Ottův slovník naučný/Čechy/Dějiny právní: organisace zeměpanské správy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Dějiny právní: organisace zeměpanské správy
Autor: Jiří Pražák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 559–563. Dostupné online
Licence: PD old 70
Ottův slovník naučný - 18 Politický přehled.jpg
V. Organisace zeměpanské správy.

Orgány zeměpanské správy v Čechách možno roztříditi dle těchto odborů správy: 1. správy vojenské, 2. správy politické v užším slova smyslu, 3. správy vyučovací, 4. správy horní a správy statků státních a fondovních, 5. správy finanční, 6. správy justiční a konání spravedlnosti.

1. V oboru vojenské správy dlužno rozeznávati jednak c. a k. vojsko, kteréž jest orgánem celého mocnářství Rakousko Uherského, jednak zemskou obranu, která jest pojata jako orgán státu předlitavského. Organisace c. a k. vojska jest sice nyní přizpůsobena soustavě territoriální, avšak jednotlivé země netvoří o sobě správní obvody organismu vojenského. V Čechách máme dvě velitelstva sborová (Corps-Commando), a sice 8., jehož sídlo jest v Praze, a 9., jehož sídlo jest v Josefově. Ono jest určeno pro úřední obvod doplňovacích okresů č. 11., 28., 35., 73., 75., 88., 91. a 102., toto pro obvod doplňovacích okresů č.18., 21., 36., 42., 74., 92., 94. a 98. V čele každého velitelstva postaven velící generál, jemuž přidán jest chéf generálního štábu pro velitelstvo dotčené. Organisace zemské obrany potud přiléhá k této úpravě, že rozděleno jest království České na dva obvody velitelstev zemské obrany (Landwehr-Commando), která sídlí v Praze a v Josefově, a jimž podřízena jsou velitelstva jednotlivých pluků, pak praporů a evidencí zemské obrany. K tomu pojí se četnictvo vojensky organisované; pro Č. máme zvláštní zemské velitelstvo četnictva (č. 2.), pod nímž zastávají službu důstojníci četničtí jakožto velitelé oddělení, jimž pak podřízeny jsou jednotlivé stanice četnické. Nejvyšší řízení c. a k. vojska přísluší říšskému ministru války; záležitosti zemské obrany a četnictva naproti tomu náležejí v obor předlitavského ministra zemské obrany, avšak v ohledech vojenských v § 18. zák. o zemské obraně ze dne 24. kv. 1883 uvedených působí na zemskou obranu i v době míru velící generálové, kteří jsou zároveň vrchními veliteli dotčených dvou obvodů zemské obrany, a jejichž prostřednictvím též veškerá nařízení ministra zemské obrany se sdělují s příslušnými úřady a ústavy zemské obrany.

2. Politickou správu v Čechách řídí c. k. místodržitelství, v jehož čele stojí místodržitel, jmenovaný císařem k návrhu předlitavského ministerstva vnitra. Co do ostatního personálu místodržitelství vyhrazeno císaři jmenování místodržitelských radů; okres. hejtmany jmenuje ministr vnitra, kdežto ostatní místa při zemské vládě a okresních úřadech politických obsazuje místodržitel. Před platností zákona o organisaci politické služby ze dne 19. kv. 1868 byl místodržitel, rozhoduje záležitosti politické správy zemské, vázán pravidelně usnesením gremia místodržitelského, nyní však sporno jest, nenastala-li v tom dotčeným zákonem změna v ten smysl, že usnesení gremia má pouze význam. hlasu poradního. Jakožto odborné orgány poradní a zčásti i výkonné přidány jsou místodržitelství jednak zemská rada zdravotní, skládající se z příslušného referenta jakožto předsedy a 8 řádných členů, z nichž 6 jmenuje ministr vnitra, 2 ostatní pak zemský výbor vždy na dobu 3 let; dále zvláštní odbor účetní a stavební, vrchní dozorce cejchovní, zemský zvěrolékař a rada lesní. Místodržitelství jsou přímo podřízeny některé ústavy státní (mimo vyučovací), a sice c. k. všeobecná nemocnice, c. k. sklad školních knih a c. k. zastavárna v Praze. K tomu nehledíc jest místodržitelství pravidelnou druhou instancí politické správy ve všech záležitostech, o nichž v nejvyšší instanci rozhodují ministerstva vnitra, kultu a vyučování, zemské obrany a orby, pokud nejsou pro ty které záležitosti určeny orgány zvláštní. V záležitostech ministerstvu obchodu a financí podřízených působí naproti tomu místodržitelství toliko výjimečně, pokud totiž na základě zvláštních předpisů spolupůsobiti jest povoláno. Jakožto podřízené orgány politické správy měli jsme až do r. 1862 v Čechách jednak úřady krajské pro obvody bývalých (13) krajů, jednak úřady okresní pro obvody jednotlivých okresů, které tenkráte se srovnávaly s obvody okresů soudních, tak že z pravidla byly okresní úřady politické se soudy okresními v jediný úřad (t. zv. smíšený úřad okresní) sloučeny. Krajské úřady byly však zrušeny již r. 1862 a jejich agenda přešla na politické úřady okresní, v jejichž organisaci pak r. 1868 se provedla změna v ten způsob, že u provedení základních zákonů státních soudnictví od správy politické zcela se oddělilo a že dosavadní okresy zůstaly pouze jakožto okresy soudní, kdežto pro obor politické správy vždy několik (2, 3, někdy i 4) dosavadních okresů sloučeno bylo v jeden nový okres politické správy, jejž spravuje hejtmanství okresní jakožto politický úřad okresní první stolice. Tato rozhodují ve všech záležitostech správy politické, pokud nejsou některé věci pro větší důležitost svou výslovně místodržitelství vyhrazeny. Jest jich v Čechách celkem 89. Okresní hejtmanství jsou organisována dle soustavy osobní, to jest veškerá moc úřední při nich soustředěna v jediné osobě okresního hejtmana nebo jeho zástupce. Toliko města zvláštním statutem opatřená, jež v Čechách máme dvě, totiž Prahu a Liberec, jsou vyňata ze svazku zeměpanských úřadů politických první stolice, obstarávajíce samy dotčené agendy politické správy v přeneseném oboru působnosti svými magistráty, řízenými purkmistrem a záležejícími jinak najmě v placených zřízencích obecních. Zvláštních zeměpanských orgánů pro policejní správu z pravidla nemáme, nýbrž policii obstarávají vůbec zeměpanští političtí úřadové jakožto čásť politické správy, pokud nenáleží jakožto policie místní dle zřízení obecního v samostatný obor působnosti obcí. Toliko tam, kde zvláštní poměry toho vyžadují, zřízeny jsou samostatné zeměpanské úřady policejní, jejichž agenda pak sestavena z části na úkor působnosti všeobecných úřadů politických, z části na úkor policejní agendy obcí, což může se státi na základě výslovné výhrady v závěrečné větě § 28. obec. zřízení obsažené. V Čechách máme toliko dva takové samostatné zeměpanské úřady policejní, totiž policejní řiditelství v Praze, jež opět se skládá z odboru ústředního a z příslušného počtu okresních kommissařství policejních a jehož působnost se vztahuje též na některé obce sousední (t. zv. policejní obvod pražský), a pak policejní kommissařství v Podmoklech.

3. Pokud jde o správu vyučování, dlužno rozeznávati jednak státní ústavy vyučovací, jednak úřady, jimž ke školám jest dohlížeti. Z vyučovacích ústavů jsou státními pouze vysoké školy, většina škol středních, některé školy odborné, pak ústavy učitelské a cvičné školy národní při těchto ústavech zřízené. Jelikož se o ústavech vyučovacích samostatně na jiném místě pojednává, můžeme organisaci těchto ústavů zde pominouti. Dohled ku školám vykonává správa státní buď svými orgány správními vůbec anebo zvláštními orgány k tomu konci zřízenými. Kdežto takto vysoké školy aspoň v záležitostech vyučování se týkajících podrobeny jsou ministerstvu vyučování, školy odborné pak místodržitelství, máme pro dohled k národním a měšťanským školám, ústavům učitelským, dětským zahrádkám, gymnasiím a reálkám zvláštní úřady, jichžto organisace v Čechách spočívá v podstatě na zákoně ze dne 24. února 1873 č. 17. z. z. a o nichž dlužno jest se zmíniti. Úřady tyto jsou sice převahou úřady zeměpanskými, avšak jest v nich, vyjímajíc stolici nejvyšší, zastoupen i živel autonomní, ano v nejnižší stolici dokonce tento živel rozhodně převládá. Celkem možno říci, že při organisaci těchto úřadů měly dojíti zastoupení vedlé zájmů státní správy též zájmy místní samosprávy, společností náboženských a stavu učitelského.

Pod ministerstvem vyučování, kteréž jest nejvyšší instancí v záležitostech dohledu ke školám, zřízena v Čechách zemská rada školní, jejíž dozoru podrobeny jsou všechny školy právě uvedené, kdežto podřízeným orgánům dohlédacím jest činiti pouze se školami národními, měšťanskými a dětskými zahrádkami. Organisace zemské školní rady doznala nejnověji zákonem ze dne 24. čna 1890 č.46. z. z., podstatné změny. Skládá se z místodržitele nebo jeho náměstka jako předsedy, ze 6 členů vyslaných zemským výborem z těch, již mají passivní právo volební do sněmu (3 z nich buďtež národnosti české, 3 národnosti německé), z administrativních referentů, zemských školních inspektorů, ze dvou zástupců král. hl. města Prahy (1 nár. české, 1 nár. německé), 4 osob stavu učitelského (2 Čechů, 2 Němců) a ze 4 zástupců vyznání náboženských (2 katol., 1 evang., 1 žid. vyzn.), mocných obou jazyků zemských. Referenty, zemské školní inspektory, zástupce stavu učitelského a společností náboženských jmenuje císař k návrhu ministra vyučování; úřadovací doba zástupců zemského výboru, města Prahy, stavu učitelského a společností náboženských obnáší 6 let. Zemská školní rada skládá se ze dvou odborů, českého i německého, a záležitosti škol vyřizují se v tom odboru, jehož jazyk jednací jest vyučovacím jazykem dotčené školy. Při tom zasedají zástupcové zemského výboru, města Prahy a stavu učitelského v tom odboru, který odpovídá jejich národnosti; referenti a zemští školní inspektoři v tom odboru, kde se vyřizují záležitosti škol jim přikázaných; zástupcové společností náboženských konečně zasedají v obou odborech. Vedlé schůzí odborových odbývají se, a to nejméně čtyřikráte do roka schůze plenární, ve kterých oba jazyky zemské mají stejné právo. Plenárním schůzím vyhrazeny jsou všechny záležitosti, které českým a německým školám vůbec nebo některé kategorii jejich jsou společny, zvláště pak zkoumání rozpočtů školních okresů a zřizování t. zv. škol menšin, t. j. škol s jiným jazykem vyučovacím, nežli který jest základem dosavadní školy. Počet hlasujících administrativních referentů a školních inspektorů jest obmezen v odborech na 5, v plenu na 10. Protizákonná usnesení má předseda zastaviti a vyžádati si do 3 dnů rozhodnutí ministerstva.

Pro každý politický okres zřízena jest z pravidla jedna okresní rada školní; města, která mají svůj zvláštní statut, tvoří vždy, ona pak, která vydržují z vlastních prostředků školu měšťanskou, pak potřebné školy národní, mohou se schválením zemské školní rady tvořiti zvláštní okres školní. Takové městské školní okresy máme v Čechách 3, totiž kromě Prahy a Liberce, majících svůj zvláštní statut, ještě v Hradci Králové. Že okresů takových není více, vysvětluje se tím, že obyvatelé těchto městských okresů školních náklad na své školy nésti musí zcela sami a mimo to ve formě přirážek zemských ještě připláceti značnou měrou na školní náklad v ostatních částech země. Ve smíšených okresech zřídí se dle jazyka vyučovacího dvě okresní školní rady, nebo přikážou se obce jedné národnosti k sousednímu okresu školnímu. Okresní školní rada jest rovněž jako zemská školní rada na venek označena jakožto úřad zeměpanský a skládá se z okresního hejtmana, resp. purkmistra města zvláštní školní okres tvořícího jako předsedy, po jednom zástupci společností náboženských, zastoupených v okresu jistým počtem duší (ve venkovských okresech 2000, v městských 500 duší), kterého vysílá při katolících biskup, při protestantech senior, při židech přednosta obce náboženské, ze dvou odborníků učitelů, z nichž jedním jest ředitel ústavu učitelského, event. měšťanské školy, druhý pak volí se konferencí učitelskou, a nejméně 4 členů súčastněnými okresními a pokud se týče obecními zastupitelstvy vyslaných. Doba úřadování volených funkcionářů jest 6 let.

Pro každou školní obec konečně máme místní radu školní, kteráž se skládá z představeného obce, ze 2–6 členů obcí, resp. obcemi súčastněnými na 3 léta zvolených, z virilistů platících aspoň šestinu přímých daní ve školní obci předepsaných, pak po jednom zástupci školy a společností náboženských a pro případ z patrona školního (pokud totiž patronát ten ještě trvá). V obcích, které netvoří samostatný okres školní a kde jsou školy české a německé, aniž by bylo lze obvody těchto škol dle oblasti omeziti, zřídí se pro školy každého jazyka zvláštní místní školní rada, a musí zástupcové obce v této školní radě býti příslušníky oné národnosti, jejíž jazyk jest jazykem vyučovacím při škole, jíž se týče.

Ministr vyučování zřídí pravidlem v každém školním okresu inspektora národ. škol k návrhu zemské školní rady, může jich však zříditi i více v jednom okresu neb i několik okresů přikázati jedinému inspektoru. Okresní školní inspektor stává se povoláním svým členem okresních školních rad, jichž se působnost jeho týče, ač nebyl-li jím již dříve. Jmenování jeho není stálé, nýbrž děje se vždy na dobu 6 let; pokud inspektor zastává již jiná místa ve službě veřejné – což jest pravidlem – nelze jemu obyčejně pro velký nával prací obojí místo zároveň zastávati, a proto nutno opatřiti substituta pro stálé místo inspektorem zastávané. Útraty této substituce hradí normální školní fond, je-li inspektorem jmenován učitel školy národní nebo měšťanské, a státní pokladna, je-li jmenován inspektorem zřízenec státní. Cestovní paušál okresních inspektorů školních ovšem uhrazuje se povždy z pokladny státní.

4. Ředitelství horních závodů státem provozovaných jsou v Čechách v Příbrami, v Mostě a v Jáchymově; správy statků státních a fondovních jsou v Blatně, Bohutíně, Jáchymově a Hořicích. Od oněch sluší rozeznávati úřady horní, t. j. zeměpanské úřady, jimž svěřen dohled k horám vůbec (bez rozdílu, jsou. li státními nebo soukromými) se stanoviska národního hospodářství a rozhodování dotčených záležitostí, pokud nenáležejí jakožto soukromoprávné před horní soudy. Organisace horních úřadů spočívá na říšském zákoně ze dne 21. čce 1871 č. 77. ř. z. Dle tohoto zákona přísluší nejvyšší řízení všech záležitostí dotčeného oboru ministerstvu orby, jemuž podřízena jsou horní hejtmanství, jež jsou v zemích předlitavských 4, z nich jedno v Praze pro Čechy. Těmto opět podřízeny jsou obvodní úřady horní jakožto instance nejnižší; jest jich v Čechách 11 a sice v Praze, Slaném, Plzni, Stříbře, Falknově, Lokti, Chomútově, Mostě, Teplici, Kutné Hoře a v Budějovicích. Jisté důležitější věci vyhrazeny jsou horním hejtmanstvím, a v těch věcech jest ministerstvo orby druhou instancí; všechny ostatní záležitosti vyřizují obvodní úřady jako první a horní hejtmanství jako druhá instance konečně. Třetí instance v záležitostech horních vůbec není.

5. Správu finanční řídí v zemích předlitavských zvláštní ministerstvo financí. Co do podřízených jemu v Čechách úřadů dlužno rozeznávati záležitosti daní přímých a nepřímých. Finanční správu v zemi řídí v obojím směru zemské ředitelstvo financí, jehož předsedou sice jest dle jména místodržitel, jehož řízení však vskutku spočívá v rukou místopředsedy odborného. Finanční zemské ředitelství jest ve všech záležitostech finančních instancí druhou a v záležitostech daní přímých z pravidla též instancí poslední, tak že pouze ve věcech daní nepřímých možno dovolati se rozhodnutí ministerstva financí jakožto instance třetí. První instancí jsou v záležitostech daní přímých z pravidla okresní hejtmanství, jimž k tomu konci přidáni jsou berní inspektoři jakožto orgány fin. správy; pouze v Praze zřízen jest pro záležitosti přímých daní zvláštní finanční úřad první stolice, berní správa zvaný. V záležitostech daní nepřímých zřízeny jsou vůbec zvláštní orgány finanční první stolice, totiž okresní ředitelstva finanční, jichž je v Čechách 10, totiž v Praze, Budějovicích, Čáslavi, Chebu, Chomútově, Chrudimi, Jičíně, Litoměřicích, Plzni a Táboře. Tato ředitelství obstarávají též záležitosti kolků a přímých poplatků, avšak od r. 1891 jsou pro tyto záležitosti při nich zřízeny zvláštní odbory; pouze v Praze zřízen jest zvláštní úřad pro vyměřování poplatků, který nyní jest samostatným finančním úřadem první stolice. Zemskému finančnímu ředitelství jest přímo podřízena finanční prokuratura v Praze, která však není úřadem u věcech finančních rozhodujícím, nýbrž toliko zastupuje jakožto advokát státní pokladnu i veřejné fondy a podává k žádosti úřadů správních dobrozdání právnická. Správa finanční má dle povahy věci mimo to četné orgány výkonné. Jsou to předem berní úřady, které jsou též soudními úřady depositními a tudíž z pravidla zřízeny jsou v místech, kde sídlí okresní nebo krajský soud, dále úřady celní, důchodkový úřad v Praze, archiv map katastrálních a jednotlivé evidence katastru pozemkového, jednotlivá oddělení stráže finanční, správy skladů tabáku a kolků, hlavní pokladna zemská, úřad puncovní v Praze a loterní úřad tamže.

6. Správa justiční a konání spravedlnosti dlužno z té příčiny přesně lišiti, poněvadž toto, třeba se dělo jménem vladařovým, přece svěřeno jest orgánům naprosto nezávislým a nesesaditelným, kdežto správa justiční neliší se podstatně od ostatních oborů správy v ohledu veřejnoprávném, jsouc řízena ministrem spravedlnosti, jenž zodpovědným jest právě tak, jako ostatní rádcové koruny. Orgány justiční správy v Čechách jsou jednak praesidia jednotlivých soudů, která hlavně působí v záležitostech obsazování uprázdněných míst, v otázkách organisačních a manipulačních, dále státní zastupitelstva, totiž vrchní státní zastupitelstvo při vrchním soudě v Praze, státní zastupitelstva při soudech sborových a funkcionáři státního zastupitelstva při soudech okresních, konečně správy trestnic, určených k výkonu delších trestů na svobodě, jichž máme v Čechách 4 a sice pro mužské na Pankráci u Prahy, v Borech u Plzně a v Kartouzích, pro ženské v Řepích. Výkonnými úřady v oboru správy spravedlnosti jsou konečně kromě berních úřadů ještě spojený depositní úřad v Praze a úřad desk zemských a knih pozemkových při zemském soudě v Praze zřízený.

Konání spravedlnosti naproti tomu svěřeno jest soudům. Za dřívějších dob konala se spravedlnost až do nejvyšší stolice v zemi samé a nejvyšší soudce zemský byl vynikajícím hodnostářem zemským. V té věci ovšem nastala podstatná změna zřízením nejvyššího »místa spravedlnosti« ve Vídni za Marie Terezie; však i po té až do našich dob zůstala zachována appellace česká jakožto druhá stolice pro konání spravedlnosti v celé zemi České. Při tomto vrchním zemském soudě pro království České systemisována jsou kromě praesidenta a místopředsedy 42 místa radních, z nichž však pouze 41 skutečně zde úřaduje. Jakožto soudy první stolice máme v Čechách předem 16 soudů sborových, totiž zemský soud v Praze, obchodní soud tamtéž a krajské soudy v České Lípě, Mostě, Budějovicích, Chrudimi, Chebu, Jičíně, Ml. Boleslavi, Hradci Králové, Kutné Hoře, Litoměřicích, Plzni, Písku, Liberci a Táboře, a 204 soudy okresní. Největší jest obvod zemského soudu v Praze, k němuž náležejí 23 soudy okresní, nejmenším jest obvod krajského soudu v Liberci, jenž zahrnuje pouze 5 soudů okresních. V sídle každého sborového soudu jest městský soud delegovaný, jejž řídí pravidelně rada soudu sborového, pro záležitosti jemu přikázané; pouze při pražském zemském soudě jsou 4 delegované soudy, totiž jeden trestní pro přestupky a 3 civilní (jeden pro Staré město a Josefov, jeden pro Nové město a Vyšehrad, jeden pro levý břeh Vltavy). Při obchodním soudě pražském jest zvláštní bagatelní soud u věcech obchodních. Jakožto samostatný soud kausální máme v Čechách jediný obchodní soud v Praze, o němž již byla zmínka učiněna; jinak zastávají soudnictví obchodní kraj. soudy, jimž pro záležitosti obchodní všude přidáni jsou přísedící ze stavu obchodního. Jakožto horní soudy konají úřad kraj. soudy v Mostě, Chebu, Plzni a Kutné Hoře, jimž přidáni jsou za příčinou tou přísedící odborní a listovní pro knihy horní. Manželské soudy biskupské trvají sice i na dále, jelikož však nyní jejich nálezy pro obor státní platnosti nemají, obracejí se strany v těchto věcech téměř výhradně na obyčejné soudy zeměpanské. Pžk.