Tisíc nových zrnek

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Tisíc nových zrnek
Autor: František Vymazal
Zdroj: Soubor:Vymazal, František - Tisíc nových zrnek.djvu
Vydáno: Brno: A. Piša, 1911
Licence: PD old 70
Index stran
page=

Tisíc nových zrnek

Ku svým sedmdesátinám vydal


Brno, 1911.

Nakladatel • A. Piša • knihkupec.

Knihkupec c. k. Čes. vys. školy technické v Brně.

Tiskem Moravské akciové knihtiskárny.
Zrnko v širším smyslu je všecko, co zasluhuje, aby bylo pověděno, pamatováno anebo o čem by se mělo přemýšlet.

1. Lid má lepší morálku než zákon.

2. Manželské a nemanželské děti vypadají stejně.

3. Nejlepší vynálezy se rozumějí samy sebou.

4. Nacionální radikalism je největší nepřítel českého lidu, hlásají noviny a samy z něho žijí.

5. Je-li duše neviditelná, jak může v pekle hořet?

6. Populární bývají lidé prostředního nadání.

7. Kde je mnoho proroků, tam neposlouchají žádného.

8. Kdo rozumí všem dobám, a nerozumí přítomnosti, je osel.

9. Všichni znamenití lidé byli autodidakti (samoučky), také Šopenhauer.

10. Už to je vědění, když vím, jaké věcí lidé vědí.

11. Máchův máj připomíná Šillerovy Loupežníky.

12. Bázeň před ženskými bývá počátek moudrosti.

13. Mnoho lidí umírá na — lenost.

14. Města a šlechta jsou vinna, že se všude porušuje pračeská podoba lidí i dobytka. Josef Holeček.

15. Když vydal Neruda »Hřbitovní kvítí«, chodil Mikovec s knížkou po kavárnách a vyprávěl, že zamluvil již pro Nerudu místo v blázinci. Palacký se vyslovil: Vždyť je to prý tancmistr a ne básník.

16. Česká literatura byla prý svého času v područí Jakuba Malého, tvrdí V. Mrštík, kdy to bylo a jak?

17. O Lassalovi píše Heine roku 1851 bratrovi do Vídně: »Tento člověk na svém rychlém postupu k špatnosti stal se jedním z nejstrašnějších zlosynů, jenž je všeho schopen, vraždy, falšováni i krádeže.«

18. Duševní život severního i jižního člověka (na příklad v Londýně a v Neapoli) jsou dva póly sobě protivné.

19. Kdyby se Kant nebyl narodil v jednotvárné krajině okolo Královce, nýbrž v některém městě na pobřeží Řecka, nebyl by psal kritiku pouhého rozumu, nýbrž byl by se stal nejspíše znamenitým historikem umění.

20. V Indii prý je 150 řečí a písem.

21. V knize Wertheimerově: Graf Julius Andrássy (1910) čteme: Ein von čechischen Sendlingen arrangierter Putsch in Kroatien. Ví o tom u nás někdo?

22. Jak špatné uměl Bedřich II. latinsky, dokazuje jeho nápis na berlínské knihovně: Nutrimentum spiritus.

23. Nenávist neškodí nikomu, ale opovržení ničí člověka. Goethe.

24. Goethe provozoval jako ředitel vímarského divadla 69 kusů Kocebuových dohromady 410krát. A přece mu byl Kocebue nanejvýš protivný.

25. První krok moudrosti je na všechno naříkat; druhý krok je se vším se smířit.

26. V první čtvrtí 17ého století (tedy okolo roku 1620) byl jeden znamenitý italský filosof přítomen výkladu a demonstraci lékaře o tom, že nervy vycházejí z mozku a ne ze srdce. Filosof po přednášce řekl: Vyložil, jste věc tak jasně a určitě, že bych jí musil věřit, kdyby Aristoteles neučil jinému. Aristoteles totiž učil, že nervy vycházejí ze srdce. Tak veliká byla zaslepenost i takového učence, že věřil tomu, co Aristoteles nevěděl — a ten mnoho nevěděl — a nevěřil tomu, co viděl na vlastní oči. Nyní jsme chvála bohu dál.

27. Homérovi hrdinové měli zbraň měděnou a bronzovou: tenkrát železa ještě neznali.

28. Lidé chodí třeba 50 let na mši a nemají ani tušení, co to je.

29. Bartoš ve škole. Professor Fr. Bartoš měl dobu genitivů. Takových genitivů zvláště po negaci (nemám peněz) se chopili ovšem velmi horlivě jeho žáci a hledali ve všech vypůjčených knihách domnělé falešné akkusativy místo genitivů, opravovali je a celé knihy počmárali. Když takový genitivní lovec našel nějaké sto falešných akkusativů (mráz kopřivu nespálí), domníval se, že je národním hrdinou. Konečně přišlo z Vídně hromobití, které tomuto genitivování udělalo náhlý konec.

30. Kníže Kounic (za Marie Terezie) vybídl a pohnul Wielanda, aby přeložil Horácovy Satiry.

31. Nezapírejme si své mdloby: přísnost k sobě samému jest nejúčinnější disciplinou národa. Arne Novák.

32. Promluvte se sprostým Polákem o Češích a Němcích, a uslyšíte věci sobě velice nemilé.

33. Kdyby všichni Češi, kteří kdy do Brna přišli, byli zůstali Čechy, bylo Brno dávno české.

34. Jaký to byl před padesáti lety jásot z říjnového diplomu ()! A nejspíše mu nikdo nerozuměl. Aspoň prof. pražské fakulty právnické Ulbrich tvrdil, že se může vykládat ve prospěch centralismu, federalismu i dualismu. Jiní opět myslí, že neměl jiného účelu, než aby utvrdil moc šlechty a církve.

35. Starší pojem národnosti vycházel od původu, novější její pojem znamená společnost duševních statků, kultury. Prof. Ed. Bernatzik.

36. Nevědomý dělník na příklad při kopání kanálu bere za týden třeba 50 korun; a nejeden právník je rád, když dostane místo za písaře.

37. Insert budoucnosti: Absolvovaný právník hledá místo za písaře anebo sklepníka.

38. Konfucius byl dost všední člověk. Ale ve fantasii lidu vzrostl během času do obrovské výše, až byl konečně za našich dnů () prohlášen za boha.

39. Kdo četl tisíc úvodních článku, co z nich má? Ztrátu času.

40. Hnutí husitsko-bratrské je dle Chalupného v jádře výtvorem jižních Čechů, nikoli celého národu.

41. Sejdou-li se dva lidé různých názorů a z různých táborů, dají se buď do jalové hádky anebo tlachají nesmysly. Nikdo druhého nepřesvědčí, důvodů nikdo nedbá ani jasných výkladu si nevšímá. Rozejdou se, jak se sešli. August Strindberg.

42. Kdo dělá zákony, nezapomíná na sebe.

43. Nejasnost berou často za hloubku.

44. U nás poslouchají řeč vášně, ne řeč rozumu. Fischhof.

45. Nejkonservativnější všech národních kmenů jsou židé.

46. Říkáme: dal mu pár facek, ale nemůžeme říci: dával mu facky. Proč?

47. Největší nebezpečí je, když mu přivykneš.

48. Jak přeložíte pořekadlo: Když pán bůh dopustí, i motyka spustí. Snad tak: Wenn es geschehen soll, geht sogar der Besenstiel los und schiesst.

49. Ani rodilým německým Brňákům nestačí jejich němčina i pomáhají si češtinou. Kdysi jsem poslouchal německou rozmluvu dvou slečen. Jedna z nich vpletla do své řeči české pořekadlo: das ist jako když se napije naše kráva z vaší louže. A měla říci: Das ist (eine entfernte Verwandtschaft), wie wenn unser Ochse durch eure Pfütze gelaufen ist.

50. Římský purkmistr Ernesto Nathan řekl dne při oslavě čtyrycátého roku dobytí Říma: Tehdy (před rokem 1870) neměli dost kostelů, aby se modlili, a škol se marně domáhali. Ale v dnešním Římě jsou kostely prázdné, kdežto není dost škol, aby vyhověly návalu žactva.

51. E. Denis mluví o asketství českých bratří: zůstávali prý plachou sektou, nebyli bojovníky, nýbrž jen mučeníky.

52. Nejeffektnějších vítězství nad vojsky křižáckými (u Žatce, Tachova a Domažlic) Čechové dobyli velmi lacino, bez boje. Nebýti nezřízenosti, nesvornosti a bázlivosti křižáků, bylo by tehdy došlo k boji, a kdož ví, zdali by Čechové přece jednou nebyli bývali utlačeni ohromnou přesilou. Em. Chalupný.

53. Svatých nesvatých přibývá. Tak máme už svatého Aeraria, svatého Agraria, svatého Byrokracia, sv. Pensionaria atd.

54. Wiener Zeitung je ranní evangelium každého byrokrata.

55. I veřejné mínění se dopouští justičních vražd (Lord Byron, Milota z Dědic).

56. Ve Švédsku a Norsku se pokoupí a přečte pětadvacetkrát tolik knih jako v Německu anebo u nás.

57. Podivno, že se ještě nenašel podnikavý člověk. který by dodával do jistých salonů knihovny z pouhých desek.

58. V Mudrosloví Čelakovského čteme polské přísloví, přeložené do češtiny: Snáze jest nemíti neměvšímu než pozbyvšímu. Němec by to vyjádřil nejspíše tak: Der Arme trägt seine Armut leichter als der Armgewordene.

59. Voltaire se jmenoval původně Arouet. Ze slov Arouet, l. j. (le jeune mladý) si sestavil spisovatelské své jméno Voltaire. Místo u položil v, a místo j i, jak bývá v latině: ivnior = junior.

60. Pověz mně, kdo tě má rád, a já ti povím, kdo jsi.

61. Každé divadlo má to obecenstvo, které zasluhuje.

62. Ještě nikdo nám neřekl, kde je nebe.

63. V Haliči je 40 až 50 tisíc židovských žebráků, kteří chodí město od města a sbírají almužnu.

64. Dvorní dodavatel je ten, kdo zaplatí dvoru za to, že mu nesmí nic dodávat.

65. Písmeno ch nazývají mnozí cé-há, a je to vlastně ká-há čili chá.

66. K sjednocení Slovanů, třeba jen kulturnímu, je ještě nesmírně, nekonečně daleko. Přehled č. 1.

67. Také žurnalistiku počítají mezi laiky.

68. Číňan nerad mluví o politice. Ať prý se o ni starají ti, kterých se týká a kteří jsou za to placeni.

69. Ryby jsou prý vesměs barvoslepé (nerozeznávají barev).

70. Jeden lékař nazval Hippokraia největším lékařem všech věků.

71. Královna norská, dcera krále Eduarda, sbírá všecky noviny, v nichž je nějaká zmínka o králi Hakonovi anebo o ní. Na titulní list alba, do něhož dává tyto výstřižky, napsala tato slova: Věci, které jsme nikdy neřekli a nikdy neučinili.

72. mně poslal dr. Täuber z Curychu svou roznravu o prajazyku a žádal, abych se o ní vyjádřil. Odepsal jsem: Nemyslím, že se komu podaří rozřešit tuto otázku konečně. Především by se měly sebrat, možná-li, nejstarší živly v našich řečech; z těch by se dal snad sestrojit aspoň zdaleka útvar nejstaršího jazyka.

73. Velká Britannie neposílá do svých kolonií všelijakou sběř, nýbrž své nejlepší lidi. Docela jinak u nás.

74. Nejhůře posuzuje muže žena.

75. V obou rukopisech (Královodvorském a Zelenohorském, jež obsahují asi 6000 slov, našel Gebauer více než 1000 prohřešků proti normální staročeské mluvnici.

76. V celé Indii s obyvatelstvem tří set milionu nespáchá se tolik zločinů jako v jediném městě Paříži.

77. V předešlé zápisce máme slovesnou formu: nespáchá se. Který čas znamená toto sloveso? Každý žák řekne: budoucí. Myslím, že nespáchá se tu neznamená žádný čas.

78. Král Eduard VII. mluvil prý vždy angličtinu s německým přízvukem. Také Napoleon první neuměl nikdy dobře francouzsky.

79. Chceš-li studovati ducha některé doby, studuj vedoucí muže, kteří jí vtiskli svůj ráz.

80. Na hlupáky všecko špekuluje, i hlupáci.

81. Plemena psí a koňská známe lépe než lidská.

82. Proč se nehodil Olomouc za hlavní město Moravy?

83. Havlíček zavrhoval blouznivé a fanatické všeslovanství Kollárovo.

84. V letech čtyrycátých se mnoho blouznilo o všeslovanství, ale řečem slovanským se neučil nikdo.

85. V letech šedesátých oživly opět fantastické sny Kollárovy, když se na Velehradě slavila památka příchodu slovanských apoštolů (1863) a když naši politikové jeli do Moskvy demonstrovat proti uherskému vyrovnání. Dr. Jindřich Vančura.

86. Usazením jesuitů na Velehradě (1891) rozplašil Řím velmi nemile vřelé sny starých vlastenců o všeslovanské liturgii. Dr. Jindřich Vančura.

87. Havlíček řekl: Pln nenávisti a opovržení jsem opustil Polsko, když jsem poznal Poláky. Ruské zvyky a jiné okolnosti udusily ve mně poslední jiskru všeslovanské lásky.

88. Nyní nerozumí bibli (na příklad Novému zákonu) nikdo; jak pak teprve za dob Husových a před ním!

89. Čeští bratří tvořili jenom nepatrnou menšinu národu.

90. Máchova podobizna je dvakrát falešná. Je prý to socha svatého Pavla, ale i svatý Pavel vypadal docela jinak. Anatole France soudí, že to byl malý, hrbatý Žid.

91. Docela rozumné náboženství je snad nemožné.

92. Na Ostravsku prý vydělala kterási pruská společnost na rakouské za nic osm milionů korun. K tomu připomínají noviny: Něco podobného jest jen u nás možné, cizině pro hlučný smích. Takové poměry neslýchané mohly se vyvinouti proto, poněvadž u nás již vůbec nikdo pro samé strannické zápasy nemůže střízlivě mysliti a uvažovati.

93. Zákony všech evropských zemí se octly znenáhla v odporu s potřebami moderní kultury, zejména s potřebami techniky, poněvadž pojem majetku a hodnoty starého římského práva se příčí moderním názorům. Tak schází římskému právu pojem duševního majetku. Z rektorátní řeči na vídeňské technice.

94. V jezuitském kostele v Brně, nedaleko dveří, visí obraz nemocné, kterou prý Kristus osobně navštívil. Obraz ten je asi hodně starý. Ale ještě roku 1874 tvrdil opat Moči v Einsiedelnu, že Kristus osobně se svou matkou kostel v Einsiedelnu vysvětil. Po vysvěcení prý sloužil mši svatou.

95. Další zkoumání radia může nám odhalit tajemství života. Volně podle Fr. Exnera.

96. Atom není poslední jednotkou hmoty, naopak atom se skládá z nesčíslného množství malých a nejmenších částic, které, jak se domníváme, s neobyčejnou rychlostí okolo sebe kolotají. Fr. Exner.

97. Fysikové i chemikové věřili odedávna v jednotnost vší hmoty (všeho, co jest). Nyní jsme se k této myšlence o znamenity krok přiblížili. Fr. Exner.

98. Když posílá sedlák synka na studia, nepováží, že tento synek bude nejspíše prvním článkem celého řetězu odrodilců.

99. Dne jsem stál o šesti hodinách večer před továrnou v Kartousích (bývalý cukrovar). Právě vycházeli dělníci, asi tři sta na počet. Všichni mluvili česky. Ale lépe oblečení, tedy inženýři a úředníci, mluvili všichni německy.

100. Nebylo by lépe, kdyby se do školních programů dávaly práce lepších žáků, jak se už stalo na brněnské reálce roku l854 s botanickou prací Wiesnerovou: Über die Flora der Umgebung Brünns.

101. Kolik vlastenců by posílalo své děti do německých škol, kdyby se nebáli neurvalých boucharonů. Ale potom je posílaljí aspoň na vysoké německé školy anebo dávají do praxe do německých míst.

102. Epikúrovi je duše hmotou vzduchu podobnou. Při smrti se rozplyne a všecko cítění přestá.

103. Pravda je, co vidíš, ne co si myslíš.

104. Až vymře nynější ohloupená a fanatisovaná generace, přijde snad pokolení rozumnější.

105. Vytloukat okna a lámat ploty — i tomu říkají někteří politika.

106. Nejeden se posmívá těm, po nichž všelico dělá.

107. Všecka hmota je radioaktivní, to jest, všecka hmota má snahu proměniti se v praformu energie (práce).

108. Nepřeťal bys šavlí sloup tryskající vody, kdyby vystupoval s náležitou rychlostí.

109. Poesie je nadpráví mladosti — stáří nemá poesie.

110. V Německých Zábavách (strana 115) čteme: »Dann muss ich für die Hasen einspringen.« To jest: Nyní musím dělat zajíce já. Ale, vydavatelé překládají: Nyní musím zaskočit za zajíce (zajícem). Tak u nás umějí německy i ti, kteří chtějí němčině učit jiné.

111. Proč je vycházející měsíc veliký (jako ohnivá pec) a proč potom menší? O tom byla proneseno více než 70 dohadů, ale žádný nestačí. Jde tu nejspíše o velmi spletený zjev klamu co do vzdálenosti a velikosti.

112. Lékaři nám vytýkají, že většina z nás neumí ani jíst, ba ani dýchat.

113. Co je pravé a co levé křídlo dělnické strany?

114. Až budeš dvorním radou, budeš vidět všelico jinak než nyní.

115. Byl jsem na prvním německém kázání biskupa Bauera na Petrově v neděli o posvícení. Bylo dobré. Jenom úvod z Apokalypsy se mně zdál zdál zbytečný. Také němčina Bauerova byla správná až na výslovnost několika slov, na příklad Gnade s krátkým a a sehen vyslovoval s h. Správně gnáde, séen.

116. Jednou jsem byl v Lažánkách hostem nadučitele Fr. Tlacha v velikonocích. Seděli jsme v besídce blízko kostela. Farář kázal tak hlasitě, že ho bylo slyšet téměř až do zahrádky. Vybídli mě abych šel poslechnout kus kázání. Šel jsem na kůr a poslouchal za pilířem. Obsah kázání se týkal vzkříšení. Rozváděl zejména myšlenku: Jako z vejce vzniká nový život, tak se může také mrtvola vrátil do života. Rozhlížel jsem se po posluchačích. Samy tupé tváře: nikdo ani netušil, že poslouchá nesmysl.

117. Co je formální vzdělání, neřekl nám posud nikdo zřetelně. Nejspíše nic.

118. Jednou jsem předložil doktoru Stránskému otázku: kolik lidí by kradlo, kdyby napřed věděli, že se to na ně nikdy nepřijde. Stránský odpověděl: V nouzi všichni.

119. Slovo prášek (mlynářský učeň) má do sebe více humoru než mnohé číslo Humorů.

120. Goethe se divil fortelům dělníků při práci u nevěděl, Že se dědí až z doby kamenné a že se stále zdokonalují.

121. Jedni myslí, že se učením cizích řečí člověk vzdělává, jiní tvrdí, že nic. Kdo má pravdu? Já tvrdím: každá opravdová práce vzdělává. Pouze biflování je zabíjení času.

122. Nemá to nápisu a najde to každý. Co je to? Zastavárna.

123. Čechy nazývá Tacitus Boihaemum: Manet adhuc. Boihaemi nomen significatque loci veterem memoriam quamuis mutatis cultoribus.

124. V 19. století byly vědy založeny: v 20. století se stanou obecným majetkem lidí. Sotva.

125. Dnešní děti, poknd se týče positivního vědění, jsnn mnohem dál, než byli jejich dědové ve věku stařeckém.

126. Stát není nikdy štědrý, i genialitu žádá napolo zdarma.

127. Jak řídcí jsou schopní lidé, ukazuje tento příběh: kníže Bülow hledal schopného kupce pro německé kolonie a obrátil se na šéfy světových domů, ale nenašel nic. Konečně přišel Dernburg. Škoda, že se neobrátil na některou národní radu; ta by mu jich byla poradila aspoň sto.

128. Všecka věda je vědění dnešního dne.

129. V hospodě je každý velkým pánem, proto tam chodí tolik malých pánů.

130. Klobouk je bývalá přilba.

131. Češi bývají velcí v malých věcech.

132. První své pokusy psal Tomek slohem tacitovským, stručně nepřirozeným. Ani potom neměl nikdy slohu.

133. Který učitel kreslení se nemá za umělce?

134. Předseda soudu v Berlíně řekl: Perversita je nemoc, která vznikla z přesycené kultury a která často celé národy zachvacuje, jak vidíme na národech starého věku.

135. Sanskritská gramatika by měla začínat slovy: Nejdokonalejší abeceda je sanskritská. Naše abecedy jsou nahodilé směsice

136. Cvičení v sanskritských gramatikách, by měly být ve třech sloupcích. První sloupec věta česká, na příklad: To jsi ty. V druhém sloupci překlad sanskritský nesvázaný, v třetím sloupci, třeba-li, táž věta, ale svázaná (sandhi).

137. Nynější velké národy jsou shluky nejrůznějších plemen, řekl Roosevelt v Oxfordě.

138. Pořád nám opakují: Historie je učitelkou života. Ale čemu se z ní učíme, nám nepovídají. Snad hlavně tomuto: Vládli páni, bylo zle; vládla luza, bylo hůř.

139. Sporů máme do boha: máme spor rusko-maloruský, spor malorusko-polský, spor polsko-český, spor srbsko-charvatský, spor srbsko-bulharský atd.

140. Poslanec Bukvaj žádal: Na první místa úřednická buďtež doszováni lidé ne podle schopnosti k vedení úřadu, ale podle toho, umějí-li více řečí. Podle toho by mohl být ledakterý spolupracovník Nájemníka dvorním radou.

141. Roku 1810 mělo zaplatit Rakousko Francii 580 milionů franků válečné daně. Nebylo peněz. Byly zastaveny i korunní klenoty a klášter klosterneuburský musil vydat stříbrnou rakev svatého Leopolda. Přes všecko to nebylo možná sehnat posledních 17 milionů. Snad jsme je posud dlužni.

142. Kdo má u nás pořádné břicho, hodí se už za výtečníka do několika týdenníků.

143. Německo má 31 a půl milionů dospělých žen. Vdaných je jenom polovice. Ženských lékařů je tam jenom padesát.

144. Kolik sedláků se musí dřít na jednoho, na příklad na 16.000ovou pensi excelence Práška!

145. Nejlépe čte noviny policie.

146. Nesmysl se u nás provede snadno, rozumná věc těžko.

147. Kdyby každý, komu prták nohy zmrzačí, žaloval a žádal náhradu, měli bychom snad přece lepší ševce.

148. Staří vlastenci psávali o všem, třeba ledačemu nerozuměli. Tak psal Matěj Procházka v Brně o astronomii, kritisoval obrazy atd. O obrazu sv. Martina malíře Zeleného napsal mezi jiným: Je tak dokonalý, že ani u nohy koně neschází stín.

149. Novinář má tu a tam poučit čtenáře, jak mají nadávat.

150. Před lety byl dr. Weil v Brně policejním koncipistou. Později byl soudním úředníkem v Krumlově a zároveň hospodářem v tamním čtenářském spolku, ač dost málo uměl česky. Spáchal na policii tyto veršíky:

Möcht’ Polizei dem Erdball fehlen.
Man würde schier den Herrgott stehlen:
Doch weil sie wacht zu jeder Frist,
So stiehlt man nur, was möglich ist.

151. Nešťastný člověk, který by viděl lidem do břicha.

152. Známý spisovatel Seume býval také korrektorem. Opravoval mezi jiným spisy Klopstockovy. Klopstock stál neúprosně na tom, aby se tiskárna držela navlas jeho rukopisu, třeba se dost často příčil gramatice a rytmu. To Seume z tiskárny zahnalo.

153. Kdo koupil noviny za milion, ten nekoupil papír, nýbrž spolulpracovníky, abonenty a čtenáře.

154. Professoru Blažkovi (Stilistika) se přihodilo jednou toto nedopatření.

První úloha má titul: Příčiny tuláctví. Mezi takové příčiny počítá Blažek také vysoký rod a velké jmění. Pomyslil jsem si: Což jsou na příklad Švarzenberkové tuláci? Podíval jsem se do německého originálu. Tam stojí: Ursachen des Müssiggangs. Příčiny zahálky.

155. Podle prof. Kučery pozval prý jednou Dr. Wolfgang Kusý schválně třináct hostů k večeři, aby svou první manželku zastrašil a pohnul k postoupení jakéhosi jmění.

§ 156. Kdyby ti dal někdo úlohu: Děl čtyři kila ementálského sýra deseti metry, vysměješ se mu. A formuli hmoty ve fysice se nikdo nesměje, ač je velmi podobná:

157. Nejlepší Řekové žijí mimo Řecko. Arnošt Curtius.

158. Lidem stačí, když se zdáš tím, čím tě míti chtějí.

159. Kolik časových forem má české sloveso, neví žádná gramatika. Já myslím, že toliko jednu, formu přítomnosti. Neboť nesu je forma přítomnosti, podobně složené po-nesu. A nesl jsem znamená jsem nosič a to je opět přítomnost.

160. Nepodplatný je, kdo nepotřebuje peněz jako Sokrates, Sladkovský a málo jiných.

161. Co bylo, můžeš říci směle, jenom neříkej, co je.

162. Na říšské radě ukazují strany málo kdy svou pravou tvář.

163. První věta Emila (Rousseau) je nerozum a nepravda.

164. Seumovi byl Plato tlaskal a Aristoteles pan baron staginský.

165. Slovo Semité zavedl teprve Schlözer koncem 18. století podle Sema, syna Noemova, poněvadž prý od něho pocházejí Hebreové, Aramejci a Arabové.

166. Málo je těch, kteří nezahodili víru anebo národnost k vůli penězům v jakékoli podobě. Sám Strossmayer prý řekl: Dejte mně metropoli a já budu pravoslavným.

167. Spisovatel Seumovi nebyl ledakdo. Mohl být professorem v Derptě a v Lipsku, ale šel za korrektora ku Göschenovi. V kanceláři Igelströmově (v ruském Polsku) pracoval celé dni o plánech, jak podplácet polský sněm. Věc byla tak nevýslovně špinavá, že se Seume o ní nikdy nezmínil. Připravoval také druhé rozdělení Polska.

168. Církev sotva tuší, kolik má věřících nevěřících.

169. O republice ve Francii se usnesla většina jednoho hlasu.

170. Dne 14. června jsem se ptal jednoho pikola, je-li více lidí rozumných nebo hloupých. Hloupých je víc, odpověděl maličký filosof.

171. Co umí vlastně Prášek, když neuměl být ani ministrem?

172. V programu jednoho brněnského gymnasia se dokazuje, že se má psát zapomět (bez n). Pak by se musilo říkati zapomívati a ne zapomínati, jako máme hověti, shovívati.

173. Za sto let může býti Francie z větší části německá.

174. Podle Petra Bezruče je Slezsko pro Čechy navždy ztraceno.

175. Boleslav polský, syn Češky Dubrovky, dal v Krakově všecky Čechy posekat.

176. Většina Piastů byla německého smýšlení, někteří neuměli ani polsky. Podobně naší Přemyslovci, z nichž jeden byl i minnesängrem.

177. Rooseveltovy přednášky prý připomínaly velice spisy velikého skotského učence Tomáše Davidsona.

178. Jeden z největších českých učenců, Antonín Springer, se nazval sám trojnásobným renegátem.

179. Pro darebáky. Dej si namalovat nějakou mazanici a vychval ji v novinách. Lidé umění nerozumějí a některý osel to koupí za velké peníze.

180. Oblíbeným čtením Karla Velikého byla kniha sv. Augustina o městě božím. Do češtiny ji přeložil Čelakovský. Měla by se vydat znova. Má bezpočtukráte větší výnam než rýmovačky Hněvkovského, Sabiny a jiných.

181. Nejlepší myšlenky napadaly Goethovi, když se procházel.

182. První věc, na kterou by se měl nevědomec vrhnout, jsou cizí slova.

183. Dům umělců v Brně už stojí; hůř bude o umělce.

184. Móda musí býti nápadnou. Věci rozumné a přirozené nejsou nápadné.

185. Češi dělají všechno aby své nejlepší lidi od sebe odpudili.

186. Nač čtvero evangelium, stačilo by jedno, snad Markovo.

187. Ku každému článku čítanky mělo by býti krátce připomenuto, proč byl vybrán a co se s ním má dít ve škole.

188. Gramatiky tvrdí, že čeština nemá členu (ten, ta, to, jeden, jedna, jedno). A v národní literatuře jich najdeme dost a dost: Na té louce zelené. Když jsem já ty koně pásal. Knihy o rukovědění Filona, toho mistra velikého. (15. století.) Ba v některé pohádce Kuldově je členů snad víc, než by bylo v německém překladě.

189. Řezníci, pekaři a hospodští jsou odjakživa přirození nepřátelé většiny obecenstva.

190. Národy musejí zaplatit tabule v oknech, které jejich tisk vytloukl. Bismarck.

191. Palackého Idea státu rakouského je zbudována na Kollárovském základě slovanském, nikoli historickém. Čas, .

192. Rusové tvrdí, že mají a měli vždy pravé křesťanství, my prý ho už dávno nemáme.

193. V kterémsi professorském listu prý mně vytýkají, že neumím německy. Jak oni sami německy umějí, ukazují jejich komentáře německých klassiků pro školy. Němci o mé němčině soudí jinak. Asi před 25 lety mně řekl nynější dvorní rada a vrchní ředitel pošty dr. Reuss: Man kann Sie von einem Deutschen nicht unterscheiden. A professor v Kolobřehu, dr. H. Ziemer, mně jednou psal: Sie drücken sich darin aus wie ein in der Sprache geborner.

194. Jeden otec dal prý, umíraje, svým synům tuto poslední radu: Buďte, čím chcete, jenom ne světci ani básníky.

195. Čím je člověk mladší, tím více baží po uznání.

196. My všichni musíme podstoupit trest smrti.

197. O hláskosloví, jak mu učí české gramatiky, napsal dr. Ot. Kunstovný (Le maître phonétique, 1910. pg. 81): les inexactitudes qui pululent surtout dans nos livres scolaires (nesprávnosti, kterými se hemží zvláště naše školní knihy).

198. I černoši mají básníka: Puškina.

199. Kdyby professor přednášel, co ví, byl by brzo hotov; proto přednáší také, co neví, a toho je mnoho.

200. Řeč zná jen ženění, žádné mužení.

201. Asi před 54 lety jsem seděl na lavičce pod vysokou městskou zdí asi v těch místech, kde je nyní grand hôtel a opakoval svou úlohu pro odpoledne. Najednou padl shora veliký kámen jen asi na krok ode mne v pravo. Těžko se domyslit, jak se to stalo.

202. Chtějí-li se židé stěhovat do Palestýny, ať tam pošlou aspoň 50 let předem své sedláky a řemeslníky, mají-li je.

203. Roztržka mezi řeckým (pravoslavným) východem a římským (latinským) západem je prastará. Už při rozdělení římské říše roku 395 byla stará.

204. Slovo pravoslavný je špatný překlad řeckého orthodoxní. t. j. pravověrný.

205. Asi roku 1864. vydávali u Rohrera (u Františkova) dva vídeňští sklepníci český list, nazvaný Obecní správa či podobně. Já jsem byl krátký čas nominálním redaktorem. Sklepníky jsem jednou viděl v Brně. Jak se věc měla, nevím. Později jsem byl jmenován na Koledě olomoucké jako redaktor a nevěděl jsem ani, jak list vypadá, neboť mně ho neposílali.

206. Židovskou otázku můžeme študovat už na dvoře starších domů. Žid hauzírník volá: Einkauf anebo Handel und Wandel, Handel Kauf a za několik let bývá kupcem anebo jinak zámožným člověkem. Po židu přijde ubožátko a piští slabým hláskem: Kópijó písek. Tato prodavačka se sotva kdy zmůže na něco lepšího.

207. Gottfried Hermann (1772–1848) psal znamenitou latinu a přece mu jednou nechtělo nijak napadnout, jak se jmenuje latinsky Brennholz (lignum, či raději ligna).

208. Umění psát dobře latinsky se ku konci 19. století velice ztenčilo. Většina filologů píše řemeslnou latinu, ba i vynikající filologové se dopouštějí hrubých chyb. Geschichte der klassischen Philologie von W. Kroll. Sammlung Göschen.

209. Posílat gymnasijní učitele do Řecka a do Italie jsou vyhozené peníze. Posílejte tam jen takové, kteří už dokázali, že z takových cest umějí těžit. Příklad: Jeden brněnský učitel by] v Řecku na státní útraty. Když se vrátil, vypůjčil si z knihkupectví Bädekra a jiné pomůcky a sestavil podle nich svou zprávu. Tato zpráva prý stála dva tisíce korun.

210. V Kouhoutovicích u Brna byl před lety výpomocným učitelem jistý Šváb, sic domácí učitel. Vykládal dětem, že je země kulatá. Když se to dověděl starý učitel, varoval děti: Nevěřte mu, jak pak bychom po ní chodili, kdyby byla kulatá! Pod svícnem tma.

211. Co musí člověk dělat, aby ho měli za klerikála? Já to nevím. Snad mi to poví některý čtenář.

212. Zřetelně psáti si už sotva kdo troufá.

213. Dne 6. října oslavuje prý celá Amerika vynález éterové narkózy.

214. Dějiny světové nic neopakují.

215. Za naší doby se živí Evropan většinou obilím, které rostlo na druhé polovici zemské koule.

216. Tolik predikátů jako Voltér má málo který spisovatel: dějepisec, filosof, kritik, učenec, básník, dramatik a románopisec.

217. Školám i jednotlivcům by byla velmi platná čítanka s výkladem cizích slov, na př. xenie

218. I v menších kavárnách brněnských mají Brockhause anebo Meyera. V českých kavárnách není žádný Ottův slovník naučný. Kavárníkovi je drahý a obecenstvo o něm neví.

219. Berlín je nejameričtější město v Evropě.

220. Zeptej se všech brněnských professorů, proč se píše Katze s té-cet, a nebude to vědět žádný.

221. S národními katechismy je to jako s ostatními: lidé dělají opak toho, co se tam káže.

222. Národní Listy píšou ve svých dějinách 1886 o A. V. a K. V. Šemberovi: Žel, že syn později pro hrubé a neomluvitelné útoky na otce (pro Rukopisy) opustil věc národní. Nepopíratelně vzácný talent ztracen následkem u nás dosud namnoze panující surovosti, dle níž každý, s jehož jednáním panující strana nesouhlasí, jest hned nepoctivcem, zrádcem, darebákem atd. To napsal Julius Grégr. Mně se chlubil starý Šembera synem Kazimírem, vynášeje zejména jeho světoobčanství.

223. Náš Otče náš prosí o království, německý o říši, ruský o carství.

224. Trůnní řeči spisují různí lidé, jednu sepsal Josef Unger.

§ 225. Vzal-li nepřítel hlavní městu, vzal s ním také venkov.

226. V Češích vězí hluboko jakýsi pud bořivý. Ukázaly to zejména husitské války. kdy se bořilo a pálilo systematicky všechno, čeho bylo lze dosáhnout.

227. Před 50 lety přišel u nás jeden státní úředník anebo pensionista na 340 obyvatelů, nyní na 42 (nepočítaje žen a dětí). Odpočteme-li chlapce do 18 let, starce přes 65 let a lidi nemocné, dostaneme číslo 8. Vypustíme-li konečně úřednictvo, přijde na čtyry vydělávající civilisty jeden státní zřízenec anebo pensionista.

228. Zločin se rodí s dítětem, roste s jinochem a zraje s mužem. Gross.

229. O posledních lüneburských Slovanech okolo ruku 1700 napsal duchovní Henning: »V této době mluví ve zdejším okolí ještě toliko někteří staří lidé vendicky. Mladším jest mateřská řeč tak hroznou, neřku-li aby se jí učili.«

230. Ve svých Wendische Wanderstudien praví Andree: Při zániku slovanské řeči v Lužici nejde o žádný boj, ten je už dávno rozhodnut, tu může být toliko řeč o tichém hasnutí.

231. Po nynější národní horečce může přijít národní zimnice.

232. Dne 26. června jsem viděl ponejprv kouřiti dva slepce, ale neuměl to pořádně ani jeden ani druhý.

233. Co je všem košům společné, je prý pojem koše. A co je všem společné? Díra.

234. Jeden Čech řekl: už je to tisknuty. Udělal tu asi tři chyby (vytištěno). Co jsou platny všecky mluvnice, když jich nikdo nedbá.

235. Kdo provozoval terrorismus v době sporu o Rukopisy? Luza, která neměla o věci ani tušení. Před Gebaurem a Masarykem shášeli v pražských hostincích světla. Jistý vynikající filolog se pod svou poznámku o nálezech () ani nepodepsal za příčinou vládnoucího terorismu.

236. Co je ideál? Když si dá kupec na krám vymalovat dlouhý vlak, který odváží jeho zboží do světa.

237. Běda, až se budou advokáti drát až do dědin!

238. Za posledních 30 let se v Německu počet bohatých lidí zdesateronásobil.

239. Taliáni vymyslili dravé římské právo, dvojité účtování a uměli celé věky vykořisťovat celou Evropu a přece jsou žebráci.

240. Až se naučí lidé rozumně bojkotovat, bude všelico jinak.

241. S Komenským bylo 1642 jednáno, aby přišel do Ameriky, kde Harvard College měl býti dán pod jeho ředitelství.

242. I naše dějiny jsou plny diplomatických i politických chyb, a bude tak i v budoucnosti. Josef Holeček.

243. Národ český vždycky pouze tolik bude platit a vážit, mnoho-li bude mít v hlavách a kapsách. Generál Kaulbars.

244. česká literatura století XIII. (tedy asi od roku 1200) representuje hlavní směry literatury německé v XII. století; podobně i naše čtrnácté století (1300—1400) duchem podobá se německému třináctému. Arnošt Kraus.

245. Eduard v. Hartmann vydal pseudonymně spis, vyvracející jeho vlastní hlavní dílo pod titulem Die Philosophie des Unbewussten vom naturwissenschaftlichen Standpunkt aus.

246. V národě malém vyvinuje se kamaraderie ještě snadněji a nabývá větší moci nežli v národě větším; schytralejší povahy rychle poznávají, jakou cestou pohodlně a beze všeho namahání nabýti lze jména, ano vyšinouti se na postavení uznané autority. Atheneum, 1887, strana 268.

247. Typická nevděčnost žáka k učiteli vězí v tom, že se žák od učitele odpoutá, aby byl sám svým mistrem. Nikdo nechce zůstat věčným žákem.

248. I náboženství opsali Římané od Řeků.

249. Veřejné knihovny mají obsahovat jen dobré spisy a ne všelijakou makulaturu jako naše zemská knihovna.

250. Sláva je jako stín: kdo se za ní honí, před tím utíká.

251. Mluviti s obyčejným lidem o vyšších věcech je pošetilost.

252. Knihkupec pražský Fr. A. Urbánek se píše už dávno český knihkupec, jakoby ostatní byli němečtí.

253. Lež v zárodku ničí život národní. Professor Masaryk.

254. Kdo by chtěl vydat Rukopis králodvorský s vytknutím všech nesmyslů, nemožností a pitomostí, ten najde dobrou průpravu v obšírném článku Masarykově, v Atheneu, 1886.

255. Roku 1829 napsal Palacký o králodvorském rukopisu: Der Gesamteindruck davon ist nichts weniger als beruhigend (neuspokojuje ani dost málo, tedy nic. Roku 1840 v něj věřil naprosto. Obyčejně to bývá naopak: napřed věříme, potom nevěříme.

256. Jenom populární anebo špatní spisovatelé mívají velké publikum.

257. Zeptej se některého otce: Chceš, aby tvůj syn byl slavným nebo bohatým? Co ti odpoví? Nejspíš toto: Slavný může umřít hladem.

258. Jenom těžké zrno padá na mlat, plevy bere vítr.

259. Kolik professorů rozumí dobře zkráceným zlomkům decimálním? Snad z tisíce jeden.

260. Látka k dissertaci: kterým českým slovům Jungmann nerozuměl?

261. Máme-li se kdy dodělat dobrého českého slovníku, musíme o něm pracovat všichni, kteří umíme. Tak pracovalo celé Švýcarsko o svém velikém idiotikonu dlouhé doby. Dobrou průpravou byly by letopisy. Čtenáři by zasílali na jistou adressu, třeba akademie, všecko, co se jim zdá nové, nejasné, podivné. Z toho by se vybralo, co se nejlépe hodí a tak by vznikl první ročník letopisu.

262. Čím jsou jednotlivci učenější, tím neučenější jsou ostatní.

263. Přiznejme se upřímně: Vzhledem k základním problémům mechaniky a fysiky panuje intellektualná anarchie. Prof. A. Seydler, 1888.

264. Jedni tvrdí, nebo tvrdili, že atom jest jedinou realnou bytostí, a druzí, že jest hotovým nesmyslem. A. Seydler.

265. Mnoho jest cest sloužiti obecnému blahu, avšak troufám si mysliti, že odkrývání zla, lži a neřesti také není neužitečno, tím více že předpokládá plnou lásku k dobru a pravdě. Saltykov.

266. Jak vypadají dobré dějiny pro děti, o tom nás dobře poučuje Dickensova Childs History of England.

267. Když slyší Vídňák jméno knížete Švarcenberka, myslí na velké miliony, řídké mléko a jiné z něho výrobky.

268. Německých klassiků mezi 1750—1800 bylo zrovna půl tuctu; nám z nich zbyli toliko dva, Goethe a Šiller.

269. Málo kdo si uvědomí, jak veliký skutek vykonali ti. kdo dorazili falešné rukopisy. Tím zahájili novou epochu české vědy. Před tím byla nemožná.

270. Za starých dob písmo v Čechách obvyklé bylo stejně jako v sousedních zemích německých, ale jiné než v Italii a ve Francii.

271. Goethův West-östlicher Diwan prý pohnul Čelakovského, aby skládal své ohlasy písní českých a ruských.

272. Jsou lidé, a nejspíše veliká jich většina, kteří neměli za svého života nikdy příležitost, aby přesně myslili.

273. Táž rodina zplodí během věků sotva více než jednoho genia. Carmen Sylva.

274. Nevíme dobře, zdali veliký člověk dělá svou dobu anebo doba člověka, jakého potřebuje. Táž.

275. Podivnou královskou přísahu mají v Kastilii: Ty, jenž nejsi víc než kdokoli z nás a jenž jsi méně než my všichni, tebe žádáme za krále.

276. Kdo předbíhá svou dobu, je nešťastník, který bývá ukamenován. Carmen Sylva.

277. Nejvíce pro člověčenstvo konávají lidé nemajetní. Táž.

278. Ze života Hebblova vypravuje jeho vdova: Když mně šel někdy něco koupit u přinesl to domů, stalo se někdy, že u dveří nezazvonil, nýbrž na dveřích škrabal jako pudlík tak dlouho, až jsem mu otevřela. A potom lezl ke mně po čtyřech a to, co přinesl, držel v zubech jako psík.

279. V podstatě je Prusko oligarchie (vláda nemnohých) šlechtického velkostatku; t. j. stát jest doménou neveliké privilegované vrstvy obyvatelstva a její příslušníci, ne právě vždy nejlepší, vedou lid a panují jemu. Berliner Tageblatt.

280. Z rozkazu monackého knížete prohlíželi znalci gymnasia v Paříži, v Manheimu, Štutgartě, Mnichově, Curychu, Berně, Lausanně, Ženevě, Kristianii a shledali nejlepšími gymnasia francouzská. První dvě leta francouzského osmitřídního gymnasia jsou bez latiny. Po těchto dvou letech se žáci rozestoupí. Oddělení A má od této doby latinu a dvě leta později, chce-li, také řečtinu. Oddělení B studuje více vědy přírodní, vedení knih a základy práva. Zkrátka: francouzský gymnasista má třikrát možnost voliti si ten obor, který se mu nejlépe hodí.

281. Naši vlastenci kladou rádi frančinu před němčinu. Ale na české technice se neučili mineralogii atd. z knih francouzských, nýbrž německých.

282. Lid náš i při dobré vůli nemůže čísti slovácké spisy, zvláště pro ono na pohled důmyslné e, které je hned e, hned ě. V. J. Dušek.

283. Týž píše dále: Je zajímavo viděti, jak Slovák učený hledí vší silou zbaviti se slov úkol, trůn, lůžko, pořad a jiných proto, že jsou česká, ale ani mu nenapadne vymýtiti ze své mluvy tabel, stiefel, vechsel, piglovať, šmajchlovať atd.

284. V hlaholských zlomcích kijevských shledávají učenci stopy řeči říše velkomoravské.

285. Američané mají za vedení Roosevelta dosáhnouti panství světa a to krví a železem, soudí Masaryk.

286. Čelakovského Zasvěcenec (1824) má za předlohu Šillerovu Pannu orleanskou.

287. Jak se učit římské literatuře (pro počátečníky). Neber velké knihy. Pro počátek ti stačí třeba článek v Brockhausově slovníku. První den jej přečteš pozorně dvakrát nebo třikrát. Nazejtří si z něho uděláš výpisky podle oborů dějepis, básnictví atd.). Později jej můžeš třeba přeložit.

288. Die Zeit z 1. července píše: Ze 60 žádostí, které byly v Praze podány o místa radů, je 58 psáno německy. I poslanec Bukvaj psal německy.

289. Všeobecné vzdělání jsou šašky. Jedné věci docela rozumět je větší vzdělání, než polovičatost ve stu oborech. Goethe.

290. Konečně po tolika letech byl v Mnichovských Fliegende Blätter tento vtip: Synáček: Vater, ich bin ein Schafskopf. Otec: Wie so denn? Synáček: Ja, ich hab es aus guter Quelle.

291. Prof. Kapras mně připadal pokaždé jako člověk, který se právě něčeho velice lekl.

292. U nás byla napřed akademie a pak se k ní hledali členové. A. Seydler.

293. Kdybychom mohli dát každému, co mu patří, bylo by mnoho sice jinak, ale sotva lépe.

294. V starém Římě nebyli křesťané pronásledováni pro víru, nýbrž jako socialisté, ba i komunisté.

295. Svatý Basilius píše: Boháč je zloděj; přebytek je vždy výsledkem krádeže. Svatý Jeronym: Když nekradl nynější majitel, kradli jeho předkové.

296. Metafysiku definují jako vědu o těch věcech, o kterých nic nevíme.

297. Největší záhadou reálnosti jest jsoucnost sama. Atheneum, 1890, strana 94.

298. Bitva bělohorská byla pouhou šrůtkou, ale měla následky veliké. Ohromné bitvy Napoleonovy neznamenaly takořka nic.

299. Zrnka jsou procházky v říši myšlenek.

300. Za frázi: Ich werd es Ihnen schon zeigen diktoval jeden soudce ženě čtyry měsíce vězení.

301. Jsou řemesla, kterým se naučíš hned. Vezmi do ruky hůl a jsi turista, obleč chlapce do fraku a máš sklepníka atd.

302. Každý člověk má jiný názor světový a většina žádný.

303. Zač se u nás vydá víc peněz, za knihy či za noviny?

304. I v Brně může vypuknout masný boykot, ale napřed ho musí mít Vídeň.

305. Záleží vždy na malém, velké se udělá samo.

306. Stenograf by si měl dát aspoň jednou práci a zapsat rozmluvu dvou dam, která trvala aspoň půl hodiny. To by byl velký kus ženské psychologie.

307. Král přijda na hvězdárnu ptal se: Co nového na nebi? A zná vaše veličenstvo už to staré? na to astronom.

308. Sokrates definoval jen několik pojmů. Od té doby uplynulo asi 24 století. A nyní umíme definovat čím dál tím méně.

309. Člověka poznáš teprv, když mu dáš plnou vůli.

310. Mnohý je jenom proto tak slavný, že ho nikdo nezná.

311. Žid dr. Manuel půjčoval sedlákům v Lažánkách peníze na 60 procent. Řekl mně lesník Fábr.

312. Kdyby spisovatel, než vydá spis, přečetl jej v soudné společnosti, ušetřil by nás mnohých hloupostí.

313. Z české hospody v Brně. (.) Zvláště mě zajímal sklepník. Otevřhuba jako žádný druhý. Přišli jacísi kluci, on si sedl mezi ně, zapálil si cigaretu a hulákal s nimi. Hospodský chodil mlčky, jakoby hledal hřebík, na kterém by se nejlépe viselo.

314. Jak jsou naši kramáři nedovtipní. Nač tolik reklam! Poručte národním ovcím, ať nosí národní zvonek a nachystejte si na ně trojbarevné smečky. Bylo by zle, abyste jich několik nepolapili.

315. Dělit čas ve škole po hodinách je prý nerozum. V Norsku mají školy lekce po 45 minutách.

316. Němečtí filosofi před ŠopenhaueremFichte, Šelling, Hegel, Šleiermacher — balamutili své čtenáře a popletli je k neuvěření. Dr. Anselm Kunst v Gartenlaube, str. 775.

317. Přechodník (nesa, nesouc, nesouce, nes, nesši, nesše) má trochu podobu se zapověděným ovocem: vábí nejvíce ty, kteří ho neumějí užívat.

318. Dnešní pravda může býti zítřejší lží.

319. Kdo píše, jak mu káže rozum a vkus, tomu bude sloh přidán. Spisovatelé, jichž slohu se obdivují, jsou podezřelí. Často mnoho prázdné slámy.

320. Kdyby nebyla hmota oživená, jak by byl vývoj možný?

321. Dne nabídl Šopenhauer Brockhausovi své hlavní dílo Die Welt als Wille und Vorstellung. Praví v obšírném listu: Mé dílo je nová filosofická soustava, nová v plném slovu smyslu. Není to nové vylíčení věcí už známých, nýbrž řada myšlenek co nejúžeji souvisících, jaké se ještě nikdy v lidské hlavě nevyskytly. Můj výklad je daleký hlučného, jalového a nesmyslného tlachání nové filosofické školy, jakož i rozplizlého, uhlazeného povídání doby předkantovské. Je nanejvýš zřetelný, srozumitelný, při tom energický a ne bez krásy.

322. Postaveno jsouc v čelo Německa má Prusko veliký zájem na tom, aby mocné Rakousko bylo zachováno. Adolf Fischhof.

323. Francouzský jurista Emile Faguet prorokuje frančině zlou budoucnost (La erise du français v druhém zářijovém sešitu Revue des Deux Mondes = Obzor obou světů, starého i nového). Nejde tu o pouhou krisi, ale o úpadek, naříká. V budoucnosti nebudou umět francouzsky psát. Psát francouzsky bude jenom malý hlouček lidí, kterým se budou ostatní posmívati jako bláznům-staromilcům. Bude potom dvojí řeč: Správná frančina několika lidí a frančině trochu podobná hantýrka ostatních.

324. Roku 1851 byl Romancero od Heine v Rakousku zakázán. Tehdejší censura nedala si ujít žádné příležitosti, aby se dělala směšnou.

325. Ještě slovo o atomech. Od pradávných dob měli učení lidé za to, že se hmota skládá z atomů, z nedělitelných nesmírně maličkých částic. Lidé obrátili na to mnoho práce a důmyslu, aby se dopátrali, jak veliký je atom. V krůpěji vody, tak veliké, jako pálka špendlíková, napočítali asi deset trillionů atomů, číslo 10 s devatenácti nullami. Kdybychom tyto atomy položili vedle sebe, vznikla by z nich šňůra, kterou bychom mohli otočit stokrát okolo zemského ekvátoru.

Ale hledání naší doby nás učí, že jsou elektrony více než tisíckrát menší, než staré atomy.

326. Náš znamenitý státník markýz Bacquehem byl už jako chlapec v národní škole v Kroměříži neobyčejný žák. Uměl vypravovat tak pěkně, že vždy celá třída napiatě poslouchala. Později s ním studovala jeho učená matka latinské a jiné klassiky.

327. Petrohrad je město rusko-francouzské.

328. Národní dobývání Českých Budějovic prý stálo miliony.

329. Ty tam jsou doby, kdy řecko-římská vzdělanost byla pokládána za nejvyšší ideál, za vrch a konec všeho vzdělání. Naše doba se naučila státi na vlastních nohou. Römische Kultur im Bilde von dr. Hans Lamer, 1910. Sbírka: Wissenschaft und Bildung.

330. Starořímské náboženství se třikrát změnilo: napřed bylo italské, potom řecké a konečně orientální.

331. Výdělek celého tuctu lyrických básníků, symfoniků a písničkářů nestačí ani na výživu jedné domovnické rodiny.

332. Nebude nikdy slovanské vzájemnosti jako nebude germánské vzájemnosti, neboť rozdíl mezi různými slovanskými národy není o nic menší, než rozdíl mezi různými plemeny germánskými. Jako není vzájemnosti mezi Holanďanem a Bavorem, tak není též vzájemnosti mezi Čechem a Černohorcem. Přehled, čís. 1.

333. My Čechové jsme ze všech Slovanů nejméně Slovany. Týž.

334. Belgie je Bulharsku hospodářsky bližší než celé Rakousko i s Čechami a všecky slovanské země dohromady. Přehled.

335. Češi se právě teď nemírně a chvatně shánějí po rychlém uznání ciziny. Arne Novák.

336. Trpělivost je síla rozdělená na delší dobu.

337. Pošetilé úsilí překladatelské zaplavuje naše písemnictví kdekterou nicotou a prázdnotou cizojazyčnou. K tomuto úsilí přibyl v poslední době jiný nerozum, překotné přetiskování a vydávání starší belletrie. Smutného rekordu v tom dosáhl Topičův Sborník. Kromě několika prazbytečných překladů vyšly tu přetisky bezcenných věcí Havlasových a Sabinových, jež svého času byly napsány jen k vůli honoráři. Redakce předkládá otisk hnusné a zastaralé slátaniny lžihistorické Král bídák od literárního nádenníka J. J. Stankovského. Arne Novák.

338. Stalo se, že pomluva přetrvala století (Milota z Dědic), že předsudek, živený klevetami učenců anebo sektářů nedal se vůbec vyvrátit.

339. Lež je vždy zajímavější než pravda a často i pravděpodobnější. Théophile Gauthier.

340. Z dějin světových si pamatujeme nejsnáze hodně velké klevety.

341. Jediné číslo má větší cenu než bibliotéka domněnek. Julius Robert Meyer.

342. Knihotisk je čínský vynález, rovněž střelný prach.

343. Stěhováním národu z končin čínských nabyla Evropa své nynější tvářnosti.

344. Naše stará literatura nepatří k české slovesné tradici. Vědomí její souvislosti se současným naším duchovním životem jest naprosto umělé a učenecké; bezpečný a učenecký pocit vnitřní jednoty mezi vzdálenou literární minulostí a kulturním dneškem nám chybí a sotva kdy se zrodí: na tom nelze již ničeho změniti. Arne Novák.

354. Hodnota staročeských výtvorů je nepatrná. Arne Novák.

346. Moderní slovanská literatura je výborně zastoupena v Stokholmu v slovanském oddělení Nobelovy společnosti a pak snad v Museu království Českého. Přehled, č. 5.

347. Jagič ve své Historii slovanské filologie jemně nadhazuje, že na jeho podnět se Gebauer po dlouhých letech kolísání odhodlal do boje rukopisného.

348. Hlavně Mommsen pobádal Jagiče, aby vydával Archiv für slavische Philologie.

349. V gymnasiu se žádají často věci nemožné, na př. aby žák rozuměl bez komentáře epištolám Horácovým: proto nedosahují věcí možných, ba svádějí žáky k podvodu.

350. Podobizna Máchova je prý podobizna kterési sochy sv. Pavla.

351. Říjnový diplom prý neměl jiného účelu než příodíti moc dvorní šlechty a církve novým pláštíkem.

352. Mnozí si říkají pokrokáři, ale ani jednomu nenapadne, aby přemýšlel, co je pokrok. První kongres pro pokrok v Římě roku 1911 bude se zabývat jedinou otázkou: Co je pokrok? Pojem pokroku je posud tak neustálený a mnohovýznamný, že nezbývá, než aby se jím mezinárodní kongres především a důkladně zabýval.

353. Už nyní jsou ve Francii miliony dospělých, kterým je Sedan tolik jako Waterloo anebo Rossbach.

354. Peníze mají vždy velmi spletené příběhy, přecházejí od spravedlivého k nespravedlivému.

355. Není daleká doba, že budou vymyšlena dvojí kamna, netoliko pro zimu, ale i pro leto.

356. Co se nám dnes zdá zastaralým, nebylo snad nikdy novým.

357. Téměř polovice národu je dělnická a do značné míry závislá na cizím kapitálu. Al. Hajn.

358. Slovo národ má ve čtvrtém pádu národ a tím se řadí mezi neživotné, tedy také národu.

359. Kdo vnáší do studentstva ismy (realismus, socialismus, slavismus), ten je svádí na scestí. Věcí nenáležitých se chytají sami. Povězte jim raději, jak se mají učit latinsky, ale to nevíte nejspíše sami.

360. Německo potřebuje ročně milion cizích dělníků, zvláště rolnických.

361. Ve středních školách čtou a vykládají staročeské a středočeské pletky a nechutnosti a o arcidílech světové literatury nemají ani zdání.

362. Podivno, že u nás posud nikdo nepřišel na myšlenku přeložit znamenitého humoristu Frice Reutra. Počátek jeho tklivého románu Ut mine Stromtid najdete v mé knížce: Nizoněmecky snadno a rychle.

363. Němci mají několik překladů a to zrovna klassických (Regis), velikého Francouze Rablé (Rabelais). My Dosud ani jednoho řádku. Před lety jsem naň upozornil Vrchlického, aby se pokusil aspoň o ukázku z něho. Nestalo se.

364. Kotta prodal za 30 let půldruhého milionů svazků Grillparcera.

365. O zednářích mluvívají hlavně jenom klerikální listy.

366. Goethův Wilhelm Meister je klassický, neboť žádný člověk nedočte toto dlouhopisské, povídavé vypravování bez hrůzy a bez umrtvující dlouhé chvíle. Dr. Max Kemmerich. Dinge, die man nicht sagt.

367. Jméno Skandinavie vzniklo prý chybným psaním místo Skadinavie.

368. Komu padne do ruky kniha zvláště dobrá, upozorní na ni veřejnost. Snad ji potom někdo přeloží nebo podá aspoň její obsah. Tak by měl každý nastávající latinář studovat nevelikou knížku: Oskar Weise: Charakteristik der lateinischen Sprache, 1909. Teubner. Najde tam zároveň hojnou literaturu ze všech oborů 1atinského jazykozpytu.

369. Školní latinská gramatika je jenom jako ubohý výstřižek z dějin této řeči. Pravou povahu latiny nedává ani tušiti.

370. Čtení klassiků na gymnasiu počíná velmi neklassickými autory: Korneliem Nepotem a Kurciem Rúfem. Oba jsou čmarykáři asi čtvrtého řádu.

371. Jinde jsem napsal: Posavadní gymnasium se snaží ze všech sil, aby se žáci latině nenaučili.

372. Židé prý mají kratší jazyk než my.

373. Jak čtou mnozí noviny? Před lety četla vinárnice Poláčková (Ferdinandská ulice) noticku z Tagesbote, v níž se opakovalo asi třikrát slovo kontusionen (odřeniny). Místo toho četla Poláčková pokaždé konzessionen. Co tím rozuměla, těžko povědět.

374. Kdo si přečte a promyslí dobré dějiny světové anebo kulturní, naučí se z nich za týdnu víc než od nejlepšího učitele za půl roku.

375. Látku k písni druhdy mnoho zpívané V borovém na skále háji, zavdal poustevník, který žil v údolí poblíž Chrasti v Chrudimsku.

376. Kdyby se rozpadlo Rakousko, připadly by České země spíše Německu než Rusku, psal Fischhof Riegrovi dne .

377. Sbor našich (pruských) důstojníků se vybírá opatrně jenom z těch tříd, jimž záleží na tom, aby konservativní vláda byla zachována. Berliner Tageblatt.

378. »Všichni pak mnoho, velmi mnoho studujme, my kulháme, věřte, velmi daleko za Evropou«. Raýman. Živa, 1904, str. 178.

379. Dokonalý člověk se vyskytuje toliko v románech. Boissier.

380. V Persii je slovo Rus a Antikrist jedno. Armin Vambery

381. Polovice všech manželství je nešťastná, většina ostatních lhostejná a jenom málo které je šťastné.

382. Všude, kde jsou dobré školy, je hospodářský rozkvět, všude kde jsou špatné školy, je nehybnost. Všude kde si váží škol, ubývá zločinů a přečinů. Učitelská hromada v Štrasburku.

383. Luza bývá radikální.

384. Rieger na potkání napomínal studenty: Učte se, bude vám toho potřeba.

385. Když se vrátil Jindřich Dvořák jednou z Prahy, kde nebyl už tolik let, zvolal: Germáni, mluvící slovansky!

386. Roku 1658 byl filosof židovský Baruch Spinoza proklet a ze židovské obce vyloučen. Hlavní věty této kletby znějí: Podle usouzení andělů u podle výroků svatých, v dohodě se svatým bohem a touto celou obcí proklínáme, vyvrhujeme a zatracujeme Barucha Spinozu. Budiž proklet ve dne a budiž proklet v noci, proklet při léhání a proklet při vstávání, proklet při východu a proklet při vchodu. Bůh mu nikdy neodpouštěj. Nařizujeme, aby s ním nikdo neobcoval, ne ústně a ne písemně, aby mu nikdo nic dobrého neprokazoval, aby s ním nikdo nebyl pod jednou střechou anebo čtyry lokte od něho, aby nikdo nečetl knihu od něho složenou anebo sepsanou.

387. Kant vycházel na procházku vždy v tak přesnou dobu, že prý si sousedé podle něho hodiny richtovali (tak mluví lid. Říditi byl by zle zastřený germanismus).

388. Kant praví sám, že ho Hume (júm) probudil z dogmatického snění, t. j. že ho odvedl od víry v neprůvodná mínění a přivedl ku kritickému zkoumáni.

389. Ještě se dějí divy. Dne 7. července, přijda večer domů, jsem spatřil na kufru nové botky. Dárce se nejmenoval.

390. V Londýnském adresáři se opakuje jméno Smith (Kovář) 1500krát.

391. Jesuité na Hostýně ubíjejí podle Pozoru svým poutnickým velkopodnikem malé podniky téhož druhu.

392. Duševní choroby mají do sebe tu zvláštnost, že nikdo jimi postižený se nemá za nemocného.

393. Řeknou-li tři lidé, ty jsi kůň, pak jdi do maštale a žer seno. Východní přísloví.

394. Je prý potřeba několika lží, aby se provedl jeden důkaz pravdy.

395. Masaryk vidí úkol českého národa v ideálu humanismu. Kállay mu jednou řekl v delegacích do očí: Der Realist ist ein grosser Phantast.

396. Kniha, která mluví o pohnutkách, cílech a cestách českých snah, zůstává skoro nepovšimnuta, tak Fořtova »Ven z přítmí«.

397. Blaze tomu, kdo se z nížin politiky může uchýliti na vysočinu vědy a umění. Josef Unger.

398. Několik hesel stačilo, aby ze středisk vídeňských hokynářů vznikla největší měšťácká strana v Rakousku, která obsadila již všecka vrchoviště politické moci. Přehled, 1910. str. 941.

399. Zdá se, že každá generace se stává tím, čím jest sama od sebe, neodvisle od předešlé, ba zrovna proti ní.

400. Mezi nynější generací a mezi předcházející leží snad půl tisíce let.

401. Ředitel vídeňského hradního divadla svobodný pán Berger nazývá předbřeznové vídeňské básníky c. k. spisující úředníky, kteří jedli úzkostlivě chléb z černožlutých jeslí. Typickým jejich příkladem je prý Grillparzer. Spatřuje v nich cosi podlomeného, zahořklého.

402. Qui servit communitati, servut diabolo. Rytíř Šertlin z Burtenbachu.

403. Slyšel jsem mnohdy list, psaný na hoře Athos, obsahu velmi neutěšeného. Proto podávám hlavní jeho obsah latinsky. Omnes paene monachi homosexuales, ebriosi, iurgiosi, tumultuosi, ignorantes sunt.

404. Také Julius Hart (Revolution der Aesthetik als Einleitung zu einer Revolution der Wissenschaft. Berlin.) nevěří v pojmy.

405. Jeden venkovský řečník blábolil o Sokolstvu jako ztělsnění zásad husitských o vychování těla i ducha českého.

406. Stolice pro sanskrit měly smysl, pokud se věřilo, že je sanskrit matkou ostatních řečí indogermánských čili indoevropských. Nyní, kdy víme, že je toliko jejich sestrou, byla by důležitější snad stolice pro litevštinu.

407. V letech dětských se rozhoduje budoucí osud člověka.

408. Husitský král Jiří z Poděbrad byl tajným katolíkem, neboť přisahal před volbou, že zemi pokatoličí.

409. I v pohádkách Erbenových jsem našel dost germanismů.

410. Také Cicero, otec římské výmluvnosti, měl proti sobě tehdejší brusiče. Ale nescházelo mu také ctitelů. Jedním z prvních byl sám Caesar. Napsal o něm ve svém díle De analogia tato slova: Tys odkryl poklady výmluvnosti, tys jich užil první. Tím sis dobyl velkých zásluh o římský národ a velké cti své domovině. Tys dosáhl nejkrásnější slávy a triumfu, který je nad triumf největších vojevůdců. Neboť šířiti obzor ducha je vyšší věc, nežli rozšiřovati hranice říše.

411. Talis hominibus fuit oratio, qualis vita. Seneca.

412. Největší všech novinářských vyděračů, král všech revolverových žurnalistů byl Pietro Aretino († 1556). Byl to nejzvrhlejší spisovatel všech dob. Byl největším a nejmocnějším žurnalistou svého věku. Tehdy nebylo novin, byly toliko letáky a psané listy.

413. Příslušníci národu českého jsou si v Břeclavě po mnohé stránce neznámými sousedy a byť i na oko si lhostejnými, v některých případech skutečně nevalně příznivě o sobě smýšlejícími. Zjev tento není pouze břeclavský, místní, jest znakem těžké, zakořeněné choroby našeho vlasteneckého obyvatelstva na Moravě i v Čechách vůbec. Dr. K. Čermák. K tomu přidávám. Jednou hledal Patera v Brně, na faře svatojakubské a snad i jinde staré české rukopisy. Večer seděl v restauraci Besedního domu s několika známými. Neznal jsem ho. Přistoupil jsem ke stolu, k samému Paterovi, a ptám se Nebovidského: Co tu dělá Patera? Nedostal jsem ani odpovědi, ani Patera se nepřihlásil. Podobně jindy jiní.

414. Na české škole v Břeclavě je poměrně malý počet dětí železničních zřízenců. Z úředníků ani jediného. Dr. K. Čermák.

415. Španělsko prý má 4330 klášterů.

416. Místa sluhů a vrátných prý nám dle mínění některých našich politiků lépe svědčí, nežli místa ministrů. Dr. K. Čermák.

417. Římské právo je selské právo.

418. Vypravujte nám hodně mnoho skutečných příběhů, ne smyšlených, jak přišli různí lidé na žebrotu.

419. Veliká kniha přírody je psána řečí matematickou. Galilei.

420. Etika v národním hospodářství neplatí. Sombart.

421. Německo je teprv v druhé generaci kapitalistického vývoje.

422. Kde se berou nevěřící, socialisté, kteří plní naše města čím dál tím více? Přicházejí z národních škol, zejména venkovských, kde se musili nazpamět učit katechismu.

423. Také Němcům se nevedlo nikdy lépe, než nyní. Berliner Tageblatt ze dne . Podobně se vyjádřil kdysi Royt o Češích.

424. Ostatně kdo ví, nebyl-li Bismarck Slovan!

425. Mých spisků k učení se němčině je v obecenstvu mnohem více, než sto tisíc, k učení se češtině sotva několik málo tisíc.

426. V Německu se najde vždy člověk, který zkouší druhého.

427. Bulharský básník Pen-Javorov řekl o sjezdu sofijském: Kongres bez Poláků, nejlepších Slovanů, není slovanský kongres. Čelná bulharská intelligence se ho stranila.

428. Popisovat minulost je nesnadno (arduum est gestas res scribere. Sallust), ale ještě nesnadněji je popisovat přítomnost.

429. Stromořadí je řada stromů jako sloupořadí řada sloupů. Němec říká buď francouzsky Allee anebo Baumgang. Také my říkáme alej. Velmi nemotorně opisují toto slovo latinské slovníky: via arborum utrimque ordinibus saepta.

430. Jak se časy mění! V středověku bylo město hrazenou pevností. Padnou-li nyní zdi města, bývá to radostnou událostí v jeho dějinách. Tehdy to býval den smutku a hanby.

431. Dítě je svou povahou velikánský egoista. Herbert Spencer.

432. Nejdůležitější článek k vychovávání je vésti dítě k poslušnosti.

433. Geologové soudí, že je naše země nejméně 300 milionů let stará. Fysikové vypočítali 20 až 30 milionů let.

434. Řádných professorů je vždy víc než pořádných.

435. Neue freie Presse napsala o Polácích dne : Die Polen sind die adeligste slavische Nation, ein stolzes Volk mit schwungvoller Geschichte und reicher Bildung.

436. Vídeň má dvě lidové university, das Volksheim v 16. a das Volksbildungshaus v 5. okresu. V tomto ohledu je Vídeň daleko před říšskými Němci. Do Volksbildungshausu chodilo roku 1909 18.000 žáků.

437. Badáním se dokázalo, že evangelia nejsou vypravováním skutečných příběhů, nýbrž knihami vzdělávacími, které vznikly dost pozdě po té době, o které vypravují.

438. Stát si dovoluje všelico nemravného. Možná, že by se bez toho ani neobešel.

439. Kdybys v sobě shrnul všecko vědění středověku, byl bys největší osel nynější doby.

440. Emancipace žen se počíná jevit v hostincích. Mnohé »dámy« si tu vedou nevázaněji a hřmotněji, než sprostí chlapi.

441. Vydal jsem posud 7 nebo 8 sešitů Zrnek. Dostal jsem v té příčině jediný list od pastora v Čechách, jenž shledával Zrnka velmi mravnými.

442. Proč asi říkají Vídeňáci malým kavárnám čechrl?

443. Většina Brňáků říká v němčině Ježíš Maria, ne Jesus Maria.

444. I ten, kdo zbalamutí mnoho lidí, může býti slavným.

445. Kdo objevil v češtině první instrumental? Kdo vymyslil slovo věta (dříve sada).

446. I Flajšhans myslí, že je v nynější češtině velmi málo slovanského. Ba může se téměř říci, že spisovná čeština je v podstatě přeložená němčina. Co je doutník jiného než Glimmstengel, co kadeřník jiného než Haarkräusler, co předměstí jiného než Vorstadt (dobře slovansky by bylo záhradí), co město jiného než Stadt, Statt, co obráběti jiného než zpotvořené bearbeiten, pohon Betrieb atd. do nekonečna. Založit (koho penězi) vypadá pěkně česky, ale je nejspíše německé verlegen (der Reich den Armen tut verlegen, Hans Sachs.) Ale přes všecky naše pomůcky nelze z němčiny do češtiny překládat. Také u nás nikdo nepřekládá. Co neumí přeložit, vynechá, na př. Wetterwinkel, spitzfindig, Erbschleicher, gute Miene zum bösen Spiel machen (toto bylo vynecháno ve školní čítance Pospíchalově). Také slovníky si tak vedou: co neumějí přeložit, vynechají. Mohl bych se s kýmkoli založiti, že seberu za krátkou dobu tisíc německých hodně všedních slov, která nepřeloží žádný Čech. Za to mají slovníky, i Sterzingrův, dost špatných překladů, ba i nesmyslů, jako chovati (dítě) auf den Händen tragen. Dej bůh, aby bylo brzy lépe!

447. Kdo chce vědět, jak chatrná byla čeština ještě roku 1828, přečti si v tehdejším Musejníku překlad Václava Hanky krátkého článku hraběte Kašpara Šternberka.

448. Kdo chce vědět, jak smýšleli čeští spisovatelé za posledního století o češtině, najde odpověď ode mne v olomouckém Komenském.

449. Napoleon diktovával pěti sekretářům zároveň.

450. Může se směle říci, že málo kdo cítí, že umírá. Berlínský professor Ewald viděl sta a sta lidí umírat bez bolesti a bez vědomí.

451. Páni Franci bych přeložil slovem Biedermeier.

452. Kdo sbírá u nás modní slova? Snad nikdo. Také u Němců je jich dost. Pomalu bude všecko možné grosszügig. Také auslösen, ausschalten, Bildfläche atd. čteme do omrzení.

453. Kdo spočítá nyní všecky barvy? Němečtí kloboučníci mluví také o lichtbiber weicher Fassonhut.

454. Říkáme nálev a vedle toho záliv, příliv a odliv. Čím to?

455. Každé nové moderní slovo zabije několik starších.

456. Co je metafora atd., nemá se žákům vykládat dogmaticky (definicí), ale žáci buďte vedeni tak, aby to ze slova samého uhodli. Podobně bude každá definice dramatu marná a nesrozumitelná. Pokud žáci z dané úlohy nesestaví sami drama, třeba sebe mizernější, nevědí o dramatu nic. Všecko učení nazpamět je tu vždy na škodu.

457. Jako se učí právník napřed římskému právu a teprve našemu, tak by se měl naopak učit latinář napřed moderní latině a potom antické.

458. Naši (uherští) duchovní učí se bohužel čím dál tím méně latinsky a málo který porozumí encyklice, psané prý s klasickou stručností. Koločský arcibiskup Varosy.

459. Germanista professor Sütterlin napsal: Tak máme asi od roku 1800 hojný a v celé oblasti uznaný a vážnosti požívající společný jazyk, ale toliko na papíře, tedy společný jazyk spisovný, nikoli mluvený.

460. Týž praví dále: Vysoká (t. j. jižní bavorsko-rakouská) němčina je severním Němcům vlastně cizím jazykem. Podobně přijaly ostatní krajiny Italie řeč toskánskou, a jižní provincie Francie (Provensálsko) řeč severní (pařížskou).

461. Řekne-li Němec, er redet böhmisch, může tím mínit němčinu. Proto říkáme zřetelněji čechisch, míníme-li češtinu.

462. Soukromník platí práci, stát platí člověka.

463. Na Krétě prý roste strom olivový o 17 metrech objemu. Viděl dobu Homérovu a podnes nese ovoce.

464. Jak málo se mění člověčenstvo a jak velice se mění lidé!

465. Porážky neznamenají v historii mnoho. Také vítězství znamenají málo. Kde je ovoce vítězství, kterého dobyli spolčení Poláci a Litevci nad německým řádem u Grunwaldu (u Tannenberka)?

466. Škoda, že se nedočkal Gebauer knížky Die deutsche Satzlehre von Robert Fritsch (Teubner). Větosloví Gebaurovo, snad nejlepší v Evropě, ale starého rázu, bylo by nabylo moderní tvářnosti.

467. Jistý Suchánek z Nemojan u Vyškova býval v gymnasiu vždy prvním a umřel prý ve Vídni jako malý úředník v kterémsi ministerstvu. Jiný můj spolužák, šlechtic Ruber, sedal daleko za mnou a byl dvakrát ministrem u je nyní prvním sudím v Rakousku.

468. Bankéř Urban má nejznamenitějšího Cerberusa, jakého v Brně znám.

469. Skoro všecka jihočeská města, i Praha, jsou mostní města. Vznikla u řek tam, kde byl přechod nejsnadnější.

470. Prof. Josef Hanuš zastává názor, že naše národní obrození není především ohlasem západoevropských myšlenek osvícenských a romantických, nýbrž mnohem spíše českou reakcí proti politickému i vědeckému směru josefinského osvícenství, absolutismu a poněmčování.

471. Úředník od železnice Riel byl pevně přesvědčen, že francouzský znak cédille (sedyj) je totéž, co naše cedidlo. Všechny mé námitky byly marné.

472. V Pole (Pulji) je státní gymnasium podle vzoru novojorské školní obce. Žáci si spravují školu sami, ovšem pod dozorem učitelů. Žáci si volí předsedu, radu, obhájce atd., kteří rozhodují o prohřešeních disciplinárních.

473. V jedné vážné přednášce mě zarazilo místo: »Náš národ, svými osudy Samson, kdys vítěz nad mnohými nepřáteli, nyní melící v domě vězňů, předmět úšklebků frejířce na Dunaji, jíž se říká hlavní město říše.« A to nenapsal novinář, který špekuluje na luzu. Jak daleko je odtud až k tomu, čemu říkají Verfolgungswahn?

474. Včera, 31. října, mně řekl jakýsi mně neznámý domestik: Co vy víte, vím já také. Tak mluvme o něčem, řekl jsem já. Ale hlupáček rychle utekl. Z toho vidím, jak je luza nadutá a hloupá.

475. Odkud byli překladatelé bible kralické? Hlavní a první, Blahoslav, původně snad Blažek, byl Hanák z Přerova. Dva, Cibulka a Kapito, pocházeli z Bystřice nad Pernštýnem. Strejc ze Zábřeha. Stefan z Prostějova. Němčanský a Jesen pocházeli z Uherského Brodu. Hetic z Poznaně. Eneáš z Mladé Boleslavi.

476. Velikými myšlenkami a činy dělíme netržitý proud dějstva v epochy. Stanislav Souček.

477. Petr Chelčický je Tolstoj 15. věku. týž.

478. Zrnka (aphoristische Reflexionen) více dráždí než uspokojují. Více podněcují, než podávají. Feuchtersleben, Diätetik der Seele.

479. Montaňova slova: Je n’enseigne pas, je raconte (já nevyučuji, já vypravuji) se hodí na málo kterou knihu. Tak by nám mohl někdo povědět na př.: Jak jsem se učil fysice, národnímu hospodářství atd. Montaň (Hora) se psal tehdejším pravopisem Montaigne. Skupinu ign četli jako ň. Nyní píšou Montagne.

480. Změna zotavuje mnohdy lépe, nežli klid.

481. Kdo nemá další snahy, kdo se už neučí, ten se dej pochovat. Feuchtersleben.

482. V prsou každého člověka dříme příšerný zárodek šílenství. Týž.

483. Činnost ve svém poslání je matka čistého svědomí; čisté svědomí je matka klidu a jenom v klidu vyrůstá něžná rostlinka pozemského blaha. Týž.

484. Základní chybou člověka je lenost. Ta podkopává naše blaho tisícerým způsobem. Týž.

485. Řádný člověk musí míti vždy na očích řádné dílo. Úlohu, která napíná všecky jeho síly. Týž.

486. Trapné myšlenky, tísnivého citu se zbavíme nejlépe, když je jasně napíšeme a vylíčíme. Týž.

487. Filosofie, která se zanáší rozborem smrti, je falešná; pravá filosofie je moudrost života; ta neví o smrti nic. Týž.

488. Touha je jenom výraz toho, co naší podstatě hoví. Týž.

489. Věci zažité působí opět životně.

490. Děláme se populárními, když se stavíme býti chudšími duchem než skutečně, jsme. Bulwer.

491. Hloubání o různosti duše a těla, v němž si staří filosofi libovali, má pro zdravého a praktického myslitele do sebe něco komického. Feuchtersleben.

492. Bůh ví, kam by mě byl osud zanesl, kdybych byl šel na studie do Olomouce místo do Brna.

493. Snad nikdy nenajdu knihu, která by byla tak psána, jak bych já chtěl.

494. Vášniví lidé mají v pokročilém věku mnohem více vrásek, než lidé klidní. Feuchtersleben.

495. Co je vznešené, má do sebe vždy jakousi poesii. Týž.

496. Síla víry je všemohoucí a posud se dějí zázraky.

497. Nic na světě nedělá člověka tak starým, jako stálá bázeň, že stárne. Týž.

498. Místo zastavit (na př. hodinky) říkají Berlíňáci Hebräisch lernen lassen.

499. Kdosi napsal v Času 17. července: »Kdyby mně dnes někdo dal možnost volit mezi dvojím: buď český stát ihned anebo ozdravění duše českého člověka z katolicismu, sáhnu bez rozmýšlení po tom druhém.« Škoda, že pisatel své myšlenky nedomyslil.

500. Dříve študoval hlavně ten, kdo měl k tomu chuť a povolání. Nyní študuje kde kdo, třebas s nechutí a ošklivostí. Proto tolik poloučeného a nebezpečného proletariátu.

501. Některé hlasy přeítají příčinu nynější drahoty velkostatku čili agrárníkům. Řádění toto se zračí ve vykořisťování hromadného lidu v rozměrech, jakých svět posud nikdy neviděl. Tato tyrannie vyssává města i venkov, aby nestoudným způsobem obohatila několik tisíc zámožných rodin. Nynější drahotu si můžeme vyložit jenom tím, že ji pokládáme za libovolné vykořisťování politické moci klerikálně-feudálního velkostatku. A to se děje v celé téměř Evropě. Moc agrárních tyranů nabyla mezinárodního rázu obchodní politikou evropských států. Nyní víme, že jsme kořistí agrárníků následkem posledních obchodních smluv.

502. Na universitě ti poví učitel, co ví sám, a málo toho, co bys vědět chtěl a měl. Hippel.

503. Rád mám knihy vypůjčené. Je-li kniha má, pomyslím si: tu přečtu až někdy. Týž.

504. Samota sílí nervy. Týž.

505. Bulharský ministr řekl: Potřebujeme průmysl, abychom nezáviseli celý rok na pánu bohu a povětrnosti.

506. Mladí vědí všecko lépe, jenom že to neumějí udělat.

507. Bozi byli potud, pokud se v ně věřilo.

508. Angličan myslil za Husa, Angličan myslil za Kanta.

509. Smutně vypadal Berlín v letech 1870—71. Celé řady obchodů byly zavřeny, všude bylo vidět cedule, na nichž stálo slovo »eingezogen«. Úřady a dílny byly prázdné, podobně školy a selské chalupy.

510. O valné části listů Přemysla II., na nichž zakládá Palacký krásnou charakteristiku nešťastného krále, dokázáno, že jsou to pouhé výplody fantasie vlaského rétora a jeho žáků, v Praze usedlého, pouhá diktamina.

511. Kardinál Rauscher vydal prý v Neapoli brožuru, v níž dokazoval, že v celých dějinách církve je neomylný výrok papeže neznámý.

512. Biskup Dupanloup (orleánský) řekl, že prý je těžko rozhodnout, kdy mluví papež jako papež, kdy jako doktor privatus a kdy ex cathedra.

513. Před koncilem se hádali, zdali je papež neomylný, po koncilu pak, kdy je neomylný.

514. Podle přísné řehole (klášterního pravidla) nesmějí nosit kapucíni klobouk ani střevíce, nýbrž toliko lodenovou kutnu opásanou provazem. Nesmějí nosit košili ani spát v posteli, nýbrž na dvou prknech, přikrytých houní. Nesmějí se ani koupat ani umývat a vousy nechat růst jak rostou. Hlavu se jim oholí až na úzký pruh vlasů. Řád tento byl založen roku 1529 jako řád žebravý, jako proletariát mezi mnišstvem. Nyní má přes 700 klášterů a asi 10.000 členů.

515. Jeden dopisovatel Času viděl Masaryka na Kozím Hrádku u Tábora dne a píše: »Jeho postava ostře se rýsovala na pozadí obzoru se světlými obláčky, ozářenými paprsky odpoledního slunce.« Nebyla to dokonce svatozáře?

516. Professor Polívka řekl v Sofii: »O prohlášení ruštiny za sprostředkovací jazyk slovanský nebude možno dotud mluvit, dokud sami Rusové nebudou považovat ruštinu za sprostředkovací jazyk a budou na západě užívat němčiny.«

517. Rus je orientál mezi Evropejci. René Pinon.

518. Semper meritos honores deterit vulgus. Jakub Balde, německý Horác († 1668).

519. Málo kdo si umí představit, co lze všecko povědět za jednu minutu.

520. Jeden dvorní rada řekl: Před desíti lety jsem dal svoji visitku učiteli a dostal místo; dnes jich mohu dát deset a nedostane nic.

521. Táborští obrazoborci bořili překrásné kostely a kláštery a nedost toho: potom ničili také obrazy a sochy jako dílo ďábelské. Jindřich Vančura.

522. Němci mají Aristotele Leibnice, Švédové mají Aristotele Svedenborga. A co my?

523. Jak důležitá je někdy čárka, dokazuje toto místo francouzského testamentu. Je lègue à chacun d’eux cent mille francs. Odkazuju každému z nich sto tisíc franků. Bez čárky (apostrofu): Je lègue à chacun deux cent mille francs. Odkazuju každému dvě stě tisíc franků.

524. Skutky ukazují člověka, příčiny skutků ukazují jeho povahu.

525. Národní Obzor píše dne 23. července: »Toneme právě ve spoustě »národních slavností« matičných i menšinových, při nichž se střízlivému diváku často zdává, že mnohému z vlasteneckých pořadatelů leží na srdci víc vlastní užitek, než prospěch národa.«

526. Falšování potravin se provozuje v Praze docela řemeslně. Více než jedna třetina mléka se falšuje kokolínou, ba i vaselínou. Národní Obzor.

527. Pražský konsument je nejdrzejším způsobem okrádán při nákupu těch nejnezbytnějších potřeb denní výživy, za drahé peníze nabízí se mu nečistý padělek, místo mléka voda, místo sádla vaselína. Týž. Všecko, jenom nic z Masarykova ideálu humanismu.

528. Národní Obzor ze dne 23. července: Německý odbor zemědělské rady na Moravě má Postelta, který má vysokou školu hospodářskou, byl nadsprávcem řídícím v cukrovaru v Tišnově, — český odbor má Mášu, před tím písaře u Šíleného a redaktora lokálního listu v Telči.

529. Napoleon I. řekl: Polsko je pouhým válečným táborem, nikoli však státním útvarem. Nemohu zde založit republiku o 20 milionech duší v zemi válečné, ale ne průmyslové, hraničící až na Čechy, staré sídlo husitů a táboritů, a nevím, jakého ještě mystického a demagogického fanatismu.

530. Je to naše kletba, že jsme takový hospodský národ.

531. Jak jinak by vypadaly německo-latinské slovníky, kdyby byly obráceny z latinsko-německých.

532. Býti slavným a známým je dvojí.

533. Země, která zplodila pannu Orleánskou a povýšila Napoleona, je zajisté zemí divů.

534. U nás se tvrdí, že prý se na slovanském sjezdu 1848 nemluvilo německy. Na můj dotaz mně odpověděl kdysi Rezek, že aspoň v komisích se jistě mluvilo německy.

535. Pro pokrok vědeckého poznání doby husitské činnost Masarykova nemá významu. Přehled, str. 756.

536. Vyhráváme jen v malých šarvátkách, kdežto hlavní bitvy končí pro nás porážkami. Přehled, str. 759.

537. Účelem národních slavností není zábava, nýbrž hlavně shánění peněz »pro národ«. Přehled.

538. Ve Španělích prý je půl milionu anarchistů.

539. České obrození (okolo 1800) neznamená toliko jazykovou a literární obrodu, nýbrž také hospodářskou. A na tuto se vůbec zapomíná.

540. Česká věda se vlastní vinou osamocuje a odtrhuje od světového myšlenkového trhu tím, že nevydává svých spisů v nejbližší nám řeči světové, v němčině. Čechische Revue 378.

541. Čemu říkáme žený, není než ustavičné se zabývání sebou samým. Hippel.

542. Feuchtersleben definuje umění: die Kunst ist ein gebildetes Können. Jak to přeložit? Snad tak: Uma je vyšší umění. Umění je vyšší umělost.

543. Obrovské hnutí reformní se připravuje od roku 1895 (válka) v Číně. Evropské myšlenky a methody pronikají znenáhla do staré Číny. Nastávají tam neslýchané proměny, které budou snad nejdůležitějšími událostmi naší doby.

544. V Americe umírá každou minutu pět lidí.

545. Odhalením Hájkových lží počíná u nás nový dějepis, zabitím Hankových rukopisů nová doba vědy.

546. Nezáleží mnoho na tom, co myslíme, co víme anebo v co věříme. Ale na tom záleží, co děláme.

547. Četl jsem mnohokrát, že česká šlechta podporuje národní rozbroje, ale důkaz jsem nenašel nikde. I svědomitý a opatrný poslanec Skene ve své knize o národním českém obrození přičítá šlechtě první k němu podněty.

548.Znám v Brně písaře, který si obral za vedlejší výdělek špiclovství.

549. Anekdoty jsou drobná mince světových a kulturních dějin.

550. Jindřich IV. (francouzský) je Maupassantovi lstivý, skeptický, schytralý, svatoušek, prohnaný jako málo kdo, podvodný nade vše pomyšlení, prostopášník, opilec a pohan.

551. Nedostatek kázně a sebekázně v našich řadách je příčinou, že máme tak málo pevných charakterů. Až mne strach o budoucnost národa jímá z tohoto nedostatku, jenž je pořád větší. Josef Holeček, Květy str. 627.

552. Quod non est in actis (v novinách) non est in mundo.

553. Chceš-li rozpříst rozhovor, hoď mezi lidi něco, čemu dobře nerozumějí.

554. Nač krást, stačí brát.

555. Jednou se vybralo sedm much do světa. První sedla na jelito a otrávila se. Druhé pomohl cukr do lepšího života. Třetí měla z medu smrt. Podobně čtvrtá, pátá a šestá. Poslední sletěla ze zoufalství na muší papír. A nestalo se jí nic. I ten byl zfalšovaný.

556. Co bylo kdysi podvodem, to patří nyní k řádnému vedení obchodu.

557. Asi před padesáti lety jsem slyšel v dědině u Brna, snad v Jiříkovicích, docela týž dialekt, kterým se tehdy mluvilo v Topolanech u Vyškova.

558. Pravý aristokrat vězí ve svém duševním doupěti a žije z minulosti. Vojtěch hrabě Sternberg.

559. Nejlepší knihy o dělnické otázce nejsou od dělníků.

560. Z venkovských krejcárků se stavějí v městech vysoké domy.

561. Slovanský týden počínal pondělím, jak dokazují jména úterý, vterý čili druhý, čtvrtek čili čtvrtý den a pátek. Germánský týden počínal nedělí, jak dokazuje slovo Mittwoch, prostředek týdne. Slovanská středa se nehodí do slovanského týdne, je tedy přeložena z němčiny.

562. Úterý, úterek, je oboje mužského rodu, a přece se může říci to úterý (střední rod). Na slovo úterý přenášíme rod z předcházejícího pondělí tím snáze, že je říkáme často za sebou a že mají podobné koncovky.

563. Emancipace žen, to jest snaha po hospodářské, společenské a politické nezávislosti a rovnoprávnosti ženy s mužem, je národovražedné poblouzení. Prof. Max Gruber v Mnichově.

564. Nesmírná většina městského obyvatelstva vymírá obyčejně už v třetím pokolení. Týž.

565. V gymnasiích se učí latinsky asi z deseti knih. Kdyby uměli aspoň jednu!

566. Jednotlivec mně zajímá, nikoli dav.

567. Jenom getto mohlo židy zachovat; rozptýlenost mezi národy je vyhubí.

568. Zdá se mně, že filosofi nemyslí za svou dobu, ale že jsou za svou dobou.

569. Kdysi jsem přemítal asi 14 dní, jak definovat větu. Konečně jsem si pomohl laciným opisem: Věta je propověď. Lépe bude snad říci: Věta je výrok, rozkaz nebo otázka.

570. Kdo se neskrývá, toho nehledají.

571. Na tak nazvané vidy slovanského slovesa (nésti — nositi — snášeti, dáti — dávati) se posud nikdo neodvážil se zdarem. Ani Zubatý, náš první etymolog, si na ně netroufá. Myslím, že tu třeba vycházet od povahy děje, ne od slovesa, které je toliko obraz děje.

572. Otázka z moravských dějin: Čí byla kdy Morava?

573. Osud je to, co se stalo, ne co se stane.

574. Pravá populárnost nesnižuje spisovatele, ale povyšuje obecenstvo.

575. Naše doba klade na jména přílišnou váhu, řekl už dávno Feuchtersleben

576. Urážka nebeského majestátu se trestá v Prusku až třemi lety vězení; urážka pozemského majestátu až pěti lety.

577. Národy, jichž lepší členové se jich odříkají, jsou blízké vymření.

578. Českou útratnost a slepotu dobře charakterisoval kavárník od Bellevue slovy: kdybych směl dát na dům český nápis, bude dům za krátkou dobu můj.

579. Pozor na hospodské, kteří si koupili nebo vystavěli dům.

580. Buď si stranictví té které země sebe spletenější, dá se vždy uvést na jednu formuli: šetření osobních zájmů.

581. Velebené mnohými pevné přesvědčení je znak obmezenosti anebo neupřímnosti. Max Gruber v Mnichově.

582. Pravda je to, co která doba za pravdu pokládá.

583. Brieux pozoroval Francouze v Indochině a praví o nich: Tu vidíme celý houf našich chyb: náklonnost k zábavě, náchylnost k věcem dělaným, nadšení bez rozvahy, nedostatek předvídavosti a lehkomyslnost.

584. Protagoras (známý sofista) dal svou dceru za ženu svému nejhoršímu nepříteli. Na otázku, proč to dělá, odpověděl: Co jsem mu mohl udělat horšího?

585. Nemyslím, že by byl jeden jediný manžel na světě šťastný. Hippel.

586. Ženit se je tolik, jako udělat z člověka svobodného nevolníka. Hippel.

587. V Americe mají už Mendel Journal v anglickém jazyku. Literatura mendelismu vzrostla za posledních let tak ohromně, že ji sotva odborník přehlédne.

588. Většina lidí je tako pošetilá, že pro malé spisovatele zapomíná na skutečné velikány světové literatury. Bismarck.

589. První díl Fausta uměl Bismark nazpamět. Druhý díl mu byl nesrozumitelný a proto nezáživný.

590. Kdyby Francouzi byli zůstali při své staré keltštině, byli by dnes v kulturním světě tak osamělí, jako Maďaři.

591. Ať se stalo co stalo, pro všecko se našla konečně juristická výmluva.

592. Uherské státní právo vydávají Maďaři za tajnou vědu.

593. Hrabě Albert Apponyi tvrdí: Rakousko není říše, nýbrž toliko spolek dvou říší za příčinou vzájemné obrany.

594. Kdo třídí lidi podle zpropitného, které dostane, je hausknecht. Fl. Blätter.

595. Luther chtěl odkopnout »bestii rozum« pod lavici, kdyby se opovážil ozvati se ve věcech víry.

596. Kopernikalismus byl stíhán jak od katolíků, tak od protestantů.

597. Víra je podle své povahy nesnášelivá. Víra nezplodila nikde svobodu, nýbrž snažila se vždy nahraditi jedno panství druhým, jednu víru druhou. Svoboda, t. j. klidné spolužití různých vyznání a pěstování vědy na nich nezávislé, tato svoboda byla na víře vždy vynucena tuhými boji. Víra volá po svobodě, kdykoli narazí na nějaké překážky, ale potlačuje svobodu, jakmile je v držení moci. Prof. dr. Friedrich Jodl

598. Němci propijí a prokouří za rok asi čtyry miliardy, ale to je maličkost proti tomu, čemu dávají bez užitku komínem uprchnouti. Aspoň 80 proc. uhlí se spálí nadarmo.

599. Ženy jsou proto tak málo differencovány, že mají od jakživa stejné povolání.

600. Ve vídni jsou listy (Tagblatt, Kronenzitung), které dávají odpovědi na nejrůznější otázky. Proč nemáme my nic podobného? Buď jsme lenoši, anebo není lidí, kteří by odpovídali.

601. Němci v Číně. Jsou to hlavně němečtí kupci, kteří tam hlásají evangelium anglické světové řeči. Mnozí z nich obcují i mezi sebou anglicky. Do svých pisáren berou raději Angličany než Němce. Kölnische Zeitung.

602. Životopisy by se mohly psát také na výstrahu jiným.

603. Jakýsi Ladislav Klíma myslí, že je možná, že všecky ty velké národy (Evropy) budou podmaněny od jednoho z nejmenších národů (patrně od Čechů).

604. »Čas« napsal v čísle 215.: Útočnost čechisátorů vrhá lid polský v ramena germanisace. V Hrušově podpláceli Češi horníky, aby přihlašovali polské děti do české školy. Za dítě platili 4—5 korun.

605. Jenom ubohý národ čeká na mesiáše.

606. Literatura rumunská rozeznává tři doby: dobu slovanskou (1550—1710), dobu řeckou (1710—1830) a dobu románskou.

607. Úvody našich školních knih předkládají žactvu jednak četné nesprávnosti, jednak věci s dostatkem nezajištěné — bývá to bujná směsice bajek a pravdy. Dr. Jan Korec.

608. Kdo nemá nic lepšího na práci, obracej slovník latinský na německý nebo český.

609. Moudrý upadá v nevědomost, hádá-li se s nevědomcem. Goethe.

610. Sékspír věděl zajisté velice málo.

611. Festus řekl apoštolovi Pavlovi velikým hlasem: Blázníš, Pavle. Možná, že se nemýlil.

612. Pochybuju, aby se ujalo náboženství docela rozumové.

613. Zázraky nikdo neviděl, jenom o nich slyšel, a proto v ně věřil.

614. I Švarcenberkové dostávají někdy strach.

615. Čím to, že slovníky německo-latinské bývají slabší než latinsko-německé.

616. Každá víra je sobě pravověrná.

617. Tvrdí se už směle, že ariové přišli do Asie v pradávných dobách z Evropy, snad z jižních končin dnešního Ruska.

618. Omnia, quae fama tradit, maiora sunt vero. Curtius Rufus.

619. Z Koburků se stali Angličané, Portugalci, Brasilci, Rakušané a Bulhaři.

620. Celé dějiny světa jsou krutým posměchem na slova: Milujte se vespolek.

621. Ponejprv bylo provedeno číslování domů ve Vídni dne 1. listopadu 1566. Teprve roku 1771 bylo nařízeno, aby všecky domy celé říše byly opatřeny čísly.

622. Přílišné přeceňování věcí národních je chorobný zjev. Dr. Vilém Ellenbogen.

623. Národní bojiště je rejdištěm všech slabých a rozpálených hlav, všech nezodpovědných ledajačin. Týž.

624. Právo národu není samostojné, ale je omezeno právy jiných národů.

625. Z odložených uniforem rakouské infanterie dělají továrny statisíce proteže (Edelweiss).

626. Plurima locutus nihil dixit. .

627. Bída Boženy Němcové byla tak krutá a nezasloužená, její morální postavení tak ponižující, že není možno dnes, kdy se zvolna odhaluje veškera pravda jejího života, nepoložiti si otázky: Kdo nese vinu toho, že největší naše žena minulého století, spisovatelka, jejíž práce stále se drží na předním místě v naší literatuře, zemřela vlastně hladem a jako žebračka. M. Gebaurová.

628. Nichts ist so erfolgreich wie der Erfolg. M. Nordau.

629. Vyzývání a vyhrožování, aby dbáno bylo hesla Svůj k svému, židovským obchodníkům neuškodilo ani neuškodí. jim dařiti se bude stále dobře, protože mají vrozený obchodní talent a jeden druhému do ruky pracuje. Jiří Kožíšek.

630. Kdo vykonal víc, ten co pracoval pro jednoho advokáta, anebo ten, co uměl něco říci Evropě?

631. Neschází mnoho a budeme říkat místo pane hospodský pane otakaristo.

632. Na každém centu uhlí, nežli se hodí do pece, má několik židů svůj hodně tučný výdělek, poněvadž kupitelé celé výroby uhelných dolů jsou židé, uhlí prodávají židům, velkokupcům první třídy, tito pak velkokupcům druhé třídy, tito zas obchodníkům větším i menším. Uváží-li se, že konsum uhlí obnáší sta milionů metrických centů, lze užitek, který do kapes židovských každý rok plyne, dobře odhadnout na 60—70 milionů korun. Spotřeba dřeva je ohromná. A kdo má veškerý obchod dřevem v rukou? Zas jen židovstvo. Jiří Kožíšek.

633. Mor novinářský je moru kořalečnímu jako vejce vejci podobný, avšak jeho léčení bude obtížnější. Jiří Kožíšek.

634. V docela jiných rukou nalézá se dnes česká žurnalistika, než jindy; jsou to napořád studenti, kteří studia nedokončili a k ucházení se o místa úřednická kvalifikace nemají. A takových pokažených studentů je novinaření chlebíčkem jako poslední stanice. Jiří Kožíšek.

635. Národnost u obecních podniků takových (jako na př. vranovický cukrovar) nemívá většího významu, než jaký má knoflík u kabátu. Jiří Kožíšek.

636. Každá doba má své blázny.

637. Sláva je slunce mrtvých. Balzac.

638. Nestačí být slušným člověkem, třeba se jím také zdáti. Balzac.

639. Jedna polovice společnosti tráví čas tím, že pozoruje druhou. Balzac.

640. Tu trošku víry, která ještě společnosti zbyla, věnuje klevetám. Týž.

641. Zákony jsou pavučiny, jimiž velké mouchy proklouznou a v nichž se jenom malé lapají. Týž.

642. Každý zákon, který se týká soukromého jmění, má do sebe tu vlastnost, že podivuhodným způsobem podněcuje darebácké spády intelligence. Týž.

643. Dementovat noviny je tolik, jako okřiknout psa, který za kočárem štěká.

644. I lepší společnost má svou hantýrku a této hantýrce říká sloh. Týž.

645. Nic není nesnesitelnějšího než člověk, který má stále štěstí. Týž.

646. Utiskování je pravý život pro všecky věci náboženské a politické. Týž.

647. Komu už napadlo toto: V Brně je těžko učenci studovat. Není knih. Proto odkazuju polovici svého jmění zemské knihovně, aby za ně nakoupila nejpotřebnějších děl, kterých nemá. Napřed knihovna vyslechne přání badatelů.

648. Onehdy jsem spatřil v Husovicích dvě památnosti. Za oknem hospody jsem četl: Víno tak zvané Karlovické. Druhá památnost je Sušilovo náměstí (recte návsí) před kostelem.

649. Latinské slovo ovile znamená ovčinec a místo k hlasování.

650. Na Litomyšlském gymnasiu prý projde každý. Kdo nic neumí, tomu prý se poví napřed, z čeho bude zkoušen.

651. Co jsou římské dějiny jiného než veliké zabíjení lidí?

652. Zdá se mně, že první věta borromejské encykliky je rouhání se bohu.

653. Kdo šidí pomalu a dlouho, bude bohatý a vážený; kdo šidí náhle, přijde do kriminálu.

654. Ubohé ženy! Nejste než experimenty módy.

655. Nedávej žákům úlohy, kterous nedělal napřed sám. Jak ji sic chceš posuzovat?

656. Slovo náboženství znamená každému něco jiného a není snad dvou výkladů, které by souhlasily. Dr. Jayatitaka z Cejlonu.

657. Otrok chce pána, lidé chtí boha.

658. Většina sebevražd se spáchá náhle, nenadále. Docent Oskar Ewald.

659. Kdo sáhne po smrtící zbrani s úplně jasnou myslí z příčin zásadních nebo etických, ten se liší sotva od mučeníka. Týž.

660. Mnohým Čechům hodiny už tlukou, za chvilku budou bouchat, ne-li dokonce mlátit.

661. Babička, přeložená do latiny, se může stát školní knihou v — Americe.

662. Musäus není sběratel, ani vypravovatel pohádek. A Wieland mu applaudoval, že prý jen tento vzdělaný způsob vypravování pohádku omlouvá. Teprve Herder rozuměl pohádce.

663. Ctižádost je produktivní forma ješitnosti.

664. Ve všech stoletích žili zastupitelé všech minulých století.

665. Člověk bývá zbytečný teprve, když se má za zbytečného.

666. Dějiny lidstva počínají anarchií a komunismem.

667. Školačka: Weisst du, ich und die andern Schulmädchen lassen uns so gern von ihm auszanken, er schmält so wunderschön, auch wenn er sehr böse ist.

668. Docela šťastným se necítil nikdo, leda by byl opilý. Šopenhauer.

669. Podle Ulpiana je právnictví znalost všech lidských i božských věcí: omnium rerum humanarum atque divinarum scientia.

670. Ročně se approbuje dvakrát tolik učitelů středních škol, než je pro ně míst.

671. Rok co rok přibývá žáků na středních školách asi o 4000.

672. Feuilleton je nesmrtelnost jednoho dne. Ludvík Speidel.

673. Kdo má talent, ten ví vždy více, než se učil. Týž.

674. Neviděli bychom skvrny na slunci, kdyby na ně slunce samo nesvítilo. Týž.

675. Britická i cizozemská společnost biblická vydala od roku 1804 220 milionů výtisků bible.

676. Který překlad bible je prostonárodnější, kralický nebo Lutrův?

677. Slovo světová výstava může mít na různých místech velmi různý význam.

678. Většině lidí je jediná cesta k zbohatnutí šizení, tedy zločin.

679. Po skutečně velkých lidech zbude věc, po zdánlivě velkých holé jméno.

680. Dalmacie porazí kdysi italskou riviéru. Alice Schalek.

681. Mnoho lidí sice nevěří, ale přece si myslí: kdo ví? Lépe je lépe.

682. Každá terminologie je slátanina. Tak je slovo vánoce v první části vá = weih nepřeložené, v druhé části noce = nachten přeložené. A slovo terminologie je pololatinské (terminus) polo řecké (logos). Také slovo mineralogie je panchart a mrzák (místo mineralo-logie).

683. Dr. Teodor Christomanos se snažil před 15 lety učinit Tyroly cizincům přístupnějšími a schůdnějšími. Ale tyrolští klerikálové nechtěli cizinců, nechtěli silnic ani hotelů. Báli se osvěty. Zakazovali dělníkům přijímat práci, skupovali pozemky, překáželi, podkopávali a vyhrožovali, kde a jak mohli. Alice Schalek.

684. V Japonsku prý mají okolo osmi set myriad (osm milionů) božstev.

685. Vyhlašovaný pixavon měkčí a láme vlasy, není po něm nic, řekl starý kadeřník Dörfler.

686. Parcelace velkostatků ve spojení s organisací úvěru zemědělského je jedinou zbraní proti upadání středního stavu selského. Přehled.

687. Reformátoři, a přede všemi Luter chtěli, aby náboženství bylo volné. Ale když dostoupili vedoucích míst, zapomínali na volnost a ještě více jejich nástupci.

688. Nejvíce venkovského obyvatelstva se stěhuje do měst v Čechách, v Dolních Rakousích a na Moravě.

689. Z každých deseti tisíců ve Vídni usedlých lidí bylo přes tisíc z Moravy.

690. Roku 1830 měla Vídeň čtyry gymnasia, nyní jich má dvacet. tehdy tam byla jedna reálka, nyní je jich 18.

691. Moravu velebí svobodný pán Alfréd Berger slovy: Země, jež četnými a rozmanitými talenty má o znovuzrození Rakouska větší zásluhy nežli kterákoli jiná.

692. Postl (Charles Sealsfield) z Popic i Klácel utekli oba do Ameriky, ale s velikým rozdílem: Postl, aby se tam proslavil, Klácel, aby tam bídně zahynul.

693. Člověk by nevěřil, ale viděl jsem, že i lidé na pohled rozumní si kupovali Nájemníka. Sotva proto, aby studovali pražskou hantýrku.

694. Co mluví professor, to nepronikne hned ke všem. Šiller.

695. Kdyby byl pán bůh chtěl šlechtu, byl by se dal narodit jedněm se sedlem na zádech, druhým s ostruhami na nohou. Voltér.

696. Úlohy pro vyšší blázinec. Analysovat větoslovně bibli. Hledat v latinských klassicích pády a třídit je podle skladby. Učit se nazpaměť Apokalypsi česky a německy. Počítat čárky a puntíky v dějinách Mommsenových.

697. cestování je ustavičné pozdravování a loučení.

698. Milujte se jako bratři a chovejte se jako cizí. Východní přísloví.

699. Jenom ten je vůdce, kdo vede lidi ku předu.

700. Monarchie je nejlepší anebo nejhorší forma státu podle toho, jaký je panovník.

701. Přesvědčte se sami. Pošlete novinám dva články, jeden štvavý, druhý rozumný a klidný. Který bude dříve uveřejněn?

702. Z Času: Jdouce do celého světa, sijte zášť a nenávist proti židům, ale pronajímejte jim vinopalny, hospodářství a berte si je za tělesné lékaře. Něco podobného jsem řekl v knize Poslancem snadno a rychle: V otázce židovské si veď opatrně: Nadávej na židy, co ti huba stačí. To je nezabije, ale dělej s nimi kšefty.

703. Ctít a vzývat anděly, nařídil druhý koncil nicejský v 8. století. Ve čtvrtém století proklínal koncil v Laodicei ty, kteří by ctili anděly.

704. Napadlo již některému Francouzi jako našemu Kollárovi hořekovat nad tím, že se Keltové pořímštili?

705. Všecka moudrost mladých dní nestojí za jeden den zkušenosti. Pfeffel.

706. Vědět něco nazpamět je nevědět. Montaigne.

707. Neviděl jsem nikdy člověka, který by byl neřekl spíše více než méně, než bylo potřeba. Montaigne.

708. Nejlépe je vzbudit chuť a lásku k věci, sice děláme z lidí jenom osly, obtěžkané knihami. Týž.

709. Ženy mají úzký obzor nebo žádný.

710. Každá strana falšuje své dějiny.

711. Manželství je emancipace žen.

712. Proč je tolik manželství nešťastných? Proto, že si oba od něho slibují věci nemožné.

713. Ženy prý nemají humoru.

714. Slohu a řečnictví nikoho nenaučíš.

715. Právo je násilí.

716. Kolik učitelů ví, co znamená podmět, ač to slovo aspoň v řecké podobě je více než dva tisíce let staré (hypo-keimenon = pod-léhající, pod-vržené, sub-iectum, pod-mět). Věc je zkrátka tato: Ve větách: lípa je strom, dub je strom, buk je strom atd. jsou pojmy lípa, dub, buk a všechny ostatní podvrženy vyššímu pojmu strom. Z takových vět bylo slovo podmět přeneseno na jiné věty jako: slunce svítí.

717. Objev Röntgenův a zkoumání o radiu způsobily novou epochu a ještě více přetvoření atomového pojmu.

718. Dějepisem jsme rozuměli dříve pravdivé i nepravdivé vypravování vynikajících lidských skutků — nyní rozumíme dějepisem vývoj člověčenstva až po dnešní den.

719. Za doby, kdy bylo psáno pověstné Kladivo čarodějnic[1], byla Evropa velkým popravištěm. Všude pracovali kati, číhali vyzvědači, hořely hranice. Běda ubohé ženě, která měla červená víčka; byla jistě ztracena. Hořící hranice byla universálním prostředkem, aby oční nemoci se světa sprovodila.

720. Kdyby přání mohlo zabít, kdo by byl ještě na světě?

721. Víra přenáší hory, a pochybování je zanáší na staré místo.

722. Není to podivno, že nejmocnější říše, jaké kdy svět viděl, byly založeny od lidí, kteří nedbajíce žádné svobody, žádného práva, všecko vůkol pošlapali? Nebyl Řím založen od dobrodruhů, ba loupežníků. Veliká Britannie dojista od mořských loupežníků? Karel Postl.

723. Nejlepší knížata Anglie a Francie byli právě ti nejnesvědomitější. Ludvík XI., největší darebák, učinil pro Francii více než 20 svatých Ludvíků. Karel Postl.

724. Můj synovec mně řekl několikrát: Německé firmy platí dobře.

725. Nisi hominibus utile est, quod facimus, stulta est gloria.

726. Inn je mnohem větší a silnější než Dunaj. Ale Dunaj mu dává jméno.

727. Praváci mají jazykové centrum v levé polovici mozku, leváci v pravé, lidé obouruční mají dvě taková centra.

728. U špatných hospodyní vydrží služky nejdéle.

729. Už delší dobu sbírám jazykové konkurence, jak je nazývám. Místo pravá ruka mohu říkat pravice, místo levá ruka levice. Ale místo pravá noha nemohu říci pravice protože toto slovo má už pevný smysl. Několik takových konkurencí jsem poslal známému spisovateli knihy Prinzipien der Sprachgeschichte prof. H. Paulovi v Mnichově. Možná, že Paul v novém vydání přidá kapitolu o konkurencích.

730. Každý špatný student pomáhá dorážet národ. Jiným neprospívá, sobě škodí.

731. Ženy budou nosit na kloboucích i rohy, ale jedna musí začít.

732. I lidé prostředního kulturního stupně vidí v nynějších studentech mamlasy a hlupáky.

733. Špiclovat je zbytečné: na luze nic nezáleží a na vyšších nic nevyšpehuje.

734. Čím lepší jsou noviny, tím mívají více čtenářů. U nás nejspíše naopak. Docela dobré noviny by nečetl snad nikdo.

735. On (Oblomov) myslil vždy vedle.

736. Skutečné myšlení, buď si sebe prostěji řečeno, je vlastně vždy klassické; smyšlenky, sebe duchaplněji stilisované, jsou vlastně vždy makulatura. Alfred sv. p. Berger.

737. Každý učitel má ve své třídě tu kázeň kterou zasluhuje. Učitelova práce je to, co dělá ve škole klid a pořádek.

738. Kdyby se Čechům narodil Bismarck, nebude jim nic platný. Uteče jim.

739. Učitel je jenom ten, kdo se učí sám do poslední chvíle.

740. Ruští a polští židé jsou prý původem Chazaři.

741. Vídeňští zubní lékaři, fotografi atd. kupují prý od služebníků u velkých pánů celé sbírky visitek, aby se jimi pochlubili.

742. Hospodský Krečmer na Kiosku řekl dne 12. září: Když dochází v sudu víno, je tak slabé, jakoby do něho nalil polovici vody.

743. Co je důležitější, pamatovat si strom baum anebo lípa linde?

744. Děti křičí a staří hlupáci také.

745. Budoucím slovníkářům. Pod které slovo vřadíme frási: gute Miene zum bösen Spiel machen. Na výběr máme pět slov, vyjma formální slovo zum: gut, Miene, böse, Spiel, machen. Ale potom vzroste článek machen tak, že ho nesnadno přehlédnout. Tomu se vyhneme, když tuto frázi zařadíme pod první neformální slovo (gut). Tak se také lépe hledá.

746. Jsi to, zač tě mají jiní. A každý tě má za něco jiného.

747. Svobodě rozuměl sedlák roku 1848 tak: Můžeme chodit na zajíce. Sám jsem tehdy slyšel.

748. Už jsem se mnohdy divil, nač nosí mnozí lidé hlavu.

749. Ženská bez klepů — ryba bez vody.

750. Kdo se má za méně, toho budou mít za více.

751. Filosofi si myslí, že řídí svět, a nikdo o nich neví.

752. Dělit slovesa na třídy nemá smyslu na školách nižších a středních. Co je mi platno, když vím, že jeden (Miklošič) klade spáti, spím do třetí třídy, jiný (Leskien) do žádné třídy.

753. Málo lidí umí vést slušný dialog: přeskakují, překrucují, nerozumějí. Místo planých tříd slovesných proberte se žáky několik forem dialogu.

754. Místo slaměné logiky rozbírejte několik vtipných otázek a hodně mnoho nedomyslů a nesmyslů.

754. Bývalý jesuita, hrabě Hönsbröch (byl 14 let jesuitou), praví, že je tento řád podle svého původu a svých stanov nekřesťanský, nehumánní a zhoubný.

754. Ve mnohých odborech bývá (u nás) jedinec representantem celé vědy, a nemaje konkurentů dostatečné váhy, snadně oddává se buďto pohodlné nečinnosti, anebo dostává se na scestí velikášského slavomamu. Přehled č. 6.

754. Naše vědecká obec churaví bujněním na straně jedné, ale též hroznou slabostí vůči vetřelcům na straně druhé. Týž.

754. Vyšší člověk se nemá snižovat za nástroj jiným. Konfucius (300 let před Kristem).

754. Až do roku 1848 bylo ve Vídni zakázáno kouřit na ulici.

754. Jagičovi se zdá, že Jungmann s Hankou a Lindou rukopisy falšoval.

761. Původní právo bylo: Silnější si vezme, co může.

762. Čechy je lépe studovat na Moravě a ve Vídni než v Čechách.

763. Dítě, ženská a hlupák není platný svědek.

764. Na můj náhrobek, bude-li, stačilo by napsat slova: snadno a rychle.

765. Polské zábory jsou tři, ale Poláci mluví jen o záboru pruském a ruském a nic o rakouském.

766. Peníze jsou moderní svatozáří.

767. Češka se píše Emma Dubsky, Polka by se psala Emma Dubska.

768. Snad třetina Čechů má německá jména a sotva jednomu napadne, aby je počeštil. Jinak v Maďárii.

769. Pozdravení má úcta jsem slyšel ponejprv okolo roku 1860 od sklepníka v kavárně nyní Strompfově, tehdy Vokurkově, Františka Sedláčka. Je to patrně špatně přeložené ich hab die Ehre (z francouzského j’ai l’honneur). Není divu: vyšlo nejspíše z kruhů sklepnických, jak říkáme.

770. V každé hlavě je každý pojem (každé slovo) něco jiného, na příklad pojem luxus (Palacký říkal lišice). Co bylo včera luxus, je dnes potřeba.

771. Dobrý znatel pařížských apašů (nočních zbojníků) praví, že zločinců stále přibývá. Nejvíce prý plodí apaše falešná humanita. Přísnější Londýn nemá apašů.

772. Snáze se krotí divoké koně v stepích, snáze je střílet lvy a tygry než porážet mocné držitele trustů, proti nimž žádný president, žádný zákon nic nepořídil.

773. U nás broušení češtiny ustalo; za to mají Turci velkou práci s vymítáním slov arabských a perských.

774. O knize M. Hartmanna Unpolitische Briefe aus der Türkei (Lipsko, Haupt 1910) pronesl jeden kritik tato krásná slova: Nepodává nám výsledek svého badání, nýbrž badání samo.

775. Kdybychom vyhodili všecky germanismy (snad přes 20 000) z češtiny, mohli bychom si dát zámek na hubu.

776. Podle jistého novináře má prý moderní velkoměsto svůj osobitý, jednotný, organický sloh stavební, jednotu vývojových faktorů a východisk arichitektonických. Kdo ví, co jsou vývojové faktory a co východiska architektonická, buď tak laskav a pověz nám to. Prázdnými slovy, jimiž se noviny a knihy hemží, nevzděláváme obecenstvo, nýbrž balamutíme anebo z něho děláme bezhlavé tlachaly, duševní luzu.

777. O jednom poslanci řekl kdosi: On by řekl pravdu, ale celé jeho myšlení je dlouhým zvykem tak nastrojeno, že pozbyl schopnosti vyplésti se z kruhu svých myšlenek a vidět skutečnost.

778. Všecko říká evropská rovnováha a sotva komu napadne, že je to pouhé heslo tuším nebožtíka Metternicha.

779. Kdo se bojí, že se mu lidé vysmějí, z toho nebude nic.

780. Komentář je kniha, v níž najdeš všecko, jenom ne to, co právě potřebuješ.

781. Dokud Čech žije v chudé své chaloupce, v skromném domku maloměstském, je citlivý, vlastenecký, statečný, obětovný; jakmile ale vyjde si za vzděláním vyšším a stane se »pánem«, obratem ruky už v národním ohledu nestojí za nic. Jan Neruda

782. Kterému z našich mladých už napadlo, aby závodil v překládání z němčiny a latiny s Palackým, Čelakovským (O městě božím), s Vojtěchem Šafaříkem (jeho překlad Humboldtových Pohledů na přírodu je z nejsvědomitějších našich překladů).

783. Národ neumírá, mění toliko řeč. Až nebude v Čechách sedláků, a už je jich sotva 40 procent, bude země dvojjazyčná, první krok k jednojazyčnosti.

784. Předplatné a jednotlivý prodej uhrazují sotva polovici nákladu na noviny. Ostatek musejí vynést inserty.

785. Kdyby mohl stát insertnictví zmonopolisovat, bude po svobodě tisku.

786. Noviny jsou závislé na obecenstvu.

787. Noviny jsou zboží každému přístupné, řekl kdysi jeden rakouský soud.

788. Zručný mechanik je zajisté stokrát lepší než ledajaký lékař, dobrý zámečník stokrát víc než špatný právník.

789. Nic neprospívá národu tak, jako když šíří obor lidského vědění.

790. Je asi málo názorů a skutků, které všichni lidé pokládají za hloupost.

791. Juristé s výborným vysvědčením bývají v praxi slabší než ostatní.

792. Goethe, Hamerling a Pavel Hevse byli slabí počtáři.

793. Známý malíř Kurbé (Courbet, † 1877), člověk velice obmezený a právě proto zakladatel malířské školy realistů, byl nad pomyšlení ješitný; sebe kladl nad míru vysoko, tím níže jiné. Tak trochu náš Hanka.

790. Hlupákovi schází obyčejně snaha po vědění. Nač? Beztoho ví všecko.

790. Jeden slezský sedlák (v Prusku) řekl: Ve škole slýcháme o králi Jeroboámu a Nabuchodonozoru, ale nic o tom, co je právo.

790. Chceš-li dobře psát, zapomeň na to, čemu tě učila škola.

790. Tolstého Moci tmy nerozuměl posud, pokud vím, nikdo, ani u nás, ani v Němcích. Kdo umí selskou ruštinu, získal by si velkou zásluhu, kdyby toto divadlo vydal s výkladem anebo slovníčkem.

790. E. Chalupný píše v Přehledu č. 7.: Politika byla skoro vždy slabou stránkou českého života, nevyjímajíc husitův ani jejich epigonů. Berou slova, formule a třeba floskule příliš doopravdy, podobně jako i jiní Slované, zejména Rusové.

790. Bylo by více šťastných manželství, kdyby si muži uměli vybírat ženy, které se jim hodí.

790. Láska je vášeň a každá vášeň zaslepuje.

801. Fanatismus je velmi odporná forma hlouposti spojené s vášní. Slepý fanatismus vyrůstá jen z půdy obmezenosti čili hlouposti.

802. Skoro každá definice byla později opravena. Tak definice pověry.

803. Inkvisiční kongregace v Římě zjistila dne : Není pověra, když nemocný, aby se uzdravil, polyká papírové obrázky panny Marie ve vodě rozmočené.

804. Halič nazývají zemí neobmezených nemožností.

805. Já bych definoval pověru zkrátka tak: Pověra je věřit věci nemožné. Podobně stručně jsem definoval před lety bajku: Bajka je příběh zvířecí, páchnoucí člověčinou. A německy: Die Fabel ist eine Tiergeschichte mit einem Stich ins Menschliche.

806. Slova »tak nazvaný« čteme velmi často.

807. Naši konsumenti jsou příliš trpěliví a hloupí. Kdyby se uměli ozvat jak náleží, nebylo by moci, která by jejich vůli odolala.

808. Gramatika tvrdí: duše, dříve duša vzniklo z formy duchja. Rád bych věděl, zdali tak kdy řekl který praslovan či zdali tuto formu přeskočil.

809. Napřed to řeknu: dedukce; potom to dokazuju: indukce.

810. Ženským by se měla počítat samovazba trojnásob.

811. Mnohým je známo, že se posud nikomu nepodařilo vyložiti slovanské sloveso. Míníme zejména formy jako dáti, dávati, skočiti, skákati, mříti, umírati a podobné. Čelakovský se tím mnoho natrápil (viz jeho Čtení). Také Miklošič si dal práce dost. Asi před deseti lety jsem k této práci vyzval prof. Zubatého. Odpověděl, že je to těžké. Myslím, že by se přišlo věci na kloub, kdyby se vycházelo od děje, ne od slovesa, které je toliko zrcadlem děje. Také snad bude dobře rozeznávati slovesa bezčasová jako bydlím, mráz kopřivu nespálí. Na každý způsob bude dobře zapomnět posavadní terminologii a pracovat znova. Tak se nejspíše doděláme kategorií docela nových.

812. Zákony mají vysoké nohy: všelico přeskočí.

813. Jeden zpravodaj o výstavě v ženské secessi ve Vídni praví: Každý gymnasista zná jméno Sapfo a Korinna, Rachelová, Taglioni, Fanny Elslerová, Volterová, Duzová, Vigée-Lebrunová. Přesvědčte se.

814. V knize Löwenfeldově Über die Dummheit čteme: Podívejme se jen trochu na poměry v Rakousku. Političtí agitátoři vštěpují tu lidu té neb oné národnosti myšlenky, které jeho úsudek kalí a které mají za následek nejpošetilejší skutky.

815. V Japonsku je 10 procent písma neznalých, v Rusku 73 procent.

816. Nejlepším zkoumadlem nadání žáků jsou písemné úlohy, dělané ve škole.

817. Mamlasovi nemůžeš nadat ani mamlasů.

818. U nás není vědecké kritiky. Čas.

819. Vytýká se našim odborníkům, že se shánějí po slávě mezinárodní. Čas.

820. Dobrá kniha odkrývá lidem něco nového, jim neznámého a většinou odporujícího tomu, co většina obecenstva pokládá za nepochybné. Tolstoj.

821. Kdybychom mohli odstranit lidi zbytečné, kolik by nás zbylo!

822. Emancipovaná ženština je potvora, ani ryba, ani rak.

823. Co je věda? Přemýšlet o tom, jak by to mohlo být lépe.

824. Kdyby Tolstoj myslil tak normálně jako ty anebo já, kdo by ho nazval velkým filosofem?

825. Jméno Máchovo bylo zprvu ostře odmítáno, naposledy spravedlivě hodnoceno. Jar. Vlček.

826. Štěstí ještě, že veliká většina žen neví, co je emancipace.

827. Analogie v jazyku je násilí páchané většinou na menšině. Tak znásilnila slovesa na u (nesu, vedu) nebohé slůvko jsem (jsu, jseš v nářečích). Ale minulá forma (byl jsem) se nedala.

828. Obmezené ženy čtou polohlasitě anebo nahlas, sic by čtenému nerozuměly.

829. Málo je asi těch, kdo čtou knihu anebo článek tak, aby všemu rozuměli. Tak čteme o mladém Máchovi, že byl podceňovatel života i lidí. Co si při tom myslíte? Mnozí tomu budou rozumět falešně, ba i naopak. Takových nejasností se dopouští nejvíce prósa estétická.

830. Snad ještě méně je úvodních článkařů a jiných, kteří píšou jen tolik, kolik je potřeba. I v listech vyhlášených čteme často dvakrát tolik slov, než je potřeba.

831. O světobolu neslyšíme nyní nic. A ještě minulé pokolení ho bylo plno. Snad nic než móda.

832. Nauka o tropech by se měla zrevidovat, ač stojí-li za to.

833. Zdá se, že Aristoteles otázku pojmu toliko načal a že není domyšlena do dnešního dne.

834. Jedna z nejhloupějších frází je: všichni lidé jsou si rovní. Ani po smrti si nejsou rovní.

835. Nepřežvykujte pořád starší filosofy, přemýšlejte znova.

836. Jak možná definovat právo, když je jiné v každé době a v každé zemi.

837. Zeptej se několika lidí, co je svoboda a uslyšíš nejrůznější věci. Jeden řekne: Když mohu jednat tak nebo jinak. Druhý: Svoboda je rovnost všech lidí. Třetí: Kdo je uzavřen, chce na svobodu. Čtvrtý: Když nemám žádných závazků. Pátý: Nevázanost a nenucenost. Podobně to půjde dál. Z toho je patrno, že mluvíme mezi sebou vlastně každý svým nářečím, docela různým od nářečí druhých. Proto je mezi námi tolik nedorozumění, že mluvíme sice týmž jazykem, ale myslíme si při týchž slovech každý něco jiného.

838. Českého slovníku nebude dotud, pokud o něm nebudeme pracovat všichni, které věc zajímá. V knihách zvláště prostonárodních přicházíme co chvíle na nějaký uzel, který náš slovník nerozváže. Na př.: Dítě spí, leda ho zbudíš. Jenom tolik si utrhnu k práci, co mně dítě zdřímne.

839. Ve své knize »Die Naturgeschichte der Moral und die Physik des Denkens« praví dr. Albert Kann: Nejzáhadnější vlastnost hmoty je ta, že se dál a dále rozvíjí v útvary pořád složitější. Touž myšlenku jsem vyjádřil kdysi slovy: Největší zázrak je, že tráva roste.

840. Kdy umřel Perikles? Kdy byl založen Řím? jsou otázky zbytečné jako tisíce podobných. Tažme se raději tak: Jak si představujete staroegyptského otroka tisíc let před Kristem? Jak aténského měšťana v době Periklově? Jak římského občana 50 let před Kristem? Jak gallského legionáře 200 let po Kristu? Jak mnicha, rytíře čtrnáctého století? Jak českého sedláka za doby Husovy? atd.

841. Kdo zrušil robotu? Francouzská revoluce. Kdo zruší ještě mnoho jiných zlořádů? Francouzská revoluce.

842. Co je nám abstraktní, může být našim potomkům velmi materielním.

843. Kdo by nechtěl být lepším než byl, kdo by nechtěl dosáhnouti více než dosáhl?

844. Náhody není: že jsem potkal Adolfa a nepotkal Bartoše, stalo se tím, že šel Adolf na trh, neboť potřeboval něco.

845. Jaký má úkol národ český není správná otázka. Správněji se bude tázat kdysi budoucnost: Jaký měl úkol?

846. Místo logiky bude lépe rozebrat s žáky několik nedomyslů a nesmyslů, na př.: Pes je podstatné jméno.

847. Kdo ví, jak se ještě lidský mozek zdokonalí!

848. Za hranicemi našeho mikroskopu leží ještě celé světy, jež toliko můžeme tušiti.

849. Je dost slov, při nichž si nic nemyslíme.

850. Malý národ se rád opičí po velkém třeba i na svou škodu.

851. V starém věku bylo málo odborníků.

852. Praha má už tři milionáře z pohlednic.

853. Kdo se psal v Praze český knihkupec první! Fr. A. Urbánek. Kdo čteš, rozuměj.

854. Bohatý Pražan zajímá se o Paříž a mořské lázně, jezdí s rodinou na letní byty do Saska a k moři, čte ve svém denníku dopisy z Paříže, ale nevábí ho dopisy ze Slezska, z Ostravska. Pro francouzskou literaturu je v Praze zvláštní české knihkupectví firmy F. Topič, ale po moravských knihách a uhersko-slovenských průměrný Pražan ani se nezeptá a pražský knihkupec ani je nevyloží. Týdenník České Brno, č. 11.

855. Pročítáme-li ředitele Rudolfa Dvořáka Dějiny markrabství moravského, každé chvíle se dočteme, kterak se v Praze usnášeli, nehledíce na souhlas Moravy, a jak často sněm moravský ohražoval se proti takovým usnesením pražským, připomínaje Praze někdy dosti po lopatě, že Morava není »ocas království českého«, ale rovnoprávný úd koruny české. Týž.

856. Po různých bezvýznamných vesničkách Čech leží zakopané miliony matiční. Antal Stašek.

857. Byl sklepníkem, stal se sluhou u zemského výboru, což mu nevadí, aby v Pisárce tu a tam sklepničil a má víc příjmů než tři čeští spisovatelé dohromady.

858. Podnes bývají u džbánku hádky o přednostech češtiny a němčiny. Obyčejně nerozumí věci ani jeden, ani druhý. Čech se vytasí svým řezati, krájeti, žnouti, svým dáti a dávati a porazí obyčejně nevědomého Němce. Tento by mohl namítnouti, že schneiden je praktičtější než česká slova a že při větě er gibt Lektionen si beztoho myslí opětované dávání. Na hlavní věc, na zásobu slov, nepomyslí ani jeden, ani druhý.

859. Snad nikdo neví, proč píše Němec slovo Katze s tz. Ostatně má německý pravopis ještě jiné podivnosti, kterých si málokdo všímá. Tak se čte psané sz (es-cet) jako s. Jméno pruského města Soest se čte jako sóst.

860. Dlouho žije, kdo mnoho myslí.

861. Proudy denního života jsou přeplněny lží a frází. Raýman.

862. Šťasten, kdo může mluvit s rozumným člověkem, ale kde ho najdeš?

863. Vídňáci platí ročně okolo tří set milionů korun nájemného.

864. Ultramontanismus (záhorství, záalpství) je snaha několika lidí v Římě, aby celý svět myslil tak, jako oni — třeba nemyslí.

865. Latina našich gymnasistů nestačí ani zdaleka k tomu, aby mohli studovat románské řeči. Prof. Meyer-Lübke.

866. Čím bys chtěl býti, Jozífku. Českým hospodským. České hospody bývají pořád nabity.

867. Rieger mně jednou psal, že prý mají Češi pro Moravany jakýsi faible (slabou stránku). Možná, když přijdou do Prahy s penězi. Povolené od Prahy zatopeným Kunovicím dva tisíce, ale zaplacené od Králova Pole, ukazují něco jiného.

868. Čím to, že lidé, kteří nic nemyslí, nejvíce mluví.

869. Rád bych věděl, kolik žen by chtělo být mužem.

870. Tři hlupáci přehlasují vždy jednoho rozumného.

871. Zpravidla není jistějšího způsobu ztratit přízeň lidí, než jedná-li člověk správně, když oni jednají špatně. Ben Hur.

872. Uklánějíce se opakujete gesto svého primitivního předka, který ocitnuv se náhle před silnějším nepřítelem, nabídl mu svou hlavu k useknutí, aby ho tím odzbrojil. Abel Hermani a jiní před ním.

873. Žena bude raději škaredá s módou než pěkná proti módě.

874. V Novém Yorku žije více židů než v celé Palestině.

875. Jak dobře se často obejdeme bez toho,čeho jsme nedostali.

876. Máchova poesie je, pokud se na ni pamatuju z mladých let, nezralá a nezdravá. Nynější estétové nemají dost slov, aby ho vyvýšili. Ale jděte mezi lid a čtěte mu Máj; nevím, dočtete-li. Je-li v Brockhausu, nevím. Podívám se tam. Není tam. Proč, když je tak slavný?

877. Řekne-li Němec jednou fabelhaft, opakuje po něm Čech stokrát báječný.

878. Lidská hlava je veliká: obsahuje v sobě i — onen svět.

879. Sabina přinesl jednou knihkupci balíček rukopisu, vzal zálohu a odešel. A v balíčku byly staré noviny.

880. Z listu Vincence Praska: Plných 50 let pracoval jsem pro povznešení vědecké úrovně v našem národě, měv ze styků s Německem a Polskem příležitost poznati, čeho nám třeba, ale poznal jsem, že u nás jako v politice svrchované sobectví beze zřetele k potřebám celého národa; není vzájemnosti — a já zůstával v českém písemnictví opuštěným pracovníkem, který pro svou českou práci se dočkal morální podpory u Němců a Poláků, u nás nikoli.

881. Karel Kraus, vydavatel týdenníku Die Fackel, také Fackel-Kraus řečený, je podle Přehledu vlastně filosofem, jemuž nedal jen nerozum všedního dne času, aby své životní nazírání složil v soustavném filosofickém díle. Tak stal se kritikem moderní společnosti, avšak jedním z největších mezi současníky: Sittlichkeit und Kriminalität, Sprüche und Widersprüche, die chinesische Mauer (u A. Langena v Mnichově).

882. Koncil tulúský se usnesl roku 1229: Každý dům, v němž se najde kacíř, budiž sbořen.

883. Malým latinářům, kteří si nemohou pamatovat rozdíl mezi gerundiem a gerundivem. Gerundium je substantivum jako gaudium, studium, pretium (koncovka -ium) a znamená substantivum: laudandi cupiditas. Gerundivum je adjektivum jako divum, passivum, activum (koncovka -ivum) a znamená adjektivum: laudanda diligentia chvalná pilnost.

884. Jak umí brněnská inteligence německy: Starý cvičný učitel M. vyslovuje slovo droguist s u místo drogist, jak se také píše. Dále říká: Er klopfte auf meine Tür, místo an meine Tür. Jiný odborný učitel V. vyslovoval ve veřejné přednášce o Bernadottovi slovo inkognito s dlouhým i atd. Rada vrchního soudu říká: Ich habe ihn begegnet, místo ich bin ihm begegnet.

885. Ve filosofii panuje bohužel posud převrácená methoda: novou dobu vykládají ze staré doby. Naopak by měli vykládat starý věk z nového, věci jisté z nejistých. Jakub Minor.

886. Anglický patriotismus nemá nic hlučného, poněvadž se rozumí sám sebou.

886. Kdyby Molièrův Nevlídník (Misantrop) byl sepsán prósou, byl by mnohem lepší.

886. Národní zápas pohltili tisíce existencí; tisíce talentů bylo jím zaraženo.

886. Jenom ve vlastní síle spočívá osud národa. Moltke.

886. Musíš-li mluvit s hlupákem, spusť na něho hodně s vysoka, na př. Ihr Augenmass reicht nicht an mich heran. Čím ti méně rozumí, tím dříve ti dá pokoj.

886. Jediná písnička zapsala jméno Rouget de l’Isle (ruže de líl) do dějin světových.

886. Víme jen to, co jsme promyslili. Šopenhauer.

886. Učenost dělá většinu lidí ještě duchaprázdnějšími a pošetilejšími než jsou bez toho.[2] Týž.

894. Číst máme jen tehdy, když vázne pramen našich myšlenek. Týž.

895. Unusquisque mavult credere quam iudicare. Seneca.

896. Velké množství spisovatelů žije toliko z bláznovství obecenstva, které nechce číst než to, co bylo dnes vytištěno. Šopenhauer.

897. Jak učený by byl mnohý, kdyby věděl, co je v jeho knihách. Týž.

898. Naivní poesie Goethova stojí k neporovnání výše než retorická Šillerova. Týž.

899. Ničím se tak neplýtvá jako řečí.

900. Nikdo není druhému dost moudrý.

901. Kdyby někdo vypsal cenu na otázku, jak ohlupovati mládež co nejdů- kladněji, dostal by cenu ten, kdo vymyslil maturitní zkoušku. Volně podle V. Ostwalda.

902. Co je gravitace oboru světovému, to je hloupost nám pozemšťanům.

903. Venku zakládají Češi banky, doma jim berou cukrovary.

904. Nešťastný národ český, který na úsvitě vzkříšení svého upadl v nástrahy pošetilých vlastenců (Hanky atd.). Jos. Truhlář.

905. Literatura o vývojových teoriích je tak obsáhla, že by nestačil život lidský na podrobné její pročtení. Dr. K. Domin

906. Lamarck se vyrovná geniálností a svými pracemi jistě Darwinovi. Týž.

907. Chlebařství se uvelebilo na fakultě filosofické, bezohledná snaha snadno a rychle se zaopatřiti utlumila skorem všecek hlubší vědecký interes. Josef Janko.

908. O obecné škole dnes, pro množství předmětů jiných, nelze již říci, že by uvedla žáka v nutné základy (pravopis atd.) mateřského jazyka. Týž.

909. Říjnový diplom, rychle načrtané, nezralé dílo okamžiku, byl federalistický.

910. Proč se ujímají Švarcenberci češtiny? Ze strachu před češtinou.

911. Šťastněji než jiní přeložil Ant. Vorel slovo Erbschleicher slovem dědílek.

912. Následkem emancipace černochů v severní Americe zhynulo snad více černochů než za dlouhá léta jejich otroctví.

913. Emancipace žen v Brně záleží zatím hlavně v tom, že chodí pilně do kaváren a do hostinců.

914. Dobrá rada soukromým učitelům. Ber si žáky jenom nadané. S těmi je snadná práce a úspěch jistý. Hlupáky zažeň. Podobně si asi počíná professor hudby Ševčík ve Vídni, který prý bere za hodinu po padesáti korunách.

915. Hloupá bestie je ten národ, který své nejlepší lidi šlape do bláta a klaní se darebákům.

916. Největší starosti mívají snad lidé peněžití: kromě svých starostí mají ještě cizí.

917. Čech v Brně trochu zbohatlý ti má za zlé, připomeneš-li mu jeho rodiště v Čechách.

918. Nejvíce nových slov nadělají chemikové a reklamy.

919. Čeština má několik slov česko-německých jako vá-noce (Weih-nachten), ba-vlna (Baum-wolle), vino-hrad (Wein-garten), rozšafný atd.

920. Málo kdo uposlechne prvního hlasu svého svědomí.

921. O českých firmách slýchám, že často špatně platí. Kde je tu Masarykův humanismus?

922. Filosof je kůň s klapkami na očích.

923. Nikdy by bernolakismus (odtržení od spisovné češtiny) nebyl vznikl, kdyby někteří Čechové nebyli tak svéhlaví a ku Slovákům nespravedliví, aspoň bezohlední. Jan Kollár.

924. Teprve po vydání svého prvního díla se učil Tolstoj psát ortograficky.

925. Podivnůstky pokládá svět za věci veliké.

926. Masaryk udělal roku 1888 na Rusi pokus žít po tolstovsku (jako ruský sedlák). Netrefil to.

927. Když chlap v hospodě otvírá hubu dokořán, ukazuje tím, že nemá nic ani v hlavě ani v kapse.

928. Věc se mění, když se změní její okolí.

929. Kdosi nazval Tolstého reálním popisovatelem a ideálním blouznivcem.

930. V Německu se vyhodí do roka 50 millionů za krvavou literaturu. Jediný nakladatel bere za jediné dílo 250 000 marek.

931. Nejmodernější všech nemocí je nestřídmost ve všech věcech.

932. V ukrajinském táboře je dost lidí, kterým je boj proti Polákům národní prací a kteří pokládají národní klid za katastrofu pro svou osobní kariéru. Poslanec Stapiňski.

933. Všecek život pochází z moře.

934. Nenávidíme vždy lidí, nýbrž to, co si o nich myslíme.

935. Sláva se nekupuje.

936. Až bude české divadlo stát, můžeme naši boudu zavřít, řekl dne úředník německého divadla.

937. Básník píše dějiny těch, kteří dějin nemají.

938. Kde kdo říká: Dnes mně, zítra tobě. Jenom pan Váša chce mít něco extra: Dnešek můj, zítřek tvůj.

939. U českých jmen čteme zhusta německé přídomky: Dlauhowesky von Laugendorf, Hruschka von Treuenfels, Jonak von Freyenfeld atd.

940. Co u nás není národní, musí být aspoň lidové.

941. Několik cukrovarů na Moravě vydělá na selské řepě 400 milionů korun ročně. Náš Kraj.

942. Země patří sedlákům, kázal Tolstoj, ale sám svých pozemků nerozdal. Proto mu sedláci vystříleli okna.

943. Kdyby lidstvo šlo přímo k nějakému cíli, nebylo by dějin. Hercen.

944. Čím je mladík zelenější, tím ustálenější je jeho světový názor.

945. Hloupost žen je vinna tolika nešťastnými manželstvími.

946. V. Mrštík napsal: Tvůrčí záloha rasy není tak chuda, aby připouštěla zjevy jenom konformní. Rozumíte tomu?

947. V článku Z literatury háže V. Mrštík jmény spisovatelů a malířů a neví ani, jak se píšou (Dürrer, Leonardo de Vinci atd.).

948. Palacký byl starožitník: starožitně smýšlel, starožitně psal.

949. Až do těch hrdel a statků se zavázali stavové čeští, že budou hájiti pragmatické sankce a tím celistvosti a nedílnosti říše, ale sotva přijel bavorský kurfiřt Karel Albrecht 1740 do Prahy, již přeskočili na stranu uchvatitele.

950. Rovnocennost je ještě větší nesmysl než rovnoprávnost.

951. Nehádej se s lidmi obmezeného rozumu.

952. L’Afrique septentrionale, c’est la chance suprême, la dernière ressource de notre grandeur. Krátký překlad: Severní Afrika je poslední útočiště Francouzů. Tak prorokuje Prévost-Paradol. Také mně se zdá, že za 100 let bude Francie víc německá než francouzská, aspoň její sever.

953. Jak mohou mít Češi strach před poněmčením, když se němčí sami?

954. Jaká hloupost je pamatovat si výšku kopce, kterého nikdy nespatříš.

955. Viktoru Hugovi stalo se básnění tak zvykem, že v těžkém deliriu (v máji 1885) ustavičně alexandriny skandoval.

956. Spíše se počeští sto Němců než odněmčí jeden poněmčený Čech.

957. Dobré čtení je zkrácené myšlení.

958. Sedlák je páteř i hřbet národu.

959. Vynikající člen sociální strany řekl jednou: Kde jsou čeští dělníci v menšině, tam konají znamenité služby. Pouze české dělnictvo je těžko disciplinovat. Je mezi ním vždy příliš mnoho pavouků a umíněnců.

960. V Praze prý lidé rychle bohatnou. Není divu, když berou po 250 procentech výdělku.

961. Kdosi přišel z Prahy a řekl: Praha je pepické město.

962. Kde je mnoho milionářů, tam bylo mnoho taškářů.

963. Na miliony lidí se hodí náhrobní nápis: Hic iacet quidam, cuius nomen scriptum est in aqua.

964. Mezi zločinci je více leváků než praváků.

965. I české noviny mluví už o Slovensku jako posledním reservoiru Čechů. Dr. Fischl v Brně jim to dávno prorokoval.

966. Než vystuduješ, předběhla věda dávno tvou školní moudrost.

967. Největší Maďar Štěpán Sečeni řekl: Je nás tak málo, že jsme i otcovrahovi musili dát milost.

968. Maďarští sedláci, páteř maďarstva, jsou od staletí podnes tak bezohledně vykořisťováni jako nanejvýš jen ještě v Rusku a v Rumunsku.

969. Právo se mění: ani pro dva lidi není stejné.

970. Není spravedlnosti; jsou lidé, kteří mají pravdu a jiní, kteří nemají.

971. V uvědomělých obcích bývá dražší pivo a vlastenecké firmy přirážejí rády asi sto procent.

972. Člověk, který neudělal nikdy hloupost, neudělá vůbec nic.

973. Každý má oči a uši, ale málo kdo má zdravý soud.

974. Chce li být bohatý člověk zdráv, musí žít jako chudý člověk.

975. Velká část našeho vzdělání záleží ze slov, která byla řečena před dvěma tisíci lety.

976. Je třeba netoliko mnoho se učit, nýbrž také mnoho zapomínat z toho, čemu jsme se naučili.

977. Jenom ten kdo se mnoho učil, ví, jak málo umí.

978. Ve skutečnosti není malých věcí, jsou jenom malí duchové.

979. Bereš-li věc jenom napolo, bude tě stát dvakrát tolik práce.

980. Člověk se dělá sám mírou věcí. Nejvyšší hory a nejhlubší moře měří na stopy; početní naše soustava zakládá se na počtu našich prstů.

981. Králové mohou rozdávat tituly, ale udělat slušného člověka nemohou.

982. Peníze vydané na školy, knihovny a musea jsou spíše uložené než vydané.

983. Každý myslí, že umí číst a psát; málo je těch, kdo umějí psát a snad ještě méně těch, kdo umějí číst.

984. Od učitele se naučíme za rok více než zkušeností za dvacet let; a učitel nás učí bezpečně, kdežto zkušenost může být všelijaká.

985. Čtěme ne tak k vůli zábavě, jako abychom se vzdělávali. Velmi mnoho tak nazvaných knih nejsou v pravdě žádné knihy a kdo je čte, maří čas.

986. Nikdo nemůže číst dobrou a zajímavou knihu ani hodinu, aby se tudy nestal lepším a šťastnějším.

987. Anglický jazyk se rychle šíří a má dobrou vyhlídku státi se jazykem člověčenstva. Tak míní Lubbock. Podobně jsem soudil před lety, když jsem vydával knížky o volapyku pod cizími jmény (Joanovič, Schridde, Dortmund). Řekl jsem tehdy: Nejlepším volapykem by byla anglosaština (angličtina) hodně zjednodušená.

988. Žádná země se nemůže honosit literaturou skvělejší, čistější a vznešenější než Anglie.

989. Peníze vydávané na vojsko a loďstvo nutí každého z nás, muže i ženy, abychom pracovali denně aspoň o hodinu déle než by sic bylo třeba.

990. Nadávání není důkaz; je spíše přiznání naší slabosti.

991. Práce špatně konaná je větší zlo než žádná práce.

992. O nicotných věcech bývá nejvíce řečí a čím kdo méně ví, tím více mluví.

993. Bavit se je umění. O tom má tušení málo kdo.

994. Hleď si dobré společnosti, řekl George Herbert, a budeš k ní brzo náležet sám.

995. Neplýtvej nikdy ničím a zejména nemař času. Dnešní den je jenom jednou a nevrátí se už nikdy.

996. Mladým lidem by se mělo neustále opakovat: Ty půjdeš sám svou cestou a na tvém přičinění bude záležet, bude-li dobrá nebo zlá.

997. Otážete-li se mne, dí svatý Augustin, co je čas, nemohu vám povědět; ale vím to docela dobře, když se netážete.

998. Nejtemnější stíny života jsou ty, které vrhá člověk, který sám sobě zaclání.

999. Kde se zeptá za sto let, byl-lis bohatý či chudý, pán nebo sluha? Zeptá se nanejvýš, dělal-lis dobře či nedobře.

1000. Chceme-li umřít, jak bychom chtěli, musíme žít, jak bychom měli.


  1. Před 400 lety.
  2. Já jsem napsal kdysi: Študovaný hlupák je dvojnásobná trouba.