Mariánské Lázně – Perla světových lázní/Léčebné prostředky a jejich působení

Mariánské Lázně – Perla světových lázní
Procházka Lázněmi	Léčebné prostředky a jejich působení	Lázně a léčebné ústavy

Údaje o textu
Titulek:	Léčebné prostředky a jejich působení
Podtitulek:	Perla světových lázní
Autor:	neuveden
Zdroj:	Mariánské Lázně – Perla světových lázní. Mariánské Lázně : Úřední lázeňská správa v Mariánských Lázních, 1927. S. 28–35. Digitální knihovna MKP
Licence:	PD anon 70
Index stran

Ferdinandův Pramen.

5. LÉČEBNÉ PROSTŘEDKY A JEJICH PŮSOBENÍ.

a) Léčebné prameny v Mariánských Lázních.

Mariánské Lázně mají na 40 léčivých pramenů; mezi těmito rozlišují se: 1. kyselky s Glauberovou solí, 2. alkalické kyselky, 3. zemité kyselky, 4. železité kyselky, 5. jednoduché kyselky, bohaté kyselinou uhličitou.

1. Kyselky s Glauberovou solí, obsahují jako hlavní součástky Glauberovou sůl, dále dvojuhličitan sodnatý a kuchyňskou sůl a volnou kyselinu uhličitou. Staroznámé, asi isotonické prameny s Glauberovou solí: Křížovka a Ferdinandka, byly velikým

Křížový Pramen.

nákladem v posledních letech znovu zachyceny a upraveny. Při vrtbách u Pramene Ferdinandova byly otevřeny dva ještě více koncentrované (hypertonické) prameny. Mimo to jsou tu ještě slabší (hypertonické) prameny s Glauberovou solí, a to Alfredův a Alexandřin Pramen.

2. Alkalické kyselky. Staroznámý Lesní Pramen a nově zachycený pramen 4. (v sousedství Ferdinandky) jsou charakterisovány značným obsahem síranu a chloridu jako zhuštěné alkalicko-salinicko-muriatické kyselky.

3. Zemité kyselky. Obsahují převážně uhličitany vápníku a horčíku. Jich hlavním zástupcem je Rudolfka.

4. Železité kyselky. Téměř všechny Mariánsko-Lázeňské prameny mají různě veliký obsah železa; nejbohatší železem jest Ambrožka, znovu zachycená v r. 1926, která obsahuje pouze málo jiných součástek.

5. Kyselinou uhličitou bohaté kyselky. K těmto náležejí jmenované již pitné prameny, z nichž většina je pro svůj vysoký obsah volné kyseliny uhličité používána též k přípravě přírodních uhličitých lázní (v první řadě k léčení nemocných srdcem). K nim dlužno připočísti lehce minerální jednoduché kyselky, jichž hlavním představitelem jest památný Mariin Pramen (neopomiňte navštíviti!) a dále Pramen Excelsior, sloužící jako výborná stolní voda, jakož i nově zachycený pramen 6.

b) Lázně.

Ve třech velikých, všemi hygienickými přednostmi a vším pohodlím vybavených budovách Ústředních Lázních, Nových Lázních a Slatinných Lázních (podrobné vylíčení lázeňských ústavů atd. lázeňskou správou je obsaženo v kapitolách 6., 7., 9. a 10.) připravují se lázně, a to:

1. Přírodní uhličité lázně o 4 stupních, při nichž se používá Mariina, Ferdinandova, Rudolfova Pramene a jejich vedlejších pramenů, jakož i mnohých jiných kyselek.

2. Železité lázně, rovněž silně uhličité, z Pramenů Ambrožova, Karlina a jim příbuzných pramenů.

3. Železitosirnaté slatinné lázně z železité minerální slatiny z Mariánsko-Lázeňských slatinišť ve formě úplných a částečných lázní, slatinných zábalů a obkladů.

Mariansko-Lázeňská slatina dobývá se v blízkém okolí v několika různých slatiništích. Je minerálními prameny silně prosycena a má tak vysoký obsah síry a železa, že není, podle starých i nových rozborů, žádnou z jiných léčivých slatin předstižena. Po zvětrání na vzduchu, jímž jsou železité a sírnaté složky přeměňovány v rozpustné, užívá se jí k účelům léčebným.

c) Jinaké léčebné pomůcky.

Cesty pro terénovou léčbu, jež probíhají celým lesem v délce 100 km, jsou označeny barevně v 5 stupních podle poměru stoupání, a to od cest rovinných až k cestám příkrým. Jsou důležitým léčebným činitelem zvláště pro choré srdcem a při otylosti. Mariánské Lázně jsou od přírody ideálním místem pro terénní léčbu pro množství naskytujících se procházek jak na výsluní, tak i ve stinném území, počínajíc cestami v rovině a končíc cestami horskými, příkrými. Tato vlastnost nejbližšího okolí Mariánsko-Lázeňského byla též již po desetiletí přiměřeně využita jak lékaři, tak i pacienty. Než, jako se všeobecně uplatňovala právě v posledních desetiletích snaha lékařské vědy, systemisovati a stanoviti dávky léčebných prostředků, provedla Městská Správa za vědeckého vedení univ. prof. dra Karla Zörkendörfra označení cest, jež lázeňskému hostu umožňuje rozpoznati již na počátku příkrost cesty.

Rozeznává se následující značkování cest:

1. stupeň: červené (rovinné cesty a cesty se zcela mírným stoupáním),

2. stupeň: modro-červeně (lehce stoupající),

Vestibul v Nových Lázních.

3. stupeň: modré (silněji stoupající),

4. stupeň: zelené (příkré),

5. stupeň: žluté (velmi příkré).

Stupně 5. se sotva použije k léčebným účelům, stupně 4. pak asi jen výjimečně.

Stadion a sportovní hřiště pro všechny druhy her a léčby pohybem, plovárna v přírodě.

Inhalatorium, parní lázně, horkovzdušné lázně, elektrické světelné lázně, ústavy pro léčbu studenou vodou, radiové inhalatorium, Zanderův ústav dra Krause, mediko-mechanický ústav dra Premingra. Röntgeny a

Salon pro odpočinek v parních lázních.

elektroléčba doplňují léčebné prostředky v každém směru. Městská nemocnice má chirurgické a vnitřní oddělení a urologickou stanici k účinnému využití zemitých minerálních pramenů a k případně nutným operativním zákrokům při chorobách močového ústroje, dále isolační dům a všechna opatření k potlačování nakažlivých nemocí.

Hygienický a balneologický ústav s úplně zařízenými laboratořemi a lékařskou čítárnou slouží k mikroskopickému a bakteriologickému pozorování pramenů a lázní, ke kontrole vody a potravin, k lékařsko-diagnostickým prohlídkám a k vědeckému badání.

V Solivarně, spojené se Zřídelním úřadem, konají se pramenotechnická pozorování a jiné technické práce (nová zachycování i udržování minerálních pramenů) a vyrábí se v ní přírodní Mariánsko-Lázeňská sůl a jiné zřídelní výrobky. (Srov. též kapitolu „Zřídelní úřad“.)^{[red 1]}

d) Léčba.

Rozmanitost účinků Mariánsko-Lázeňských kůr vysvítá z různosti léčebných prostředků, jimiž jsou Mariánské Lázně obdařeny. S objektivně positivním výsledkem jsou tu léčeny:

Zácpa, chronické žaludeční a střevní záněty, nadbytek kyseliny žaludeční, choroby žluči a jater.

Nadýmání, potíže z všeobecné plnokrevnosti a překrvení břišní části těla (Plethora abdominalis), zduření jater, haemorrhoidy, městnavé katary hrtanu a plic.

Zvýšení krevního tlaku, kornatění cev, nemoci srdce a ledvin (zkornatění ledvin).

Otylost a sklon k tělnatosti, ztučnění srdce.

Úplavice močová (diabetes) zaviněná nadbytkem kyseliny močové.

Choroby: dna, ledvinové a měchýřové kaménky, dále chronické záněty močového ústrojí a prostaty.

Reumatismus, ischias a jiné neuralgické choroby.

Nemoci ženské a zvláště potíže přechodních let.

Chudokrevnost a blednička, tělesná a nervová slabost.

CHEMICKÉ SLOŽENÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH MINERÁLNÍCH PRAMENŮ PRO LÉČBU PITÍM.

Zkrácené opětování chemických rozborů, jen podle charakteristických hlavních součástek pramenů, méně důležité a minimální součástky vynechány k vůli lepšímu přehledu.

V kilogramu		Kyselky s obsahem Glauberovy sole				Alkál. kyselky	Zemní kyselky	Želez. kyselky
		Křížovka	Ferdin. pramen	Alfréd. pramen	Alex. pramen	Lesní pramen	Rudolf. pramen	Ambr. pramen
Gramů	Kalium	0,248		0,035	0,034	0,029	0,038	0,015
	Natrium	2,612	3,38	1,850	1,614	0,843	0,142	0,129
	Kalzium	0,228	0,216	0,150	0,137	0,109	0,266	0,088
	Magnesium	0,114	0,148	0,114	0,112	0,092	0,116	0,054
	Železo	0,014	0,042	0,029	0,028	0,017	0,016	0,052
	Chlor	1,042	1,34	0,662	0,610	0,210	0,047	0,027
	Sulfáty	3,458	3,89	2,255	2,058	0,748	0,100	0,262
	Hydrokarbonáty	2,430	3,32	2,968	1,724	1,809	1,653	0,643
	Úhrn pevných součástek	10,21	12,50	7,274	6,427	3,987	2,505	1,343
	Volná uhličitá kyselina	2,21	2,3	2,17	2,18	2,26	2,05	2,29
	Úhrnný počet	12,42	14,80	9,45	8,61	6,25	4,56	3,64
Millival	Kaliových Ionů K+	6,34		0,895	0,872	0,74	0,971	0,397
	Natriových Ionů Na+	113,2	147,0	80,25	70,15	36,57	6,159	5,609
	Kalciov. Ionů Ca++	11,36	10,8	7,49	6,813	5,45	13,29	4,378
	Magnes. Ionů Mg++	9,376	12,2	9,34	9,151	7,54	9,474	4,472
	Železitých Ionů Fe++	0,516	1,5	1,04	1,018	0,59	0,584	1,874
	Kationový počet	141,5	171,5	99,53	88,3	51,20	30,50	16,86
	Chloridov. Ionů Cl′	29,39	37,7	18,68	17,20	5,94	1,312	0,762
	Sulfátov. Ionů SO4″	72,27	79,4	46,95	42,84	15,56	2,089	5,451
	Hydrocarbonátov. Ionů HCO3′	39,82	54,4	33,90	28,26	29,65	27,10	10,54
	Počet Anionů	141,5	171,5	99,53	88,3	51,2	30,5	16,86
Millimol	Volný uhličnatý dioxyd CO2	50,2	52,0	49,4	49,5	51,4	46,7	52,1

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Kapitola s tímto názvem se v knize nevyskytuje. O Zřídelním úřadu Tepelského kláštera se hovoří v kapitole Solivarna.