Ottův slovník naučný/Čechy/Včelařství

Ottův slovník naučný/Čechy
Rybářství	Včelařství	Hedvábnictví

Údaje o textu
Titulek:	Včelařství
Autor:	Josef Buchar
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 145–146. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

IX. Včelařství.

Již od nejstarších dob hleděli si předkové naši včelařství a že bylo výnosné, patrno z toho, že byla na ně uvalena daň. Nadací listina kláštera břevnovského daná r. 993 vévodou Boleslavem II., zmiňuje se o příjmech medových, a v nadací listině kollegiátního chrámu v Staré Boleslavi, dané Břetislavem I. r. 1039, výslovně se připomíná, že kapitole náleží desátek ze všeho medu na panských dvorech Žatci, Mladé i Staré Boleslavi. V nadací listině kapitoly vyšehradské r. 1070 činí se rozdíl mezi včelařením lesním a domácím; z tohoto třetí, z onoho desátá nádoba měla býti kapitole odváděna. Také spracování medu rozuměli předkové naši. Medovina byla nápojem oblíbeným již v dobách prastarých. Zejména v Chebu vařilo se později množství medoviny; r. 1460 bylo jí tam uvařeno 484 věder. Kláštery katolické zvláště pěstovaly včelařství a výtěžek jeho tvořil značnou čásť jejich příjmů. Kolem nich usazovali se včelaři, nalézajíce v klášterech odbyt na své výrobky, zejména vosk. (Srv.: Brtníci, Brtnické právo.) Tato doba rozkvětu trvala až do XV. století, pak nastal úpadek, zejména po dlouhých válkách husitských, ještě více pak za války třicítileté. Země byla zpustošena a vylidněna, mravy zdivočilé, i nemohlo býti jinak, než že včelařství hluboko pokleslo. R. 1500 nestačil již med doma vyzískaný k vaření medoviny a kupován v cizině a r. 1684 naposledy zapravena v Chebu daň za várku medoviny. Z úpadku toho počala buditi včelařství císařovna Marie Terezie: zákonem 28. dubna r. 1755 poskytnuta včelařství mnohá pomoc, zejména zbaveno desátku a veškerých daní. Založena ve Vídni a r. 1776 též v Rakousích a na Moravě škola včelařská s bezplatným vyučováním. Korutanský včelař Ant. Janša povolán do Vídně za učitele a spis jeho o včelařství vydán též česky r. 1777. Včelařství se ponenáhlu probouzelo zase k životu, ale výtěžek jeho nestačoval pro domácí spotřebu, a tak do nedávna přiváželo se do Čech množství medu z ciziny, hlavně z Polska, z Uher, Rakous, Německa i z Ameriky, ze kterýchžto zemí se k nám posud dováží vosk.

R. 1835 položen základ k rozkvětu včelařství v Evropě i Americe a tak i v Čechách Jan Dzierzon, farář v Karlovicích ve Slezsku, uveřejnil výzkumy své; zařídiv úle s dílem rozborným, prozkoumal a zkoumání přístupným učinil život včely, potud tajemný. Shromáždil okolo sebe mnoho horlivých učeníkův. U nás šířil učení jeho Filip St. Kodym a faráři Jan Oetl, Jan Materna, Josef Pitra, Josef Kohlrus a mnozí jiní. Roku 1852 se podařilo Oetlovi uvésti v život »Spolek pro zvelebení včelařství v Čechách«, jenž zprvu také v českých krajinách účinkoval, nyní pak na německé kraje se omezil, vydávaje list »Der Bienenvater aus Böhmen«. O 12 let později založen po mnohých překážkách »První český včelařský spolek v Chrudimi« za přičinění hrabat Jana Harracha a Theodora Thuna (jednatel učitel Al. Thuma), a od té doby přibývalo spolků venkovských až na dvacet. Středisko své mají v »Ústředním včelařském zemském spolku pro Čechy«, jehož předsedou jest nyní P. Jos. Kebrle, farář v Slušticích, jenž spolu rediguje již 26. ročník »Českého Včelaře«, orgánu to všech spolků včelařských v Čechách, založeného Josefem Mikulášem Boleslavským. Pomocí tolika spolků zvelebeno a rozšířeno u nás včelařství, tak se může směle postaviti po bok všem zemím sousedním. Spolek písecký a chrudimský mají své dílny na úle, nejvíce slaměné, a to v trestnicích, spolek uhřiněvesský, založený r. 1873 P. Bucharem, má svou dílnu na úle, jež dle brněnských zdokonalil zakladatel. Z dílny této bylo prodáno do r. 1890 přes 3000 úlů, dle nich pak jich jinde zhotoveno mnohem více. Josef Buchar, farář v Krutech, konal též zvláštní studia o výrobě medoviny a výrobu tu postavil na základ vědecký. V posledních létech pokleslo opět včelařství a utuchla činnost spolků, dílem pro láci medu, jehož cena sklesla ze 60–100 kr. za libru (kolem r. 1860) na 35 zl. za 100 kg (v l. 1888–89), nejvíce však pro nepříznivá léta poslední, kdy včely pro stálé deště málo užitku daly a za krutých zim značnou měrou pohynuly; dle sčítání r. 1890 ubyly v Čechách 29.704 včelní úle. Zajisté však léta příznivá včely i včelaře probudí opět k novému životu.

O zvelebení českého včelařství kromě jmenovaných získali si zásluh nemalých ještě P. Ferdinand Liška velkým spisem »Včela a její chov«, P. Frant. Paták založením ústředního spolku r. 1872, Samuel Jarkovský, hrabě Kolovrat Krakovský zavedením včely z Cypru, Frant. Živanský, jenž r. 1868 založil spolek včelařský pro Moravu spolu s dílnou na úle i náčiní, jakož i časopis český i německý »Včela Brněnská« a j. Bchr.