Národní listy/1867/148/Jak mají vykonati se volby obecní?

Národní listy/1867/148
Koruna česká	Jak mají vykonati se volby obecní?	V Praze, dne 28. srpna

Údaje o textu
Titulek:	Jak mají vykonati se volby obecní?
Autor:	neuveden
Zdroj:	Národní listy, ročník VII, číslo 148. S. 1. Dostupné online.
Vydáno:	29. srpna 1867
Licence:	PD anon 70
Související:	Jak mají vykonati se volby obecní? II. Jak mají vykonati se volby obecní? III. Jak mají vykonati se volby obecní? IV. Jak mají vykonati se volby obecní? V. Jak mají vykonati se volby obecní? VI.

I.

Ač obecní zřízení z dne 16. dubna roku 1864 nyní již na čtvrtý rok v platnosti jest, přece pozorujeme v životě skutečném, že posud úplně nevniklo v lid.

Příčiny jsou rozmanité. Ukážeme zde jenom k tomu, že zákon musel býti zdělán v mezech, jež mu vyměřeny byly zákonem říšským, daným 5. března r. 1862. Tento zákon říšský pro všechny země nynější Císlajtánie zhotoven byv jak říkáme „na jedno kopyto,“ nepřipustil aby hledělo se k zvláštním poměrům naším, jaké až do roku 1848 byly se vyvinuly a řádem obecním roku 1849 neobratně přerušeny byly. Věci ty musejí dříve neb později obrátiti k sobě pozornost zákonodárcovu, jinak jest obávati se, že obecní naše řízení stále bude pokulhávati. Ale k tomu bude potřebí dlouhého uvažování, jež by svedlo nás daleko od cíle, který jsme si vytknuli, totiž podati stručný obraz, jak představení zvláště menších obcí venkovských měli by počínati si nyní, kde o to jde, aby vykonaly se nové volby. Pokusíme se, abychom podali věc jak možná prostě a zřetelně.

Tříletí, na které obecní výbor a představený ve Lhotě zvoleni byli doprchává; jest tedy na starostovi nebo představeném obecním, aby nečekaje až ho nějaký úřad k tomu vybídne, sám zařídil vše, čeho potřebí jest k tomu, aby volba nového výboru a starosty vykonala se v čas a řádně. Hledíme-li ke všem přípravám nevyhnutelným, musíme každému raditi, aby s přípravami těmi počal aspoň o pět neděl dříve, než ukončí se tříletí, na které posavadní výbor byl zvolen.

Dejme tomu, že před třemi lety byl ve Lhotě zvolen výbor v prvních dnech roku 1864, slušelo by starostovi lhotskému, aby již nyní připravoval volbu zastupitelstva nového. Dobře; starosta odhodlá se k tomu. Ale jak má si počínati? Má-li seznam všech občanů a příslušníků, bude brzy hotov, seřadí je podle daní a pak zřídí jednotlivé sbory. Však víme ze zkušenosti, že málo jest obcí, kde takové seznamy jsou spolehlivy; také Lhota jich nemá a protož musí starosta nyní si zhotoviti seznam. Jak? Snadno. Vezme číslo za číslem, vypíše si vlastníka a sumu daní, kterou platí, potom nájemníka daň platícího a když učinil také to, jde k číslu druhému až projde celou obec. Kde v jednu obec by bylo spojeno více osad projde na ten spůsob jednu osadu za druhou.

Na př. ve Lhotě by bylo 40 čísel a byla by k ní připojena Horká, jež má 19 čísel. Starosta počne takto:

Lhota:	1. č.	1. Jos. Hruška, vlast. statku	80 zl.	40 kr.
	2. č.	2. Jan Bílý, vlastník statku	181 zl.	80 kr.
	3. č.	3. Matěj Bárta, domkář	3 zl.	12 kr.
	4. č.	.. Karel Ryl, krejčí	1 zl.	50 kr.
	5. č.	4. Obec lhotská	6 zl.	— kr.
	6. č.	— Jan Homola, učitel	— zl.	— kr.

Když takto bedlivě byl prošel všechna čísla a každého voliče si napsal, vezme osadu Horkou a probere ji právě tak od čísla prvního až do posledního. Jde to velmi dobře, však tu něco vadí. Číslo 7 náleží třem sirotkům, kdo zde bude volit? Má do seznamu napsat sirotky nebo koho jiného: Na všechen spůsob musí zapsati sirotky, neb jim přísluší právo voliti, ač právo to nemohou vykonávati sami, jak později uvidíme.

Kdyby nějaká usedlost nebo jiná živnost patřila vdově neb jiné ženě, musí také zapsána býti do seznamu; kdyby živnost takovou mělo více osob společně, zapíší se všechny, na př. kdyby nějaká továrna patřila třem vlastníkům.

Hle pěkně to jde od čísla k číslu; Lhota hned jest probrána ... či ne, tu jest zednický mistr, který přistěhoval se sem letos zjara a počal provozovati živnost svou, nejsa do obce přijat. Volí také? Daň platí, snad může volit? Nikoliv. Nebyl-li do obce přijat, totiž nestal-li se příslušníkem, nemůže voliti, pokud v obce neplatí daň ze živnosti své aspoň od tří let.

Starosta si oddechl, má již jen dvě čísla a bude bude s Lhotou hotov .... jen pomalu, zde to právě vázne. Číslo 39. vystavěl před dvěma lety „Šíbal,“ jak mu říkají, ač se vlastně zove Pavel Novák. Koupil si kus pole a vystavěl na něm chalupu ... od té doby v obci samý rozbroj, samý svár. Štve jednoho na druhého, klevetí tu i tam a nejvíce raduje se, rozkmotří-li se dávní dva přátelé. Jen ten kdyby nemohl voliti ... neplatí tři leta daň ... aj to nejde; z domku nebo z usedlosti vůbec platí-li aspoň od roka daň, má právo voliti, třeba nepatřil do obce. Jestli „Šíbal“ příslušníkem obce? Na vesnici není vždy věcí snadnou rozeznati, zdaž ten neb onen do obce patří. Stává se ovšem zřídka, že někdo přespolní přistěhuje se tam. Patří hned do obce, jak přistěhoval se tam? Nikoliv, na jeho domovském právu nemění se tím nic. Musil by do obce býti výslovně přijat, třeba by byl koupil statek neb jinou usedlost. Kam by to vedlo ... toho u nás nikdy nezachováváno, nač tu novotu? Pomalu, přítelínku.

Povězte mi, jak dělo se dříve, když někdo přiženil se do vsi. Dříve? Přišel do hromady, tam vědro piva, sousedé přijali ho mezi sebe a bylo po všem. Tedy všichni sousedé ho přijali; pokud ho nepřijali, nepatřil do obce; byl tam sice trpěn, ale domovem byl jinde. Tak děje se až posud v obcích, kde občané až posud scházívají se ve valnou hromadu, třeba zákon nečinil o ní ani zmínky. Bylo by sice dobře, kdyby to kupování pivem přestalo a jakýmsi poplatkem se nahradilo; ale přijímání souseda v celé hromadě jest zajisté velmi pěkné. Jinde arciť hromada již se neschází; úřaduje toliko výbor, jak zákon ustanovuje a výbor může přijmouti do obce ovšem ve schůzi, jež odbývala se dle obecního zřízení.

Ale tím odchýlili jsme se; vraťme se k Šíbalovi. Což musí býti voličem? Znamenejte, není-li škvrny na něm, nebyl-li trestán. Ano, byl trestán nedávno, že z panského lesa v noci vypůjčil si chvojku; ale což platno, vyběhal si to, až vše odbyl dvěma zlatýma. Neškodí, jen když byl odsouzen pro krádež, ať platil třeba jen krejcar. Zákon zajisté praví (§. 3.), že nemají práva voliti:

1. kdož byli uznáni za vinny nějakým zločinem na př. těžkým poraněním, žhářstvím a j.;

2. kdož pro nějaký zločin vzati byli do vyšetřování, pokud vyšetřování trvá;

3. kdož byli za vinny uznáni přestupkem krádeže, podvodu, zpronevěření nebo účastenstvím v některém z těchto přestupků.

Šíbal nebude voliti. Nyní zbývá poslední číslo, náleží židu. Vím, že nemůže volit: převrhl as před rokem, zapečetili mu všechno a vyhlásili naň konkurs; chytli ovšem málo; žena zařídila si sama krám a čachrují dále na její jmeno. Darmo mluvit o tom ... nevolí.

Přijde Horká, s tou bude as horká práce. Hned vlastník prvního čísla vyloučí se, neplatil přes rok žádné daně; tam zase bývalý představený za minulá leta ještě nesložil počty z obecního jmění, onen jest vyhlášeným pytlákem a přišel nedávno z vězení, kde seděl, že postřelil hajného ... hned tří, kteří nemají práva voliti, tudíž nepřijdou do seznamu. I Horká jest probrána do posledního čísla. Z chasy a čeládky nebral se ovšem nikdo, ani obecní pastucha nepřišel do seznamu — neplatí žádné daně. Všichni ostatní jsou řádně zapsáni, jest tam farář i učitel; ale ještě někdo schází. Obec udělila některým poslancům čestné občanství; ti mají právo voliti, ať v obci nesídlí a daně neplatí; připišme tedy čestné občany. Nyní již nikoho? Úřadníků, důstojníků a jiných osob podobných zde nemáne, z výminkářů nikdo neplatí daň, také nikdo z nich není čestným občanem; jsou tedy všichni napsáni, kdož vůbec mají právo voliti. Jak dále jest si počínati, povíme příště.