Národní listy/1867/154/Jak mají vykonati se volby obecní?

Národní listy/1867/154
Revoluce španělská	Jak mají vykonati se volby obecní?	V Praze, dne 3. září

Údaje o textu
Titulek:	Jak mají vykonati se volby obecní?
Autor:	neuveden
Zdroj:	Národní listy, ročník VII, číslo 154. S. 1. Dostupné online.
Vydáno:	4. září 1867
Licence:	PD anon 70
Související:	Jak mají vykonati se volby obecní? I. Jak mají vykonati se volby obecní? III. Jak mají vykonati se volby obecní? IV. Jak mají vykonati se volby obecní? V. Jak mají vykonati se volby obecní? VI.

II.

Předešle sepsali jsme všechny voliče; napsali jsme všechny domácí, kdož platí jakoukoli přímou daň, pokud odsouzením pro zločin nebo z jiné příčiny nepozbyli práva voliti; — napsali jsme i občany přespolné, kteří po delší čas provozují živnost v obci a daň z ní platí, napsali jsme konečně i čestné občany a hodnostáře, jimž vůbec příšluší právo voliti. Však seznamenání toto není ještě uspořádané, jak nařizuje zákon; musíme nyní seznam náš pořádati, což nebude velkou prací.

Vezmeme arch papíru, napíšeme naň „Seznam oprávněných voličů ve Lhotě okresu sedleckého roku 1867“, pak si ho nalinujme takto: první sloupec na „číslo řadové,“ kdež se napíše kolikátý jest každý volič, na př. od 1 do 54; druhý sloupec na „jmeno osady“, na př. Lhota, Horká, třetí sloupec na „číslo domovní“, v kterém volič bydlí; čtvrtý sloupec na „jmeno voličovo“, na př. Jan Bílý nebo nezletilé děti Josef, Barbora a Pavel Novák, konečně pátý sloupec na „předepsanou přímou daň“, na př. 181 zl. 80 kr. neb 26 kr., zkrátka napíše se tam, mnoho-li každý volič přímé daně platí. Nyní vezmeme k ruce prozatímní seznam voličů a vybírejme z něho voliče v tom pořádku, jak zákon nařizuje.

Podle toho přijdou nejprvé do seznamu občané čestní; jaký pořádek mezi nimi zachovávati sluší, zákon nepraví; mohou tedy zapsáni býti buď dle času, kdy kterému čestné občanství bylo uděleno, tak aby nejstarší byl prvním nebo zkrátka dle abecedy. Lhota má tři čestné občany: dra Palackého, dra Riegra a faráře P. Starého, bude tedy mezi voliči dr. Palacký prvním, dr. Rieger druhým a P. Starý třetím; z nich žádný neplatí daně v obci, pročež se udělá v posledním sloupci ležitá čára — —. Jakmile někoho napíšeme do nového seznamu, vyškrtneme ho ze seznamu prozatímního.

Po čestných občanech přijdou ti, kdož platí přímou daň dle sumy, jakou platí, tak že nejprvé přijde, kdo platí daně nejvíc, a poslední bude, kdo platí daně nejméně. Jiří Rákosník platí nejvíce daně, t. j. 192 zl. 45 kr., on tedy bude v seznamu čtvrtým, po něm přijde Václav Holý, jenž platí 189 zl. 16 kr. daně a v tom pořádku jdeme dále, až přijdeme k Františku Mizerovi, jenž ze svého baráku platí toliko 26 kr. daně. Avšak počkejme, zde máme dva, z nichž každý platí 81 zl. 25 kr. daně. Jak s těmi? Zákon nařizuje, by v letech starší přišel před mladšího.

Nyní všichni jsou zapsáni až na učitele, který žádné daně neplatí. Kam toho zapíšeme? Na místě posledním, neboť praví §. 13. volebního řádu, že v seznamu konečně připojeni býti mají voličové, kteří žádné přímé daně neplatí. Učitel lhotský neplatí přímé daně, protož zůstane posledním, t. j. 54tým, neb jsme vyhledali všech občanův 54 k volbě oprávněných.

Když takto všichni voličové byli zapsáni, spočítá se přímá daň, kterou platí všichni voličové dohromady a suma napíše se na konec, na př. 2468 zl. 30 kr., pak se napíše den, kterého seznam byl zhotoven a konečně připojí starosta jmeno své, as takto: Ve Lhotě, dne 27. srpna 1867. Vít Liška, starosta. Ještě jednu pochybnost mám. Do naší obce platí také kníže Y. 25 zl. daně, vřadil jsem ho mezi ostatní občany, není v tom chyby? Není; kníže zde volí jako každý jiný, jen tam, kde bývalá vrchnost nebo kdo jiný platí alespoň šestý díl veškeré přímé daně v obci předepsané, má právo býti údem výboru obecního, nebyv ani zvolen a nepatří pak ani do seznamu voličů. Kdyby tudíž v některé obci veškeré přímé daně bylo podepsáno 1800 zl. a jednotlivá osoba platila by 300 zl. měla by právo býti údem výboru a nebrala by nijakého účastenství ve volbě. —

Když seznam voličů náležitě jest sestaven, jak jsme byli uvedli, zřídí se sbory voličův. Obyčejně jsou tři sbory, o výmince později se zmíníme. Aby sbory ty zřídily se, rozdělí se suma veškeré daně, jak v seznamu jest uvedena, na tři rovné díly. Ti, kteří mají právo voliti a platí dle čísel pořad jdoucích (první sloupec našeho seznamu) první třetinu veškeré daně, náležejí do prvního sboru voličského, kdož platí druhou třetinu této sumy náležejí do sboru druhého, a ostatní náležejí do třetího sboru.

Uvedli jsme na příklad, že všichni voličové ve Lhotě platí daně 2469 zl. 30 kr., sumu tu musíme třemi děliti a dostaneme tři stejné díly po 723 zl. 10 kr. Nyní utvořme první sbor. K tomu cíli vezeme z těch, kdož platí nejvíce daně, jednoho po druhém, až dostaneme sumu 723 zl. 10 kr. Řekli jsme, že nejvíce daně platí ve Lhotě

Jiří Rákosník, totiž	192 zl.	45 kr.
dále platí Václav Holý	189 zl.	45 kr.
Dejme tomu, že mito tyto platí
František Kalous	188 zl.	90 kr.
a Karel Josífek	187 zl.	69 kr.
	――――――
všichni dohromady	757 zl.	17 kr.

My však vypočtli první sbor na 823 zl. 10 kr.; nedostává se nám tudíž ještě 65 zl. 93 kr. Měli bychom tedy vzíti ještě jednoho voliče, jenž za těmito přichází. Jest to Josef Král, který platí daně 180 zl. Připočteme-li daň jeho k uvedené sumě 757 zl. 17 kr., dostaneme 937 zl. 17 kr., tudíž o 114 zl. 7 kr. více, než potřebujeme. Jak si pomoci? Hledejme v zákoně. Ten praví v §. 14. řádu volebního: „Nemohla-li by při sestavování sborů voličských suma veškeré daně dle potřeby se rozděliti a musela-li by se povinnost daně některého nastávajícího voliče rozděliti na dvé, počítán bude volič takový k tomu sboru voličskému, k němuž by se daň jeho z větší části vztáhnouti musela.“ Nám zde náleží Josef Král s 65 zl. 93 kr. do prvního, a se 114 zl. 7 kr. do druhého sboru, větší díl jeho daně vztahoval by se tedy do druhého sboru — avšak pomalu, nejsme ještě tak daleko. Povězme si nyní, kolik členů do výboru máme zvoliti. Řekli jsme, že má Lhota 54 voličů, bude tedy její výbor skládati se z devíti členův, neb tolik členův mají ve výboru míti obce, jež mají méně než 100 voličů. Z těch devíti členů přijdou na každý sbor tři; mimo tyto musí ale každý sbor zvoliti dva náhradníky, t. j. dohromady pět osob. Však náš celý sbor sestává posud jenom se 4 osob; jak si tu pomoci? Mohou tito čtyři voliti oněch pět? Nemohou, neb §. 16. řádu volebního ustanovuje: „Nebylo-li by v prvním sboru voličském alespoň dvakráte tolik voličů, kolik členů výborových a náhradníků se z něho má voliti, budiž sbor ten z občanů daň platících, kteří jdou v seznamu nejblíže po sobě, až na ten počet doplněn.“

První sbor volí pět osob, musí tudíž míti aspoň deset voličů, zde mám jen 4, pročež vezmu ostatních šest z těch, kdož za nimi platí nejvíce daně a Josef Král ještě s pěti sklouzne do prvního sboru. Mýlíte se. Že se mýlím? Jak bych se mohl mýliti, tolik přece vím, že 4 a 6 jest 10.

Však máme ještě jedno pravidlo, totiž, že duchovní správcové a občané čestní náležejí do prvního sboru voličů (§. 15.) ať platí nějakou daň čili nic. To ovšem jiná. Počítejme znova. Máme 4 voliče, kteří platí 757 zlatých 17 kr., k těm přijdou tři čestní občané a farář, který platí 58 zl. daně. Máme takto 8 voličů a 815 zl. 17 kr. daně, nedostává se nám dvou osob a protož vezmeme Josefa Krále, jenž platí 180 zl. a za ním Vojtěcha Slámu s roční daní 94 zl.

Nyní jest první sbor hotov, má 10 voličů, kteří platí daně 1089 zl. 17 kr.

Jak s ostatními sbory? Musíme nejprvé čásť daně, kterou platí všichni do prvního sboru náležející, odraziti od veškeré daně a co zbude rozděliti na dva díly. Všechnu daň vypočetli jsme na 2469 zl. 30 kr., odrazí-li se oněch 1089 zl. 17 kr., zbude 1380 zl. 13 kr., pročež na jeden díl přijde 690 zl. 6½ kr.

Když tak se stalo, vezmemež ze seznamu voliče jak jdou po Vojtěchu Slámovi, až dostaneme sumu daně 690 zl. 6½ kr., aby bylo nejméně 10 voličů, kdyby toho neb onoho se nedostávalo, doplní se to jako při prvním sboru. Zřídí-li se takto i druhý sbor, náležejí všichni zbývající voličové, kteří nepřišli ani do prvního ani do druhého sboru, do sboru třetího.

Stalo-li by se při takovém přibírání voličů, že by v třetím sboru nezůstalo ani 10 voličů; byla by posavadní práce marná, nebylo by lze voliče roztříditi na tři sbory, nýbrž byli by toliko dva sborové voličů a náleželi by do sboru prvního, kteří platí polovici veškeré daně, všichni ostatní patřili by do sboru druhého. V obcích docela malých mohlo by se i státi, že není ani 24 voličů, tam není zapotřebí sborův, všichni volí pohromadě osm výborů a čtyry náhradníky.

Ve Lhotě starosta již rozřadil všechny voliče na tři sbory, ať tedy pro každý sbor zdělá a podepíše zvláště seznam, jak na počátku jsme ukázali.