Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XIV

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: XIV.
Podtitulek: Dívčí práva.
Autor: neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj: Archive.org
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Matice česká 1877. s. 26 - 27.
Licence: PD old 70
Související: A. Jirásek: Dívčí válka

Tak zbychu toho Ctirada.
Naleze to dievčie rada,
by všiú zemiú Vłasta vłádła,
mužie držěli sě rádła,
Vłasta sě v zemiu uváza,
na dievkách práva potáza.
Dievky jiej to právo dachu,
inhed po všiej zemi posłachu,
řkúc: „Který-ť sě pacholík narodí,
ať sě viec k boju nehodí,
pravý palec mu urúbiti,
a pravé oko vyłúpiti,
by mečě nemohł držěti
a za ščítem nemohł by viděti.“
Někdy témuž sú pohani od židóv chtěli,
snad sú były to dievky usłyšěły.
Ač sú to samy zamysliły,
znamenie jesť, že-ť sú múdré były.
Opěť Vłasta tomu z práva chtěła,
to všiej zemi vzpověděła,
by dievka toho za muž jměła,
kterémuž by sama chtěła;
u dvora by žena była,
mužě v dieło porobiła.
S tiem právem svú miłosť Vłasta všěm vzpověděła
a mír v zemi zapověděła.
Kněz Přěmysł, když tu řěč vzvědě,
tajně na snem zapovědě.
I jechu sě tu raditi.
kak by se mohli obrániti.
Přěmysłovi vieru sliúbichu
a u vieřě sě potvrdichu.
Přěd Děvín jezd jechu sě činiti
a na cěstách dievky bíti.
Naleze to mužská nevěrná rada.
Pozvavšě za mírem słovútnějších do Vyšehrada,
mnoho dievek pohanichu,
za pravým mírem cti je zbavichu.
Ty inhed všiu síłu i udacstvo ztratichu,
hanbú sě viec do Dévína nevrátichu.