Národní listy/1867/156/Jak mají vykonati se volby obecní?

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Jak mají vykonati se volby obecní?
Autor: neuveden
Zdroj: Národní listy, ročník VII, číslo 156. S. 1. Dostupné online.
Vydáno: 6. září 1867
Licence: PD anon 70
Související: Jak mají vykonati se volby obecní? I.
Jak mají vykonati se volby obecní? II.
Jak mají vykonati se volby obecní? IV.
Jak mají vykonati se volby obecní? V.
Jak mají vykonati se volby obecní? VI.

III.

Jakmile starosta pro všechny sbory voličův zdělal seznamy, vyloží je nejméně čtyry neděle před volbou v obci, aby každý mohl nahlednouti v ně, vyhlásí to návěštím veřejně v obci přibitým a vyměří lhůtu nepřestupnou na osm dní, v které mají učiniti se námitky proti seznamům těm. Návěští shotoví as takto:

„Vyhláška. Oznamuje se vůbec, že jsem v obecní úřadovně vyložil seznamy voličů, které od zejtřka do šestého září 1867 vyloženy tu zůstanou, aby každý v ně mohl nahlednouti denně mezi 12. a 3. hodinou s poledne. Kdo by proti nim chtěl učiniti námitky, podejž je nejdéle do osmi dní t. j. do 6. září t. r., jinak by k námitkám těm již se nehledělo.

Ve Lhotě dne 28. srpna 1867.

Vít Liška, starosta.“

Vyhlášku tu ať starosta opíše dvakrát neb třikrát a dá ji přibiti na místa, kudy nejvíce lidí chodí na př. na kostel neb kapli, na stavení nárožní a t. p.

Rozumí se, že starosta musí zaříditi věc tak, aby v uvedených hodinách po celou vyměřenou lhůtu do seznamů každý mohl nahlednouti; kdyby tedy sám nebyl doma, musí někoho za sebe ustanoviti, kdo by předložil seznamy každému, jenž by ptal se na ně.

Nepodal-li nikdo námitek do 6. září, den ten v to počítajíc, není lze na na seznamech nic měniti a ustanoví se den, kdy volba konati se bude; však tato doba nesmí býti dříve ne za čtyry neděle počítajíc ode dne, kterého veřejně přibita byla vyhláška, o níž právě jsme mluvili. Starosta Lhotky dal vyhlášku přibiti dne 29. srpna, protož může volba býti teprv dne 25. září, ale může býti o několik dní později.

Kdyby někdo představenému čili starostovi námitky podal, nešlo by vše tak rychle. Dejme tomu, že Aron Kolín by byl podal tyto námitky:

„Slavná komise! Ač ve Lhotě již po 4 leta se zdržuji a ze své živnosti ročně 8 zl. 40 kr. přímé daně platím, přece nejsem uveden mezi voliči a protož žádám, abych dodatkem do seznamu voličského zapsán byl.

Ve Lhotě dne 2. září 1867.     Aron Kolín.“

Jakmile představený takovou námitku dostane, musí hned svolati obecní výbor, aby z obecního zastupitelstva zvolil čtyry členy — nestalo-li se to již dříve — kteří by s představeným rozhodli o podaných námitkách. Kdo není v zastupitelstvu (výboru) obecním, nesmí do té komise býti zvolen. Na to svolá starosta hned tuto komisi a rozhodne s ní o námitkách nejdéle ve třech dnech.

Uzná-li komise námitky za oprávněné opraví starosta seznamy v našem případu tím, že Arona Kolína zapíše do třetího sboru as takto:

„K námitkám svým Aron Kolín byl zapsán mezi voliče třetího sboru.

Ve Lhotě dne 4. září 1867.    Vít Liška, starosta.“

Však kdyby někdo namítal, že zapsán byl do sboru třetího, ač patří do druhéno nebo že někdo mezi voliče byl zapsán, ač nemá práva voliti, snadno mohlo by se státi, že představený musil by opraviti seznamy všech tří sborů, což učiniž ihned bez všelikého meškání. Upozorňujeme výslovně k tomu, že námitky činiti může každý občan, třeba by sám neměl práva voličského.

Ať komise uzná námitky za oprávněné čili nic, představený dejž ihned o tom věděti tomu, kdo námitky podal. Na př.: „Panu Aronu Kolínovi zde. Komise k tomu zvolená neuznala Vaše námitky, poněvadž jste pro účastenství v podvodu byl trestán pokutou 5 zl. Ve třech dnech můžete odvolati se z toho. Ve Lhotě dne 4. září 1867. Vít Liška, představený.“ Nebo takto: „K Vašim námitkám byl jste zapsán do seznamu třetího sboru voličů.“

Zavrhla-li komise opravy námitkami žádané, tuť kdo námitky podal, může odvolati se k politickému úřadu okresnímu. Toto odvolání má komisi k rukoum představeného podati nejdéle ve třech dnech když byl došel vědomosti, že k žádosti jeho nesvolilo se. Rekurs neb odvolání takové komise má neprodleně předložiti politickému úřadu okresnímu as takto: „Slavný c. k. okresní úřade! Aron Kolín podal námitky proti vyloženým seznamům voličů žádaje, aby mezi voliče přijat byl. Komise k tomu zvolená zavrhla jeho námitky, poněvadž byl pěti zlatými trestán pro účastenství podvodu, jak představenstvu oznámeno bylo přípisem z dne 14. května 1865 č. 388. Proti tomu podal Aron Kolín přiložené odvolání, které k dalšímu rozhodnutí zde se podává.

Ve Lhotě dne 6. září 1867.

Vít Liška, starosta a předseda komise.“

Ať politický úřad rozhodne tak nebo onak, představený musí o tom dát věděti Aronu Kolínovi v tento spůsob:

„Panu Aronu Kolínovi zde. K Vašemu odvolání rozhodl c. k. okresní úřad takto: (Zde se doslovně opíše přípis, který okresní úřad představenému ve věci té zaslal.) načež se dodá: O tom se Vám dává věděti.

Ve Lhotě dne 4. září 1867.

Vít Liška, představený.“

Zavrhne-li politický úřad odvolání, Aron Kolín může odvolati se dále k místodržitelství; ale musí zase odvolání své podati komisi ve třech dnech. Pak-li okresní úřad odvolání Kolínovu průchod dal a představenému nařídil, aby ho mezi voliče zapsal, představený může buď tomu vyhověti nebo může komise odvolati se k místrodržitelství žádajíc, aby rozhodnutí bylo potvrzeno. Nebylo-li žádné další odvolání podáno, nebo přišlo-li již rozhodnutí místodržitelské, učiní starosta v seznamech voličských opravy, jež by snad byly nařízeny a může nyní pomýšleti, aby ustanovil den k volbě.

Upozorňujeme ještě na to, že námitky neb odvolání podané, když lhůta vyměřená již byla prošla, vrátí se podateli bez všeho rozhodování takto: „Vrací se, poněvadž lhůta k tomu již prošla. Ve Lhotě dne 8. září 1867. Vít Liška, starosta.“ Z toho každý pozná, že takovými rekursy volba může se zdržeti o několik měsíců.

Jak jsme již podotkli, představený může ustanoviti den k vykonání volby, když proti seznamům nebylo námitek podáno nebo když úřadové o nich rozhodli konečně. Avšak nemůže ji ustanoviti dříve, než za osm dní neboť osm dní před volbou není dovolena již žádná změna v seznamech voličských. K ukrácení času vezmeme, že ve Lhotě nikdo námitek nepodal, že tedy 7. září byly již seznamy ustáleny. Z toho poznáme, že již dne 15. září mohlo by se voliti, kdyby nebránilo nařízení, že mezi vyhlášením seznamů voličských a skutečnou volbou musí projíti nejméně čtyry neděle; a protož ustanoví se dle toho volba až na 26. září. Jakmile den k volbě se určí a nejméně osm dní dříve, nežli volba se počne, starosta má to oznámiti návěštím veřejně vyvěšeným připomena, v kterých místech, v které dni a v kterou hodinu každý sbor voličský má sejíti se a kolik zástupců má voliti. Náš starosta dle toho musel by nejdéle 18. září vydati as toto návěští:

„Vyhláška. Dává se věděti všem voličům zdejší obce, že dne 26. září t. r. bude se voliti nové zastupitelstvo obecní a sice ve třech sborech, z nichž každý vyvolí tři výbory a dva náhradníky. Toho dne ať páni voličové sejdou se v obecní úřadovně a sice : třetí sbor o druhé, druhý sbor o třetí a první sbor o čtvrté hodině odpolední.

Ve Lhotě, 17. září 1867.   Vít Liška, starosta.“

I tato vyhláška opíše se několikráte a potom přibije se na veřejných místech jako vyhláška první.

Zároveň s druhým návěštím, tedy též nejméně osm dní dříve, nežli volba se počne, starosta musí oznámiti politickému úřadu okresnímu, kdy volba se bude konati.

Příklad toho oznámení: „Slavný c. k. okresní úřade! Učiniv přípravy k provedení volby nového obecního zastupitelstva v obci Lhotě, ustanovil jsem, že volba bude se konati dne 26. září t. r. a sice bude voliti třetí sbor o druhé, druhý sbor o třetí a první sbor o čtvrté hodině odpolední v obecní úřadovně.

Dávám o tom slavnému c. k. okresnímu úřadu věděti.

Ve Lhotě dne 17. září 1867. Vít Liška, starosta.“

Oznámení to podá starosta sám nebo nějakým poslem úřadu politickému a nemusí se již starati, co úřad ten učiní. Uzná-li úřad potřebu, může, ale nemusí poslati nějakého úředníka, aby dával pozor, zdaž při volbě šetří se zákona; do volby mluviti úředník takový nemá práva nijakého. Nepřijde-li žádný úředník v určenou hodinu, počne se voliti bez všelijakého zastavení.

Zde buď ještě pokynuto k tomu, že každý sbor voličský musí vykonati volbu o sobě, potom že pořádek, v jakém sborové voliti mají, není lhostejný, zákon ho zřejmě předpisuje, totiž že musí voliti nejprvé sbor třetí, pak druhý a naposledy první.

Než počneme voliti, povězme si ještě, koho můžeme voliti, nebo kdo může do obecního zastupitelstva býti volen. Řádu volení §. 10. praví, že za člena výboru nebo za náhradníka mohou voleni býti jenom takoví občané mužského pohlaví, kteří mají právo voliti, kteří dokonali 24. rok věku svého a jsou v plném požívání práv občanských. Osoby, o nichž jsme se zmínili, že nemají práva voliti, nemohou též voleni býti.

Dále nemohou býti voleni dle 11. článku:

1. úředníci představených úřadů politických a úřadů policejních v obci se nacházejících; 2. osoby ve službě obecní postavené, na př. obecní kovář, obecní slouha a j.; 3. osoby, které požívají opatření chudých, jsou v nějakém svazku čeledínském nebo nemají výdělku samostatného, na př. nádenníci nebo tovaryši.

Konečně jsou některé osoby dle §. 12. z volby vyloučeny a není lze jich voliti, totiž: 1. kdo byli odsouzeni pro nějaký přečin nebo přestupek ze zištnosti (na př. krádež, podvod a j.), nebo proti veřejné mravopočestnosti (na př. zapovězená hra, cizoložství, smilné jednání a p.); 2. kdo pro nějaký přečin disciplinární ze zištnosti spáchaný byly sesazeny s úřadu veřejného nebo ze služby veřejné.

Kdyby přes to vše některá z těch osob nevolitelných do zastupitelstva se zvolila, byla by volba stran této osoby neplatna a muselo by se voliti znova.