Básně

[editovat]

Výbory

[editovat]

Divadelní hry

[editovat]

Próza

[editovat]

Povídky

[editovat]

Romány

[editovat]

Novinové články

[editovat]
  • Božena Němcová – feuilleton-nekrolog v Národních listech 22. a 24. 1. 1862 (podepsán šifrou ×)

Díla o autorovi

[editovat]

Vítězslav Hálek (1836—1874). Své doby pokládán za největšího básníka českého, teprve doba nynější ocenila básnickou práci jeho v správném světle. Hálek je básník venkova, líčí jeho typy a zjevy a zvláště: »Pohádky z naší vesnice« mají místa srdečného, zpěvného tonu a kde dotýká se strastí života venkovského, líčí je s měkkou tklivostí. Melodické tony má jeho sbírka krátkých lyrických básní »V přírodě« a některé z » Večerních písní«. Nenalezáme ovšem u Hálka silných výkřiků sociálních bolestí, ale v líčení jistých typů venkova českého prochvívá soucítění s vesnickými proletáři a někde zachyceno zářivě a čistě kouzlo vesnické poesie v rámci svěží přírody. Jeho básně lyricko-epické, jako Černý prapor, Alfred, Goar a též jeho práce dramatické trpí přílišnou šířkou lyrických passáží. Ve veřejném životě Hálek působil platně jako redaktor vynikajících beletristických listů českých, Lumíra a Květů.

Nar. v Dolínku 5. dub. 1835. Byl redaktorem Zlaté Prahy (1864) a Květů (1866) a členem redakce Nár. listů. Velečinný život svůj skončil dne 8. října 1874 v Praze. Jest spolu s Nerudou zakladatelem nové školy básnické. Byl činný hlavně na poli lyriky a reflexivního eposu (Večerní písně 1858 (vyd. 10. r. 1889), V přírodě 1872—74; Alfred 1858, Krásná Lejla 1859, Mejrima a Husejn 1859, Goar 1864, Černý prapor 1867, Dědicové Bílé Hory 1869, Děvče z Tater 1871), avšak složil též četné básně výpravné a dramatické. (Ballady a romance, Pohádky z naší vesnice; Carevič Alexej, Záviš, Král Rudolf a j.), pak povídky a cestopisy, feuilletony a kritické úvahy. Sebr. spisy vydány redakcí Ferd. Schulze u Dr. Ed. Grégra v 9 sv. Četné písně jeho uvedeny v hudbu.