Poesie francouzská nové doby/Ticho

Poesie francouzská nové doby
Letní noc	Ticho	Dionysos

Údaje o textu
Titulek:	Ticho
Autor:	Édouard Schuré
Zdroj:	Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 280. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jaroslav Vrchlický
Licence překlad:	PD old 70

My zvolna kráčeli v křovisek hustém stínu,
sbor větrů zajatých spal v tmavých dubů klínu,
jejího ramene já cítil lehkou tíž;
zrak její chvílemi se skláněl ke mně níž,
a duše její v něm se chvěla bez závoje.
Já přece mlčel jsem. Hvězd bledých valné roje
            juž tryskly v nebes výš.

Zpěv cikád v páře luk pouť naši doprovázel,
své bledé lístky loh ku našim nohoum házel,
tvůj ret se na mne smál, vše kynulo nám blíž,
dech lehký prochvíval tvých černých vlasů tíž,
svět celý kolem nás se halil do závoje,
v azuru temnějším již hvězd živějších roje
            se vznesly v nebes výš.

V tom tichu hlubokém jsme dál šli beze zvuku,
a přece srdce nám ve svorném bilo tluku,
při každé ráně hned se vzpjala, klesla níž
a spití v oblohy my vhroužili se číš,
vše světy lásky nám teď byly bez závoje,
a jimi azur vzplál a zpívaly hvězd roje
            ve hloubi nebes výš.