Přeskočit na obsah

Goetheho vybrané básně/Král kouzelný

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Král kouzelný
Autor: Johann Wolfgang von Goethe
Původní titulek: Erlkónig
Zdroj: [1] a [2]
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Evangelista Nečas
Licence překlad: PD old 70
Související: Král duchů

Kdo jede tak pozdě nocí zlou!
Otec a dítě spolu to jsou;
synáčka otec v náručí má,
drží a dobře o něho dbá.

Proč pak se zakrýváš? Kdož by se bál? —
Tatínku, tamhle je kouzelný král;
s korunkou, s chvostem děsivý duch! —
Synku, to jest jen mlhy pruh. —

„Rozmilý hochu, dej se k nám,
„budu tě učit hezounkým hrám;
„kvítečka pestrá, jídlo jak med,
„šatičky stříbrné dáme ti hned.“ —

Tatínku, tatínku, už mi ten král
potichu slibuje, jak by mně přál. —
Stiš se, buď klidná, dušinko má;
suslí to vítr, v listí si hra. —

„Hezounký hošíčku, kdybys tu byl,
„u mojich dcerušek blaze bys žil;
„dcery mé vodí rej na noční svit,
„tancem a zpíváním uspí tě v klid.“

Tatínku, tatínku, nevidíš snad
králových dcerušek přitmělý řad ? —
Synáčku, synku, vždyť je to klam:
prohnilé vrby to šeří se tam. —

„Zájem a zálibu pro tebe mám;
Jestli se nepoddáš, vezmu tě sám.“ -
Tatínku, tatínku, zapuď ho dál!
Už mi teď ublížil kouzelný král. —

Zhrozil se otec, rozjel se v cval,
přitisknul hocha, který mu štkal;
a když pak stísněn do dvora vjel,
dítěcí v loktech mrtvolu měl.