Národní listy/1867/161/Jak mají vykonati se volby obecní?

Národní listy/1867/160
Kongresy	Jak mají vykonati se volby obecní?	V Praze, dne 11. září

Údaje o textu
Titulek:	Jak mají vykonati se volby obecní?
Autor:	neuveden
Zdroj:	Národní listy, ročník VII, číslo 161. S. 1. Dostupné online.
Vydáno:	12. září 1867
Licence:	PD anon 70
Související:	Jak mají vykonati se volby obecní? I. Jak mají vykonati se volby obecní? II. Jak mají vykonati se volby obecní? III. Jak mají vykonati se volby obecní? IV. Jak mají vykonati se volby obecní? V.

VI.

Má-li se z nového výboru zvoliti představenstvo, svolá posavadní starosta všechny členy výboru nově voleného, aby se k volbě představenstva sešli, k čemuž ustanoví den i hodinu i místo, kde jim jest sejíti se. Nepřišel-li by některý člen výboru nebo odešel-li by dříve než jest po volbě, aniž by se byl omluvil dostatečnými důvody, proč nepřišel nebo dříve odešel, upadne v pokutu peněžitou, kterou může výbor až na 20 zl. vyměřiti.

Z toho poznáváme, že při zvaní tom udati musí výslovně, že se výbor svolává k tomu cíli, by volil představenstvo.

Pamatujž si to každý, že starosta svolati má výbor, nikoliv úřad politický nebo kdo jiný.

Představený úřadu okresního má sice právo přijíti k volení buď sám nebo skrze osobu jinou, by přihlížel, aby se při volbě dle zákona před se šlo, ale pokud ničehož se neděje proti zákonu, nemá do volby mluviti ani do ní se míchati. I zde dostačí, když se mu v pravý čas dá věděti, kterého dne a v kterou hodinu volba se bude konati. Posavadní starosta oznámí volbu takto:

„Slavné představenstvo c. k. okresního úřadu! Poněvadž lhůta k podání námitek proti konané volbě obecního zastupitelstva v naší obci již prošla, aniž by kdo námitek byl učinil, oznamuji, že jsem výbor svolal na 5. hodinu odpolední dne 15. října 1867 do obecní úřadovny, aby vykonal volbu obecního představenstva.

Ve Lhotě, 12. října 1867. Vít Liška, starosta.“

Který okresní sám ustanovuje den k volení představenstva nebo docela svolá výbor k sobě, by u něho volil představenstvo, jedná proti zřejmým slovům zákona, ruší sám zákon, ač ustanoven jest, by bděl nad tím, aby zákony všude se zachovávaly. Kdekoliv podobné rušení zákona se stane, má místodržitelství povinnost, aby toho rušitele náležitě pokáralo, neb nic více nekazí, jako špatný příklad. Kterak mohou úřadové očekávati, že každý občan ve všem říditi se bude předpisy zákonními, když první po nich šlape jejich strážce. Takovým jednáním utlumuje se vlastně cit právní, na místě aby byl pěstován. Kdekoliv lid necvičený, který snad ani čísti se nenaučil, nějakého přestupku se dopustí, hned se do světa huláká o spustlosti a zkaženosti lidské ... křičí se tak o lidech, kteří snad co živi jsou ani nespatřili zákon jimi přestoupený. Ruší-li však někdo, kdo zákony nejen viděl a četl, kdo zákonům se učil a nyní strážcem jich jest, ruší-li pravíme ten nějaký zákon jasný a zřejmý i jemu známý — nekřičí se, věc buď se zapomene, nebo rušitel dostane i pochvalu. Potom jsou před zákonem všichni sobě stejni.

K této zacházce svedla nás zpráva před několika dny ve veřejných listech podaná, jak jeden c. k. okresní nově zvolený výbor svolal do své úřadovny, aby tam volil představenstvo. Uvidíme, jaký ho stihne trest.

Leč vraťme se zase k svému úkolu. Výbor se sešel na místě jemu ustanoveném, i nastává otázka, kdo má volbu říditi, zdaž zase posavadní starosta nebo kdo jiný. Zákon nařizuje zřejmě, že volbu má říditi člen nově sestaveného výboru, který jest dle let nejstarší, vezma k sobě dva členy výborové, jež sám zvolí.

Nejstarší člen výboru zasedl na místo předsedy, jmenoval si dva členy výboru, by s ním volbu řídili, počneme tedy voliti. Ne tak zhurta.

Sluší nám prvé ještě uvážiti, kdo může býti volen do představenstva. Nač uvažovati, víme, že zvoleni býti mohou jenom členové výboru. Velmi chytře, ale může každý člen výboru zvolen býti? Neodpovídáte ... povím tedy sám, že nikoliv. Do představenstva voleni býti nemohou 1) ti, kdož v obci nebydlí; 2) úřadníci státní a zemští, též úřadníci fondů veřejných, kteří jsou ve službě skutečné; 3) duchovní kteréhokoliv vyznání a veřejní učitelé. Mimo to pamatovati si jest, že nemohou býti zároveň členy představenstva, kdož jsou v prvním a druhém stupni příbuzni a sešvakřeni. A protož nemůže býti otec starostou a syn radním nebo naopak, nemůže také jeden bratr býti starostou a druhý radním, nemohou dva bratři nebo otec a syn býti zároveň radními. To platí též o tchánu a zeti, jako neméně o bratru manželky druhého radního a p.

Zmínili jsme se již, že může pokutován býti člen výboru, jenž by k volbě nepřišel. Musejí se dostaviti všichni výborové? Není toho zapotřebí. Aby byla volba platna, musejí nejméně tři čtvrtiny všech členů výborových býti přítomny a jenom onen za zvoleného se pokládá, kdo obdrží nadpoloviční většinu hlasů všech členů přítomných. Kde výbor skládá se z 9 členů, musí jich apoň 7 býti přítomno a jenom ten bude zvolen, kdo ze sedmi dostane čtyry hlasy. Volení koná se lístky hlasovacími, tudíž tajně.

Nejprvé se volí starosta; pozorujme jak se volí. Všech 9 členů výborových jest přítomno, všichni odevzdali své lístky, z nichž se ukázalo, že tři výborové dostali po třech hlasech, neměl tudíž nikdo nadpolovičné většiny, která činí 5. Jak nyní? Nebylo-li při hlasování nadpoloviční většiny hlasů, musí se hlasovati po druhé. Kdyby ani při tomto hlasování nikdo nedostal náležité většiny hlasů, vykoná se volba užší, při které mají voliči voliti jen jednu z těch dvou osob, které při druhém hlasování měly nejvíce hlasů. Mělo-li by několik osob stejně mnoho hlasů (jako v našem příkladu tři po třech), rozhodne los, kdo se má do užší volby vzíti. Hlas, který by při třetím hlasování dán byl osobě, jež není vzata do užší volby, pokládá se za neplatný. Kdyby i při užší volbě byli hlasové počtem sobě rovní, rozhodne los, kdo z obou státi se má starostou. Když byl zvolen starosta, volí se obecní starší neb radní a sice každý zvláště o sobě právě tak, jako se volil starosta. Kolik obecních starších jest nám voliti, víme každý, totiž nejméně dva a nejvíce třetinu z počtu členů výborových. Kde těchto jest 9, lze nejvíce voliti tři radní. Mohlo by se při volbě státi, že do představenstva někdo byl zvolen, kdo volen býti nemůže z příčin, které jsme nahoře uvedli; zvolení takové osoby jest neplatné a musí se znova voliti.

Konečně celé představenstvo řádně bylo zvoleno a nastoupí ihned úřadování své, což nově zvolený starosta oznámí okresnímu úřadu takto: Slavný c. k. okresní úřade! Jak oznámeno bylo, děla se dne 15. října t. r. o 5. hodině odpolední volba obecního představenstva v obci Lhotě, při čemž zvoleni byli:

za starostu podepsaný Vít Liška,

za obecní starší: Jan Bílý a Josef Rákosník.

Ve Lhotě dne 16. října 1867. Vít Liška, starosta.

Že o volbě představenstva obecního sepsán býti musí řádný protokol, jako o volení výboru, rozumí se samo sebou; v protokolu tom mají se podepsati správce volby a všichni údové výboru, načež se u obce uloží se všemi spisy k volbě se vztahujícími.

Jako při této volbě jest se též zachovati, když mezi dobou volební má se obsaditi místo starostovo nebo některého obecního staršího, buďže zemřel nebo že z jakékoliv příčiny od svého úřadu odstoupil.

První starostí nového představenstva musí býti, aby od bývalého starosty převzal obecní jmění a všechny spisy. Státi se to má dle inventáře, který v každé obci řádně sluší sepsati; jen inventář jest základem správy obecního jmění, jen inventářem může starosta vykázati, co mu odvedeno bylo, za co tedy ručí. A protož si dejž každá obec na tom záležeti, by inventář měla správný.

Konečně upozorňujeme jen ještě na to, že všechny spisy, které se týkají volby obecní, jakož jmenovitě všechna podání k c. k. úřadu okresnímu vyhotovují a podávají se bez kolku.