Goetheho vybrané básně/Dobrák a dobráčka

Goetheho vybrané básně Johann Wolfgang von Goethe
Věrný Ekart	Dobrák a dobráčka	Tanec mrtvých

Údaje o textu
Titulek:	Dobrák a dobráčka
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj:	[1] a [2]
Licence:	PD old 70
Překlad:	Jan Evangelista Nečas
Licence překlad:	PD old 70

Zítra bude mužův svátek,
žena má ho ráda;
upekla mu dobrý nákyp,
jakého si žádá.

A teď jsou již oba v loži,
vichr je pln vzdoru;
řekl dobrák ku dobračce:
zavři na závoru. —

Sotva jsem se pozahřála,
už bych měla vstáti;
nechce se mi, ať si vítr
dveřmi, jak chce, klátí.

Něco sobě pošeptali,
přísně se to béře:
že kdo jenom slůvko řekne,
půjde zavřít dvéře.

Zloději dva přišli v noci,
znalí věci svojí,
ale pro tmu neviděli
ani, kde co stojí.

Tohle je mi díra dračí!
Že se nám sem chtělo!
Ani šustu neslyšeti.
Schválně se tak dělo.

Mísu našli, nákyp snědli.
Zatrať Bůh tu chásku!
Dobráčka si děla v duchu
nevydavši hlásku.

A druh pravil k soudruhovi:
čich můj nejde mylnou!
Tuhle dvířka odstávají,
já zde cítím „silnou.“

Vezměme si po lahvici.
Co dál dělať, víme;
když se o nás postarali,
žízeň uhasíme.

Ale dobrák náhle vzkočiv
na ně zahromoval:
I vy! dám vám, kdo by mně mou
kmínku zpotřeboval!

Dobračka též vyskočila,
už je konec sporu:
Dobráku, tys promluvil teď,
zavři na závoru!