Vojta Náprstek, přítel české mládeže a české školy/IX.

Vojta Náprstek, přítel české mládeže a české školy Josef Klika
VIII.	IX.	X.

Údaje o textu
Titulek:	IX.
Podtitulek:	Náprstkovo Průmyslové Museum
Autor:	Josef Klika
Zdroj:	KLIKA, Josef. Vojta Náprstek, přítel české mládeže a české školy. Praha : vlastním nákladem, 1895. S. 38–43. Digitální knihovna MKP
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Vojta Náprstek

Nejmohutnější zdroj sebevzdělání zjednal však Náprstek českému národu vůbec a obyvatelstvu pražskému zvláště v Průmyslovém Museu, v němž vrcholí také jeho snahy o povzbuzení a poučení našeho stavu řemeslného.

Již ve stati prvé jsme vylíčili, jak vznikla v Náprstkovi idea Průmyslového Musea pobytem v Londýně r. 1862, jak stala se vedle založení spolku dam a ženského sirotčince jeho předním úkolem životním. Idea Průmyslového Musea, k němuž Náprstek při veškerém všestranném a mnohonásobném zaměstnání svém opět a znovu se vracel, jemuž věnoval téměř výhradně poslední léta svého života a ostavil rozmnožené jmění pilných rukou své matky a tety a jež zůstává nejstkvělejší na život jeho památkou, hodnou, by pro věčné časy nesla jméno jeho, tato idea byla podporována uvažováním i s jiné strany. Náprstek, vrátiv se z Ameriky, poznav bohatství Anglie a blahobyt Francie, vida jak i malé státy v Německu snaží se povznésti svůj průmysl, nabyl přesvědčení, že národ český jen tenkráte nebude utlačen národy velkými a bohatými, když bude moci čeliti jim i na poli ducha i na poli výroby, statky i kulturními a hmotnými. A proto snažil se povznésti průmyslovou výrobu v Čechách, podnítiti české průmyslnictvo k úsilnější práci nejen skrze větší vzdělání, ale také skrze prostředky vyspělé techniky, kterou musí si osvojiti každý průmyslník český, aby čestně a se zdarem mohl soutěžiti a obstáti na trhu světovém.

O obecné i odborné vzděláni našeho průmyslnictva již ode drahných let vedena byla péče: slavné paměti Purkyně, zasloužilý Amerling, pracovitý Majer a jich současníci a stoupenci v přednáškách a spisech působili pro větší intelligenci našeho dorostu průmyslnického v dobách, kdy nebylo proň českých škol, jimž dnes tento úkol náleží. Pražská Jednota průmyslová — která jmenovala Náprstka svým členem záslužným — a Pražská škola průmyslová — nyní ovšem valně přetvořená — trvají stále jako pamětníky a památníky oněch snah ušlechtilých. Náprstek také nepodceňoval starých těch prostředků: přednášek a knih, jak ve stati minulé obšírně jsme vylíčili — avšak přece hlavní snahou jeho zůstalo a posléze hlavním cílem životním potrvalo, k účelu zvelebení domácího průmyslu v Průmyslovém Museu soustřediti a na občasných výstavách předváděti vzorné výrobky samy, by zaujaly zrak a podnítily ruku k napodobení.

Průmyslové Museum, tento velkolepý odkaz jeho obci Pražské, byl plod jeho všestranného přemítání, výsledek veškeré jeho zkušenosti a četných porad s nejlepšími odborníky. Myšlenka jeho zřízení byla proslovena v Londýně r. 1862, v zápětí začalo se naň sbírati v Čechách i od Čechů v cizině; základ k němu položily předměty, zakoupené na světové výstavě londýnské r. 1862; pevná podstať položena mu odkazem Anny Náprstkové z r. 1873; věcí mu přibývalo tolik, že v domě „u Halánků“ postupně zabralo takřka všechny místnosti; konečně r. 1886 vystavena proň budova nová, kam sbírky počaly se stěhovati r. 1888. Dle programmu z r. 1878 „České Průmyslové Museum má býti lidu našemu zdrojem vzdělání praktického, ukazujíc všelikou činnost lidskou tohoto směru především názorně a pokud možno systematicky. Hlavním jeho účelem jest ovšem povznesení práce na stupeň umělecký; že však dnešního dne česká práce, místo co by pokračovala ku předu, spíše se nalézá ve stálém úpadku, tak že mnohé naše výrobky neobstojí při srovnání s pracemi téhož druhu, jež nám předkové zanechali, ba ani s výrobky pokročilejší ciziny, vidělo se býti mnohem výhodnějším, počíti u základu práce vůbec. Až se časem za příznivých okolností práce zlepší tou měrou, aby mohla v zápasu s výrobky zemí okolních slušně obstáti, pak nastane doba, kde toto Museum bude přecházeti na půdu průmyslu uměleckého, jehož výtvary vynikají vedle důkladnosti též krásou, kteráž zůstane povždy konečným cílem člověčenstva tvořícího. Vedle tohoto účelu hlavního bude ústav ten seznamovati se všemi důležitějšími vynálezy, sbíraje zároveň všeliké památky dobré starší doby slovanské, zvláště pak české.“ V provádění tohoto programmu ocitlo se Museum v těsném svazku s technologií strojovou a lučební, průběhem dob pak velikou měrou zabralo se do národopisu, ano střetlo se i se sbírkami přírodnin, jednak proto, že průmysl v užším smyslu těžko lze odloučiti od práce lidské vůbec a že nepovrhá žádnou přírodninou, jednak proto, že přečetné dary, obsahující předměty, účelům Musea především sloužící, byly druhdy provázeny předměty, účelům Musea vzdálenějšími. Nicméně technologická stránka v programmu původním rozhodnou měla převahu, jak patrno z tohoto výčtu skupin, jež Museum mělo obsáhnouti: Stroje a přístroje, kovy v průmyslu, minerály v průmyslu, výrobky hliněné, sklářství, dříví v průmyslu, tkaniva a jich zpracování, látky živočišné, papírnictví, zboží drobné, průmysl lučební, potraviny, hmoty požitkové a lahůdky, průmysl domácí a národní, domácí hospodářství, stavitelství a inženýrství, užití světla, tepla, magnetismu, elektřiny a zvuku v průmyslu, umění grafická, obchod, školství a posléze průmysl umělecký, jehož výrobky měly se státi základem příštímu druhému hlavnímu oddílu Musea, totiž oddílu umělecko-průmyslovému. V tomto rozsáhlém a všestranném programmu Musea Průmyslového objevuje se Náprstek opět zvláštním přítelem školství, kterému vykázal samostatnou skupinu, jež měla obsahovati: I. Plány a popisy dokonalých budov školních; nářadí i náčiní školní. II. Knihy školní všeho druhu a různých národův i zemí; mapy, diagrammy, globy a t. d. III. Předměty pro dětské zahrádky. IV. Sbírky přírodnin a jiné ke školským účelům. V. Apparáty fysikální. VI. Modelly a předložky ku kreslení a vzorkování. VII. Náčiní kreslířské a malířské. Že tohoto programmu skutečně se dbalo, jeví se očitě v Museu samém; ostatně již Náprstkova výstava na ostrově Střeleckém v Praze r. 1862 obsahovala řadu pomůcek školských; Náprstkem sebrané vzory lavic školních byly i zvlášť předvedeny o výstavě školních lavic, pořádané obcí pražskou v r. 1889; také uspořádal Náprstek výstavu mikroskopických a mlhových obrazů pro školy v čítárně, jakož i toho vzpomenouti sluší, že zvláštními výstavami výšivek z Průmyslového Musea přišel vstříc Komitétu pro rozšíření národního vyšívání na školách pražských, jak ještě níže vyložíme.

Průmyslovým Museem stal se Náprstek nejen učitelem našeho řemeslnictva, než rozšířil zájem pro četné jiné obory lidské práce a pro poznání lidského ducha, jak při mnohostrannosti Musea ani jinak býti nemohlo. Obsahujeť pak velkou řadu předmětův uměleckého průmyslu, namnoze pravých stkvostů, trvajíc zejména v oboru lidového umění slovanského prvým ústavem svého druhu, zásluhou to především Josefy Náprstkové, neunavné choti Vojtovy; bohatou řadu surovin a jich zpracování, postupů výroby, o kterouž technologickou stránku velice dbal Náprstek sám a horlivý kustos Musea Ludvík Kottner; znamenitý výběr strojů pro domácnost a průmysl, zásluhou také Čechův amerických; stkvělé sbírky výrobků národů zámořských, jež Museum vděčí znamenitým cestovatelům našim; konečně bohaté sbírky z oboru strojního a lučebního průmyslu domácího, namnoze darů značné ceny; výbor nářadí školního, modelly budov školních, pomůcky názorné péčí Náprstka a Aloisa Studničky i krajanův amerických. Dovedlť Náprstek zjednati pro své Museum v nejširších kruzích i zájem i obětavost. Zájem jevil se v návštěvě Musea, zejména o dnech svatojanských, kdy všechny jeho místnosti byly přeplněny hosty, kteří do všech končin země české roznášeli pak známost o stavu a pokroku průmyslovém; v nové budově r. 1889 o dnech svatojanských dosáhl počet osob platících nejmenší vstupné (5 a 10 kr. ve prospěch žáků pražské školy průmyslové) 2.356! Obětavost provázela Museum od jeho počátků: příklad manželů Náprstkových, Čechů v cizině a českých cestovatelů byl velice účinlivým! Z Čechů mimo vlast vyznamenali se především američtí, kteří jednak sami pro Museum sbírali, jednak i mimo svůj kruh příznivce mu vyhledávali; z Ameriky zaznamenává Museum jako dárce zejména Vojtu Maška (Kewanee), bratry Korbely (St. Francisco), bratry Kříže (Milwaukee), Ant. Kroupu (Racine), Rigelowa & Cp., Tomáše Brunnera (Fliadelfie), Karla Jonáše (Racine), Jos. Bauera (Kalifornie), Ed. Klabocha (Guadalajara Mexiku), Klemeňu Kalašovou (Brasilie), Občanskou Besedu v St. Louis, Slovanské Lípy v Chicagu, Detroidu, St. Louis, Národní jednotu v Racině, Český vzdělávací spolek „Náprstek“ v Bostoně, dámy v Detroidu a j.; dále přispěli Museu hrabě Lev Thun z ostrovů Bermudských, konsul Giovanni Rossoni z Bengassi (Afrika) krásnou sbírkou starých nádob řeckých a římských, †&nb sp;choť německého konsula v Japonsku Joh. Fokeová, rozená Zdeborská z Prahy, pěknou sbírkou předmětů japonských, již rozmnožila Japonská kommisse pro světovou výstavu vídeňskou r. 1873 přečetnými ukázkami japonského papírnictví a p.; o ukázky průmyslu a umění ruského postarali se pp. Sapožnjikov a bratří Mamontové v Moskvě, dr. Dušan Lambl, inženýři Jos. Kohout v Kijevě a Frant. Mráček z Oděsy, M. Klorová ze Špikova (v gubernii Podolské), Jindřich Meergans z Tiflisu, Jos. Heindl a j., pěknou sbírku typů říše Ruské opatřil Ferd. Gross v Petrohradě, národopisné předměty a výrobky zvláště huculské v ruské Haliči horlivě sbíral Frant. Řehoř atd.; o zastoupení práce Jihoslovanů v Museu nejvíce se přičinili pí. Marie Fabkovičová v Záhřebě, Hynek Jirásek z Bulharska, Bedř. Wittich v Tatar. Pazardčiku; oddělení národopisné vděčí své bohatství, přemnohé zvláštnosti a vzácné ukázky průmyslu domorodého českým cestovatelům, zejména dru Emilu Holubovi (z jižní Afriky), dru Ant. Steckrovi (z Habeše, Tunisu a Tripolisu, který dovedl vzbuditi zájem pro Museum i ve svém příznivci dru Gerhardu Rohlfsovi, jenž daroval výbor výrobků z Tripolisu), prof. dru. O. Feistmantlovi (z Indie), lékařům dru Frant. Čurdovi a dru Pavlu Durdíkovi (z hollandské Indie, Jávy, Sumatry, Niasu), prof. Jos. Wünschovi (z Asie), řed. Jos. Kořenskému (z cesty kolem světa), E. St. Vrázovi (z Jižní Ameriky), inž. Ant. Staňkovi (z Afriky), botanikům a zahradníkům Boh. Roezlovi a Ant. Hübschovi (z Jižní Ameriky), fregatnímu kommissaři Václ. Stejskalovi (z cesty kolem světa na lodi „Aurora“), spisovatelům Juliu Zeyerovi a Ottovi Pinkasovi (z cest po Evropě a severní Africe); z různých míst svého pobytu vzpomněli velmi často Musea inž. Jos. Meylbeck, toho času v Londýně, a lékařka MUDr. Anna Bayerová. Z pražských příznivcův a dárcův jmenovati sluší Bohumila a Lva Bondyho, J. Neffa, Maxe Donebauera, Vlád Péra, F. A. Borovského, Aloise Štěpánka (soustavnou sbírkou slonoviny, želvoviny, perleti, dřeva, rohu), řed. Jos. Urbana (modelly strojův a hasičského nářadí), učit. Bertu Maxantovou, lakýrníka Václava Šubrta atd.; na venkově mělo Museum horlivé sběratele a dárce ve Vojtěchu Vorlovi v Žebráce, pí. Hedvice Štolbové v Nechanicích a j., pěknou sbírkou výrobků sklářských zavděčila se Museu továrna Ant. Hütmanna synové ve Wiesenthalu u Jablonce atd. Museum mělo podporu také v Jednotě ku povzbuzení průmyslu v Čechách, znamenitě pak se vyznamenali typografové pražští, kteří již r. 1878 pořádali slavnost ve prospěch typografického oddělení výstavy, jež bohatě a účelně ustaveno v r. 1885, dále čeští účastníci jubilejní výstavy zemské r. 1891, kteří Museum obohatili četnými nákladnými kolekcemi a předměty, jež budily pozornost a podiv na této nezapomenutelné výstavě, ke které činnost Náprstkova přímo a nepřímo se přičinila; přímo zapůjčením velmi cenných a vzácných předmětů, nepřímo tím, že Náprstek od let šedesátých zájem pro výstavy budil a živil.

Památným výstavám průmyslovým r. 1862 a 1863 na ostrově Střeleckém, k nimž se tendencí pojí výstava strojů, vařících plynem, r. 1868 pořádaná na témž ostrově, následovaly v místnostech „u Halánků“ výstava obrazů lidumilných ústavů v Americe, výstava strojů šicích, strojů pro domácnost, ruských oděvův a nářadí, výstava japanská, výstava obrazů pro kouzelnou svítilnu a praeparátů drobnohledných, fotografií památek umění výtvarných a výrobků uměleckého průmyslu, výstavy národních krojů. Nová budova propůjčena postupně výstavám lakýrnické, národního vyšívání, truhlářské, spolku architektův a inženýrův, výstavě indické, národním jednotám pošumavské a severočeské, velrybě Českého Musea — zakoupené k podnětu a přičiněním Náprstka — školním lavicím, plánům pro fontanu před Rudolfinem a jiným, spolku pro řezbu lupenkou i spolku přátel starožitností atd. — věru nesčetná byla řada poznatkův a podnětův, které z výstav těchto po vlastech českých se rozšířily! Ještě r. 1893 uprázdněna v Museu místnost pro zajímavou výstavu Vrázovu!

Obětavost manželů Náprstkových neobmezovala se však jenom na pořádání výstav vlastních a na propůjčování místností pro výstavy cizí, nýbrž šla ještě dále: půjčování předmětů z Musea k užitku obecnému a na výstavy i zámořské. Již r. 1863 počali průmyslníci a umělci vypůjčovati si předměty musejní k napodobení, neb obkreslení; také školám a k četným přednáškám půjčováno mnoho předmětů, modellů, map, obrazův a diagrammů, jakž jsme toho již připomenuli; celé série předmětů Musea poslány na výstavy r. 1864 do Tábora, Budějovic a Jičína, 1870 do Roudnice a na školskou výstavu v Praze, 1877 do Brna a na obuvnickou výstavu v Praze. 1886 do Tábora, 1887 do Brna, 1888 do Glasgova (které darovány!), 1877 do Telče, 1889 do Vídně a Lvova, 1890 na stálou výstavu řemeslnickou v Praze, 1891 na zemskou výstavu jubilejní v Praze (téměř sto vzácných unik), 1892 do Paříže, 1893 do Chicaga (190 předmětů lidového umění českého v ceně 3000 zl., jež darovány!) — patrně i v tomto směru náš ústav domácí, skromným a neokázalým Náprstkem založený, statně závodil s Průmyslovým Musejem vídeňským, státem bohatě nadaným a všemožně podporovaným!

Uvážíme-li, jak po drahná léta vytrvale a všestranně Náprstek Musejem a výstavami občasnými, ke kterým pravidlem pojily se přednášky, budil zájem pro výtvory lidské práce, pro jich sbírání, pro jich soustavné a vkusné pořádání, nabudeme přesvědčení, že k překvapujícímu bohatství a krásné výpravě Jubilejní výstavy zemské přičinilo podstatně také požehnané poslední třicetiletí poctivé práce Náprstkovy! I naše Národopisná výstava českoslovanská má vlastní podněty v činnosti Náprstkově, který pro Průmyslové Museum pravý poklad v lidovém umění snesl, na celé řadě výstavek ochotně ho předváděl a tím budil zájem pro tyto umělecké výtvory našeho lidu!

Vývoj a bohatství Průmyslového Musea buďtež opět aspoň několika čísly doloženy: V letech 1862—73 zaznamenává inventář Musea 8083 čísel, v l. 1874—94 7112 čísel, oddělení ethnografické čítá na 3000 předmětů, celkem 18.195 čísel, z nichž však mnohé zahrnuje i velkou řadu jednotlivých předmětův. I lze páčiti úhrnný počet předmětů Průmyslového Musea na 20.000, ceny nedopočítatelné, poněvadž mnohé z nich jsou vzácná unika uměleckého průmyslu, jichž cenu lze sice přibližně odhadnouti, jichž však nelze podruhé za žádný peníz zjednati! Ve přízemí staré budovy ponechány ve třech místnostech modelly a v nádvorní místností výbor amerických kamen. V nové budově Průmyslového Musea v přízemí síň I věnována průmyslu uměleckému, hlavně sklu a výrobkům hliněným, síň II strojům pro domácnost vůbec a kuchařství zvláště; v mezipatře síně III, IV a V obsahují předměty hlavně z uměleckého průmyslu kovového a lidový průmysl rusínský, VI síň zásluhou pražských typografův obsahuje umění grafická, jak již výše bylo vylíčeno, VII jest pracovna kustodova s odbornou knihovnou; v prvém patře síně VII a IX a chodby věnovány národopisu, průmyslu současnému a instruktivním sbírkám technologickým; v druhém patře chodba sluší uměleckému průmyslu, síň X pak obsahuje Práce našich matek, toto nejstkvělejší oddělení, v němž spolu zvláštní zasklené místo ve zdi obsahuje pod Brožíkovým obrazem odsouzení Husova kovovou urnu s popelem Náprstkovým; kovový rám nese nápis: Pokoj lidem dobré vůle — nápis, jejž každý uznamená velmi skromným, patře na bohatství, snesené do Průmyslového Musea Náprstkem, tímto mužem nejen ušlechtilé vůle, ale daleko více ještě, mužem dobrých činův!

Jenom přibližně všecko bohatství Průmyslového Musea lze naznačiti tím, že jeho poklady naplňují rozsáhlou budovu od přízemí až do druhého patra v desíti síních a že uloženy ve 129 skříních stojatých (v kterýž počet zahrnujeme i kusy nábytkové a modelly), 91 skříních ležatých a 372 skříních visutých a rámech, někdy tak rozsáhlých, že téměř celou délku stěn pokrývají!

Ustavením Průmyslového Musea a účastenstvím při četných výstavách Náprstek osobně vstoupil v řadu vzdělavatelů našeho národa a působě nejmocnějšími prostředky názornými, totiž samými věcmi, stal se v jistém smyslu učitelem naší společnosti.