Přeskočit na obsah

Král duchů (překlad Fischer)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Král duchů
Autor: Johann Wolfgang von Goethe
Původní titulek: Erlkönig
Zdroj: Johann Wolfgang von Goethe. Král duchů (překlad Fischer), , CHYBA: {{Textinfo}} — Chybí hodnota parametru „ZDROJ“ (zdroj této kopie díla)
Licence: PD old 70
Překlad: Otokar Fischer
Licence překlad: PD old 70
Související: Král duchů

Kdo to tak pozdě ujíždí tmou?
To otec s dítětem před sebou,
v náručí synáčka zahřívá,
tak jedou vichrem, jedou ti dva.

Co schováváš oči, nač by ses bál? —
Ty nevidíš tatínku, že je tam král?
Král duchů s korunou… vlečka až sem… —
Jen mlha, děcko, leží pod lesem. —

„Pojď se mnou, chlapečku, vezmu tě k nám,
budem se dobře mít, všecko ti dám,
mám kvítí všech barev v svém království
a plášť mé matky se zlatem jen skví.“ —

Tatínku, tatínku, neslyšíš nic?
Král duchů mě volá čím dál tím víc! —
Klid, dítě, seď klidně a neměj strach,
to šustí jen listí v kroviskách. —

„Pojď se mnou, hezký chlapečku, chceš?
Mé dcerky tě chtějí za bratra též.
Mé dcerky protančí celičkou noc,
uspí tě v písničkách na dobrou noc.“ —

Tam, táto, tam do tmy se podívej!
Král duchů a princezny kolem něj! —
Už hledím, hledím, děcko do mlhy:
to jsou přec vrby, ty staré mátohy! —

„Můj mazlíčku, tvé krásné tílko mám rád –
pojď po dobrém, sic budeš litovat!“ —
Tatínku, táto, už na mě sáhl král!
Co mi Král duchů, co mi udělal! —

Tu zděsí se otec, pustí se v cval,
s chroptícím děckem domů se hnal.
Do dvorce dojel z posledních sil,
děcko však z mrtvých již nevzkřísil.