Přeskočit na obsah

Goetheho vybrané básně/Věrný Ekart

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Věrný Ekart
Autor: Johann Wolfgang von Goethe
Zdroj: [1] a [2]
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Evangelista Nečas
Licence překlad: PD old 70

O kéž jsem již doma, o kéž jsem již tam!
Je těžko se schovať, když nemáme kam;
už jsou zde ty příšery noční.
A ženou se na nás, jaký to spěch!
hned pivo nám vypijí v nádobách všech
a prázdné nám nechají džbány.

Tak mluvily děti a tiskly se v kruh;
k nim přistoupil starý a dobrácky druh:
Jen ticho, mé dětičky, ticho!
Ty litice odbyly honební rej,
jen ať se tu napijí, každý jim přej,
pak z nevlídných stanou se vlídné.

Jak řečeno, stalo se. Byly tu hned,
a šedý a stínový jevily vzhled,
leč pily a lokaly statné.
Hned pivo se ztratilo do lačných hlav,
a v svistu a v hukotu divý ten dav
se rozehnal údolím k horám.

A děti šly domů, v nich utichl hlas,
když v tom se k nim připojil zbožný druh zas
Proč, berušky, proč jste tak smutny? —
Vždyť budou se vadiť a zbijí nás pak! —
Ne, nikoli, dětičky, nebude tak,
jen mlčte a slyšte jak myšky.

Kdo teď vám tak radí a kdo vám tak děl,
ten malinké dětičky vždycky rád měl,
to Ekart váš, vždycky vám věrny.
Už o jebo dobrotě řeklo se vám;
já stvrzení bezpečné o ní teď dám,
jež každý si ponese v rukou.

Jsou doma, a tesklivý majíce hled,
džbán podaly rodičům; čekaly hned,
že budou již vaděny, bity.
Však nastojte! pije se, jaký to skvost,
to pivečko nemožno nachváliť dosť,
a posud ho plno je v džbáně.

A div ten prý potrvá po příští den;
však povězte dětičky, čím to je jen,
co stalo se s těmito džbány?
A myšky se usmály, zjasněl jim zrak;
pak koktaly nesměle, přeřekly pak —
v tu chvíli hned vyschnuly džbány.

Kdo mluví k vám dětičky, slyšte ho hned,
ať otec, neb učitel, anebo kmet
a jednejte po jeho vůli!
Vždy prospěšno od moudrých příklad si vzíť
a jazýček bedlivě na uzdě míť;
pak pivem se naplní džbány.