Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XV

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XIV	XV	XVI

Údaje o textu
Titulek:	XV.
Podtitulek:	Pobití dívek.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 27 - 29.
Licence:	PD old 70
Související:	A. Jirásek: Dívčí válka
Kurzívou je v Jirečkově knize zvýrazněna odchylka od použitého rukopisu (viz Úvod - Vydání naše, bod 5.)

Když to usłyšě Vłasta liuticě,
vzřiu žałostiú jako nedvědicě,
všěm mužóm na život otpovědě.
Přěmysł jiej po posłu povědě:
„K vám sě nevěrú nestydímy;
neb ju ot vás vždy vidímy.
Byste były k nám vieru zdržały,
ot nás byste nevěry neohledały.
Ale že ste vy směły v nevěrný płášček sě odieti,
přějte jeho také jiným pojměti.“
Dievky sě všěcky sebrachu,
a přěd Vyšehrad sě brachu,
chtiece jeho mociú dobyti,
všěcky mužě na něm zbíti.
Mužie proti nim vynidú,
a jakž sě brzo snidú,
Vłasta sě z svých nemúdřě vyrazí,
mezi nepřáteły sě vrazi.
Sedm junochóv sě k niej otda,
jimž ona ni v čem sě nepodda.
Tu ju jejie náhłosť omýli,
že mnieše, by za niú dievky zbyły.
Když v húščiu nemože oščěpem ani mečem vłásti,
tu dojide veliké strasti.
Tu ju noži rozebrachu,
po boju psóm ju rozmetachu.
Když dievky šípy rozplískachu,
oščěpóv jim jich młazšie přidávachu.
Płačiúc pěšě u boj jdiechu,
mužie je pořád tepiechu.
Když dievek na dvě stě smrti dachu,
jiné sě na běh otdachu.
Dřieve, než na hrad přiběhú,
mužie na most vzvoditý po nich vzběhú.
Sěč veliká by na mostě,
u bránu sě tiskniechu hustě.
Mužie o tom máło tbachu,
mociú sě tu v hrad sebrachu.
Tu dievky bratřiu poznachu
a na ně silně vołachu.
Některé přěd nimi vzklekáchu,
některé sě k nim vlísáchu.
A což kolivěk činiechu,
mužských srdec neuměkčiechu.
Krásná tělce smrti dáváchu,
pryč je s hradu metáchu.
Tak ten veš sbor i pohynu,
a ta válka tak i zminu.