Zpěvy lidu srbského (Kapper)/Zamotání

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Zamotání
Autor: trad.
Zdroj: Soubor:Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf
Licence: PD traditional
Překlad: Siegfried Kapper
Licence překlad: PD old 70
Index stran
Kapper, Siegfried - Zpěvy lidu srbského 1.pdf

Potkal jsem svou zmilenou milenku,
v uzounké jsem uličce ji potkal.
Já tu: „Vari! Z cesty se mi uhni!“
Ona: „A já z cesty neuhnu se!“
Tu, když přece rád bych se byl prodral,
zachytí se nohavic mých sponka,
zachytí se v nohavici její.
Nepovolí sponka zaokrouhlá,
nepovolí nohavice pevná;
dívka táhne — přitáhne mne k sobě.
Sehnu se, chci odepnouti sponku,
zachytí se řetěz od hodinek,
zachytí se za ten její pásek.
Nepovolí kroucený řetízek,
nepovolí pásek její pevný.
Ještě blíž mne k sobě táhne dívka.
Sehnu se, bych řetízek odepnul,
zmotají se černé moje kníry
s dívčinými havraními vlásky.
Tvář se setká s tváří, ústa s ústy.
A tu — co? Já políbil panenku,

líbal dvakrát, možná také třikrát;
kdyby počítal kdo, snad i víckrát,
za ruku vzal na to, ved’ ji domů.
A tu pěkně vše jsme rozmotali,
snoubili se, teprv zulíbali!