Vojta Náprstek, přítel české mládeže a české školy/VIII.

Vojta Náprstek, přítel české mládeže a české školy Josef Klika
VII.	VIII.	IX.

Údaje o textu
Titulek:	VIII.
Podtitulek:	Náprstkova knihovna
Autor:	Josef Klika
Zdroj:	KLIKA, Josef. Vojta Náprstek, přítel české mládeže a české školy. Praha : vlastním nákladem, 1895. S. 33–38. Digitální knihovna MKP
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Vojta Náprstek

Vizme však již, jak Náprstek osobně ve vlasti své šířil vzdělání a ohledejme prostředky, jimiž snažil se, by společnost česká, především v Praze, pokrok světový poznala a proň živější zájem vyvinula.

Vylíčili jsme již ve stati prvé, jak Náprstek po svém návratu z Ameriky do Prahy uvedl se v širší společnost pražskou veřejnými přednáškami, jak dal k soustavným přednáškám pro dámy podnět a ukázal jich vzory.

Hned k prvým přednáškám svým Náprstek volil themata časová a obecně zajímavá, mluvil jasně a jadrně a tak, že plynuly z nich podněty a povzbuzení; opíral je o názor věcí skutečných, neb jich obrazův a diagrammů. Tyto stránky byly vlastními také přednáškám v Americkém klubu dam, jichž v domě „u Halánkův“ od r. 1865 do r. 1884 téměř půl tisíce se vystřídalo! Bylo od nich upuštěno, kdy tohoto účinného prostředku vzdělávacího uchopily se podpůrné spolky studentské, rozmanité besedy Pražské a posléze Přednáškový spolek. Pro užší kruhy však Náprstek i v této době pořádal přednášky, když jimi ve známost uvésti se měl nový český vynález, posléze na podzim r. 1893 arithmet dra Čuhela, nebo když jednalo se o první zprávy českých cestovatelů, z ciziny domů se navrátivších a p.! —

Stále působivým prostředkem vzdělávacím trvá Náprstkova knihovna proslulá. Základy její položeny již za studentských let Náprstkových v Praze a ve Vídni, rychle vzrůstati však počala po Náprstkově návratu z Ameriky. Odtud bylo a jest jí výdatně užíváno, nejen od dám Amerického klubu, jak vylíčeno ve stati druhé, než také od přečetných našich učencův a spisovatelů. Nelze si představiti ochotnějšího správce knihovny nad Náprstka; jakmile byl požádán, aby k určitému thematu poskytl pomůcky, začal a dal je snášeti ze všech třinácti pokojů, na něž knihovna postupně se rozšířila, a ve čtvrt hodině vědochtivý host byl přímo zahrnut spisy pramenovými, bibliografickými, statistickými, slovníkovými v různých jazycích!

Náprstkova knihovna obsahuje spisy české, anglické, francouzské, německé, ruské (polské, chorvátské, slovinské) i v jiných jazycích, jež jsou encyklopaedie a dále hlavně svědčí: pěkné literatuře; filosofii a filologii; spisům státním a právním i otázce dělnické; vědám přírodním, hospodářství, průmyslu a obchodu; zeměpisu a dějepisu; nad to zvlášť bohatě opatřeny ženská otázka (a vychovatelství), posléze Amerika, Čína a Japan, v kterýchž posledních oborech knihovna Náprstkova snad v celé střední Evropě svého druhu jest jedinou.

V mnohostrannosti knihovny vyobrazí se Náprstkovo vzdělání, které bylo neobyčejně rozsáhlé; nestávalo snad žádného oboru lidského poznání, pro nějž by neměl pozornosti a zájmu. A v tomto směru byla jeho knihovna založena a doplňována. Nejrozsáhlejší oddělení její tvoří literatura česká, umístěná v čítárně (viz vyobrazení) a nejvíce užívaná od Amerického klubu dam; Katalog české knihovny, sestavený knihovníkem F. Šlechtou a vytištěný nákladem Náprstkovým r. 1872 na 118 stránkách 8°, vykazuje přes 3400 spisů, (z nichž přes 1400 pěkné literatury, a přes 400 bohemic, namnoze velice vzácných), vázaných ve více než 3800 svazcích. Náprstkovi velice záleželo na doplňování českého oddělení, starší knihy kupoval za každou cenu, nové — a to i přečetné časopisy — odebírány téměř napořád; vedle toho přátelé Náprstkovi neopomíjeli, do knihovny dodávati nejen vlastní spisy větší, ale i otisky svých prací časopiseckých, pravidlem s vlastnoruční dedikací, takže v Praze vedle knihovny musejní a universitní nepochybně české oddělení knihovny Náprstkovy jest nejbohatší. Postupně rozšířilo se tak, že nestačily přípisky na prázdné dvoulisty, vevázané katalogu Šlechtovu; i pořídila paní K. Baušová-Specingrová, po řadu let horlivá nástupkyně Šlechtova, katalog nový o dvou silných svazcích pečlivou prací rukopisnou, v které pokračoval knihovník S. Kodym a jeho nástupce, slečna L. Kottnerová. Vedle katalogů těchto zařízen pro oddělení české ještě katalog lístkový s úplnou bibliografií, pomůcka velmi vzácná! Druhou, svého druhu u nás jedinou skupinu v knihovně Náprstkově tvoří slovanské, anglické, francouzské, vlašské a německé spisy o otázce ženské, která čítala již v letech sedmdesátých přes 1000 čísel a až do nejnovější doby se doplňovala; otázka ženská pojata tu ve smyslu nejširším, zejména přihlíženo i k nejnovějším spisům fysiologickým a sociologickým, ku př. o poměrech plození a rození, o prostituci atd. Také až do nejnovější doby zakupovány spisy, týkající se otázek socialních, zejména lidumilství; odbor tento pak obohacován hojnými zprávami o podnicích humánních v zemích cizích, které zámořští přátelé Náprstkovi pro knihovnu jeho sbírali. Oddíl cestopisný a národopisný obsahuje všechny spisy základní, podstatně doplňován bohatou sbírkou fotografií, o níž níže pohovoříme. Dále ukazuje knihovna, jak velice zajímaly Náprstka otázky náboženské, dějiny kulturní vůbec a církevní zvláště, bible a — Čína. Již pro potřeby Průmyslového Musea zakupována nákladná díla z oboru technologie a uměleckého průmyslu. Přírodověda zastoupena velikými spisy určovacími a popularisujícími. Životopisům mužův a žen práce také věnována pozornost zvláštní. K pomůckám pro odbory určité přistupují ještě rozsáhlé a nákladné slovníky všenaučné v různých řečech, bibliografie a ukazatelé literatur hlavně anglické a německé, seznamy velkých knihoven amerických a anglických, katalogy a zprávy o výstavách a musejích a konečně spousta časopisův od světových londýnských Times až do malých časopisů českých! Záliba, jakou měl Náprstek v knihách, vysvítá i z toho, že zakupoval také typografické zvláštnosti, na př. miniaturní vydání bible a světových klassiků, jež třeba lupou čísti!

O rozsáhlosti a stálém vzrůstu knihovny buďtež uvedena aspoň tato čísla z posledního desetiletí:

Roku:	Knih:	Českých spisů:	ve svazcích:	Stereoskopů:
1884:	37.037	6.459	7.208	4.236
1894:	47.596	8.359	8.751	4.696

Čtenářů v posledních letech v Náprstkově knihovně ubylo, poněvadž povstaly v Praze nové veliké knihovny, jako na př. v Rudolfině a Městská knihovna, jiné knihovny a čítárny pak přestěhováním do lepších místností a lepším spořádáním přilákaly více čtenářů, na př. knihovna Musejní, čítárna Stálců, nicméně stále ještě knihovny Náprstkovy hojně se užívá a zejména její specielní obory jsou často vyhledávány; v r. 1894 navštívilo knihovnu Náprstkovu 3.546 čtenářů, jimž půjčeno v místnostech 7.324 svazků, domů pak 1.614 knih.

Ještě připomínáme, že literatura paedagogická zastoupena učebnicemi, pro školy elementární bedlivě sbíranými, ročenkami a díly statistickými o školství cizím, kteréž přibývaly knihovně jednak koupí, jednak dary od četných osobních přátel Náprstkových, kteří v cizině vzpomínali hostinného domu „u Halánkův“ a zasíláním časových publikací, často velmi vzácných a cenných, vděčili se za Náprstkovo přátelství a přízeň.

Knihovna a čítárna byly hostům Náprstkovým přístupny každého dne dopoledne. Dámám Amerického klubu vyhrazena středeční a sobotní odpoledne, o nichž půjčovány knihy a čteny především četné časopisy, jichž nejnovější čísla spolu s novými sešitovými publikacemi českými vykládána na dlouhém stole. Spisy nepůjčovány domů dříve, dokud nebyly vázány; také slovníkův a podobných spisů souborných, časopisů politických a některých vzácných starších (ročníkův úplných ode doby nejstarší až do nejnovější), politických brošůrek hlavně z r. 1848, dovoleno užívati pouze v čítárně; tu umístěno jenom několik málo pravidel („Jednotlivá čísla časopisů a brošůrky lze čísti jen v místnostech klubu; vypůjčovati se mohou jen vázané“, „Časopisy buďtež dány na místo, odkud vzaty“, „V čítárně račte zachovati ticho“) pouze ku prospěchu čtenářův. Jinak v zapůjčování knih, namnoze značné ceny, neznala Náprstkova ochota mezí, a nám sluší zejména vděčně vzpomenouti podstatné a vždy ochotné podpory, jakou z Náprstkovy knihovny měly a mají obě veliké publikace Odboru literárně paedagogického při Ústř. spolku učitelském: Stručný Slovník Paedagogický a Paedagogické Rozhledy.

Vzácným a v jiných knihovnách našich neznámým členem knihovny Náprstkovy jsou knihy výstřižků scrap booky, v nichž na listy prázdné vlepeny výstřižky z pražských politických denníkův i z časopisů cizích, provolání, programmy, příležitostné publikace, jež týkají se Čechů mimo vlast (již 12 svazků); Prahy (12); Ženské otázky (11); výstav (9) a mimo to zvláštní svazky pro výstavu jubilejní (4) a národopisnou (2) a chicagskou i africkou; životopisů (6), vedle toho zvláštní knihy věnovány Durdíkovi Pavlu, Feistmantlovi, Husovi (3), Jablonskému, Riegrové Marii, Steckrovi a j.; průmyslu (5), místopisu (5), dělnické otázky (5), Afriky (5), také zvláštní svazky Číny (3), Japanu (2), Ameriky, Hollandské Indie musejí (4, mimo 3 svazky Průmyslového Musea Náprstkova), přednášek (4), odkazů (3); také zprávy o veliké povodni z r. 1890, bojích a — kuchařství snášeny a zalepovány do knih, které postupně přibíraly na objemu, poslední mají i přes 400 stran kvartu!

Školství věnováno již devět scrap booků, téměř o třech tisících stranách, hustě polepených; vedeny jsou od r. 1867 do doby nejnovější a tvoří velmi vzácnou pomůcku pro dějiny novodobého školství našeho. Cenu jejich každý uznamená, kdo zná, že politické denníky jenom ve vzácných případech v knihovnách se uchovávají, že však — nemajíce ročního obsahu — vůbec studium vývoje jisté otázky velice ztěžují; v Náprstkových scrap boocích jest však již určitá látka vybrána a snesena, vždy vytčením pramene a datem opatřena, takže studium velice usnadněno. Právem náležejí také k dílům, jež z knihovny se domů nepůjčují — jsouť věru nenahraditelny! —

Vlastní knihovna doplněna podstatně názornými pomůckami, pro něž Náprstek měl živý smysl, zvláště po návratu svém z Ameriky, z něhož přivezl prvé počátky sbírky obrazův a diagrammů, jež časem znamenitě vzrostla.

Především jeho sbírka fotografií co do mnohosti a všestrannosti hledá rovné sobě. Obsahujeť velké i menší fotografie krajin a měst, typů plemenných a krojů národních z celého světa, památných budov, památek umění a průmyslu, přírodnin a jiných předmětů; valná většina těchto fotografií, nezřídka malovaných, jsou obrazy pro otáčivé stereoskopy, které mají po drahná léta místo při dvou oknech čítárny. Nákladné atlanty obrazové, atlanty zeměpisné, statistické a přírodovědecké tvoří samy o sobě knihovnu, v ceně mnoha tisíců zlatých! Počet stereoskopů postupným zakupováním dostoupil téměř pěti tisícův! Také malých a opět velice nákladných velkých souborných alb fotografických z krajin českých a cizích přibývalo a napořád přibývá také dary. Velice cenná je dále sbírka podobizen výtečníků cizích i našich, která v četných případech potřeby již posloužila; umístěna jest v rámcích, rozvěšených po čítárně a uschována — namnoze s vlastnoručními podpisy — v albech.

Nástěnné obrazy a diagrammy, zejména zeměpisné a přírodovědecké od nejstarších anglických, amerických a francouzských až do nejnovějších německých a českých vždy měly v Náprstkovi odběratele. Zvláště těšil se z některých nástěnných pomůcek českých; na př. závěsné Kodymovo Zdravotní desatero trvale umístil na chodbě vedoucí do knihovny a několikráte je obnovil, když prachem a vlhkem příliš utrpělo; od roku 1891 má souseda v závěsném Komenského Mravoučném desateru; závěsný diagramm, vydaný K. Janským v Táboře, Povrch země, po měsíce visel v čítárně, jsa doplněn vytčením velikosti Číny — Náprstkovy země zamilované — Ruska a Německa. Zeměpis vůbec byl miláčkem Náprstkovým, a proto také žádná mapa nebyla mu příliš ohromná, příliš odborná, příliš vzácná a příliš drahá; sbírka map obnáší téměř 400 map závěsných, vedle toho však plno atlantův, z nichž vynikají stkvostné a nákladné atlanty americké, zejména onen statistický, věnovaný pouze Soustátí, jež i se stojanem darovali svému „konsulu“ američtí Čechové na své druhé výpravě do vlasti. Pro určité účely sbíral a sháněl Náprstek i vzácnější věci, jak již výše toho jsme vzpomenuli. Současně s tabellemi historickými, jež měly posloužiti k přehledům válek náboženských a dokázati, že v nich války husitské jsou zlomkem nepatrným — viz o tom stať šestou — sbíral vyobrazení veřejných pomníků mužů proslulých, aby jednání o Husově pomníku v Praze hned z počátku bylo konkrétního rázu. V čase jednání o zřízení vychovatelny libeňské doplnil starší sbírku obrazů budov věnovaných účelům humanitním a vystavil ji. Když se jednalo o založení městského parku a zoologické zahrady v Praze, sbíral fotografie a obrazy parkův a zahrad v cizině. Kde obrazů, map a diagrammů vůbec nebylo, dal Náprstek hotoviti vyobrazení původní, osvědčuje při tom vzácný důvtip a podnikaje značný náklad. Hned k prvým přednáškám svým v Praze zjednal si vyobrazení a diagrammy výborně promyšlené, rozměrů nástěnných, provedení lapidárního, o faktech přesně pověřených, dle pramenů nejlepších, jež dosud jsou velice cenny. Po návratě dra Holuba z Afriky r. 1880 a řed. Kořenského z cesty kolem světa r. 1894 překvapil tyto své chráněnce mapami kolossálních rozměrů, by jim sloužily ku přednáškám. Nutnost zakoupení Nebozízku dokazoval velikým, inženýrem L. Hajnišem po přesných výpočtech navrženým diagrammem, na němž velikost velkých měst a jich zahrad (ve čtvercích) a vzdálenost jednoho obyvatele ode druhého v zahradách (přímkami) ke každému výmluvně se přimlouvaly za rozhojnění veřejných sadů pražských. —

Horlivě snášel Náprstek obrazy, fotografie, diagrammy a plány, věnované výstavám. V čase jubilejní výstavy zemské v Praze, světové výstavy v Paříži a kolumbijské výstavy v Chicagu rychle plnily se krabice, těmto účelům výhradně věnované; v Praze Náprstek sám sbíral vše, co jubilejní výstavy se týkalo, o naplnění krabic pro výstavy pařížskou a chicagskou starali se četní přátelé.

Krabice sloužily k soustřeďování předmětů, spisův, obrazů, památek i za jiných příležitostí na př. při oslavě Komenského v Praze, za cesty Kořenského kolem světa a p.

Bohatství a rozmanitost sbírky nástěnných pomůcek názorných, které jest jako přechodem od knihovny k Museu, buďtež také aspoň několika čísly doloženy: Závěsných map jest 375, pohledů na města 273, velkých podobizen 194, plánů měst a míst 105, obrazův ústavů dobročinných 76, obrazů výstav 60 atd.; vše srovnáno do desk a uloženo v takovém pořádku, že dle zvláštního, knihovníkem Kodymem pečlivě sestaveného katalogu, lze určitou pomůcku snadno vyhledati.

Aby fotografií a jiných reprodukcí obrazových každý plně mohl využiti, byla v Náprstkově čítárně vždy pohotově kukátka, stereoskopy, lupa. Pro případ potřeby byl uschován i drobnohled. Vůbec přál Náprstek velice vynálezům fysikálním i povahy vážné i povahy hravé a zábavné. Záhy v rozlehlém domě svém opatřil se všude rozvedeným zařízením pro světloplyn a vodu, zřídil trubky zvěstné mezi vzdálenějšími místnostmi, byl jeden z prvých účastníků při telefonické síti Pražské atd. A zase neopominul opatřiti hybojevný buben, pasvitné nátěry, elektrickou krabičku a jiné časové hračky pro dospělé, jimiž druhdy jeho mysl, při všech vážných a opravdových snahách a neustálé práci přece vždy jará a veselá zabavovala se chvilkami stejně ráda jako krmením vrabců na zahrádce, vybudované v rovině okna čítárny, kyticemi a květinami z luhů domácích i specialitami přírodnin, jimiž zámořští přátelé druhdy naň vzpomínali, např. svítivým broukem Cucujo, větévkou neb hezkým květem cizokrajného keře neb stromu, vzácnějším nerostem, jež často na stole v čítárně sousedily s drobnými novinkami průmyslovými, s novým řezátkem aneb držátkem na tužky, papírovým zvěřincem, proměnlivými obrázky, žertovnými fotografiemi dětí a p.